77440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Baudis Jan P. --- 19. 10. 2004
Re[2]: dobra voda


> na to přišel kdo ? je tato informace součástí nějaké dostupné práce ?

>> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
>> pok
>> chvá vtěle úplně jinak

Už jsi nejsem zcela jist, ale myslím, že jsem o tom slyšel zmínku na
přednášce ve VÚVč v Dole. Tam se přednášející (tj. někdo z výzkumáku)
zmínil, že se jim podařilo přesvědčit nějakou laboratoř, aby testovala
"včelí vodu" na molekulární úrovni, a zjistilo se, že má oproti
normální vodě změněný vazební úhel mezi atomy v molekule.

Dá se pak předpokládat, že tato voda má jiné fyzikální vlastnosti
(např. co se týče pronikání tkáněmi).

Tak nějak si to pamatuji, ale nemlaťte mne, jestli mi paměť už tak
neslouží... :-)



J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman --- 19. 10. 2004
Re: dobra voda (7504) (7533)

>Jak je magneticky upravená voda změněná, se
>neví a proto ji hygienik nemůže doporučit pro pití a
>podobné účely..

Tady to je přesně:
http://www.szu.cz/chzp/voda/pitna-voda/magnet.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 19. 10. 2004
Včelařské farmy - svaz - kroky zpet


Gustimilian Pazderka příspěvek 7432

..jak chce někdo konat odborné kurzy když si neudělá vlastní kurs,jak vyjít z úlyty vůči odvětví ve zpracování medu a nenaváže kontakty se všemi zpracovateli,a velmi aktuelně v každém čísle časopisu neřekne:Tokik nám za¨platí za med ten či onen.
Já chci takové informace a chci si vybrat!
Krachem Předboje už tu není konkurenční prostředí pro svaz.
Včelaře nemůže nic víc udivit ,než jednání nejvyšších funkcionářů svazu které včelaři živí...

Masarykův slovnik naučný 1932

Svaz/někdy též liga/ tolik co spolek,sdružení,korporace,avšak vyššího druhu toje jejimiž členy nebývají zpravidla jednotlivci nybrž korporace.Takové jsou s-y rúzných spolků,živnost.společenstev.
V některých případech bývá jejich činnost omezena na formalní stránku,na činnost poradní,inciativní,směřující k zjednodušení unifikaci úkolů svěřených jednotlivým členům.


Máme vyjímečné postavení,jásá předseda i tajemník CSV /je to i závazek/.A o tuto vyjímečnost a rozvoj českého včelařství jak to stanovil 5.sjezd se nejvíce zasloužili :Mandík,Peroutka,Sobota,Fencl.Jejich setrvání na nejvyšších postech za jejich zásluhy nemůže zvrátit žádný příští sjezd.

CSV není svazem podle očekávaných pravidel,ale jakousi formou včelari rodiné farmy.
franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 19. 10. 2004
Český vyhžadavač (7515)


----- Original Message -----
From: Eman <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 9:14 AM
Subject: 20 rad pro lepí elektronickou komunikaci


> http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=119283&nl=1&ref=zive

Perfektný Český vyhľadavač ,oplatí sa pozrieť www.jyxo.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 19. 10. 2004
RE: Spad kliestika

Zdravím,
o víkendu jsem poprvé fumigoval. Taky mně překvapil velký rozdíl mezi spadem v obou krajních úlech (odhadem asi 70 roztočů) a u ostatních (od dvou do deseti). V srpnu jsem měl ve včelstvech gabon, tak mně ten malý počet nepřekvapuje, spíš se divím tomu rozdílu.
Pavel

> ... proto sa chcem spytat na Vas spad po zadymeni.
> Mna totiz prekvapil pomerne nizky pocet odpadnutych
> kliestikov - do 50 ks.
> Len v jednom uli bol spad cca 90-100 ks.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 19. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)

Krátce.
Z magneticky neupravené vody se vodní kámen vylučuje na stěny a snižuje
průřez trubky, až ji úplně zacpe. Z upravené se má vylučovat ve formě kalu
do vody, takže trubku nezanáší. Jak je magneticky upravená voda změněná, se
neví a proto ji hygienik nemůže doporučit pro pití a podobné účely..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 18, 2004 9:01 PM
Subject: Re: dobra voda


> Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází k
> zarůstání vodovodního potrubí obvzláště teplé vody. Má výrazně tomuto
> zarůstání zabraňovat.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM
> Subject: Re: dobra voda
>
>
> > Jsem v této věci taky více skeptikem, než slepě věřící, ale:
> >
> > Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
> > a bezpochyby funguje, i když se ještě tak úplně neví proč. Dovnitř
> > teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
> > je spousta studií o tom, že 1. ta voda je naprosto neškodná, 2. že je
> > škodlivá a neměla by se pít.
> > Že je to blud už si nikdo napsat nedovolí.
> >
> > Dovolím si v tomto případě věřit tomu, že včely skutečně vodu mohou
> > ovlivnit, nevíme ale jak.
> >
> > Zdraví PP.
> >
> >
> > Radim Polášek napsal(a):
> > > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> > > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je
takové,
> > > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude.
Pokud
> ji
> > > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody.
Pokud
> je
> > > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak
je
> > > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> > > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi
> ještě
> > > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami.
> Přesto si
> > > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
> > > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
> > >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 19. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7519)

Podobnou paletu vyvinul Vuvč Dol v 80 letech, rám byl z jeklu výšky 60 nebo
80, ostatní bylo asi shodné. Byly určeny pro převoz na přívěsném vozíku za
auto, nohy šly vysunout až nahoru, takže nepřekážely a samotný rám z jeklů s
přišroubovanými úly mělo jít šoupat po ložné ploše vozíku. Vozík tehdy
vyvinuli taky, měl speciální pérování z gumových bloků. Byly o tom ve své
době články ve Včelařství i s podrobným popisem palety a vozíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 18, 2004 1:57 PM
Subject: Re: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Zdravim,
> kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30,
> na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a
> mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2".
> V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje.
> Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv
> sklonenem povrchu.
>
> Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš --- 18. 10. 2004
Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)

vazeny pane laco,
tyka se to chybne (nami) zaslane castky k zaplaceni za zbozi, myslim ramky,
spatne to spocitala cs. posta, ale pan dorak byl tak laskav, ze nam penizky
poslal, i kdyz uz nebyly v dobirce!
prosim, vyridte mu nase podekovani!
jeste jednou diky!
prokesovi
----- Original Message -----
From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 9:15 PM
Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava


> Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p.
> Doraka
> dobre hrusky, jablka... apod.
> Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari
> buduci rok.
> Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie .
> S pozdravom Laco Sebosik
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM
> Subject: pan frantisek dorak - moldava
>
>
> vazeni,
> radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
> z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
> prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
> mariana a dan prokesovi (praha)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 18. 10. 2004
Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)

Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p.
Doraka
dobre hrusky, jablka... apod.
Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari
buduci rok.
Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie .
S pozdravom Laco Sebosik




----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM
Subject: pan frantisek dorak - moldava


vazeni,
radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
mariana a dan prokesovi (praha)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)

Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází k
zarůstání vodovodního potrubí obvzláště teplé vody. Má výrazně tomuto
zarůstání zabraňovat.

S přáním hezkého dne Josef Kouba



----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM
Subject: Re: dobra voda


> Jsem v této věci taky více skeptikem, než slepě věřící, ale:
>
> Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
> a bezpochyby funguje, i když se ještě tak úplně neví proč. Dovnitř
> teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
> je spousta studií o tom, že 1. ta voda je naprosto neškodná, 2. že je
> škodlivá a neměla by se pít.
> Že je to blud už si nikdo napsat nedovolí.
>
> Dovolím si v tomto případě věřit tomu, že včely skutečně vodu mohou
> ovlivnit, nevíme ale jak.
>
> Zdraví PP.
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
> > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> > molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové,
> > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud
ji
> > vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud
je
> > skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
> > dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi
ještě
> > víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami.
Přesto si
> > někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
> > způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
> >


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)

Nejlepší (nejlacinější) jsou ojeté pneumatiky z osobního auta.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Dobrý den,
>
> rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako
podstavec
> pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější.
Viděl
> jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
> Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepší?
>
> Díky moc.
>
> Patrik N.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)

Opravdu dobré a trefné přirovnání!!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 12:40 AM
Subject: Re: dobra voda


> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové,
> jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
> vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je
> skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
> dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě
> víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto
si
> někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
> způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM
> Subject: Re: dobra voda
>
>
> > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
> pok
> > chvá vtěle úplně jinak
> >
> > Pepan


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš --- 18. 10. 2004
pan frantisek dorak - moldava

vazeni,
radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi
z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu!
prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky!
mariana a dan prokesovi (praha)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 10. 2004
Spad kliestika


Polovica oktobra je za nami. Mnohi z nas uz zadymovali, proto sa chcem
spytat na Vas spad po zadymeni.
Mna totiz prekvapil pomerne nizky pocet odpadnutych kliestikov - do 50 ks.
Len v jednom uli bol spad cca 90-100 ks. Otvoril som 5 vcelstiev a len v
jedmom bol plod na ploche ako dlan, v ostatnych uz boli bez plodu.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Matej Ladislav --- 18. 10. 2004
RE: Tlouska steny ulu

       Zaujimave meranie teploty som urobil teraz v sobotu pocas osetrenia
       vciel proti kliestiku. Chcel som vediet, ako sa zmeni teplota v uli pocas
       fumigacie. Cidla som pouzil 4. Zimujem v dvoch nadstavkoch 2 cm hrubych,
       na 9 ramikoch hore a 7 dole rozmer 42x27,5 cm. Zaujimave je ze teplota
       v hornom nadstavku,( cidlo 4cm od stropu v strede) klesla o 3,5 stupna.
       V strednej casti stupla o 2 stupne celzia. V spodnej stupla len o 1 stupen.
       Po 2 hodinach sa teplota vratila do povodneho stavu vo vrchnej casti na
       31,56 stupna celzia. Vonkajsia teplota bola 13,58, ale v odnimatelnom
       dne 12,76 ( sposobyl nocny chlad). Pocas fumigacie bol ul 1 hod
       uzatvoreny. Osetroval som o 10 hodine rano.

       Ladislav Matej

> Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
> lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
> lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
>
> NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
>
> Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
>
> Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
> vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
> vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz
> vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
> kdyz ho staci dat do stinu?
>
> Co se takhle na to divat z druhy strany?
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7519)

Zdravim,
kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30,
na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a
mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2".
V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje.
Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv
sklonenem povrchu.

Zdravi PP.


Kristl Pavel napsal(a):
> Zdravím,
> napadl mně rám z jeklů - něco na způsob akvária bez skel.
> Pavel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)

Doma na zahradě mám desky přes tvárnice. V podstatě co dům dal. Na venek
jsem kdysi jako stojany koupil za cenu šrotu dva fragmenty obslužných lávek,
ze kterých jsem upajcnul přebytečné nohy a přidal nějaké příčky. Jsou to ale
spíše stojany na včelíny než úly, jsou svařeny tak z 60 L profilů a jsou
příslušně těžké.
Podstavec zvlášť na každý úl se mně zdá drahé a nestabilní. Plánuji
podstavce dvojáky. Uvažuji tak, že při přepravě úly dám na přívěs a
podstavce dozadu do auta. Jako materiál vychází zatím nejlépe profil L 30x30
nebo něco ze šrotiště. Pneumatiky jsou sice zadarmo, ale nevím, co s nimi
třeba někde ve svahu. Musely by se asi zakopat, aby úl stál rovně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Dobrý den,
>
> rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako
podstavec
> pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější.
Viděl
> jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
> Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepší?
>
> Díky moc.
>
> Patrik N.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 18. 10. 2004
Re: Tlouska steny ulu

To není přesné. Měření ukázala, že průběh teploty kopíruje průběh venkovní
teploty, ne že se rovná. Pokud byla venku nula, bylo uvnitř třeba +5 stupňů.
Pokud bylo venku -10, bylo uvnitř třeba -2. A pokud bylo - 20, uvnitř bylo
třeba - 8.
Záleží hodně. kde je to místo mimo chumáč, jestli na dně síta nebo třeba
mezi rámky 10 centimetrů od chumáče.
Z tepelného hlediska je úl prostor, který je jako celek nějak tepelně
izolován podle síly a materiálu stěny. Vnitřek úlu je ale taky rozdělen
rámky jako tepelně izolačními přepážkami. Prázné rámky izolují dobře, asi
jako polystyren, rámky ze zásobami hůře, odhaduji asi jako navlhlé nebo
mokré dřevo. A někde uprostřed těch rámků je zimní chumáč. Ten působí jako
topné těleso, pokud je venku relativně teplo, má povrchovou teplotu okolo 15
st C, pokud je mráz, klesá teplota vnějších včel až na tuším 7 st C, níže
jít nemohou, protože by uhynuly. Takže teplota na konkrétním místě úlu
(kromě venkovní teploty) závisí za prvé na součtu tepelné izolace stěny úlu
a tepelných izolací plástů směrem ven toho konkrétního místa, na blízkosti
od topného tělesa - zimního chumáče a na tom, jestli včelstvo topí úsporně a
chumáč má nízkou povrchovou teplotu, nebo neúsporně - povrchová teplota
zimního chumáče je vyšší.
Úl by měl v prvé řadě zamezit "protahování" větru až do blízkosti zimního
chumáče a tím velkým tepelným ztrátám. Vlastní tepelná izolace úlu je
potřebná tehdy, když zimní chumáč je z nějakého důvodu hned u stěny. U
"stropní stěny" je zimní chumáč celou zimu, proto musí být strop izolovaný
nejvíc. Dále je vlastní tepelná izolace úlu potřebná, když včelstvo v
předjaří začne plodovat.
Jednou jsem úspěšně vyzimoval včelstvo venku v bedně na rámky s 1,5 cm
silnou dřevěnou stěnou. V předjaří jsem bednu obaloval lepenkou, protože
jednoduché spoje bedny sbité hřebíky se přes zimu rozestoupily. Asi úplně
stačí 2 cm silné dřevo. Už proto, že tolik má běžné coulové prkno po
ohoblování.
Kdysi byl myslím ve Včelařství článek. Včely umístili do úlu myslím z plechu
a nakrmili na zimu stejně jako ostatní. Včelstvo přežilo i dvacetistupňové
mrazy ale někdy po vánocích spotřebovalo zásoby a uhynulo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM
Subject: Tlouska steny ulu


>
> Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
> lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
> lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
>
> NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
>
> Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
>
Pokud
> vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
> vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. > Co se takhle na to divat z druhy
strany?
>
> \vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)

Mým hitem bylo letos použití starých postýlek ze zrušené mateřské školky.Na jaře to bylo dobré,ale jak přibyly nástavky a med,začaly se plaňky prohýbat a na střed jsem musel přidat ještě jedny nohy.Výhodou je,že jsou lehké,zapadají jedna do druhé, laciné, zbyl mi sololit,dost vysoké na to ,aby je tráva hned nezarostla a přitom né moc,abych to do horního nástavku neměl daleko.Zárověň jsou nastříkané silnou vrstvou,takže natírám zatím jen spoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 18. 10. 2004
RE: Podstavce pod samostatně stojící úly

Zdravím,
napadl mně rám z jeklů - něco na způsob akvária bez skel.
Pavel

> Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepší?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)

Dal jsem strou pneušku a je to Ok.
Pavel
----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM
Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly


> Dobrý den,
>
> rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako
podstavec
> pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější.
Viděl
> jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
> Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden
> úl=jeden podstavec.
> Co by asi tak bylo nejlepší?
>
> Díky moc.
>
> Patrik N.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bullet --- 18. 10. 2004
Podstavce pod samostatně stojící úly

Dobrý den,

rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako podstavec pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější. Viděl jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden úl=jeden podstavec.
Co by asi tak bylo nejlepší?

Díky moc.

Patrik N.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík --- 18. 10. 2004
Re: Med v televizi (7497) (7498) (7501)

Mne v tomto pořadu spíše překvapilo, že vícekrát v záběrech na sud se objevilo větší množství uhynulých včel a vos.Vzhledem k tomu,že tento pořad by měl působit propagačně,si tento záběr mohli lidé z"továrny na med" lépe připravit.
Apropo,máte nějaké čerstvější zprávy o Předboji?Zaslechl jsem,že odebraný med od včelařů neprodali a po urgencích po penězích jim sdělili,že si pro med mají přijet.Nebyli prý schopni zajistit,zda vrácený med je skutečně jejich a prý skladník tam "bude" jen do konce září.Situace kolem konce tohoto "našeho" včelařského provozu mne fakt mrzí a více mne mrzí,že nejsou informace jak dál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman --- 18. 10. 2004
20 rad pro lepší elektronickou komunikaci

http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=119283&nl=1&ref=zive

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504) (7512) (7513)

>Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
a bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř teče voda, ven teče voda a přitom má jiné
>vlastnosti. Jen na
>internetu je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná,
>2. ľe je ąkodlivá a neměla by se pít.


Já někde četl oficiální vyjádření hygienika, že magneticky upravovaná voda může člověku škodit a proto se nepovažuje za zdravotně nezávadnou pitnou. Věrohodně se tvrdí, že se z ní usazuje méně vodního kamene. Zkoušeli to v Německu, ale ne každé takové zařízení pro magnetickou úpravu funguje.

Co se týká včelami ozářené vody, tak to považuju za kandidáta na cenu bludného balvanu http://www.sisyfos.cz/blb/index.html.
Lidi ale více věří takovýmto bludům, než Boží existenci a síle modlitby. To bylo je a bude.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504) (7512)

Jsem v této věci taky více skeptikem, než slepě věřící, ale:

Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
a bezpochyby funguje, i když se ještě tak úplně neví proč. Dovnitř
teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu
je spousta studií o tom, že 1. ta voda je naprosto neškodná, 2. že je
škodlivá a neměla by se pít.
Že je to blud už si nikdo napsat nedovolí.

Dovolím si v tomto případě věřit tomu, že včely skutečně vodu mohou
ovlivnit, nevíme ale jak.

Zdraví PP.


Radim Polášek napsal(a):
> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
> molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové,
> jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
> vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je
> skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
> dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
> Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě
> víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si
> někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
> způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)

Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v
molekule vody a i taky, které síly způsobují, že to postavení je takové,
jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji
vůbec nějak mění včely. Možná tu vodu mění samotný uživatel vody. Pokud je
skálopevně přesvědčen, že ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je
dost dobře možné, že ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře.
Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi ještě
víc řádů než mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si
někteří lidé ještě dnes myslí, že to, že o ten kámen dneska zakopli,
způsobila dnešní nepříznivá pozice hvězd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM
Subject: Re: dobra voda


> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se
pok
> chvá vtěle úplně jinak
>
> Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 18. 10. 2004
Tlouska steny ulu


Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je
lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm
lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze

NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!

Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.

Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud
vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota
vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz
vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul
kdyz ho staci dat do stinu?

Co se takhle na to divat z druhy strany?

\vov






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 17. 10. 2004
Status (vcely/=/v.or.cz)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík --- 17. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)

vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se pok
chvá vtěle úplně jinak

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ale F." <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM
Subject: dobra voda


> Máte někdo zkušenosti s léčivou vodou? Pry se necha na ulu 1/2 litru vody
v
> pet lahvi a necha se tam asi den. Potom ma byt nejaka lepsi a snad i
> leciva.
> Je to pravda?? :-)
> Existuje o tom nejaky clanek?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil --- 16. 10. 2004
dodatek

v sobotu 23.10.2004 v 13.00v Základní škole v Kloboukách

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil --- 16. 10. 2004
pozvánka na přednášku

ZO Klobouky u Brna zve všechny včelaře z okolí na přednášku ing.Titěry: Mor včelího plodu-prevence a jeho včasná diagnostika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Bojanovsky --- 15. 10. 2004
RE: dobra voda (7504) (7505)

Omlouvám se za drobnou nepřesnost. Správně má být:
Včelařství 2/1990 (40.) + 6/1990 (136.) + 12/1991 (198.)
a zkušenost včelaře = Včelařství 12/1992, str. 272.
A.B.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Bojanovsky --- 15. 10. 2004
RE: dobra voda (7504)

Výzkumem léčivé vody se zabýval v letech 1990-1991
MVDr. Josef Staněk z Brna.
Návod je v článku ve Včelařství č. 2/1990 na str. 40.,
další komentář v č.6/1990 - str. 136. a zkušenosti s léčivou vodou popsal
jeden čtenář ve Včelařství 12/1991 na str. 198.
A.B.

-----Original Message-----
From: Ale F.
Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM
Subject: dobra voda

Máte někdo zkušenosti s léčivou vodou?
Existuje o tom nejaky clanek?



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš F. --- 15. 10. 2004
dobra voda

Máte někdo zkušenosti s léčivou vodou? Pry se necha na ulu 1/2 litru vody v pet lahvi a necha se tam asi den. Potom ma byt nejaka lepsi a snad i leciva.
Je to pravda?? :-)
Existuje o tom nejaky clanek?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Bojanovsky --- 15. 10. 2004
RE: Med v televizi (7497) (7498) (7501)

Pořad "Barvy života" opakuje ČT-1 zítra v sobotu od 5 do 6 hodin ráno.
A.B.

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek
Sent: Friday, October 15, 2004 1:57 PM
Subject: Med v televizi



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

csv@volny.cz --- 15. 10. 2004
Re: Med v televizi (7497) (7498) (7501)

Radim Polášek napsal(a):
> Dneska jsem měl přes poledne puštěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do
> pořadu Barvy života zrovna, když tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař,
> mluvil o medu. Jméno jsem bohužel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného,
> že lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají
> pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepší, když v zimě
> konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Další
> argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný.
> Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z
> jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.
>
> R. Polášek
>
>
>
O medu v tomto pořadu mluvil tajemník ÚV ČSV, MVDr. Peroutka.

S pozdravem

Lněnička


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 15. 10. 2004
Med v televizi (7497) (7498)

Dneska jsem měl přes poledne puštěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do
pořadu Barvy života zrovna, když tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař,
mluvil o medu. Jméno jsem bohužel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného,
že lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají
pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepší, když v zimě
konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Další
argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný.
Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z
jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 10. 2004
Včelařské noviny Info ze dne 2004-10-15

Nové články:
===========

Příprava na pozdní spjování včelstev
Autor: J. Horký
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004101202

S pozdravem
redakce



Pokud si dále nepřejete dostávat novinky, odpovězte do redakce na tento e-mail
a do předmětu zprávy uveďte text "Odhlášení novinek"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 14. 10. 2004
SOS (7497)

Augustín Slámka, z Trnavy ozvite sa nám prosím. Jedná sa gumenné vrchnáky na
hliníkové konve.
Gabriel Komínek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman --- 14. 10. 2004
Re: Recept (7497)

http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=12884

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 14. 10. 2004
Recept


Zdravím přátelé.
Včera, když mě střihala holička, ptala se mě na recept na "medovník".
Nemáte ho někdo po ruce ? pamatuji, že v loňském včelaři vyšly recepty,
Ale toto tam asi nebylo.
Dík
Mirek


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.775 / Virová báze: 522 - datum vydání: 8.10.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Matej Ladislav --- 13. 10. 2004
RE: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně


> Zapadá do toho i další poznatek z letošního rojového roku - jeden roj se
> usadil v keři nedaleko naší včelnice a zůstal tam, vystavěl dílo. Když jsme
> ho našli po asi 1,5 měsíce, měl postaveno 9 plástů. Zajímavé je, že dva
> prostřední plásty stavěl tak, že mezi nimi jakoby vznikala směrem vně široká
> ulička, ale do ní postavily včely další plást. Snímek mám, třeba to krátce
> popíšu a i s foto zveřejním ve Včelařských novinách.
> K. Čermák
>
       Až prídeš na seminár do Košic 23.10. a budeš mať trošku času, tak sa môžeme
       pozrieť na podobné dielo. V strede je kradši plast (polovičný), ale po stranách
       sú 2-krát tak dlhé plásty. Vytvarajú akoby písmeno Y. Ostatné sú všetky
       stejnej dlžky. Podľa môjho názoru včelstvo stavalo krajné plásty rýchlejšie.
       Stredný prestalo stavať a krajné stiahli k sebe na širku včelej uličky.
       Ostatné plásty sú rovné a celistvé.

       Ladislav Matej
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš F. --- 13. 10. 2004
Re: cukr (7488) (7492) (7494)

U nás v kauflandu v Kutne Hore byl v sobotu ve ctvrt na osm uz prodej cukru v plnem proudu, taky davali jen 20 kg - slo to vyresit rozdelenim na jeden listek 20 kg, nebo jezdit stale s 20 kg do auta a zpet :-) Me se podarilo ziskat asi 80 kg po kombinovani techto zpusobu. Dopoledne uz byl cukr pryc.
Zdravim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 13. 10. 2004
Re: cukr (7488) (7492)

>byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen 20 kg, akdyž jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. už nebyl. Je to známka vávoje k lepšímu?

Dnes v rozhlase na ČT2 ekonom Velebný říkal, že EU připravuje na příští rok nové dotace a dojde dokonce i k některým zlevněním. Přímo cukr by prý měl být levnější, než před tímto zdražením. Už jsem tohle jednou slyšel, že se má dostat na světovou cenu a ta je menší, než byla u nás.
Tonda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 13. 10. 2004
Re: cukr (7488) (7492)


Rekl bysem, ze se cukrovary pred kampani zbavuji starych zasob. takze my
"mali" mame smulu, kdyz nechcem do cukru vrazet penize, ktere v nem
budou lezet, budem kupovat draze, protoze zjara a v lete bude drazsi.

Zdravi PP.


Vhájek napsal(a):
> byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen
> 20 kg, akdyž jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. už
> nebyl. Je to známka vávoje k lepšímu?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vhájek --- 13. 10. 2004
Re: cukr (7488)

byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen 20 kg, akdyž jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. už nebyl. Je to známka vávoje k lepšímu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 13. 10. 2004
Re: Netýkavka ?l?znat?. (7416) (7423) (7426) (7439) (7441)

Menší, podstatně křehčeji stavěná netýkavka, má stříbřitě zelenou ojíněnou
barvu listů, roste v lesích na spadaném listí, kvete jasně žlutě někdy v
červnu a červenci.
Pokud si pamatuji dobře ze školních let, je to naše původní netýkavka. Mám
pocit, že jsou dokonce dvě, buď jedna obyčejná a jedna horská, nebo větší a
menší.

Podíval jsem se na internet, podle
http://www.kvetena.com.cz/netykavkovite.htm jsou dvě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:52 PM
Subject: Re: Net?kavka ?l?znat?.


> Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
> Vůbec všechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
> nekontrolovatelně šíří . Ta na Nově jmenovaná se šíří podél vodních toků a
> vytlačuje naše pobřežní nízké bylina . Ještě jedna se šíří v naších lesích
> dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
> Subject: Net?kavka ?l?znat?.
>
>
> > Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> > zprávu, tak se obuli do této rostliny jakožto silně agresívní. Je to
sice
> > cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více než 100 lety a do
nějakých
> > chráněných oblastí asi nepatří.
> > Mám tuto rostlinu vysazenou na stanovištích více než dvacet let a můžu
> říct,
> > že původní rostliny v žádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> > dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> > mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protože
se
> > dá velice snadno mechanicky zničit.
> >
> > R. Polášek.
> >
> >
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 13. 10. 2004
Re: plásty napadené zavíječem (7483)

Larvičky by měly snášet teplotu cca do -15, vajíčka asi podstatně více. Má
jim vadit více, když se teplota sníží rychle během pár hodin v mražáku, než
když klesá postupně během týdnů.
Mražák je vhodný na jaře, když vím, že ty plásty letos nepoužiji, nebo možná
pro pylové plásty. Teď na podzim stačí vytahat to, co na plást nepatří,
larvy, co jsou ještě vidět, usmrtit třeba hřebíkem a plásty uložit s
mezerami, aby se zbývající larvy neslezly do hnízda. A uložit někde, kde se
netopí.
Larvy zavíječů chutnají nejen slepicím. Když jsem náhodou nechal staré
plásty napadené zavíječem přístupné myším, kromě pylu z nich zmizely i ty
larvy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Tuesday, October 12, 2004 1:54 PM
Subject: RE: plásty napadené zavíječem


Občas mně to taky potká. Pokud to je jen trošku, tak cestičku po zavíječi
jen proškrábnu nožem.
Ať tam nezůstane ta pavučina. Co chybí pak včely dostaví.
Libor

Nechal jsem si na příští rok pár zásobních plástů ale nekteré jsou lehce
napadené zavíječem lze je ještě nějak zachránit nebo už jen vyvařit?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 13. 10. 2004
Re: V?ela?i, vzbu?te se! med (7416) (7423) (7426) (7439) (7441)

Když slyším antiseptický, vybaví se mně chloramin, Savo a podobné prostředky
které ničí baktérie (i všechnu živou tkáň) přímo chemicky. Z toho úhlu
posuzuji med.
Z těch mastí asi med ty bakterie toho zánětu ničí podstatně méně než Savo,
ale na rozdíl od Sava neničí okolní živé tkáně, cukry z medu možná dokonce
podporují její růst.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 8:42 PM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med


> To nemáte pravdu sám znám několik receprur z lidového lékařství na výrobu
> medových mastí na záněty bércové vředy a i jednu oční mast.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 10:42 PM
> Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se! med
>
>
> > Med je fyziologicky suché prostředí. Proto bakterie a podobná havěť,
aspoň
> > ta škodlivá lidem se v něm nemnoží a v aktivní formě v něm hynou
defakto
> > suchem nebo přejdou do neaktivní formy. Na rozdíl třeba od majonézy,
masa,
> > mléka atd. Antiseptický účinek medu, pokud nějaký je, asi moc silný
> nebude,
> > med by nebyl k jídlu.
> >
> > R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík --- 12. 10. 2004
cukr

Vprostějově je krystal za 17,90 v Kauflandu a tescu.

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík --- 12. 10. 2004
Re: V?ela?i, vzbu?te se! (7366) (7371) (7395) (7417) (7419)

Nepohoršuje mne nic Dal jsem si letoc práci a zjištoval jsem hodinový příjem
z chovu včel doma dosáhl jsem 92 korun za hodinu práce Sice nic moc ale
jsem spokojen, je v tom cena cukru výroba úlů, pomůcek, úklidu, všechny
práce které se dělají kolem včel, a posezení před včelnicí a pozarování
chování včel.

pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 6:10 AM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> > > vobci s 1000 obyvateli a 5 včelaři
>
> 1 včelař na 200 obyvatel
>
> > a je mi naprosto jedno jestli vás pohoršuje, že to jde
> > ( naše obec má jen 500 obyvatel a jsem tu prakticky jediný )
>
> 1 včelař na 500 obyvatel = na 2,5 krát více
>
> Cesta vede také (zejména) snahou o propagaci vedoucí ke zvýšení spotřeby
> medu na obyvatele.
>
> Honza Čáp
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík --- 12. 10. 2004
Re: V?ela?i, vzbu?te se! (7366) (7371) (7395) (7417) (7419)

Plním hned při pastování kdo by se s tím pak otravoval. ještě mám v
zásobě tak asi 200 sklenic ale při svých 30 včelstvech stejně většina jde do
výkupu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 11, 2004 12:25 AM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> Jestliže většina z těch 500 si dává ráno a večer do čaje nebo kafe med a
> občas i na chleba s máslem, tak spotřebuje odhaduji tak 2 - 4 kilo za rok.
> To pak může vyjít. Dobrý marketink - většina dává přednost medu. A možná i
> neexistence konkurence.
>
> Zajímalo by mě, kolik procent z tohoto medu prodáte do přinesených sklenic
a
> kolik tak, že naplníte třeba dávku 100 sklenic a dva měsíce prodáváte těm,
> kdo přijdou.
>
> R. Polášek.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Sunday, October 10, 2004 10:52 PM
> Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!
>
>
> >
> >
> >
> > > Kde prosím vás žijete umíte si vůbec představit jak vobci s 1000
> > obyvateli
> > > a 5 včelařích prodáte 1000 lahví medu
> > >
> > > Pepan
> > >
> >
> >
> > Žiju v ČR a představit si to umím, protože to reálně dělám
> > V tom je asi mezi námi rozdíl.
> > a je mi naprosto jedno jestli vás pohoršuje, že to jde
> > Hezký den
> >
> > ( naše obec má jen 500 obyvatel a jsem tu prakticky jediný )
> >
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík --- 12. 10. 2004
Re: Net?kavka ?l?znat?. (7416) (7423) (7426) (7439) (7441)

Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem .
Vůbec všechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď
nekontrolovatelně šíří . Ta na Nově jmenovaná se šíří podél vodních toků a
vytlačuje naše pobřežní nízké bylina . Ještě jedna se šíří v naších lesích
dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM
Subject: Net?kavka ?l?znat?.


> Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační
> zprávu, tak se obuli do této rostliny jakožto silně agresívní. Je to sice
> cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více než 100 lety a do nějakých
> chráněných oblastí asi nepatří.
> Mám tuto rostlinu vysazenou na stanovištích více než dvacet let a můžu
říct,
> že původní rostliny v žádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je
> dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních
> mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protože se
> dá velice snadno mechanicky zničit.
>
> R. Polášek.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík --- 12. 10. 2004
Re: V?ela?i, vzbu?te se! (7416)

Třeba jedna znich je před domy vídím nápis!!

1). "prodám med " Vy nabízíte med ke koupi. Důsledkem se mohou stát
kontroly z veteriny a budou chtít vidět prostory kde plníte lahve.

2). ale nápi "med" jen ostatním říka tady je med, nic víc anic míň. Jejikož
tedy nic nenabízíte k prodeji nemají vás úřady důvod kontrolovat.

Určitě by se jic našlo více

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 10:30 PM
Subject: Re: V?ela?i, vzbu?te se!


> Můžete ty mezery v našich zákonech, které by umožnily, abych dostal svých
> 500 kilo medu do obchodní sítě bez zprostředkování výkupcem uvést?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Saturday, October 09, 2004 7:35 PM
> Subject: Re: Včelaři, vzbuďte se!
>
>
> > V celé této diskuzi jsem si všiml jednoho základního problému Všicni jen
> > píší proč to nejde a to je úřednický přístup. Nikdo nehledá mezery, a
těch
> > je vnaších zákonecpoženaně.jak to udělat aby to šlo.
> >
> > Pepan
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor --- 12. 10. 2004
RE: plásty napadené zavíječem

Občas mně to taky potká. Pokud to je jen trošku, tak cestičku po zavíječi jen proškrábnu nožem.
Ať tam nezůstane ta pavučina. Co chybí pak včely dostaví.
       Libor

Nechal jsem si na příští rok pár zásobních plástů ale nekteré jsou lehce
napadené zavíječem lze je ještě nějak zachránit nebo už jen vyvařit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík --- 12. 10. 2004
Re: plásty napadené zavíječem (7301) (7481)

Tak já zase slyšel, že na vajíčka to nefunguje vůbec a červíci za nižších teplot svoje životní pochody zpomalí a až se oteplí tak pokračují.:-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef "Pokorný" --- 12. 10. 2004
Re: plásty napadené zavíječem (7301)


--- JJ <e-mail/=/nezadan> wrote:

> Nechal jsem si na příští rok pár zásobních plástů
> ale nekteré jsou lehce
> napadené zavíječem lze je ještě nějak zachránit nebo
> už jen vyvařit?

strč je na 4 nebo 5 hodin do mrazáku tím spolehlivě
všechno zlikviduješ

Spozdravem
Pepa

>



              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Mail Address AutoComplete - You start. We finish.
http://promotions.yahoo.com/new_mail

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 12. 10. 2004
Státní podpora v CSV v období 5-6 sjezdu


1991 Ze zprávy o činnosti a hospodaření.....Včelařstvi 1992/6/

V prvním pololetí se podařilo zajistit státní příspěvek na zazimování včelstev,na plemenářskou a společenskoprospěšnou praci ve stejné vyši jako v předcházejících letech.Statní příspěvek byl včas rozeslan na ZO a byl vyplacen na 750957 včelstev.
Ke konci roku byldan požadavek na navyšeni státního přispěvku pro rok 1992 včetně dotace na lečiva.Po schvaleni rozpočtu CR byl dán Ceskému svazu včelařů příslib na uvolnění finančních prostredku pro rok 1992 ve stejne vyši jako v roce1991

1992 Ze zprávy...

CSV jako občanské sdruženi požadal MZeCR o poskytnuti prispevku na zazimovani včelstev v roce 1992.Požadavek nebyl plně akceptovan.I pres tuto skutecnost bylo vyplaceno v roce 1992 na každe zazimovane včelstvo 35 Kč a poskytnut příspevek na plemenarskou praci a na spolecensky prospesnou praci.
Ke konci roku byl zaslan na všechny OVCSV prispevek na tlumeni varoazy ve vysi 1,4 Kč na jednovcelstvo.

1993 Ze zpravy...

CSV pozadal na rok 1993,jako obcanske sdruzeni,MZeCR o poskytnuti prispevku pro sve cleny.Ke konci cervna svaz prispevek obdrzel.K podpore vcelarstvi mohlo byt na jedno vcelstvo vyplaceno 38 Kč.
Prispevek byl svazu poskytnut i na plemenarskou a spolecenskoprospesnou praci,i na tlumeni varroazy.
Na nakup leciv k tlumeni tohoto nebezpecneho onemocneni byl prispevek poskytnut ve vysi 2 Kč na jedno vcelstvo.
Ve druhem pololeti pozadal CSV o financni prostredky pro sve cleny na podporu vcelarstvi pro rok 1994.Ty mu byly v ramci schvalení rozpoctu CR na rok 1994 prideleny.

1994 Ze zpravy....

CSV pozadal jako obcanske sdruzeni MZeCR o poskytnuti prispevku na rok 1994 pro sve cleny na zazimovani vcelstev.
Vroce 1994 mohl byt v léte poskytnut poskytnut prispevek ve vysi 40 Kč na 1včelstvo s tím,ze ke konci roku byl tento prispevek navysen o 3 Kč,takze celkem bylo na zazimovani vcelstva vyplaceno 43 Kč.
Dale se podarilo zajistit prispevek na plemenarskou praci a spolecenskoprospesnou praci.
Na tlumeni varroazy byl poskytnut prispevek ve vysi 2Kč na 1vcelstvo.
Krome toho byl na zakoupeni novych aerosolovych vyvijecu poskytnut prispevek 1000 Kč na kus.Celkem bylo vyplaceno 103000 Kč.
Nazákladě rozboru situace vypsalo MZeCR dotační titul-1F Podpora včelařství-a uvolnilo z dotačních zdrojů 35 milionu Kč...stalo se že značná část včelařů nemohla možnost dotace využit...včelařum bylo vyplaceno temer 1,9 milionu Kč...15590000 Kč se vratilo.

1995 Vysledky hospodareni CSV za rok 1995 Včelařstvi1996/6/

Vzhledem k tomu,ze se v listopadu 1995 konal VI.sjezd,v němž byly ve "Zprave o cinnosti" oredneseny i vysledky cinnosti za rok 1995,predkladame dosazene vysledky hospodareni za lonsky rok.
CSV hospodaril v roce 1995 podle planu,ktery byl schvalen UVCSV v listopadu 1994.
Plan predpokladal prebytek hospodarského vysledku...1130tis.Kč ve skutečnosti byl 1273 tis.Kč.
Z vysledku hospodareni roku 1995 muzeme konstatovat ze CSV hospodaril usporne s vynalozenymi prostrdky,i kdyz byl usporadan sjezd...Hospodarnym vynakladanim financnich prostredku se podarilo zajistit veskere planovane akce a byly vytvoreny dobre predpoklady pro cinost a hospodareni CSV v roce 1996.

Vážené dámy a pénové,delegáti a hosté VI.sjezdu CSV
...s ohledem na skutečnost,že od V.sjezdu uplynulo již 5let,dovolte mimabych vam v krátkosti pripomenul ukoly které tento sjezd stanovil...
...CSV má zvláštní postavení vtom,že vedle něho neexistuje žádná jiná profesní organisace...

Za uplynulé období bylo chovatelum včel na podporu včelařství,včetně dotace,vyplaceno téměř 230milionu Kč.

Vážení přítelé dovolte mi závěrem vyjádřit uspokojení nad tím,že se Nám podařilo ..udržet i přes některé odstředivé tendence jednotnost organisace našeho svazu...


Co dodat ?
informace zahlcené balastem žvanění a
utajený-neucelený účet tajemníka p.Perouty

dobrý účet dobří přátelé franta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 12. 10. 2004
Re: Netýkavka žláznatá. (7416) (7423) (7426) (7439) (7441) (7461) (7470) (7473) (7475)

Pokud někdo napíše ano, tak pošlu nebo umístím někde na webu i svoje fotky
netýkavky. Měl bych jic mít v archívu nějakou desítku a něco i se včelami.
Lituji, že jsem si rozrůstání a poté ústup netýkavky nedokumentoval fotkami.
Pár fotek za rok, každý rok vždy ze stejného místa, to už by stálo za
podívání.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Monday, October 11, 2004 3:58 PM
Subject: Re: Netýkavka láznatá.


> Mě by spíše zajímalo, jak vypadá.Není někde fotéčka?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Mensík --- 11. 10. 2004
Re: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně (7457)

myslím, ze je to obrácene pravidelnost jsme si vymysleli my ale ty nase
muchy nato mají jiný názor.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Matej Ladislav" <Matej.Ladislav/=/zsr.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 10, 2004 4:35 PM
Subject: RE: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně


Ahoj Olda.
Zivot vciel sa riadi jeho biologickou potrebou.Zalezi to na jeho
vnutornom stave.V prirode nejde vsetko uniformovane. Meral si teplotu
a velkost osadenstva? Vcelstvo na jemny podnet z vonku alebo
z vnutra (vadna matka, silne vcelstvo) zacina stavbou trubciny.
Mam pre teba tiez otazku: Bude oplodnena matka klast aj oplodnene
vajicka na ciste trubcom ramiku. Iny ako trubci ramik nema.
Podla vsetkeho mala by klast len neoplodnene vajicka.
Vyskusal to niekto z Vas.

Ladislav Matej


> proc vcely ted na podzim postavily ve vysokym podmetu kus plastu s
> velikosti cel 6,4 mm coz je vylozena trubcina i kdyz uz matka neklade
> a potreba trubcu neexistuje?
>
> \vov
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 7478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 7478 do č. 7538)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu