78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



1984 (91.139.47.194) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254)

Tak o tom to je. Přesunu včely jinam. A míst, kde se dá získat med je pořád dost, jen se musí umět a vědět a takové umění a vědění se získává praxí. Konkurence je menší, spousta poloprofíků to zabalila nebo zredukovala stavy na vyloženě hobby chov, všude kam se podívám je prázdná paleta nebo opuštěný kočovák. Člověk s 200 včelstva dnes např. v těch Bojanovicích prodává včelařské potřeby, protože rychle zjistil, že obchod vynáší víc a je to menší dřina. Včely nejsou o rychlém byznys plánu, ale spíš je to srdcovka, životní styl s jistou mírou svobody a odkázanosti na sebe a není co závidět z pohledu ostatních řemesel. Nakonec zbydou asi jen ty bolavá záda. Na druhou stranu je poslední roky mnohem víc zákazníků, kteří kteří umí ocenit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253)

Ještě k tomu stanovišti okolo Bojanovic. Pamatuji tam i okurkové plantáže a cibulu na semeno, prostě polní produkce které se dnes jen dováží. Toto je odpověď na včelařské zvolání, pokud se má dovézt levněji, tak se to doveze a včelařovi se dá do 180Kč na D1 aby byl zticha. Takže není pravda že se opylení nemůže dovézt, ono stačí totiž zlikvidovat pěstování takové opylenínutné produkce. A dnes-letos, převažuje na JM jen osev obilnin s nulovou prohnojeností která zadržuje vodu. Takže JM bude zanedlouho celá jako píšečná sahara. Někde na některých parcelách dříve někde později. Jak u moře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75251)

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Za prvé, přestaly se používat na JM už dávno, statková hnojiva, půda se těží tak mnohem intenzivněji a voda se tak stává dlouhodobý problém, který se znovu řeší hloubkovým obdělávání kdy se místy naráží na matečnou vrstvu, a tak např. za Mikulovem vznikají z úrodných půd sahary. Ono není jedno jestli se vezme na půdu podrývák nebo pluh.


Za další pokud by ty přesuny měly fungovat, muselo by existovat něco jako podrobný plán výsevů a osevů včetně podrobné dokumentace o nektarodárnosti daného osiva. Prostě systém v rámci LPIS, který vyplní polař, včelař se přizpůsobí a na základě tohoto vznikne něco co dávno zaniklo na JM a to kočovný plán včelařů. Hodně lokalit slunečnic opět nedalo nic. Proto informace o osivu jsou zásadní. A je jedno jestli hodnotím nektarodárnost v Rakousku na bio ploše nebo unás konvenčně. Prostě je to častý jev že pole kvete včela naněj lítá ale nic z toho.

Stejné je to i s fenyklem, prostě pole a nebo osivo nedává nic a včela takové entomofílie nakonec ignoruje.

Za další, ... z toho co včelař opyluje lze odvodit jeho přínos. Pokud se vyskytují po polích samosprašné varianty které nepotřebují opylovače, měl by stát zvážit a opravdu časem přesunout chov včel vedle papoušků a exotického plazu a přesunout tak včelařinu mezi exoty. Jinak si myslím že se historicky děje obrovský ekologický podvod co se týká osiv.

Takže nejprve se musí vědět co a čím a kde osévat a potom se můžeme bavit o kočování profíků. Profík se ti na kočování vysere když je v osivech takový bordel.

Znám jediného kočujícího kolegu a ten jezdí z Bojanovska na Ždánice protože ho to tata naučil a má k dispozici traktoristu s traktorem a používá domovinu jen jako zimoviště, protože je tam sucho které ztvrdili navíc vrty plynařů. Já sám jsem od tama také utekl a to bylo místo na olejniny jako saflor, na jetele, řepky slunečnice. Nyní kvůli suchu nic. Takže když neoseje jeden co tomu rozumí, proč by měl osévat včelař? Protože je nato dostatečně hloupý? Raději si škrtne stanoviště a včely přemístí nebo zlikviduje. Otom je byznys a kapitál, lépe je zničit než prodat pod cenou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249) (75250)

(91.221.213.137) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249)



Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

Dávno se mělo charakterizovat kdo je včelař a kdo obchodník. EET jsem dával šanci žeby se registracemi mohlo hodně prokázat, ale padlo to celé na hubu koronovou.


Ano, otom je české včelařství, jde v podstatě o obchod. To není o včelařovi. Včelařinu dávno Špačci pověsili na hřebík. Obchod to je se směskami různě smíchaných medů a jiných aditiv které zlevní celou šarži pod 40Kč/kg. A hloupý a najivní včelař si myslí že dostane med z Ukrajiny.

Zajímavé že dlouho nebyly na pranýři. Pokud mohu spekulovat. Vypadá to že má kontrolory a jejich činnost také pod palcem. A to dlouhodobě. Akce kontrola medu je asi dvakrát ročně. Dělají ho pražáci. Furt stejní lidé. Pokud mohu znovu spekulovat, ti samí co sem zajišťují kontrolu dovozového medu. Osobně si myslím, že to zavání nekaloými praktikami celý pranýř a jejich státní kontroly kde se koná "dobro" pro zákazníka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249)

A jak může včelař zajistit včelám snůšku, to mi vysvětlete. Jakože si namísto zeleniny vysadí pár metrů květeny? Pchee

A jestli bych měl za poslední 3 roky určit příčinu neúrody medu, tak jednoznačně počasí - zima, deště, vichry - 3x po sobě hnusné jaro. Letos není skoro nic ani z lípy i když počasí bylo dobré, takže ve včelstvech je celou sezonu málo zásob, je třeba dokoupit cukr nad plán a krmit.

Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

No a teď už je to jasné odkud medokomerc bere v tyto neúrodné roky ve výkupu ,,český med". Pár kamarádům ,,prodá" ukrajinský med a poté ho zpětně vykoupí jako český. Jednoduché.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (195.146.105.10) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Prý bude zase málo medu, říkají včelaři v okolí. Včelař by asi měl umět včelám najít nebo zajistit snůšku, ne? Pastýř taky nenechá ovce pochcípat na vypaseném a přežene je na novou pastvinu

Rozepisovat včely a brát na to dotace na 1 účet, pěkná blbost.a Já na dotace letos kašlu, to méně než 1 kg medu na včelstvo mě nevytrhne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245) (75246) (75247)

JosPr Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.

To je škoda, proto nikdy nepochopíš význam dotací do zemědělství. Nic si z toho nedělej, protože to nechápou ani na MZe, ČSV, SZIF, ...

Dva nástavky medu ze včelstva po dvou letech neúrody. Nad tím se zamysli. Jsou lidi co ztoho žijou, mizernou jistotu např. nafta do vozidla, jim dává malá mizerná dotace s kterou se dělí s ostatníma. Já jen že stačí myslet s trochou úcty k jinému řemeslu. Ty se dělit s ostatníma strojníkama nemusíš. Dojde akce prodotovaná skrz na krz a ty jen čekáš po šichtě jednou za měsíc na proplacené peníze. Říkám tomu solvinová práce. Také oni už nějaký pátek přemýšlím, ale včelařství umím a věřím v lepší rozumnější časy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245) (75246)

Kazda zemedelska cinnost je svym zpusobem risk,at uz vezmes vcelareni,nebo pestovani brambor.Vzdy muze prijit neuroda,sucho (u nas letos 2 mesice bez deste),zima,vedro,ba naopak mokro a prival (tento tyden 2x potopa)..To jsou jaksi veci,se kteryma musi clovek pocitat.Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.Dnes jsem tomu rad.Zvolil jsemjistotu,byt jsi od pondeli do soboty 12-13 hodin z baraku a pak litas jak urvany vagon,protoze prace doma se sama neudela.
Dnes jsem rad,ze mam vcely jako konicka,a muzu se u nich bavit a predevsim odpocivat.Dnes vytacim 2 medniky tmaveho medu na vcelstvo a tetelim se po 2 mizernych sezonach blahem a jsem rad,ze jsem jarni med nevytacel a nechal ho vcelam.Ti co vytocili jaro,maji prd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245)

JosPr:
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.


To je pěkný, ale jsou profese kde to možné není. Mít rezervu je logické, ale představ si že dojde opravdová krize a peníze co máš někde ve fondu jsou fuč, potká tě zdravotní problém který trvale bolí, stroje ti někdo ukradne, pojišťovna ti odmítne proplatit pojistku na všechny výše vyjmenované případy, musíš místo práce se starat několik tnů v týdnu o nemohoucího člena rodiny, nebo máš štěstí a máš takové členy dva které potřebují trvalý dohled.

Taková včelařské rizika, představ si že jsou tři roky neúrody a navíc tě potkává v pravidelných intervalech úhyn až 90%, navíc aktuálně ta neúroda je okořeněna inflací, takže zdražuješ med který ani nemáš a když, je ho velmi málo. Ale musíš neustále kupovat naftu na dopravu okolo stanovišť, financovat auto, cukr, dřevo a už hodně dlouho nepočítáš svou práci.

A hlavně, strojník je lukrativní obor, nemůže ho dělat kdekdo, včelařství také, ale vysvětli to lidem. Strojníka blbce když si nedá říci zavřou a je odněj klid, včelaře blbce nikdo nezavře a ještě může přednášet nebo nějak jinak šířit svou blbost a přitom se tvářit jak odborník, který neumí ani vyprodukovat v dnešní době tolik medu, aby ho nemusel nikde jinde shánět. Víš kolik mi v posledních letech přibylo včelařů co chcou koupit můj med aby ho vůbec měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244)

Rezim de minimis nejsou pochopitelne jen dotace na vcely,ale vsecny zemedelske dotace.Vcely muze mit vcelar sam na sebe nebo je muze mit taky na zemedelskou firmu jako jednu z cinnosti,tim je pravnicka osoba,muze byt zemedelec a vcely nemusi byt firemni,ale na jeho jmeno,coby fyzickou osobu.Rekl bych,ze o tom proc dostal flastr je mizivo informaci a jeste z druhe ruky.Pokud to byl cerpac kazde dotace,ktera se naskytla,na kde co (neco jako nejmenovany nemajitel),pak jaksi nema financ problem ty dotace spocitat,osolit prekroceni podpor de minimis a dodanit k tomu pocet vcelstev rozepsanych na stejnou adresu,ale jina jmena,obzvlast slo li vse na 1 cislo uctu.Proto od dotaci co nejdal,jedine co cloveka nauci je,ze se nemusi snazit pracovat a setrit,protoze muze brat dotace.Vcelar slysi dotace a prestane premyslet,zatmeni mozku a honem zadat,kdyby to koruna byla.
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.Vcelar si neco uklada do rezervary na horsi casy,na jednou nakup medometu,jindy novych ulu atd?Kolik jich to tak dela? 1 z 10,ze sta,z tisice? Vetsinou to co ze vcel utrzi,tak da ne do provozu,ale do rodineho rozpoctu.Vcelnice 0,prozere to rodina.Chybejici se snazi nahradit zadanim o vsemozne dotace na to,co by mit mohl,kdyby penize ze vcel nechal vcelam.
Je to i vliv zpohodlneni lidi dnesni doby,na co setrit na auto,kdyz ho muzu mit na leasing,proc setrit na vybaveni domacnosti,kdyz existuji spotrebitelske uvery,proc se snazit a uskromnovat se,kdyz se da zit na dluh?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.


Ale de minimis je prohlášení. Prohlášení že v účetním období během třech let nepřesáhla státní podpora pro mne určitou částku. V zemědělství jde tuším o 20 000€. A vtomto bodě kolik je strop mi de minimis mi může být ukradený, protože Evropské dotace nepobírám, krom nějakého léčiva které rozúčtovává OO, a D1 promne za tři roky nikdy nepřesáhne půl mega za tři roky. Jedině žeby se ledy hnuly a vznikla by jiná rozumnější národní pomoc formou dotace.

Evropské dotace jsou pro včelařství jiné, jsou pro laboratoře, výrobce léčiv, prodejce medometů, pro všechny okolo jen ne pro včelaře. Protože v momentě jejich vzniku tyto věci okolo včelařství razantně zdražily z důvodu dotování takových služeb nebo věcí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235) (75237) (75239)

"Ja zadne dotace na vcelareni nepotrebuju.Tak jak je 1.D pojata,je stejne k nicemu.Je sice hezke,ze se to jmenuje podpora vcelarstvi,ale to je tak vsechno,co je na ni pozitivni."
a.
Dotace D1 je podle mne koncipována původně jako podpora členství v ČSV. Ti papaláši, co to kdysi prosadili, si dobře spočítali, že většina včelařů to na včelařské věci nepoužije. Ale dobře si uvědomili, že většina malých a pasivních včelařů zůstává v základních organizacích hlavně proto, že je to nic nestojí, nevydávají na to žádné příspěvky. A ještě se za to "nic" udržuje svazový časopis, v takové formě, která by byla v konkurenci jiných časopisů na noviných stáncích neprodejná a redakce by musel zkrachovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241)

Jinak u jiných čiností je podle úřadů výdělečná taková činnost, která je opakovaně v tak velkém rozsahu, že nemůže být spotřebována tím člověkem a jeho blízkou rodinou plus spotřebována ještě třeba rozdáním toho produktu širšímu příbuzenstvu. A ten člověk se musí výsledku té činnosti zbavovat pravidelným prodejem.
Kdyby toto mělo být aplikováno taky na včelaření, tak musí být žemědělským podnikatelem každý včelař, který obhospodařuje více než 5 - 10 včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75225) (75228)

"Mimochodem,zverinu muze prodavat ze dvora i ucastnik honu,asi bude treba aktualizovat vedomosti.Staci klepnout do google prodej zveriny ze dvora."
a.
Ulovená zvěř patří ze zákona (Zákon o myslivosti) pronajímateli honitby a to jsou obvykle myslivecká sdružení. Pokud nějaký myslivec prodával zvěřinu z honu, tak to rozhodně nebylo "ze dvora".
Bylo to buď "přenechání - přeprodej" zvěřiny, kterou ten myslivec získal z mysliveckého sdružení coby jeho člen. Anebo to šlo mimo myslivecké sdružení a potom to byla upytlačená zvěřina.
A už o tom psát nebudu. Já jsem s tím tématem nezačal, jen jsem odpovídal na podle mne nepravdy, které se tady vyskytly v souvislosti s tím, že prodej medu včelaře ze dvora se dával do souvislosti s jakýmsi prodejem zvěřiny od myslivce "ze dvora". Což rozhodně žádnou souvislost mezi sebou nemá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235) (75237)

Diskriminaci Gupo??? Ja zadne dotace na vcelareni nepotrebuju.Tak jak je 1.D pojata,je stejne k nicemu.Je sice hezke,ze se to jmenuje podpora vcelarstvi,ale to je tak vsechno,co je na ni pozitivni.Zadna skutecna podpora vcelarstvi to neni.Snad az nekde od 500 vcelstev,za to uz se da na vcelnici cosi hodnotneho poridit.Kdo ma 3 vcelstva,poridi si z 1.D tak leda kulovy.Ja osobne bych byl pro,aby ji kazdy zadatel dokladoval utracenim cele castky na vcelarske veci.Od cukru po zarizeni a vybaveni.Jinak konci uplne mimo vcelareni,kteremu je urcena.Ale ani pak bych nemel duvod o ni zadat.Proste ziju bez dotaci,za svoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75234)

Jak je nam lhano? To by mne zajimalo? Dotacni politika ma jasne dana pravidla,podpora de minimis jasne dana pravidla,kdo je zemedelsky podnikatel jasne stanoveno,kdy vcelar dani podnikatelsky,kdy podle vedlejsich prijmu,kdy nemusi podavat danove priznani je taky naprosto zrejme.tak jaka lez? Jedine co je nutne,ze se v tehle legislative musi clovek orientovat a ne cekat,ze mu to bude nekdo hlidat,upozornovat ho,vodit za ruku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235)

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

Tech 150 je z legislativy eu,coz plati.Az se legislativa zmeni,bude to neco jineho k diskuzim..Bohuzel cele tohle eu zemedelstvi je tak pokriveno dotacni politikou,ze zemedelcem je dle legislativy i ten,kdo o to byt uredne povazovan za zemedelce vubec nestoji.Viz vcelarstvi.Osobne bych dal pocet nad 300 nebo 500 pro podnikatele.

...........

To by bylo jekotu o diskriminaci, kdyby se dávaly dotace jen včelařům s oprávněním zemědělce. Že? Potom by černých nelegálních duší hodně zesvětlalo. Čeká se na odložené eet, další daňové povinnosti, více práce s čímdál levnějším medem, chamtivostí malých včelařů kteří by ječely že jim chudákům dotace jánošík zebral a bohatým velkovčelařům dal.

Osobně mne situace tak jak je nevadí, ale hypoteticky v nepříznivých letech bych nějakou úlevu na poplatcích jako zemědělec uvítal. Dotací jako kvůli nepříni počasí bych také neopovrhnul, existuje nějaká statistika, díky eet by to bylo hodně prokazatelné a když je nepřízeň, lze to z registrací peněz často vyčíst a prokázat. Takovou dotaci bych neopovrhnul. Protože když by strojníkům nedali rok výplatu, také by si stoupnul do fronty aby měl zaco refinancovat své bytí.







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235)

Podpora de minimis je podpora de minimis a je zcela striktne vysvetlena.Pokud si nekdo neumi predstavit vcelareni bez dotaci,pak ji musi respektovat.Ale to zase plati pro kazdeho zemedelce.Jsem celkem rad,ze ta mladsi generace vcelaru nepovazuje dotace za neco zasadniho a nutneho pro vcelareni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

Tech 150 je z legislativy eu,coz plati.Az se legislativa zmeni,bude to neco jineho k diskuzim..Bohuzel cele tohle eu zemedelstvi je tak pokriveno dotacni politikou,ze zemedelcem je dle legislativy i ten,kdo o to byt uredne povazovan za zemedelce vubec nestoji.Viz vcelarstvi.Osobne bych dal pocet nad 300 nebo 500 pro podnikatele.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

(37.44.211.10) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl.

.........
A proč si tu činnost nezlegalizoval? Je to jeho problém že nezašel na živnostenský úřad. Kolik dostal flastra?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Aktualni casopis Vcelarstvi a pomoc po tornadu

Rozdělal jsem časopis, přečetl si o tornadu, že sem kamoši postižených kolegů ze Slovenska budou přemísťovat v rámci pomoci včely.

Vtomto bodě jsem se zhrozil. Kvůli MVP. Dost dlouho trvalo než se SVS podařilo potlačit nákazu. Takže se mohu jen dovtípit, že lze nové ohniska zase očekávat.

A v souvislosti s tímto mne pobavila informace otom, že inzerce Včelařství nebude otiskovat inzerci použitých úlů.

Na jedné straně se zakáže členům otisk inzerce a na druhé straně taková pomoc po pohromě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.44.211.10) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224)

(37.44.211.10) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223)

Ono to je pro me zasadni info. Kamos v bydzove takto rozepsano mel a narazil . Osocili ho z podnikani na cerno. A to mel 150 vcel rozepsanych na rodinu. Takze proto se ptam jak to je ikdyz zde budete delat mrtve brouky. Je otazka jak dlouho.


.....
37.44.211.10 Pokud chce někdo provozovat chov včelstev ve větším měřítku, není jiné cesty. Podmínku chovat včelstva bych dal ne nad 150, ale už cca od poloviny, tj. kdo má okolo 70-80 včelstev, měl by být brán jako podnikatel v zemědělství s povinností mít licenci, protože včelařství je zemědělství a včela je dle zákona hospodářské zvíře a při problému s 70 včelstvy musí být zodpovědnost, ne že se někdo vymluví natzo že je jen zájmový chovatel s pár včelstvy.

Jedině žeby se nějaké lobistické skupině povedlo včelu medonosnou ze seznamu hospodářských zvířat vyjmout, ale obávám se že pokud by včela byla vedle papoušků a chameleonů, byro obstrukce by byly na pravomoci nejen SVS, ale i obcí dle zákona a to by situaci s chovem včel jen zkomplikovalo kdyby se mohly (ne)povolovat chovy na svých území.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75225)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 7. 2021

Nemůže ji prodávat samotný myslivec jako soukromník. Pokud si pod svým jménem sám, namísto mysliveckého sdružení, nepronajme celou honitbu, což myslím dnes není možné. Nebo jako soukromá osoba neprovozuje oboru nebo jiné chovatelské zařízení na lovnou zvěř. Jako soukromá osoba provozující chovatelské zařízení by jako prodej Ze dvora zvěřinu asi prodávat mohl.


Honitbu jsem na deset let podepisoval, povolenka je na jméno, ne na sdružení. Je to dle zákona zemědělec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 30. 7. 2021
Re: Diskuze (75226)

Pokud mel 150 vcelstev,dobre mu tak.Naprostta vetsina nema ani 30,natoztak 60.Staci se zacist do statistik poctu vcelstev a vcelaru.Ono mimochodem,az se financ jednou zacte do daneni 1.D,bude taky veselo.Nic to nemeni na faktu,ze 99,9 % ceskych vcelaru nic rozepisovat nemusi,bo neni co.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75225)

Mimochodem,zverinu muze prodavat ze dvora i ucastnik honu,asi bude treba aktualizovat vedomosti.Staci klepnout do google prodej zveriny ze dvora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.176.79) --- 30. 7. 2021
Diskuze

Radime můj názor na tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.176.79) --- 30. 7. 2021
Diskuze

Radime mi názor tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224)

Ale ten titulek je blbě.
Zvěřinu prodává myslivecké sdružení jako samostaný ekonomický subjekt a jako produkt své činnosti. A to by měl být prodej ne ze dvora, ale podle snad Zákona o myslivosti nebo tak nějak. I když ta charakteristika je velmi podobná.
Nemůže ji prodávat samotný myslivec jako soukromník. Pokud si pod svým jménem sám, namísto mysliveckého sdružení, nepronajme celou honitbu, což myslím dnes není možné. Nebo jako soukromá osoba neprovozuje oboru nebo jiné chovatelské zařízení na lovnou zvěř. Jako soukromá osoba provozující chovatelské zařízení by jako prodej Ze dvora zvěřinu asi prodávat mohl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.44.211.10) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223)

Ono to je pro me zasadni info. Kamos v bydzove takto rozepsano mel a narazil . Osocili ho z podnikani na cerno. A to mel 150 vcel rozepsanych na rodinu. Takze proto se ptam jak to je ikdyz zde budete delat mrtve brouky. Je otazka jak dlouho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222)

To jsou zase starosti,nemate nic dulezitejsiho na praci nez prodej ze dvora?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.44.211.10) --- 29. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221)

A rozepisovani na dalsich x lidi. No ntevim. Kdo ma rozepsano asi uz zacina spatne spat. Vse je totiz jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.44.211.10) --- 29. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209)

No pozor myslim ze kolega ma pravdu. Zde na myslivcich si uvedomim ze prodej ze dvora je trochu neco jineho nez co nam doted vsici tvdrijou. Asi myslivci nebudou v sede ekonomice jako vcelari .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (37.188.169.21) --- 28. 7. 2021
Diskuze.

Prosím vás diskutujte o včela teď ne na vzpomínky před třicetiaceti lety a teđ to vím co bylo možná pro někoho,pobuřující pro někoho kdo se chce vyjadřovat ke každému článku i když si to nagugloval a věŕi tomu Já raději mám praxi Tak,že kolik včelstev jaká oblast (nejbližší město) bude možná věcná,nejsem nováček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (37.188.169.21) --- 28. 7. 2021
Diskuze.

Prosím vás diskutujte o včela teď ne na vzpomínky před třicetiaceti lety a teđ to vím co bylo možná pro někoho,pobuřující pro někoho kdo se chce vyjadřovat ke každému článku i když si to nagugloval a věŕi tomu Já raději mám praxi Tak,že kolik včelstev jaká oblast (nejbližší město) bude možná věcná,nejsem nováček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214) (75216) (75217)

"Co si neumím představit, s jakou podmínkou vyšlechtěnou dělnici přesvědčí situace, kdy místo snědení a kanibalismu z důvodu úklidu a výroby kašičky ty zbytky vyhodí. "
Já si myslím, že to není otázka nějakého přesvědčování, ale otázka nastavení instinktu daného geny.
Neboli se musí šlechtit něco jako "nehospodárná" včelstva. Včelstva, která všechno, co spadne na zem nebo obecně se objeví na nestandartním místě, se nepokusí využít jako zdroj, ale všechno to nekompromisně odstraní z úlu. Anebo to tam aspoň nechají, to už je víceméně jedno, ale nikdy se to nepokusí využít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214) (75216)


R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214)

Jinak ale myslím, že čisticí pud a pud získávat bílkoviny ze zbytků roztoče jsou dvě spíš oddělené věci.

.........

Nejde jen o zbytky roztočů, nyní si lze po zhlédnutí takového pojídání představit proč je tak infekční zvápenatění, nosema, mor, hniloba, viry ... protože včela pokud uzná, že je takový zdroj nemoci dobrý k výrobě kašičky, tak ho prostě použije.

Co si neumím představit, s jakou podmínkou vyšlechtěnou dělnici přesvědčí situace, kdy místo snědení a kanibalismu z důvodu úklidu a výroby kašičky ty zbytky vyhodí. On i přebytek pylu a zároveň jeho velký přísun do úlu nemusí znamenat to, že dělnice ty patogeny z kanibalismu nepojí a nepoužijí. Proto si myslím, že jde u propuknutí nákazy hlavně o poměr infekční stravy vůči neinfekční a to smíchávání a ředění při virulenci nebo sporulaci. A z tohoto vychází odpověď naco provádět výběr a šlechtit záměrně nebo nevědomky včelu. Nevědomky proto, že šlechtitelé často hodnotí až znaky, přímou věc která způsobuje dané vlastnosti zůstávájí ukryté a jsou tajemstvím či záhadou přímo i šlechtitelovi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214)

Jinak ale myslím, že čisticí pud a pud získávat bílkoviny ze zbytků roztoče jsou dvě spíš oddělené věci. Takže mohou existovat včelstva, která mají dobrý čisticí pud a roztoče vynesou ven tak, jak jsou a včelstva, která ochotně před vynesením vyberou z roztoče jeho bílkovinnou část.
a.
Tady může být i mechanismus náhlých kolapsů včelstev. Dokud je včelstvo v pořádku, létavky budou nejspíš stíhat přinášet dostatečné množství pylů a dostatečně diverzifikovaných, z různých rostlin. Krmičky tak nemají důvod shánět proteiny jinde než z pylu.
Jakmile z nějakého důvodu, třeba slabší virové nákazy plus současně třeba menší nedostatek nabídky pylu atd nastane v úle vzhledem k množství plodu nedostatek proteinů, začnou krmičky využívat proteiny z mrtvých roztočů. Tím dostanou do včelstva virovou nálož, ta zvýšením infekčnosti nebo přidáním dalšího druhu viru k tomu prvnímu začne ještě víc paralyzovat zásobování úlu pylem létavkami. Vznikne ještě větší nedostatek proteinů, krmičky o to víc začnou vysávat mrtvé roztoče, o to víc se do včelstva dostane virová nálož ... Plod se líhne porušený, protože jednak je napaden viry, jednak má nedostatek proteinů, vnitřní prostředí včelstva se začíná rozvracet, nepřibývají nové zdravé včely....a včelstvo spěje ke kolapsu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 7. 2021
Re: Je cistici pud samospasitelny? (75214)

No přísun proteinů do úlů je dnes ve většině prostředí výrazně horší než před takovými 30 nebo dokonce 50 lety.
Ale je to zásadně kombinováno s převčelením. Kde na kilometr čtvereční připadají 2 - 4 včelstva neboli například včelař má nějaká včelstva v malém počtu na zahradě a do 500 metrů, kilometru žádná jiná včelstva nejsou ani do 2 - 3 kilometrů nejsou velká stanoviště třeba s 15 - 25 včelstvy, je tam dost pylu i v dnešní průměrné krajině nebo na střeše paneláku ve městě. A včelstva tak obvykle prosperují.
Kde je v každé druhé třetí zahradě nějaké stanoviště nějakého včelaře, třeba i s málo včelstvy, je dnes nedostatek pylu a včelstva trpí proteinovou podvýživou a proto třeba vyjídají v úlech ty roztoče. Zatímco před 30 nebo dokonce před 50 lety bylo i při stejném počtu včelstev pylové pastvy dostatek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 24. 7. 2021
Je cistici pud samospasitelny?

Zajimave informace odkrývají na kanálu youtube - Inside The Hive TV

Jde o zdokumentované pojídání zbytků po roztočích pojídačkou. Zřejmě krmičkou, která pro výrobu kašičky potřebuje více proteinů.

https://www.youtube.com/watch?v=QLk4fzD_Q9w

Jde o to, že včelstvo které je šlechtěno na čistící pud, může zkolabovat logicky rychleji, než včelstvo nešlechtěné. Samozřejmě je to případ od případu, šlechtitel který má jiné podmínky na svém stanovišti má odlišné zdroje bílkovin než druhý včelař. Jak po kvalitativní tak po kvantitativní stránce.

Zásadní co si lze ale odvodit z informace o pojídání roztočů včelou je, že je včela pojídá z důvodu hladu po proteinu s následnou přípravou krmiva pro larvy.

Jenže zároveň stím pokud jsou omezené jiné proteinové zdroje, je takové chování příčinou zvýšení infekčního tlaku na chovaný plod.

Pokud je přísun bílkovin slabý, virulence ze zbytků po VD i z pár buněk silná, je velká pravděpodobnost že infekční tlak díky slabému dalšímu naředění proteinové skladby krmné kašičky je vysoký.

Je známo že ředěním a snižováním koncentrace patogena infekční tlak klesá.

A takto krmený plod po vyběhnutí prakticky nese známky deformace křídel.

Na časové ose jde tedy přibližně o čas těsně po letním slunovratu tj okolo 21.6. startem hladu po proteinu, který nyní 24.7. již viditelně nese následky a propuká někde na některých stanovištích do známek deformovaných křídel včel (dělnic, trubců).


Takže je logické si myslet, že šlechtění na čistící pud je vlastně jinak šlechtění v obžerství proteinů, jenže včela nerozlišuje jestli prospěšného proteinu nebo infikované nějakou známou včelí nemocí.

Ve videu je tento aspekt zdůrazněn jako překvapení a objev.


Asi nejdůležitější informací tedy je, že přímý boj proti virózám nebo bakteriózám které je schopen přenášet kleštík, je neustálý přísun prospěšných proteinů do úlů, obzvláště od období letního slunovratu. Dělnice pokud ji kleštík chutná, neumí rozlišit prospěšný nebo neprospěšný (infikovaný) zdroj bílkovin.

Jedním z důvodu destrukcí je tedy prokazatelně konzumace špatné bílkoviny přímo krmičkou nebo přípravářkou krmě kterou předá dál krmičce. A ta probíhá díky čistícímu pudu, na který probíhají záměrné selekce včel. Proto si logicky myslím, že šlechtění na čistící pud není samospasitelný.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210) (75211) (75212)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210) (75211)


Aby ty bakterie roztoče skutečně chránily, musely by být těmi bakteriemi osídleny přímo orgány roztoče, které jsou na kyselinu citlivé a to v dost velké hustotě, aby dokázaly koncentraci kyseliny okamžitě snižovat pod účinnou mez. A to je málo pravděpodobné.

.....

Je to zajímavé, protože šťavelany, které vznikají spolu s vápníkovými ionty tvoří např. odstíny květů, jsou součástí pylů, moc bych zato nedal, že i kooproducenti medovice mají nějaké vylučování šťavelanů. Jde o vylučovací soustavy živé přírody vyskytující se v její ekologii, která dělnice ochutná a podle atraktivity, kterou tvoří zpravidla cukernatost, tak pokud je to pátračka, tak přesměruje včelstvo na takový zdroje.

Lze tedy v elementárním pojetí říci, že vápník, vedle jiných prvků, je běžnou součástí včelí stravy.


Pokud ano, lze rezistenci očekávat ve stejném horizontu, jako u amitrazu, fluvalinatu, atp.

Připomenu že to pravidlo, jak se domnívám, je takové že jak rychle rezistence roztoče se objeví, stejně rychlá možnost je, že se i ztratí.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210) (75211)

Navíc v rámci organismu Varoa by roztoči nijak zvlášť nepomohlo, i kdyby jeho mikroflóra byla těmi bakteriemi osídlena. Je totiž mnohem pravděpodobnější, že kyselina působí na jiné orgány roztoče než ty, které jsou tou mikroflórou osídleny. A v takovém případě by bakterie likvidující tyto kyseliny zmírňovaly jen nějaké dlouhodobé sekundátní následky působení kyseliny na roztoče.
Aby ty bakterie roztoče skutečně chránily, musely by být těmi bakteriemi osídleny přímo orgány roztoče, které jsou na kyselinu citlivé a to v dost velké hustotě, aby dokázaly koncentraci kyseliny okamžitě snižovat pod účinnou mez. A to je málo pravděpodobné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 7. 2021
Re: Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou? (75210)

Ale varoa se mimo léčení s kyselinou šťavelovou a mravenčí prakticky nesetkává. Proto i kdyby roztoč tyto bakterie obsahoval a byl jimi osídlen, mimo léčení by ty bakterie neměly využití a proto by v konkurenci jiných se buďto nemnožily nebo by rovnou jako nějaká genetická linie v konkurenci s jinými bakteriemi mohly snadno i zaniknout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 23. 7. 2021
Rezistence roztoce varroa na kyselinu stavelovou?

https://sfamjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/lam.12486

https://translate.google.com/translate?hl=cs&sl=en&u=https://sfamjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/lam.12486&prev=search&pto=aue

překlad google:
Zde uvedená data jsou ve vynikající shodě s nedostatečným výzkumem tohoto tématu, který naznačuje, že aktinobakterie mohou přispívat k významné části mikroflóry varroa. Nelze však dostatečně zdůraznit, že tato práce není žádným způsobem zaměřena na analýzu mikrobiální komunity V. destructor . Spíše testuje hypotézu, kterou může varroa spojovat s bakteriemi schopnými vychytávat kyselinu šťavelovou. V souladu s touto hypotézou naše data ukazují, že ve skutečnosti, alespoň s V. destruktorem, který jsme sklízeli, existují oxalotrofní bakterie schopné použít kyselinu šťavelovou jako jediný zdroj uhlíku. Existuje tedy možnost, že roztoči varroa mohou vyvinout rezistenci na kyselinu šťavelovou získáním mikroflóry schopné ji degradovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208)

Pleteš dohromady úplně nesouvisející věci, prodej ze dvora a prodej zvěřiny mysliveckými sdruženími.
A taky si pleteš fóra, tady jsou včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 21. 7. 2021
Prodej zverina ze dvora

Dohledal jsem,ze je možná prodej zde dvora v rámci myslivosti. Koupíš danka, srnu , kanec, v rámci pravidel ze dvora. Znamená to, že si koupím koloovnici a stžílím vše co se hne jakožto přebytek. tj z dvora zvěřina

Ze dvora je super

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 19. 7. 2021
Re: VaroMed (75203)

Ehra (37.48.63.104) --- 12. 7. 2021

DEJTE VĚDĚT.

KŠ a KM narušuje sice cyklus množení VD, ale mám dojem, že podporuje velmi zvápenatění. Což je tedy nanic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 13. 7. 2021
Varoa

Ten dřívější termín na jaře varomed byl. Už jednou nedodali formidol, proto se objednává vše v dubnu.

A co varoa?
Začíná se prý objevovat na včelách v počtu několika ks na obsednutém rámku, to nevypadá moc dobře. Přitom bylo nechladnější jaro za 60 let. Včely se dostaly do jarního rozvoje až na začátku června, letos se nelze vymlouvat na příliš brzké rozplodování a mnoho generací VD, ještě v květnu bylo ve včelstvech 2-4 rámky plodu, tedy vše nasvědčuje tomu, že letos by měl mít VD nejhorší podmínky k množení. Takže jak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.67.71) --- 12. 7. 2021
Re: VarroaMed (75204)

Nam dosel v poradku 15.6.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.178.101) --- 12. 7. 2021
VarroaMed

Minulý týden odebrání léčiva VarroaMed dodán. Novojičínsko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.63.104) --- 12. 7. 2021
VaroMed

V sobotu 10.7. jsme dostali objednaná léčiva proti
varoáze.Ale mimo VaroMedu, které Dol nedodal.Žádné
zdůvodnění!! Co se to děje?? Je to tak pouze ve
Svitavském okrese, nebo to je v celé ČR ??
DEJTE VĚDĚT.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Isabelle (e-mailem) --- 11. 7. 2021
Du scheinst zu wissen, wie man ein Mädchen zum Einschalten bringt





Wie wäre es, ein heißes Mädchen zu
treffen? Ich bin jetzt frei für
dich ;)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.75.92) --- 10. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188) (75189) (75190) (75191) (75193) (75194) (75195) (75197) (75199) (75200)

U nas pro zmenu vznikl dotacni biokoridor za 8,5 mega.Provadeci firma napraskala do poli oplocenky,do nich rozprostrela shnile baliky slamy a do toho stromky.Vetsinou duby,ale je tam i liska nebo par lip.Byla,je to suche na tabak.Spolehlive tyhle oplocenky bez preruseni dovedou zver z poli pod kola aut.Uz ted je vic nez tretina stromku uschla,po tri roky se ma o vysadbu firma starat a sekat " travu",ktera ani nevzesla.Zrejme vzdy na jare vymeni uschle za nove,ucel splnen,dotace vycerpana.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.75.92) --- 10. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188) (75189) (75190) (75191) (75193) (75194) (75195) (75197) (75199)

Chudak dotacni mokrad,kdyz vedle nej stavi baraky.Problem je ten,ze tohle zbesile vymysleni a poskytovani dotaci postrada logiku,na ty baraky a infrastrukturu je nejspis taky nejaka dotace,pac dnes je za vsim nejaka ta dotace,kterou je potreba cerpat,aby mel uredni siml co kontrolovat...Bez dotaci by tam v klidu kvetl bob...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188) (75189) (75190) (75191) (75193) (75194) (75195) (75197)

Má bídné podmínky, vtom je ten rozdíl. V posledním dokumentu z Alberty z výroční zprávy o medu, je zmíněná taková rarita a to obcházení pěstitelů borůvek platit za opylení. Prostě použijí feromon s kterým postříkají svá pole a opylovači se mohou potom zbláznit a borůvkáři mají opyleno zadarmo.



Opakem a jinou podmínkou chovu včel v Česku. Tady se mohou zemědělci jen dívat na stále více prosychající půdu, přitom třeba na JM jsou velmi dobré podmínky díky Novomlýnským nádržím a celkově rovinnému terénu, vybudovat systém vodních rygolů nebo trubek, z kterých se lze napojit. Míto toho ekozelený enviro, vymyslí že zabere zemědělskou půdu kde se pěstoval pravidelně bob a řepka a před tím cukrovka na zřizování jakýchsi mokřad za dotace, kde např. píšu o Bořeticích, vedle těch mokřad se buduje nová čtvrť. Prostě totální nelogika, protože hodnota a cena takových nemovitostí stoupne jen v případě, že se ty mokřady zase zruší, nacož tlaky budou zcela jistě. Takže takový cyklus jak zastavit kus zemědělské půdy díky ekoaktivitám. Vidím to jako podvod developerů s výsledkem méně půdy pro opylovače.

Toto jsou ty podmínky v ČR.


.........
R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188) (75189) (75190) (75191) (75193) (75194) (75195)

Já myslím, že české včelařství není bída, ale pouze jiné podmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 7. 2021
Dokument - EU chce zvysit limity pesticidu - Vcelarske organizace a obavy obcanske spolecnosti ohledne hodnoceni rizika pesticidu metodologie a ochrana vcel pred pesticidy

Zdá se že chemické lobby neustále protlačuje zvýšení limitů pesticidů v EU.

přeloženo díky google

https://www.organicseurope.bio/library/beekeeping-organisations-and-civil-society-concerns-on-pesticide-risk-assessment-methodology-and-bees-protection-from-pesticides/

Strana 1
Portugalské předsednictví v Radě EU
Rue de la Loi 175
B-1048 Bruxelles
Belgique
Předsedkyně Evropské komise CC Ursula von der Leyen
21. června 2021
Předmět: Včelařské organizace a obavy občanské společnosti ohledně hodnocení rizika pesticidů
metodologie a ochrana včel před pesticidy
Vážený předseda vlády Costa, vážený předsedo Komise,
Za včelařské organizace a organizace občanské společnosti z
v různých zemích EU, rádi bychom vás požádali, abyste zajistili, aby byla ta největší možná
ochrany včel a opylovačů před pesticidy je dosaženo při hlasování AGRIFISH
Zasedání Rady ve dnech 28. – 29. Června. Je to jediný způsob, jak zachovat evropské zemědělství a
odvětví včelařství, miliony pracovních míst, která udržují, a životní prostředí a společnost obecně
z expozice a negativního dopadu těchto produktů a umožnit včelám i mnoha dalším
jiný hmyz, který poskytuje zemědělcům a občanům jejich služby.
Je těžké připomenout důležitost, kterou mají včely a další
opylovači mají zajistit naši potravinovou bezpečnost a zdravé a fungující ekosystémy . Ony
jsou obvykle zapomenuty jako výrobní faktor, avšak přispívají až 75%
zemědělská produkce z hlediska výnosu a / nebo kvality, pokud je 35% objemu celosvětové produkce plodin
zcela kvůli jejich opylovací službě 1 . Miliony profesionálních aktivit závisí na včelách
divocí nebo obhospodařovaní: nejen včelaři, ale také chovatelé divokých opylovačů, pěstitelé ovoce,
producenti semen, výrobci parfémů a mnoho dalších zemědělských činností
úzce na opylování. Služba, kterou poskytují, byla oceněna na 153 miliard EUR ročně
celosvětově 2 , zatímco v EU se odhaduje na 15 miliard EUR ročního zemědělského produktu EU
výstup lze přímo připsat opylovačům hmyzu 3 , což odpovídá 1,5násobku ročního
Platba SZP z Francie, největšího příjemce těchto dotací EU.
Pro včelaře jsou včely základem naší ekonomické udržitelnosti a naší kultury
dědictví. V Evropě pociťujeme kolísavé průměrné zimní ztráty mezi 10 a 20%,
1 IPBES. Potts, S., Imperatriz-Fonseca, VL, Ngo HT, (eds). 2016. Zpráva o hodnocení opylovačů, opylování a potravin
výroba . Sekretariát mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, Bonn,
Německo. 552 s.
2 Gallai, N., Salles, JM., Settele, J., Vaissière, B., 2009. „Ekonomické hodnocení zranitelnosti světového zemědělství
čelí úpadku opylovačů “. Ekologická ekonomie . 68 (3): 810-821.
3 https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_18_3989

Stránka 2
dosáhl v Německu v posledních letech (zima 2015/2016) až 44,5% 4 . To už je uvedení
zátěž pro včelařství jako odvětví a pro opylovací potenciál hmyzu. Prosím zvažte
že pokud spravované včely zažívají potíže, trpí i jiné divoké včely nebo hmyz - skutečně
téměř 80% z celkové biomasy hmyzu zmizelo za téměř 30 let v Evropě 5 .
Přežití včel a dalších opylovačů hmyzu ohrožuje mnoho faktorů a spolu s nimi
globální ekosystémové služby opylování, jakož i včelařství a (mnoho) zemědělských ekonomických
činnosti. Ovlivňují je nejen pesticidy, ale také neudržitelné změny klimatu
zemědělské postupy, škůdci a nemoci, invazivní druhy nebo změny ve využívání půdy 6 , a proto
pesticidy by měly mít nejvíce omezený dopad, v ideálním případě žádný, na včely a další
opylovače.
Význam opylovačů je dobře znám a uznáván institucemi EU. The
Rada ministrů dospěla k závěru, že „SCHVALUJE cíl rozvoje evropského
udržitelný potravinový systém, od výroby po spotřebu “a„ ZDŮRAZŇUJE zásadní roli
opylovačů pro zdravé ekosystémy a zajišťování potravin “ 7 . Žádáme vás o soudržnost s
tyto závěry a zajistit co největší ochranu opylovačů v rámci
povolení přípravků na ochranu rostlin.
Máte příležitost vyřešit část této dramatické situace. The
v současné době je definováno zavedení nové metodiky hodnocení rizika pesticidů
a zejména nastavení spouštěcího bodu, kdy jsou k posouzení toxicity nutné vyšší testy
produktu. EFSA navrhl a manažeři rizik z členských států EU ratifikovali
prahová hodnota 7% dopadu na sílu kolonií jako přijatelný účinek při hodnocení rizika
pesticidy na včelách v roce 2013 8 . Prahová hodnota 7% je založena na nejaktuálnější vědě a je
jsou již v praxi implementovány, jak zdůrazňují některé z posledních návrhů hodnotících zpráv 9
dohodnuto Komisí a členskými státy 10 . Polní pokusy prováděné vědci prokázaly
proveditelnost detekce až 5% síly kolonií 11 . Kromě toho nedávné rozhodnutí
Evropský soudní dvůr jasně uvádí potřebu zakládat rozhodování na nejaktuálnějších
věda o datech 12 .
Zjistili jsme, že zatímco některé země navrhují tento „ stav nastavit
quo “prahová hodnota, která udržuje úroveň ochrany včel v současné době v riziku

Strana 3
hodnocení, někteří další navrhují stanovit vyšší prahovou hodnotu až do 25% přijatelné
dopad na sílu kolonií, což znamená mít ještě nižší úroveň ochrany, než jaká je
již dnes přihlášeno! Pokud by byla zvolena tato prahová hodnota, znamenalo by to 25% snížení v
síla včelstev bude považována za přijatelnou v důsledku dopadu pesticidů (ne
s ohledem na všechny ostatní hrozby pro včely), což EFSA považuje za prahovou hodnotu, která stanoví
přežití včelstev do extrémního rizika!
Podle našeho názoru je nepřijatelné stanovit rámec, který by dal přednost
právo uvádět na trh a používat pesticidy nad povinností regulačních orgánů chránit biologickou rozmanitost,
bezpečnost potravin a zdraví životního prostředí.
Dále oslabením prahové hodnoty pro přijatelnou úroveň dopadu na včelu
kolonie, takový rámec by byl v rozporu s požadavky článku 4 a bodu 3.8.3
v příloze II nařízení (EU) 1107/2009 (nařízení o přípravcích na ochranu rostlin),
který výslovně stanovil cíle ochrany včel a kolonií a byl by v rozporu
zásada předběžné opatrnosti, na které jsou taková ustanovení založena.
Jako zástupci občanské společnosti a včelařů vás žádáme, abyste zajistili nejvyšší úroveň
ochrany včel a následně přijmout 0% práh dopadu na sílu kolonií
pocházející z expozice pesticidům. V žádném případě by se však členské státy neměly odchýlit
z vědeckých důkazů a překročit prahovou hodnotu 7%, kterou již uznává
Evropské vědecké subjekty jako maximální přijatelný standard.
Jako vedoucí EU máte povinnost chránit biologickou rozmanitost, bezpečnost potravin a EU
odvětví včelařství v EU před nepřijatelnými dopady pesticidů. Zajištění nejnižší
prahová hodnota je zvolena jako součást konkrétních cílů ochrany při hodnocení rizika pesticidů na
včely jsou jediným postupem, který je v souladu s touto povinností.
S pozdravem,
Francesco Panella, prezident - BeeLife Evropská koordinace včelařství
François Veillerette, prezident - Pesticide Action Network Europe
Matt Shardlow, generální ředitel - Buglife
Pedro Pozas Terrados, výkonný ředitel - Proyecto Gran Simio
Gilles Ratia - Apiservices
Jeff Pettis, prezident - Apimondia
Fani Hatjina - AREC
Mattia Cappello - APINCITTA 'ASSOCIAZIONE AMBIENTALISTA
Frank Alétru, prezident - Evropská asociace profesionálních včelařů

Strana 4
Roberto Romizi - ISDE Italia, International Society Doctors for Environment
Eliane Keppens, prezidentka - FAB-BBF Belgique Féd. apicole belge - Belgische Bijen
Fédératie
Christian Pons, prezident - UNAF, Union nationale de l'apiculture française
François Veillerette, mluvčí - Générations Futures
Nina Holland, výzkumná pracovnice - Corporate Europe Observatory
Eoin Dubsky, aktivista - SumOfUs
Béatrice Robrolle, prezidentka - Terre d'Abeilles
Jeremy Wates, generální tajemník - Evropský úřad pro životní prostředí
Genon Jensen, výkonný ředitel Aliance pro zdraví a životní prostředí
Nicolas Laarman, výkonný ředitel - POLLINIS
Gabriela Strobel, představenstvo PAN Německo - Pestizid Aktions-Netzwerk eV (PAN Německo)
Thomas Radetzki - Aurelia Stiftung
Roby Biwer, prezident - Natur & ëmwelt asbl .
Blanche Weber, prezidentka - Mouvement Ecologique
Andrejs Briedis, předseda rady - Latvijas Dabas fonds
Martin Galea De Giovanni, ředitel - Friends of the Earth Malta
Gilles Dacheux, koordinátor - Frères des Hommes Luxembourg
Maria Staniszewska, předsedkyně Polského ekologického klubu
Giuseppe Cefalo, prezident - UNAAPI Unione nazionale associazioni apistiche italiane
Elizabeth Knight, koordinátorka - ASEED Europe
Eduardo Cuoco, ředitel - IFOAM Organics Europe
Lina Paškevičiūtė, předsedkyně - Aplinkosaugos koalicija
Saskia Richartz, vedoucí kampaně - Wir haben es satt!
Magda Stoczkiewicz, zástupkyně ředitele - Greenpeace
Strana 5
Koordinační výbor - Evropská koordinace Via Campesina
Strana 6
Kontakt:
Andrés SALAZAR, evropská koordinace včelařství BeeLife, comms/=/bee-life.eu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188) (75189) (75190) (75191) (75193) (75194) (75195)

Já myslím, že české včelařství není bída, ale pouze jiné podmínky.
Za prvé, pokud v Kanadě komerční včelař jezdí opylovat farmářům jejich zemědělské kultury, tak může snadno zvládnout za dva měsíce až tři různé kultury. Třeba dvě z nich můžou být rostliny s dobrou snůškou typu řepky , slunečnice, kmínu cibule, tykve atd a z těch má v pohodě 15 - 20 kilo medu na včelstvo. Jedna bude snůškově chudá typu třeba jetele na semeno nebo hráchu a z těch má maximálně tak 5 až maximálně 10 kilo na včelstvo. Tak klidně během sezóny může zvládnout těch 60 - 80 kilo medu ze včelstva. Navíc ještě, Kanada je veliká, může zvládnout snůšku dobré včelařské rostliny na jihu Kanady a když tam skončí snůška, může zakočovat mnohem víc k severu, kde tato rostlina terpve snůšku začíná. U nás nejde ani živit včely čistě jen z kočování za zemědělskými kulturami, protože zemědělci v Evropě za opylování obvykle neplatí. Ani kočovat za dvěmi snůškami jedné rostliny, protože republika je malá.
A za druhé, když tam mají rozsáhlý les, který je prostý amatérských včelařů a současně i lidí, takže se tam včelstva nekradou. Profesionální včelař potom využije i les s malými zdroji nektaru, kde se neuživí třeba víc než 4 - 6 včelstev na kilometr čtvereční. Prostě tím, že své tisícovky včelstev rozestaví co takových 400 metrů po 4 - 6 včelstev a má tak zaručeně rychle všechny úly plné a pořád co vytáčet. A když jsou v lese zdroje nektaru velké, tak co těch 400 metrů umístí 10 - 20 - 30 včelstev a má to totéž s ještě menší manipulací.
U nás jsou buď přímo v lese včelstva amatérských včelařů nebo jsou v doletu včelstev umístěných v intravilánech. V lesích s malými zdroji nektaru tak už nelze přikočovat další včelstva profesionálního včelaře, protože by už byla navíc. a mimo nejlepší či nejdravější včelstva by ostatní nepřinesla nic. Profesionální včelaři u nás tak musí hledat lesy s velkými zdroji snůšky a i tam se dělí s amatérskými včelaři. A navíc u nás do většiny lesů chodí pořád spousta lidí a mezi nimi i zloději, takže by se ty úly roztroušené na hodně stanovištích co těch 400 metrů hodně pokradly nebo by jich hodně poničili vandalové.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dating (e-mailem) --- 9. 7. 2021
Free online dating





Free
online dating >>>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188) (75189) (75190) (75191) (75193) (75194)

anofert vytváří poptávku po pěstování olejky, nechápu ten odpor ke zdroji medu, buď včelař včelaří a respektuje ostatní včelaře, nebo láteří a ničí včelařskou komunitu a názor nani nějakými nesmysly o škodlivosti řepky jako takové. Mít tady letní druhy řepky jako v CA, tak si myslím že by se podletní kvalita ai kvantita snůšky povnesla.

Když to vidím v Kanadě, kde jezdí občas naši výzkumníci sbírat vědomosti a znalosti, tak se divím že místo nějakých patentů nepropagují nové druhy květeny pro výrobu bionafty.

Dlouhodobý průměr kanadského včelaře je 60-80kg medu/vč.
dlouhodobý průměr včelaře v Česku je tak 15-30kg

Takže asi takto vidím české včelařství, prostě bída a není co závidět a není proč do včelařství cpát investice, nedivím se baličům, že často zmiňují že dodávky od včelařů nejsou ani v odpovídajím monožství ani v odpovídající kvalitě, takže si své medy vyrábí potichu bez účasti českého medu.

Takže si myslím, že snůškové poměry jsou pro obor chovu včel základem, to ostatní je jen takový křik a hluk a nesrozumitelný šum. Pokud někdo je proti takové situaci s kvalitní a vydatnou snůškou pro opylovače, je proti chovu včel a včele samotné.

To že někomu nechutná řepkový med je šum a informační blamáž, protože pokud mohu posoudit, není zásadní problém u mých zákazníků ho konzumovat. Že sním jak je známo, na Ostavsku mají problém, je jen lokální specifikum ovládané zřejmě psychikou a názorem konzumenta na politickou situaci a jejich činitele. Což je také vlivný aspekt do prodeje určitého druhu medu, který jinde platit nemusí, což v čase prodeje medu přes internet nemusí být problém globální.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75195 do č. 75255)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu