78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280)

Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení.

Ale ano z krmení, kvasinky přímo od včelaře, stačí jen med zbrkle vytočit s vodou navíc a jak burčák pěkně začně všechno bujet nadivoko. Kvasinky se jen tak ve zdravém pevném včelstvu v úle v medu nenamnoží, to by bylo hodně posraných konzumentů z medu. Až je med vytažen z úlu potom jsou kvasinky problém. Včela ručí do toho momentu vytažení. Potom je to na člověku jak bude o med postaráno dál. Člověk většinou uvidí zavíčkovaný plást a jediné co ho napadne je ho odvíčkovat nejlépe teplý jak čaj a ihned ho vytočit i stou vodou a nejlépe kvůli té vodě ho pěkně rozmíchat aby se ty kvasinky lépe dělily a neměly moc velký problém s kvasem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)



>A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !<

Blbost je jinak hloupost, hloupý je jen člověk. Včela za lidskou hloupost nemůže, jako takovou lidskou blbost, že nenajde postup, jak med vybírat tak, aby zralý nestříkal z pod víček.

Víčko je postaveno pórovitě, až provoz dělnic ho ošlape a více zneprůchodní. Nebo se samo sline díky použitému materiálu a teplu. Např když se použije pryskyřice typu opropolisované okraje buněk plus bílkovina z košilek a trochou vosku. Nebo když je přebytek a stavitelky nadstavují okraje šestihranných buněk zavíčkovaného díla a tak více zpevňují i samotné víčko dohlazováním.

Víčkoznalství je celá pěkná znalostní sekce ve včelařství, doporučuji věci více pitvat než se začne házet slovy typu blbost... dozačátku mikroskop, a pochopit tak proč je v zavíčkovaném medu 20% vody a co tedy udělat podle bodů co jsem tu napsal, abych nebyl považován za hloupého (blbého) a neznalého včelař co umí jak dement jen tahat z úlu med co z proněj nepochopitelného důvodu kvasí. Pochopit blbec jde ale pochopit psané slovo a proměnit ho v běžnou zkušenost která lze vyřešit je pro člověka těžší.

Prostě včelař potká znalostní včelařskou konstatu nepochopitelného problému, že med z pod víček kvasí. Co tedy udělat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)

Taky když včely zavíčkují řídký 20%ní med, tak jim v úle asi nezkvasí, jinak by si ho nevíčkovaly, nejsou blbé? a to tam mají kolem 30°C teplo. Když se takový med vytočí do sklenic a dá do tepla, nevydrží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280)

Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení. Nerozehřátý med je v tomto živý to jo, a má taky omezenou trvanlivost danou obsahem vody, skladováním, druhem medu. Otázka jak hustý a z čeho musí být med aby vydržel v egyptské hrobce stovky až tisíce let? Nebo teda aspoň od roku 2000 doteď? Je to sama o sobě medovice, která nekvasí? Nebo květový některý ano jiný ne?

Realita řepkový tepelně neupravený v rozmezí 18-19% - ,,živý" - po roce postupně dostává kvasnou chuť, i když přímo nekvasí hrnečku vař, jen změna chuti, z bílé barvy přechází do žluté, objevují se mikroskopické bublinky v celém objemu - CO2, pastový postupně měkne. Husté medy pod 17% vody mají trvanlivost delší, ale prý se taky zákazníci se vraceli, že pastový nejde nabírat, ohnuté lžičky měli. Proto velkomíchači - výkupci u pastového mají své know how na kolik % vody ho namíchají, ale mám ten dojem, že už se jedná o tepelně přehřáté - od kvasinek sterilní medy, takže pak v teple v super hyper na regálech jen změknou, ale nekvasí.

A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Koky v medu

Ještě zajímavost díky kvasinkám v řepkovém medu, jsem si vzpomněl na článek, který popisuje využitelnost bílkovin, díky koku, který zapříčiní prasknutí pylového zrna a díky němu se třeba oplodní květ. Je to přirozený kontaminant z přineseného pylu do úlu a vyskytuje se v půdě.

Takže je logické si myslet, že řepkový pyl má a trpí - vyskytuje se na květu v nějaké míře mikroorganismus, nějaký mikroorganismus, který zapříčiní svými enzymatickými změnami nějakou lepší půdu pro lepší klíčivost kvasinek.

Takže se díky mikroorganismu oplodní jakkýkoli květ, např. švestka, protože se její květ kontaminuje mikroorganismem který provází lepší oplození. Zajímavé by bylo ty mikroorganismy detekovat a podle jakého druhu květu potom znát, který jaký mikroorganismus zdomácněl natom kterém květu.

Řekl bych, že výzkum je tak daleko, že se dá tímto řešit u cizosprašných samospašnost. Prostě se postříká květ pro lepší samospašnost něčím počem puká lépe pylové zrno.

Takže v medu se např koky musí vyskytovat.



Pro další zajímavost co je z volné půdy,např. se sbírá sběrači pro kultivaci kultury bakterie z kterých se nakonec po selekcích průmyslově vyrábí různá ATB, prostě volně někde půdě se nalezne penicilin. A teď bao raď, jak to říci včelstvu, které si donese nějaký prach nebo na nějakém plodu nakuplivované bakterie zařazené do třídy lékařských ATB.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278)

Ještě ke kvasinkám. Kvasinky jsou problémem krmítek. Čím více se používá krmení, tím více je k nalezení kvasinek.

Přítomnost kvasinek je prvním znakem padělání medu a hodnotí se při rozborech tak, že jde o přidávání sirupu včelařem při snůšce.

To jsem vyčetl nedávno v jedné práci okolo laboratorního zkoušení medu.

A myslím si že v době apiinvertů a jiných invertních a kvasnicových příkrmů je to logické a určitým znakem, že nejde o průmyslový med zpracovaný med ale med nehomogenizovaný (tam se většina kvasinek usmrtí teplem a rozmícháním doředí) typu zpracovny super hyper marketu který má svou odběratelskou klientelu.

Rád bych se s přibývajícím časem zabýval mikrobiologií medu více, ale sílu čas a prostředky zatím vkládám do chovu a jeho udržení.

Důležité ke znalostem je vědět, že hodně znalostí uniká díky tomu, co často nejde vidět nebo spočítat pouhým okem. Takže promýšlet chov včel se musí abstraktně, něco jako vysokoškolská matematika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278)

Každý včelař prochází konstantami. To jsou úrovně, kde jedna zkušenost a um se prokládá druhou úrovní.

Vodu v medu vidím po zkušenostech s odpařováním, jako vyřešenou. Také mám zavíčkovaný med s více vody. Celou problematiku voda v medu mám ustálenou momentálně v několika aktuálních bodech. Jsou výsledkem promyšlených postupů po zbrklých začátcích které často čtu.

1) Rozhodná při výběru medných plástů je stříkající nezralý nektar. Musí se tudíž provádět trh dílem. Někde v úle je suchý a vhodný k výběru, někde je mokrý a tudíž nevhodný. Takže co se dává k odvozu, nesmí stříkat. Tudíž je potřeba když není správná zkušenost v začátcích trhat s každým dílem co viditelně vypadá k odvozu, ale není vhodný a musí se ponechat na příště.

2) U medometu jsou po celém světě tzv. oddychové prostory pro právě vybraný med. Hlavní je je udržovat suché, temné - tz. létavka se nesmí umět orientovat v prostoru a tak nedochází ke slídění. Dále je vhodný stropní listový ventilátor. Med nezakrývám.

3) Oddych je dlouhý minimálně 1 den.

4) Nemám polystyrenové nástavky, docela je možné, že samotné dřevo v kterém jsou plástve s medem, tz. u mne nástavky 25mm běžné řezivo, odebírá také vodu. Jsou to v podstatě medníky a nahrazuji je znovu medníkama. Nemám manipulační bedýnky určené k převozu medu. Z tohoto důvodu si myslím, že voda se nedopaří jak v plastových bednách tak v různých Tesco plastových skladovacích bedýnkách a částečně proudění je zamezeno i v běžných rojácích které mají dno a často se používají k převozu medných plástů.

5) Všechny výše popsané zkušenosti mám v hlavě dál rozvíjet.

6) Sušku co mi táta udělal mám několik let zbytečnou, tento stroj využiji k něčemu jako k očkování a homogenizace a pastování nebo jej nejraději odprodám dál, protože v něm mám nějaké peníze.

7) K bodu 5, rozvoj letos proběhl novou zkušeností nechat med v nejvyšším medníku. Převěšuji plodiště nad MM, dělám s rozběrným dílem jak s rozběrným dílem od začátku i bez ní a MM se zdá být velmi vhodná k pochopení a usnadnění aby včelstvo i v letech bídných jako letos, dalo med a navíc MM má další nesporné výhody jako hodnocení matek, práce s méně obsazenými medníky, atd. Převěšování je základ zralého medu jak s MM, tak bez MM. Je to nezbytný úkon před vybíráním medu a převěšování nového medu nad matku, se provádí stále a průběžně.

8) K bodu 5, při převozu lze využít podlahu a samotný prohřátý prostor vozidla k dosoušení. Letos jsem instaloval vodovzdornou hladkou překližku, což znamená že lze z jednoho místa nakládat pohodlně od dveří celý náklad, a díky prosklenýmu nákladovýmu prostoru se překližka naakumuluje teplem které dál dosouší naložený med.

9) Nevím, ale dlouho už nebylo tropické vlhké počasí, které jsem si také prošel a bylo hlavním důvodem pořízení sušky. Myslím si že bych se dnes bez ní také díky propracovanějšímu přístupu k vodě v medu bez ní obešel.

10) Voda v medu se komerčně řeší v duplikačních homogenizátorech o objemecj nad 2tl, úplně vklidu, ale není to med syrový. Syrový med, tz. nepřihřívaný a fyzikálně nesmísený je chuťově úplně jinde než med různě ohřívaný a nadbytečně rozpohybovaný. Syrový med je živý produkt od medonosného hmyzu a jakmile opustí úl, měly by být zachovány jeho senzorické a chuťové vlastnosti pokud možno tak, že se ihned zabalí do spotřebitelského balení a dál nevyžaduje další práci což jsou další investice.

Takže asi tak myslím. Moje začátky s vodou v medu jsou někde od r. 1986 kdy jsem vytáčel sám své včelstva poprvé. Takžepokud chcete včelařit promyšleně a s rozvahou, doporučuji přeskočit toto období nastudováním a zavedením do praxe, výše popsaných bodů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277)

Med od roku 2000 a stále je dobrý? Můžu se zeptat na % vody? Byl nějak tepelně upraven, aspoň rozehřátý - tedy sterilizovaný od kvasinek?

Medovicový tu nikdo nemá - není les, tak neznám, ale s hlavním řepkovým medem tu zápasí většina včelařů co se týká skladovatelnosti. Trvanlivost max. 1 rok při obsahu vody kolem 18,5%.

Z léta smíšený tmavší (lípa) vydrží minimálně 2 roky při témže obsahu vody - jestli tu trvanlivost prodlužuje část medovice v něm, nevím?

K řepce ještě trochu odbočím:

Řepkový med je na skladování a náchylnosti ke kvašení nejhorší. Letos řepku opět propršelo a naplno točili jen ti co měli řepku přímo pod úly za plotem apod... včely jim donesly i v tom hnusném jaru a výsledek? Zavíčkovaný ze silných včelstev po zprůměrování 20% vody - měřili jsme to refraktometry ! Prostě to včely neuměli v tom vlhku odpařit a nosili a nosili a rychle zavíčkovaly. Takže začíná éra sušiček, pokud nemá být med tepelně upraven.

Kolik % vody máte řepkové medy a jak dlouho vydží, jaká konzistence?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276)

Kdysi, když jsme měli včely v lese, tak byl první medovicový med, který nosily, po odkvětu maliníku a před lípami malokvětými, světle hnědý až někdy do cihlově červeného nádechu. Potom až skončily lípy malolisté, byla v lese ještě jedna snůška z medovice a to byl spíš tmavě hnědý až načernalý medovicový med. Ale borovic tam bylo málo, jen jejich příměs v jednom lese. Havní byly smrky vedle borovis i trochu příměs jedlí.
I když některé hodně medovicové medy takovou tu oříškovou příchuť měly. To byly ty nejkvalitnější medy, nemusely se vůbec pastovat a přesto tuhly velice pomalu a dlouho do jemnozrnné konzistence velmi vhodné na chleba j i na rozpouštění třeba v čaji. A hlavně, na rozdíl od pastovaného medu, v téhle konzistenci vydržely po celou dobu skladování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275)

Příjemná oříšková vůně. Barva světlá a různě podle právě probíhající vedlejší snůšky pylu. Zpravidla se smíchal s něčím co právě probíhá, je to taková výplň. Nejde moc poznat, hodně včelařů si myslí že nosí to nebo ono, ale medovice dělá(la) tak 2/3 výnosu medu na JM. Klam je ten světlý odstín který nijak nepřerazí ani akát, ani lípu ani slunečnici. Jen ta vůně po otevření úlu, oříšky.

Archiv nedělám, mám jen dva hranolky po kile a půl hodně starý dubový černý, ale už jsem loni viděl že se vrství a vrací se do složité sacharózy. Hodně starý znamená, že je z roku 2000.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (82.145.210.251) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274)

Gupo diky za info. Muzes popsat sensoricke a opticke vlastnosti tohoto medu. Nemas archivni sklenici na prodej?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273)

Mnoho let za sebou je v březnu na JM zima. Vtu dobu probíhá kladení vajíček mšíce borové. Má také hlavního nepřítele Pauesia picta.

Takže pokud jsou tak dva roky za sebou příhodně teplé a první rok se mšice borová namnoží a druhý rok přemnoží, nenamnoží se její predátor, na JM od května do srpna, pamatuji že i v polovici září jsem točil vedle borovic nepřetržitě med. Je zní více medu než z nějaké lípy nebo pole. Jenže .

Jenže jsou borovice chcíplé, na tlející chcíplině rostou akorát houby. A takové houbovité dřevo dobré ani do kotle ani do kuřáku.

Zrovna včera jsem se díval, že borovice co přežily, jsou znovu od konců zerzavé, takže vychcípnou lokálně napadené nakonec všechny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.90.95) --- 10. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272)

To je snad jasne,nejsou tam podminky pro premnozeni producentu medovice,aby ta snuska byla vyznamna,coz jinde zase platit nemusi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270)

Já jen, že se uvádí medovice borová jako významný zdroj snůšky a zatím ani ťuk. Známý od Vracova taky z borovice za 30 roků nic se 150 včelstvy. Tak dumám, že kde jechyba, že proč tak rozsáhlý les nemeduje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270)

Holt jehličnany jsou v dnešní době ošklivé druhy, ideologicky správně jsou dnes listnaté smíšené lesy . Maximálně smíšené lesy s cca do 30 % jehličnanů.
A podle některých zelených aktivistů nebo zeleně poblázněných neznalých juniorů je špatrně i vysazování, ideologicky správně úplně je les vyrostlý "přirozeně" neboli jen z náletů.
Jediná pravda je z toho ta, že strom vyrostlý přímo na místě ze semena by měl mít znatelně kvalitnější kořenový systém než strom, který vyrostl ze zasázeného, třeba i víceletého a ve školkách vícekrát přesazovaného stromečku.
A tudíž by měl být odolnější k nepřiznivým vlivům, větru, suchu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 9. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269)

Jediné statné smrky, asi 200m podél asfaltu, na semeno, vyřezal nový lessprávce když dostal funkci někdy před 8mi lety, borovice byly na JM z 75% sežrány a proschly a nic znich není vidno. Podrůstají náletem lip a akátů a dubů, ...

Takže z borovic určitě nic nebo nic moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 7. 8. 2021
Borová medovice

Měli jste někdo někdy medovicový med z borovic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vaclav Sciskala (109.231.162.126) --- 7. 8. 2021
Pozvánka na výstavu VČELA !!!

Zveme všechny včelaře a příznivce na naši výstavu VČELA!!!, kterou organizujeme v Ostravě ve dnech 3. - 4. září 2021.
Věříme, že tato akce naplní očekávání včelařů a jak vystavovatelé, tak lektoři na přednáškách se těší na včelařskou sešlost.
Program a vše kolem výstavy najdete na www.vcelaostrava.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264) (75265) (75266)

On to byl, aspoň ten les, co jsem zimoval, takový pololužní les.
Víceméně větší rovina pod horama, kde kdysi při povodních nejspíš podstatně větších než v roce 1997 řeka z hor natahala tak na kilometr šířky a až do dvou metrů hloubky na skalním podkladu a na pár kilometrů délky štěrk z hor. A na tom štěrku na další nanesené půdě vyrostly ty lesy, zatímco téměř ve stejné výšce na tom štěrku tekla řeka. V 70 letech prohloubili a zůžili koryto, místy až na podkladový kámen a štěrk částečně vytěžili, protože Tatrovka potřebovalal podsypat základy nových hal.
Takže od té doby v lese žádné trvalé tůně či bažiny, jen při velmi velkých povodních se tam dostane voda z řeky a při deštích je tam pořád specifické bláto. A je tam specifická půda, černozem s vyšším obsahem jemného písku. Která se od těch 70 let postupně vyčerpává. A pod tím na většině plochy zřejmě propustný štěrk se spodní vodou napájenou z koryta řeky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.90.95) --- 5. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264) (75265)

U mne inkarnat tri roky nedal nic.Kvete v dobe,kdy u nas uz vyrazne chybi vlaha.Kveten,cerven neprsi...Bez vody neni nektar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 4. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263) (75264)

Jetel inkarnát tu jednou vyseli několik hektarů na dobrou půdu, ideální počasí, pravidelně zalito, teplota kolem 25°C, včely na něm byly hodně, ale nektar žádný. Včelař co měl řadu úlů u toho pole - prý taky vůbec nic.

A jak to bylo tenkrát v těch lužních lesích, dalo se tam vydržet?

V takovém mokru od jara až do konce léta jaké panuje poslední roky, tam se nedá ani vkročit. Všude přemokřeno, laguny, brutální líhně komárů, tisíce útočných ovádů, muchniček.

Ty ostružiny jsem tam taky viděl, ale že by kvetly nějak moc, spíš sem tam květ. Jediné co až do podzimu tam je a jinde neroste, tak netýkavka, ale to už je dávno zazimováno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262) (75263)

Kdysi za socíku, když jsem jezdil na konci léta na jetel na semeno tak z toho, pokud byl, byl zajímavý med.
Hodně řídký, tekutý, dost tmavý, neobvyklá zajímavá chuť, zkrystalizovala hrubšími krystaly tak spodní třetina sklenice, zbytek zůstal tekutý.
Jinak ale med z jetele byl jen tehdy, pokud na tom poli bylo hodně sucho. To jsou potom trubky květů jetele kratší a včela tam na sladinu dosáhne. Jak není sucho, trubky jsou delší a jetel tak prakticky nemeduje.
Podobně tmavý med potom byl, když jsem na konec léta, do poloviny srpna, nechával včely u místního lužního lesa. Tam byl mix, lípy, vrby, topoly, nějaké duby a kdovíco a potom pod stromy jeden druh ostružiníku. Taky ten jetel býval na podobných místech, kolem pole vesměs lesíky z listnáčů kolem potůčků a na dolet asi už začátek lužních lesů kolem Odry, Sedlničky a Lubiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 3. 8. 2021
Re: (75259) (75261) (75262)

Trochu tmavšího některé měly, ale lípy v tom je opravdu minimum, asi z jetele z trávníků.

Letos tím pádem opět víc zakrmeno cukru než vytočeno. Ještě před pár lety zimování na řepce s dokrmením 0-6kg cukru. Teď cukr v plných dávkách, některé včelstva si letos prožraly i řepkové zásoby, druhý med nepřinesly a omezily plodování, prostě hlad uprostřed sezony.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 8. 2021
Re: (75259) (75261)

Z pohledu na lípy, ne podle včel, i u nás lípy vypadaly divně.
Velkolisté na začátku obvykle velmi intenzívně voní, letos voněly málo a z malolistých sice šla na asfalt nějaká medovice, ale po většinu doby květu jednak nebylo ideální počasí, jednak na lípy z nějakého důvodu včely skoro nelétaly. A nebylo to tím, že by v mém okol nějak hromadně včelstva vymřely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 8. 2021
Re: (75259)

Lípový letos nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 2. 8. 2021
Re: (75259)

Ja lipovy nemel nikdy,ale s tmavym budu na vysost spokojeny.Jen kdyby ted kazdy vecer nelilo,a mohl jsem dovytacet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 2. 8. 2021

Urodilo se někde průměrně lipového medu? Zjišťuju, že všichni v okolí mají tak akorát pár sklenic pro sebe, a už zčásti i včelstva zakrmena, žádná sláva letos.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255) (75256) (75257)

Bohate staci,kdyz vsude kolem stanoviste v lesich okolo zmizel smrk,coz byla temer jista medovicova snuska,at uz z puklic nebo ze msic.U mne tady odchazeji ve velkem i borovice,zbyva jedle,modrin,par pasu nemedujicich lip.Javory se u nas moc nenosi.Letos na mnoha hektarovych pasekach roste lesni buren,buriny,vrbky,starceky,ale predevsim ostruziny,coz je nejvyznamejsi snuska poslednich let.Malina je vetsinou o nicem,protoze kveten,cerven u nas uz 3 roky neprsi,vyberem si to pravidelne az zacatkem zni,kdy nas parkrat splachne privalovy lijak.
Kurovec je pomalu dotezeny,drevo odvezene do Rakouska,neni mozne pomalu sehnat kubik desek.To co se ted zasadi,pokud neuschne,bude vceli pastva nekdy za 15-20 let.
Jarni snusku radsi obetuju pro rozdeleni vcelstev a vznik novych,pro mne je nejlevnejsi krmeni jarni med.Jednak ho az na vyjimky nemusim vytacet a muzu se bavit tvorbou novych vcelstev na dobu,ktera je pro mne dulezita pro zisk tmaveho lesniho medu,at uz je kvetovy nebo medovicovy.Nehodlam zkoumat,jestli je v nem 51% kvetu nebo medovice,jak zada uredni siml.Odjakziva to byl med lesni smiseny,nez do toho zasahl byrokrat.
Po nekolikate za sebou ten kdo byl hladny a tocil jarni med,tak ted ma medniky prazdne a tmavy s cementem narvany v plodistich ve vencich.Presne tam,kam nepatri.
Samozrejme je to kazdeho volba,mozna budem za par let radi,kdyz si vcely donesou pro sebe,ne tak pro vcelare.Pak bude vcelareni opravdu kus zivotniho stylu a pro srdcare,ne pro tezare medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255) (75256)

Jinak si myslím, že u nás se dá včelařit skoro všude, ale musí se respektovat kapacita krajiny a tudíž včelaření musí být jen do určité hranice zavčelení krajiny.
Neboli když mám na konci dubna na stanovisti kvalitní, na produkci připravená včelstva, tak až do konce července, začátku srpna se mimo protirojová opatření o ty včelstva nemusím starat A přirozeně o vybírání medu. , pokud je snůška. Žádné strachování, třeba už ke konci května, jestli se včelám netenčí zásoby a že bude třeba, než přijde snůška, je všelijak složitě, aby se cukr nedostal do medu, podněcovat cukrem. Nebo pokud končí snůška, se těžce rozhodovat, jestli jim ten med vytočit a potom dávat cukr nebo nechat a potom sledovat, jak do další snůšky nebo do podzimního krmení ten med ubývá. To v žádném případě.
Správné včelaření a v případě komerčního včelaření taky jediné reálně možné je podle mne to, že v dubnu tam připravená včelstva mám nebo na to místo dostanu a až do července až srpna, do krmení na zimu, nedělám v podstatě nic jiného než že z těch včelstev vybírám po snůškách med. A mimo snůšky maximálnějen informativně prohlížím a sleduji, žádné zásahy nedělám. Mimo včelstva určená k rozmnožování.
Problém je podle mne ten, že na místech, kde před 30 - 40 lety se takhle mohlo včelařit při zavčelení 20, možná i 40 včelstev na km2, se zhoršila snůška z těch podpůrnýczh nesnůškových rostlin tak, že dnes takhle mohou včelařit při zavčelení třeba jen 4 včelstev na km2. Včelařům na tom místě to třeba kolikrát nedochází nebo dokonce naopak, ve snaze "vytlouct" z toho stanoviště co nejvíc medu, stlučou nebo koupí další "bedničky" a postaví na stanovišti ještě další nástavkové úly se včelami. Pak dochází v podstatě k tomu, že včelaři na tom km2 spoutěží mezi sebou ne o to, kdo bude mít víc medu, ale o to, kdo bude včelstva v sezóně lépe podněcovat a ošetřovat a kdo lépe zvládne krmení na zimu a na jaře bude mít včelstva životaschopnější než druhý. Kdo ty včelstva podrží a komu ty včelstva začnou spíš víc hynout. nebo podléhat loupežím okolních. Až uhynou úplně. Případně jestli to nakonec neskončí tím, že odněkud zvenku přijde nějaká virová nálož na nějakém roztoči Varoa a na tom km2 nastanou hromadné úhyny včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254) (75255)

K včelaření jsou mnohem horší podmíny než dřív, protože z více důvodů se výrazně snížila hlavně ta diverzifikovaná podpůrná snůška ze všech možných květů. Která na dobrých nepřevčelených stanovištích byla ten základ, na kterém včelstvo v podstatě žilo od dubna po až srpen a která, i když třeba kvůli počasi zklamaly hlavní snůškové rostliny, dala i tak pár kilo medu. Která, vedle toho, že mimo dlouhodobě úplně špatné mokré počasí zajistila včelám zásoby k normálnímu žití, zajistila taky příměsí medu z různých květů do medu z hlavní snůšky chutově kvalitní med a nakonec tyto květy zajistiliy spolehivou diverzitu sbíraného pylu, tudíž i kvalitní výživu.
a.
Zhoršují se taky včelařské snůšky, protože téměř všechny volně rostoucí snůškové rostliny nejsou kompatibilní s dnešním hospdodařením v lesích a na volných plochách, jsou to buď plevelné rostliny a dřeviny, jako maliník nebo lípa, nebo invazivní, jako akát nebo třeba zlatobýl.
Ze snůškových rostlin má vzhledem k nyní prosazovanému vysazování smíšených lesů na místech smrkových zničených kůrovce velkou šanci Javor Klen (kvalitnější tvrdší dřevo, mimo jiné vhodné i pro všelijaké dřevomodelování) pro pozdní květnovou snůšku a potom Třešeň Ptačí ( rychle rostoucí tvrdší výhřevnější dřevo) a odrůdy planých hrušní (velmi kvalitní tvrdé dřevo) pro rabnou květnovou snůšku, jako náhradu dřívějších ovocných snůšek v intravilánech.(jabloně nejsou příliš vhodné, protože mají pro zvěř atraktivní kůru a v zimě na sněhu tak velmi trpí okusem.).
a.
Vysazování těchto dřevin by podle mne měli včelaři začít politicky prosazovat. Ať už na linii státní správy, to znamená u velkých politických stran achopných se dostat vo vlády nebo na linii zeleného aktivismu a propagandy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 1. 8. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253) (75254)

Tak o tom to je. Přesunu včely jinam. A míst, kde se dá získat med je pořád dost, jen se musí umět a vědět a takové umění a vědění se získává praxí. Konkurence je menší, spousta poloprofíků to zabalila nebo zredukovala stavy na vyloženě hobby chov, všude kam se podívám je prázdná paleta nebo opuštěný kočovák. Člověk s 200 včelstva dnes např. v těch Bojanovicích prodává včelařské potřeby, protože rychle zjistil, že obchod vynáší víc a je to menší dřina. Včely nejsou o rychlém byznys plánu, ale spíš je to srdcovka, životní styl s jistou mírou svobody a odkázanosti na sebe a není co závidět z pohledu ostatních řemesel. Nakonec zbydou asi jen ty bolavá záda. Na druhou stranu je poslední roky mnohem víc zákazníků, kteří kteří umí ocenit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75251) (75253)

Ještě k tomu stanovišti okolo Bojanovic. Pamatuji tam i okurkové plantáže a cibulu na semeno, prostě polní produkce které se dnes jen dováží. Toto je odpověď na včelařské zvolání, pokud se má dovézt levněji, tak se to doveze a včelařovi se dá do 180Kč na D1 aby byl zticha. Takže není pravda že se opylení nemůže dovézt, ono stačí totiž zlikvidovat pěstování takové opylenínutné produkce. A dnes-letos, převažuje na JM jen osev obilnin s nulovou prohnojeností která zadržuje vodu. Takže JM bude zanedlouho celá jako píšečná sahara. Někde na některých parcelách dříve někde později. Jak u moře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75251)

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Za prvé, přestaly se používat na JM už dávno, statková hnojiva, půda se těží tak mnohem intenzivněji a voda se tak stává dlouhodobý problém, který se znovu řeší hloubkovým obdělávání kdy se místy naráží na matečnou vrstvu, a tak např. za Mikulovem vznikají z úrodných půd sahary. Ono není jedno jestli se vezme na půdu podrývák nebo pluh.


Za další pokud by ty přesuny měly fungovat, muselo by existovat něco jako podrobný plán výsevů a osevů včetně podrobné dokumentace o nektarodárnosti daného osiva. Prostě systém v rámci LPIS, který vyplní polař, včelař se přizpůsobí a na základě tohoto vznikne něco co dávno zaniklo na JM a to kočovný plán včelařů. Hodně lokalit slunečnic opět nedalo nic. Proto informace o osivu jsou zásadní. A je jedno jestli hodnotím nektarodárnost v Rakousku na bio ploše nebo unás konvenčně. Prostě je to častý jev že pole kvete včela naněj lítá ale nic z toho.

Stejné je to i s fenyklem, prostě pole a nebo osivo nedává nic a včela takové entomofílie nakonec ignoruje.

Za další, ... z toho co včelař opyluje lze odvodit jeho přínos. Pokud se vyskytují po polích samosprašné varianty které nepotřebují opylovače, měl by stát zvážit a opravdu časem přesunout chov včel vedle papoušků a exotického plazu a přesunout tak včelařinu mezi exoty. Jinak si myslím že se historicky děje obrovský ekologický podvod co se týká osiv.

Takže nejprve se musí vědět co a čím a kde osévat a potom se můžeme bavit o kočování profíků. Profík se ti na kočování vysere když je v osivech takový bordel.

Znám jediného kočujícího kolegu a ten jezdí z Bojanovska na Ždánice protože ho to tata naučil a má k dispozici traktoristu s traktorem a používá domovinu jen jako zimoviště, protože je tam sucho které ztvrdili navíc vrty plynařů. Já sám jsem od tama také utekl a to bylo místo na olejniny jako saflor, na jetele, řepky slunečnice. Nyní kvůli suchu nic. Takže když neoseje jeden co tomu rozumí, proč by měl osévat včelař? Protože je nato dostatečně hloupý? Raději si škrtne stanoviště a včely přemístí nebo zlikviduje. Otom je byznys a kapitál, lépe je zničit než prodat pod cenou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249) (75250)

(91.221.213.137) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249)



Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

Dávno se mělo charakterizovat kdo je včelař a kdo obchodník. EET jsem dával šanci žeby se registracemi mohlo hodně prokázat, ale padlo to celé na hubu koronovou.


Ano, otom je české včelařství, jde v podstatě o obchod. To není o včelařovi. Včelařinu dávno Špačci pověsili na hřebík. Obchod to je se směskami různě smíchaných medů a jiných aditiv které zlevní celou šarži pod 40Kč/kg. A hloupý a najivní včelař si myslí že dostane med z Ukrajiny.

Zajímavé že dlouho nebyly na pranýři. Pokud mohu spekulovat. Vypadá to že má kontrolory a jejich činnost také pod palcem. A to dlouhodobě. Akce kontrola medu je asi dvakrát ročně. Dělají ho pražáci. Furt stejní lidé. Pokud mohu znovu spekulovat, ti samí co sem zajišťují kontrolu dovozového medu. Osobně si myslím, že to zavání nekaloými praktikami celý pranýř a jejich státní kontroly kde se koná "dobro" pro zákazníka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Tak hobíkovi to asi může být jedno. Ale kdo se chce medem živit, tak pro ty včely musí snůšku najít (existuje něco jako kočování) nebo začít sám osévat pronajaté hektary entomofilními plodinami. Snůška je věc lokální a musí se hledat, proto je třeba mít síť více stanovišť po celém širším okolí. Nikdo neříká, že všude se dá včelařit. Jsou oblasti pro včely nevhodné a hlavou zeď neprorazíš. Za 10 let na JM vyšly vždy alespoň 2 ze 4 snůšek. Předtím na Valašsku bída s nouzí, výnosy 1/3 oproti JM.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 31. 7. 2021
Re: Neúroda (75249)

A jak může včelař zajistit včelám snůšku, to mi vysvětlete. Jakože si namísto zeleniny vysadí pár metrů květeny? Pchee

A jestli bych měl za poslední 3 roky určit příčinu neúrody medu, tak jednoznačně počasí - zima, deště, vichry - 3x po sobě hnusné jaro. Letos není skoro nic ani z lípy i když počasí bylo dobré, takže ve včelstvech je celou sezonu málo zásob, je třeba dokoupit cukr nad plán a krmit.

Jestli někdo potřebuje pro zákazníky, medokomerc nabízí ukrajinský med pro včelaře za 80kč.

No a teď už je to jasné odkud medokomerc bere v tyto neúrodné roky ve výkupu ,,český med". Pár kamarádům ,,prodá" ukrajinský med a poté ho zpětně vykoupí jako český. Jednoduché.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (195.146.105.10) --- 31. 7. 2021
Neúroda

Prý bude zase málo medu, říkají včelaři v okolí. Včelař by asi měl umět včelám najít nebo zajistit snůšku, ne? Pastýř taky nenechá ovce pochcípat na vypaseném a přežene je na novou pastvinu

Rozepisovat včely a brát na to dotace na 1 účet, pěkná blbost.a Já na dotace letos kašlu, to méně než 1 kg medu na včelstvo mě nevytrhne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245) (75246) (75247)

JosPr Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.

To je škoda, proto nikdy nepochopíš význam dotací do zemědělství. Nic si z toho nedělej, protože to nechápou ani na MZe, ČSV, SZIF, ...

Dva nástavky medu ze včelstva po dvou letech neúrody. Nad tím se zamysli. Jsou lidi co ztoho žijou, mizernou jistotu např. nafta do vozidla, jim dává malá mizerná dotace s kterou se dělí s ostatníma. Já jen že stačí myslet s trochou úcty k jinému řemeslu. Ty se dělit s ostatníma strojníkama nemusíš. Dojde akce prodotovaná skrz na krz a ty jen čekáš po šichtě jednou za měsíc na proplacené peníze. Říkám tomu solvinová práce. Také oni už nějaký pátek přemýšlím, ale včelařství umím a věřím v lepší rozumnější časy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245) (75246)

Kazda zemedelska cinnost je svym zpusobem risk,at uz vezmes vcelareni,nebo pestovani brambor.Vzdy muze prijit neuroda,sucho (u nas letos 2 mesice bez deste),zima,vedro,ba naopak mokro a prival (tento tyden 2x potopa)..To jsou jaksi veci,se kteryma musi clovek pocitat.Nemysli,ze jsem sveho casu nemel vypsanou prihlasku k registraci samostatne hospodariciho rolnika,vlastne mam ji do dnes,nikdy jsem ji nepodal.Dnes jsem tomu rad.Zvolil jsemjistotu,byt jsi od pondeli do soboty 12-13 hodin z baraku a pak litas jak urvany vagon,protoze prace doma se sama neudela.
Dnes jsem rad,ze mam vcely jako konicka,a muzu se u nich bavit a predevsim odpocivat.Dnes vytacim 2 medniky tmaveho medu na vcelstvo a tetelim se po 2 mizernych sezonach blahem a jsem rad,ze jsem jarni med nevytacel a nechal ho vcelam.Ti co vytocili jaro,maji prd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244) (75245)

JosPr:
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.


To je pěkný, ale jsou profese kde to možné není. Mít rezervu je logické, ale představ si že dojde opravdová krize a peníze co máš někde ve fondu jsou fuč, potká tě zdravotní problém který trvale bolí, stroje ti někdo ukradne, pojišťovna ti odmítne proplatit pojistku na všechny výše vyjmenované případy, musíš místo práce se starat několik tnů v týdnu o nemohoucího člena rodiny, nebo máš štěstí a máš takové členy dva které potřebují trvalý dohled.

Taková včelařské rizika, představ si že jsou tři roky neúrody a navíc tě potkává v pravidelných intervalech úhyn až 90%, navíc aktuálně ta neúroda je okořeněna inflací, takže zdražuješ med který ani nemáš a když, je ho velmi málo. Ale musíš neustále kupovat naftu na dopravu okolo stanovišť, financovat auto, cukr, dřevo a už hodně dlouho nepočítáš svou práci.

A hlavně, strojník je lukrativní obor, nemůže ho dělat kdekdo, včelařství také, ale vysvětli to lidem. Strojníka blbce když si nedá říci zavřou a je odněj klid, včelaře blbce nikdo nezavře a ještě může přednášet nebo nějak jinak šířit svou blbost a přitom se tvářit jak odborník, který neumí ani vyprodukovat v dnešní době tolik medu, aby ho nemusel nikde jinde shánět. Víš kolik mi v posledních letech přibylo včelařů co chcou koupit můj med aby ho vůbec měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241) (75244)

Rezim de minimis nejsou pochopitelne jen dotace na vcely,ale vsecny zemedelske dotace.Vcely muze mit vcelar sam na sebe nebo je muze mit taky na zemedelskou firmu jako jednu z cinnosti,tim je pravnicka osoba,muze byt zemedelec a vcely nemusi byt firemni,ale na jeho jmeno,coby fyzickou osobu.Rekl bych,ze o tom proc dostal flastr je mizivo informaci a jeste z druhe ruky.Pokud to byl cerpac kazde dotace,ktera se naskytla,na kde co (neco jako nejmenovany nemajitel),pak jaksi nema financ problem ty dotace spocitat,osolit prekroceni podpor de minimis a dodanit k tomu pocet vcelstev rozepsanych na stejnou adresu,ale jina jmena,obzvlast slo li vse na 1 cislo uctu.Proto od dotaci co nejdal,jedine co cloveka nauci je,ze se nemusi snazit pracovat a setrit,protoze muze brat dotace.Vcelar slysi dotace a prestane premyslet,zatmeni mozku a honem zadat,kdyby to koruna byla.
Plat strojnika je sice Gupo pravidelny,ale z neho taky ziju a at uz byl vysoky jak chtel,nikdy jsem neutratil do rodineho rozpoctu mesicne vic nez polovinu,ta druha sla na horsi casy,do rezervy.Vcelar si neco uklada do rezervary na horsi casy,na jednou nakup medometu,jindy novych ulu atd?Kolik jich to tak dela? 1 z 10,ze sta,z tisice? Vetsinou to co ze vcel utrzi,tak da ne do provozu,ale do rodineho rozpoctu.Vcelnice 0,prozere to rodina.Chybejici se snazi nahradit zadanim o vsemozne dotace na to,co by mit mohl,kdyby penize ze vcel nechal vcelam.
Je to i vliv zpohodlneni lidi dnesni doby,na co setrit na auto,kdyz ho muzu mit na leasing,proc setrit na vybaveni domacnosti,kdyz existuji spotrebitelske uvery,proc se snazit a uskromnovat se,kdyz se da zit na dluh?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.


Ale de minimis je prohlášení. Prohlášení že v účetním období během třech let nepřesáhla státní podpora pro mne určitou částku. V zemědělství jde tuším o 20 000€. A vtomto bodě kolik je strop mi de minimis mi může být ukradený, protože Evropské dotace nepobírám, krom nějakého léčiva které rozúčtovává OO, a D1 promne za tři roky nikdy nepřesáhne půl mega za tři roky. Jedině žeby se ledy hnuly a vznikla by jiná rozumnější národní pomoc formou dotace.

Evropské dotace jsou pro včelařství jiné, jsou pro laboratoře, výrobce léčiv, prodejce medometů, pro všechny okolo jen ne pro včelaře. Protože v momentě jejich vzniku tyto věci okolo včelařství razantně zdražily z důvodu dotování takových služeb nebo věcí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235) (75237) (75239)

"Ja zadne dotace na vcelareni nepotrebuju.Tak jak je 1.D pojata,je stejne k nicemu.Je sice hezke,ze se to jmenuje podpora vcelarstvi,ale to je tak vsechno,co je na ni pozitivni."
a.
Dotace D1 je podle mne koncipována původně jako podpora členství v ČSV. Ti papaláši, co to kdysi prosadili, si dobře spočítali, že většina včelařů to na včelařské věci nepoužije. Ale dobře si uvědomili, že většina malých a pasivních včelařů zůstává v základních organizacích hlavně proto, že je to nic nestojí, nevydávají na to žádné příspěvky. A ještě se za to "nic" udržuje svazový časopis, v takové formě, která by byla v konkurenci jiných časopisů na noviných stáncích neprodejná a redakce by musel zkrachovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75241)

Jinak u jiných čiností je podle úřadů výdělečná taková činnost, která je opakovaně v tak velkém rozsahu, že nemůže být spotřebována tím člověkem a jeho blízkou rodinou plus spotřebována ještě třeba rozdáním toho produktu širšímu příbuzenstvu. A ten člověk se musí výsledku té činnosti zbavovat pravidelným prodejem.
Kdyby toto mělo být aplikováno taky na včelaření, tak musí být žemědělským podnikatelem každý včelař, který obhospodařuje více než 5 - 10 včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

"No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl."
Co to je, součet za všechny včely?
D1 asi zřejmě musel vrátit. Mohli mu napařit pokutu za to, že měl být podnikatatel a nebyl a že se evidentně pokusil o podvod. Pokud pobíral dávky a podpory, tak nějaké by musel taky vracet, Pokud na jinou akci pobíral dotace De minimis, tak je taky jednoznačně musel vrátit. A nakonec musel přepočítat danění z příjmu a asi zřejmě finančáku něco doplatit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75225) (75228)

"Mimochodem,zverinu muze prodavat ze dvora i ucastnik honu,asi bude treba aktualizovat vedomosti.Staci klepnout do google prodej zveriny ze dvora."
a.
Ulovená zvěř patří ze zákona (Zákon o myslivosti) pronajímateli honitby a to jsou obvykle myslivecká sdružení. Pokud nějaký myslivec prodával zvěřinu z honu, tak to rozhodně nebylo "ze dvora".
Bylo to buď "přenechání - přeprodej" zvěřiny, kterou ten myslivec získal z mysliveckého sdružení coby jeho člen. Anebo to šlo mimo myslivecké sdružení a potom to byla upytlačená zvěřina.
A už o tom psát nebudu. Já jsem s tím tématem nezačal, jen jsem odpovídal na podle mne nepravdy, které se tady vyskytly v souvislosti s tím, že prodej medu včelaře ze dvora se dával do souvislosti s jakýmsi prodejem zvěřiny od myslivce "ze dvora". Což rozhodně žádnou souvislost mezi sebou nemá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235) (75237)

Diskriminaci Gupo??? Ja zadne dotace na vcelareni nepotrebuju.Tak jak je 1.D pojata,je stejne k nicemu.Je sice hezke,ze se to jmenuje podpora vcelarstvi,ale to je tak vsechno,co je na ni pozitivni.Zadna skutecna podpora vcelarstvi to neni.Snad az nekde od 500 vcelstev,za to uz se da na vcelnici cosi hodnotneho poridit.Kdo ma 3 vcelstva,poridi si z 1.D tak leda kulovy.Ja osobne bych byl pro,aby ji kazdy zadatel dokladoval utracenim cele castky na vcelarske veci.Od cukru po zarizeni a vybaveni.Jinak konci uplne mimo vcelareni,kteremu je urcena.Ale ani pak bych nemel duvod o ni zadat.Proste ziju bez dotaci,za svoje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232) (75234)

Jak je nam lhano? To by mne zajimalo? Dotacni politika ma jasne dana pravidla,podpora de minimis jasne dana pravidla,kdo je zemedelsky podnikatel jasne stanoveno,kdy vcelar dani podnikatelsky,kdy podle vedlejsich prijmu,kdy nemusi podavat danove priznani je taky naprosto zrejme.tak jaka lez? Jedine co je nutne,ze se v tehle legislative musi clovek orientovat a ne cekat,ze mu to bude nekdo hlidat,upozornovat ho,vodit za ruku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235)

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

Tech 150 je z legislativy eu,coz plati.Az se legislativa zmeni,bude to neco jineho k diskuzim..Bohuzel cele tohle eu zemedelstvi je tak pokriveno dotacni politikou,ze zemedelcem je dle legislativy i ten,kdo o to byt uredne povazovan za zemedelce vubec nestoji.Viz vcelarstvi.Osobne bych dal pocet nad 300 nebo 500 pro podnikatele.

...........

To by bylo jekotu o diskriminaci, kdyby se dávaly dotace jen včelařům s oprávněním zemědělce. Že? Potom by černých nelegálních duší hodně zesvětlalo. Čeká se na odložené eet, další daňové povinnosti, více práce s čímdál levnějším medem, chamtivostí malých včelařů kteří by ječely že jim chudákům dotace jánošík zebral a bohatým velkovčelařům dal.

Osobně mne situace tak jak je nevadí, ale hypoteticky v nepříznivých letech bych nějakou úlevu na poplatcích jako zemědělec uvítal. Dotací jako kvůli nepříni počasí bych také neopovrhnul, existuje nějaká statistika, díky eet by to bylo hodně prokazatelné a když je nepřízeň, lze to z registrací peněz často vyčíst a prokázat. Takovou dotaci bych neopovrhnul. Protože když by strojníkům nedali rok výplatu, také by si stoupnul do fronty aby měl zaco refinancovat své bytí.







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75235)

Podpora de minimis je podpora de minimis a je zcela striktne vysvetlena.Pokud si nekdo neumi predstavit vcelareni bez dotaci,pak ji musi respektovat.Ale to zase plati pro kazdeho zemedelce.Jsem celkem rad,ze ta mladsi generace vcelaru nepovazuje dotace za neco zasadniho a nutneho pro vcelareni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

Tech 150 je z legislativy eu,coz plati.Az se legislativa zmeni,bude to neco jineho k diskuzim..Bohuzel cele tohle eu zemedelstvi je tak pokriveno dotacni politikou,ze zemedelcem je dle legislativy i ten,kdo o to byt uredne povazovan za zemedelce vubec nestoji.Viz vcelarstvi.Osobne bych dal pocet nad 300 nebo 500 pro podnikatele.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231) (75232)

(37.44.211.10) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl.

.........
A proč si tu činnost nezlegalizoval? Je to jeho problém že nezašel na živnostenský úřad. Kolik dostal flastra?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Aktualni casopis Vcelarstvi a pomoc po tornadu

Rozdělal jsem časopis, přečetl si o tornadu, že sem kamoši postižených kolegů ze Slovenska budou přemísťovat v rámci pomoci včely.

Vtomto bodě jsem se zhrozil. Kvůli MVP. Dost dlouho trvalo než se SVS podařilo potlačit nákazu. Takže se mohu jen dovtípit, že lze nové ohniska zase očekávat.

A v souvislosti s tímto mne pobavila informace otom, že inzerce Včelařství nebude otiskovat inzerci použitých úlů.

Na jedné straně se zakáže členům otisk inzerce a na druhé straně taková pomoc po pohromě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.44.211.10) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75231)

No ta d1 mu uskodila dost . Dali mu soucet za vsechny vcely. Dali de minimis. Masakr. A to je prave to. Ze ke nam lhano. Bohuzel kamos to odnesl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224)

(37.44.211.10) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223)

Ono to je pro me zasadni info. Kamos v bydzove takto rozepsano mel a narazil . Osocili ho z podnikani na cerno. A to mel 150 vcel rozepsanych na rodinu. Takze proto se ptam jak to je ikdyz zde budete delat mrtve brouky. Je otazka jak dlouho.


.....
37.44.211.10 Pokud chce někdo provozovat chov včelstev ve větším měřítku, není jiné cesty. Podmínku chovat včelstva bych dal ne nad 150, ale už cca od poloviny, tj. kdo má okolo 70-80 včelstev, měl by být brán jako podnikatel v zemědělství s povinností mít licenci, protože včelařství je zemědělství a včela je dle zákona hospodářské zvíře a při problému s 70 včelstvy musí být zodpovědnost, ne že se někdo vymluví natzo že je jen zájmový chovatel s pár včelstvy.

Jedině žeby se nějaké lobistické skupině povedlo včelu medonosnou ze seznamu hospodářských zvířat vyjmout, ale obávám se že pokud by včela byla vedle papoušků a chameleonů, byro obstrukce by byly na pravomoci nejen SVS, ale i obcí dle zákona a to by situaci s chovem včel jen zkomplikovalo kdyby se mohly (ne)povolovat chovy na svých území.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75225)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 7. 2021

Nemůže ji prodávat samotný myslivec jako soukromník. Pokud si pod svým jménem sám, namísto mysliveckého sdružení, nepronajme celou honitbu, což myslím dnes není možné. Nebo jako soukromá osoba neprovozuje oboru nebo jiné chovatelské zařízení na lovnou zvěř. Jako soukromá osoba provozující chovatelské zařízení by jako prodej Ze dvora zvěřinu asi prodávat mohl.


Honitbu jsem na deset let podepisoval, povolenka je na jméno, ne na sdružení. Je to dle zákona zemědělec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 30. 7. 2021
Re: Diskuze (75226)

Pokud mel 150 vcelstev,dobre mu tak.Naprostta vetsina nema ani 30,natoztak 60.Staci se zacist do statistik poctu vcelstev a vcelaru.Ono mimochodem,az se financ jednou zacte do daneni 1.D,bude taky veselo.Nic to nemeni na faktu,ze 99,9 % ceskych vcelaru nic rozepisovat nemusi,bo neni co.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.88.163) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224) (75225)

Mimochodem,zverinu muze prodavat ze dvora i ucastnik honu,asi bude treba aktualizovat vedomosti.Staci klepnout do google prodej zveriny ze dvora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.176.79) --- 30. 7. 2021
Diskuze

Radime můj názor na tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (37.188.176.79) --- 30. 7. 2021
Diskuze

Radime mi názor tvůj příspěvek ,,Ale ten titulek je blbĕ" Myslím že jsi mimo tady je vcelařina ne myslivost.Vyjádŕi se raději k příspěvku před tebou . Nezlob se za názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 7. 2021
Re: Prodej zverina ze dvora (75208) (75209) (75221) (75222) (75223) (75224)

Ale ten titulek je blbě.
Zvěřinu prodává myslivecké sdružení jako samostaný ekonomický subjekt a jako produkt své činnosti. A to by měl být prodej ne ze dvora, ale podle snad Zákona o myslivosti nebo tak nějak. I když ta charakteristika je velmi podobná.
Nemůže ji prodávat samotný myslivec jako soukromník. Pokud si pod svým jménem sám, namísto mysliveckého sdružení, nepronajme celou honitbu, což myslím dnes není možné. Nebo jako soukromá osoba neprovozuje oboru nebo jiné chovatelské zařízení na lovnou zvěř. Jako soukromá osoba provozující chovatelské zařízení by jako prodej Ze dvora zvěřinu asi prodávat mohl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75225 do č. 75285)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu