78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- gupa (37.188.138.238) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340) (75341) (75342) (75343)
P. Titera je garantem chovatelskeho sdruzeni kranky u MZe podle zakona o sechteni zvirat a kranka je podle daneho zakona i narizena. Takze mi vychazi, ze to bude clanek onicem co by mohlo situaci s povinnosti tu chovat kranku zvratit do normalni situace mit nejaky sirsi vyber z materialu. Co vim, tak kranka ma nekolik desitek linii, ale furtje to kranka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75344
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340) (75341) (75342)
Jinak když jsem se začal o včely zajímat já, nkdy ke konci sedumdesátých let minulého století, tak byly včelstva rozděleny svými projevy zhruba do tří skupin. Jedny měl příměs vlašek. měly sklon být světlejší a "žlutější", byly živější, se sklonem k loupeži, přes zimu soustavně i v malém množství plodovaly, zimovaly silné a měly velký opad mrtvých včel. Měly sklon být přes léto velmi silné. Jejich rok byl tehdy, když byla zhruba střední až teplejší zima bez zvratů a od předjaří bylo středně teplo až tepleji, tehdy se rozjely strašně moc, byly brzo silné a přinesly hodně prvního jarního květového medu. na medovici byly taky slušné. Špatně dopadly, když byla velmi tvrdá dlouhá zima bez proletu anebo hned po slunovratu když byla obleva, kdy se silněji rozplodovaly a potom přišly mrazy.
Tmavé včely byly spíš tmavé, méně ochlupené, přes léto slabší, dokázaly se při práci silně rozdivočit a útočit. Zimovaly dobře v typicky sychravé a kolísavé zimě a rozjely se lépe než ostatní v podobné sychravém předjaří s kolísavými teplotami. Při zimování měly dost mrtvolek a myslím, že byly náchylnější k virovým chorobám. Na jaře byly spíš slabší a květového medu tak měly méně, rozjely se na plnou sílu až později v květnu a měly pak hodně medu hlavně pozděj i v červnu , červenci až na konci srpna.
Krańka byla spíš šedivější chlupatější včela, klidná a méně útočnější. Zimovala s velmi malým počtem mrtvolek a malou spotřebou zásob. Její optimální rok byl tehdy, když byla dlouhá a chladná zima bez proletu a dlouho do jara, které se potom hned převrátilo do většího tepla. Zesílila o hodně rychleji než jiná včelstva a hned na jaře měla vysokou snůšku prvního květového medu. A potom druhého ke konci května. Pozdější snůšky už bývaly slabší, hlavně ty medovicové. Kraňka dopadla špatně, když byla uprostřed zimy silná obleva a ona se rozplodovala do následujícícho mrazu. Stejně dopadla špatně, když byla zima krátká, teplo v předjaří brzo a potom nastaly typické jarní plískanice. Kraňka se hned na začátku teplého předjaří rozjela a potom s množstvím plodu čelila období mokrého jarního sněhu, studeného deště a nočních mrazíků a ve výsledku tak nakonec na první jarní snůšku proti ostatním včelám byla slabší a první snůška byla menší.
Ty rozdíly v těch včelstvech byly tehdy, oproti dnešku, mnohem větší.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75343
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340) (75341)
Asi záleží v čem mizerné vlastnosti. Rozhodně ne v přínosu medu, protože aby přežila a množila se, musely v tehdejších podmínkách i pozdnější roje nasbírat dost medu na zásoby na zimu neboli zaplnit průměrnou dutinu stromu medem.
Obecně mohly být v létě třeba příliš slabé a nosit tak ze snůšek příliš málo medu. Což je logické, protože ve skutečnosti průměrné dutiny ve stromech vhodné pro přežívání včelstev, hlavně ve stromech ve výškách nad cca 4 metry, mohly být dost malé, tak 5 - 10 litrů. Větší duitiny totiž podle mne už obvykle mají i větší otvory, kterými se v zimě na včely snadno dostali škůdci, kuny, větší ptáci a podobně. A pokud byla dutina níže než 2 - 4 metry, kmen stromu byl sice silnější, ale včely mohly najít myšice. které si za nízkých teplot přes zimu mohly chodit do dutiny na včely jako do špajzu.
Nebo mohly být při rozebírání včelstev neklidné na plástech, zmatkářské, takže včely utíkaly z plástů do všelijakých koutů a snadno tak ztrácely matku.
Nebo mohly být příliš divoké, takže při rozebírání včelstev útočilo na včelaře zuřivě mnoho desítek až stovek včel. Přizpůsobení na ochranu proti třeba medvědům. Mohly být tak divoké, že při rozebírání díla si mohly příslušným feromonem označkovat i vlastní plásty a včely a potom je pozabíjet. Včetně vlastní matky. S náznaky tohoto chování jsem se setkal za mlada při včelaření v zadováku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75342
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (37.188.150.183) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339) (75340)
Původní včela tz. r. cca 1880, měla prý tak mizerné vlastnosti, že se díky Rakušanům a Slovincům a díky pár aktivistům zadařilo založit spolkx a hlavně financovat z inzercí pro nakup u českých a moravských příznivců dovozovych matek. Takže je to absurdní predstava číst článek o puvodni včele, kterou kvuli nevyhovujícím vlastnostem nikdo nechtěl, ale, prý, byla podle nejuznávanějšího odbornika good na lesni snusku, podle informací co tu čtu. Vždyť se do dob Haragsima ani o puvodu medovicoveho medu noc nevedelo, definice byl tzv. listovy med, takze to Vcelarstvi asi rozbalim z igelitu a proctu si informace otom, co si mám o puvodni vcele odborne myslet.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75341
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Re: Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry. (75337) (75339)
Původní včelu už asi vzít nikde u nás nejde. A vypadá to, kde jinde ve světě je ještě původní černá včela, jsou to rasy na dnešní dobu už málo prošlechtěné a výrazně horší než včela, která je u nás, byť u nás je to kraňka.
Asi mnohem lepší, než shánět někde černé včely, by bylo vykašlat se na jejich shánění, zabojkotovat ty komerční chovatele matek, nic od nich nenakupovat a nejméně 20 let poctivě šlechtit a vybírat včely nejlepší na medovicovou snůšku a pro místní region.
Mimo jiné se tím podle mne odstraní hromadné úhyny,protože v takovém případě vir neproletí od Jablunkova po Aš defakto geneticky homogenním mixem pár vybraných a chovateli matek rozchovávaných linií, ale každých několik kilometrů narazí na geneticky jinou linii. A dříve nebo později se objeví taková, která bude k těm virům znatelně odolnější než okolní a ta se pak bude rozchovávat, zatímco ty citlivé budou úhyny mizet. A po několika takových krocích může být nakonec celá populace včel v ČR odolná.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75340
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 8. 2021
Přešlechtění našich včel v minulosti kraňkou, článek D. Titěry.
Co říkáte na článek v posledním Včelařství 9/2001, obhajobu přešlechtění našich původních včelstev včelou krańkou? Napsaným ing Daliborem Titěrou.
Já vím jediné, kdysi, když jsme sledovali medovici, stačilo, když v lese pod stromem bylo na listech pár kapek a na těch stromech už bzučely včely a sbíraly medovici.
Dnes je těch kapek podstatně víc, případně na zemi, třeba asfaltu jsou pomalu souvislé fleky medovice a přesto na stromech nebzučí ani včela.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75337
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75333) (75334)
No, napsledy, když byl sjezd, tak na schůzi v naší ZO kandidát na účast vystoupil a řekl, co by si přál, aby ČSV dělao a co tam on bude prosazovat. Mluvil asi 5 minut, a pak jsme to asi jednomyslně odhlasovali. Jak to dopadlo, jestl im se přes okres dostal na celostátní sjezd nebo ne, asi ne, dál si už nepamatuji. Myslím že po sjezdu to utichlo a už se o tom nemluvilo.
Jak to bude letos, když má být další sjezd, nevím.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75336
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.83.123) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75333)
Radime,uz jsem se dlouho tak nezasmal,vetsinou se nekdo musi hodne presvedcovat,aby do okresu sel a ne tak aby neco sliboval v ZO.Ty casy,kdy o tyhle "koryta" nekdo stal,jsou davno pryc....I na tohle musi mit clovek cas navic.Slovo volba je v podani CSV o tom,ze aby nekdo neco delal,je o tom,aby ho ostatni presvedcili o tom,ze to delat ma.Pokud ho presvedci,pak prijde volba....Funkce nikdo delat nechce a ten cvok,ktery ji prijme,tak ten to ma na dosmrti....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75334
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75324) (75325) (75326)
"Sjezd je trapnost a prezitek z let,kdy se vedouci cinitele utvrzovali ve sve exkluzivite a nepostradatelnosti"
a.
Sysstém volby na sjezd je podle mne na dnešní poměry chybný, protože probíhá moc pomalu.
Kandidát v ZO něco naslibuje a oni ho na základě toho zvolí. Potom za nějaký měsíc vybraný člověk jako kandidát naslibuje něco na okresní konferenci a tam na základě toho politického kecu, o kterém se členové jeho ZO, kteří ho vybrali, nic nedoví, ho třeba vyberou na sjezd. Ten je za nějak půl, třičtvrtě rok a to už i členové ZO úplně zapomněli, co ten člověk u nich nasliboval stejně jako se zapomněla řeč, kterou ten člověk měl na okresním sjezdu.
Podle mne by se měl hledat mechanismus, kdy ideálně jeden týden by byl delegát vybraný v místní ZO, druhý týden se z těch delegátů vybralo na okresní konferenci a třetí týden aby byl sjezd v Praze. A čtvrtý týden schůze ZO, kde by ten delegát seznámil lidi v zo, kteří ho vybrali, se sjezdem a co tam na něm on dělal.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75332
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 8. 2021
Re: D 1 (75327) (75328) (75329) (75330)
Ale připadá mi, že konference jede samospádem, admin nefunguje a kdosi jen nějak platí příslušné webové stránky.
Před nějakou dobou jsem totiž chtěl do archívu konference poslat jako soubor na stažení zpracované formuláře pro záznamy léčení, použil jsem mail, co je uvedený v odkazech a přišlo mi, že uvedený mail neexistuje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75331
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- tokoko (e-mailem) --- 21. 8. 2021
Re: D 1
Dobry vecer, jak se mam odhlasit?
uz nekolikrat jsem zkousel poslat unsubscribe, ale nefunguje to.
T. K.
---------- Původní e-mail ---------- Od: gupa <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 21. 8. 2021 20:11:18 Předmět: Re: D 1 " > Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021 D 1
Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.<
Sjezd nic nezmění podle člena, Sjezd jede podle toho co navrhne Praha, Praha chystá, Praha organizuje to všechno, Praha přeci dlouhodobě dělá tak, aby to všechno dlouhobě fungovalo podle nich, protože vidět problematiku ze ZO nebo z Ústředí je rozdíl. Víse, že to je to karavana tak ať si putuje jak uzná za vhodné.
Takže sjezd bych také nějak neplánoval a nedramatizoval, že něco změní. Koleje jsou položeny, o vyhybce se jen kecá a když dojde na věc, není nikdo kdo by to uměl lépe dělat, než je tomu dosud. "
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75327
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.83.123) --- 21. 8. 2021
Re: D 1 (75324) (75325)
Sjezd je trapnost a prezitek z let,kdy se vedouci cinitele utvrzovali ve sve exkluzivite a nepostradatelnosti.A taky vyhazovani penez.V dobe,kdy muze kazdy kandidat nastinit svoji vizi fungovani a predstavit se na webu nebo ve Vcelarstvi a kazdy ucastnik odvolit korespondencne nebo emailem je tohle podivnost.Clenove RV jsou delegovani do funkce svym okresnim vyborem,ty sjezd nemusi vubec resit.
A klasika na zaver.Clenum je samozrejme uplne jedno,ci fotka bude 5x v kazdem cisle Vcelarstvi.Jestli to bude Fousek,Kousek,nebo Brousek,kazdeho zajima predevsim vlastni vcelnice a ne nejaky sjezd.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75326
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: D 1 (75324)
> Zdeněk (37.188.251.178) --- 21. 8. 2021
D 1
Plně souhlasím ,ale mám strach,že se toho nedožiju nebo by muselo být zemětřesení .Bohužel většinou jsou delegáti na sjezd jedni a ti sami.<
Sjezd nic nezmění podle člena, Sjezd jede podle toho co navrhne Praha, Praha chystá, Praha organizuje to všechno, Praha přeci dlouhodobě dělá tak, aby to všechno dlouhobě fungovalo podle nich, protože vidět problematiku ze ZO nebo z Ústředí je rozdíl. Víse, že to je to karavana tak ať si putuje jak uzná za vhodné.
Takže sjezd bych také nějak neplánoval a nedramatizoval, že něco změní. Koleje jsou položeny, o vyhybce se jen kecá a když dojde na věc, není nikdo kdo by to uměl lépe dělat, než je tomu dosud.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75325
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (93.92.52.23) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317) (75318)
> R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317)
Ale ČSV drží z dřívějška politický úzus, že se snaží mít, na úkor neplacené práce dobrovolných funcionářů ZO, zorganizovaných co nejvíc včelařů, aby měli co největší politickou sílu ve státě třeba na prosazování D1 a jiných věcí. Jak je ten úzus silný nyní, toť otázka.<
Asi jak afgánská armáda prodotovaná dolarem. 100mld se vyhodilo na vycvičení armády oknem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75322
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 21. 8. 2021
Re: výplata 1 D (75317)
"Myšlenka je to dobrá,ale jak chcete vymáhat členské příspěvky včetně příspěvku na časopis a hodnotu léčiva,když řada včelařů nepřijde ani na výroční schůzi a spolkové činnosti se neúčastní ?"
a.
V jiných zájmových organizacích se obvykle takovým členům jen zamává, pápá...
Ale ČSV drží z dřívějška politický úzus, že se snaží mít, na úkor neplacené práce dobrovolných funcionářů ZO, zorganizovaných co nejvíc včelařů, aby měli co největší politickou sílu ve státě třeba na prosazování D1 a jiných věcí. Jak je ten úzus silný nyní, toť otázka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75318
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (213.226.245.20) --- 20. 8. 2021
Re: čl. příspěvky a výplata dotace 1.D. (75306)
Největší problém vidím v tom, že v dubnu už není moc čas na přílišné schůzování. To by si možná mohli pánové a dámy ze SZIF uvědomit. Letos jsem to bral jako anomálii, která se srovná, ale jestli to má být pravidlo, tak pro mě výrazně horší. Chápu ale, že jim v kanceláři je to asi jedno. A když uvážím, jak dlouho jim letos trvalo jen zkontrolovat bordeláře, kteří nepodali hlášení do ČMSCH, asi ten čas potřebují.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75313
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 18. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303) (75309)
Vždyť ve vozech jsou jen spodní česna, bez oček. Taky vysoké nástavcové úly a funguje to, loupí jedině vosy, které na podzim létají a včely už jsou stažené, ale škody moc nenadělají. A z jara se poslední roky stává, že první včelstva po proletech začly česnama zespodu rabovat vedlejší včelstva, co seděly ještě pod víkem v chladu a spodní česno měly daleko a ještě ke všemu studený vysoké podmety, ale to je anomálie, a většinou se vylupované včelstvo na jaře rychle vzpamatuje, spustí šňůrku včel dolů a začne bránit.
A mřížka v nástavcových úlech není nutně potřeba, ale musí být aspoň 4 nástavky výšky 24, ty 3 spodní bedny jsou vždy zaplodované. Tedy 3N úl nejde provozovat bez mřížky, vždy bude plod ve 3N. No pak další faktory - světlé dílo v medníku bez trubčiny atd... Ale každé plus je zase vyváženo dalšími mínusy... jako se vším....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75310
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303)
Když nechceš mít očka, tak budeš řešit hlavně v podletí i jindy zbytečné loupeže a zbytečná zničení včelstev loupežemi.
Při jakémkoliv oslabení včelstva, obvyklém v podletí a občas z nějakého důvodu i jindy včelstva v nástavcích česno ve dnu úlu přestávají bránit a zlodějky tak mají volné pole působnosti rozjet loupež. Třeba v podletí při zvýšeném tlaku slídivek je to doslova automatické. Takže mimo obdobéí snůšky je velmi dobré používat jako česna jen očka.
Taky ale hodně záleží, na převčelení okolí. Pokud budeš mít blízko hodně včelstev okolních včelařů, je to velký problém.
Pokud nebudeš mít do několika kilometrů žádné kolegy včelaře a na svém stanoviště ne moc včelstev, může vydržet bez loupeže i včelstvo s česnem ve dnu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75309
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 17. 8. 2021
Re: Výkluz pro trubce ...? (75303) (75304) (75305)
Na manipulaci s celými nástavky just u mřížky zapomeň. Stačí se zamyslet, jak třeba matku dostaneš pod mřížku?
Trubce zatarasit MM je docela dobrý chovatelský počin, mám v plánu při letošních zkušenostech s MM vkládat do vybraných plodišť trubčí mezistěny. Místo chovu matek. Trubci jsou lepší přenašeči a upevňovači místních genů než matka. A právě ty místní geny chci regulovat vězněním díky MM aby co nejvíce nevhodných trubců bylo vězněno-vyřazeno ze snubních radovánek, ale pouštět do okolí co nejvíce vhodných. Příští rok to budu vybrušovat jako nenásilnou a jednoduchou metodu selekce a plemenného chovu včel. Na chov matek prostě nemám čas a čímdál víc se mi celý chovatelský systém zdá jako špatná cesta. Stačí vědět něco o včelí genetice a přenášení vlastností a dojde se nato, že je více možností jak upevňovat vlastnosti vybraných matek na stanovišti bez záměrného rozchovu matek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75308
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JendaBenda (195.113.180.178) --- 17. 8. 2021
Výkluz pro trubce ...?
Jsem začínající včelař, spíše ještě více teoretik. Nechci mít v nástavcích očka, ale jeden důvod proč očka mít mi připadá relevantní, a to, jak pustit trubce z medníku, když používám mřížku. Mřížky mám tenké plastové, přibité na 8mm tl. rámečcích a položené mezi nástavky tak, že je mřížka pod rámečkem (včely tak mají 8mm mezeru pod mřížkou a 8+2mm nad mřížkou) Očko tedy mohu vytvořit vynecháním části rámečku a tím se vyhnout zásahům do samotných nástavků. Nicméně se mi nechce nechávat otevřená vrátka do medníku, tudíž bych potřeboval, aby očko bylo jednosměrné. Napadly mě dvě možnosti:
A) Udělat výše popsané očko a opatřit ho výkluzem čouhajícím ven z úlu. Např. tímto:
https://www.uvcelare.cz/produkt/vceli-vykluz-trojuhelnikovy/
B) Nedělat očko a zabudovat malý výkluz přímo do mřížky. Např:
https://www.vcest.cz/vceli-vykluz-maly_z85/
Prosím vás zkušenější o názor: Může to fungovat nebo je to úplná hloupost? Jsou prodávané výkluzy dimenzované i na trubce?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75303
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 16. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299) (75300) (75301)
No, ono lidi, kteří znají a běžně používají angličtinu mívají obvykle víc peněz než lidi, kteří u nás angličtinu neznají.
Proto je možná lepší dávat na sklenice nápis Honey, cílí se tím na skupinu těch spíš bohatějších. Co je pro ně sklenice medu spíš menší finanční výdaj, který snadněji unesou tudíž víc kupujou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75302
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299) (75300)
> JosPr (46.135.79.40) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298) (75299)
Mne uz jako naprosta zhovadilost prijde nalepit na med nalepku honey.Zijem v CR.S polyflorou zrovna tak.Sice si nekdo mozna pripada svetovy,kdyz ma chleba s maslem a s honey,ale kazdy at mluvi,jak mu zobak narostl.Tady,doma.<
Poly je běžná cizí předpona a v češtině mi polyflorní med zní lépe než vícekvětý. S předponou poly je třeba nenahraditelný v češtině termín polytechnika, polystyren, polyuretan, ... Polyflora by měl být med takový, který podle pylové analýzy nebo podle jiného např. senzorického hodnocení nezjistí jednodruhovost. Matematicky by takový med měl mít od každého významně zjištěného pylu v průměru stejný zjištěný podíl. Druh/ počet zrn/ na gram.
Honey na etiketě mi nevadí. Etiketa většinou lže, takže je to jedno co a jak zalže.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75301
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 8. 2021
Re: polyflorni med (75298)
Polyflórní med - mnohorostlinný med nebo spíš přeneseně mnohozdrojový med.
Nechápu, že se kvůli tomu někdo vzrušuje, to jsou přece obecně známá slova. I když jsou cizí, z angličtiny nebo možná z latiny, teď nevím přesně. Ale každý trochu sečtělý člověk tomu termínu přece musí rozumět.
Na nálepku na sklenici prodávaného medu bych to asi zatím nedal, ale v textu v tom nevidím problém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75299
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk (93.89.102.199) --- 13. 8. 2021
polyflorni med
polyflorní med -vzdělávám se jezdím po výstavách,ale žádný takto označený med jsem neviděl,to je asi nějaký světový.
tak to ještě velmi málo sněhu jsi .., nic ve zlém
polyflora je běžný název pro medy, které si kdysi někdo uměl v ČR přeložit jako květinkový nebo vícekvětý květový med, tyto termíny na etiketěš jsem už slyšel a zní dost v našem jazyku blbě
Zdeňkova odpověď: kdo je kdosi(slovík to nezná)
Jde o standardní obchodní a o úrodě obchodně bilanční název.
Zdeňkova odpověď:toto spojení nedává smysl
Pokud tedy pročítáš a prohlížíš co se děje ve včelařském světě a netrpíš moc ponorkovou nemocí a v mylných představách o medu. Zdeńkova odpověď nee ,ale někteří se mi to snaží namluvit
gupa (93.92.52.23) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289) (75296) Je mi smutno když včelař v ČR neví, jak nazývat med. Buď nazvu med že je světlý, tmavý, jarní, podzimní sběr, medovicový kvěťák, nebo, druhově, nebo vícekvětě.Zdeňkova odpověď:Nazvi ho polyflorní a máš světové zakazníky. Taky se mi zdá ,že na Jížní moravě je móóóc horko- nic ve zlém P.S.Význam slova být flor je taky být středem pozornosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75298
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289) (75296)
Je mi smutno když včelař v ČR neví, jak nazývat med. Buď nazvu med že je světlý, tmavý, jarní, podzimní sběr, medovicový kvěťák, nebo, druhově, nebo vícekvětě.
Vím že takové primitivní značení není moc obchodně správně, ale pro získání zákazníka protože jen on ví co chce a jaký odstín chce a jestli chce jarní nebo podzimní sběr. Řekl bych, že z 99,9% ani jeden nemá mikroskop a bude zkoumat v medu podle pylu a jiných příměsí polyflornost nebo jednodruhovost, jestli je medovicový, nebo kvěťák.
A vtom vidím ten smutek, obchodník se raduje.
Aj mne napadlo, jestli by nebylo místo nějakých kontrol státle záhodno naučit přímo zákazníka nějaký jednoduchý postup přes nějakou aplikaci pro mobil, jak med jednoduše připravit, vyfotit sediment a zaslat obrázky do celosvětové tříděné kolekce sedimentů medu podle stanoviště včelstev nebo koupě medu.
Co říkáte na tento nápad IT aplikační inženýři? Ať se prodej medu trochu pohne ve vývoji a s dobou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75297
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 8. 2021
Re: (75288) (75289)
Polyfflormí med je med z míst, kde není převčeleno. A kde tudíž zdravému běžnému včelstvu přibývají zásoby i v obdobích mezi snůškami, tudíž z nesnůškových mnoha běžných zdrojů sladiny, které se v tom místě nacházejí. A i za běžného počasí, při běžné kombinaci slunečných dnů a občasných srážek. Sice většinou třeba pomalým tempem pár kilo za týden, ale při delším období mezi včelařskými snůškami to už defakto je snůška, protože před náběhem další včelařské snůšky, která produkuje většinou monoflorní med, je tento med vhodné vytočit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75296
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (82.145.211.232) --- 11. 8. 2021
No je to jedno z mnoha opatreni. Snazim se oddelovat jednotlive snusky pro druhove medy, takze je pomer zavickovano a nezavickovano v prumeru 50 na 50. Ten med v plastech pusti fakt hodne. Medarnu mam 4 x 4 m, je to o systemu prace. Tocim tak 20 nastavku denne. Pokud to ma hodne vody pod vicky tak bud medovina nebo necham vcelam na proplodovani do dalsi snusky, ale to je par konvi rocne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: (75291)
Umění včelaře bych viděl v tom nepotřebovat ani ten odvlhčovač. Celé roky to šlo, ale poslední 3 roky studené, mokré jara, jednoznačně to je počasím a stanovištěm. Měřil jsem více včelařům, tak vím že ten problém je plošný po celém okolí, né blbostí konkrétního včelaře.
Já se zeptám, když teda necháte v medárně ty nástavky, a plásty v nich jsou zavíčkované, tak jak srazíte tu vodu o 1% dolů? Máte asi na mysli nezavíčkované plásty? Já beru med až po snůšce.
Ten systém sušení používá sedláček z bučovic. No ale dříve nebylo zapotřebí nic, jen medomet a konve.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75292
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vlhkost (82.145.211.173) --- 11. 8. 2021
Hodne pomuze odvlhcovac v medarne a drzet vlhkost konstantne mezi 30 az 40. Nastavky dovezt a nechat 2 dny v medarne vydychat. Pak teprve vytacet. Dela to az 1 % dolu. Nechapu nac si pridelavat praci ze susickou a kazit med dalsim procesem navic, kdyz to jde resit systemove, prubezne navazet nastavky a vytacet je. Koupit susku umi kazdy... Ale naucit se problemu predchazet, v tom je umeni vcelare.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75291
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: (75288)
Zdeněk (93.89.102.199) --- 11. 8. 2021
Re:
polyflorní med -vzdělávám se jezdím po výstavách,ale žádný takto označený med jsem neviděl,to je asi nějaký světový.
tak to ještě velmi málo sněhu jsi .., nic ve zlém
polyflora je běžný název pro medy, které si kdysi někdo uměl v ČR přeložit jako květinkový nebo vícekvětý květový med, tyto termíny na etiketěš jsem už slyšel a zní dost v našem jazyku blbě
Jde o standardní obchodní a o úrodě obchodně bilanční název.
Pokud tedy pročítáš a prohlížíš co se děje ve včelařském světě a netrpíš moc ponorkovou nemocí a v mylných představách o medu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75289
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: (75286)
Tento problém mívá různé příčiny, dáváš sem nedostatek informací něco je prostě špatně z tvé strany a vtvém přístupu k problému. Letos jsem točil také řepku jako polyflorní med s dalším medem současně, hodně stihly proplodovat, občas jsem zahlédl vodu ipod víčky, ale celkově problém není. Zkusil bych být tebou med prostě netočit postupně ale jen jednou rčně a to s vybíráním v podletí. Prostě kdy klesne celkově průměrná vzdušná denní vlhkost a vyschne i ta voda z medu pod víčky. Fyzika funguje i u tohoto docela spolehlivě. Akorát ty inforace typu sviňská voda pod víčky a za vše mohou včely a já jsem vtom nevině je hodně málo informací.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75287
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Zavíčkovaný řepkový med vytáčený nedávno současně s lipovým. Lipový bylo velmi málo, přesto otevřené buňky 18%vody, současně dva měsíce starý zavíčkovaný řepkový - v silných včelstvech dosud nezkrystalizoval a měl stále přes 20% vody, po odvíčkování tekl jak voda.
Jestli nějak med dosušit, tak sušička nebo takové ty pseudo metody, oddělování hustot, odvětrávání v teple atd... o ničem. Mikroskop jsem už prodal kdysi dávno... vytvářel víc problémů než ve skutečnosti bylo :-))
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75286
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)
(91.221.213.137) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280)
Kvasinky jsou v medu přirozeně, nemusí se tam dostávat skrze krmení.
Ale ano z krmení, kvasinky přímo od včelaře, stačí jen med zbrkle vytočit s vodou navíc a jak burčák pěkně začně všechno bujet nadivoko. Kvasinky se jen tak ve zdravém pevném včelstvu v úle v medu nenamnoží, to by bylo hodně posraných konzumentů z medu. Až je med vytažen z úlu potom jsou kvasinky problém. Včela ručí do toho momentu vytažení. Potom je to na člověku jak bude o med postaráno dál. Člověk většinou uvidí zavíčkovaný plást a jediné co ho napadne je ho odvíčkovat nejlépe teplý jak čaj a ihned ho vytočit i stou vodou a nejlépe kvůli té vodě ho pěkně rozmíchat aby se ty kvasinky lépe dělily a neměly moc velký problém s kvasem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75285
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 8. 2021
Re: Borová medovice (75269) (75270) (75272) (75273) (75274) (75275) (75276) (75277) (75278) (75280) (75282)
>A s tím stříkáním sladiny před vytáčením blbost, měli normálně 100% zavíčkované ! plásty a pod víčkama 20% vody. A další plásty s otevřenými buňkami v tom samém úlu o několik dní později 18% vody - otevřené buňky !<
Blbost je jinak hloupost, hloupý je jen člověk. Včela za lidskou hloupost nemůže, jako takovou lidskou blbost, že nenajde postup, jak med vybírat tak, aby zralý nestříkal z pod víček.
Víčko je postaveno pórovitě, až provoz dělnic ho ošlape a více zneprůchodní. Nebo se samo sline díky použitému materiálu a teplu. Např když se použije pryskyřice typu opropolisované okraje buněk plus bílkovina z košilek a trochou vosku. Nebo když je přebytek a stavitelky nadstavují okraje šestihranných buněk zavíčkovaného díla a tak více zpevňují i samotné víčko dohlazováním.
Víčkoznalství je celá pěkná znalostní sekce ve včelařství, doporučuji věci více pitvat než se začne házet slovy typu blbost... dozačátku mikroskop, a pochopit tak proč je v zavíčkovaném medu 20% vody a co tedy udělat podle bodů co jsem tu napsal, abych nebyl považován za hloupého (blbého) a neznalého včelař co umí jak dement jen tahat z úlu med co z proněj nepochopitelného důvodu kvasí. Pochopit blbec jde ale pochopit psané slovo a proměnit ho v běžnou zkušenost která lze vyřešit je pro člověka těžší.
Prostě včelař potká znalostní včelařskou konstatu nepochopitelného problému, že med z pod víček kvasí. Co tedy udělat?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 75284
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 75284 do č. 75344)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu