Včelařská konference

Tak těch vlivů bude asi hodně a je otázka, který to určuje.
Třeba u včelařů, co jim nějaká včelstva zůstala, dále se množí pouze odolná včelstva a dokud se zase díky genetické diverzitě mezi rozmnoženými neobjeví citlivá včelstzva, nákaza se nešíří.
Nebo některá včelstva uhynula a tím se množství zdrojů na jedno včelstvo v krajině zvýšilo tolik, že se včelstva stala odolná.
Nebo je včela geneticky naprogramovaná tak, že co měsíc nosit plný úl, upracovat létavky a přitom nic z toho, když to včelař vybere a nakonec ještě zpracovat plno cukru na zimu je pro včelstvo nepřirozené a pokud tam včelstva žíjí, jejich obranyschopnost klesá. Pro včelstvo je přirozené, když když jednou za sezónu medem zaplní tu dutinu a potom a předtím většina včel se drží v úlu a jen mírně pracuje uvnitř pro celek a jen menšina jsou létavky, nosí zásoby a upracovávají se. Takže letošní studený duben, květen a částečně červen způsobil, že včely byly zdravější.
Nebo prostě kraňka jakožto horská včela je geneticky uzpůsobena na kratší sezónu a na delší období chladu a zimy, než má tady v nížinách a tak ji víc vyhovuje, když je sezóna zkrácena chladným počasím.