Archiv Včelařské konference

U nas jeste nebyl ani jeden den,dnes opet fucak,navic stejne neni z ceho nosit pyl.Neni kam spechat.

U nás na Ostravsku v předhůří Beskyd poslední dny hodně jasno a slunečno, silnější vítr podle předpovědi pořád, ve skutečnosti jen občas. Akorát teplota nic moc, žádný příliv teplého vzduchu z jihu, jenom co se na místě ohřeje sluncem.

Jáá si myslím,že Ženklava Štramberk patří pod okres Nový Jičín není OSTRAVSKO možná se pletu rád si změním názor

Řekl bych, že zblízka Ženklava a Štramberk asi skutečně nemusí být Ostravsko, ale zdálky z jiných krajů nebo z Prahy nejspíš je.

www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?

 Jsem téhož názoru




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 2. 2022 9:47:05
Předmět: Re: jen tak
" www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?
"

Odešel jsem ze spolku a nevím proč by mě měli vézt v cisu
Potřebuji jen po spolku ověření počet včelstev a to svaz dostane zaplaceno

Pátek:
10,00 hod. - zahájení
10,15 hod. - Karel Ostárek - Aby včely neměly hlad
11,00 hod. - MVDr. Jana Cihlářová zástupce KVS - Zdravotní problematika MSkr.
12,30 hod. - Radomír Hykl -Zootechnika v kombinovaném systému 39x24, 39x15
14,00 hod. - Mgr. Jaroslav Habura - Udržitelnost krajiny, On-line úlové váhy
15,30 hod. - Ing. Marian Surowiec - Ultrasonic emiter v boji s Varroazou
Sobota:
10,00 hod. - Ing. Jan Peterek - Včelaříme v souladu s přírodou
11,00 hod. - Mgr.Jiří Danihlík Ph.D. - Strategie pro efektivní zvládání varroózy
a prevenci ztrát včelstev
13,00 hod. - Jiří Mohelník - výroba medovin
14,00 hod. - Miroslav Sedláček - Optimalizované plodiště-jak začít a zásady
Více na www.vcelaostrava.cz

Milí zkušenější včelaři,

dnes jsem na podložkách pod síty objevil kapky a loužičky čiré kapaliny, ale nebyla to voda, ale sladký sirup. Byly vždy mimo hrázky měli. Nevíte co by mohlo být příčinou, že takhle "plýtvají" se zásobami?

Předem děkuji za reakci.

V úlu je vysoká vlhkost, pravděpodobně včelky začaly víc plodovat , vlhký teplý vzduch uniká od plodu a na vzdálenějších nezavíčkovaných buńkách v rozích atd se vlhký vzduch ochlazuje a sráží se z něho vlhkost. Cukr tak v otevřených buňkách nasává vlhkost, nabývá na objemu a vytéká z nějaké buňky. Pokud to bude jen trochu, nic se neděje, naopak to včelám pomáhá plodovat, protože pro vodu nemusí létat ven. Pokud to bude moc a dlouho, bude dobré zpozornět a třeba zkusit strůpkem nebo očkem tu vlhkost trochu víc větrat. Voda může trvale mokřit až do května, až bude ven teplo a do zesílení včelstev stěny úlů nebo plásty a potom to bude plesnivět nebo se v naředěném cukerném roztoku v buňkách namnoží houby s hnusnou chutí, vůní a vzhledem a zásoby se tak stanou pro včely těžko poživatelné.
Druhá možnost je, že plásty byly rozebírány v zimě, kdy byly včelky v zimním chumáči, takže buňky nemohly opravit nebo cukr z poškozených buňek vysát. A došlo k nějakému potrhání můstků s obsahem zásob nebo pomačkání a otevření buněk se zásobami. Do kterých se výše uvedeným způsobem dostala vlhkost, ale výrazně méně. Cukr v těch otevřených buňkách začal být tekutý a zase vytékat. Potom je ale cukr na podložce znatelně hustší. A neděje se prakticky vůbec nic, protože témě všechy ostatní zásoby jsou v pořádku.

Děkuji za reakci. Skutečně asi už více plodují. I za dnešního větrného dne a při 8°C ve stínu létaly pro pyl na lísky...naštěstí to mají jen pár metrů.

https://www.youtube.com/watch?v=jAP4otm2LK4

Přátelé to počasí si s námi i se včelami zahrává. Co u Vás ? Novohradské hory chladno větrno a dneska poletuje sníh

Je zacatek brezna,to byvalo jeste zmrzlo a spousta snehu a ledu.Casto se jeste cekalo na poradny prolet a dnes uz by jsme chteli malem snusku v unoru.

Tady na zemi 2 - 4 cm sněhu ze včerejška, ráno tak -4 a přes den trvale pod nulou. Už pár dnů počasí, že to pro včely na výlet vůbec není a podle všeho to bude trvat ještě minimálně do soboty 12 března . Komu se předtím plodování víc rozběhlo, tak nyní včelky dostanou řádně zabrat.

Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?

sv.Josef svojí širočinou ledy seká a když je nenajde staví mosty (z ledu)




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 8:52:25
Předmět: Re: Ochlazení
"Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?
"

Ano když byla teplota + 10 stupňů tak bylo hodně vetrno. Prasila liska a včely neměli moc šancí ji využít. Je to škoda. Uvidíme jak se bude počasí vyvíjet dál. Novohradske hory

JO, jo, to je zase co by, kdy by. Katastrofický scénáře. Běžte k šípku. Řešte raději jak jste včely nakrmili, zaléčili, zateplili, monitorovali spady a tak dále.. Tomu se říká "chov". Už nestačí včely v létě vytočit, nakrmit, zahodit klíč od včelína a na jaře se těšit ze silných včelstev, co přinesou rekordní snůšku. Ivan

Jenže chov včel defakto zatím ještě nikdy není chov včel. Chov včel to bude, až včely budeme plně chovat ve vnitřních kompletně uzavřených prostorech včetně jejich rozmnožování - oplozování matek. jako chováme třeba drůbež, králíky, prasatat, krávy atd.
V současné době je takzvaný chov včel pouze participování na přirozeném životě včel v přírodě. Včelař akorát postaví včely na vhodné místo, trošku dnešními chovatelskými postupy včely podnítí k vyššímu sběru medu a nakonec jim něco sebere, mezi cca desetinou medu až polovinou medu, co udělají ze sladiny nasbírané v přírodě. A včely prostě v tom prostředí žijí a využívají jeho zdroje, až do vzdálenosti cca 5 kilometrů od ulů.
Proto je třeba preferovat i dnes takový "chov" včel, kdy se včely v produktivní době zejména vytáčejí a po produktivním období se nechají tak, mimo krmení a ošetřování proti varaóze. A ony přežijou a na jaře jsou zase příslušně hodně silné. Protože to je znakem, že jsme včely postavili v přírodě na to správné místo, kde mají pro svůj život a ještě pro včelaře dostatek zdrojů. A ve správném počtu, ne příliš velkém.
Když je třeba včely mimo vytáčení medu soustavně nějak udržovat, podněcovat, podporovat a já nevím co, aby vůbec na jaře na začátku sezóny byly aspoň trošku silné, tak to je znakem, že jsou na špatném místě, kde nemají zdroje. Nebo u špatného včelaře, kde včelař nemá potřebné dovednosti.

A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?

když to souvisí s chamtivostí. starší matky pozděj plodují a pak nezastihou
tu řepkovou snůšku JINÉ medonosné plodiny s pozdější snůškouse již téměř
nepěstují.

 pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 15:07:07
Předmět: Re: Ochlazení
"A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí
medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc
oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem
viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál
víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro
neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde
jsou ty doby 4-5letých matek?
"

Ja jsem repkove snusky hodil za hlavu a taky to jde.Dokonce radsi vcely zacatkem repky rozpulim,at si nosi jenom pro sebe.Vcely plne jarnich zasob,moje spokojenost.
V loni ochlazeni bylo 2x,vzdy vyhazely cast plodu,vcely dorostly do sily pozdeji.Zadna krec.

"Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct, že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik, jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a kolabují...

Možné to je, i když tenkrát ve vozech bylo 40 dvouprostorových včelstev, někde i 60 plus venku další nástavcové.

Nyní po zimě při vytahování neobsednutých starých rámků je v nich pylu taky dost. Ale můžou být stanoviště někde mezi poli kde ten pyl opravdu chybí, na polích dnes plevele už nejsou, postřiky zemědělců jsou tak dokonalé, že už nekvetou ani okraje polí kam kdysi nedostříkly když ještě šetřili.

Je třeba si uvědomit, že dříve se zimovalo běžně na 7 -10 rámcích adamce. Za
  JZD Tacov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se
podchytily ty nejrannější snůšky.  Dnes k tomu přímo nutí OSEVNÍ POSTUPY
zemedělských podniků a pak také to, dnes téměř nikdo nepoužívá traví porosty
ke krmení a kvetoucí rostliny nemají čas se vysemenit. jen zodpovědní
hospodáři nechávají části okrasných ploch odkvést.

pepan




---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 3. 2022 7:19:37
Předmět: Re: Ochlazení
""Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké
vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím
dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už
skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50%
žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk
v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a
nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A
tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina
oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct,
že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik,
jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil,
zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na
komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají
plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem
nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky
dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou
vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě
hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek
nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková
přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak
jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a
kolabují...
"

Tak ono v té době snůška z kvetoucích travních porostů byla sice poměrně slabá, ale jinak spolehlivá každoroční květnová snůška. Hlavně když těch luk byly kolem stanoviště hodně velké rozlohy To byly ty extenzívní nehnojené travní porosty sekané ke konci května a potom v srpnu na seno. A díky tomu, že byly sekané pravidelně vždy ve zhruba stejnou dobu a nebyly hnojené nebo jen málo a biomasa (seno) se z nich odvážela, tak se tam rozšířily vedle pomaleji rostoucích trav vhodných pro méně hnojené půdy i ty kvetoucí rostliny. Které stihly akorát před sekáním vykvést a založit na semeno a při sušení sena pak ty semena dozrály a byly vydroleny na louku. Takže se v loukách při takovém hospodaření úspěšně množily.
Jako směsi mnoho druhů kvetoucích rostlin z toho byl vedle kvalitního voňavého medu i velmi kvalitní pyl. V menší koncentraci tam ty kytky kvetly až do mrazů, takže takové travní porosty byly velmi dobré i k podněcování.

No ono se možná blýská na lepší časy , viz dotace podmíněné greeningem ne jen pouze vojtěškou hoblovanou v okamžiku rozkvětu (nebo i dřív), tak snad tu začnou ty pásy svazenky všude po republice.

" Za JZD Tachov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. "
a.
Tak jenom zavést toto zimování v plodišti i medníku by nestačilo. Naše původní tmavá včela se rozvíjela pomalu a i tlačená oním zimováním ve dvou nástavcích do časné síly by řepku a ovocné stromy nemusela stíhat, rozvinutá bývala až někdy po 10 - 15 květnu a v úplně plné síle tak ke konci května. (Právě tak na javor klen, maliny, travní porosty a první medovici) Navíc, pokud se u naší původní tmavé včely tlačilo na co nejrychlejší jarní rozvoj, byla potom v květnu a červnu velmi silně rojivá.
Ty rané snůšky využívaly včely plně až po dostatečném překřížení kraňkou, u nás to mohlo být tak po roce 198o - 85.

K čemu svazenka ? Když ji mají včely, tak je hořká a dřevitá ke krmi. Další akát z Ameriky

U mne je svazenka nedilna soucast snusky,pestujem si ji snad vsichni kolem.Druhovy med je z ni nerealny,ale kdyz nic neni,je svazenka k nezaplaceni.2x uz jsem na ni zimoval a bez chyby.

Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?

Podle údajů se do pohonných hmot dává jen asi třetina produkované řepky. Zbytek by měl jít na stolní oleje.
Ono to mělo taky dobrý vliv ve dvou věcech. Jednak do pohonných hmot šla řepka, ze které by byl méně kvalitní nebo méně chutný olej, teď to budou muset místo motorů konzumovat lidi. A potom bude méně sekundárních produktů. Pokrutin po získání oleje, kterými se v krmivech pro zvířata nahražovala dovážená sója - zdraží krmiva. Anebo třeba glycerínu, který je odpadní produkt při výrobě bionafty.
Dobrý vliv to bude mít v tom, že možná řepkový stolní olej zlevní.

tomu nevěřím
---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2022 22:13:51
Předmět:
"Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na
semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?
"

Řepka půjde opravdu skokově dolů a to i z jiných důvodů . Od letoška zásadně omezeno její ošetřování ku prospěchu včel a podražila i hnojiva. To že už nemusí do nafty je poslední hřebík. Řepka není špatná, ale všeho moc škodí. Kdybych tak teď ještě nějaký repkový med měl, i bych ho chválil. 250mnm v Ráji

Kdyby ubyla jen třetina řepky? tak v doletu stále bude.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zruseni-primichavani-bioslozky-do-paliv-je-podle-zemedelskeho-svazu-spatny-krok

To je jenom výkřik této vlády do tmy.

Pratele vcelari,
Ukrajinsky a jine medy se sem vozi ze tretich zemi. Cinske padelky tlaci nase medy do ustrani. Vymera repek pujde pomalu dolu, ne kvuli biopalivum ale kvuli tomu ze znove sucho nedovoli vzejiti porostu a dale tlak skudcu a chorob je cim dal vetsi a chemicky arsenal se v evrope pod tlakem "ekoteroristu" zakazuje.
Takze jak to v cesku umime. Politik neco rika a neco uplne jineho dela.
Nechceme rusko ropu, potazmo polskou naftu z PKN orle. Tak zrusime 5 proc. Bioslozky. A budeme nakupovat 100 procent suroviny z ruska. Skvely napad mocipanu.

Repka se ekologicky pestovat neda, klimaticka zmena je zde, v evrope je sucho takze trh si poradi, jen ty nase penezenky se prohnou. Ze neco k jidlu slevni, tak tomu snad uz nikdo neveri ani v bruselu.
Vyzivam k navratu selskeho rozumu a chovu kraliku a slepic na ceskou vesnici!!

Napřed si zjistěte co je biosložka a potom tu spekulujte o řepce. Pokud by to mocipán neudělal tak mouka a spíš krmiva proty slepice a kroliky co tu někdo chce krmit, by byla předražený kvůli výpadku dovozu víme odkud. Řepka a olejniny letí nahoru, jen blbec by olej letos nevysel pokud by mohl. A loni jsem viděl dvě slizně obilovin, po ozimu ihned oseli místní zemědělci pohanku a sklidili ji na letní osev podle mne v dobré kvalitě.

Nechápu to, přeci co se nedotuje, to je vždy zdravější. Jen ať nějaké biosložky zruší, existují receptury kdy si to člověk může předpřipravit a namíchat sám. Jen se musí odloučit polymerní složka kterou podle minulých dikuzí o moření dřeva prý nemá. Má ji a ztvrdne v motoru pěkně pokud se nějakým způsobem (podle receptu) neodbourá.



Už aby tu EU dotaci pro včelaře také ořízli jak to přidávání ekoaditiv aby odpadli ve včelařství rychlokvašní počtáři a profitáři a přednášející co dělaj učitele protože rukama jim to moc nejde.

A pro zlepšení situace s převčelením stačí zpoplatnit chov včel a stanoviště jak hlavičku vinohradu a parcelu od pěstovaného kusu.

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malý nebo velký)

Lidi ví že v obchodě z regálu bez včelaře a jeho včel si kupují šmakuládu, kupují ho většinou proto, že je levný podle toho naco mají, ne proto že to je med. Koupě levné šmakulády koncovým zákazníkem je projev chudoby. Včelař také neřeší kvalitu cukru a přitom je kvalita cukru před balením obchodně jasná. Kdo ví něco o zpracování řepy nebo jinde ze stonku třtiny, technologii výroby šťáv znich a postupy a ztráty na cukernatosti.

Prostě nechápu jak můžete bědovat nad koncem nějaké pozitivní zprávy o ukončení zákoného přelévání peněz směrem k baronům. To samé by mělo bez váhání proběhnout např u fotovoltaických baronů, v DE fotovoltaiku dali lidem na třechy domů a v případě krize jak je nyní s válkou přístup k el. energii s více možnostmi než centralizované FVE pole.

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malých nebo velkých)
..............................................................
Nemyslím si,že bez dotaci pro včelaře by zlevnili výrobci včelařských potřeb.Pro ty kteří si to myslí,že je to tak výnosný džob mohou si to zkusit a budou za vodou. Osoby OSVČ kteří berou všechny dotace na včely jsou včelaři nebo těžaři.

Cena se u repky a obilovin urcuje na burze. Pro evropu ve francii rzv. MATIF pro ameriku na burze v chicagu.
Celosvetova nabidka, poptavka. Zasoby.
Reakce ceske vlady je cisty populismus a konecna msta agrokrali. Ale dopravcum to vubec nepomuze.
Do evropy prijdou vyssi stovky tisic bezencu, kteri budou bezne fungovat, jist, pit, chodit na zachod, marodit, produkovat odpady a pracovat. Takze bude to vyzva. Ale je potreba se postarat i o nase lidi, dolbich 10 milionu, ktery to muzou prestat financne davat ty velke narusty cen vseho.
Zruseni primichavani biopaliv je vladni diletantsvi a nahravkou rusku.

Pokud nejlepsim krmivem pro vcely je benzin, tak se penezenka zatrepe.

Je fakt, že s řepkou je příští vývoj nejistý, je v tom spousta různých parametrů. Jestli se oseté plochy budou změnšovat nebo zvětšovat.
Časem si myslím, že plochy s řepkou se budou zvětšovat, protože brukvovité rostliny jsou velmi plastické a v té čeledi je jich obrovské množství druhů s velmi rozdílnými vlastnostmi. Tudíž je velký potenciál na šlechtění dalších odrůd řepky nebo snad i hořčice a jiných brukvovitých. A to i v našem smradlavém bruselském evropském rybníku, kde se zeleným sabotérům lidské společnosti podařilo vyřadit ze šlechtění metody GMO.
Podle mne dost snadno půjde vyšlechtit i odrůdy řepky určené pro ekologické pěstování s mnohem menším počtem agrotechnických zásahů a spotřebovaných chemikálií.
Co se týká polymerace řepkového oleje, je významný rozdíl mezi tím zpolymerovat do podoby příliš vysoké viskozity nebo dokonce měkké želatiny a zpolymerovat do úplně suchého tvrdého odolného filmu. Kdyby byly řepkové oleje vhodné pro výrobu nátěrových hmot, jako jsou vhodné lněné oleje, tak by tady pěstování řepky nezaváděl až Hitler za druhé světové, tehdy jako mazadlo pro válečné stroje, ale pěstovala by se už o mnoho stovek let dříve. Je ovšem taky možné, že se někomu povede vyšlechtit odrůdu řepky, která bude dávat skutečně vysychavé oleje, které bude možné jako náhrady lněného oleje využít. Řepka produkuje z hektaru mnohem víc oleje než len, tudíž by taková odrůda byla dost přínosná , i vzhledem k současnému příklonu k přírodním materiálům všude možně včetně plastických hmot a brzo i barev. Ale asi by to byl velmi velký pěstitelský zásah, bez GMO asi obtížně dosažitelný.

Ale možná šlechtit ekologické odrůdy řepky ani nebude potřeba.
Kdo trochu sleduje zemědělství, tak ví, že byly například vyvinuty stroje, které díky přesné navigaci GPS na až centimetyr umí na pole nasít současněš dvě a víc různých plodi střídavě do řádků širokých od desítek centimetrů a víc. Ty různé plodiny umí selektivně ošetřovat i sklidit, takže celkový výsledek je jakoby současnými postupy lán rozdělili na 2 a víc polí a na každém znich pěstovali jako monokulturu různé plodiny. Střídané kultury po řádcích na jednom poli umožní pěstovat i běžné "neekologické" plodiny ekologickými postupy s minimem pesticidů, protože střídáním jejich kultury na poli to budou smíšené kultury, které budou mít výrazně větší přirozenou odolnost proti šíření škůdců a nemocí.
Nebo byly vyvinuty stroje, které díky počítačovému rozeznávání obrazu umí na poli přesně identifikovat napadenou nebo nevhodnou rstlinu a umí na ni bodově aplikovat potřebný pesticid. zase to umí, prti plošné aplikaci, výrazně omezit chemickou zátěž polí a ušetřit na těch chemických látkách.
Akorát je problém pro ĆR, že to zatím jsou výlučně HITech stroje, na kterých s velkými producenty zemědělské techniky spolupracují akademičtí vědci z univerzit a velkých výzkumných ústavů a že tudíž vzhledem k jejich ceně a vysokým kvalifikačním nárokům na jejich obsluhy jsou to stroje zatím vhodné pouze pro velmi velké zemědělské subjekty. Ovšem u nás jsou jsou takové velké subjekty současnou vládou ideologicky protibabišovsky znevýhodňovány, podporují se v zájmu zničení Babiše i v zájmu zelené hlouposti malé zemědědělské celky. Které na takovou techniku ještě minimálně 20 let nebo i nikdy nedosáhnou a produkují zastaralými způsoby za pomoci nekvalifikovaných zemědělských dělníků.

Kde tedy je k tomu přiložíte místečko, tam hleďme zasaditi ovocný strom. Na polích arci úhorů ubývá: ale za to seje se zas řepka, bílý jetel, vičenec (ligrus), vikev. Jak výborné tu pastvy včelám! Kéž bychom se ještě dočkali, aby i pohanka u nás více se selat. na půdách písčitých neb jinak hubených, nebof na tučných nedává medu žá- dného. Pohankou zajisté rozmnožila by se včelí pastva nad míru: pohanka květe velmi dlouho, po každém dešti zakvěte na novo a květ její dává ten nejvýbornější med i dává ho takové množství, že dobrý oul je s to, aby v 14 dnech 50 i více liber medu nanesl. Dobře by proto bylo, kdyby hospodářové jedné obce, kteří jsou-Ii spolu včelařové, shodli se o to, co každého roku k vůli včelám seti. Jak by se usnesli, mohl by pak jeden naseti kus zimní řepky, druhý — kus jarní, třetí mohl by naseti vikev, čtvrtý vičenec, jiný bílý jetel, po- tom pohanku, mák, fizole atd. Tuším, že by proto nemuseli se svých polí nic menší užitek míti, a přece jak výborně posloužili by tudy svým včelám, vlastně svému z včel užitku.

KODYM, Filip Stanislav a DZIERŻOŃ, Jan. Kniha včelařská. V Praze: Tiskem a nákladem Bedřicha Rohlíčka, 1857. s. 268. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:812fbd0b-ad38-4bca-b2ea-f77f1e617261

To od Kodyma je pro Radima. Kodym ve své bibliografii někde prý popisuje jako člověk žijící v 18. století, pěstování a rozmach pěstování řebky ve století 17. Pokud vím, tak oleje a tuky byly pro chemii a průmysl velmi žádaný artikl.

A pro odlehčení. Pokud Hitler dle tebe, Radime, začal používat řepkový olej jako mazadlo nasvé zbraně, tak já mohu plácnou něco podobného, že proto prohrál válku, protože řepkový olej žádné mazadlo na zbraně není. Mohu se dovtípit že chtěl surovinu pro výrobu ztužených tuků jako potravinu a velmi levnou náhradu za máslo pro výživu a krm vojska a koní.

Z podstaty věci, protože ztuhne a to je obzvlášť pro hlavně a mechanické části co o sebe třou nepřípustné protože by to znehodnotilo funkčnost. Zkus namazat ozubené kola vč. řetězu bicyklu řepkovým nebo jiným kuchyňským olejem a dojdi za půl roku k takovému tvému počinu. Už se nerozjedeš. A můžeš takové převody vč. řetězu vyhodit do šrotu, protože je nerozpustíš ani v acetonu nebo jiném rozpouštědle typu hexan kterým se oleje (vč. potravinářských) běžně těží. Pokud namažeš ložisko, zadřeš ho tak jízní kolo můžeš vyhodit do šrotu. Pokud navštěvuješ šroty pravidelně, takových namazaných kol kuchyňským olejem blbci je tam hodně. Poznáš je podle zatuhnutého maziva.

Gupa: Olej z brukvovitých semen včetně řepky obsahuje škodlivou kyselinu erukovou. Odrůdy, které dávají olej s bezpečným nízkým obsahem kyseliny erukové byly prvně vyšlechtěny až v 60 a 70 letech dvacátého století jako takzvané odrůdy jednonulky. Do té doby bylo možné řepkový olej používat pouze pro technické účely. Nevim, na co přesně hitlerovci řepkový olej používali, nouzi o kapalné ropné uhlovodíky měli obrovskou. Jestli k mazání nebo s ním svítili, aby ušetřili petrolej... každopádně ho ale tehdy mohli použít pouze pro technické účely. Možná v nouzi nejvyšší možná i k jídlu, ale jinak určitě ne.
A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.

Radim: >A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.<

........

Jak zjistili od 17-do roku cca 1975 to, že řepka obsahuje něco závadného? Ty to dnes víš, ale jak to měli vědět lidi co ji produkovali a dávali zvířectvu jako pokrutinu a výrobci ztužených tuků? Radime nevěděli nic, normálně ji používaly k jídlu výrobě potravin krmiva atd. Až v r. 1975 se rozmohly jako příčina úmrtí infarkty myokardu díky lipidóze svalu která má zřejmě spojení s nekrózou srdeční svaloviny u potkanů. Byl to hit 80 let, pamatuji se na články z USA kdy se tento problém táhl a články popisovaly výprodeje levných stolních olejů které byly zdravotně závadné.

U lidí se toto riziko dodnes nepřiznalo a přímo vědecky nepotvrdilo. Jen se potichu obsah kys. rukolové jaksi zázrakem vytěsnil díky semínkům z Kanady.

Přitom. Je hodně prací co přímou souvislost užívání kys. erukolové který je součástí nejen oleje z řepky (ne)potvrzují.

Důvodem ale proč vůbec reaguji je jakási slepota když něco napíšeš - spíš popíšeš svůj pohled a nějak to nesouhlasí logicky s realitou. A také se protahuje zima, jinak bych v terénu startoval včelstva na sezonu.

Všude je uváděno, že kyselina eruková je škodlivá. Já to čítám už od socíku, tak to beru jako fakt. Nepředpokládám, vzhledem k jejím předpokládaným účinkům na organismus, že by se dnes nějací lidští dobrovolníci uvolil i toto vyzkoušet na sobě.
Co se týká dob minulých, řekněme před více než 80 lety, je dost pravděpodobné, že ten řepkový olej s kyselinou erukovou lidi skutečně konzumovali. Ovšem předpokládám, že z nešlechtěné řepky byl ten olej trošku specifické chuti, ostatně si z dětství ze socíku pamatuji podivnou chuť některých stolních olejů, zřejmě tehdy tam ještě trochu kyseliny erukové bylo nebo olej nebyl tak dobře čištěný jako dnes. Takže ho konzumovali hlavně chudí a tam bych řekl, že tehdy byla lékařská péče taková, nebo žádná, že případné zdravotní problémy nebo smrt dané kyselinou erukovou byly přičteny jejich životnímu stylu danému chodobou nebo možná alkoholem.
Je dost pravděpodobné, že kdyby dnes tu kyselinu erukovou v oleji z nešlechtěné řepky pustili do lidské výživy, tak by našli čistě tou kyselinou způsobené komplikace či úmrtí.
Asi tak.
Dál bych už o tom tady nechtěl psát, je to diskuzní fórum o včelách, ne o olejích.

V pátek jsem provedl jarní prohlídku.U nejsilnějších včelstev
nebyly žádné zásoby,plodu poskrovnu. Ostatní průměrné měly zásob cca 7 kg a plodu na 4 rámcích.Přidal jsem nejsilnějším
4 rámky zásob a doufám,že se matka rozklade.
Včelařím na Nechanicku s 10 včelstvy.Jak to vypadá u vás ?

V únoru se rozplodovaly a od té doby tu silně mrzne až dodnes, takže spotřeba na vytápění úlu je strašná i při pouhých 2-3 rámcích plodu. První přínos z jívy včera,dnes. Předtím nic - furt zima vichřice. Teď supr, jen aby to vydrželo až se rozplodují a nanosí. sever moravy 250mnv

O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat.

Tady, severní předhůří Beswkyd, až doteď slušné noční mrazy, ale ve dne jasné slunce a poměrně teplo.
Včely by se asi už rozplodovaly, kdybych je letos měl a tento týden má být přes poledne 12 - 15 st C, takže by byla vhodná doba na rozebrání úlu a prohlídky . Jinak jsem zaznamenal, že na včelařské vrbě S021 už před takovým týdnem bylo plno včel, ale odkud létaly je mně záhada. Pučí myrobalán, jestli tento týden noční mrazy nebudou, v tom slunci už nejspíš naplno rozkvete. Podobně by asi rozkvetly meruňky, kdo je má, rybíz, angrešt a potom další ovocné stromy... takže podle všeho se jarní snůška už rozjede.
Letos jsem nebyl kouknout do lesů, ale zdá se, že v listaných lesích na zemi už to taky jede naplno, sasanky, plicníky podběly, violky...

Myslím si totéž. I když první prohlídka by měla být při rozkvětu jívy, která
je žluťounká jak sluníčko tak to řeším jen pohledem na to česno. Bohužel.




Pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 3. 2022 22:28:51
Předmět: Re: jarní prohlídka včelstev
" O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a
nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely
letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat.
"

Kolikrát jsem viděl kvést jívu, když na zemi ještě bylo třeba 10 centimetrů sněhu.
Já nyní vidím optimální prohlídku spíš vnitřně, prvních tak aspoň půl decimetru, decimetr čtverečního plodu už by mělo být vylíhnuto a včelstvo by tak mělo mít určité množství nových včel, aby snášelo prohlídku už dobře. Přirozeně když je dost teplo, , aby rozlétané včelky se dokázaly vrátit a případně nešťastně shozená matka na dno úlu se taky vrátila.
Jinak oproti hodně dřívější době nyní sleduji včelstva hodně bez rozebírání.
Přehled o spotřebě zásob tam mám z podložek, přehled o síle včelstva zase z podložek nebo náhledů pod strop úlu nebo u zadováků z ohlasu včelstva na rozebirání....

U mně začíní rozkvétat myrobalán. Naplno rozvete zrovna tak akorát do ochlazení. Jsem zvědav, jestli to vydrží a jestli v létě nějaké myrobalány budou.

Nadherne kvete jiva,ochlazeni snad zbrzdi kveteni merunek,ktere zmrznou kazdy rok.Rano -3.

komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !

komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !

Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem, v máj vyženem kozy v háj.
---------- Původní e-mail ----------
Od: diskuter <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2022 20:46:34
Předmět: pocasi
"komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres

den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !
"

pranostiky nejsou jiz davno pravda - kdyz tak velmi omezene. bylo par dni teplejsich a nastava ochlazeni minimalne do onoho 10 dubna . kvetni pupeny na stromech male az zakrnele - chybi velke mnozstvi vlahy - zimni obiloviny vcetne repky krcici se pri zemi - jarni line klici. nocni teploty v poslefnich 14 dnech byly jen dva dny +2 a +4 °C - jinak az - 11 °C i kdyz, az k ranu. vsechno muze jeste ovlivnit dostatek vlahy a i pozdeji teploty. v lese sucho - snuska z lip a ostruzin - maliny vymizely ostatnj i kdyz se objevi naznak medovice rychle konci - sucho -rapidne ubyva starych vzrostlych porostu. traviny bez rozmanite kveteny a u obydli anglicke travniky-ubytek ovocnych stromu - sady vymizely. po viroznim uhynovem roce zavinenym rychlokvaskami a takyvcelari mam znova puvodni stav a diky, ze se jeste nevzpamatovali zmineni "odbornici" jsem druhy rok bez uhynu, presto pres ozdraveni snizim stav az o 50 % z vyse uvedenych pricin a fyzicke narocnosti. mam za to, ze je vcelarina na pokraji upadku. jak by asi dopadla po zruseni dotaci na " zazimovani " ? dost to ovlivni i zdrazeni cukru ! mival jsem i 5, 5 t v zaloze. pri dnesni hospodarske situaci budou mit lide hluboko do kapsy a pochybne medy budou mit prej s nizkymi cenami. tem co vydzi at preje stesti. zapadni cast hane na upati drahanske vrchoviny. 240 - 370 mnm.

Jemi přes 70 a pamatiji si jak v půli února seli zemědelci obilí. (To vznikl
vtip. "Přišel předseda  nového JZD ke kamarádovi soukromému zemědělci na
radu, Otevřel mu malý synek a on se ho ptá kde je tatínek. Synek mu odpoví
seje, Tak se ho ptá, kde a kluk odpoví na hajzlu"). Taky bylo v polovině
dobna na Hané ještě 40 cm sněhu.  Před pár lety tu bylo 80 cm sněhu.  Taky
tu byla taková sucha že se odpoledne na několik hodin vypínala elektřina
protože byly poloprázdné přehrady. Tak si pamatují rok kdy celý propršel a
obilí rostlo i vklasech.  Takže ty pranostiky Ti říkají že se nic zvláštního
neděje.  Již vBibli sepíše o střídaní let hubených a letech hojnosti. Nesmíš
moc poslouchat ty zelené ekoteroristy. Viz; BIOMASA. Ty dotace na zimování
byly zrušeny Klausem v roce 2000. D1 je dotací za opylování planě rostoucích
a zemědělských rostlin.





pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: diskuter <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2022 0:10:32
Předmět: pocasi
"pranostiky nejsou jiz davno pravda - kdyz tak velmi omezene. bylo par dni
teplejsich a nastava ochlazeni minimalne do onoho 10 dubna . kvetni pupeny
na stromech male az zakrnele - chybi velke mnozstvi vlahy - zimni obiloviny
vcetne repky krcici se pri zemi - jarni line klici. nocni teploty v
poslefnich 14 dnech byly jen dva dny +2 a +4 °C - jinak az - 11 °C i kdyz,
az k ranu. vsechno muze jeste ovlivnit dostatek vlahy a i pozdeji teploty.
v lese sucho - snuska z lip a ostruzin - maliny vymizely ostatnj i kdyz se
objevi naznak medovice rychle konci - sucho -rapidne ubyva starych
vzrostlych porostu. traviny bez rozmanite kveteny a u obydli anglicke
travniky-ubytek ovocnych stromu - sady vymizely. po viroznim uhynovem roce
zavinenym rychlokvaskami a takyvcelari mam znova puvodni stav a diky, ze se
jeste nevzpamatovali zmineni "odbornici" jsem druhy rok bez uhynu, presto
pres ozdraveni snizim stav az o 50 % z vyse uvedenych pricin a fyzicke
narocnosti. mam za to, ze je vcelarina na pokraji upadku. jak by asi
dopadla po zruseni dotaci na " zazimovani " ? dost to ovlivni i zdrazeni
cukru ! mival jsem i 5, 5 t v zaloze. pri dnesni hospodarske situaci budou
mit lide hluboko do kapsy a pochybne medy budou mit prej s nizkymi cenami.
tem co vydzi at preje stesti. zapadni cast hane na upati drahanske
vrchoviny. 240 - 370 mnm.
"

No, 7 st C ve dne, 1 st C v noci jsou běžné trochu nižší teploty začátku dubna. Skutečně nízké teploty by na začátku dubna byly, kdyby přišel sníh, ležel několik dnů a v noci bylo - 10 a ve dne kolem nuly.
Pamatuji, že třeba na začátku května v době prvomájových průvodů bylo v noci - 6 a ve dne kolem nuly a déšť a na kalužích 2 centimetry ledu. A včely už 14 dní v řepce a místo toho , aby sílily, tak slábly úbytkem létavek. A co si pamatuji, nakonec i z téhle řepky byl med.
Letošní sucho mně taky připadá docela v pohodě. Ozimé porosty, pšenice, řepka u nás nejsou nijak moc omezeny, zvláště řepka, která má hloubější kořeny, protože sucho na polích je ve skutečnosti pouze tak 14 posledních dnů. A který zemědělec není líný, tak bude spokojený, protože to sucho mu umožnilo dobře připravit půdu na polích a spoustu toho zasít tak, že jak nyní začne pršet, může sedět u televize a vrtět palci minimálně do poloviny dubna, protože díky suchu na polích už má uděláno.
Je fakt, že třeba u ovocných stromů se i v současném teple ten rozkvět nějak táhne, asi kvůli suchu. Ale nyní poprší, v chladu se rostliny i stromy srovnají a za týden, až se zase začně oteplovat, se to všechno to jarní m kvetení horempádem zase rozjede.
Trochu jsem zvědav na meruňku, po 3 letech jsem koukal je tam pár prvních pupenů, co udělají ted během tohoto ochlazení. Ale je to pozdní meruňka, která by měla mít odolné květy, tak uvidím. Když zmrznou, o to víc bude další rok.

Teď už to na začátek dubna nízké teploty budou, norové hlásí na neděli a pondělí -9 a - 8 st C a v neděli přes den jen - 1 st C.

na stránkách největšího hráče se sklem z třebonska je zraženo sklo. A prý bude hůř, bude stát sklo a víčko 15 -20 Kč?????

Ochlazení alespoň trochu přibrzdí vegetaci. A hlavně přišla konečně vláha která tady u nás v Novohradských horách chybí. Uvidíme jak se vše bude vyvíjet dál...

Tak část obalového skla do Evropy bylo údajně z Ukrajiny. A pokud teď Putin utne plyn, tak se evropské sklárny na nějakou dobu úplně zastaví a sklo pochybí.

keby len z ukrajiny.. akurat dokoncujem paletu priamo z moskovskych sklarni.. a uz aj bieloruske som mal...to bol sice hnoj,napriek tomu ze tam uz bol uvedeny rakusky majitel fabriky.. ruske ok,ciste,a prelozky kartonplast ,pouziitelny doma na hocico gratis :) su to ale mrakodrapy,siroka paleta,plus vyska,ukrajinskych bolo cez 2500 ks na palete ..

Rano 0,slibovany dest od ctvrtka porad nikde.Par kapek nebo snehovych vlocek a NIC.

Plyn je potřeba i na cukr, poletí nahoru. Platy porostou - dorovnají minimálně nekončící mega inflaci, důchody zvednou ještě x krát. Ceny materiálů už tak vysoké.

Před inflací byla minimální cena se skromným výdělkem za práci ze dvora 200kč, spousta nechala 180, přešla ale na malé objemy sklenic.... to je ale jen klam... asi jako máslo v balení 200gramů. Vyšší cenu za med nikdo nedá, protože by med nikdo nekoupil... ale nižší cena (do 200) bude zákonitě do roka vylej nalej a s prací kolem včel úplně zadarmo - kdo to bude dál dělat, udržovat a investovat do úlů, vozy, auto, techniku, prostory? Dědula prodá za 150, příjde mu důchod, vysmátý.

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

.......

Jak moc přemýšlíš o omylu když bych toto přirovnal k a s rýčem proti přehradě Tři soutězky?

Je to blbost, od prvních vytištěných včelařských slov a všem okolo jde jen oto přirovnávat včelaření k byznysu, výhodnému příjmu, prostě zajímavému příjmu. Vedle dávno známých postupů, patentů atd or. r. Do patentů M. Terezií by jsi si vůbec jako bezzemek nebo poddaný ani neškrtl o nějakém zájmovém chovu. Prostě nic jsi vlastnit ani nemohl, jen pracovat a vydělávat na pána který tě vlastnil.

Prostě myslíš podobně, jak dnešní děcka nad mobily. Zdegenerovaně. Včelařství takové nikdy v minulosti nebylo!

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748)

Historicky pojato je vcelareni zalezitost predevsim zabavy a zajmoveho chovu,ne tezby medu a vcelich farem.

.........

A v takovém malém státním zřízení jakým je ČR v pojetí ČSV jde původně o včelařů spolek vlastnící výrobní družstva, cukrovar, pily a truhlárny atp. Ten model a plány co tu píšu jako model a i realita existovaly. Prostě typický byznys přizpůsobený k specifickým podmínkám včelařství. (jsi toho taky důkaz jako vedoucí podnikání v tvé ZO)

Takže jde především o obchodní modely, podmínky a místa a způsoby (česné a zvrhlé) podnikání ve včelařství.

A to myslis,ze ucitele,farari ci sedlaci nebo chalupnici vlastnili vcelstva pro vidinu zisku? Jako ruzni dnesni rychlovcelarsti farmari?
Klepni si do googlu pipa pigeon auction a mrkni se,za kolik se dnes drazi postovni holubi,jejichz koupi naprosto nemas zaruceno,ze vychovas viteze zavodu,pripocti si k tomu rostouci cenu nafty,obili,krmnych smesi,konstatovacich systemu,cipu,vakcin atd a uvidis,kdo je opravdu srdcar.A bez dotaci Gupo! Na rozdil od vecne fnukajicich vcelaru,kteri v poslednich letech za 1 jedine prodane kilo medu dokazali v akcich koupit cukr na zakrmeni 1 vcelstva!!!
Vsechno okolo zdrazuje,kam se clovek podiva na vstupu,at uz jde o potraviny,teplo,energie.A co,nebudes svitit,jist,topit? Samozrejme,ze budes,jenom to bude drazsi.Se vcelarenim je to uplne stejne,bud se k tomu clovek postavi srdickem (jako ti "blaznivi" holubari,co dokazi "vyhodit" tisice eur za holuba v drazbe),protoze delaji to,co je bavi a prinasi jim radost,nebo to budes brat ciste ekonomicky.A to by postovni holub uz davno nebyl.
Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750)


Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

........
Je to o obojím. Holuby máš? Mám zato že včely jsou pro tebe více motivačně ziskovější. (nejen peněžně)

A u holubů. Model je jednoduchý, popsal jsi ho, jde o výběr a prodej genů v aukci. Pokud chceš komunikaci na nejbezpečnější úrovni a informace velmi cenné které nechceš pouštět sítem DNS které je monitorováno u každého připojení, tak je pošleš holubem. A to je další obchodní model. U modelářů lze například vidět jak využijí své znalosti dnes na Ukrajině, opět model opět peníze provázané srdcem.

Takže poku tvrdím, že samotný spolek vznikl kvůli obchodnímu modelu prodeje včelařského mrtvého a živého inventáře a genů, tak mám pravdu. Akorát to nezabaluji do toho tvýho srdíčka protože to neumím. Je to jako by jsi ty, měl u tvýho nářadí které připojíš k nějakému stroji s hydraulikou na podvozku, vidět něco srdceryvného. Ikdyž tam kousek také je. Protože. Blbec nadělá hodně škody.

A nakonec, cenu za kg medu rovnocenou cenou za litr benzinu jsem v čase okolo vstupu ČR do EU zažil. Napřed cca 35 potom těsně 80 a náhlý pád zpět na cca 40Kč/kg medu. Ve výkupu. Mimo asi o 20 víc.

Takže pokud bude med okolo 150-200úkg a benzin daleko do 50,-úl, furt to může jít v palivu až k 100Kč/litr, stím jsem v mým obchodním modelu se setkal a přežil jsem tu situaci.

Tak podle mne bylo včelaření původně provozováno jako zdroj speciálních produktů, které nebylo možné sehnat jinak. Jednak zdrojem sladidla pro panské pokrmy a na medovinu a jednak zdrojem vosku coby základ světla pro panské domy a pro kostely. A včelaři byli specialsité se speciálním know how.
V dobách Marie Terezie to byl způsob, jak ze stejného pole a lesa toho navýšením počtu včelstev získávat více než dřív, protože zdroje potravy pro včely byly tehdy obrovské a chovanými včelstvy byly využívány jen velmi málo. A tehdy M.T. potřebovala víc zdrojů kvůli válkám s Prusy.
Dnes bych viděl včelaření jako ukazatel přetvoření krajiny lidmi. Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby. Hodně přírodní nebo hodně lidmi upravená krajina k přírodnosti - uživí hodně včelstev a umožní i včelaření za peníze.

Radim Polášek: Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby.

.........

Ano, včelař ze záliby v systému včelaření díky ČSV neznamená vůči plánování územních plánů nic. Ale zemědělec který vlastní většinu půdy na jednom kú např. může změnit jednání okolo změn půdního operátu. Prostě vezme byrokraty a zruší natom závislé plány okolo změn a zastavování následně plánovaných územních změn obcí.

Kdo má větší páku proti změnám proti včelím zrojům? Kulak který ví jakou cenu má půda a ne amatér který se baví na troskách co zbydou po jeho otci a bábě.

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.

Majitel lesa urcite,ale ty nejsou vsude,zejmena takove,ktere svou skladbou umoznuji dlouhodobejsi snusku,tu dava zejmena kerove patro lesa(ostruzina,krusina).Medovice je vicemene narazova zalezitost,zavisla na pocasi a schopnosti vcel ji vyuzit.
Kurovec nam sice sezral vsechny smrky,ale par let bude vystarano dik lesni bureni na obrovskych plochach pasek,pokud bude nejaka vlaha.
Ono jak se zda nalakat jezevce na dotace na biopasy bude podstatne slozitejsi nez se cekalo.U nas doma se ted vyhazuji miliony ze statniho rozpoctu za biokoridory a oplocenky na polich,kde je skladba drevin lipa,dub,buk,hloh,lisky.Ac jsme davali pripominku na pridani javoru,vubec nebyla akceptovana.Polovina prvovysadby je uplne sucha,tudiz to asi poresime rok co rok prisypanim javorovych vrtulek,at se tvurce bionebio klidne osype.Za tri roky,az se o to nebude provadeci firma starat,to nebude nikoho zajimat.
Kazdopadne tak pribyla moznost prechodnych umisteni vcelstev na palete a voziku v techto prostorech po dobu kveteni nejake kultury (svazenka,horcice) a zkraceni doletove vzdalenosti z pevnych stanovist.

No, se všelijakými lesáky a ochranáři, co určují, co kde má růst, jsem ještě nejednal. Každopádně ale u nás , co se týká stromů, jsou rostlinami hlavní snůšky a současně prosperují právě ten javor klen a lípa. Nověji potom by se dalo říct třešeň ptačí.
Javor klen by měl jít zdůvodnit jako strom tvrdého luhu a vlhčích chladnějších lesů, poměrně rychle rostoucí a s dobrým dřevem, lípa jako strom, který z listů vytváří velmi kvalitní humus jako základ pro jiné rostliny v lese a pro kvalitní vodu v lesních potocích. A třešeň ptačí zase jako strom tvrdého luhu či vlhčího lesa s poměrně kvalitním dřevem a ve vlhčím lese poměrně rychle rostoucí. V sušší m teplejším prostředí by k třešni ještě mohla přibýt hrušeň jako zdroj velmi kvalitního a velmi dobře placeného dřeva ( Správné odrůdy hrušní jsou nyní v kurzu pro přisazování do lesních porostů)
Tak by se v lese mohly vytvořit tři hlavní snůšky, první časně jarní z třešní a hrušní, která by konkurovala řepce, potom pozdně jarní od cca poloviny května z javorů klenů a potom pozdně letní z lip malolistých v červenci.

Dnes byl prolet, snad všechny včely v úle nálet na vodu, nabraly a za chvíli ticho ani včela. Fučí opět odporný vichr tak jako poslední 3 jara. Z jívy s takovou asi už moc nepřinesou. Je to normální? když se blíži teplota aspoň bídnému průměru aby vkuse celé jaro fičel vichr nad 50km/h?

Ja to mam taky tak.Fuci imrvere cele jaro uz hodne let po sobe.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755)

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.
...........

Stále z toho nějak slyším, že majitel lesů prostě zapíchá do hliny po těžbě nějaké stromky a je to oproti osetí polí květem brnkačka, stovky Ha lesů ovlivní tak víc něž stovky Ha na květ vedle lesů.

Jenže lesy jsou mnohem víc práce. Viděl jsem hodně porostů okolo moře prostě zavlažovaných, duby. A také jsem viděl několik desítek km v kusu, vedle dálnice oboustranně, školek s různými keři stromy pro městkou výsadbu u Florencie. Desítky km oboustraně. Vše velice intenzivní, protokořené, vč kontejnerovaných vzrostlých hotových stromů které stačí jen zasadit a dodávat závlahu.

Les který nemá vláhu je kničemu. Jakousi náplastí mají být pro novovýsadby ekolinií v polích, tuny štěpky do kterých se píchají v podstatě špičáky čehosi a obehnanné jakýmsi protiovčím pletivem proti okusu s masivními kolky opět několik m3 na nějaký běžný kmetr.

Když se nato dívám, tak nedávno asi před 12 lety jezdili doktoři se svými posluchači při studiu ochran rostlin, na praktické výjezdy z VŠ okolo zarostlých lesních cest trnkou a myrobalánem, chytali v květu cosi co prý přelítává na jiné peckoviny a dělá škody např na meruňce, švestce.

No nyní se ty divoké zárůsty co bývaly okolo cest, ty jsou holé a mulčované a dostatečně orandapované, sází nově za těžké dotace, uprostřed polí, s dovozem několika tun dřevní hmoty a kolků na běžný km s pletivem které zajíc proskočí a srnka přeskočí.

Prostě jiná doba. Uvidíme.

Tyto výsadby mají jedno společné, potřeba vody jinak velmi proschnou. Pole a osevy také potřebují závlahu. Asi bych neviděl významný rozdíl mezi polem a lesem, pokud je právná agrotechnika a péče. Takže jsem zvědav na tu péči kterou ti pionýři s novými alejemi uprostřed rozpálených polí dají těm svým špičákům bez korunky zasypaných štěpkou, kterou okouše první zajíc co to pletivo potká, a když naroste, vožere vklidu za hicu stádo nebo najaře jeden srnec ohobluje do týdne svědivou hlavou kmínky.

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde. Ale třeba někde v smíšených lesích je už podseto javory nebo občas i třešněmi ptačími. Stačí to tam jen vykácet. A kde není, zrovna u javorů klenů a u třešní ptačí se snadno amatérsky získávají semena. S lípou to je horší, ale někde by to asi taky šlo. S tou zvěří to tak špatně, aspoň u nás nevidím. Problémové jsou třeba jedle, které u nás v lese kdysi občas přirozeně vysemenily. Nebo problémové by mohly být buky, ty zvěři hodně chutnají. Ostatní stromky, spousta divokých náletů priostě roste bez jakýchkoliv známek ožeru zvěří.
S vodou to je tak, že řekněme za 5 let jsou v průměru dva roky suché tak, že semena, co vzejdou na jaře, zaschnou a vysázené stromečky by se musely zalévat, dva roky je hodně vlhko, takže všechno, co vzejde na jaře, roste a rok je tak mezi. takže to, co vzejde, uhyne, ale co vzešlo loni a už má nějaké kořeny, tak přežije. Takže je třeba při sázení nebo i setí trefit ten správný rok.
A jinak jsem měl na mysli parcely nebo rozlohy, které se dají spracovat rodinnými silami, řekněme tak do hektaru, dvou hektarů. Je jasné, že kdo má třeba 50 hektarů lesa, tak nehodí do kufru auta stromky, krumpáč a motyku a nejde s rodinou sázet stromky nebo je potom čistit od plevele. Ale najme si na to nějakou "lesní partu".
Něco se prostě udělat dá, něco ne.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75761)

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde.
........

Zajímavé je, že v čase rušení nevolnictví a na začátku průmyslové revoluce se usoudilo, že lesy musí ustoupit polím. Nastala doba kdy bývalí nevolníci museli dostat půdu, (včelaři patenty M.Terezie) aby říše byly více bojeschopní.

Absudrdní nyní je, že aby byla splněna dnešní myšlenka nezávislosti EU ( ČR) na energiích a surovin odjinut, musí dnešní v podstatě separátní vláda myslet protikladně oproti monarchiálnímu myšlení, tz. zakládat velké rozlohy porostů a osev velkých rozloh osevních a vedle toho i technologií zajišťující energetickou soběstačnost.

Pokud se to z jekkéhokoli důvodu nepovede, dojde k nerovnováze spotřeby a produkce a tak v minulosti vznik např hladomor kvůli dobyvačným postupům o území.

https://www.vcelarisobe.cz/2021/11/vyzva-vsem-vcelarum/

>Pomozte běžet Alence v říši za zrcadlem (https://www.betterminds.cz/mm-13-efekt-cervene-kralovny) tak, aby chytrou zkratkou dohnala to, co za čtyřicet let ztratila.<

>Upřednostněte vitalitu před všemi chovatelskými znaky jako je mírnost, medonosnost, rozbíhavost, tmelení,…<

...
Efekt červené královny u včelařství neplatí, protože včela a včelstvo nestojí za zrdcadlem, protože je neustále v pohybu, migruje díky rojení a jen včelař je ten, který se snaží nějakou činností regulovat život včel.

Je otázkou jestli je včelař nebo držitel včel prozíravý a zná a praktikuje mechanismy známé jako válku genů, tz. u včelaření mechanismy které pomáhají selektovat správným směrem, nebo je mu v podstatě jedno že z "prosperujícího včelstva" udělá linii která je v dalších generacích matek chybových, protože se projeví nějaká nemoc např. zvápenatění která proroste lokálně do celé populace všech včelstev.

Proto více důvěřuji kontrolované genetice kterou opravdu by měla poskytovat velice dotovaná frakce chovatelů a množitelů včeích matek v ČSV.

Nemoc vychází často ze strádání. A z podmínek které panují okolo úlů.

Ten článek je v tomto ohledu úsměvný, protože obsahuje zvolání "nezachraňujte neduživá včelstva". Protože. Neduživost může potkat každý organismus sebevíc na pohled vitální.

Ono asi takové výzvy čeřící zatím stojatou vodu jsou dnes potřebné.
Já jsem už dávno tvrdil, že včely u nás jsou přešlechtěné, že v dobrých podmínkách sice mohou dávat hodně medu, ale ve špatných podmínkách naopak koalbují a hynou.
Ale proklamované utrácení slabých včelstev je pasívní přístup, který podle mne neřeší problém. Aktivní přístup je podle mne odchovávat nějak množství nových včelstev, oddělků, řekněme 1,5 - 2x víc než je třeba a ty přebytečné stejně jako slabá včelstva pak brakovat. V podstatě totéž, co jsem praktikoval už kdysi hodně dávno za mlada ve svém kočovném včelíně.
A na tyto věci je třeba podle mne směrovat vyvoj metodiky. Na to, aby se tím množením nesnižovala ganatická diverzita, ale zároveň aby slabší nebo degenerující linie včelstev zanikaly.
JJ, kdybych se té potřeby každoročního množení včelstev v posledních letech držel, tak bych asi nyní včely měl.

Efekt cervene kralovny pro vcelu opravdu neplati,ono z krehke bylinky trnitou obludu v kratkem casovem horizontu par desetileti nikdo nevychova.
Vcela,co by druh,ma to stesti nebo smulu,(jak se to vezme),ze byla soupnuta do kategorie hospodarskych zvirat a clovek ji usnadnuje ci komplikuje zivot (opet jak se to vezme) ve snaze ziskavat vceli produkty,az u ni zlikvidoval prirozenost celit vyzvam zivota a jit svou vlastni cestou evoluce a stretavani se s patogeny formou prirodniho vyberu i u stretu s VD (ktereho ji jenom tak mimochodem opet pritahl clovek presunem vcelstev).No a jelikoz je vcela hospodarske zvire a clovek ocekava od vcel med,smeroval svoje zajmy coby "zemedelec" k tomu nejjednodusimu,co muze zemedelec vuci skudcum a chorobam udelat- aplikovat chemii a naprosto odmitnout snahy delat opatreni,ktera by s VD dokazala bojovat prirozenou cestou,nebot by to bylo narocne,drahe a slozite.(plevel na poli je taky jednodussi zlikvidovat roundapem nez s nim bojovat rucne ci agrotechnickymi opatrenimi,pravda,muzem se pak utesovat,ze toho roundapu ve zbytcich nesnime v potravinach moc).Paradox- napred vcelu medonosnou postavi clovek pred problem VD a pak ji zachranuje chemii od toho,co sam zpusobil..To proste nevymyslis...
Vitalita sama o sobe je zarukou preziti druhu (on v prirode tezko chabrusak prezije- prezivaji nejsilnejsi nebo ti,co se dokazi nejlepe prizpusobit),jen clovek tu vitalitu jaksi zprznil ve prospech svych ekonomickych zajmu a prznit ji bude dal.Pridal bych ji jednoduse k sledovanym hospodarskym vlastnostem vcelstev,bo bez vitality je nam mirnost,nerozbihavost,atd na prd.

Ja bych Gupo spis rekl,ze ta "kontrolovana oficialni genetika" posune vcelu nekam k urovni francouzskeho buldocka,ktery si uz pomalu ani sam neumi bez asistence cloveka odrodit stenata pro uzkou panev,velikanskou hlavu a zuby k neprekousnuti pupecni snury.Coz by plemeno bez pomoci cloveka odsoudilo k zmizeni.On clovek totiz zapomel,ze vitalita druhu je alfa omega i pro nej samotneho,co by homo sapiens sapiens.
Vcelu uz jsme dik svym snaham prevedli z apis melifera melifera na carniku,zneschopnili ji v preziti na medovici,vnutili jsme ji vyberem nesmyslne rychly jarni rozvoj,uspesne likvidujem snuskove schopnosti krajiny,stavime ji do stretu s chemii v prirode,koname pseudodobro vcelarenim,soustredovanim do poctu,ktere by vedle sebe nikdy v prirode nemohly existovat nebo se vubec uzivit a prezit..A proc? Protoze hospodarske zvire.Kdyby apis melifera mohla,verim,ze s chuti nakope homo sapiens do zadku.(brano z pohledu vcely).Bohuzel,nema jak.Kazde dobro je po zasluze potrestano,a tohle dobro z pohledu ekonomickych zajmu cloveka potrestano bude.

> JosPr (46.135.12.22) --- 10. 4. 2022
Re: výzva včelařům (75764) (75765)

Ja bych Gupo spis rekl,ze ta "kontrolovana oficialni genetika" posune vcelu nekam k urovni francouzskeho buldocka,ktery si uz pomalu ani sam neumi bez asistence cloveka odrodit stenata pro uzkou panev,velikanskou hlavu a zuby k neprekousnuti pupecni snury.<
...

No já si myslím, že vyšší chovy zajímá při výběru hlavně měřitelnost a testování. Výsledky těchto činností potom zpětnou vazbou potvrzují rozmnožovací chovy matek.

Můj názor je, že je potřeba chovat z takových matek z vyšších chovů hlavně trubce. Trubec je nenahraditelný co se týká jeho funkcí přenosů genů a nějaké inseminace kryogeních materiálů navyšší úrovni a selekcí jsou kvůli zachování zpětného opakování vlastností.

Příkladem práce která by měla probíhat na vyšších chovech pro "vyšší odolnost"je uveden překlad článku, který popisuje takový výběr.
--------------
Výběr pro hygienu citlivou na Varroa
Popis znaku VSH u včel medonosných naleznete v tématu Varroa Sensitive Hygiene and Mite Reproduction.

USDA-ARS Baton Rouge Bee Lab chovala včely, které vyjadřují hygienu citlivou na Varroa, a rádi bychom nabídli jednoduchou techniku, kterou by chovatelé královen mohli použít k výběru pro VSH. V tuto chvíli však neexistuje žádná metoda, která by byla snadná a přesná. Vyvinuli jsme několik typů měření, ale ty nejpřesnější vyžadují významný čas na mikroskopu k vyhodnocení výkonnosti kolonie (obr. 1).


Obrázek 1. – Typy změn v hřebenech plodu, které lze měřit bez a pomocí stereomikroskopu. Například procento kukel nekrytých během určitého časového období by mohlo být potenciálně použito k chovu pro odolnost vůči varroa. Nekryté kukly jsou viditelné i bez mikroskopu, ale měření % nekrytých kukel je velmi variabilní a ne vždy předpovídá chování VSH. Na druhou stranu, měření procenta neplodných roztočů (těch bez potomstva) předpovídá silnou odolnost vůči varroa, ale vyžaduje podrobné mikroskopické vyšetření plodu k měření.



Obrázek2. Měření neplodnosti roztočů vyžaduje hodnocení mateřských roztočů a jejich rodin. To je nejjednodušší u pupenů, které jsou ve fázi 3-5. V tomto příkladu je zobrazena kukla stupně 5. Pro tuto fázi vývoje včel je normální, že matka má 4-5 potomků a její nejstarší dcera a syn jsou dospělí.

Vyberte na neplodnost roztočů
Nejspolehlivější metodou je výběr pro vysokou míru neplodnosti v populaci roztočů (obr. 2). Nejsme si jisti, jak se to stane, ale nějak VSH zvyšuje neplodnost roztočů. Obecně platí, že 15-25% roztočů v nerezistentních koloniích neklade vejce. Neplodnost se zvyšuje na 80-100% v koloniích s čistými královnami VSH. Populace roztočů nakonec v těchto koloniích klesají, protože tak málo roztočů položí vejce.

Na obrázku 2 vidíme dva extrémy reprodukčního úspěchu roztočů, které lze měřit pomocí mikroskopu. "Úrodný" roztoč vyprodukoval 4-5 potomků v době, kdy hostitelská kukla má rovnoměrně opálenou barvu na celém těle. "Neplodný" roztoč na dně nevyprodukoval žádné potomstvo. Existují i další možné rodinné struktury, se kterými se člověk může setkat. Například může existovat roztoč, který produkuje pouze syna a další roztoč, který produkuje 2-3 potomky, ale takovým způsobem, že žádný z potomků nemá čas stát se dospělým roztočem, než se včela vynoří z plodové buňky. Naštěstí není nutné zaznamenávat všechny tyto potenciální rodinné struktury. Náš výzkum ukázal, že právě zaměření na procento neplodných roztočů (chov pro vyšší hodnotu) bude produkovat včely s vysokým projevem znaku VSH.


Vyberte na vysoké odkrytí napadených hřebenů
Druhou a nejrychlejší metodou je sledování změn v uzavřeném plodu poté, co je vystaven koloniím po krátkou dobu (3–40 hodin). Například vysoce zamořený hřeben byl rozřezán na poloviny a každá polovina byla 24 hodin v kleci s jedním typem včel (obr. 3). Včely VSH neomezené > 90 kukly, zatímco kontrolují neomezené pouze 15 kukel. U obou typů včel bylo asi 65-80% všech nekrytých kukel napadeno roztoči. Mnoho z nekrytých kukel bylo žvýkáno, což naznačovalo významné odstranění včelami. Chovatelská královna by mohla vybrat pro ty včely, které v daném časovém období odkryjí nejvíce roztoči zamořené kukly.


Obrázek 3. Srovnání plodů zamořených roztoči, kteří byli vystaveni včelám VSH nebo kontrolám po dobu 24 hodin. Nekryté kukly se na této fotografii zobrazují jako bílé tečky. Přímky prázdných buněk označují trakt, který byl odebrán k určení míry zamoření (58 roztočů na 100 uzavřených plodových buněk) pro hřeben předtím, než byl podán testovaným včelám. Vysvětlení viz další metoda výběru.



Vyberte použití před a po zamoření

Obrázek 4. Změny v napadení varroázou u uzavřeného plodu po hřebenech jsou vystaveny dvěma druhům včel po dobu 1 týdne. V tomto experimentu včely VSH odstranily 57% kukel zamořených roztoči, zatímco kontroly odstranily pouze 1% kukly zamořené roztoči.
Třetí metodou je porovnání napadení plodu s víčkem před a po vystavení hřebene kolonii včel (obr. 4). Vybíráme hřebeny, které obsahují prepupae jako převládající stadium plodu na začátku testu. Po měření počáteční míry zamoření se hřeben vloží do
brodu kolonie po dobu 1 týdne. Míra zamoření je zjištěna vyšetřením 200 uzavřených plodových buněk pod mikroskopem a zaznamenáním obsahu každé zamořené buňky. Pokud je například detekováno 20 kukel napadených roztoči, míra zamoření by byla hlášena jako 10% (20 kukel napadených roztoči na 200
celkových kukel, které byly vyšetřovány). Během experimentu budou včely postupně dozrávat od prepupae přes různé fáze kukly. Rodiny roztočů budou také růst, protože každý roztoč matky položí řadu vajec a každé vejce se vylíhne, aby se stalo nymfou, která roste v průběhu času. Dobu expozice omezujeme na 1 týden, abychom zabránili zrání včel do té míry, že se vynoří z plodových buněk dříve, než bude možné změřit konečnou míru zamoření.

Napadení uzavřeného plodu se odhaduje na začátku a na konci testu a obě míry se porovnávají. Pokud nejsou z plodu odstraněni žádní roztoči, budou obě sazby velmi podobné. Hygienické odstranění kukel napadených roztoči snižuje konečnou míru zamoření. Výběr by upřednostňoval kolonie s nejvyšším odstraněním roztočů v daném časovém období.

Autoři stránky: Jeffrey Harris, Robert Danka a José Villa, USDA-ARS
Podrobnější popis znaku VSH u včel medonosných viz Varroa Sensitive Hygiene and Mite Reproduction

Další informace o metodách výběru pro VSH naleznete v následující publikaci prostřednictvím odkazu s otevřeným přístupem.

2009. Zjednodušené metody hodnocení kolonií pro úrovně Varroa Sensitive Hygiene (VSH). Villa, J. D., Danka, R. G. a Harris, J. W. 2009. Časopis včelařského výzkumu. v. 48, č. 3, s. 162-167. http://hdl.handle.net/10113/32517

Ano, Pepo a Radime, dobře jste to okomentovali. Jen bych doplnil, že "evoluce" v úrovni epigenetiky je dostatečně akční, aby se změny projevily během několika sezón. Je třeba "přepnout" , aktivovat ty správné geny, něco, jako nastavit switche na regulátoru.

""Nejspolehlivější metodou je výběr pro vysokou míru neplodnosti v populaci roztočů (obr. 2). Nejsme si jisti, jak se to stane, ale nějak VSH zvyšuje neplodnost roztočů. Obecně platí, že 15-25% roztočů v nerezistentních koloniích neklade vejce. Neplodnost se zvyšuje na 80-100% v koloniích s čistými královnami VSH. Populace roztočů nakonec v těchto koloniích klesají, protože tak málo roztočů položí vejce.""

Nic divného. Při předčasném otevření buňky vyběhne s vyšší pravděpodobností ještě neoplodněná samička roztoče a ty se pak ve včelstvu hromadí.

P.Holub (178.248.56.32) --- 10. 4. 2022

Ano, Pepo a Radime, dobře jste to okomentovali. Jen bych doplnil, že "evoluce" v úrovni epigenetiky je dostatečně akční, aby se změny projevily během několika sezón. Je třeba "přepnout" , aktivovat ty správné geny, něco, jako nastavit switche na regulátoru.

..........

Nepotřebuješ několik sezon pro přepínač, cotak vyměnit matky mezi nejslabším včelstvem a nejsilnějším. Potom pochopíš že mechanismy jsou jiné. Protože zpravidla silné zůstane silným včelstvem a slabé včelstvo bude stále slabé i s tvou epigenetikou a projevem nekolika sezon a výběrem silných vitálních včelstev. Prostě není to o vitalitě jako takové, selekční výběr je o něčem jiném.

"Nepotřebuješ několik sezon pro přepínač, cotak vyměnit matky mezi nejslabším včelstvem a nejsilnějším. Potom pochopíš že mechanismy jsou jiné. Protože zpravidla silné zůstane silným včelstvem a slabé včelstvo bude stále slabé i s tvou epigenetikou a projevem nekolika sezon a výběrem silných vitálních včelstev. "
A to jste někdo zkoušel, takovou výměnu matek?

Právě to je projev epigenetiky. Co způsobí to, že se z létavky stane kojička? Co způsobí to, že se včelstvo efektivně rozdělí na roj a pozůstalé včelstvo? Co způsobí efektivní dobu kladení?, co způsobí, že se z vajíčka a následně z larvičky vyvine matka?, ... Je mnoho, co se díky ní děje prakticky ze dne na den a mnoho toho, co se předává "zkušeností" společenství, je mnoho toho, co dokáže aktivovat geny do více následných generací, je mnoho toho, co způsobí potrava.
Takže máš i nemáš pravdu. Nositelem těch žádaných vlastností může být matka a pozvedne včelstvo, nebo špatně "naladěné" včelstvo ty její kvality neumožní uplatnit, tedy dočasné předávání špatných zkušeností.
Uvědom si, že včelstvo je značně geneticky heterogenní a může mít až 60 otců a tím pádem nespočet vlastností (dovedností) a né jedna vlastnost, ale vhodná kombinace vhodných vlastností slaví úspěch.
Potom tedy šlechtění včely je podle mého nadlidský úkol, možná nikdy nesplnitelný. Jedinou šancí je šlechtění včelnice. Tedy zachovat dostatečnou genetickou variabilitu a z tohoto společenství včelstev brakovat evidentně propadající matky.
Hlavní potíž vidím v tom, že málokterý včelař je té selekce schopen a pak také ochoten.
Možná už tu byly tisíce varroatolerantních včelstev, ale buď je nikdo nepoznal, nebo poznal, ale z výše uvedených důvodů nemohl, nebyl schopen tuto vlastnost uchopit a ve svých včelstvech upevnit.

> P.Holub (178.248.56.32) --- 11. 4. 2022

Právě to je projev epigenetiky. Co způsobí to, že se z létavky stane kojička? Co způsobí to, že se včelstvo efektivně rozdělí na roj a pozůstalé včelstvo? Co způsobí efektivní dobu kladení?<

...........
Řekl bych že to nejsou znaky epigenetiky ale znaky paměti jedince, společnosti. Včela je společenský hmyz. Zapojují se do procesu i teorie sobeckého genu atp.

Tz. kojička se stane, má nato fyziologii, prošla tím (pamatuje si) kdysi krmila své sestry, tz. pokud má její paměť dostatek informací pro její rozhodnutí a uzná mám proto dostatek budu krmit nebo ne, tak zpravidla nějak rozhodne.

Rozdělení roje opět není o jednom spínači nebo sadě spínačů za ssebou. Je to situace, kdy několik různých generací které mají nějakou zkušenost z práce ve společnosti, (opět paměť toho čím kdo prošel a jak kdo co prožívá v daném momentu poznání) se rozhodne migrovat nebo zůstat. Je okolo momentu rojové nálady hodně teorií, ale vždy si myslím, že rozhoduje paměť jedinců ve společnosti, protože důkazem jsou různá protirojová (zaměstnávající) opatření, která prostě fungují a jedince posouvá díky oslabujícímu JH k "pracovním povinnostem" které lépe překlenou společensky rozmnožovací pud těch tvých až 60 otců.Kupř. Každý nezkušený včelař chce mít naráz stovky nebo tisíce včelstev, ale až samotná zkušenost s první desítkou, padesátkou, stovkou, dvěstěpadesátkou, pětistovkou, tisícovkou ... mu potvrzuje, že je na daném řebříčku zkušeností a znalostí které si pamatuje protože je prožil. Chovatel hodně včelstev se úplně bez problémů může zabývat proto malochovem a jeho problematikou, protože tu situaci zná, prožil ji má sní zkušenosti. Z hovna chovatel stovek včelstev se nestane jen tak pádem do klína, a když tak je často kvůli absenci zkušeností v tu chvíly pádu (získání mnoha úlů se včelami) mizerný lř. chybný v rozhodnutí. Proto hledá sociální oporu a hledá aditivní informace k problematikám které ho posunou dál od malochovu. Pokud je schopen expandovat, expanduje (vyrojí mnoho dalších úlů po okolí) pokud ne a je rozumný odprodá sníží stav bude dělat tolik kolik zvládne.(nevyrojí se, zůstává v úlu) Proč? Protože prostě nemá zkušenosti a dostatek informací nebo času. (stará dělnice ví kdy je čas vypadnout z úlu)

Efektivní doba kladení je opět paměťová schopnost ale přímo závislá na potravinových zdrojích. Jsou lokality v Evropě, které přetváří tuto paměť kladení z po slonovratu klesající tendenci počtu vajíček na po slunovratu stoupající počet kladení. Ano v Evropě. Byli snahy a pozorování, kdy se do této lokality navezli včelstva a znaky rozkladení díky ekologii se pomalu probouzely, ale důkazem že jde o paměť a ne přepínač by měl být neúspěch včelstev které dlouhodobě v dané lokalitě byly chovány ale po převozu v podstatě uhynuly protože se unich spouštělo "sociální čekávání díky zkušensti zminula - sociální paměť" že přijde snůška - podmínka, která samozřejmě jinde než natom místě kde se adaptoaly není. Takže takové pozorované včelstvo zákonitě stagnuje a často při zimování díky hladu a vyčerpání uhyne. A ty ho Pavle nazveš neduživým, přitom má tu schopnost přežít silné a zdravé, ale ne na jiném místě než bylo zvyklé.

V podstatě je to známo běžně při převozu včelstev nebo matek z na snůšku bohatších (jiných) lokalit do sušších a chudších chladnějších atp. Vždy dojde nato, že díky paměti především včelstvo nějak reaguje jak bylo naučeno a takové "překvapené včelstvo" a jeho adaptace je velmi problematická.

>Tedy zachovat dostatečnou genetickou variabilitu a z tohoto společenství včelstev brakovat evidentně propadající matky.<

U tohoto mi vůbec nesedí chovatelsky výběrová inkluzní logika. Likvidovat něco co může i pozitivně efektivní, ikdyž zjevně "propadající" pro stanoviště. Zdá se to nelogické ale hodně chovatelské genetické práce jde právě směrem výběru, otestování vyhodnocení a buď zavedení do řetězce hybridizace nebo likvidace a znovu nalézání a výběr. Samotná inkluze je mnohem složitější otázkou ve společenství než povrchní a bezmyšlekovitá (krutá) exluze. Má to co dočinění s existencí teorie války genů, které řídí vše živé.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 4. 2022

A to jste někdo zkoušel, takovou výměnu matek?
......

Mělo by to být jedno s osvědčených protirojových opatření popisované v literatuře v minulosti.

gupa -
To, co poisuješ je z převážné většiny ovlivňováno epigenetikou.
Tady jsou popularizované články:
https://codeoflife.cz/telo/dlouhovekost/vse-co-jste-kdy-chteli-vedet-o-epigenetice/
https://www.idnes.cz/technet/veda/strach-je-dedicny.A140102_141721_veda_mla
https://www.osel.cz/6481-jak-se-vcely-rozhoduji-cim-budou.html

"
Mělo by to být jedno s osvědčených protirojových opatření popisované v literatuře v minulosti. "
No já jsem toho o včelách pročetl dost, ale o vzájemných výměnách matek si pamatuji, že to občas někdo okrajově zmnínil jako možnost to takhle dělat. Nikdy jsem ale neviděl, že by někdo tvrdil, že to sériově dělá.

(178.248.56.32) --- 12. 4. 2022

gupa -
To, co poisuješ je z převážné většiny ovlivňováno epigenetikou.
Tady jsou popularizované články:
.......

Vždy jsem měl zato, že v chovu, inseminacích dovozu plemenného materiálu, atd. jde o hloubkové, co nejvíce rezistentní vlastnosti a vlohy které se zabudovávají plemenářskou prací ostrovně několik desetiletí nebo přirozeně staletí. Přesně jak píšu s příkladem kladení po slunovratu a přestěhování, vlastnost kladení nezmizí, přetrvá i za cenu života. (něco jako národnostní charakterové specifika u lidí, jsou stálejší než barva pleti)

Sklenice včela 730 už prý se nebudou vyrábět. Jsou nahrazeny sklenicí se včelou s objemem 770 ml. Roky jsem prodával 950g plus mám ještě zásobu etiket s touhle váhou - přejdu na Facette 720. Letos ceny všeho letí nahoru, sklo, víčka, vstupy, plus větší objem medu to už by bylo zdražení cca 30kč na sklenici min. Nevím, jestli to byla dobrá volba přejít na 770ml, spíš uvažuju, jestli nezačnu prodávat 540 ml, cca 3/4 kila. Záleží co budou preferovat zákazníci.

Se zdražením sklenic a víček to není tak hrozné,jak je uvedeno v předcházejícím příspěvku.Firma Sedláček obchodující s tímto artiklem uvádí paletovou cenu 7,10 Kč za sklenici a 2,50 víčko vč.dopravy zdarma, u prodeje menšího množství sklenic uvádí cenu 7,50 + doprava.Myslím si,že zvyšovat cenu medu o 30 Kč je příliš.Je na každém včelaři,aby si stanovil cenu odpovídající své klientele.Sám rozhodně cenu zvyšovat nebudu a nechám ji na úrovni loňského roku,protože chov včel je pro mne spíše srdečni záležitost než zisk.

Otázka je co tím vlastně vyřešili - zvětšit obsah na 770ml??? Rozdupali tím normovanou míru. To je jako prodávat 1,065kg mouky, nebo 267g másla

Ta 730ml byla vyladěná pro včelaře přesně na 1kg medu z nástavkových úlů o obsahu vody 18,5% aby se předešlo té podivné míře 950g.

Co se osvědčí to je třeba zničit a nahradit úplným chaosem?

7,10 - 7,50 za sklenici a 2,50 za víčku bude spíš ještě stará cena z nějakých velkých zásob. Připadá mi, že to je cena, jaká byla u víček a sklenic ještě před covidem. Nová cena pak bude, až se staré zásoby vyčerpají.

(91.221.213.137) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780)

Otázka je co tím vlastně vyřešili - zvětšit obsah na 770ml??

........

Pět do amerického gallonu,?

Já si myslím, že tím neřešil nikdo nic. Jen prostě sklárna z nějakého technického důvodu přešla z jednoho vzoru sklenice na druhý. Protože těch sklenic se neodebírá tolik, aby to dovolilo diktovat sklárně nebo sklárnám, tak to je prostě naopak, diktuje sklárna.

Takže se na nějaké sklenice se včelou sklárny příští rok vybodnou úplně, těch 770ml nikdo nechce. Vzali jsme 720ml obyčejnou a vrátili jsme se tímto x let zpátky kdy se do sklenic kilo medu nevejde.

Český med v USA 1/5 galonové sklenici? Svět se v (/) obratil.

(91.221.213.137) --- 16. 4. 2022
Re: cena sklenic (75780) (75781) (75783) (75784)

Takže se na nějaké sklenice se včelou sklárny příští rok vybodnou úplně, těch 770ml nikdo nechce. Vzali jsme 720ml obyčejnou a vrátili jsme se tímto x let zpátky kdy se do sklenic kilo medu nevejde.
............

Ano, mysleli chlapci dobře žeby bylo pět kilo medu v us gallonu, ale nedomysleli. Kdyby ji udělali tu sklenici s včelou menší, tak by ušetřil včelař med, zákazník své peníze za nákup menšího balení a sklárny by více vydělali. Ikdyž to zní nelogicky, trh takový často je, stačí se zamyslet jak funguje rozhodování při nákupu základních potravin u každého z nás. ... když s každým novým dnem je stále dražší žít.

V mém příspěvku z 16.4. je uvedená cena již povýšena s platností od 1.4.22- viz nabídkový list.Proč stále řešíte sklenice 770 ml-prostě prodáte zákazníkovi ve sklenici 1 kg medu za srozumitelnou cenu.

Sklenice jsou to posledni,co by mne ted trapilo.
Zacina velke kveteni,merunky,broskve,renklody,tresne,dokonce uz i hrusky a vcely letaji sotva par metru od ulu pouze pro vodu a trochu pylu,pokud zrovna vysvitne na par minut slunce a nahodou prestane na chvilku vecny ledovy vitr..Opyleni bude klesat umerne od vzdalenosti stanovist vcelstev.

Kdybych takhle kupoval med, tak by mě sklenice se včelou spíš odrazovala. Řekl bych si, že ten včelař všechno dělá zbytečně pečlivě a tudíž zbytečně draho. Bral bych přednostně med v univerzální sklenici bez včely. Pokud bych to někomu nekupovat třeba jako dárek a nějaký kvalitní, třeba tmavý med.
Naopak by mě třeba přilákala vkusná nálepka, ale ne ta prodávaná komerční univerzální , ale udělaná přímo na místo a na včelaře. Nejlépe asi vytištěná na levné barevné laserovce, možná i na černobilé levné laserovce.
Tím se dá taky reagovat na odlišné sklenice. Nevím, jaká je přesnost sklárny, co se týká rozptylu hmotnosti a objemu sklenice, ale počítám při vlastním tištění nálepky není prostě problém zvážit dostatečné množství sklenic bez medu, dostatečné množství sklenic s medem a potom uvést množství medu ve sklenici prostě pravdivě, tak jak je. Podle mne je kupujícímu +- jedno, jestli ve sklenici kupuje 1.065 kilo medu nebo 0.990 kilo a jestli by správně v prvním případě měl platit 207 Kč a v druhém třeba 197 Kč. Stejně včelař budeč chtít pořád za tu sklenici 2 stovky a když se rozhodne zdražit, tak třeba 230 Kč. Jen se podle mne zákazníkovi nesmí mlžit, že v obou sklenicích je přesně kilo, ono se to nakonec vždy nějak provalí. Třeba tím, že zákazník z dřívějška porovná starou a novu sklenici.
Nebo prostě za starou se 720 ml když se paltilo 200, tak nyní za novou se 770 ml se bude prostě platit 210. A jsou tím vyřešeny i odlišné sklenice i je "splněno" určité zdražování.

"Takže se na nějaké sklenice se včelou sklárny příští rok vybodnou úplně, těch 770ml nikdo nechce. Vzali jsme 720ml obyčejnou a vrátili jsme se tímto x let zpátky kdy se do sklenic kilo medu nevejde. "
a.
Nejsem si úplně stoprocentně jistý, sklárny zas tak moc neznám, ale je možné, že sklenice s povrchovým reliéfem s tou včelou vyžadují náročnější výrobu než běžné sklenice bez reliéfu. Je možné, že to sklo, co jde do formy, musí být teplejší a tudíž tekutější, aby se takový drobný reliéf dostatečně kvalitně vyplnil. Sklárna tudíž na takové sklenice může spotřebovat o něco energie navíc, což zvláště dnes výrobu může znatelně prodražit.

Opylení zmrzlých květů není už třeba, otevřely se květy rengloty - bez plodů, ty umrzly před měsícem. Rozkvetlé třešně hnědé, mirabelky černé, meruňky opět zmrzly, klasika.

Teploty podprůměrné, zima, mokro, denně mrzne - častěji jak v zimě, konec dubna ve včeláh se balancuje na hranici hladu, asi už taky klasika?

Divné jaro letos.
Myrobalány, meruňky, mirabelky se rozjely už na začátku dubna, už dávno odkvetly a u nás od té doby nic. Třešně, jabloně, švestky, hrušky, všechno to zastavilo rozkvétání a momentálně už nejméně týden nekvete u nás nic.
Zase na svahu obráceném k jihu naplno kvetou pampelišky, které jinak kvetou až od prvního týdne v květnu.

28.3 2022 jsem do diskuze vlozil par slov o pocasi - komu jsme co udelali - a to plati dodnes i s tim - to bude asi rok. stale to pokracuje dal jak na houpacce. jiste zlepseni je, ale stale chybi voda a nadeje umira naposlefy.

28.3 2022 jsem do diskuze vlozil par slov o pocasi - komu jsme co udelali - a to plati dodnes i s tim - to bude asi rok. stale to pokracuje dal jak na houpacce. jiste zlepseni je, ale stale chybi voda a nadeje umira naposlefy.

Voda mne stve vic nez zima,dnes predpovidano lokalne par mm srazek,zase nic.Na mape sucha moje okoli uz nemuze byt cervenejsi.Lesy vymlacene,vodu nema co skladovat.Bezva vyhlidky na nejakou urodu,rano opet - 2 stupne.Uz kvetou i svestky,mazec.

Kvetou už hrušky, bavil jsem se dlouholetým zkušeným včelařem, tak krmí už druhou dávku. Včely plodují topí, a každé ráno mrzne.

Moc toho nepřinesou ani teď - prý to má být to ,,oteplení"

Průměr denních maxim má být už přes 15°C, a to ani není, nehledě na to, že by mělo být teď kolem 20°C aby se to vůbec stačilo zprůměrovat, takže 4. rok po sobě opět studené jaro zakočené věčným deštěm do řepky a šmitec?

Dnes přes den inverze mlha, pak zataženo a stačil dorazit zase odporný fučák, další dny má fučet 40-72km/h.

Nejpravděpodobnější varianta vypadá tak: Následující dny budou chladné, pak se přechodně dostanem na průměr i mírně nad, ale jen krátce, než dorazí další poměrně výrazná studená vlna - ta vychází asi na 2. až 4. května.

Dobrý odkaz na sledování teplotní odchylky vzduchové hmoty je např:

https://www.wetterzentrale.de/de/topkarten.php?map=3&model=ecm&var=34&time=0&run=0&lid=OP&h=0&tr=6&mv=0#mapref

Tady v MS kraji, sever od Beskyd právě začínajéí kvést naplno třešně. Napoleonka na zahradě je v plném květu, některé teřšně jsou aztím tak napůl. a začínají rozkvétat hrušně a jabloně. Ze svěstek kvetou dost všelijaké slívy, ale švestka domácí ještě ne.
je úplně jasno a teplo a včely na třešních úplně hučí.
Sucho tady není. Či je přiměřené, aby šlo právě chodit do přírody.

plne kvetou hlavne tresne s svestky-tak velke mnozstvi kvetu jsem nevidel hodne roku, ale o snusce se neda hovorit - zasoby dal ubyvaji. po uhynovem roce, ktery byl pro mnohe katastrofalni, kteri se nevzpamatovali dodnes - nebudu popisovat proc, jsem druhy rok bez jedine ztraty vcelstva pri celkovem stsvu skoro 100 vcelstev. jsem na pocatku razantniho pocetniho snizeni stavu, ktery je planovan ctvrty rok,ale uhyny to zhatily - podminka byla - vratit zdravotni a pocetni stav , kde byl a potom snizovat. navic do toho prisel uraz, ktery me omezuje.nejen to, ale take celostatni inflace a zdrazovani bude mit dusledek na snizeni prodeje medu. uz ted je viditelny. zajem zakazniku, mozna klesne o 40 - 50 % a to je hroziva prognoza. mozna se nedotkne tech s malym poctem vcelstev,kteri podcenovali svoji praci a drzeli se s cenou od 120 do 140 kc. malo kdo si to prizna, ale usi slysi a je to jejich vec. nemeli odvahu s kvalitou ? priroda je tak zdevastovana, ze obnova snuskovych zdroju muze trvat 20 roku.lesy mizi i s malinami -zato ostruzin je dostatek. repka rozkveta, je misty nejaka ridka. pokud se nevyrovna vlahovy deficit v pude, muze byt spatny snuskovy rok. upati vychodni casti drahanske vrchoviny s nadmorskou vyckou 240 - 370 m.- snad se vse v dobre obrati - nadeje umira naposledy.