Včelařská konference

Právě to je projev epigenetiky. Co způsobí to, že se z létavky stane kojička? Co způsobí to, že se včelstvo efektivně rozdělí na roj a pozůstalé včelstvo? Co způsobí efektivní dobu kladení?, co způsobí, že se z vajíčka a následně z larvičky vyvine matka?, ... Je mnoho, co se díky ní děje prakticky ze dne na den a mnoho toho, co se předává "zkušeností" společenství, je mnoho toho, co dokáže aktivovat geny do více následných generací, je mnoho toho, co způsobí potrava.
Takže máš i nemáš pravdu. Nositelem těch žádaných vlastností může být matka a pozvedne včelstvo, nebo špatně "naladěné" včelstvo ty její kvality neumožní uplatnit, tedy dočasné předávání špatných zkušeností.
Uvědom si, že včelstvo je značně geneticky heterogenní a může mít až 60 otců a tím pádem nespočet vlastností (dovedností) a né jedna vlastnost, ale vhodná kombinace vhodných vlastností slaví úspěch.
Potom tedy šlechtění včely je podle mého nadlidský úkol, možná nikdy nesplnitelný. Jedinou šancí je šlechtění včelnice. Tedy zachovat dostatečnou genetickou variabilitu a z tohoto společenství včelstev brakovat evidentně propadající matky.
Hlavní potíž vidím v tom, že málokterý včelař je té selekce schopen a pak také ochoten.
Možná už tu byly tisíce varroatolerantních včelstev, ale buď je nikdo nepoznal, nebo poznal, ale z výše uvedených důvodů nemohl, nebyl schopen tuto vlastnost uchopit a ve svých včelstvech upevnit.