Včelařská konference

To by bylo asi spíš na ty novodobé lidi, ne na tradiční včelaře. Jako ty lidi, co detailně ví ze zelených žvástů, jak se má na zahradě a v přírodě hospodařit, ale když jenom sednou na židli, o kterou je opřený rýč nebo motyka, tak do hodiny se jim na ruce udělá mozol a aby zašroubovali klíčem matku na šroub, tak k tomu potřebují půl dne hledání informací na internetu.

Ja to vidim tak,ze kazdy vcelar se ma starat o svoje vcely a na podobne hlouposti vubec nepristoupit.

Proč si někdo z hlavounů a velmi šíré odborné veřejnosti myslí, že ekologický přípravek nemůže obsahovat něco, co je částí syntetického produktu?

Z čeho se vyrábí údajně přidaný pyretroid v ekopřípravku? Žeby surovinou bylo něco, co se shoduje s psaným obsahem v přípravku zároveň i v syntetickém produktu?

Já to vidím tak, že když může existovat hodinový manžel, který za 500 nebo dnes už asi tisíc Kč přijede s bednou nářadí, a v bytě třeba vyvrtá díru a pověsí obraz nebo vymění těsnění u kapajícícho kohoutku nebo natře dvířka kuchyňské linky atd. Tak může existovat i "hodinový" včelař. Po celé republice by jezdit nemohl. to by se lidi nedoplatili, ale z nějakého bydliště kolem dokola do takových 50 až 100 kilometrů už by to šlo. Akorát by se jenom muselo najít dost lidí ochotných za takovou službu příslušně platit. To jsou právě ty rozhodující detaily, kolik platit a za co všechno platit.
Případně možná by se to vyvrbilo tak, že se to bude dotovat nebo platit příslušným úřadem jako služba na udržování přírody. Třeba v nějaké nové řadové zástavbě, kde nikdo ty včely nebude chovat, by mohl místní úřad chtít řekněme co kilometr pár včelstev.
je právě třeba akorát začít r, jestli se to povede. Nějaký mladý a hloupý (nadšený) s autem a vybavením by to mohl začít zkoušet.

https://dluhopisy.cz/clanek-rizika-korporatnich-dluhopisu

Mně se to jeví jako hloupost. Jako, že bude objíždět celou republiku a dělat "servis". Nehledě na rizika podnikání... jedině, že by ztráty zatáhl investor a pak se slehla zem. Však je to s ručením omezeným :)

Ostatně něčím podobným, prodejem služeb kolem včel s eteoreticky může živit každý včelař. Musí jen sehnat dostatečné množství klientů, kteří mají na zahradě včelstva a kteří jsou ochotni platit za jeho služby včelaře. Všechny potřeby k tomu se bez problémů vejdou na trochu větší přívěs za osobní auto, včetně třeba velkého těsného stanu na pracovnu na vytáčení a medometu a podobně. Majitel včelstev dodá vedel úlů se včelami a plochy třeba jenom nádoby na med a úložný prostor na nějaké náhradní plásty a víc nemusí mít.
Když bude od dubna po září si schopný sehnat práci u včel aspoň na 5 dní v týdnu po 8 - 10 hodinách, měl by být schopný se tím uživit.

Co se divíte, pán prostě našel další způsob, jak se živit včelařením. I kdy nevlastní stovky včelstev, nevlastní plochy, kde by ty včelstva mohl zimovat a kde by na jaře byla dostatečná snůška pro rozvoj včelstev, nevlastní drahou velkou zpracovnu medu a vosku, kde by med ze včel přerobil na produkt připravený k prodeji - sklenice s medem a vosk třeba na emzistěny nebo svíčky atd.
Při vhodném uspořádání detailů přesto může od dubna po září být denně ve včelách, pracovat v nich a na rozdíl od klasických včelařů nebýt závislý na úrodě medu a na kolísání ceny medu na trhu, protože chybějící peníze zaplatí jeho klienti, lidi, co poskytnou plochy na úly. Akorát místo existečních starostí se včelstvy, aby se uživil, bude mít starosti s lidmi. Jak sehnat dostatečné množství klientů reklamními kampaněmi, jak nastavit podmínky, aby klienty neholil a lidi se nebouřili, ale aby současně on netrpěl nuzotou a neprojezdil ježděním po klientech majlant atd.

6 % ročně v době 18 % inflace, tak to zní vyloženě lákavě :)

Tak jsem to proklikal a ono to má pokračování:

https://www.global-apis.cz/pro-investory/

No potěš koště, mám je kousek ode mě, prakticky za kopcem...

,,Likvidace včelařství má dnes už tolik podob....." jak poznamenal gupa.

https://www.global-apis.cz/vcelareni-na-klic/

Co je tohle zase za zhovadilost? Chapete to?

Doslechl jsem se zajímavou informaci.že vedení ČSV chce za vyšší částku přebudovat sídlo v Křemencově ul.Je na tom něco pravdy,nebo je to desinformace ?

Ne každý jouda, který si otevře volně stránku v prohlížeči, tak jak je to nyní!!!<

Si stěmi IP adresami mohou akorát tak na Mze vytapetovat. Volné to je prý kvůli všeobecnému veřejnému ohrožení při ochraně např. parku, lesa, nejde jen o zemědělce. Tak si to pamatuji zminula.

Od začátku si myslím, že jde o řízenou likvidaci včelařství. Stejně jako beznaděj při tak jasné otázce proč jsou nemocná včelstva a mizí ve velkém před očima.

Likvidace včelařství má dnes už tolik podob a inícií k likvidaci, že jen blázen by si myslel, že se včelařství nechce stát zbavit a zlikvidovat jej nebo zbavit odpovědnosti zaněj.

Připomíná mi to vidinu kterou často mám, že si jeden vybudoval Včelpo a Předboj a ten jeden má svaté právo ho aj zaříznou a vytunelovat. To samé se nyní děje se včelaři.

Je to smutné.

"Jistě Radime. Zemědělci po přihlášení do systému, prosím!!! Ne každý jouda, který si otevře volně stránku v prohlížeči, tak jak je to nyní!!!
a.
Tak s tím jednoznačně souhlasím.

Jistě Radime. Zemědělci po přihlášení do systému, prosím!!! Ne každý jouda, který si otevře volně stránku v prohlížeči, tak jak je to nyní!!!

Tak jméno, telefon a email zas tak moc osobní údaje nejsou. Jméno a kontakt na včelaře tam být musí, jinak by ta databáze neplnila svůj účel, zemědělci by neměli jak včelaři nahlásit, že tam budou ošetřovat pole pesticidy. A číslo parcely taky, jinak by zemědělci nepoznali, že někdo má včely tam, kde budou oni stříkat.

Já jsem si na "viditelnost" osobních údajů včelařů v LPIS nedávno stěžoval a dostal jsem odpověď:

" Chápeme, že z toho radost nemáte, že jsou Vaše údaje viditelné, myslím telefon a e-mail. Toto se řešilo před třemi možná už více lety vcelku intenzivně, ale již se s tím včelaři smířili. To, že budeme zveřejňovat tyto údaje je zakotveno v zákoně o zemědělství č. 252/1997 Sb., v platném znění. Tím, že je to v zákoně neporušujeme GDPR. Navíc tam nejsou kontakty jen na včelaře, ale i na další provozovny, ten kdo má koně, prasata atd.
To, že se budou včelstva krást se nepotvrdilo, nekradou se více než se kradli a navíc, policie od nás dostane, pokud chce i IP adresu, kdo se na včelstva díval, aby mohla lépe pátrat. "

Když jsem si uvedený zákon a další související četl, tak ta situace jak je, zákonu ODPORUJE. MUSÍ být zajištěno, že data nikdo nezneužije a to není. Jestli máte někdo sílu, zkuste to změnit: aby údaje včelaře viděl jen ten, kdo se k LPIS přihlásí (= ověřený LPIS uživatel, ověření datovou schránkou apod.).


"Nápad dopadl tak, že zemědělci na nějaká hlášení serou úplně a stanoviště včelařů jsou volně dohledatelné na internetu."

To nerozporuju, že jsou trvanlivější druhy dřeva, ale vždy záleží na okolnostech. Pokud je lipové řezivo správně ošetřené a není vystavené nadměrnému vlhnutí a není tam brouk, pak vydrží skutečně pro využití v tenkostěnných úlech velice dlouho. Mám 15 let staré lipové nástavky a netváří se, že by chtěly vyměnit. Oproti smrku žádný rozdíl. Jinak jsem viděl už i lipové krovy hodně staré... takže toto není něco co bych řešil, ty úly mě myslím s rezervou přežijou.

Podle mne hlavně přispělo to, že na tom místě to za dešťů hodně vlhne. Odspodu i od deště. Průdušné by to být víceméně mělo, protože to natírám jenom fermeží. A jinak přirozeně taky platí to, že dřevo na palety to je mix odpadního dřeva a ty některé kusy jsou skutečně s velmi nízkou životnsotí. Ale ta lípa, i když suchá, má tu životnost taky dost sníženou, to dřevo prostě je měkké a velm i snadno se v něm dřevokazné houby šíří. Lípa je možná ještě rychleji se kazící dřevo než listnaté měkké vrba, topol, nebo ještě osika. Rychleji by se měla kazit už jenom tuším střemcha nebo olše.

To by mohlo být. Z palet je to skutečně odpadní řezivo a jde i o to jestli máš tenkostěnné, nebo nějaké uteplené. V uteplených, pokud je špatně provedená konstrukce, dochází ke srážení vlhkosti, degradaci materiálu. Životnost jde pak dolů. Rovněž nátěr krycí barvou nepřispívá k prodloužení životnosti. Barva ucpe póry a dřevo pak správně "nedýchá"

U tenkostěnných nástavků je vnitřek potažen propolisem a při správném venkovním nátěru a umístění (ne na zhnilých dřevěných paletách a stříšky s přesahem), pak vydrží "věčnost".

Mi vychází životnost tak 10 - 15 let nepřetržitého používání nástavků. To je třeba ze smrku, ale desky určené na palety, kde je třeba smrkové dřevo z "václavkových spodků" kmenů smrků, kde je to smrkové dřevo občas velmi řídké a málo odolné hnilobě.
A taky mám včely pod stromy, kde je po dešti dost dlouho vlhko plus na podstavci, přes který se ta vlhkost natahujke. Úly jsou vlhké znatelně déle než třeba úly na volném prostoru a třeba kovovém stojanu.

Lípa je taky dobrá. Pokud se nástavky dobře ošetří a zachází s nima správně, tak vydrží desítky let. Ale beru prostě to, co je k mání. V minulosti jsem dělal ze smrku, borovice, olše, lípy i nějaký modřín a vše slouží. Ideální by byla vejmutovka, ale tu jsem tady nikdy nesehnal. Beru zásadně dobře proschlé, vzduchosuché řezivo a po letech stále vše drží v cinkovaném spoji na milimetr.

Lípy je na nástavek podle mne skoro škoda. je to sice lehké a dobře izoluje, ani se to moc neštípe, ale lípa rychleji hnije. Na nástavek bych použil spíš levný smrk nebo jiné levné dřevo a lípu spíš na vniřky, na loučky rámků a podobně.

Díval jsem se na cenu nástavků a třeba Nerad už má za lang 2/3 450 kč. Bývalo před 8 lety 300 kč. To je navýšení o 50 % a většina včelařů nástavky kupuje. Inu řezivo a energie šly nahoru.

Já teď sehnal pár kubíků krásných 7 let vyschlých lipových prken 30 mm za 3500 kč/m3, tak mám zase na 2 roky vystaráno a může se vyrábět (cena řeziva na 1 nástavek cca 60 kč). Z rozhovoru vyplynulo, že je to končící včelař (60 včelstev, všechno pokapalo a není energie na obnovu). Tož tak.

Zatím jsem pokles odbytu nezaznamenal, spíše oproti loňsku mírně vzrostl. Prodávám kolem 100 - 150 kg týdně, pouze drobný prodej. Průměrná cena za kg 215 kč. Více zatím zdražovat nebudu, s cenou jsem spokojen a medu bylo letos nadprůměrně.

Tak odbyt zřejmě klesá, protože med se pro mnoho lidí, kteří musí šetřit, stává zbytnou potravinou.

Zrovna vyšel aktuální rozhovor. Říká se že platilo cena 1kg másla = 1kg medu. Máslo za 80kč a ještě skoro bez zisku.

Dokážou nynější včelí provozy se starou cenou kolem 200kč/kg medu utáhnout provoz s investicemi, odvody státu, a zachováním zisku? Páč za 300/kg ten med nikdo nekoupí, když klesá odbyt už teď.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-agenda-ceske-maslo-mizi-z-pultu-nahradily-ho-zahranicni-lezaky-s-ceskym-prebalem-217290#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Ceny všech potravin letí nahoru s 30-100% navýšením, ale u medu v inzercích naopak loňské ceny se někde ještě propadly. To je rovnou dvojitý otřes pro drobná i větší včelí hospodářství. Můžu potvrdit,za med letos ponechaná loňská cena a odbyt je přesto slabší, člověk by čekal run na zboží se starýma cenama jak je to vidět v super hypermarketech. Poslední dodaná paleta cukru za starou cenu byla po ranní otvíračce rozebrána za 4 minuty, davové šílenství.

tak jestli to do registru dává CMSCH podle stabilního stanoviště, to je zimního stanoviště nebo to tam dávají funkcionáři ZO podle hlášení na zimu , tak to je mi jedno, včely mám uprostzřed vesnice u baráku a tam to krást nebudou.
A kdybych chtěl kočovat do lesa, tak to nyní v první řadě na svůj pozemekv lese a to v žádném registru nebude.A jen přes léto

Ty tedy nehlásíš nic do registru včelstev u CMSCH. A nepodáváš tedy požadavek na dotaci, protože nemáš přidělené registrační údaje nutné pro jakkoukoli žádost o dotaci.

Tak to jsem rád, že mám včely umístěné tak, že to nemusím využívat.

Funguje a dobře včelař najde kde jsou v okolí včely,že zloděj si najde stanoviště včel na internetu je lehčí než jit na OÚ a požádat o výpis stanovišť kvůli postřiku.Kdo bude chtít ukrást ukrade (případy, oplocené stanoviště,přišrubované dna k podstavci,fotopasti ukradené v kuklách) atd. není to Bohudik časté. Odkaz:https://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/

Nápad dopadl tak, že zemědělci na nějaká hlášení serou úplně a stanoviště včelařů jsou volně dohledatelné na internetu.

Jak dopadl ten záměr zveřejňovat včelařská stanoviště v extravilánech, jejich GPS souřadnice, c v polích a lesích. Rozjelo se to nebo to chcíplo?

Na důchod nespoléhám. Od 18 se starám sám o sebe a vytrvám v tom až do konce. Vše jsem si vybudoval sám od naprosté 0 a mám jako čekat na nějakou almužnu od kleptokratického státu (de facto dokonale organizovaná a legalizovaná mafie)? Jsem celý život zvyklý pracovat a přesně vím co by se stalo, kdybych přestal. Starý stroj se musí mazat a používat, jinak zatuhne.

Nikam se nebudu stěhovat. Neřeším co bude zítra a co nemůžu ovlivnit. Krádeže řeším -> snažím se jim zabránit. V prvé řadě je hloupost zlodějům veřejně označit parcelu se stanovištěm. V druhé řadě je dobré mít zimoviště a tam svážet včelstva z problematických stanovišť a nejlepší je mít stanoviště za vysokým neprůhledným plotem, i to se poštěstí.

Učitě ta cena medu bude,až bude průměrný výdělek 120000 Kč
Olomouc přednáška včelařky ze Španělska cena medu smíšený 5 euro,jednodruhový 7 euro a k tomu Asijská sršeň usudek ať si udělá každý sám.<


z čeho úsudek? Průměrné platy přes 100 000 na Kč v Eu jsou, jen ne unás, jsme jen hloupí chudáci co věří, že se někdy zato, že státu odvádí daně a povinné odvody, dočkají důstojného důchodu. Příští vládu čeká posun věku odchodů do důchodu kvůli silným ročníkům narozených od 70-76, pěkně předem se dává najevo to, že hodně lidí by se mělo odstěhovat do zahraničí, tz. mimo ČR.

Mám dva známé co se tak odstěhovali a užívají si výhody bohatších důchodových systémů jinde. Velmi mne přemlouvají, abych se prostě přestěhoval a vše ostatní že mi dojde časem, že je blbost být v česku.

k úsudku, dle 1984, ...Takže je úsudek správný, když zde napíšu, že je vlastně jedno jestli tě podvede a okrade o peníze stát nebo nějaký postižený psychopat kleptoman kterého ne a ne opustit myšlenka, že bude boháč, když si nakrade včelstva a bude tak prodávat med z těch nakradených včelek nebo je jestě tu noc prodá po 20€ přes bazoš jinému postiženému psychopatovi co si říká včelař který nakoupil výhodně včely.

"Učitě ta cena medu bude,až bude průměrný výdělek 120000 Kč
Olomouc přednáška včelařky ze Španělska cena medu smíšený 5 euro,jednodruhový 7 euro a k tomu Asijská sršeň usudek ať si udělá každý sám."
a.
Prodej a nakupování medu je taková burza, kde cenu určuje za prodejce nejpočetnější skupina prodejců,u nás drobní zájmoví včelaři a nejpočetnější skupina kupujících, to jsou dnes podel mne lidi s příjmy kousek nad minimální mzdou. Ti určují cenu 150 - 200 Kč za kilo, protože zájmoví včelaři mohou za takovou cenu prodávat a nakupující mohou za takovou cenu kupovat. A ostatní prodejci medu včetně profesionálních včelařů a producentů ohřívaných medů pro supermarkety se musí přizpůsobit.

Tak gylcerin působí jak stabilizátor. Bez něho by se kontaktem se včelami roztok v pásku vyčerpal a zbytek stáhnul dovnitř pásku nebo by rovnou vyschnul, povrch pásku by byl suchý a na včely by se později nedostávalo nic. S glycerinem , jak ho kontaktem se včelami ubývá, glycerím absorbuje vodní páru a tak udržuje svůj objem a dostává další kyselinu z hloubi pásku na povrch pásku.Kde se ta kyselina dostane ke včelám.

druhá dávka by se potom dávala po týdnu ...
-------------
vcely znesu vela,ale pokap sa ma davat tak,aby s nim dana generacia prisla do kontaktu len raz..
štavelka z pasikov sa uvolnuje postupne,a za tridsat dni uz potom zevraj neucinkuje,ale v pasikoch je zostava asi dost..ked som po zime oblizol od septembra ponechane pasiky v uloch,aby som vyskusal ci tam je uz len voda,ako niektori tvrdia,tak to bola pecka na jazyk asi jak ked obliznete 9v bateriu :-)... ked pokap opakovany v lete,tak nejaky doma vyrobeny bisanar..silice 2-3 minuty mixovat mixerom v malom mnozstve destilky ,a potom rozmiešat vo zvysku a kapat.. z mojich skusenosti urcite palina ,borovica,koriander,mata,tymian,materina duška.. koncentracie treba skusat a sledovat spady .

druhá dávka by se potom dávala po týdnu ...
-------------
vcely znesu vela,ale pokap sa ma davat tak,aby s nim dana generacia prisla do kontaktu len raz..
štavelka z pasikov sa uvolnuje postupne,a za tridsat dni uz potom zevraj neucinkuje,ale v pasikoch je zostava asi dost..ked som po zime oblizol od septembra ponechane pasiky v uloch,aby som vyskusal ci tam je uz len voda,ako niektori tvrdia,tak to bola pecka na jazyk asi jak ked obliznete 9v bateriu :-)... ked pokap opakovany v lete,tak nejaky doma vyrobeny bisanar..silice 2-3 minuty mixovat mixerom v malom mnozstve destilky ,a potom rozmiešat vo zvysku a kapat.. z mojich skusenosti urcite palina ,borovica,koriander,mata,tymian,materina duška.. koncentracie treba skusat a sledovat spady .

Cenu by měl mít 500-600 a stěží se prodává ve velkém za 150. Prostě je to kokotina krást něco co nemá cenu a v podstatě riskovat své údy a ohrožovat své místo bydliště v době kamer a sledování majetku. Proto samotná včelstva a oddělky nemají takovou cenu na kterou za poslední dobu stouply. Cena vosku je sice trochu výš, ale stouply ceny za energie a také za čas práce.
..............................................................
Učitě ta cena medu bude,až bude průměrný výdělek 120000 Kč
Olomouc přednáška včelařky ze Španělska cena medu smíšený 5 euro,jednodruhový 7 euro a k tomu Asijská sršeň usudek ať si udělá každý sám.

"pouziva sa zasadne v bezplodovom obdobi..v lete pasiky stavelka plus glycerin..
jasne ze aj v lete sa da urobit stav bez plodu,tam je lepsie postrek vciel na plastoch kys.mliečnou..pripadne postrek stavelkou v cistej vode..videl som v DE,ale zatial som sa nedopatral ku koncetracii."
a.
Mi právě vyhovuje pokap, protože na včelách mám téměř trvale síto. Já jem odhrnu shora ze strůpku uteplivky a potom můžu injekční stříkačkou bez problémů na včely do všech uliček libovolně kapat nebo stříkat. A když to bude v noci a použiji k osvětlení červené světlo z LED diod, včelky by ani neměly poznat, že na ně někdo kouká.
Ale ještě mi není jasná jedna věc. Pokapem Šťavelkou se musí ošetřovat v době, kdy tam není plod. U zavíčkovaného plodu šťavelka nedosáhne na roztoče v buňkách, ale současně se uvádí, že pokap šťavelkou poškozuje mladý plod. Přitom při pokapu se použije necelý gram šťavelky, zatímco u knotů se použije, co jsem se díval, na jedno včelstvo asi 30 gramů šťavelky, na 30 dnů, což zhruba odpovídá denní dávce 1 gram nebo mírně pod stejné jako při pokapu. Přitom podle popisů léčení šťavelkou knoty těch 20 - 30 dnů plod určitě nepoškozuje, ale jednodenní stejná dávka kyseliny pokapem plod poškozuje?
I když ono by to pro léto zas tak moc nevadilo. Mohlo by se v létě léčit šťavelkou pokapem "silou" dvěma dávkami. První dávka pokapem by potom vyřadila mladý plod a včely by ho tak vyhodily nebo zkonzumovaly, druhá dávka by se potom dávala po týdnu nebo tak nějak, kdy by se starý plod už vylíhl a nový k zavíčkování nebyl, takže by druhá dávka zasáhla všechny roztoče.

"Hodně hloupý zloděj, nedávat desetitisíce za vybavení chápu, ale med je za posledních 30 let v podstatě zatu dobu nejlevnější. Cenu by měl mít 500-600 a stěží se prodává ve velkém za 150. Prostě je to kokotina krást něco co nemá cenu a v podstatě riskovat své údy a ohrožovat své místo bydliště v době kamer a sledování majetku. Proto samotná včelstva a oddělky nemají takovou cenu na kterou za poslední dobu stouply. Cena vosku je sice trochu výš, ale stouply ceny za energie a také za čas práce. "
a.
Já myslím, že to je pořád ještě pozůstatek socialistického přístupu ke včelaření. Za socialismu, nějak od roku 1970 - 75 , byl totiž drobný zájmový včelař režimem velmi zvýhodňován. Režim mu umožńoval nastavením podmínek, výkupu medu a cenou cukru a dalšího a podporovu samovýroby prostředků pro kočování za relativně málo práce si velmi slušně přivydělat. A to proto, protože drobný zájmový kočující včelař kryl neschopnost socialistického družstevnictví masově provozovat včelařské velkoprovozy tehdy nutné pro opylování řepky a dalších zemědělských kultur. Výjimkou byl tuším Tachov, Třeboň a tuším ještě jedno zemědědělské družstvo, kterým se za socíku ty včelařské velkoprovozy postavit podařilo.
Lidi si tak nějak zvykli, že zájmové včelaření, na rozdíl od zájmové třeba myslivosti, rybářství, kynologie, chovatelství a dalších koníčků, přináší slušný výdělek, i když to člověk nedělá na špičkové, ale jen na průměrné úrovni. Další rozvoj tomu dala současná zelená masírka o včelách, které svým opylováním plodin udržují lidstvo, kterou spousta politiků využila na nákup voličských hlasů za dotace na včelaření.
Takže mezi včelaři je dodnes dost jedinců, kteří včelaření chápou hlavně jako zdroj peněz. A když se jim jim nedaří, tak prostě ždímají ty včely bez uhledu na cokoliv.

Jasně, já si s tím (úhyny) hlavu nelámu. Dle toho co jsem v posledních týdnech viděl a slyšel bych se spíše obával krádeží včelstev. Budou se doplňovat stavy a klasický byznys model musí jet dál úhyny neúhyny...
...


Hodně hloupý zloděj, nedávat desetitisíce za vybavení chápu, ale med je za posledních 30 let v podstatě zatu dobu nejlevnější. Cenu by měl mít 500-600 a stěží se prodává ve velkém za 150. Prostě je to kokotina krást něco co nemá cenu a v podstatě riskovat své údy a ohrožovat své místo bydliště v době kamer a sledování majetku. Proto samotná včelstva a oddělky nemají takovou cenu na kterou za poslední dobu stouply. Cena vosku je sice trochu výš, ale stouply ceny za energie a také za čas práce.

Prostě do včelaření může dnes jít jen opravdu korunovanej trouba. Z toho mediálního přílivu co tu byl při začátku EU dotace se dávno stal reklamní trik a odliv hodnoty medu je stále v kurzu.

Mimo jiné. Mnohem zdravější je mnoho jiných věcí než med. Třeba sehnat opravdu dobré maso bez ATB, napít se mléka bez ATB, sehnat vitamíny které nejsou nadstaveny placebem, nebo prostě dýchat mikrobiologicky přáteslký vzduch který nebude dělat problémy dýchacím cestám mne a mým dětem. Třeba umět analyzovat čistotu vzduchu v zateplených domech a bytech, z toho by se mohl i někdo mít lépe než včelařit a myslet si jak je ten med zdravý.

Jasně, já si s tím (úhyny) hlavu nelámu. Dle toho co jsem v posledních týdnech viděl a slyšel bych se spíše obával krádeží včelstev. Budou se doplňovat stavy a klasický byznys model musí jet dál úhyny neúhyny...

1984 (37.48.16.203) --- 17. 10. 2022
Re: Úhyny (76205) (76206)

Tohle není žádný začátečník :) spíš klasický výběrčí medu jedenkrát za rok. Ale v okolí 500 m jsem napočítal dalších minimálně 100 včelstev. Přitom podmínky pro včelaření nicmoc. Akorát jarní řepka a pak 2 km akát, pokud nezmrzne. Klasická absence pozdní snůšky, vytočení do mrtě a krmení s odstupem - můj tip. Těmto převčeleným místům je moc dobré se vyhnout.<

Klasicky aplikovaný byznys model, totu bylo už řečeno a vyřčena touha po změně, itak se může včelařit. Tak proč by ne? Na druhou stranu, i tak probíhá selekce. Je to smutná životní situace včelstev ale je tomu tak. Život je většinou smutná záležitost ale většinou potom může pokračovat v určitém směru dál.

Akorát mi není jasné jak by to dělali v létě, kdy těch uliček bude obazených víc. ....
-------------
pouziva sa zasadne v bezplodovom obdobi..v lete pasiky stavelka plus glycerin..
jasne ze aj v lete sa da urobit stav bez plodu,tam je lepsie postrek vciel na plastoch kys.mliečnou..pripadne postrek stavelkou v cistej vode..videl som v DE,ale zatial som sa nedopatral ku koncetracii..

Tohle není žádný začátečník :) spíš klasický výběrčí medu jedenkrát za rok. Ale v okolí 500 m jsem napočítal dalších minimálně 100 včelstev. Přitom podmínky pro včelaření nicmoc. Akorát jarní řepka a pak 2 km akát, pokud nezmrzne. Klasická absence pozdní snůšky, vytočení do mrtě a krmení s odstupem - můj tip. Těmto převčeleným místům je moc dobré se vyhnout.

že by velké oči finančního zisku z včelaření vyvolaného zveřejńovanými maximálními výnosy medu na včelstvo? A poté zklamání, když ty včelky "nechtějí" ty desítky kil medu do těch všech 40 úlů na stanovišti nosit?

Dnes jsem na procházce šel kolem nějakých stanovišť a nahlédl jsem ze zvědavosti jak to lítá, či spíše nelítá. Evidentně již proběhla masivní destrukce.. ale při pohledu na neskutečný bordel na stanovišti, změť polystyrenu, prázdných a rozbitých flašek od okurek, jakýchsi roztrhaných lepenek mně bylo až smutno. 40 úlů, cca 75 % bez včel, podle smradu s dílem ve stavu rozkladu, plno motýlice... a není to nemocí, ani stářím... a v okolí 500 m dalších 5 stanovišť, to budou mít sousedé včelaři zase "radost"

Uvádí se roztok 42 gramů KŠ nebo nějak 52 gramů dihydrátu KŠ na 600 gramů cukru a celkem litr roztoku a do jedné uličky 5 ml roztoku. Na 10 ml na dvě uličky to je 0,42 nebo 0,52 gramů KŠ. Maximálně může být 25 ml toho roztoku na včelstvo neboli do 5 uliček. Opravdu spíš to bude ten 1 gram než půl gramu. Víc než 5 obsazených uliček třeba na konci listopadu v zimním chumáči bude mít málokteré včelstvo.
Akorát mi není jasné jak by to dělali v létě, kdy těch uliček bude obazených víc. Možná maximálně 25 ml roztoku na včelstvo platí jen v zimě v zimním chumáči, v létě to může být do každé uličky 5 ml. Nebo se těch 25 ml rozdělí na celý úl? A do roje nebo smetence, třeba kilového 5 ml nebo víc?
Logika by říkala, že když se ta kyselina dávkuje na včely, protože všechny včely si to mezi sebou mají předat a smáčet se v tom, tak když kilové zimní včelstvo třeba obsedá bežně tři uličky a dostane 3x po 5 ml roztoku, tak kilový roj nebo smetenec v roják by měl dostat taky 15 ml roztoku. A produkční včelstvo v sezóně, které má 5 kilo by mělo dostat 75 ml toho roztoku KŠ. To se ale uvidí časem, teď mě zajímá zimní pokap.

V reakci na předcházející příspěvek se mi zdá,že uváděné množství KŠ v roztoku O,5 až 1 g na včelstvo je nedostatečné,neboť dle metodiky při koncentraci 3,5 % KŠ je potřeba 1,63 g na včelstvo.

Tak jsem si to našel na internetu. Předtím jsem se na to díval asi přd rokem a asi jsem nezadasl úplně správná hesla na google a měl jsem nějak zažito, že pokap se dělá i s glycerínem.
Takže na jedno včelstvo připadá así mezi 0.5 - 1 gramem kyseliny šťavelové, podle toho, kolik včely obsedají uliček. Doufám, že ta 95 % účinnost je reálná, protože potom bude možné kombinací pokapu šťavelkou a klasickým léčením vyřešit roztoče s odolností k léčivům plus současně nebude problém léčit i během sezóny, pokud bude situace, že úly a oddělku budou bez mladého plodu.
Přesný návod se dá zkombinovat z těchto odkazů:
https://www.modernivcelar.eu/2619-pokap-kyselinou-stavelovou-byl-stejne-ucinny-jako-fumigace-amitrazem
https://beeinfo.cz/kyselina-stavelova-a-osetreni-vcelstva/
https://vsfdo.cz/2017/11/05/priprava-roztoku-kyseliny-stavelove/
https://www.nastavky.cz/produkt/ruzne/kyselina-stavelova/
A díky všem, kdo reagovali.

Dobře, nepřipravuji léčivo pro nějakého velkovčelaře, kterého včely živí.

To je na Severní Moravě takové malé zavčelení.

No, nemíním připravovat léčivo pro půlku Severní Moravy. Jenom pro svoje včely.

Tak precizní návod je v MV tak před 6ti lety autor Ivan Černý. V podstatě smícháš 1 balení šťavelky české produkce ,váha snad 700 gr. a na to naleješ 1 balení glycerinu objem asi 1 l. Zahřeješ až se vše rozpustí a zprůhlední,ale důležité je nepřekročit teplotu 90 st.No a pak do toho vložíš pásky papíru silného 2 mm, nebo Hobrafilt o rozměrech cca 4x30 cm. necháš okapat! Na plodiště 4 pásky do rozšířených mezer jako Gabony. Já používám na to i háčky proto je dobré před namáčením je provrtat. Myslím že na pásky je už pozdě, na zimní léčení je sublimace nebo pokap. Já kapu někdy kolem vánoc. To že vám nepíšu nachlup přesné množství způsobuje moje lenost, protože bych se musel jít podívat. Zdraví R. S,

Tak když léčení na nemoci, nemáte někdo zkušenosti s zimním léčením včelstev na varaózu kyselinou šťavelovou v glycerínu? případně odkaz na slušný návod? Letos bych to chtěl vyzkoušet a pokud to bude fungovat, jeví se to jako velmi výhodné, protože to je skutečně doslova za pár korun.
Co jsem zatím hledal na internetu, tak se to zatím musí vytahovat z nějakých přepisů referátů či článků a skládat z různých zdrojů. Nebo koupit komerční léčivo za jednotky stovek Kč na každý jeden rok a pomalu i včelstvo.

Je tu týden mrtvo tak nastal čas rozproudit téma jak se zbavit kleštika nebo jak si myslím ,že jsem se ho zbavil. dík za odpovědi .

"Račte si povšimnout od kdy se časopis včelařství ve slovinsku přes pdf vydává, od roku 2007. No jen my v Česku jsme moc nóbl. Máme to na papíře. A vypadá to, že si ten luxus pěkně připlatíme.
Ani PSNV nemá časopis volný. V určitém případě a situaci, by při přechod k pdf v podmínkách ČR získal výhodu. "
a.
PSNV některé vybrané články po nějaké době uvolňuje k volnému bezplatnému přečtení. Až když už jsou čísla prodána a přečtena a finančně vytěžena, takže jejich přečtení zdarma už výnos z časopisu PSNV nesníčí. Aspoň tomu tak bylo, když jsem se kdysi na ten jejich web díval.
ČSV možná Včelařství neposkytuje v PDF a dodatečně k volnému přečtení proto, protože by vyšlo najevo a poznali by to i lidi mimo Svaz včetně politiků a úředníků státu, že většina těch článků v státem dotovaném Včelařství je o ničem a že se tak dotuje spíš hračičkaření než solidní včelaření. U odborných článků včelařských učitelů a "odborníků" se přežvýkávají znalosti staré 20 let nebo z doby, kdy se oni učili včelařit, nebo se jako převratné objevy presentují články včelařských vynálezců, kteří vylepšují kde co, ale nikdo jiný mimo ně to nepoužívá a ani po přečtení článku nikdo používat nebude a podobně. Článků, které by byly zajímavé pro větší množství včelařů nebo i nevčelařů je tam velmi málo.