Včelařská konference

Doba čtivosti je pryč, to je pravda, ale podívejte se, jak vypadá internetové čtivo. Většinu z těch článků vzniká podle jejich kvality tak, že přijde nějaký séfredaktor s troškou peněz a najme levné novináře. nějaké brigádníky studenty nebo téměř nezaměstnané nebo moýžná matky s dětmi na mateřské. A rozdělí to: Ty budeš psát o včelařené, myslivosti a tybaření, ty budeš psát o autech, ty budeš psát o kutilství, ty o stavbě domů, ty o historii , ty o EU .... Informace o oboru si přečtěte ve Wikipedii a rvní týden chci tři články denně a potom 10 článků denně. A "novináři" hledají všude možně, přepisují články, píšou omáčku k oficiálním zprávám, překládají googlem články z angličtiny a jiných řečí..
A když ten šéfredaktor je dobrý, časopis s nějakou slušnou grafikou nějaký rok vydrží, koupí ho nějaký velký internetový hráč, začlení pod sebe. Zkrouhne individuality, trochu přidá na profesionalitě, protože tam na něco dostane skutečného odborníka, ale pořád to bude z poloviny, ze dvou třetin přežvýkávání zpráv někoho jiného, bez kontroly a korekce správnosti.
A právě tam vidím možnosti takového časopisu jako Včelařství. Uvádět originální zprávy z českého včelaření nebo i jiného do toho celkového internetového mišmaše, pokud přebírat, tam maximálně z OVP nebo podobných odborných včelařských zdrojů anebo maximálně ty bulvární přebírané články, pokud budou příliš hloupé a nesmyslné, tak komntovat a uvádět na pravou míru. V nějaké modernější formě než je dnes, třeba provázané s publikací na internetu a podobně.