77667

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



gupa (93.92.52.23) --- 9. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631) (76632) (76649) (76651)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631) (76632) (76649)

No nevím. Například Vlašský ořech je podle mne tak výrazně aromatický, že i kdyby na nich byly nějaké místzní mšice produkující nějakou medovici, včelám by asi páchla a mnesbíralůy by ji. A pokud by nepáchla včelám, páíchl by z ní med. <

Klidně ať ten ohousenkovaný strom klidně obsadí a ve velkém produkuje, už se těším kdyby se tak stalo, královsky ořechový medovicový med ... to by byl trhák.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631) (76632) (76649)

No nevím. Například Vlašský ořech je podle mne tak výrazně aromatický, že i kdyby na nich byly nějaké místzní mšice produkující nějakou medovici, včelám by asi páchla a mnesbíralůy by ji. A pokud by nepáchla včelám, páíchl by z ní med.
U černého ořechu vidím problém v tom, že u nás v Evropě mají velký vliv zelení a kdyby se nějak povědomí majitelů lesních pozemků o černém ořecháu jakožto vhodné alternativě k vysazování na pozemky za účelem produkce dřeva rozšířilo, snažili by se ten úmysl zastavit a dehonestovat kecy o cizím nepůvodním a invazivním druhu a podobně. Nebo dokonce organizovat násilné ničení těch sazenic v lese.
Jinak bych měl i sám zájem vysadit ten strom na svůj lesní pozemek, vím, kde jeden černý ořech ve městě roste a pokud by produkoval životaschopné ořechy, klidně bych s eje pokusil sezbírat a ty sazenice z nich udělat. Semena černého ořechu zřejmě potřebují k vyklíčení kvalitní stratifikaci, asi ještě dlouhodobější než vlašský ořech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (89.24.56.85) --- 5. 2. 2023
juglans regia honeydew

https://www.insectimages.org/browse/detail.cfm?imgnum=5565681

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 5. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631) (76632)

Tímto bádáním okolo medu se zabývám více až posledních 5 let, takže to není moc dlouho.

Ale trošku jsem prohledal internet a vypadá to, že někde by z juglans nigra medovice za určitých podmínek být mohla. Tak se těším,třdba se někdy poštěstí i u mě:
3.5.3 Sající hmyz a roztoči
Do této kategorie můžeme zahrnout hmyz a roztoče, kteří se živí sáním
rostlinných šťáv. V důsledku toho vznikají na listech, plodech či větvičkách různé
novotvary a nekrózy. Dochází k oslabení stromu a tím opět ke zvýšené vnímavosti
k jiným škodlivým činitelům.
Zúbrik et al. (2008) uvádí na ORC výskyt roztoče Eriophyes erineus Nalepa, byť
je pouhým okem neviditelný, způsobuje svým sáním na listech početné zduřeniny.
Weber et al. (1980) udávají mšice Monellia sp. a Monelliopsis sp., které svým
sáním mohou způsobit kadeřavost listů, jejich žloutnutí, defoliaci, snížení přírůstu
a v extrémním případě i odumření celých větví. Georgiev et al. (2008) udávají
z oblasti pohoří Strandža z jižního Bulharska na ORC mšici Monelliopsis caryae jako
producenta medovice. Cikády rodu Magicicada sp., kdy samičky kladoucí do zářezu
do větviček způsobí jejich naříznutí a tyto se pak při větru lámou. Dále jsou zmíněny
Enchenopa binotata Say, Anormenis septentrionalis Spinola, Metcalfa pruinosa Say
a Corythucha juglandis Fitch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 2. 2023
Re: Přednáška (76638)

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Přednáška

Fajn, takže jsme byli na stejné přednášce. Ale já proti Přidalovi nic nemám, nijak ho neosočuji. Naopak bylo tam spousta zajímavých informací. Jen Přidal je akademik, ne včelař praktik. <

No ve třech větách děláš takové protikladné výroky, že to tu musím znovu vypíchnout.

Jak je možné prohlásit o někom že ho neosočuji a hned nato ho osočit, že není praktik? Pan Přidal nejen o praktickém včelařství ví hodně a proto beru to co přednáší vážně. To co sděluje je pochopitelně hodně ověřené, protože se naněj obrací mnoho jeho bývalých studentů nebo jiní chovatelé včel kteří si neví rady a je hlavně přednášejícím co si informace přesně nachystá a podá je ve sledu tak, aby byla chronologie navazující ke konečnému verdiktu v kterém je dost podepřená logika. Nemusím podle něj třeba léčit, ale určitě ho vyzkoušet na jednom stanovišti není k zahození pro nikoho. Jen dodržet přesně vademecum jak ho zpravidla v MV, nebo na přednáškách okolo tohoto, popisuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 4. 2. 2023
Re: Stanoviště dennodenně - 1984 (76639)

, ale podmínka je být okolo včel neustále denně po celou sezonu a sledovat co se děje a včas zasáhnout. Nejprve zootechnikou a když to jinak nejde, pak chemicky.<
<

3.) Dávat do včel každý týden KM nebo KŠ, tak to musí být dobrá šmakuláda. Mě stačí 1 max 2 ošetření ročně, samozřejmě mimo snůšku. A pokud nějaké včelstvo vykazuje problém dříve, pak je třeba jej zrušiz.<
<

Takže jestli to chápu dobře, ve smyslu takového přístupu, nejprve chodíš a čekáš jak včelky např. shazují roztoče, nebo se díváš na česna jak vyhazují nebo vypadávájí mrtvolky, nebo děláš nějakou diagnostiku napadení, která vyžaduje dennodenní návštěvu a nějakou činnost okolo včelstev. Což je ještě mimojiné náročnější na čas a prostředky chovatele, než aby prostě jednou týdně včely prohlídl a použil jeden z postupů k zajištění kyselinové clony. Dennodenně je opravdu ještě kratší frekvence než týdně, kdo zná fyziku a spočte si náklady to pochopí hned.

Potom když zvolíš tedy někdy v nástupu destrukcí v srpnu (během sezony) že toto včelstvo má známky napadení nemocí nebo je třeba nějaká špatná matka nebo nějaké náznaky jiné chyby, takové včelstvo řízeně zrušíš. To by měla být běžná včelařská praxe, to lze pochopit.

Jenže mi tam nehraje to ošetření dvakrát v roce. Prostě těch ošetření by mělo být více podle toho jak dennodenně rozhoduješ o osudu svých včelstev. Lze to nějak upřesnit nebo změnit takový výrok? Nějak tomu nelze věřit. Včelstva okolo padají na sepse a ty nemáš problém s pouhou dvojtou aplikací něčeho jako akaricidu. Musí vtom být ještě nějaké jiné používané aditivum do včel, protože se nezajímám o takový proces zimování až tak krátce abych tomuto postupu bez podrobností mohl věřit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Re: Lužní les (76642) (76643) (76644) (76645)

Tak jsem to spletl, až 23 m. Tady je o tom článek:

http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=1346

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Lužní les (76642) (76643) (76644)

Běžný strom dosahuje bez problémů výšky 25 metrů. A mimo lužní les takhle silné kmeny babyka mít nebude, v lužním lese tam, bude to asi předpokládám soutok Moravy a Dyje byly až do stavby Novomlýnských nádrží pravidelné záplavy lesa a v lužním lese tak byly vysoké zásoby živin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Re: Lužní les (76642) (76643)

Mléč tady na jihu moc není, sem tam nějaký strom na okraji lesa nebo v parku, větrolamu. Javorové dřevo je dobré tak na to topení, jinak je moc chutná broukům. Měl jsem tu čest. Ale babyka nemusí být malý strom. Tady kolem Soutoku jsou exempláře přes 15 m s kmenem o obvodu přes 5 m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Lužní les (76642)

Do lužního lesa by se měl hodit hlavně javor mléč. i z dřevařského hlediska, vytváří velké stromy s kvalitními kmeny. Akorát přínos květového medu je kvůli časnému kvetení diskutabilní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Lužní les

Do lužního lesa se smrky nesází. Ale babyka je jak plevel a v tom je výhoda. Daří se jí jak v lužním lese tak na suchých kopečkách a lesáci podle mých informací jí nebudou bránit v rozletu. Oni moc neví co vlastně tady vysadit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Babyka (76640)

Kdyby byli majitelé lesů zbaveni svých pravomocí a o vysazování by rozhodovali zelení aktivisti, tak ano. Ale protože to se nestane, já myslím, že brzo ten pokřik kolem sázení lesů se rozplyne, situace se přiblíží k normálnu a spousta majitelů lesů potom zase začne sadit, když ne smrkovou monokulturu, tak mix smrku a třeba jedle s troškou listnáčů. Zbývá akorát tlačit, aby ty listnáče byly pokud možno na chladnějších a vlhčích místech javor klen a občas ve vhodných podmínkách a na okrajích lesa nebo kolem vody i lípy. Javor mléč, který by se hodil na vlhčí stanoviště zřejmě do našich teplých regionů i na Jižní Moravě tuším kvete tak brzo, že ho včely moc nevyužijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Babyka

Právě i na dřevo (palivové). Ono když odpadnou jasany, tak prostě není moc z čeho vybírat. Jilm je v háji už dlouho. Vzroste podíl lípy a babyky, pro včelaře dobře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Stanoviště

Ale Radime ono to není v mém případě o stanovišti. Naopak u mě je tlak přímo neskutečný skoro všude. Vždyť včelařím v nejteplejší a mozná donedávna nejzavčelenější oblasti ČR. Přesto nemám hromadné kolapsy, jen jednotlivé spíše kontrolované úhyny. Ale je to o tom, že to od začátku dělám uplně jinak než právě včelaři v okolí. Ale nechci se vychvalovat, jen ukázat, že to jde jinak, ale podmínka je být okolo včel neustále denně po celou sezonu a sledovat co se děje a včas zasáhnout. Nejprve zootechnikou a když to jinak nejde, pak chemicky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Přednáška

Fajn, takže jsme byli na stejné přednášce. Ale já proti Přidalovi nic nemám, nijak ho neosočuji. Naopak bylo tam spousta zajímavých informací. Jen Přidal je akademik, ne včelař praktik. A mám za to, že na včelaření má i nějaké techniky, kteří provádějí úkony. Pochopil jsem to s přenosy a setkáváním populací kleštíků a virů moc dobře, jen nesouhlasím s převodem do praxe. Přidal razí ošetřování na jistotu, kde vlastně jde proti přirozené selekci. A moje vícr než 10 letá praxe s minimem chemických zásahů bez jediného stanovištního kolapsu je pro mě dostatečným důkazrm, že to jde dělat i jinak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630) (76633) (76636)

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630) (76633)

"To se ale ví, že taková stanoviště ještě jsou, kde stačí méně léčit."
a.
O tom se mluvilo už kdysi v souvislosti se zalétáváním včel ale i se šířením včelích nemocí. Že jsou stanoviště tak schovaná, že je nějaká zbloudilá včela těžko nachází a nezalétává tam. Případně jsou takového charakteru, že tam bývá až větší úbytek včel, protože některé vracející včely se ztratí a stanoviště nenajdou..<
<
Radime situace v těchto vyjádřených teorii rozvinula v šírší teorii podloženou praxí.

K zalétávání co tu vyslovil v souvislosti oficiálně vedle jiných stár p. Veselý. Ten vyjadřoval tento aspekt jako důležitý při tzv. reinvazi. To slovo také on často používal.

Jenže vývoj určil nové termíny které se zařadily vedle těch starých. Protože chování dělnic je v tomto smyslu migrací pestřejší. Jde o termí driftování.

Tento termín mimo jiné vysvětluje to, proč většina označených dělnic, které vyběhly v jednom úlu se naráz naleznou ve velké míře v úlu jiném na jiném stanovišti které je vzdálené řekněme do km a plní funkci úlových včel.

Toto už není zalétávání jako takové kdy se postižené dělnice z desruujícího úlu snaží dostat z jednoho úlu do druhého, toto je popis velký počet (ve stovkách) mladých označených včel po vyběhnutí a přesunu této kohorty do jiného úlu při normálním stavu kdy není vidět náznak nějaké infekce...

To je jev který je popisován v jednom vyučujícím středisku v ČR, kdy žák dostal úkol tyto vybíhající dělnice označit a situace kdy byly nazeny po nějakém krátkém čase v jiném úlu na jiném místě. Tak si to pamatuji co vím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630) (76633)

"To se ale ví, že taková stanoviště ještě jsou, kde stačí méně léčit."
a.
O tom se mluvilo už kdysi v souvislosti se zalétáváním včel ale i se šířením včelích nemocí. Že jsou stanoviště tak schovaná, že je nějaká zbloudilá včela těžko nachází a nezalétává tam. Případně jsou takového charakteru, že tam bývá až větší úbytek včel, protože některé vracející včely se ztratí a stanoviště nenajdou.
Zatímco jiné stanoviště jsou na tom naopak a v nich se spoustřeďují zalétávané včely.
Závisí to na geomorfologii povrchu nebo na morfologii- tvaru místních lesních a vyšších křovitých porostů. Které létající včely všelijak usměrňují nebo naopak odkloňují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631)

Babyka moc na produkci dřeva nebude, protože tvoří poměrně malé stromy . Pokud to nebude výmladková produkce a babyka nebude z pařízků dobře obrážet.
Jedině že by se použila jako pionýrská dřevina a po zastínění pozemku by se pod ní vysadila hlavní dřevina, třeba smrk nebo jedle.
Na med ale bude dobrá, jakožto javor její květy určitě hodně medují plus na ní může být hodně medovicových mšic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630) (76633)

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Stačí nestačí

Ano, o tom přednáší třeba Přidal, jenže je to spíše šedá teorie, zelený je strom zivota.<

Jetě pro upřesnění ostatním, přednáška trvá oficiálně tři hodiny, má asi nějaký krátký čas na přestávku ale ta čas byl nadstaven v jakési diskuzi ke konci, takže trvá tři hodiny.

Dvě hodiny, tz. do přestávky a chvíly po přestávce, nepadne podrobněji o nějakém léčení co si vzpomínám ani slovo. Vysvětluje hodně věcí a prezentuje úseky vědeckých prací a vysvětluje základní biomechanismy. Vzpomínám, protože je vyžadováno, aby se přednáška nenahrávala, má ktomu své důvody asi právě kvůli takovému osočení, že green je supr a léčení po týdnu nebo okolo týdne je fuj. Takže abych do dokončil asi první dvě hodiny p. Přidal vysvětluje a zdůvodňuje v prezentaci slovy i na promítačce, co tomu léčení předchází a dá se říci, že čemu co předchází je důležitější než to co je návodem k jakému si řešení. Potom více a více odpovídá na otázky a přednáška se klasicky přelévá do diskuze nato, co včelaře jako otázka napadne.

P. Přidal mimojiné sděluje že není neomylný, co ví - sdělí ale co neví - nesděluje. Hodně věcí ve včelařství je nejasných a probíhá stále výzkum. A ty věci jsou otom zeleném stromě, jenže zelený strom jako v podobě životního prostředí je úplně jinde než před nedávnou dobou kdy jsem např. začínal včelařit. A ta doba byla něco jiného než před dobou před ní.

Takže green klidně, když nebudou padat včelstva a stanoviště, stačí jen tu šedou teorii sdělit 1985 a budeme mít všichni pokoj. To je na Nobelovku. To se ví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630)

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Stačí nestačí

Ano, o tom přednáší třeba Přidal, jenže je to spíše šedá teorie, zelený je strom zivota.<

To se ale ví, že taková stanoviště ještě jsou, kde stačí méně léčit. Jenže. Vtom případě jsi pochopil jen půlku toho co přednáší, druhá půlka je ten pohyb včelstev o kterém píšu. A také nevím jak moc šedé je tvé tvrzení, když vše co přednáší má podloženo nějakou ověřenou vědeckou prací. A co ty? Určitě na podporu stromu života lze nalézt nějaké vědecké práce, vím o několika, jenže ty jsou podmíněné stejně, jako odlišné situace s konečnou nutností týdenním až čtrnáctidením léčení. Prostě situace se mění jsou skoro na mapě vedle sebe, a divím se že jsi rychlou destrukci celého stanoviště nebo většiny včelstev nepotkal... nebo to netvrdíš? Potkal? Nebo jak vyjasníš tu svou šedou teorii?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 2. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631)

Měřím si vodivost a nikdy jsem tam medovici neměl. <

Nikdy je za jak dlouho? Protože před několika určitými ochrannými aplikacemi co se nedělají dlouho, mám zato, že světlou medovici jsem u paraořechu měl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Ořešák černý

Jenže oni ho Lichtenštejni vysazovali kvůli dřevu, které je opravdu mimořádně kvalitní a nádherně tmavé, dobře se obrábí. Měřím si vodivost a nikdy jsem tam medovici neměl. Takže možná teoreticky někde ve své domovině, což nevím, spíš ani tam ne, ale tady nic. Kdyby medoval, bylo by to super, je ho tady dost. Spíš vidím perspektivně babyku, které je teď mnohem víc než v minulosti. Roste na suchu i ve vlhku, snáší znečištěne, dobře se rozmnožuje, velmi vitální druh. Podle lesáků vzhledem k ubytku jasanu, strom budoucnosti. A medu je z ní dost, klidně 20 kg na úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Stačí nestačí

Ano, o tom přednáší třeba Přidal, jenže je to spíše šedá teorie, zelený je strom zivota. On by nejradši cpal do včel kyselinu ihned jakmile se zvýší spad každý týden až do podzimu. Jenže já tyto kolapsy nemívám, přestože včelařím tam, kde jsou kolapsy v okolí pravidelně. Proč? Nevím, ale zvyšování dávek k ničemu nepovede jen k horším stavům v budoucnu. Škoda, že se okolní včelaři až na pár výjimek, nepřidávají k postupům, které razím já. Je to marné, to radši použijí 20 x KM. A vím, že nejde o nadsázk, skutečně takové znám... nejsem proti tlumení, ale postup musí být opačný - snižování dávek!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: ... (76624)

3.) Dávat do včel každý týden KM nebo KŠ, tak to musí být dobrá šmakuláda. Mě stačí 1 max 2 ošetření ročně, samozřejmě mimo snůšku. A pokud nějaké včelstvo vykazuje problém dříve, pak je třeba jej zrušiz.<

To je takový ideální stav, který víceméně fungoval, nyní ale méně, spíše úplně jinak, destrukce je rychlejší, stačí aby agresivní virus začal rychleji virulovat, což je opravdu hodinová záležitost co se týká času mezi tímto infekčním stavem a úmrtí, třeba včelstva. Doknce je zajímavé, že samotný varroa roztoč trpí toutou infekcí a sám je někdy ve velkém úbytku, ikdyž se stačí úspěšně pomnožit na plodu včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: ... (76624)

1984 (78.80.25.121) --- 1. 2. 2023
...

1.) Cena cukru klesne, teď je oproti burze nadsazená kartelem.<

Samotná burza je obchodní kohorta. Místo do plynu se nyní investue do cukru, protože je naní takový vývar. To snad pochopit lze a investoři si na své peníze určitě počkají, vtom je krása burzy. Že nemá nic moc společného s cenou na obchodu. Třeba cena možských plodů po první aukci na pobřežní tržnici je čtvrtinová oproti následnému prodeji který se koná po rozdělení ryb a mořských plodů, takže do restaurace (potažmo cukru do maloobchodu) je cena čtyřnásobná. Prostě kouzlo trhů, aukcí a burz. Nečekal bych cenu nižší, požadavek více rozvinutých zemí světa kam není takový problém objem vydzaženého cukru okamžitě naložit a poslat. Vtom je také krása burzy, že cukr je nabízen z místa výroba a nakládky, ne z nějakého českého cukrovaru.Ten je kupující, ne výrobce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: ... (76624)

2.) Ořešák černý je pro včely bezvýznamný. U nás ho Liechtenštejni vysázeli desítky hektarů a je z něj jen krásné dřevo. Nektar ani medovici nedává, ořechy se nedají jíst. <

Vtom vidím rozkol, kvete v květnu až červnu a je hostitelem parazitálních návštěvníků a ti nabodávají pletiva.

Ve smyslu spisovatele dlouhých rozumových vět by to nemělo uniknout takovému pozornému slova a příběhy tvořivému včelaři. Samozřejmě že jde o podmínky tvorby sladkých šťáv a pylu, které jako třeba lesy co Lichtenjštejni osazovali. Znám i místa kde je jedlý kaštan, jsou ty stromy v podstatě hotové a dnes suché, ale ještě před nedávnem jsem je sbíral. Také jsem je jako stromky vysazoval, ale mají problém s kořenovým systémem po výsadbě, jsou více náročné pro správné zakořenění. Takže umne to ve výsledku byla zbytečná práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76616) (76618) (76623)

A co se týká dotace, tak zas musím plnit podmínky dotace D1, nahlásit na ZO, které to vyřizuje, počet jen takových včelstev co splňují podmínky dotace, jinak se dopouštím dotačního podvodu. Naštěstí se to provádí přes ZO ČSV, takže ten počet nahlásím funkcionáři ZO a je to pro mě hotovo. <

Do registru hlásíš počet včelstev, který je vhodný k zazimování a je ekvivalentem 7r39x24. Pokud o měsíc hlásíš na požadavek k D1 něco jiného, stane se tvé hlášení po kontrole od stolu úřednicí chybné kvůli rozdílu mezi hlášení do registru a k D1. V pokynech je sice napsáno, že bude k D1 platit stav podle požadavku a když bude v registru včelstev méně tak D1 bude uznána podle registru, ale to právě dělá tu chybu která je 25%tní a píše se oní v článku na webu ČSV, tak to chápu a i vidím já. Proto píšu otom že jsme jako včelaři za blbce.

To co jsem popisoval když máš včelstev 40 oddělků podle veterinárního zákona a máš to na stanovišti kde je podle plemenářů 0 včelstev, jde o další bordel podle zákona.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 2. 2023
1984Re: ... (76624)

1984 (78.80.25.121): Taky to vidím úplně stejně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1984 (78.80.25.121) --- 1. 2. 2023
...

1.) Cena cukru klesne, teď je oproti burze nadsazená kartelem.

2.) Ořešák černý je pro včely bezvýznamný. U nás ho Liechtenštejni vysázeli desítky hektarů a je z něj jen krásné dřevo. Nektar ani medovici nedává, ořechy se nedají jíst.

3.) Dávat do včel každý týden KM nebo KŠ, tak to musí být dobrá šmakuláda. Mě stačí 1 max 2 ošetření ročně, samozřejmě mimo snůšku. A pokud nějaké včelstvo vykazuje problém dříve, pak je třeba jej zrušiz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76616) (76618)

"To je přesně ono, ty nevíš, nakonec dojde kontrola z plemenářské komis, zkotroluje to zvenku, protože je teplo a vhodné k rozebírce koukne dovnitř a z čísla co jsi nahlásil máš dvě čísla a naráz jsi podle zákona hloupej a blb protože jak píšeš nevíš. "
a.
Nevidím k tomu důvod. Měl jsem k 1 září určitý počet včelstev a ty jsem nahlásil do registru ČMSCH, jak mi káže zákon. Že je tam nějaký blb nebo nějaký hacker nebo nějaký jiný .... přepsal na nesmysl, to je problém registru ČMSCH, ne můj.
A co se týká dotace, tak zas musím plnit podmínky dotace D1, nahlásit na ZO, které to vyřizuje, počet jen takových včelstev co splňují podmínky dotace, jinak se dopouštím dotačního podvodu. Naštěstí se to provádí přes ZO ČSV, takže ten počet nahlásím funkcionáři ZO a je to pro mě hotovo.
A co se týká toho, že k 1 září nahlásím do registru třeba 30 včelstev a příští rok jdu s úhyny včelstev po otravě a mám nahlášeno jen 5 včelstev, tak pokud to stojí za to, ten počet včelstev na webové stránce se dá notářsky ověřit. Takže já třeba k 2 září zajdu k notáři a nechám si od něho ověřit, že v registru ČMSCH mám nahlášeno 30 včelstev a ne 5. A s tím potvrzením potom příští rok operuji.
Druhá možnost je si občas kontrolovat počet včelstev, který je na mne zapsaný v registru ČMSCH a pokud zjistím, že ho "někdo" změnil, tak ho zase přepsat na správný počet. Předpokládám, že když jde změnit jednou, půjde ten počet změnit i podruhé. Hned bez otálení, jak zjistím, že tam je z mého pohledu špatné číslo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617) (76619) (76620) (76621)

"Vidím to tak, že z pohledu vyhlášky tzn. Evidence a hlášení čmsch je to včelstvo od 7 pl 39x24, z pohledu SVS, tedy vet. Zákona jakekoli společnosti včel na díle bez ohledu na velikost, tzn pro účely léčení odběru vzorků atd.."
a.
A to se ještě můžu rozhodnout, žeb půjdu do zimy se včelstvy na třeba 6 rámcích 39x24, takže z pohledu dotace nebudu mít co přihlašovat, ale v prosinci je pospojuji a najednou mám pro účely odebírání vzorků regulérní plná včelstva.
Zatímco z pohledu ČMSCH přihlásím do registru v září určitý počet včelstev a v zimě na popisu vzorků budu mít poloviční počet včelstev. I když mi nic neuhynulo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617) (76619) (76620)



(2a00:102a:500c:ea41:1:0:7820:2f68) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617) (76619)

Vidím to tak, že z pohledu vyhlášky tzn. Evidence a hlášení čmsch je to včelstvo od 7 pl 39x24, z pohledu SVS, tedy vet. Zákona jakekoli společnosti včel na díle bez ohledu na velikost, tzn pro účely léčení odběru vzorků atd... čili nikdo nemůže postihovat rozdilne počty na stanovišti z důvodu že zakon a vyhláška maj rozdílný výklad pojmu včelstvo. Je to prostě dobrý Kocourkov.<

Živá představa:
včelař volá veterináři:
"Doktore, mám úhyn na řepce"
Doktor:
Kolik jak velký?
včelař:
30včelstev se válí před česny
Doktor:
V registru máte ale včelstev 5
včelař:
Ale to je správně, 5 včelstev hlášených k do 10.9., nyní mám v dubnu ale včelstev 30.
Doktor:
To jste je koupil?
včelař:
Ne vyzimoval.
Doktor:!!!
...ale víte že řeším úhyn podle toho, co je v registru ...takže se budeme bavit o škodě která je uvedená v registru.
včelař:
tak to je v kyblu, ale včelstvo je podle veterinárního zákona vše co má matku, plást a dělnici a zásoby ...
Doktor:
Jenže pro škodnou událost je důležité to, co je v registru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:102a:500c:ea41:1:0:7820:2f68) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617) (76619)

Vidím to tak, že z pohledu vyhlášky tzn. Evidence a hlášení čmsch je to včelstvo od 7 pl 39x24, z pohledu SVS, tedy vet. Zákona jakekoli společnosti včel na díle bez ohledu na velikost, tzn pro účely léčení odběru vzorků atd... čili nikdo nemůže postihovat rozdilne počty na stanovišti z důvodu že zakon a vyhláška maj rozdílný výklad pojmu včelstvo. Je to prostě dobrý Kocourkov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617)

By mě zajímalo když přijdou na kontrolu stanoviště vč. např SVS a budete se dohadovat jestli hlásils počet vč. podle vyhlášky (7pl. 39/24) nebo podle vet.zákona (společenství včel matky a trubců na díle) "TO JE BYROKRACIE ALE NEBOJTE TO SE ČASEM PODDÁ"<

přesně, dost uvažuji, že provedu příští rok hlášení do registru jak mám, tz. že nakonec nejideálnější bude, když degraduji všechna včelstva jejich stav bude všude nula, protože nebudu kvůli ekonomickýmu tlaku který samotná vláda činí zrušením pomoci kterou dělala, zimovat silná včelstva tedy nebudu a budu sdělovat jen stanoviště a to ještě o nějaký km vedle kvůli ochraně. To se nyní běžně děje jak jsem si všiml v mém okolí. Takže budu včelařit s minimálními včelstvy, což se nyní už dva roky učím a lze tak dobře vyzimovat spousty včelstev a veterinář bude mít neustále stav nula a když bude chtít např vzorky, ať sdělí odkud přes ZO nebo zavolá. Protože jinak podle plemenářů nevčelařím, jen mám místa kde jsou nějaké úly v kterých nejsou podle plemenářského zákona a registru a ČMSCHZ včely a povinnost hlásit je jednou zarok kdy jsou včely doslova podle mé metodiky kterou mám od jiných včelařů z druhýho konce světa na 6ti rámcích...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76616)

Ale to já nevím, takže kdyby něco bylo, není to můj problém. Já jsem počet včelstev nahlásil tak, jak to má být podle definice včelstev. <

To je přesně ono, ty nevíš, nakonec dojde kontrola z plemenářské komis, zkotroluje to zvenku, protože je teplo a vhodné k rozebírce koukne dovnitř a z čísla co jsi nahlásil máš dvě čísla a naráz jsi podle zákona hloupej a blb protože jak píšeš nevíš.

Ale důvod je někde jinde, ne vtom že nevíš. Buď tu zákon, pokud to požaduje ve dvou smyslech bude fungovat a podle něj bude registr registrovat čísla podle zákonů, nebo nikdo nic neví a média přes nějakou zprávu kontor ztrapní a bude dobudoucna neustále ztrapňovat včelaře podle výsledků kontrol před celým národem zprávami na internetu. Prostě jak u Švejka, včelaři budou ouředně prohlášeni za blbce.

To snad pochopit lze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:3bde:f4f3:603b:a1d9) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615)

Gupo, to není jen podle podmínek nár. dotace oni to vyžadují i při hlášení stavů včelstev do hradištka, tzn bez ohledu na to jestli žádám o 1.D.podle vyhlášky
(Vyhláška č. 136/2004 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem)
. Vet zákon na jednu stranu velikost vč. neřeší, ale v pokynech pro hlášení už píšou něco jiného jiného a pak se v tom vyznej.

By mě zajímalo když přijdou na kontrolu stanoviště vč. např SVS a budete se dohadovat jestli hlásils počet vč. podle vyhlášky (7pl. 39/24) nebo podle vet.zákona (společenství včel matky a trubců na díle) "TO JE BYROKRACIE ALE NEBOJTE TO SE ČASEM PODDÁ"

Citace:
Další informace
Vyhláška č. 136/2004 Sb.. ,§ 2, písmeno n) definuje včelstvo: Včelstvo je společenstvo včel, schopné přezimovat, které plně
obsedá nejméně sedm plástů rámkové míry 39 × 24 cm; odlišná míra rámků se přepočítává. Počet včelstev v hlášení tedy
uvádějte dle této definice.

V případě jakékoli nejasnosti se obraťte na odpovědnou pracovnici ČMSCH a.s. Evu Zelenkovou (tel.: 257 896 210) nebo
pište na e-mailovou adresu uevcely/=/cmsch.cz , případně se obraťte na naši informační službu (tel.: 257 896 212, 257 896
335, 257 896 264).
Českomoravská společnost chovatelů, a. s.
ústřední evidence včel
Benešovská 123
252 09 Hradištko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615)

Já do evidence počet včelstefv nahraju sám a počet včelstev, na která žádám dotaci, pokud žádám, dávám ZO. Takže ZO můj počet včelstev přehraje počtem pro dotaci. Ale to já nevím, takže kdyby něco bylo, není to můj problém. Já jsem počet včelstev nahlásil tak, jak to má být podle definice včelstev. Jestli je stát blbej a takhle uměle vytváří ve svém registru nepořádek, můj problém to není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614)


(2a00:102a:5015:3aa7:1:0:7308:f0e1) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613)

Jo a vet.zakon : kk) včelstvem společenství včel, které je tvořeno matkou, dělnicemi a trubci a které obsedá včelí dílo,

Tos měl na mysli dvě ruzne definice? <


Ano blázinec, podle plemenářského zákona nahlásím do 10.9. tak jak je, např 35 včelstev a podle zákona o národní dotaci a dalších směrnic dám na požadavek např.22 a paní v Praze, na SZIF mne volá, jaktože žádám méně než mám registru a mezi řečí pronese něco ve smyslu ale doslovně, že nechce přímo mi sdělovat, ale sdělila to, včelaři jsou hloupý a blbý.

Řesení je přitom jednoduché, ať registr, který by měl být zesynchronizovaný se všemi zněními zákonů, má mít dvě kolonky stavu včelstev. Jedna která ukazuje kolik je na stanovišti podle jednoho zákona a druhá kolonka podle podmínek národní dotace. Takže mohu mít na stanovišti třeba 40 včelstev oddělků, ale ani jedno nesplňuje požadavek na dotaci, takže v jedné kolonce podle plemenářského zákona 40 a podle dalšího zákona který má pomáhat včelařům 0.

Pro veterináře které si tahají data pochopitelné, pro MZe a vládu také a pro plemenáře také. Pokud to bude jinak dle znění zákona jsme z 25% podle kontrol šlompáci a blbci a podvodníci, kteří jen přitom ignorují paskvil v zákoně který si v Praze udělali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:102a:5015:3aa7:1:0:7308:f0e1) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613)

Jo a vet.zakon : kk) včelstvem společenství včel, které je tvořeno matkou, dělnicemi a trubci a které obsedá včelí dílo,

Tos měl na mysli dvě ruzne definice?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:102a:5015:3aa7:1:0:7308:f0e1) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612)

Včelstvo je společenství včel obsedající nejméně 7 ramku 39x24, .....hlášení podávejte podle této definice ne...? Pokud si dobře pamatuju

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 31. 1. 2023
Co je včelstvo podle zákonů?

https://www.vcelarstvi.cz/aktuality/vysledek-kontrol-chovatelu-vcel-ceskou-plemenarskou-inspekci-nedopadl-dobre/

Ty výsledky kontrol jsou typický bordel podle zákona.

Když jsem nahlásil počet včelstev a podal žádost, podle dvou zákonů, které otom co je včelstvo, hovoří každé jinak, tak se paní z kontrol D1 ze SZIF - MZe hrozně špatně namne kvůli D1 dívala jak na blbce. (přes telefon jsem ji podle hlasu viděl a ani jsem se nani nemusel se dívat) Dokonce mi to sdělila že si to myslí, že mne zaněj nemá.

Takže je to jejich bordel, je to jejich bordel a stále ať si to opakují.

Jsem rozhodnutý také takové hlášení nedělat, protože nevím jak ho mám hlásit, když provádění podle těchto dvou znění dělá stále z včelaře idiota.

Včelaři proto rezignují na nějaké povinnosti, když samotný zákon znich dělá blbce, protože podle zákonů není jasné co je včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.246.237) --- 31. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603) (76606) (76607) (76608) (76609) (76610)

tu su pekne fotky aj sadenice na predaj :
https://dom.bazos.sk/inzerat/145356337/orech-cierny-rychlorastuca-drevina-investicia-do-buducnosti.php

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603) (76606) (76607) (76608) (76609)

JJ, to je černý ořešák. Je odněkud z Ameriky, z USA nebo Kanady. Taky roste u mé bývalé školy a dokonce už tehdy jsem viděl, že tuším dva stromy kdosi zasadil normálně do lesa mezi listnáče.
Údajně má jít na černý ořešák naroubovat i vlašský ořešák. A má mít velmi tvrdé dřevo velmi dobré pro nábytek. Pro včely z něho asi nebude nic, pokud se na něm neobjeví nějaké mšice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 30. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603) (76606) (76607) (76608)

ale urcite sa jeho zasadenim nic nepokazi,prave naopak<

Vždycky otom přemýšlím, co to je za energii, která řekne lidskému mozku aby sázel stromy když mu to tak jde. Po nějakém čase ale např. dojde ta mrcha housenka na ořech a nyní vidím z toho úspěchu a štěstí z růstu, vtom stromu jen palivo, které znamená strom usmrtit, ponechat aby vyschnul, zkotit odvést nakrátit a spálit. Prostě obrácený proces který je příbuzný tomu sázení, ale často jsou od sebe několik desetiletí nebo staletí. A píšu otom, že to zkocení je stejně nutné a důležité jako to sázení. Příklad jednoduché recyklace.

Podrobnější recyklace probíhá i u ekonomik, provozů nebo v nějakém biologickém celku. (recyklace ATP) Pokud jedno nefunguje druhé započne, naopak pokud funguje jen jedno celý systém vykáže časem fatální jednochodnou cyklickou chybu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.249.115) --- 30. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603) (76606) (76607)

a taaak :) ..tiez super strom ..na strednej skole (kastiel voderady) sme mali v parku cca 200 rocny kus...chystam sa tam pozriet ci este je na svojom mieste (30r odvtedy) plody su jedle chutne,len tazsie vyberatelne a nenapada ich ta pliaga vrtivka orechova..u nas uz pribudaju vysadby na palivo ,na sposob paulownie..ci maju z neho vcely nieco,neviem,ale urcite sa jeho zasadenim nic nepokazi,prave naopak

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 30. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603) (76606)

Tak říkám tomuto. Není to paraořech ale když pod něma jezdím, dávám pozor, protože nemají pdák abouchaj do auta když fouká, proto paraořech.
https://en.wikipedia.org/wiki/Juglans_nigra
https://lesycr.cz/casopis-clanek/oresak-cerny-strom-roku-2017/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.249.115) --- 30. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603)

gupa: ...Prostě cukrovar v našich polohách je utopie, zde by se měly sázet ve velkém křídlatky, akáty, bolševníky paraořechy, a jiné náletové včelí stromy a keře kterým se tu přesmíru daří...
-----------------
Para orechy? strom nadherny,obrovsky,dozivajuci sa az tisic rokov..ale urcite nie mrazuvzdorny...
robim agaty a evodie zo semena uz kopu rokov.. agat v kvetinaci 2l bez hnojenia od aprila do oktobra(duben/rijen) narastie okolo 1-1,2 m.. pri presadzani na jesen do volnej pody su krasne vidiet hluzky s dusikom,ktore si natahal a ulozil zo vzduchu,podobne ako napr.hrach..
kvitnu v tretom roku,cca 30 % ,zvysne v stvrtom,pekne to viem pozorovat ked sa zasadi nejaka dlhsia vysadba v rade,u kamosa sme tak okolo pozemku popri plote zasadili cez dvesto ks,Evodia hlavne kvoli pelu v lete..ale tie kvitnu podla stanovista,pred piatym rokom prakticky ziadna..agat je uzasny material,koly vo vinohrade 50 rokov aj viac..robene ale z velkych stromov kalanim,a zo stromov nie z polno pôdy s prebytkom dusicnanov..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603) (76604)

S krmením cukrem to už nebude tak divoké, med zůstane včelám a objetují se medníky i s dílem. Národ je zmlsaný přežraný z akcí super hyper. Ze světlých plástů květový med s převahou řepky, výborný nikdo už nechce, stará cena 200. Než aby zkvasil uskladněný tak další ani netočit, nová cena měla být od 250-280, ale takhle je konec nevyplatí se. Je to stejné jak pěstovali brambory, nabídly už před pár lety směšných 2,50 za kilo, tak je ten rok ani nevyorali, nafta a čas dražší jak výnos. Jabka na stromech to samé - v sadu ani neobrali, nezaplatily by ani sběr brigádníkům natož zpracování, skladování, prodej. Všechno se doveze, o nic se nestarejte, nechte se zaměstnat, nic se nesnažte... prej neviditelná ruka trhu, za chvíli se budou lidi ptát kde jsou sady, včelíny, kravíny .... no kde, nepodporovali jste vyšší cenou, kupujete akce super hyper, tak to ti poslední zoufalci zabalili, zadarmo to dělat nebudou. Ceny, inflace, platy jsou úplně v jiné sféře než je schopen dnes vyprodukovat drobný hospodář, ty časy jsou pryč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601) (76603)

Vaření cukru z cukrové třtiny v tropech je energeticky výhodnější, protože cukrová třtina má lepší technologické parametry než naše řepa cukrovka. Zřejmě i vyšší koncentraci cukrů a méně balastních látek. Vaření cukru z cukrové řepy je defakto náhražková výroba, která se v Evropě rozšířila kvůli anglické blokádě zámořského dovozu surovin za napoleonských válek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601)

A tehdy byl kvalitní cukrovar na svou dobu poměrně malá stavba, ne obrovská stavba za x miliard, jako musí být cukrovar dnes, aby díky úsporám z velikosti v dnešním prostředí trhu ( a dotací) přežil. <

Cukrovar a varny mají jednu obrovskou nevýhodu při pohledu na dnešní technologie a udržitelnost, potřebují spoustu energie v období, kdy Slunce nesvítí. Pokud by se např. cukrovar stavěl někde na rovníku, což je běžná věc a dopravuje se cukr po moři až s překladem do Vrbátek kde se přetřídí a zabalí, tak je vidět, kde se cukrovar vyplatí postavit a kde se i staví běžně. Mít také zdroj tepla z např. spalování zbytků třtiny je také velké plus. Prostě cukrovar v našich polohách je utopie, zde by se měly sázet ve velkém křídlatky, akáty, bolševníky paraořechy, a jiné náletové včelí stromy a keře kterým se tu přesmíru daří a zajistí akupulaci Slunce do podoby paliv. Původní rostlinstvo potřebuje více energie, více času. Jediné původní a nevčelařské a dobře kvalitní dřevo je bez černý. Opravdu pokud někdo chce kvalitní dřevo na drobné nářadí nebo třeba do kotle, tato rostlina stojí zato množit. Pokud se ale nemýlím hodně ubývá a stává se ten keř až polokeř raritou. Potom nějaké topoly a vrby. Jenže v době aplikací herbicidů není vyjímkou, že jsou tu kilometry uschlých zabitých větrolamů. Protože vítr to umí fouknout hodně daleko od stříkačky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599) (76601)

Mimochodem, ty malé staré cukrovary před rokem cca 1920 zničily spousty památek. U nás se kvůli potřebě kvalitního filtračního kostního uhlí pro rafinaci cukerných roztoků v cukrovarech zničilo množství, snad tisíce tun mamutích kostí nacházejících se v okolí pravěkého sidliště u Předmostí u Přerova. A zejména v Moravském krasu se vykopaly jeskyně s kostmi jeskynních medvědů a lvů atd a použily ke stejnému účelu. Kdoví kolik skutečně vzácných kostních a jiných pravěkých památek tak přišlo vniveč. V Belgii z stejným účelem údajně vykopali většinu kostí vojáků padlých v bitvě u Waterloo. V USA k tomu použili tisíce tun kostí, co zbyly z cca údajně až 80 miliónů prérijních bizonů, které tam během 10- 20 let stihli vyvraždit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597) (76599)

"V roce 1933-1937 byla produkce cukru tak vysoká, že spolkoví včelaři plánovali výstavbu svého cukrovaru. "
a.
Tak včelaři plánovali výstavbu vlastního cukrovaru spíš proto, aby nemuseli platit zisk externí firmě a cukr tak nebyl neúnosně drahý. A tehdy byl kvalitní cukrovar na svou dobu poměrně malá stavba, ne obrovská stavba za x miliard, jako musí být cukrovar dnes, aby díky úsporám z velikosti v dnešním prostředí trhu ( a dotací) přežil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597)

" V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg."
a
To bylo úplně jiné včelaření, možná klidně i v klátech, kde medobraní bylo podřezáváním a med se získával lisováním a vyvařováním. A zejména to muselo být na nepřevčelených stanovištích. Včely žily od dubna bez včelařova zásahu dokrmování a musely tak rychle v květnu zaplnit medník aspoň 10 kily, aby nepřerušily plodování a nezeslábly. V červnu, červenci zaplnit medník úplně a v červenci a srpnu vychovat zimní generaci a pořád udržet dostatek medu v medníku. Těch 5 - 6 kilo pak byl zbytek, co na podzim a v zime nespotřebovaly plus možná trochu nového medu z těch úplně časně jarních snůšek.
Ovšem pokud tehdy měl včelař rozběrné dílo na plástech a měl k dispozici medomet trvale, ne třeba jeden spolkový medomet na celý spolek, jako tehdy mohlo být běžné, nabízí se automaticky, že nevytáčel med jen na jaře ze zimních zásob z toho, co zbylo včelám po zimě. Ale pokud znal dobře stanoviště a věděl, že včely ještě stihnou zaplnit medník novými zásobami, mohl průběžným vytáčením na jaře a do cca poloviny léta získat toho medu násobně víc.
Taky je podstatná tehdejší rámková míra. Pokud měl včely v almárkách, kde jako rámky byly malé rámečky, ty byly tehdy tuším nějak kolem rozměru 12 x 24 cm, mohl být medomet taky hodně malý a tudíž už tehdy snadno získatelný, vyrobitelný a relativně levný.
Nezanedbatelné je taky to, že staré zásoby na jaře musely být z velké části zkrystalované, tudíž jejich vytáčení bylo dost problematické. Zatímco nový jarní a letní med bývá vždy až na výjimky tekutý a proto jeho vytáčení je mnohem snažší. Proto si myslím, že pokud se medomet rozšířil, včelaři rychle přešli z vytáčení zbylých zimních zásob na jaře k vytáčení medu ihned po snůškách. S tím, že když tehdy cukr nebyl nebo byl příliš drahý, když se poslední snůška nepovedla, musel včelař včelám nějaký vytočený med zase vrátit, zkrmit ho včelám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76597)

V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg. <

V roce 1933-1937 byla produkce cukru tak vysoká, že spolkoví včelaři plánovali výstavbu svého cukrovaru. Pokud jsi tedy našel informace o jarním podřezu medu (to je ofic název úkonu který popisuješ) Nelze z toho vyvodit záruku takovou, že nešlo o med z pokrmování korýtky a krmičkami a jinými nástroji, kterými se podával sirup nebo jiné cukrové zbytky, které se tehdy normálně zkrmovali. Rok 1933 je v podstatě už rozvinuté včelařství. Ono před sto lety to by byla jiná, ale i okolo roku 1840 v době koloritálních bedýnek z kterých se získával med jako z kusu nábytku, měla své postupy a kouzlo. A světe div se, proč mne napadá podle obrázků, že jde v podstatě o nástavkové včelaření???

https://www.beesource.com/threads/a-collateral-beehive.370690/

Včelaření je velmi probádaná a prakticky vyzkoušená sekce lidské činnosti. Velký rozmach včelařství zažilo v době možnosti uměle dokrmovat cukry. Lze dobu tak i rozdělit, před výrobou cukru a po výrobě. Jsou to dvě odlišná období v historii včelaření. A to období je mnohem dříve než nějaký rok 1933-1937 To je období dost rozvinuté výroby medu z cukru a toto je v podstatě důkaz že se med z krmiv získával a takto někdo získává dodnes. Jde o úkon jarního vymetení zásob aby se včelstva méně rojila. Protože jedním důvodem rojovky je to, že zavazí zásoby. Takže toto je trochu zase z mý knihovny a nejednoho autora popisu včelařských vědomostí Zdeňku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593) (76594) (76595) (76596)

gupa: Ale problém není v cukru, ale v převčelení. Cukr klidně může vystoupat na stovku za kilo, ale pokud včelaři nebudou mít převčeleno, bez problémů přežijí pouze s nějakým zdražením medu.
Vlastní spotřeba silného včelstva přes sezónu je někde mezi 90 - 180 kily zásob či zpracovaného medu. Tolik musí jedno včelstvo každý rok z okolní přírody donést, aníž něco dostane včelař. Teprve to, co donesou nad toto množství, projeví se v medníku jako medné zásoby, které může včelař v sezóně vzít a vytočit pro sebe.
Kde je převčeleno, musí včelař tu sladinu z přírody,nahražovat cukrem, v množství až v krajním teoretickém případě mezi cca 70 - 150 kily cukru ročně na každé včelstvo, co chová. A to ještě z včelstva nemůže získat žádný med, ten získá až pokud včely mají k dispozici něco navíc nad tyto desítky kil cukru od včelaře či sladiny z přírody
Kde není převčeleno, získají včely z přírody těch 90 až 180 kilo medu pro sebe plus nějakých pár desítek kilo jako zásoby na období, kdy u nás příroda sladinu nedává nebo téměř nedává, od cca září října po cca březen. A teprve těch nějakých pár desítek kilo navíc jim včelař může vzít jako svůj medný výnos a nahradit cukrem coby jejich zásoby na období, kdy příroda sladinu nedává, cca září-říjen až březen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 29. 1. 2023
jak je to s výdělkem u včel

Tady se napsalo ,že krmivářům se zdražil cukr, nevím jestli jde napsat ,že to je včelař. Dá se říct,že je to pouze velká komerce, snůšky se posunuly o několik tydnů dopředu v květnu rychle vytočít pokud tam něco je potom v červnu vytočit podruhé na začátku července vytočit vše a to i co je v plodišti hodit tam 20kg cukru na dvakrát jinak cestování něco stojí.Potom už většinou není žádná snůška a nedej bože,že není pylová snůška a z toho se nedá dlouhověká včela vychovat svede se to na viry roztoče jen né na včelaře. V kronice obce jsem našel roku 1933 až 1937 kolik kdo měl včel a vytáčelo se na jaře med z minulého roku a podle záznamů to bylo od 5.2 až po 6,3 kg. Tak jsme med nahradili cukrem a z cukru se dlouhověká včela udělat nedá. Proto včely neprodukují cukrovku,ale med. Někteří včelaři maji hodně načtené,ale praxe chybí a naopak a upínat se na jednoho autora o včelařství a ten má ten správný názor to je jako budu včelařít na jihu Moravy v Jeseníkách nebo na Tachovsku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593) (76594) (76595)


R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593) (76594)

Já vám povím, co se změnilo od dřívějška.<

Ano Radime, doba velkých očí skončila, protože krmivářům se zdražil výrazně cukr. Ikdyž mají zásoby, tak když se okamžitě nenaučí jednoprostorově zimovat nebo zimovat úsporně, neskončí zarok ale za dva s náklady za cukr který předpokládám neklesne pod 40 spíše poroste k 50Kč/kg. A touto cenou se musí počítat ne až nasyslené zásoby skončí, ale už nyní a dělat okamžitě změny. Stará doba se vrací a úly lze jednoduše vypřepážkovat a doteplit zvenku. Vyzimovat v (prezidentském) klidu lze i na 5ti rámcích nabok jak kdysi popisoval experimentálně pan Ptáček. A to jsou obrovské rozdíly v krmivu pokud se následně zvolí správná metoda spojování před snůškou. A dojde trocha toho včelařsky snůškového štěstí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593) (76594)

Já vám povím, co se změnilo od dřívějška. Objevily se nástavkové úly s obrovskými včelstvy, které vyhoblovávají okolí asi dvakrát intenzívněji než dřívější včelstva, protože včelstva jsou přes sezónu až dvakrát silnější.Přitom se současně násobně snížilo množství zdrojů, které v okolí stanoviště pro včely bývají. Neboli se o to víc zdůraznil nedostatek potravy, kterému ta obrovská včelstva, třeba podněcovaná už v květnu a červnu cukrem a krmená v červenci 30 kily cukru i víc takzvaně "na zimu", protože ten cukr jim defakto musí vydržet od července po duben příštího roku, protože v přírodě kvůli nedostaku zdrojů v ktrajině seženou v té době potravy jen málo.
Zatímco když například muj otec postavil kočovný včelín a začali jsme kočovat, poslední snůška byla na jeteli na semeno nebo i v lese tak 10 - 15 srpna a krmit na zimu se začalo až potom. A to se začínalo krmit dříve než předtím, předtím bylo úplně běžné, že hlavní krmení na zimu u včel nastávalo až v září. Protože do té doby tehdy včely dokázaly pro sebe nasbírat DOST POTRAVY v přírodě, tak, aby prosperovaly a taky aby na té přírodní potravě v červemci a srpnu bez problémů vychovaly zimní generaci. Cukr potom byl skutečně jenom na pozdní podtzim, na zimu a rozvoj na jaře.
Co se týká virových nákaz, virová nákaza je úspěšná tehdy, pokud se dokáže šířit. Agresivní virová nákaza, která včelstvo rychle zabije a potom se rozšíří do více včelstev loupeží, je úspěšná. Proto se šíří rychleji než méně agresivní příbuzná nákaza, která včelstvo zabíjí pomaleji a loupež přijde později. Nebo vitrová nákaza, která včelstvo jen oslabuje a loupež nepřijde nikdy a nákaza se šíří jen zalétáním jednotlivých včel z včelstva oslabeného do včelstev silbnějších. Poučení z covidu pak říká, že úspěšná virová nákaza potlačuje ty méně úspěšné až je úplně vymýtí.
Jenže dříve bylo vylupování včel vzácné. Včelaři věnovali obrovskou pozornost loupežím a vymýšleli a zkoušeli spousty metod, jak loupeži bránit. Byly česna s precizní regulaci velikosti vstupního otvoru česna až na jednu včelu,aby s eubránilo i slabé včelstvo, bylo před zimním krmením popisováno zužování včelstev a precizní uspořádání zimního sediště jeho přemístěním blízko k česnu, aby na obranu česna bylo dost strážkyň, protože včely ani tak nebrání česno jako brání plod uvnitř včelstva. Nebyla pochybná teorie, že včely potřebují hodně vzduchu, aby mohly mít hodně medu a proto v rámci té teorie mají současné úl pro zlodějky široce otevčřenou bránu, kterou včely v úlu absolutně nemohou ochránit. A kdy proto stačí úvodní oslabení i hodně silného včelstva začínající virovou nákazou k rozjetí nejdřív tiché loupeže a později zjevné loupeže, která rozšíří do okolních včelstev kvanta virů. A umožní, že agresívní vir, který ničí včelstvo nejrychleji, je nejúspěšnější, nejlépe se šíří a eychle potlačí méně agresívní varianty viru.
takže problém není ve virech, ale je ve včelařích, resp=ktive ve stavbě jejich úlů, které umožňují snadné vylupování i virem jen málo oslabených včelstev

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592) (76593)

Praktický a odborný výsledek takového omezení pohybu, zastavení kočovníků, když převáží včelstva je v Kalifornii a popisuje situace Randy Oliver. Stále dělá a dělal pokusy jak eliminovat roztoče, co si pamatuji, tak jako první popisoval blaff metodu s nasáklivým materiálem do kterých aplikoval kyselinu mravenčí a házel (připichoval) je do svých tisíců včelstev. Potom dělal různé diagnostické návody, jiné postupy jak se zbavit roztočů. Důležitým prvkem ale v poslední době co sděluje je, spolupráce s místní samosprávou a eliminace zastavování kočovníků, kteří jen projíždí a zastaví a založí někde stanovitě, nebo ho založí a po vyinkasování peněz za opylení prostě nechávají včelaři stanovitě svému osudu do doby, než zase jsou aktuální někde nabídky k opylení. On sám kočuje, ale to místo kde včelaří je jen průjezdem ostatních. Takže výsledkem po určitých restrikcích v možnosti mít stanoviště velmi rychle ustupuje agresivní vymírání včelstev a nastává verze destrukce pomalejší až naprosto zvládnutelná.

Takže praktické informace a výsledky v tomto směru jsou, sděluji je dosti povrchně a pokud nějaký byrokrat nebo včelař chce pochopit mechanismus, stačí trochu jen zapátrat nebo se zeptat odborníků mimo komerční zónu prodejců léčiv a dostanou jasnou odpověď a někdy i návod co a jak systémově (politicky, veterinárně) udělat a nastavit aby ty včely tak nehynuly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591) (76592)

Abych to vysvětlil polopatě, čím více se včelstva převáží mezi hranicemi různých mapových celků, tím více nakonec převládne ten nejagresivnější typ patogenu. Naopak, čím více jsou hranice pro převoz včelstev uzavřené a silná infekce se stává obětí sama sebe (proces vyhnití), tím více narůstá z místních zdrojů co přežijí variabilita ostatních patogenů s mnohem nižšími infekčními tlaky a nastává konkurence mezi patogeny. Prostě roste vysoké agresivitě konkurence typu nízký agresivita destrukce u včel. A tak se zvýší znovu počet třeba roztočů, které jsou v tisících než zabijí včelstvo místo pár set a prodlužuje se čas do destrukce.

Jde o základní věci které byly známy už i za dob Veselého.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 29. 1. 2023
Re: jak je to s výdělkem u včel (76591)

Od té doby se změnila zoo technika ,genetika,nosema cereane i počet včel na km2. Dnes má včelstvo 200 roztočů a nepřežije není někde chyba jinde?


Není odpověděl jsis sám, roztoč přenáší viry které bývaly variabilnější a tak trvalo někde až tři roky do kolapsu. Dnes je virová rozmanitost tak v roztoči eliminována převozy včelstev kvůli destrukcím, že stačí mnohem kratší doba a včelstvo zkolabuje za pár dnů oproti minulosti.

Takže když si někdo koupí oddělky aby si zavčelil, zpravidla po destrukci, kvůli převládajícímu agresivnějšímu typu viru který dominuje stále většímu území, protože i viry si konkurují a vyhrává ten agresivnější, stačí znovu jen krátký čas k opakovanému kolapsu, pokud se roztoč (přenašeč) pravidelně v krátkých intervalech neeliminuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 76592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77667 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 76592 do č. 76652)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu