Včelařská konference

A tehdy byl kvalitní cukrovar na svou dobu poměrně malá stavba, ne obrovská stavba za x miliard, jako musí být cukrovar dnes, aby díky úsporám z velikosti v dnešním prostředí trhu ( a dotací) přežil. <

Cukrovar a varny mají jednu obrovskou nevýhodu při pohledu na dnešní technologie a udržitelnost, potřebují spoustu energie v období, kdy Slunce nesvítí. Pokud by se např. cukrovar stavěl někde na rovníku, což je běžná věc a dopravuje se cukr po moři až s překladem do Vrbátek kde se přetřídí a zabalí, tak je vidět, kde se cukrovar vyplatí postavit a kde se i staví běžně. Mít také zdroj tepla z např. spalování zbytků třtiny je také velké plus. Prostě cukrovar v našich polohách je utopie, zde by se měly sázet ve velkém křídlatky, akáty, bolševníky paraořechy, a jiné náletové včelí stromy a keře kterým se tu přesmíru daří a zajistí akupulaci Slunce do podoby paliv. Původní rostlinstvo potřebuje více energie, více času. Jediné původní a nevčelařské a dobře kvalitní dřevo je bez černý. Opravdu pokud někdo chce kvalitní dřevo na drobné nářadí nebo třeba do kotle, tato rostlina stojí zato množit. Pokud se ale nemýlím hodně ubývá a stává se ten keř až polokeř raritou. Potom nějaké topoly a vrby. Jenže v době aplikací herbicidů není vyjímkou, že jsou tu kilometry uschlých zabitých větrolamů. Protože vítr to umí fouknout hodně daleko od stříkačky.