Archiv Včelařské konference

S krmením cukrem to už nebude tak divoké, med zůstane včelám a objetují se medníky i s dílem. Národ je zmlsaný přežraný z akcí super hyper. Ze světlých plástů květový med s převahou řepky, výborný nikdo už nechce, stará cena 200. Než aby zkvasil uskladněný tak další ani netočit, nová cena měla být od 250-280, ale takhle je konec nevyplatí se. Je to stejné jak pěstovali brambory, nabídly už před pár lety směšných 2,50 za kilo, tak je ten rok ani nevyorali, nafta a čas dražší jak výnos. Jabka na stromech to samé - v sadu ani neobrali, nezaplatily by ani sběr brigádníkům natož zpracování, skladování, prodej. Všechno se doveze, o nic se nestarejte, nechte se zaměstnat, nic se nesnažte... prej neviditelná ruka trhu, za chvíli se budou lidi ptát kde jsou sady, včelíny, kravíny .... no kde, nepodporovali jste vyšší cenou, kupujete akce super hyper, tak to ti poslední zoufalci zabalili, zadarmo to dělat nebudou. Ceny, inflace, platy jsou úplně v jiné sféře než je schopen dnes vyprodukovat drobný hospodář, ty časy jsou pryč.

gupa: ...Prostě cukrovar v našich polohách je utopie, zde by se měly sázet ve velkém křídlatky, akáty, bolševníky paraořechy, a jiné náletové včelí stromy a keře kterým se tu přesmíru daří...
-----------------
Para orechy? strom nadherny,obrovsky,dozivajuci sa az tisic rokov..ale urcite nie mrazuvzdorny...
robim agaty a evodie zo semena uz kopu rokov.. agat v kvetinaci 2l bez hnojenia od aprila do oktobra(duben/rijen) narastie okolo 1-1,2 m.. pri presadzani na jesen do volnej pody su krasne vidiet hluzky s dusikom,ktore si natahal a ulozil zo vzduchu,podobne ako napr.hrach..
kvitnu v tretom roku,cca 30 % ,zvysne v stvrtom,pekne to viem pozorovat ked sa zasadi nejaka dlhsia vysadba v rade,u kamosa sme tak okolo pozemku popri plote zasadili cez dvesto ks,Evodia hlavne kvoli pelu v lete..ale tie kvitnu podla stanovista,pred piatym rokom prakticky ziadna..agat je uzasny material,koly vo vinohrade 50 rokov aj viac..robene ale z velkych stromov kalanim,a zo stromov nie z polno pôdy s prebytkom dusicnanov..

Tak říkám tomuto. Není to paraořech ale když pod něma jezdím, dávám pozor, protože nemají pdák abouchaj do auta když fouká, proto paraořech.
https://en.wikipedia.org/wiki/Juglans_nigra
https://lesycr.cz/casopis-clanek/oresak-cerny-strom-roku-2017/

a taaak :) ..tiez super strom ..na strednej skole (kastiel voderady) sme mali v parku cca 200 rocny kus...chystam sa tam pozriet ci este je na svojom mieste (30r odvtedy) plody su jedle chutne,len tazsie vyberatelne a nenapada ich ta pliaga vrtivka orechova..u nas uz pribudaju vysadby na palivo ,na sposob paulownie..ci maju z neho vcely nieco,neviem,ale urcite sa jeho zasadenim nic nepokazi,prave naopak

ale urcite sa jeho zasadenim nic nepokazi,prave naopak<

Vždycky otom přemýšlím, co to je za energii, která řekne lidskému mozku aby sázel stromy když mu to tak jde. Po nějakém čase ale např. dojde ta mrcha housenka na ořech a nyní vidím z toho úspěchu a štěstí z růstu, vtom stromu jen palivo, které znamená strom usmrtit, ponechat aby vyschnul, zkotit odvést nakrátit a spálit. Prostě obrácený proces který je příbuzný tomu sázení, ale často jsou od sebe několik desetiletí nebo staletí. A píšu otom, že to zkocení je stejně nutné a důležité jako to sázení. Příklad jednoduché recyklace.

Podrobnější recyklace probíhá i u ekonomik, provozů nebo v nějakém biologickém celku. (recyklace ATP) Pokud jedno nefunguje druhé započne, naopak pokud funguje jen jedno celý systém vykáže časem fatální jednochodnou cyklickou chybu.

JJ, to je černý ořešák. Je odněkud z Ameriky, z USA nebo Kanady. Taky roste u mé bývalé školy a dokonce už tehdy jsem viděl, že tuším dva stromy kdosi zasadil normálně do lesa mezi listnáče.
Údajně má jít na černý ořešák naroubovat i vlašský ořešák. A má mít velmi tvrdé dřevo velmi dobré pro nábytek. Pro včely z něho asi nebude nic, pokud se na něm neobjeví nějaké mšice.

tu su pekne fotky aj sadenice na predaj :
https://dom.bazos.sk/inzerat/145356337/orech-cierny-rychlorastuca-drevina-investicia-do-buducnosti.php

https://www.vcelarstvi.cz/aktuality/vysledek-kontrol-chovatelu-vcel-ceskou-plemenarskou-inspekci-nedopadl-dobre/

Ty výsledky kontrol jsou typický bordel podle zákona.

Když jsem nahlásil počet včelstev a podal žádost, podle dvou zákonů, které otom co je včelstvo, hovoří každé jinak, tak se paní z kontrol D1 ze SZIF - MZe hrozně špatně namne kvůli D1 dívala jak na blbce. (přes telefon jsem ji podle hlasu viděl a ani jsem se nani nemusel se dívat) Dokonce mi to sdělila že si to myslí, že mne zaněj nemá.

Takže je to jejich bordel, je to jejich bordel a stále ať si to opakují.

Jsem rozhodnutý také takové hlášení nedělat, protože nevím jak ho mám hlásit, když provádění podle těchto dvou znění dělá stále z včelaře idiota.

Včelaři proto rezignují na nějaké povinnosti, když samotný zákon znich dělá blbce, protože podle zákonů není jasné co je včelstvo.

Včelstvo je společenství včel obsedající nejméně 7 ramku 39x24, .....hlášení podávejte podle této definice ne...? Pokud si dobře pamatuju

Jo a vet.zakon : kk) včelstvem společenství včel, které je tvořeno matkou, dělnicemi a trubci a které obsedá včelí dílo,

Tos měl na mysli dvě ruzne definice?

(2a00:102a:5015:3aa7:1:0:7308:f0e1) --- 31. 1. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613)

Jo a vet.zakon : kk) včelstvem společenství včel, které je tvořeno matkou, dělnicemi a trubci a které obsedá včelí dílo,

Tos měl na mysli dvě ruzne definice? <


Ano blázinec, podle plemenářského zákona nahlásím do 10.9. tak jak je, např 35 včelstev a podle zákona o národní dotaci a dalších směrnic dám na požadavek např.22 a paní v Praze, na SZIF mne volá, jaktože žádám méně než mám registru a mezi řečí pronese něco ve smyslu ale doslovně, že nechce přímo mi sdělovat, ale sdělila to, včelaři jsou hloupý a blbý.

Řesení je přitom jednoduché, ať registr, který by měl být zesynchronizovaný se všemi zněními zákonů, má mít dvě kolonky stavu včelstev. Jedna která ukazuje kolik je na stanovišti podle jednoho zákona a druhá kolonka podle podmínek národní dotace. Takže mohu mít na stanovišti třeba 40 včelstev oddělků, ale ani jedno nesplňuje požadavek na dotaci, takže v jedné kolonce podle plemenářského zákona 40 a podle dalšího zákona který má pomáhat včelařům 0.

Pro veterináře které si tahají data pochopitelné, pro MZe a vládu také a pro plemenáře také. Pokud to bude jinak dle znění zákona jsme z 25% podle kontrol šlompáci a blbci a podvodníci, kteří jen přitom ignorují paskvil v zákoně který si v Praze udělali.

Já do evidence počet včelstefv nahraju sám a počet včelstev, na která žádám dotaci, pokud žádám, dávám ZO. Takže ZO můj počet včelstev přehraje počtem pro dotaci. Ale to já nevím, takže kdyby něco bylo, není to můj problém. Já jsem počet včelstev nahlásil tak, jak to má být podle definice včelstev. Jestli je stát blbej a takhle uměle vytváří ve svém registru nepořádek, můj problém to není.

Gupo, to není jen podle podmínek nár. dotace oni to vyžadují i při hlášení stavů včelstev do hradištka, tzn bez ohledu na to jestli žádám o 1.D.podle vyhlášky
(Vyhláška č. 136/2004 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem)
. Vet zákon na jednu stranu velikost vč. neřeší, ale v pokynech pro hlášení už píšou něco jiného jiného a pak se v tom vyznej.

By mě zajímalo když přijdou na kontrolu stanoviště vč. např SVS a budete se dohadovat jestli hlásils počet vč. podle vyhlášky (7pl. 39/24) nebo podle vet.zákona (společenství včel matky a trubců na díle) "TO JE BYROKRACIE ALE NEBOJTE TO SE ČASEM PODDÁ"

Citace:
Další informace
Vyhláška č. 136/2004 Sb.. ,§ 2, písmeno n) definuje včelstvo: Včelstvo je společenstvo včel, schopné přezimovat, které plně
obsedá nejméně sedm plástů rámkové míry 39 × 24 cm; odlišná míra rámků se přepočítává. Počet včelstev v hlášení tedy
uvádějte dle této definice.

V případě jakékoli nejasnosti se obraťte na odpovědnou pracovnici ČMSCH a.s. Evu Zelenkovou (tel.: 257 896 210) nebo
pište na e-mailovou adresu uevcely/=/cmsch.cz , případně se obraťte na naši informační službu (tel.: 257 896 212, 257 896
335, 257 896 264).
Českomoravská společnost chovatelů, a. s.
ústřední evidence včel
Benešovská 123
252 09 Hradištko

Ale to já nevím, takže kdyby něco bylo, není to můj problém. Já jsem počet včelstev nahlásil tak, jak to má být podle definice včelstev. <

To je přesně ono, ty nevíš, nakonec dojde kontrola z plemenářské komis, zkotroluje to zvenku, protože je teplo a vhodné k rozebírce koukne dovnitř a z čísla co jsi nahlásil máš dvě čísla a naráz jsi podle zákona hloupej a blb protože jak píšeš nevíš.

Ale důvod je někde jinde, ne vtom že nevíš. Buď tu zákon, pokud to požaduje ve dvou smyslech bude fungovat a podle něj bude registr registrovat čísla podle zákonů, nebo nikdo nic neví a média přes nějakou zprávu kontor ztrapní a bude dobudoucna neustále ztrapňovat včelaře podle výsledků kontrol před celým národem zprávami na internetu. Prostě jak u Švejka, včelaři budou ouředně prohlášeni za blbce.

To snad pochopit lze.

By mě zajímalo když přijdou na kontrolu stanoviště vč. např SVS a budete se dohadovat jestli hlásils počet vč. podle vyhlášky (7pl. 39/24) nebo podle vet.zákona (společenství včel matky a trubců na díle) "TO JE BYROKRACIE ALE NEBOJTE TO SE ČASEM PODDÁ"<

přesně, dost uvažuji, že provedu příští rok hlášení do registru jak mám, tz. že nakonec nejideálnější bude, když degraduji všechna včelstva jejich stav bude všude nula, protože nebudu kvůli ekonomickýmu tlaku který samotná vláda činí zrušením pomoci kterou dělala, zimovat silná včelstva tedy nebudu a budu sdělovat jen stanoviště a to ještě o nějaký km vedle kvůli ochraně. To se nyní běžně děje jak jsem si všiml v mém okolí. Takže budu včelařit s minimálními včelstvy, což se nyní už dva roky učím a lze tak dobře vyzimovat spousty včelstev a veterinář bude mít neustále stav nula a když bude chtít např vzorky, ať sdělí odkud přes ZO nebo zavolá. Protože jinak podle plemenářů nevčelařím, jen mám místa kde jsou nějaké úly v kterých nejsou podle plemenářského zákona a registru a ČMSCHZ včely a povinnost hlásit je jednou zarok kdy jsou včely doslova podle mé metodiky kterou mám od jiných včelařů z druhýho konce světa na 6ti rámcích...

Vidím to tak, že z pohledu vyhlášky tzn. Evidence a hlášení čmsch je to včelstvo od 7 pl 39x24, z pohledu SVS, tedy vet. Zákona jakekoli společnosti včel na díle bez ohledu na velikost, tzn pro účely léčení odběru vzorků atd... čili nikdo nemůže postihovat rozdilne počty na stanovišti z důvodu že zakon a vyhláška maj rozdílný výklad pojmu včelstvo. Je to prostě dobrý Kocourkov.

(2a00:102a:500c:ea41:1:0:7820:2f68) --- 1. 2. 2023
Re: Co je včelstvo podle zákonů? (76612) (76613) (76614) (76615) (76617) (76619)

Vidím to tak, že z pohledu vyhlášky tzn. Evidence a hlášení čmsch je to včelstvo od 7 pl 39x24, z pohledu SVS, tedy vet. Zákona jakekoli společnosti včel na díle bez ohledu na velikost, tzn pro účely léčení odběru vzorků atd... čili nikdo nemůže postihovat rozdilne počty na stanovišti z důvodu že zakon a vyhláška maj rozdílný výklad pojmu včelstvo. Je to prostě dobrý Kocourkov.<

Živá představa:
včelař volá veterináři:
"Doktore, mám úhyn na řepce"
Doktor:
Kolik jak velký?
včelař:
30včelstev se válí před česny
Doktor:
V registru máte ale včelstev 5
včelař:
Ale to je správně, 5 včelstev hlášených k do 10.9., nyní mám v dubnu ale včelstev 30.
Doktor:
To jste je koupil?
včelař:
Ne vyzimoval.
Doktor:!!!
...ale víte že řeším úhyn podle toho, co je v registru ...takže se budeme bavit o škodě která je uvedená v registru.
včelař:
tak to je v kyblu, ale včelstvo je podle veterinárního zákona vše co má matku, plást a dělnici a zásoby ...
Doktor:
Jenže pro škodnou událost je důležité to, co je v registru.

"Vidím to tak, že z pohledu vyhlášky tzn. Evidence a hlášení čmsch je to včelstvo od 7 pl 39x24, z pohledu SVS, tedy vet. Zákona jakekoli společnosti včel na díle bez ohledu na velikost, tzn pro účely léčení odběru vzorků atd.."
a.
A to se ještě můžu rozhodnout, žeb půjdu do zimy se včelstvy na třeba 6 rámcích 39x24, takže z pohledu dotace nebudu mít co přihlašovat, ale v prosinci je pospojuji a najednou mám pro účely odebírání vzorků regulérní plná včelstva.
Zatímco z pohledu ČMSCH přihlásím do registru v září určitý počet včelstev a v zimě na popisu vzorků budu mít poloviční počet včelstev. I když mi nic neuhynulo.

"To je přesně ono, ty nevíš, nakonec dojde kontrola z plemenářské komis, zkotroluje to zvenku, protože je teplo a vhodné k rozebírce koukne dovnitř a z čísla co jsi nahlásil máš dvě čísla a naráz jsi podle zákona hloupej a blb protože jak píšeš nevíš. "
a.
Nevidím k tomu důvod. Měl jsem k 1 září určitý počet včelstev a ty jsem nahlásil do registru ČMSCH, jak mi káže zákon. Že je tam nějaký blb nebo nějaký hacker nebo nějaký jiný .... přepsal na nesmysl, to je problém registru ČMSCH, ne můj.
A co se týká dotace, tak zas musím plnit podmínky dotace D1, nahlásit na ZO, které to vyřizuje, počet jen takových včelstev co splňují podmínky dotace, jinak se dopouštím dotačního podvodu. Naštěstí se to provádí přes ZO ČSV, takže ten počet nahlásím funkcionáři ZO a je to pro mě hotovo.
A co se týká toho, že k 1 září nahlásím do registru třeba 30 včelstev a příští rok jdu s úhyny včelstev po otravě a mám nahlášeno jen 5 včelstev, tak pokud to stojí za to, ten počet včelstev na webové stránce se dá notářsky ověřit. Takže já třeba k 2 září zajdu k notáři a nechám si od něho ověřit, že v registru ČMSCH mám nahlášeno 30 včelstev a ne 5. A s tím potvrzením potom příští rok operuji.
Druhá možnost je si občas kontrolovat počet včelstev, který je na mne zapsaný v registru ČMSCH a pokud zjistím, že ho "někdo" změnil, tak ho zase přepsat na správný počet. Předpokládám, že když jde změnit jednou, půjde ten počet změnit i podruhé. Hned bez otálení, jak zjistím, že tam je z mého pohledu špatné číslo.

1.) Cena cukru klesne, teď je oproti burze nadsazená kartelem.

2.) Ořešák černý je pro včely bezvýznamný. U nás ho Liechtenštejni vysázeli desítky hektarů a je z něj jen krásné dřevo. Nektar ani medovici nedává, ořechy se nedají jíst.

3.) Dávat do včel každý týden KM nebo KŠ, tak to musí být dobrá šmakuláda. Mě stačí 1 max 2 ošetření ročně, samozřejmě mimo snůšku. A pokud nějaké včelstvo vykazuje problém dříve, pak je třeba jej zrušiz.

1984 (78.80.25.121): Taky to vidím úplně stejně.

A co se týká dotace, tak zas musím plnit podmínky dotace D1, nahlásit na ZO, které to vyřizuje, počet jen takových včelstev co splňují podmínky dotace, jinak se dopouštím dotačního podvodu. Naštěstí se to provádí přes ZO ČSV, takže ten počet nahlásím funkcionáři ZO a je to pro mě hotovo. <

Do registru hlásíš počet včelstev, který je vhodný k zazimování a je ekvivalentem 7r39x24. Pokud o měsíc hlásíš na požadavek k D1 něco jiného, stane se tvé hlášení po kontrole od stolu úřednicí chybné kvůli rozdílu mezi hlášení do registru a k D1. V pokynech je sice napsáno, že bude k D1 platit stav podle požadavku a když bude v registru včelstev méně tak D1 bude uznána podle registru, ale to právě dělá tu chybu která je 25%tní a píše se oní v článku na webu ČSV, tak to chápu a i vidím já. Proto píšu otom že jsme jako včelaři za blbce.

To co jsem popisoval když máš včelstev 40 oddělků podle veterinárního zákona a máš to na stanovišti kde je podle plemenářů 0 včelstev, jde o další bordel podle zákona.

2.) Ořešák černý je pro včely bezvýznamný. U nás ho Liechtenštejni vysázeli desítky hektarů a je z něj jen krásné dřevo. Nektar ani medovici nedává, ořechy se nedají jíst. <

Vtom vidím rozkol, kvete v květnu až červnu a je hostitelem parazitálních návštěvníků a ti nabodávají pletiva.

Ve smyslu spisovatele dlouhých rozumových vět by to nemělo uniknout takovému pozornému slova a příběhy tvořivému včelaři. Samozřejmě že jde o podmínky tvorby sladkých šťáv a pylu, které jako třeba lesy co Lichtenjštejni osazovali. Znám i místa kde je jedlý kaštan, jsou ty stromy v podstatě hotové a dnes suché, ale ještě před nedávnem jsem je sbíral. Také jsem je jako stromky vysazoval, ale mají problém s kořenovým systémem po výsadbě, jsou více náročné pro správné zakořenění. Takže umne to ve výsledku byla zbytečná práce.

1984 (78.80.25.121) --- 1. 2. 2023
...

1.) Cena cukru klesne, teď je oproti burze nadsazená kartelem.<

Samotná burza je obchodní kohorta. Místo do plynu se nyní investue do cukru, protože je naní takový vývar. To snad pochopit lze a investoři si na své peníze určitě počkají, vtom je krása burzy. Že nemá nic moc společného s cenou na obchodu. Třeba cena možských plodů po první aukci na pobřežní tržnici je čtvrtinová oproti následnému prodeji který se koná po rozdělení ryb a mořských plodů, takže do restaurace (potažmo cukru do maloobchodu) je cena čtyřnásobná. Prostě kouzlo trhů, aukcí a burz. Nečekal bych cenu nižší, požadavek více rozvinutých zemí světa kam není takový problém objem vydzaženého cukru okamžitě naložit a poslat. Vtom je také krása burzy, že cukr je nabízen z místa výroba a nakládky, ne z nějakého českého cukrovaru.Ten je kupující, ne výrobce.

3.) Dávat do včel každý týden KM nebo KŠ, tak to musí být dobrá šmakuláda. Mě stačí 1 max 2 ošetření ročně, samozřejmě mimo snůšku. A pokud nějaké včelstvo vykazuje problém dříve, pak je třeba jej zrušiz.<

To je takový ideální stav, který víceméně fungoval, nyní ale méně, spíše úplně jinak, destrukce je rychlejší, stačí aby agresivní virus začal rychleji virulovat, což je opravdu hodinová záležitost co se týká času mezi tímto infekčním stavem a úmrtí, třeba včelstva. Doknce je zajímavé, že samotný varroa roztoč trpí toutou infekcí a sám je někdy ve velkém úbytku, ikdyž se stačí úspěšně pomnožit na plodu včel.

Ano, o tom přednáší třeba Přidal, jenže je to spíše šedá teorie, zelený je strom zivota. On by nejradši cpal do včel kyselinu ihned jakmile se zvýší spad každý týden až do podzimu. Jenže já tyto kolapsy nemívám, přestože včelařím tam, kde jsou kolapsy v okolí pravidelně. Proč? Nevím, ale zvyšování dávek k ničemu nepovede jen k horším stavům v budoucnu. Škoda, že se okolní včelaři až na pár výjimek, nepřidávají k postupům, které razím já. Je to marné, to radši použijí 20 x KM. A vím, že nejde o nadsázk, skutečně takové znám... nejsem proti tlumení, ale postup musí být opačný - snižování dávek!

Jenže oni ho Lichtenštejni vysazovali kvůli dřevu, které je opravdu mimořádně kvalitní a nádherně tmavé, dobře se obrábí. Měřím si vodivost a nikdy jsem tam medovici neměl. Takže možná teoreticky někde ve své domovině, což nevím, spíš ani tam ne, ale tady nic. Kdyby medoval, bylo by to super, je ho tady dost. Spíš vidím perspektivně babyku, které je teď mnohem víc než v minulosti. Roste na suchu i ve vlhku, snáší znečištěne, dobře se rozmnožuje, velmi vitální druh. Podle lesáků vzhledem k ubytku jasanu, strom budoucnosti. A medu je z ní dost, klidně 20 kg na úl.

Měřím si vodivost a nikdy jsem tam medovici neměl. <

Nikdy je za jak dlouho? Protože před několika určitými ochrannými aplikacemi co se nedělají dlouho, mám zato, že světlou medovici jsem u paraořechu měl.

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Stačí nestačí

Ano, o tom přednáší třeba Přidal, jenže je to spíše šedá teorie, zelený je strom zivota.<

To se ale ví, že taková stanoviště ještě jsou, kde stačí méně léčit. Jenže. Vtom případě jsi pochopil jen půlku toho co přednáší, druhá půlka je ten pohyb včelstev o kterém píšu. A také nevím jak moc šedé je tvé tvrzení, když vše co přednáší má podloženo nějakou ověřenou vědeckou prací. A co ty? Určitě na podporu stromu života lze nalézt nějaké vědecké práce, vím o několika, jenže ty jsou podmíněné stejně, jako odlišné situace s konečnou nutností týdenním až čtrnáctidením léčení. Prostě situace se mění jsou skoro na mapě vedle sebe, a divím se že jsi rychlou destrukci celého stanoviště nebo většiny včelstev nepotkal... nebo to netvrdíš? Potkal? Nebo jak vyjasníš tu svou šedou teorii?

1984 (91.139.47.194) --- 1. 2. 2023
Stačí nestačí

Ano, o tom přednáší třeba Přidal, jenže je to spíše šedá teorie, zelený je strom zivota.<

Jetě pro upřesnění ostatním, přednáška trvá oficiálně tři hodiny, má asi nějaký krátký čas na přestávku ale ta čas byl nadstaven v jakési diskuzi ke konci, takže trvá tři hodiny.

Dvě hodiny, tz. do přestávky a chvíly po přestávce, nepadne podrobněji o nějakém léčení co si vzpomínám ani slovo. Vysvětluje hodně věcí a prezentuje úseky vědeckých prací a vysvětluje základní biomechanismy. Vzpomínám, protože je vyžadováno, aby se přednáška nenahrávala, má ktomu své důvody asi právě kvůli takovému osočení, že green je supr a léčení po týdnu nebo okolo týdne je fuj. Takže abych do dokončil asi první dvě hodiny p. Přidal vysvětluje a zdůvodňuje v prezentaci slovy i na promítačce, co tomu léčení předchází a dá se říci, že čemu co předchází je důležitější než to co je návodem k jakému si řešení. Potom více a více odpovídá na otázky a přednáška se klasicky přelévá do diskuze nato, co včelaře jako otázka napadne.

P. Přidal mimojiné sděluje že není neomylný, co ví - sdělí ale co neví - nesděluje. Hodně věcí ve včelařství je nejasných a probíhá stále výzkum. A ty věci jsou otom zeleném stromě, jenže zelený strom jako v podobě životního prostředí je úplně jinde než před nedávnou dobou kdy jsem např. začínal včelařit. A ta doba byla něco jiného než před dobou před ní.

Takže green klidně, když nebudou padat včelstva a stanoviště, stačí jen tu šedou teorii sdělit 1985 a budeme mít všichni pokoj. To je na Nobelovku. To se ví.

Babyka moc na produkci dřeva nebude, protože tvoří poměrně malé stromy . Pokud to nebude výmladková produkce a babyka nebude z pařízků dobře obrážet.
Jedině že by se použila jako pionýrská dřevina a po zastínění pozemku by se pod ní vysadila hlavní dřevina, třeba smrk nebo jedle.
Na med ale bude dobrá, jakožto javor její květy určitě hodně medují plus na ní může být hodně medovicových mšic.

"To se ale ví, že taková stanoviště ještě jsou, kde stačí méně léčit."
a.
O tom se mluvilo už kdysi v souvislosti se zalétáváním včel ale i se šířením včelích nemocí. Že jsou stanoviště tak schovaná, že je nějaká zbloudilá včela těžko nachází a nezalétává tam. Případně jsou takového charakteru, že tam bývá až větší úbytek včel, protože některé vracející včely se ztratí a stanoviště nenajdou.
Zatímco jiné stanoviště jsou na tom naopak a v nich se spoustřeďují zalétávané včely.
Závisí to na geomorfologii povrchu nebo na morfologii- tvaru místních lesních a vyšších křovitých porostů. Které létající včely všelijak usměrňují nebo naopak odkloňují.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2023
Re: Stačí nestačí (76630) (76633)

"To se ale ví, že taková stanoviště ještě jsou, kde stačí méně léčit."
a.
O tom se mluvilo už kdysi v souvislosti se zalétáváním včel ale i se šířením včelích nemocí. Že jsou stanoviště tak schovaná, že je nějaká zbloudilá včela těžko nachází a nezalétává tam. Případně jsou takového charakteru, že tam bývá až větší úbytek včel, protože některé vracející včely se ztratí a stanoviště nenajdou..<
<
Radime situace v těchto vyjádřených teorii rozvinula v šírší teorii podloženou praxí.

K zalétávání co tu vyslovil v souvislosti oficiálně vedle jiných stár p. Veselý. Ten vyjadřoval tento aspekt jako důležitý při tzv. reinvazi. To slovo také on často používal.

Jenže vývoj určil nové termíny které se zařadily vedle těch starých. Protože chování dělnic je v tomto smyslu migrací pestřejší. Jde o termí driftování.

Tento termín mimo jiné vysvětluje to, proč většina označených dělnic, které vyběhly v jednom úlu se naráz naleznou ve velké míře v úlu jiném na jiném stanovišti které je vzdálené řekněme do km a plní funkci úlových včel.

Toto už není zalétávání jako takové kdy se postižené dělnice z desruujícího úlu snaží dostat z jednoho úlu do druhého, toto je popis velký počet (ve stovkách) mladých označených včel po vyběhnutí a přesunu této kohorty do jiného úlu při normálním stavu kdy není vidět náznak nějaké infekce...

To je jev který je popisován v jednom vyučujícím středisku v ČR, kdy žák dostal úkol tyto vybíhající dělnice označit a situace kdy byly nazeny po nějakém krátkém čase v jiném úlu na jiném místě. Tak si to pamatuji co vím.

Fajn, takže jsme byli na stejné přednášce. Ale já proti Přidalovi nic nemám, nijak ho neosočuji. Naopak bylo tam spousta zajímavých informací. Jen Přidal je akademik, ne včelař praktik. A mám za to, že na včelaření má i nějaké techniky, kteří provádějí úkony. Pochopil jsem to s přenosy a setkáváním populací kleštíků a virů moc dobře, jen nesouhlasím s převodem do praxe. Přidal razí ošetřování na jistotu, kde vlastně jde proti přirozené selekci. A moje vícr než 10 letá praxe s minimem chemických zásahů bez jediného stanovištního kolapsu je pro mě dostatečným důkazrm, že to jde dělat i jinak.

Ale Radime ono to není v mém případě o stanovišti. Naopak u mě je tlak přímo neskutečný skoro všude. Vždyť včelařím v nejteplejší a mozná donedávna nejzavčelenější oblasti ČR. Přesto nemám hromadné kolapsy, jen jednotlivé spíše kontrolované úhyny. Ale je to o tom, že to od začátku dělám uplně jinak než právě včelaři v okolí. Ale nechci se vychvalovat, jen ukázat, že to jde jinak, ale podmínka je být okolo včel neustále denně po celou sezonu a sledovat co se děje a včas zasáhnout. Nejprve zootechnikou a když to jinak nejde, pak chemicky.

Právě i na dřevo (palivové). Ono když odpadnou jasany, tak prostě není moc z čeho vybírat. Jilm je v háji už dlouho. Vzroste podíl lípy a babyky, pro včelaře dobře.

Kdyby byli majitelé lesů zbaveni svých pravomocí a o vysazování by rozhodovali zelení aktivisti, tak ano. Ale protože to se nestane, já myslím, že brzo ten pokřik kolem sázení lesů se rozplyne, situace se přiblíží k normálnu a spousta majitelů lesů potom zase začne sadit, když ne smrkovou monokulturu, tak mix smrku a třeba jedle s troškou listnáčů. Zbývá akorát tlačit, aby ty listnáče byly pokud možno na chladnějších a vlhčích místech javor klen a občas ve vhodných podmínkách a na okrajích lesa nebo kolem vody i lípy. Javor mléč, který by se hodil na vlhčí stanoviště zřejmě do našich teplých regionů i na Jižní Moravě tuším kvete tak brzo, že ho včely moc nevyužijí.

Do lužního lesa se smrky nesází. Ale babyka je jak plevel a v tom je výhoda. Daří se jí jak v lužním lese tak na suchých kopečkách a lesáci podle mých informací jí nebudou bránit v rozletu. Oni moc neví co vlastně tady vysadit.

Do lužního lesa by se měl hodit hlavně javor mléč. i z dřevařského hlediska, vytváří velké stromy s kvalitními kmeny. Akorát přínos květového medu je kvůli časnému kvetení diskutabilní.

Mléč tady na jihu moc není, sem tam nějaký strom na okraji lesa nebo v parku, větrolamu. Javorové dřevo je dobré tak na to topení, jinak je moc chutná broukům. Měl jsem tu čest. Ale babyka nemusí být malý strom. Tady kolem Soutoku jsou exempláře přes 15 m s kmenem o obvodu přes 5 m.

Běžný strom dosahuje bez problémů výšky 25 metrů. A mimo lužní les takhle silné kmeny babyka mít nebude, v lužním lese tam, bude to asi předpokládám soutok Moravy a Dyje byly až do stavby Novomlýnských nádrží pravidelné záplavy lesa a v lužním lese tak byly vysoké zásoby živin.

Tak jsem to spletl, až 23 m. Tady je o tom článek:

http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=1346

, ale podmínka je být okolo včel neustále denně po celou sezonu a sledovat co se děje a včas zasáhnout. Nejprve zootechnikou a když to jinak nejde, pak chemicky.<
<

3.) Dávat do včel každý týden KM nebo KŠ, tak to musí být dobrá šmakuláda. Mě stačí 1 max 2 ošetření ročně, samozřejmě mimo snůšku. A pokud nějaké včelstvo vykazuje problém dříve, pak je třeba jej zrušiz.<
<

Takže jestli to chápu dobře, ve smyslu takového přístupu, nejprve chodíš a čekáš jak včelky např. shazují roztoče, nebo se díváš na česna jak vyhazují nebo vypadávájí mrtvolky, nebo děláš nějakou diagnostiku napadení, která vyžaduje dennodenní návštěvu a nějakou činnost okolo včelstev. Což je ještě mimojiné náročnější na čas a prostředky chovatele, než aby prostě jednou týdně včely prohlídl a použil jeden z postupů k zajištění kyselinové clony. Dennodenně je opravdu ještě kratší frekvence než týdně, kdo zná fyziku a spočte si náklady to pochopí hned.

Potom když zvolíš tedy někdy v nástupu destrukcí v srpnu (během sezony) že toto včelstvo má známky napadení nemocí nebo je třeba nějaká špatná matka nebo nějaké náznaky jiné chyby, takové včelstvo řízeně zrušíš. To by měla být běžná včelařská praxe, to lze pochopit.

Jenže mi tam nehraje to ošetření dvakrát v roce. Prostě těch ošetření by mělo být více podle toho jak dennodenně rozhoduješ o osudu svých včelstev. Lze to nějak upřesnit nebo změnit takový výrok? Nějak tomu nelze věřit. Včelstva okolo padají na sepse a ty nemáš problém s pouhou dvojtou aplikací něčeho jako akaricidu. Musí vtom být ještě nějaké jiné používané aditivum do včel, protože se nezajímám o takový proces zimování až tak krátce abych tomuto postupu bez podrobností mohl věřit.

1984 (78.80.25.121) --- 2. 2. 2023
Přednáška

Fajn, takže jsme byli na stejné přednášce. Ale já proti Přidalovi nic nemám, nijak ho neosočuji. Naopak bylo tam spousta zajímavých informací. Jen Přidal je akademik, ne včelař praktik. <

No ve třech větách děláš takové protikladné výroky, že to tu musím znovu vypíchnout.

Jak je možné prohlásit o někom že ho neosočuji a hned nato ho osočit, že není praktik? Pan Přidal nejen o praktickém včelařství ví hodně a proto beru to co přednáší vážně. To co sděluje je pochopitelně hodně ověřené, protože se naněj obrací mnoho jeho bývalých studentů nebo jiní chovatelé včel kteří si neví rady a je hlavně přednášejícím co si informace přesně nachystá a podá je ve sledu tak, aby byla chronologie navazující ke konečnému verdiktu v kterém je dost podepřená logika. Nemusím podle něj třeba léčit, ale určitě ho vyzkoušet na jednom stanovišti není k zahození pro nikoho. Jen dodržet přesně vademecum jak ho zpravidla v MV, nebo na přednáškách okolo tohoto, popisuje.

Tímto bádáním okolo medu se zabývám více až posledních 5 let, takže to není moc dlouho.

Ale trošku jsem prohledal internet a vypadá to, že někde by z juglans nigra medovice za určitých podmínek být mohla. Tak se těším,třdba se někdy poštěstí i u mě:
3.5.3 Sající hmyz a roztoči
Do této kategorie můžeme zahrnout hmyz a roztoče, kteří se živí sáním
rostlinných šťáv. V důsledku toho vznikají na listech, plodech či větvičkách různé
novotvary a nekrózy. Dochází k oslabení stromu a tím opět ke zvýšené vnímavosti
k jiným škodlivým činitelům.
Zúbrik et al. (2008) uvádí na ORC výskyt roztoče Eriophyes erineus Nalepa, byť
je pouhým okem neviditelný, způsobuje svým sáním na listech početné zduřeniny.
Weber et al. (1980) udávají mšice Monellia sp. a Monelliopsis sp., které svým
sáním mohou způsobit kadeřavost listů, jejich žloutnutí, defoliaci, snížení přírůstu
a v extrémním případě i odumření celých větví. Georgiev et al. (2008) udávají
z oblasti pohoří Strandža z jižního Bulharska na ORC mšici Monelliopsis caryae jako
producenta medovice. Cikády rodu Magicicada sp., kdy samičky kladoucí do zářezu
do větviček způsobí jejich naříznutí a tyto se pak při větru lámou. Dále jsou zmíněny
Enchenopa binotata Say, Anormenis septentrionalis Spinola, Metcalfa pruinosa Say
a Corythucha juglandis Fitch.

https://www.insectimages.org/browse/detail.cfm?imgnum=5565681

No nevím. Například Vlašský ořech je podle mne tak výrazně aromatický, že i kdyby na nich byly nějaké místzní mšice produkující nějakou medovici, včelám by asi páchla a mnesbíralůy by ji. A pokud by nepáchla včelám, páíchl by z ní med.
U černého ořechu vidím problém v tom, že u nás v Evropě mají velký vliv zelení a kdyby se nějak povědomí majitelů lesních pozemků o černém ořecháu jakožto vhodné alternativě k vysazování na pozemky za účelem produkce dřeva rozšířilo, snažili by se ten úmysl zastavit a dehonestovat kecy o cizím nepůvodním a invazivním druhu a podobně. Nebo dokonce organizovat násilné ničení těch sazenic v lese.
Jinak bych měl i sám zájem vysadit ten strom na svůj lesní pozemek, vím, kde jeden černý ořech ve městě roste a pokud by produkoval životaschopné ořechy, klidně bych s eje pokusil sezbírat a ty sazenice z nich udělat. Semena černého ořechu zřejmě potřebují k vyklíčení kvalitní stratifikaci, asi ještě dlouhodobější než vlašský ořech.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 2. 2023
Re: Ořešák černý (76631) (76632) (76649)

No nevím. Například Vlašský ořech je podle mne tak výrazně aromatický, že i kdyby na nich byly nějaké místzní mšice produkující nějakou medovici, včelám by asi páchla a mnesbíralůy by ji. A pokud by nepáchla včelám, páíchl by z ní med. <

Klidně ať ten ohousenkovaný strom klidně obsadí a ve velkém produkuje, už se těším kdyby se tak stalo, královsky ořechový medovicový med ... to by byl trhák.

Lakshmi Varanasi

Jsem jedním ze 2 medových sommeliérů v USA – takto jsem nakonec ochutnal tuto sladkou, ale překvapivě komplexní látku pro kariéru


Marina Marchese je jedním ze dvou certifikovaných medových sommeliérů ve Spojených státech. Marina Marchese

Marina Marchese je jedním ze dvou certifikovaných medových sommeliérů v USA.
Marchese řekl, že práce často zahrnuje ochutnávání medu, aby se zjistily jeho botanické zdroje.
Zde je návod, jak si Marchese našla cestu k tak jedinečné kariéře, jak bylo řečeno Lakshmi Varanasi.

Nikdy jsem pořádně nepochopil, proč nikdo nemluví o medu tak, jako o víně, sýru nebo olivovém oleji.

Existují tisíce různých hroznů, které rostou na různých místech, a každý z nich produkuje jedinečný druh vína.

Totéž platí o medu. Existují tisíce botanických zdrojů, které vyrábějí tolik druhů medu, že je těžké je dokonce kvantifikovat.

Například v Bulharsku se med vyrábí z květu koriandru. V Řecku se med vyrábí z tymiánu. Jen v Itálii je více než 25 druhů medu.

Přesto většina lidí v USA zná pouze med z „masového trhu“ – generickou, smíšenou verzi s jedinečným profilem chuti.
Můj původní příběh

Do světa degustace medu jsem přišel cestou včelaření.

Poprvé jsem navštívil úl včely medonosné v roce 1999. Jako většina lidí jsem byl vyděšený, i když jsem měl na sobě kompletní ochranné oblečení, roušku a klobouk. Přesto mě překvapilo, jak byly včely učenlivé .
Marina Marchese
Marchese se stará o svůj úl. Marina Marchese

O rok později jsem založil vlastní úl. Zpočátku to byl jen koníček, ale brzy se z toho stala plnohodnotná kariéra. Začal jsem prodávat svůj vlastní med pod značkou Red Bee na místních farmářských trzích. Pak jsem začal sbírat med z různých botanických zdrojů. Začal jsem také navazovat kontakty s včelaři po celé zemi účastí na konferencích.

Čím hlouběji jsem se nořil do této říše, tím více jsem přemýšlel, proč neexistuje centrální databáze, která by katalogizovala všechny druhy medu. Četl jsem vše od amerického ministerstva zemědělství. Četl jsem vše od Evy Craneové, matematičky, která svůj život zasvětila výzkumu včel a včelařství. Začal jsem chodit na tolik medových představení, jak jsem mohl.

Nakonec jsem v Itálii narazil na program s názvem Italský národní registr expertů na senzorickou analýzu medu. Cílem bylo naučit senzorickou analýzu medu — podobnou té, která existuje pro čichání nebo degustaci vína.

Program funguje již 40 let a má tři úrovně. Pro závěrečnou certifikaci musíte složit formální zkoušku. K dispozici je ústní porce, písemná porce a slepá degustace, kde musíte identifikovat botanický zdroj 18 medů pouze podle vůně a chuti.

Byl jsem prvním občanem USA, který prošel všemi třemi koly programu. Od té doby došlo k druhému, což jen podtrhuje fakt, že medových sommeliérů je v zemi velmi málo.
Namažte si sklenici

V těchto dnech se moje hlavní práce točí kolem výuky smyslových hodin, provádění ochutnávek medu, poradenství pro potravinářské a nápojové společnosti, které používají med, a práce na mé třetí knize. Z toho všeho mám příjem, který mi umožňuje žít šťastný a pohodlný život. Často se přistihnu, že musím říct ne spoustě projektů.

Zdokonalování řemesla vyžaduje roky praxe, ale zde je jeden tip pro ty, kteří chtějí s touto prací začít – nebo jen chtějí nějaké vnitřní znalosti o degustaci medu.

Na rozdíl od sommeliérů vína, kteří před ochutnáním krouží skleničkami, aby uvolnili vůně a sloučeniny vína, my medoví sommeliéři si sklenice rozmazáváme. Jakmile je med rovnoměrně rozprostřen po sklenici, přivoňte a poté ochutnejte.

Mám dojem, že to je živobytí, které těží z věhlasu živobytí vinného someliérství.
Pravdu má v tom, že kdysi, když jsme měli včely na stanovištích s dostatečnou úživností, dal se získávat prakticky co dva týdny med s jinou specifickou chutí. Protože na takovém stanovišti, když je snůška, včely za dva týdny zanesou medník a mezi snůškami, když je vhodné počasí, včely z květů mezisnůškových rostlin a drobných producentů medovice taky za dva týdny pár kilo, které se dají vytočit, přinesou.
Problém, třeba proti vínu je v tom, že se ty různé chuti medu moc nevyužijí. Med se nikdy nenalévá do sklenic a neupíjí če neolizuje, jako se upíjí víno, před jídlem, k jídlu, po jídle nebo jenom tak. Med je téměř vždy pouze příměs do nějakého jiného potravinářského výrobku, a zpracovává se tam tak, že se uplatní jenom hrubé rozdíly v chuzi, ty jemné zmizí. Ani skladování medu ve sklenicích není zatím vyřešeno, protože v medu stočenému ve sklenicích ty jemné chuťové rozdíly už po prvních týdnech až měsících skladování mizí. Aby se udržely, med by se musel ihned po vytočení nalít do sklenic a hned potom třeba zmrazit v mrazničce. To by možná pomohlo.

Ale myslím, že uplatní. Není to věc masové spotřeby, ale... léta učím zákazníky na druhové medy. Někomu je to jedno a někdo bere jen akát, druhý jen lípu, třetí jen slunečnici apod... no a pak se dají občas získat medy víceméně raritní, se kterými se dá kulinářsky zajímavě pracovat. Rozdíly mezi různými druhy medu jsou markantní a fakt nevymizí ve aklenici. Bere ode mě med třeba jeden známý šéfkuchar, který to umí a docela se vyzná v tom co nakupuje. Takže jde to, jen aby bylo kde a z čeho, což je vzhledem k ekonomické "strategii" státu problém.

Tak rozdíly mezi jednotlivými medy ve sklenici nevymizí, ale taková ta krásná aromatická chuť až vůně, co má med vytažený ze včel a hned, maximálně do pár dnů vytočený, tak ta třeba v medu skladovaném jen pár měsíců už není. Ideální to je když se med nabírá přímo tekoucí z medometu.
A jestli se mají ty chutě různých medů v plné míře projevit, tak ten šéfkuchař musí ty medy používat pouze zastudena nebo maximálně jen ohřáté tak do cca 50 st C. A to ještě tam nesmí dávat nic dalšího s výraznou chutí, protože chuť medu bývá poměrně slabá.

Vysoká gastronomie má svoje pravidla, postupy, požadavky. A i malý rozdíl v kvalitě, nebo sensorických vlastnostech hraje roli pro výsledný produkt. Existuje něco jako studená kuchyně atd... Velice zajímavé jsou degustační akce pro veřejnost, kde lze med degustovat a hodnotit podobně jako víno.

A opět jsme u toho, že existují nějaké skupiny lidí. Zatím masa populace bere med jako sladidlo. Nějaký posun je otázkou propagace ze strany včelařů, sdělovacích prostředků, ekonomickou situací atd...

Zásadní je to co jsem uvedl, aby bylo z čeho a kde tyto druhové medy produkovat. Ochutnal jsi Radime třeba květový med z raných peckovin? Ten má opravdu výraznou, amygdalinovou příchuť (hořkých mandlí). Jenže sady nám spíš mizí. Nebo vrbový med, kde je zase znát kyselina salicylová... a dalo by se pokračovat dál. Jenže kde najít vrbové porosty? A vhodné počasí přichází pro tyto rané snůšky jednou za x let + je třeba mít speciálně připravená včelstva. Takže je v tom hodně práce. Letos mám třeba v plánu kmín, jenže je to cesta 150 km a nemuaí z toho být nic.

No, když byly u nás ještě dostatečně ovocné zahrady na snůšku, měli jsme ještě málo kraňské včely, takže se rozjížděly později a první med byl až z ovocných stromů obecně plus trošku z trávníku a smetánky. Ale taky byl ten květovéý med lahůdka. Ale tehdy u nás rané peckoviny nebyly, tehdejší meruňky u nás téměř nešly a myrobalány byly jen trošku. U nás začaly medovat angrešty a rybízy, pak zařčaly třešně, napoleonka a pak se rozjely všechny ovocné stromy, jabloně, švestky, hrušky.. Z klasických slivoňovitých jsme měli tak 90 % švestek domácích. Dnes už současné meruňky u nás jdou, i nějaký myrobalán mi na zahradě přibyl, ale současně všude kolem ovocné stromy prakticky zmizely, takže ta snůška je spíš na podněcování.
Jinak jsem měl možnost poznat třeba med z javoru
klenu (zeklenožlutý či zelenozlatý), med z divokých malin, med z květnatých luk slabě říznutý první medovicí, (kopretina, kohoutek, pryskyřník, co si tak vzpömínám), med z první medovice z osiky (začátek černa hnědočervený) med z první medovice ze smrku (polovina června cihlově červený) květový med z lípy malolisté (bílý tvrdě krystalující jakoby trochu s příchuti thymolu) medovicokvětový med z lípy ( tmavý hnědočerný měkce krystalující)pozdní med ze smrků na přelomu července a srpna (hnědý) jetelový konec července a srpen (trochu nahnědlý asi s medovicí a zajímavou chutí, krystaloval diferencovaně) pozdní med, konec července z lužního lesa, (černý jak bota s poněkud divnou chutí, krystaloval tuším difetrencovaně) co si tak vzpomínám.

- Nojo, jen počet druhů medu z dané lokality je jasných, jsou charakteristikou,
- dále je to sezonní charakteristika, např med z léta 2022 atp., to je škoda, že med nemůže být takto charakterizován vedle druhu na etiketě.
- Jiné chutě budou po vosku podle způsobu získání medu.
- Dále ale je nutné připsat přívlastky po změně na časové osách po získání. Jedna osa je např. po ztekucení, druhá osa je bez ztekucování ale po rozbití struktur za studena, nebo za tepla, jinak řečeno pastování, nebo
- po běžné manipulaci zákazníkem zcelení s jiným medem, nebo po otevření, nebo po nějaké době než se dobere ke dnu, ...

asi je toho hodně co ovlivňuje neustále med. Víno je oproti medu hodně standardizováno díky vinařům kteří v dnešní době prostě s běžně dostupnou cheií přivoní a stablizuje dle zákazníka a vyrobí ho tak. Med je díky větší rozšířenosti prodeje ze dvora více variabilní dle lokality a je v podstatě nemožné aby včelař který není výrobcem medu. (včelař je chovatelem včel a producentem medu nebo pylu nebo jiného produktu od včel, protože prodává med který mu produkují včely, on ho jen získá a zabalí, vedle chovu který provádí) Naopak balírna medu typu nákup medu ohřev, standardizace a homogenizace, přečerpání k lince a plnění do obalu a další prodej je výroba medu. Tak jak je to dáno v předpisech a vyhláškách.

Tipl bych si, že ten lipový med jsi měl s něčím říznutý (snad s malinou?). Čistá květová lípa je světle zlatožlutá a thymolem (spíš mentolem) není cítit trochu, ale extrémně. Pokud je takto čistá, pak vydrží i rok tekutá (má docela dost fruktózy). Pokud je s medovicí, pak je tmavší o nějaký ten stupeň, ale sensorické vlastnosti jsou podobné. Tuhle čistou květovou jsem měl předloni, letos byla s kapkou medovice (teprve teď začíná krystalizovat do hrubších krystalů, barva dohněda).

Malinou sotva,. malina kvete o měsíc až o měsíc a půl dříve než lípa.
A čistý lipový květový med krystalizuje sice o něco později než jiné květové medy, ale když se nechá bez míchání v době krystalizace, krystalizuje do velmi tvrdé bílé hmoty, kterou je problém bez rozehřátí vůbec nějak oddělit. Rok rozhodně tekutý nevydrží, to není akát, za čtvrt roku je spolehlivě tuhý.

A pokud je lípový med s medovicí, je úplně jiný, tmavohnědý, krystalizuje pomaleji a zkrystalizovaný je měkký a velmi dobře se nabírá i ta lípová chuť je úplně jiná.

Mýlíš se. Mám včely v čistě lipových porostech a moje poznatky a popisy se shodují s popisem včelařů z oblastí v Rumunsku a Bulharsku, kde je rozloha těchto lipových porostů ještě neporovnatelně větší.

Tak lipový med nebude všude stejný. V první řadě musíš uvést, z které lípy ten med je.

Konkrétně na této lokalitě je lípa velkolistá i malolistá. Nejprve meduje velkolistá a po 10 dnech se přidává malolistá. Květový lipový med by měl být stejný nebo velmi podobný všude, pokud neobsahuje příměsi jiných nektarů. Já byl tehdy také překvapen, ale po konzultaci s kolegy ze zahraničí jsem si to vyjasnil. Haragsim ve své publikaci mylně uvádí, že květový lipový med rychle krystalizuje. Opak je pravdou, vydrží až ten rok tekutý. Obvykle ale bývá lipovy med s příměsí medovice, nebo jiného nektaru.

Ono taky záleží na včasném přidání a odebrání medníků. Někde jde vysloveně o 24 hodin, když končí lípa a včely už začínají preferovat slunečnici, pokud je v okolí zasetá. Jinde může jít o jiné plodiny.

Nepřidává se. Velkolistá kvete druhý až třetí týden v červnu a poměrně krátce, jen pár dnů. Pak je přestávka, obvykle tak týden. Velkolistá lípa je odkvetená a malolistá ještě nekvete. Malolistá rozkvétá ke konci června až na začátku července, aspoň ty nejčasnější klony. A kvete postupně až do konce června, poslední klony rozkvétají poslední týden v červenci až někdy na začátku srpna.
U nás velkolistá lípa v přírodě není, sází ji akorát ve městě. Malolistá tvoří - tvořila ještě v nedávné minulosti porosty hodně stromů u nás na vesnici a potom i v lese a je to jediný zdroj lipového medu u nás.
Jaký bude lipový med pak záleží hodně na konkrétním počasí v době květu. A taky jaký bude lipový rok. Jednou tak za 3 - 5 let, hlavně když předešlý rok bylo dost vlhko a nebyl lipový rok, je u nás na lípách lipový rok, protože lípy mají 1,5 - 2x víc květů než normálně. Když byl minulý rok lipový rok, nebo po většinu léta hodně sucho, lípy založí málo květových pupenů a tak další rok bude květů málo a lipová snůška bude v každém případě slabá až jenom na podněcování.
Když je lipový rok a v době květu příslušného klonu lip je tak středně až méně teplo, hlavně v noci a větrněji a často prší, je lipový med čistě květový, to znamená velmi světlý nažloutlý a do 2 - 4 měsíců tvrdě krystalizující, tak, jak Haragsim napsal. A je ho míň. Když je v době květu těch lip dlouhodobě teplo i v noci, málo větru a málo deště, na lipách se vedle květu rozmnoží i mšice a včely na lipách sbírají sladinu i z květů i z medovice. Potom je med hnědý až hnědočerný, krystaluje jak medovicový med, to znamená v měkkou hmotu, která s snando nabere i bez pastování.
Květový lipový med má silnější a hrubší lipovou vůni a chuť s trochou chuti toho thymolu a trochou nahořklé chutí, medovicový lipový med má jemnější hlubší lipovou vůni a chuť a k tomu někdy trochu nakyslejší chuť.

Tak slunečnice zase kvete o hodně později než jakákoliv lípa, to je záležitost od poloviny - konce srpna a potom hlavně září. Pokud ji nezlikvidují nebo aspoň nezarazí v květu zářijové mrazíky. Aspoň co jsem viděl vzácně políčka, co to u nás kdysi zkoušeli. Stejně jako kukuřice, ze které prý včely nosí pyl.

Nebudu se dále přít, ale píšeš tu vyložené nepravdy. Prostě to tak není.

Tak holt ono to jinde na světě nebývá vždycky úplně stejné jako na tom tvém políčku v tom tvém okrese.

slnecnica u nas zacina kvitnut koncom června ..180mnm ..

Tak možná už jsou dneska ranější odrůdy. U nás zkoušeli slunečnici zemědělci někdy tak v letech 1975 - 80 do směsky s ovsem a snad s hrachem či s jetelem na krmení a to sotva tak stihlo odkvést a už to spálily mrazy.

A u nás tak 330 m n. m. Začátek beskydské pahorkatiny ze severu Beskyd.

Jako kluk pamatuju slunečnici ve směskách na krmení.Není dobytče,není směska.Samotná slunečnice se tady nikdy nepěstovala.Každy rok ji davám kousek na pole pro včely,jak zakvete,hned maji balkóňáci na kolech žluté kytice.Čert aby je vzal..Orvou kde co uvidí.

Nepěstovala se, protože v těch chladnějšíc oblastech ČR by nestihla dozrát. Nebo by dozrála tak jednou za 5 - 10 let při extrémně teplém podzimu. Ve směsce na krmení to moc nevadí, ale na semeno to je zásadní nedostatek. Jedná se poměrně o teplomilnou rostlinu, která při dost vysoké teplotě nad nulou zastaví růst či dozrávání a neobnoví ho, dokud dalších pár dnů je tak teplo, že se teplote pohybuje nad touto hranicí. Proto v těch chladnějších oblastech už na jaře proti třeba jižní moravbě ta slunečnice roste opožděněji a na podzim dříve zastaví růst.
U slunečníce nevím , ale u hroznového vína má být ta hranice okolo 10 - 12 st C. Stará velmi raná odrůda Čabaňská perla podle katalogů má zrát na začátku srpna. Jenže asi jen na jižní Moravě. U nás začne dozrávat na konci srpna a cukernatět , když je teplé září tak do poloviny září. A to ještě jenom když nechám na keři 1, maximálně dva hrozny. Když je jich víc, tak nezesládne a zůstane kyselicí až do mrazíků.

"Každy rok ji davám kousek na pole pro včely,jak zakvete,hned maji balkóňáci na kolech žluté kytice.Čert aby je vzal..Orvou kde co uvidí."
Co takhle zkusit místo klasické slunečnice topinambury? Je to v podstatě taky slunečnice se stejnými květy, akorát má ty květné úbory o dost menší, tak do 4 - 5 centimetrů. A může jich být na stonku víc. A nemusí se ani kupovat, leckde je zplanělá rozšířená třeba okolo železničních tratí nebo na dříve osídlených místech. Stačí ji jen vykopat a přemístit. Je krásně poznat, kde roste, skrz ty květy v září. Zplanělá má ty hlízky tak půl centimetru, centimetr velké. Takový topinambur by lufťáci trhat neměli nebo spoň ne tolik.
Nebo být poněkud ekologický šmejd a zasadit pro včely celík zlatobýl. Ten taky dává množství pylu a k tomu i dost sladiny.

Nebo být poněkud ekologický šmejd a zasadit pro včely celík zlatobýl. <

Divoká topinambur je také dovoz od indiánů z jižní ameriky, v poslední době si stále více říkám, že systém a politika jde proti takovým iniciativám zeleně, protože jsou hloupý a navedený. Vůbec nikdo nic o mikroekologii v takových porostech neví, ale jasně ví, že mají zpravidla alkaloidy, kterými zahubí vše živé okolo, atp. prostě debilita, na místě kde původně rotla na Americké kontinent jsou v podstatě "živí jen zombí" asi. A tato debilita jako odborná práce, vezme roudup natu "invazinví rostlinu" a lije do půd další sloučeninu o které nic neví.

Co je invazinví rostlina v CHKO okolo Ostravska.

https://theses.cz/id/bqres6/857701


Zajímavá věc z mého pozorování. Pokud se vykluče škumpa orobincová a vysází se poní nato samé místo meruňka, tato meruňka díky tomu co dodala do půdy předem škumpa, neonemocní nyní novou nákazou - fytoplasmou.

Fytoplasma. Jde podle informací co mi dal stromkař o mnohem starší prokariotickou buňku než bakterie.

Něco zajímavého okolo fytoplasmy meruněk cca 200 stránkového např toto.

https://theses.cz/id/2wpu40/zaverecna_prace.pdf

Topinambura ale není invazivní, protože se prakticky nešíří. Jenom prostě tam, kde se vysadí, se pořád drží. Aspoň tady u nás evidentně z těch květů nikdy nejsou semena.
Celík zlatobýl určitý invazivní charakter už má, ale myslím v seznamech invazivních rostlin zatím není. Snad proto, že velikostí a částečně i vzhledem dost zapadá do suchších nesekaných osluněných trávníků,jedině v takových biotopech se šíří. A nepřekáží, protože je jako pícnina stejně chutný nebo chutnější než tráva. Aspoň naši králíci ho kdysi žrali velmi ochotně.

www.včelařstvi.cz-upozornění ÚOHS

Jak by bylo dobře,kdyby si nás stát jednou pro vždy přestal všímat a přestal otravovat.

JosPr (46.135.84.140) --- 16. 2. 2023
Re: Úřední šiml už zase řechtá (76680)

Jak by bylo dobře,kdyby si nás stát jednou pro vždy přestal všímat a přestal otravovat.<

To jsme to dopracovali, aby se jeden bál už otevřít i hubu

https://www.peak.cz/sokujici-predpovedi-saxo-bank-pro-rok-2023-bude-dominovat-valecna-ekonomika/35817/

Na úřadech, kterých se týká datování a zasílání zpráv čeká existence (ještě horší) jako Českou poštu před 15 lety. Nejprve je potřeba vědět, že taková schránka je provozována Českou postou. Ta ukázala, díky centrální logice problému, že zrušila neefektivní podjednotky pošt, do podoby poboček vedených v podobě nějaké malé prodejny nebo (Rakousko - malá vesnice) malý stolek s přepážkou kam odskočí pokladník, u dveří supermarketu a vydá něco jako zásilku.

Takže toto čeká tisíce dalších poboček a míst úřadů státní správy. Byl jsem pro výpis na OSSZ, měli zákaz činnosti mi vydat nějaký papírový přehled přijatých pravidelných plateb ode mne. Úředníkovi se zakázalo aby mi vydal doklad o zaplacení.

Takže jsem sdělil že je čeká osud zaměstnanců české pošty a na usměvavých tvářích úřednic bylo vidět zamražení a zoufalost.

Takže otom že půjdou z práce ví už dnes.


Datová schránka bude důvodem k vyhazovu tisíců lidí kteří jako lidi jednali s jinými lidmi o společenských úředních věcech. Je jen otázkou času kdy české pošty úplně zmizí a zbydou zasílatelská místa, a místo lidí a telefonních naprogramovaných záznamků budou řídit tyto instituce umělé inteligence. Potom budou jen centrály v Praze jak se ukazuje s obsazeností pár zaměstnanců s astronomickými platy.

Toto je ai tá vize elektronizace Česka.

Čert aby je vzal.Doufám,že tohle nebudem nikdy k ničemu potřebovat.Nakonec bude stát tak prudit,že místo spolků přejdem na neformálni strukturu a bude nám líp.Už teď jsme jenom obyčejní byrokrati.CIS,přitroublé souhlasy s výkonem funkcí,debilní dotace,přístupy k datovým schránkám.Co bude příště?

Už teď jsme jenom obyčejní byrokrati.CIS,přitroublé souhlasy s výkonem funkcí,debilní dotace,přístupy k datovým schránkám.Co bude příště? <

Zadlužení a dluhy a migrace za prací tam, kde systém právě čerpá na dluh a něco se děje a je dobře placená práce. V podstatě hodně věcí co EU prezentuje jako dotaci je na a za dluh který se vytváří. Zajímavé jak opravdu po brexitu britská společnost chátrá, protože nemají kdo by jim půjčoval. Prostě na vysokých horizontálních vrstvách mají v hlavách v Británii asi vymeteno a pusto, místo toho aby prostě makali na sobě a za své. Vypadá to tak, že jsou velké tlaky na anulaci referenda pro brexit a vyhlášení nového referenda pro EU. Aby ti ouřadové prostě nechcíply hlady.

Dopadne to jak unás s prezidentem. Mezi žládlem a válkou je nyní aktuálnější v kšeftu válka. Proto je lepší pro horní horizontální sociální vrstvu g.PP, protože rozumí tomu jak a kam zajít utratit a nakoupit zbraně. Místo Baboše který by si musel nato určit poradce, protože ten rozumí hlavně tomu jak vydělávat na zemědělské produkci, na jiné neválečné technologii. Bylo to mimo jiné použito jako mírový argument proti válce v předvolebním boji. Ale lidi rádi volí hezkého rovně stojícího vojáčka místo vrásčitého nakřivo stojícího slováka.

Asi opravdu bude zanedlouho lepší neformální včelařské setkávání než tento aktuální teatr který se podle mne docela rozpadá pod tíhou věku a nevyřešené populační recyklace sil které mizí jako pára nad hrncem, protože nikdo není nesmrtelný a nikdo to (ZO) ponich dělat nechce a blíží se docela bída která bude nutit ty mladé pracovat ještě více než dosud. ZO a OO byly z nějakého důvodu kdysi spíše jen pro důchodce. Měli natu organizační maškarádu čas.

Taky jsem před 14 dny letěl na živnosťák, aby zrušil pozastavenou živnost a nemusel být takhle buzerován státem.
Navíc stát tvrdě lže o tom, že datová schránka je bezplatná. Na právně relevantní dopisování s nestátními subjekty potřebuji digitální podpis, to je od asi 1500 Kč každý rok a na trvalé a právně relevantní uchovávání zpráv poslaných do datové schránky potřebuji buď každý rok platit komerční úschovnu dat nebo jednorázově za vytištění a ověření asi 20 kč za stránku.

Jesli tomu dobře rozumím, jednotlivé ZO ČSV jsou samostatné subjekty. Tudíž funkcionáři v jejich vedení taky obdrželi datové schránky.
Znamená to, že stát těmto lidem zapověděl ve svých osobních soukromýczh věcech komunikovat se státem jinak než přes tuto schránku?
A co se stane, když funkcionář přestane být funkcionářem nebo do vedení ZO budou zvoleni jiní lidi než ti, co mají schránku, za jak dlouho stát zruší těm starým a udělá datovou schránku těm novým, aby nové vedení ZO mohlo normálně komunikovat?

Co bude? Zmatek nad zmatek.Opruz se změnama ve spolkovém rejstříku,dalši nesmyslné souhlasy s výkonem funkce s ověrenym podpisem (i když se lidé nemění),a dalši chuťovky.Doteď to dával do rejstřiku svaz,podobně jako výkaz majetku a výkaz přijmů).A pokud se tohle ještě navic bude muset posílat datovkou,tak s funkcema končime.Nebudem ze sebe dělat státu idioty.
Navíc vždy vše podepisují 2,což je další komplikace.Co jsem se bavil po různu s kolegy,ať si funkce dělá kdo chce.Praštíme s nima a mladi je dělat nebudou.Jsme včelari,tak včelařme.Bez byrokracie to bude zase zábava.

Zapsaní funkcionáři obdrželi Radime přístupy k jedné datové schránce ZO.Úřední šiml se pomátl.I ti,co nemají internet,což stát neřeši.Paskvil.

Datovkou na ZO komunikujes jenom ve vecech Zo, na svou osobu bys musel mit jinou na jmeno. Na identitu obcana nebo na podnikání. Jeden od nas ma 4, svoji, na vcelare, zahrádkáře a a na další místní spolek. Dobrá maškaráda

"Zapsaní funkcionáři obdrželi Radime přístupy k jedné datové schránce ZO."
Já jsem právě slyšel, že třeba v bytových družstvech obdrželi svou datovou schránku všichni členové m vedení. A četl článek, kde se spekulovalo, jak to zařídit, když podle nějakých vnitřních směrnic musí nějakou žádost podepsat víc než jeden člen vedení. Že se to bude nějak složitě šoupat z jedné schránky do druhé, aby zase neztratila platnost identifikace či podpis všech těch členů.
Proto se na to ptám. I když nyní už jen ze zvědavosti, netýká se mně to.

Dnes v Nasavrkách proběhne zasedání RV ČSV,kdo bude mít informaci o průběhu jednání,prosím sdělte.

Už zas vidím koment o přátelské atmosféře jednání,gratulacich k narozeninam a naprosto nic neřikající usnesení pro plebs.To je ČSV úspěšně pracující na vlastní destrukci.

Omlouvá se za mylnou informaci,dnes zasedají komerční včelaři, nikoliv RV

Na zahradě mně už začínají kvést bledule i sněženky, Letos jsou, zřejmě díky charakteristice teplot, kupodivu bledule rychlejší než sněženky.
Tak u nás, co jsem se díval, se rozjely jehnědy lísek, ty co se enstihly rozjet při oteplení o Novém roce.

Omlouvá se za mylnou informaci,dnes zasedají komerční včelaři, nikoliv RV.
Neznám nebo jsem mimo neznalost neomlová, znám Asociace profesionálních včelařů.Komeční včelaře neznám vysvětlí mi to někdo kdo to ví a jejich status.

Komeční včelaře neznám vysvětlí mi to někdo kdo to ví a jejich status. <

Nikdy jsem si nedokázal představit, co takové sdružení dá (tz. ne že může nebo možná dá) člověku, který se věnuje včelaření na komerční bázi. Vychází mi že bych se musel stát překupníkem, podílníkem s někým, nebo se zadlužil kvůli své debilitě žebych si nakoupil stroje, najmul lidi, atd. A prostě to nějak komerčně řídil. Vychází mi stále, že to je spíše obchodní spolek a spolek "Jára zná Péťu" než předávání zkušeností které by si nakonec konkurovali.

jinak další aktuální info:

http://www.vcely.eu/o-sekci/


O sekci

Název subjektu
Sekce komerčních včelařů při ČSV, z.s.

Základní informace, stručná charakteristika
V roce 1991 byla založena Sekce komerčních včelařů při ČSV a v současné době sdružuje přibližně 200 včelařů. Založení sekce bylo logickou reakcí na vývoj naší společnosti po roce 1990. Naše včelařství má bohatou historii, úroveň včelařství v ČR patří k nejvyšším v Evropě a snůškové poměry nám řada zemí může jen závidět. To vše jsou ideální předpoklady pro komerční pojetí tohoto odvětví. A protože zde byly v podstatě nulové zkušenosti s podnikáním, logicky měli zájemci z řad včelařů potřebu nějakým způsobem se sdružit. Prvních valných hromad se zúčastňovali nejenom vlastní včelaři, ale i lidé s nejrůznějším zaměřením. Byli to zpracovatelé včelích produktů, obchodníci s medem, výrobci včelařských potřeb a pomůcek, ale i stavaři, truhláři, strojaři, také právníci či různí poradci. Ti všichni viděli šanci ve využití svého oboru v souvislosti se včelařstvím. I mezi vlastními včelaři byly značné rozdíly, co se týče zkušeností, počtu včelstev, představ o budoucích provozech. Přechod ze zájmového pojetí včelařství na profesionální nebo alespoň na poloprofesionální není rozhodně snadnou záležitostí. Sekce si proto vytkla za cíl pomoci svým členům v tomto procesu. Rozhodně jsme se nechtěli a ani nemohli pouštět do poskytování kompletního servisu v odbytu medu, tj. zajištění výkupu, zpracování a distribuce, garantování ceny medu. To jednoduše v tržním hospodářství nejde a pokud ano, tak například formou odbytových družstev.
Činnost sekce komerčních včelařů se proto zaměřila na následující cíle:

zajistit svým členům možnost pravidelně se vzdělávat formou přednášek a seminářů. Dvakrát ročně zveme na své akce kapacity z oboru výzkumu včelařství, práva, ekonomie, marketingu, daňové problematiky ale i praktické včelaře s bohatými zkušenostmi s včelařským velkoprovozem.
pořádat tematické zájezdy do zahraničí s možností seznámit se s úrovní včelařství v jednotlivých zemích. Navštívili jsme kongresy Apimondie s doprovodnou výstavou Apiexpo ve Švýcarsku, Belgii, Slovinsku, Irsku, Francii, na Ukrajině i v Turecku. Dále jsme navštívili včelařsky zajímavé země jako jsou Francie, Polsko, Maďarsko, několikrát Rakousko, Švédsko, Německo, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko. Poznali jsme i specifické podmínky včelaření v různých koutech naší republiky – na Šumavě, na Sokolovsku, na Znojemsku či na Valašsku, v Chlumci nad Cidlinou, v povodí Odry, v okolí
Hranic na Moravě, u Litomyšle, v Českém Lese či na Broumovsku. Jsou to všechno užitečná setkání, plná inspirace a nových poznatků, která komerční včelaři zúročí ve svých provozech.
zajistit výrobu a distribuci etiket a uzávěrů (víček) na sklenice. Tyto produkty s logem sekce jsou pro včelaře dostupné za cenu výrobních nákladů. Výrobu etiket s logem SKV jsme ukončili v roce 2017 a v současné době probíhá jejich doprodej (kontakt jstudenik/=/seznam.cz). Většina členů sekce totiž používá vlastní, originální etikety.
spolupracovat s Výzkumným ústavem včelařským v Dole u Libčic nad Vltavou. Komerční provozy jsou pro výzkumný ústav užitečným a solidním partnerem. Jedině kombinace výzkumu a praxe může našemu včelařství zajistit perspektivu.
spolupracovat se zahraničními komerčními včelaři. Od roku 2003 jsme v pravidelném kontaktu se včelaři „z povolání“ ze zemí EÚ. ČSV byl členem EPBA – Evropské asociace profesionálních včelařů. Do roku 2012 se valných hromad EPBA zúčastňoval zástupce naší sekce. Zde se diskutovaly problémy, které jsou společné pro včelaře ve všech členských zemích. Je to cena, distribuce a zvyšování spotřeby medu, problematika antibiotik v importovaných medech, rezidua agrochemikálií v medu, pojem „kvalita“ medu, falšování
medu sirupy, dotační politika, nemoci včel a jejich léčení v jednotlivých zemích.

Svojí činností shrnutou do uvedených pěti bodů se Sekci komerčních včelařů podařilo přesvědčit včelařskou veřejnost, že včelařství nemusí být jen drahý koníček, nýbrž i reálný způsob obživy. Pro venkov a především oblasti s vysokou nezaměstnaností je to zajímavá výzva. Jistě i díky existenci SKV stoupnul v naší republice počet včelařů s větším počtem včelstev. Je to trend, který by měl být příslibem ?lepších časů? včelařství v naší zemi.

Kontaktní údaje
Doručovací adresa: SKV při ČSV, z.s.
Křemencova 8
115 24 Praha 1
Roční členský příspěvek činí 300 Kč, jeho uhrazení je potvrzením členství, neuhrazením
příspěvku do termínu valné hromady (únor běžného roku) členství zaniká. Přihlášky za člena přijímá v průběhu roku a evidenci členů vede jednatel SKV.
webové stránky SKV: www.vcely.eu
kontakt na předsedu SKV:mohelnik(at)vcely-med.cz
kontakt na jednatele SKV: kahaja(at)seznam.cz

— Za Sekci komerčních včelařů při ČSV, Ing. František Texl

Jaký je rozdíl mezi apv a skv

Komeční včelaře neznám vysvětlí mi to někdo kdo to ví a jejich status. Tento dotaz jsem napsal já Zdeněk. Gusmiliane s Břeclavi z rohové ulice. Můžu ti sdělit ,že ty nevíš toho moc o SKV jen dáš k tomu komentář který je tvůj a pouze jsi použíl jen svoji myšlenku v tvé nevědomosti a ta je hluboká.

(93.89.102.199) --- 21. 2. 2023

Komeční včelaře neznám vysvětlí mi to někdo kdo to ví a jejich status. Tento dotaz jsem napsal já Zdeněk. Gusmiliane s Břeclavi z rohové ulice. Můžu ti sdělit ,že ty nevíš toho moc o SKV jen dáš k tomu komentář který je tvůj a pouze jsi použíl jen svoji myšlenku v tvé nevědomosti a ta je hluboká.<

No vidím že má smysl otom diskutovat, tak se rozepiš co si myslíš že dává takové sdružení svým členům. Pouč mne. Nějaké slova jako uznávat nevědomost spolu s jakousi nadřazeností přeci sdružení komerčních včelařů jako cíl určitě nemá. Prosím nepopisuj takové ty běžné věci kterým se sdružení prezentuje na webu. Něco podrobnějšího, ale nemusíš úplně do detailů. Co tvého o SKV sem můžeš dát ty. Nevědomost je věčná (nejen hluboká) a postihuje i tebe. To jsou běžné věci, nikdo není dokonalý.

Jestli jsem to dobře pochopil tak asi není rozdíl apv a skv.

Pokusím se odpovědět. Mám za to, že SKV, je jakousi sekcí včelařů v rámci ČSV, které mnohdy včelaření živí, nebo představuje významný přijem k jejich dalším činnostem. Jsou to včelaři mnohdy s nižším počtem včelstev, tak 200-300 kousků. Členem byl myslím i "optimalizátor" Sedláček, ale nyní už na seznamu není. APV sdružuje většinou velkovčelaře s více stovkami včelstev, někdy i přes 1000 a co je podstatné, nemá žádnou vazbu na ČSV. Členové APV také asi z většiny nejsou ani členy ČSV. Trošku odbočím, ale počty včelařů - nečlenů ČSV poslední dobou rostou, nelze už tvrdit, že ČSV zastupuje 97% včelařů. Nedokáže zaujmout a nic moc nenabízí. Souvisí to i s tím, že ti nejschopnější ČSV prakticky opustili.
Samotné slovo "profesionál" pochází z latiny a mělo by vystihovat, že daného člověka jeho profese živí. Význam se dnes trochu posunul spíše k vyjádření odbornosti. Význam slova "komerční" je jasný, ale v tomto spojení také zavádějící. Většina včelařů v ČR je z podstaty komerčních, ale raději používají přezdívku "zájmoví". Spíš jak se to hodí. Když jde o vyhnutí se placení daní, jsou ze zásady zájmovými včelaři. Když jde o dotace, jsou zase ze zásady spíše profesionály, kteří chtějí mít tytéž výhody, jako ti které to opravdu živí. Opravdový zájmový včelař je spíše ten, kdo má 2-3 včelstva, aby měl med pro rodinu, nebo ani med nevytáčí a nechává jej včelám.
Abych se nikoho nedotknul, nemám nic proti přivýdělku, který je zcela legální a to samozřejmě včelaření i prodej medu je. Jen se domnívám, že v nároku na dotace by mělo být zohledněno to, zda se tím dotyčný živí. Stejně jako zahrádkář může dostat dotaci na kompostér, ale zdaleka ne na traktor, jako soukromý zemědělec. Jistě někdo napíše, že dotace křiví trh, ale to není věc, kterou můžeme nějak ovlivnit. Jako jedinec ji můžeme pouze využít, nebo nevyužít s rizikem ztráty konkurenceschopnosti.

Už jsem to tady párkrát psal, u většiny zájmových činností je to tak, že téměř všichni lidi, co ji provozují, na té zájmové činnosti finančně prodělávají. I když někteří z nich z té činnosti nějaké peníze mají. Vydělávat na té zájmové činnosti neboli být v plusu dokáže jen velmi úzká špička těch nejlepších a živit se tím jen pár jedinců na vysoké, řekněme evropské úrovni.
U včelařů je právě rozdíl v tom, že na tom vydělávají, získají víc peněz než do toho vloží velká část včelařů. Nyní bych řekl tak něco mezi polovinou a třetinou všech včelařů.

A ještě jednou, aby to bylo ve vlákně a ne osamoceně.
a.
Už jsem to tady párkrát psal, u většiny zájmových činností je to tak, že téměř všichni lidi, co ji provozují, na té zájmové činnosti finančně prodělávají. I když někteří z nich z té činnosti nějaké peníze mají. Vydělávat na té zájmové činnosti neboli být v plusu dokáže jen velmi úzká špička těch nejlepších a živit se tím jen pár jedinců na vysoké, řekněme evropské úrovni.
U včelařů je právě rozdíl v tom, že na tom vydělávají, získají víc peněz než do toho vloží velká část včelařů. Nyní bych řekl tak něco mezi polovinou a třetinou všech včelařů.

Míra (82.100.0.14) --- 23. 2. 2023

Pokusím se odpovědět. Mám za to, že SKV, je jakousi sekcí včelařů v rámci ČSV, které mnohdy včelaření živí.
------------------------------------------------------------
Ne pouze 3 včelaří které to mají jako živnost,ostatní pouze zajmoví.

Ne pouze 3 včelaří které to mají jako živnost,ostatní pouze zajmoví.<

Takže jinak řečeno, ta sekce je otom, že "Jára zná Vláďu".

Jinak mne napadá, jestli má být člen řazen v ČSV jako inkluzivně, nebo exluzivně nebo podle náhody míchanicí jednoho s druhým v nějakém poměru. Připomínám, že jsem spíše pro inkluzi, je to vícepruhový Adidas, lepší konkurenceschopnost členů v diskuzi a stavu myšlenek, takže to že jsou v komerční sekci ČSV komerční tři členi a ostatní nikoli, je docela úspěch vzhledem že samotné včelaření je ryze soukromá - exluzivní činnost. Také je nutno napsat, že jinde, v jiných informovaných včelařských diskuzích, je významné to, aby se jmenovitě diskutovalo k věci, tz. bez předpon kdo co napsal, ale co bylo napsáno. (viz hore, už asi rok tak reaguji jen odrážkou) Proto si myslím, že když se dozvím nějakou takovou informaci o komerční sekci inkluzivně exluzivní ČSV, není to informace nijak zajímavá, že říká, že majoritu v komerčním uskupení má zájmový člen před komerčním počtem členů.

Gusmiliane nijak mne nepřekvapila tvá reakce jen jsem počkal co na to ostatní diskutující a byly jen dvě reakce tak na jednu jsem stroze odpověděl. Po té jsi zase reagoval nevydržel jsi cituji tvůj nazor na SKV:...
Nikdy jsem si nedokázal představit, co takové sdružení dá (tz. ne že může nebo možná dá) člověku, který se věnuje včelaření na komerční bázi. Vychází mi že bych se musel stát překupníkem, podílníkem s někým, nebo se zadlužil kvůli své debilitě žebych si nakoupil stroje, najmul lidi, atd. A prostě to nějak komerčně řídil. Vychází mi stále, že to je spíše obchodní spolek a spolek "Jára zná Péťu" než předávání zkušeností které by si nakonec konkurovali."..... Jelikož včelaření je tvoje hlavní činost beru tvůj názor na OSVČ ,který se zabývá včelařením jako bernou minci. Sdělím ti jen ,že v SKV i když je tam Komerční tak to jsou včelaři co mají 5 včelstev až třeba 140 a není to jejích hlavní činost.Jestli jsou v sekci která má v průměru 30 včelstev na člena je to komerce je to tvůj názor.Poslední poznámka k tomu co jsi napsal"...... není to informace nijak zajímavá, že říká, že majoritu v komerčním uskupení má zájmový člen před komerčním počtem členů.......budeš si to muset založít do archivu.

Diskuze o názvu zájmová nebo komerční prostě má nějaký posun.


>..... není to informace nijak zajímavá, že říká, že majoritu v komerčním uskupení má zájmový člen před komerčním počtem členů.......budeš si to muset založít do archivu<

Je jedno kdo co napsal, ale očem to je? Překvapuje mne údiv že si dá někdo práci a přepisuje doslova kdo co, místo toho, že třeba lze situaci obrátit: s otázkou,

Proč je v zájmovém uskupení tolik komerce?

>U včelařů je právě rozdíl v tom, že na tom vydělávají, získají víc peněz než do toho vloží velká část včelařů. Nyní bych řekl tak něco mezi polovinou a třetinou všech včelařů.<

>Většina včelařů v ČR je z podstaty komerčních, ale raději používají přezdívku "zájmoví". <

No a proto mne napadají moderní termíny inkluze, exluze v otázkách jaké bylo, je, a možná bude když přežije ČSV.

ČSV je podle stanov a prvních slov okolo členství inkluzivní.

>Členem svazu může být každý občan ČR, který dosáhl věku 10 let, bydlí na území České republiky, souhlasí se stanovami a zaváže se je plnit. Členem může být také právnická osoba s <

a teď trochu nutné exkluze

>výjimkou jiného včelařského spolku, <

a zase inkluze

>která má sídlo na území ČR, souhlasí sestanovami a zaváže se je plnit. Za obdobných podmínek se může stát členem svazu cizí státní příslušník, který se zdržuje na území České republiky v souladu správními předpisy.<

Takže suma sumárum, členem může být třeba spolek pro zeleň města Brna, nebo nějaké družstvo typu JZD, nebo lesní správa, ale ne spolek přálet a chovatelů včeltev. Ale třeba Český chovatel čmelstev ano. Což je zase zajímavý, protože význam čmelstev zase vzrostl když se čmelák prohlásil v zákoně za hospodářské zvíře.

Proč se houfně, třeba v poměru 1:1 oproti zájmovému chovu včelstev nepřesouvá ik zájmovému chovu čmelstev? Kdo má třeba těch 3-5 včelstev, může mít klidně i 10 pastí na svý zahrádce na čmelstva?

Ještě mne napadá taková pěkná komerční inkluzní činnost zájmového spolku ČSV, na základě chovatelské aktivity ve smyslu a v souladu se zákonem o plemenitbě a chovatelském sdružení plus prodej a příjem dotací za prodané matky jejich zájmových členů. Prostě když je a někdo garantuje před státní zprávou na MZe chovatelskou činnost, nejde v podstatě o zájmové sdružení ale chovatelství na nejvyšší komerční úrovni se státním garantem. (tak je to v zákoně pokud někdo chce založit chovatelské sdružení, musí mít garanta na MZe)

Jde o takové tajuplno, které možná vysvětluje, proč v komerční sekci při ČSV nemusí mít včelař až takové stovky včelstev. Pro chov matek na rozmnožovací a vyšší úrovni jich není moc potřeba. Podle chovatelského řádu (jen) 40 výběrových. Pokdu někdo pracuje s materiálem z nejvyšších úrovní, neměl by mít až takový problém např s vyzimováním, varroázou atp, protože včelaři zpravidla ani neví co to selekce na chovatelské úrovni je a co obnáší.

>Diverzita včely medonosné na celém světě byla zpočátku hodnocena na základě morfometrických charakteristik, jako je pigmentace tergitů, velikost těla a křídel, pilozita, šířka plstna, loketní index a délka sosáku (Ruttner et al., 1978; Ruttner 1988; Ftayeh et al . , 1994 ; Kauhausen-Keller a kol., 1997 ; Kandemir a kol., 2000 ; Arias a kol., 2006 ; Meixner a kol., 2007 ; Alburaki a Alburaki, 2008 ). V souladu s těmito atributy byly popsány čtyři evoluční linie včel; linie západního Středomoří M), linie severního Středomoří C), africká linie A) a orientální linie O) ( Ruttner et al., 1978 ;Rinderer, 1986 ; Ruttner, 1988 ). Přes určité nesrovnalosti mezi nedávnými studiemi byly všechny čtyři linie molekulárně potvrzeny pomocí mitochondriálních a mikrosatelitních markerů ( Smith a Brown, 1988 ; Smith a Brown, 1990 ; Cornuet a kol., 1991 ; Smith a kol., 1991 ; Garnery a kol., 1992 ; Garnery a kol., 1993 ; Moritz a kol., 1994 ; Estoup a kol., 1995 ; Garnery a kol., 1998a ; Garnery a kol., 1998b ; Meixner a kol., 5 2000 .). V současné době bylo identifikováno 31 poddruhů včely medonosné v jejich přirozených oblastech přerozdělení v Evropě, na Středním východě, v západní Asii a na africkém kontinentu ( Ruttner 1988 ; Sheppard a Meixner, 2003 ; Chen et al., 2016 ).<


ORIGINAL RESEARCH article
Front. Genet., 04 January 2023
Sec. Evolutionary and Population Genetics
Volume 13 - 2022 | https://doi.org/10.3389/fgene.2022.1092121
Honey bee populations of the USA display restrictions in their mtDNA haplotype diversity

Nevíte někdo nebude se vyplácet dotace za uhynula včelstva?

Nebude.

No já jsem slyšel, ze Machová jde žebrat na ministerstvo, proto chtějí znát aktuální počty včelstev. Doufám ze to neprojde. Za neschopnost a lajadákům ještě vyplácet kompenzace to snad néé.

(90.177.32.217) --- 28. 2. 2023
Re: Ihynove dotace (76712) (76713)

No já jsem slyšel, ze Machová jde žebrat na ministerstvo, proto chtějí znát aktuální počty včelstev. Doufám ze to neprojde. Za neschopnost a lajadákům ještě vyplácet kompenzace to snad néé.<

NO jestli ano, dělá svou práci.

https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2022_narodni-zemedelske-dotace-pujdou-i-v.html

>Národní podpory jsou určeny na programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat. V Nákazovém fondu je na potlačování nakažlivých chorob v chovech připraveno 900 milionů korun.<

Pohněte do tabulky dolů:

-Nákazový fond = 900 milionů

Je tam skoro miliarda na pokrytí nákaz. To si žádá nenechat nit suchou, když zkrouhly 1D na částvku skoro nic/včelstvo.

Je tam skoro miliarda na pokrytí nákaz. To si žádá nenechat nit suchou, když zkrouhly 1D na částvku skoro nic/včelstvo.<

Jde jen o názor.

Celou věc mohlo ministerstvo díky ČSV přehodnotit a ze zimní dotace D1 udělat letní. Ten časový posun přeci není vzhledem k rozpočtovým pravidům a pozdržení částky a novému účetnímu období problém, v čase digitalizace a bankovních služeb.

O letní D1 se v tomto fóře píše už hodně dlouho, víc jak deset let. Mít totiž dotaci na vyzimovaný včelstva, třeba na s názvem na podporu kvalit podněcovacích krmiv, pro každé vyzimované včelstvo které má královnu.

Smysl takové dotace je logický, podpora včelstev = geneticky odolného, zimou ověřeného materiálu = vůči ztrátám a úhynu, tz. která přežijí. Podpora vyzimování, ne zazimování s vysokým rizikem úhynu. Takže protiúhynová činnost státu by byla logická i z částky "na potlačování chorob"(z 900 milionů)

Podpora kvalitních krmiv, protože kdo kvalitně krmí, také kvalitně vyzimuje, nemá ztráty. Krmit včelstva kvalitně stojí více než samotné včelstvo. (často si včelaři kvalitu pletou s kvantitou) Z daného třeba se dojde nato, že pomáhají aditiva a také nekomerční = úsporná aditiva typu artemisinin, kvasnice, různost těst a sirupů.

Počítání na požadavek počet včelstev k žádosti - okolo 21 března. S kontrolou a výplatou pozdržené částky D1 (nyní výplata cca leden) k cca 1.6. takže když bude chtít plemenář kontrolovat kladoucí včelstva, má možnost kontrolovat, bez problémů v teple i dva měsíce, mezi podáním požadavku a převodem na účet příjemce dotace.




V době datové schránky (by dnes mělo bez problému) lze podávat žádost pro včelaře do schránky SZIF určeného formuláře pouze k podávání požadavku k probíhajícímu roku.

Takže lze vynechat ZO a ČSV, které si může tak lépe žít svým včelařským místo úředního života. Včelař který nebude mít datovou schránku přeci dnes nemůže přijímat dotaci jinak než přes požadavek přes datovku, dotace D1 je předmětem daně z příjmu, kdo má příjem, by měl mít aktivní datovku a komunikovat přímo s poskytovatelem dotace a ne s prostředníkem. To stojí peníze navíc.

To jsou věci které předpokládám si všechny strany okolo dotace D1 nebo EU dotace dobře uvědomují, že se věci okolo komunikace občan - se státní správou a ministerstvy a fondy s datovkou mění.

připomínka k příspěvku 76716
Je to velmi dobrá myšlenka k výplatě 1D.Bylo by nutné aby hlášení do ÚE na Hradíštko bylo zasíláno ne k 1.9.jako dosud,ale k 1.4. aby stavy hlášené do evidence korespondovaly s počtem včelstev uváděných na žádosti o dotace.

Datum 15.2 je pro počet padlých včelstev naprosto k ničemu.To by bylo relevantní až někdy k 15.dubnu.Jenom u mne je počet včelstev na vzorky oproti dnešku -6.A to celá řada včelařů jenom vzala měl z podložek,aniž by věděla,jestli jsou tam vůbec včelstva.Podle plnosti kelímků s mělí to nebude s počty žádná hitparada.

V oficialnim zdůvodnění,proč chtěl svaz znát stavy k 15.2 je jakési jednání s SVS.

Dotace na uhynulá včelstva ? To snad ne.... Budou se dotovat včelaři co jim hynou včely ? A proč radši nepodpořit včelaře kterém to neuhynulo ?

Protože si pořád někteři myslí,že jim musí někdo pomahat.Ze 40 mi zbyla 2,ale žádat o jakousi zvrácenou dotaci na "úhyny" by mne v životě nenapadlo.Přezimované včelstvo se dá koupit za pakatel 3800-4500 kč,bazoš je jich plný.Udělat z něj v květnu 5-6 oddělků by měla být pro každého včelare hračka.

To vám tak popadalo v celé lokalitě? No nezávidím, tohle už tu bylo několikrát, půl až celé stanoviště KO. Letos se to vyhlo, rozotočů VD bylo přitom rekordně. Když byly takové totalní úhyny, ty roky bylo málo roztočů, byly to čistě virusy nebo nosema, už v létě první zmizení nejlepších včelstev s 30kg medu a pak na podzim laviny, to nebylo roztočema. Kolik jste měly VD v porovnání s ostatními roky?

VD něco málo,žádná katastrofa.Spíš virus paralyzy,rozběhlo se loupežení a domino,v zimě postupně včely vylétaly umřít na sníh,napočital jsem i 20 za minutu z jenoho úlu..U vzorků už vesele plodovaly,došly mrazy,vybraly zásoby kolem plodu a pro další finíto i s 15 kg zasob..
Nakonec jsou jen dvoje,ale paradoxně paradní.
Je to hodně lokalní,včelnice od včelnice se to různí,nejlíp jsou na tom ti,kteři byly nejdál od kvetouci hořčice v listopadu nebo měli včely za barákem ve stínu většinu dne..Včely netáhla ven snůška.Celkově ale všude včelstvíčka na 2-3 uličky.Žádná hitparáda.

JosPr (46.135.1.135) --- 2. 3. 2023
Re: Ihynove dotace (76712) (76713) (76714) (76720) (76721) (76722)

VD něco málo,žádná katastrofa.Spíš virus paralyzy,rozběhlo se loupežení a domino,v zimě postupně včely vylétaly umřít na sníh,napočital jsem i 20 za minutu z jenoho úlu..<

Muselo to být něco hodně infekčního, což paralýzy jsou, bylo něco nápadnýho při posledních prohlídkách a ta kupa před česny na sněhu měla předehru už v podletí? Při paralýzách se obecně doporučuje vyvařit plodové plásty které mohou být infekční z nějakých zbytků plodu a opálit povrch pokud je to možné.

Pro chovatele na google sities vznikl v češtině od autora Jitka Sikorova pěkný seznam včelích nemocí, třeba zajímavý i virus zakalených křídel (objev na Sev. Moravě)

https://sites.google.com/site/nemocivcel/home

Ja bych to nazval roztočovým paradoxem.Tam kde úhyny byly,tam byla trubčina skoro čistá,potvrzená i spady po osetření,dokonce i teď výsledky zimní měli.
Tam kde úhyny nebyly,citelná varoa,velké spady po ošetření,které se podle měli stejně minulo účinkem.
Tam kde to popadalo,slušné výnosy medu,krásna lesni snůška,slavný dotační greening- hořcice kvetla ještě v listopadu.
Tam kde ztráty nebyly,na med nic moc,zádný greening,bez lesni snůšky.A ted si vyber.
U mne žádné znamky def.křidel,cukr braly včely normálně,najednou u včelstva loupež,otevres ho večer,včelstvo fuč,zasoby fuč.
U jednoho jsem měnil prohryzanou strůpkovou folii,plný 39x30,plný 39x15,včely visely krasně v podmetu.Plné zasob,věnce pylu.Parada.Za 14 dnů poslední kontrola,v úle jedna jediná pobihající včela a to matka.Na dlaň nevyběhlého plodu.(po pitvě sem tam roztoč).
A příště jak? Řekne si včela v listopadu kašlu na snůšku,je teplo,všechno kvete,jsem dlouhověká,nepoletím pracovat? V sousedním úle dostupné zasoby,nepoletim si nabrat?
Domino nezastaviš,zůžené včelstvo je k ničemu,nefunguje,včely ho stejně nebrání.
Pak se slavnostně ochladí,dlouhověkost je v háji,na sněhu vidíš pásy zapíchlých včel do vzdálenosti 3-4 metrů,v úle ti zbyde hrstka včel,ktera to v teplem lednu osolí s plodovanim a skončí s prvním silnějšim mrazem,protože zůstane na plodu,odtrhne se od zásob..Pak 14 dnů tavíš plásty z padlých včelstev i s cukrem,vosk se nespojuje,vařís ho podruhé,potřetí.Likviduješ ve vařáku stovky nadherných souši ze skladu,kde byl plod nebo je pyl.
A hlavně nevěřicně sediš u těch dvou co to přežila a přemýšlíš jak je to možné.Jo,jo,včelarina je radost.