Včelařská konference

Můžete mi někdo vysvětlit, proč se uvádí interval 2. fumigace 7-10 dní? Já mám za to, že kdyby mi včera včely zavíčkovaly plod a dnes jsem fumigoval, tak roztoči z toho zavíčkovanýho plodu vylezou až za 10 dní. Takže fumigace za 7 dní je slušně řečeno "méně efektivní".
Díky

Tabulka je mizerná. E-mail zasobovani/=/bpkprosec.cz.
Zdravím Bureš J.

Pro informaci uvádím tabulku léčiv proti varroáze jak ji vydal VÚ Dol. V případě zájmu mohu poslat i e-mailem. Lze otevřít i v 602 tab. Pokud se týče účinné látky v GABONU PA 90 a 92 jedná se o syntetické pyrethroidy, které mohou způsobit křížovou rezistenci. Proto se doporučuje i Formidol.Tento se však nenařizuje, z důvodu odlišné reakce včelstev a menší účinnosti.

              LÉČIVA PROTI VARROÁZE                                          
                                                        
Název              Účinná látka              Dávkování              Použití              
___________________________________________________________________________________                                                        
Varidol FUM                                          Od 1.10. do 15.4.              
Varidol AER              amitraz              2 kapky na pásek              Fumigace při teplotě nad 10 st.C              
(jsou zaměnitelné)              6 mg/ošetření              na 1 nástavek              zapálený pásek zavěsiřt svisle              
5 ml kapalina                                          Aerosol              
plus fumigační pásky                            5 ml do 300 ml vody              vyvíječem při teplotě nad 10 st. C              
Dříve Taktivar,Taktik                            5 ml do 300 ml               vyvíječem při teplotě -5 až +10 st.C              
Dříve Taktivar,Taktik                            acetonu              Používá se jako poslední ošetření              
Dříve Taktivar,Taktik                            5 ml do 300 ml               při teplotě -5 až +10 st. C              
                            acetonu              Používá se jako poslední ošetření              
                                          v roce nebo místo fumigace.              
___________________________________________________________________________________                                                        
MP 10 FUM                                          Od 1.10. do 15.4.              
              fluvalinat              2 kapky na pásek              Fumigace stejně jako Varidolem.              
5 ml kapalina              1 mg/ošetření              na 1 nástavek              Používá se tam, kde je podezření               
                                          na rezistenci roztočů vůči amitrazu.              
___________________________________________________________________________________                                                        
M - 1                                          Od 1.10. Do 15.4.              
2,5 ml              fluvalinat              5 kapek               Nátěr víček zavíčkovaního plodu.              
kapalina              1 mg/ošetření              do 50 ml vody              Doplňuje se fumigací.              
                                          Používá se v předjaří tam, kde byl              
                                          zjištěn zvýšený výskyt roztočů při               
                                          rozboru zimní měli. Metodiku               
                                          nařizuje obvykle veterinární správa.              
                                                        
                            16 kapek              Aerosol              
                            do 300 ml vody               -při teplotě nad +10 st. C              
                            do 300 ml acetonu               -při teplotě -5 až +10 st. C              
                            Používá se jako poslední ošetření v roce nebo místo                             
                            fumigace tam, kde je podezření na rezistenci vůči                            
                            amitrazu.                            
___________________________________________________________________________________                                                        
Gabon PF 90              fluvalinat                            Od července do září na ochranu              
              80 mg/pásek              2 pásky na každý              dlouhověkých včel.Po posledním               
Gabon PA 92              acrinathrin              nástavek s              vytočení medu.Zavěsí se mezi              se mezi
              1,5 mg/pásek              plodem              plodové plásty a ponechá ve              
Pásky z gabonového                                           včelstvu 24-30 dní. Metodiku              
dřeva s mikrovrstvou                                          nařizuje obvykle veterinární správa.              
léč.látky na povrchu                     Gabon PF 90 je možno použít dva roky za sebou,                                   
                     potom nutno vystřídat s Gabonem PA 92 a obráceně.                                   
___________________________________________________________________________________                                                        
Formidol              kyselina mravenčí               1 deska do podmetu              Od května do září-nad 20 st.C              
odparná deska              85 %, 40 ml/včelstvo              nebo na rámky               působí současně proti               
Baleno po 2 ks                            otvorem dolů              nosematoze a zvápenatění.              
___________________________________________________________________________________                                          Uvolnit ve 2 fázích dle návodu.              
                                                        
Formidol je volně prodejný, ostatní léčiva jsou distribuována v                                                         
souladu s metodikou veterinární správy.       

Snad správce vloží tabulku doře.

Zdravím Bureš J.                                                 

Je nějaká statistika, kolik vosku se dováľí a vyváľí? Dovedu si
představit, ľe filuta obchodník vyváľí náą vosk, který je zřejmě díky
naąemu způsobu léčení ąiroko daleko nejčistějąí, a místo toho dováľí
(a třeba výrobnám mezistěn prodá) vosk nacpaný reziduy.
V zemích, kde mají vosk hodně kontaminovaný, se zdá, ľe od určité
úrovně reziduí včely přestanou prospívat, snaľí se měnit matku,
vylíhlé matky nejsou dobré apod.

Je nějaká kuchyňsky a amatérsky proveditelná metoda, jak pyrethroidy orientačně
zjistit?

Moc doufám, ľe skutečnost není tak pesimistická a zdravím
Ivan

================= Puvodni správa =================
Od (From): nezmart/=/quick.cz
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kópia (Cc):
Predmet (Subject): Re: Dobr?k od kosti od Emana
Dátum (Date): 2. 11. 2004 7:45
==================================================

> Nemyslím, ľe je ąpatné kdyľ obchodník ( výkupce ) má snahu o maximální zisk. To je normální - je to jejich práce. Těch 20% je, řekl bych, běľný rabat vąude. Asi bych sám označil obchodníka co dá víc neľ musí za blázna. Co mě vadí je ta neserioznost. Něco řeknu do telefonu a něco jiného zaplatím. Manipulace se včelaři. Ale dobrý obchodník by měl mít i zájem, aby ti co ho ľiví byli přiměřeně ohodnoceni. Aby mu zdroj jeho příjmů postupně "nevyschl". Jestli pak některý med prodá třeba do USA se ziskem 200% by mě bylo upřímě jedno. Český obchodník prostě často myslí jen na okamľitý zisk a to je ta největąí chyba. Aľ včelaři skončí pak půjde prodávat třeba čínská trička a to k jeho vlastní ąkodě. Dobrý obchodník si buduje jméno, vytváří osobní vztahy s dodavateli a odběrateli, roząiřuje činnost má i plány do budoucna. Ale to je problém celé společnosti. A dokonce mám pocit, ľe ani na západ od nás to není o moc růľovějąí.
>
> Martin
> (alias nezmar)
>
Dnes som bol v Koąiciach v supermarkete LIDL.
Ceny medu boli nasledovné. Med v 500 gramovom balení po prepočte na hmotnos» 1 kg, Lúčny včelí med 115,80 sk, Lipový 139,80 sk, Lesný 159,80sk . Pre ilustráciu vádzam, ľe výkupca zo Starej Lubovne úponúkal za lesný med 76.-sk a sám sa chválil, ľe na kaľdom kilograme musí zarobi» 20,- sk. Uľ pri pohµade na neho mu z očí nič dobrého nekukalo. Nasµuboval hory-doly a v sĺúbený termín vobec nedoąiel. Po nekonečnom telefonovaní, konečne zobral telefon a odvrkol, ľe výkup je zastavený. A tak mu včelári uľ nikdy med nepredajú. Somár, mohol ma» 500 kg kvalitného lesného jedµového medu.
Michal Senican




____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=80833

Samozřejmě je to problém. Na druhé straně jsem na internetu našel stránku nějaké (musel bych ji znovu hledat) včelařské rodinné farmy v Německu, která obhospodařuje 300 včelstev. Tato farma dokonce zaměstnává další lidi a jejím ceníku jsou medy odstupňované od 2 do 10€ za půlkilovou sklenici. Čelí stejnému problému jako my, dokonce bych řekl, že většímu: i my máme podstatně nižší ceny, než oni, tedy jim tvrdě konkurujeme. Ferda

Spíše otázka než příspěvek: je tato diskuse aktuální k dnešnímu dni 4.listopadu 2004, nebo skutečně rok stará?

Ferda

Nemyslel jsem dovoz vosku, ale to léčení. Taky si nemyslim, ľe takovéto léčení je pouze ve státech.
Ale klidně i ten vosk by mohl být ze zámoří, kdyľ se do Evropy dováľí i včelstva, viz. příspěvek o brouku ve ©panělsku. I kdyľ ten z východu bude asi levnějąí a pro obchodníky zajímavějąí.

Míra




No nejsem si tak docela jist, ale tusim, ze vosk se k nam z USA nedovazi, ze
se dovazi prave z Ukrajiny, Moldovy a Ruska. Ale nevim uz, kde jsem to cet
(nebo slysel).

Honza

Dovoluji si jako chemik přidat do diskuze pár poznámek.

Pokud se máme bavit o průniku reziduí z vosku do medu nebo třeba do vody po
vyvařování vosku, musí se vzít v úvahu rozpustnost přísluąné látky ve vosku
i ve vodě. Zjednoduąeně řečeno, pokud je nějaká látka dobře rozpustná ve
vosku a málo rozpustná ve vodě, tak do medu nebo do té vody přejde jen málo
látky, větąina zůstane ve vosku ( třeba ty rezidua pyretroidů). Naopak látka
dobře rozpustná ve vodě a málo ve vosku přejde skoro vąechna do vody,
případně medu, vosk je ve vodě vyprán (třeba kyselina fosforečná při čiątění
vosku). Látky dobře rozpustné ve vosku i ve vodě se vyskytují mnohem méně,
neľ dva předchozí extrémy.

Takľe jestliľe je vosk kontaminován nějakou látkou dobře rozpustnou v
tucích, do vody nebo medu se nedostává, zůstává ve vosku. (Problém je potom,
kdyľ se kontaminovaný vosk rozpustí třeba v oleji, nebo se při ľvýkání víček
část vosku spolkne a v ľaludku potom naruąí mastným jídlem.) Naopak látku
dobře rozpustnou ve vodě a málo v vosku je vůbec problém do vosku dostat a
při prvním styku s vodou je z vosku vyplavena.

Med jakoľto "vodouředitelnou " látku povaľuji za vodní fázi stejně jako
přímo vodu, můľe ale se stát, ľe to bude sloľitějąí a látky se v medu, to je
cca 80 % cukrů a jen 20 % vody budou rozpouątět jinak, více, nebo méně neľ
ve vodě.

Co se týká antibiotik, odhaduji, ľe jsou spíąe rozpustná ve vodě, neľ v
tucích, takľe jejich rezidua ve vosku asi budou málo, hlavně budou v medu.

Na to, ľe kontaminace vosku po léčení 1 páskem Gabonu s 1,5 miligramy
acrinatrinu nebude moľné změřit bych nesázel. (Opravdu je ho tam tak málo?)
V analytické chemii za
posledních cca dvě desítky let proběhla podobná revoluce jako v počítačové
technice. Třeba ąkodliviny v krvi ministra Ambrozka. Změřili je předpokládám
z jednoho odběru krve z jedné stříkačky a prakticky na počkání. Před 20
lety, kdy jsem studoval, by na podobnou analýzu bylo potřeba pár desítek tun
materiálu (krve) a trvalo by to pár měsíců. Svým způsobem je to pro mne
fascinující vidět, jak analýzy, které byly tehdy víceméně utopií, jsou nyní
běľné.

A jeątě poznámku k těm jednotlivým látkám. Amitraz, acrinatrin, fluvalinat a
daląí, které se u nás pouľívají pro léčení včelstev, jsou jinak relativně
běľné akaricidy, to je látky pouľívané v rostlinolékařství na oąetřování
rostlin proti roztočům v dávkách cca aľ kilogramy na hektar. Takľe
teoreticky můľe být vosk kontaminován i z rostlin. A taky nedisciplinovaným
včelařem, který si někde odlije z cisterny přísluąné léčivo. Ostatně si
myslím, ľe Vuvč Dol nedělá nic jiného. Zakoupí kanystr léčiva, nějak si ho
ověří pro jistotu a rozlije do lahviček.

R. Poláąek

Dne čt 4. listopadu 2004 13:20 Miroslav.Fisar/=/cuzk.cz napsal(a):
> Nejedná se pouze o východní státy, pokud chceą vidět jak v USA cpou do úlů


No nejsem si tak docela jist, ale tusim, ze vosk se k nam z USA nedovazi, ze
se dovazi prave z Ukrajiny, Moldovy a Ruska. Ale nevim uz, kde jsem to cet
(nebo slysel).

Honza

Nejedná se pouze o východní státy, pokud chceą vidět jak v USA cpou do úlů léčivo stačí si vypůjčit ve svazové knihovně video kazetu. Není to ľádné odměření tří kapek apod., ale nabrání hroudy na ąpachtly a natlačení mezi plásty.

Míra



Co jsem zase cetl o zpusobu leceni v techto zemich (hlavne postsovetske
republiky a "liti penicylinu a tertacyklinu" (pouze jsem cetl, nevidel) do
vcel jako prevence a leceni moru, by byl zazrak, pokud by tam tato rezidua
nebyla. Ale mozna se mylim a chtelo by to zjistit , odkud a jaky vosk se k
nam dovazi a jak ho testuji (pokud vubec) na rezidua. Mozna , ze ono
prevareni na 130 oC v kys. syrove znici i tato rezidua.


Honza

Plně souhlasím s panem Veselým.V jednom pásku gabonu je 1,5mg acrinathrinu,
coľ znamená, ľe při dodrľení metodiky (mnoľství pásků na včelstvo, stanovená
délka pouľití) není moľné, aby rezidua této látky ve vosku někdo
detekoval.To si myslím ľe by se tam naąlo daleko víc ąkodlivých látek s
pouľivaných pesticidů, vzduchu, vody a okolí v kterém včely ľijí.Jestli
někdo ví mnoľství fluvalinátu v apistanu pouľívaném např. v sousedním
Rakousku, napiąte to.Je to minimálně o řád větąí mnoľství a jediné s čím
mají starosti je rezistence roztočů, právě na fluvalinát. A důvod? Monopol-
nemoľnost rotace léčiv, potaľmo účinných látek v nich obsaľených, doma
amatersky vyráběná léčiva, nesmyslně velké mnoľství ú.l. a ve finále mylná
doměnka, ľe přírodní látkou- ekologicky (synteticky vyráběnou) kyselinou
mravenčí vąe zachrání.Bohuľel vąak, i přesto ľe jí tam dali v rúzných
odpařovacích vaničkách aľ půl litru, stále tam těch 40% roztočů zůstávalo.A
právě ti jsou v tom ohromném mnoľství 40%!!! ti nejhorąí.Ti předávají v
svoji rezistenci na daląí rychle mnoľící se generaci.
Takľe vaľme si toho ľe tu máme odborníky, kteří kaľdoročně celorepublikově
pomocí kříľových pokusů zkouąí účinnost, prověřují zda mnoľství poľivané
látky je to nejideálněąí-to nejmenąí, při zachování dané účinnosti, stále
prověřují jiľ tisíckrát prověřenou metodiku a navíc zajiątují tu
nejjednoduąí a přitom bezpečnou cestu aľ ke včelařům.Tak vypracované léčení
a vůbec zdravotní stav naąich včelstev je to co nám naąi sousedé a ne jenom
ti závidí.
Snaľme se být naąim odborníkům při ruce, kdyľ to bude třeba a řidme se
pokyny, které jenom pro nás, ale hlavně pro zdraví včel připravili.
Daniel Prokeą

>Kdyµ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká,
> >jen to eventálně zakáµí distribuovat do obchodní sítě. Je
> >to potom jen problém vá±.
>
> Co se týká obsahu povolených léčiv v medu, tak určitě mít problém nebudeą.
> I kdybys do sklenice s medem rozmíchal celou lahvičku Varidolu, tak ti
> veterina dá rozbor jako vyhovující, protoľe tam tuto látku nehledá.
Nenajde
> tam (běľná veterina, ne výzkumák) ani antibiotika, protoľe je neumí najít
a
> taky je to drahý.
> Mimochodem rezidua po Gabonu jsou zcela zanedbatelná a nejmenąí, ľe se
snad
> ani nedají zjistit. Nebezpečí Gabonu spočívá v tom, ľe lenoąi ho tam
> nechají do jara a na něm se vycvičí armáda rezistentních roztočů, které
pak
> uľ ten Gabon nezastaví a musí se na ně například Formidolem.
> Formidol není na lékařský předpis a tak se jeho pouľití povaľuje pouze
jako
> doplňková nebo preventivní léčba. Je to na tobě. Tak to vidím já.
> Eman

Dne čt 4. listopadu 2004 10:59 Ing. Arnoąt Hrdina napsal(a):



> Veterinářům je to jedno jaký bude nějaký včelař mít med. Hlavně kdyľ
> nebudou mít problémy s tím, ľe budou mít statisticky vyąąí spad roztočů ve
> svém okrsku. Kdyľ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká, jen
> to eventálně zakáľí distribuovat do obchodní sítě. Je to potom jen problém
> váą.

.......

>
> Zatím jsem četl pouze to, ľe problém s rezidui ve vosku je, ale jesti někdo
> sleduje, kolik toho tam dnes je, jestli se můľu spolehnout na to, ľe si s
> mezistěnou nepřinesu problém s antibiotiky atd. nevím jestli se tím vůbec
> někdo zabývá a testuje kvalitu mezistěn.
> Nakonec někdo zjistí, ľe je někde v českém medu Sulfonamid a nikdo neví,
> jak se to do toho medu dostalo.


Dobry den,

nejsem v tomto smeru zadny odbornik, ale co jsem cetl chytre knihy a
vcelarstvi, tak se v CR proda rocne vice mezisten (v kg), nez se vykoupi
vosku. Logicky se pak chybejici vosk musi dovazet , a otazka je odkud?
Mozna z Turecka, mozna z Kavkazu, mozna z Moldavie, nebo Ukrajiny.

Co jsem zase cetl o zpusobu leceni v techto zemich (hlavne postsovetske
republiky a "liti penicylinu a tertacyklinu" (pouze jsem cetl, nevidel) do
vcel jako prevence a leceni moru, by byl zazrak, pokud by tam tato rezidua
nebyla. Ale mozna se mylim a chtelo by to zjistit , odkud a jaky vosk se k
nam dovazi a jak ho testuji (pokud vubec) na rezidua. Mozna , ze ono
prevareni na 130 oC v kys. syrove znici i tato rezidua.


Honza

>Kdyľ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká,
>jen to eventálně zakáľí distribuovat do obchodní sítě. Je
>to potom jen problém váą.

Co se týká obsahu povolených léčiv v medu, tak určitě mít problém nebudeš. I kdybys do sklenice s medem rozmíchal celou lahvičku Varidolu, tak ti veterina dá rozbor jako vyhovující, protože tam tuto látku nehledá. Nenajde tam (běžná veterina, ne výzkumák) ani antibiotika, protože je neumí najít a taky je to drahý.
Mimochodem rezidua po Gabonu jsou zcela zanedbatelná a nejmenší, že se snad ani nedají zjistit. Nebezpečí Gabonu spočívá v tom, že lenoši ho tam nechají do jara a na něm se vycvičí armáda rezistentních roztočů, které pak už ten Gabon nezastaví a musí se na ně například Formidolem.
Formidol není na lékařský předpis a tak se jeho použití považuje pouze jako doplňková nebo preventivní léčba. Je to na tobě. Tak to vidím já.
Eman

Jak je to statisticky se ztrátami matek při pouľití Formidolu?
Osobně jsem ho pouľil jen párkrát a z toho se statistika udělat nedá.
Pouľil jsem ho hlavně při léčení zvápenatění plodu (včetně výmeny matek za
matky z vyąąího chovu).
Slyąel jsem, ľe to někdo pouľil na jaře a měl s tím problém, já jsem to
pouľil v podletí a problém jsem neměl (z 8 včelstev vąechny OK)...
Asi se to nepouľívá (kromě případů, ľe je nařízen veterinou Gabon, pak je to
jasné), tam kde je to moľné proto, ľe ve Včelařství se propaguje k potlačení
varoázy v podletí pro ochranu zimní generace včel Gabon.
Moľná bychom měli zdravějąí včely (včetně potlačení Nosemy před zazimováním)
a méně reziduí ve vosku a tím i kvalitnějąí med.
Osobně mám zkuąenost, ľe se důvěrník ptá, kdo chce objednat léčivo a ľe je
moľné léčit Formidolem jsem se dozvěděl víceméně náhodou.
Druhá věc, která s tím souvisí je, ľe čím víc se pouľívá, tím víc zůstává v
úlech jako reziduum a tím lépe se roztoči přizpůsobí a ten Gabon ztrácí
účinnost.
Jak je to dnes vůbec s kříľovými testy ve vaąí oblasti. Víte určitě, ľe vám
Gabon zabírá víc neľ Formidol?

Zvyk je ľelezná koąile , já vím :o)! Je ąkoda, ľe tuhle konferenci z celého
výzkumáku sleduje zřejmě pouze občas přítel Čermák.

Nezačal jsem tuhle polemiku proto, abych se dozvěděl, ľe je Gabon nade vąe
Ale spíą jsem chtěl zavést řeč na to, co zhorąuej kvalitu medu a je nutnám
zlem.

O léčení a jak léčit se toho zde uľ napsal mnoho a tohle téma jsem tímto
dotazem rozvíjet nechtěl!

Slyąel názor, ľe jestli chceme kvalitní med, měly by se z vytaveného vosku
vyrábět svíčky a ten vosk spálit a mezistěny dělat jen z panenského díla
:o).
To je pochopitelně utopie ... ale proč zhorąovat situaci, kdyľ eventuálně
nemusím (nejsem povinný) léčit Gabonem.

Veterinářům je to jedno jaký bude nějaký včelař mít med. Hlavně kdyľ nebudou
mít problémy s tím, ľe budou mít statisticky vyąąí spad roztočů ve svém
okrsku. Kdyľ budete mít problémy s medem, tak se jich to netýká, jen to
eventálně zakáľí distribuovat do obchodní sítě. Je to potom jen problém váą.

Zatím jsem četl pouze to, ľe problém s rezidui ve vosku je, ale jesti někdo
sleduje, kolik toho tam dnes je, jestli se můľu spolehnout na to, ľe si s
mezistěnou nepřinesu problém s antibiotiky atd. nevím jestli se tím vůbec
někdo zabývá a testuje kvalitu mezistěn.
Nakonec někdo zjistí, ľe je někde v českém medu Sulfonamid a nikdo neví, jak
se to do toho medu dostalo.
Má o tom někdo nějaké informace?


Hezký den!
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Eman Veselý" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Thursday, November 04, 2004 7:57 AM
Subject: Re: Gabon kontra Formidol


roztočíky, nosemu a jinou havě» a nevytvoří se rezistence. Zato ničí kovové
součásti, dráľdí a oslabuje včely aľ ke ztrátě matky. Proto někteří mají k
němu averzi.
Eman

>Jinak nám veterina svojí vyhláškou stanovuje
>jak léčit a to každoročně. takže se divím, že to tak není
>všude. Už počátkem března byla tato vyhláška vyvěšena ve
>vývěsce MěÚ

>Tak to máte dobrý. U nás veterina vyhlášku k varroáze nevydala 10 let.

V okrese Chrudim máme taky od veteriny přes OV ČSV každoročně vyhláškou stanovený způsob léčení s přesnými termíny. Vloni nebyly gabony. Letos byly, pak 2x fumigace a 1x aerosol. Rozhodnou pro každou organizaci zvlášť, podle výsledků z jara.
Tonda.

>Jinak nám veterina svojí vyhláškou stanovuje
>jak léčit a to každoročně. takže se divím, že to tak není
>všude. Už počátkem března byla tato vyhláška vyvěšena ve
>vývěsce MěÚ

Tak to máte dobrý. U nás veterina vyhlášku k varroáze nevydala 10 let. Léčíme si jak umíme (samoobsluha) s jejím posvěcením a dobře. Citát jednoho včel. veterána: "Kdo neléčí, přijde o včely a bude od něj pokoj". Já úplně nesouhlasím, ale to je asi vše co s tím mohu dělat.

K příspěvku Honzy není skoro co dodat, je perfektní. Jen bych připojil, že Formidolem se léčí preventivně nebo při spadu více jak 5 roztočů za den od května do srpna při teplotě nad 20 C. Nezůstane v medu, ničí roztoče, roztočíky, nosemu a jinou havěť a nevytvoří se rezistence. Zato ničí kovové součásti, dráždí a oslabuje včely až ke ztrátě matky. Proto někteří mají k němu averzi.
Eman

Chovatelský řád:
http://81.0.228.38/attachments/chr.htm
Chov užitkový - nejméně 20 vč.
Chov rozmnožovací - nejm. 40 vč.

Gabonem by se mělo léčit v době, kdy jsou včely ještě aktivní a roznášejí
účinnou látku po plástech, ale už by měl být vytočený med. takže to vychází
na konec července do 1/2 až konce srpna. Od počátku července to chce občas
dát do podmetu podložku se síťkou a sledovat přirozený spad roztočů. Pokud
je jich do 10 ks/24 hod. měl by se použít Formidol, ale tak 14 dní až 3
týdny před vytáčením. Pokud jich je víc jak 10 ks, tak ihned po vytočení
nasadit Gabon, který je ovšem na veterinární předpis. Jinak je dobré po
usazení roje do úlu provést fumigaci (nemyslím okamžitě, protože to by asi z
úlu ulétl, ale po zabydlení). Jinak nám veterina svojí vyhláškou stanovuje
jak léčit a to každoročně. takže se divím, že to tak není všude. Už počátkem
března byla tato vyhláška vyvěšena ve vývěsce MěÚ a visela tam jak jsem si
stačil všimnout až do minulého týdne. A také ji obdržel jednatel naší ZO.
Podle ní jsme měli provést letos 1x fumigaci a 2x AER. Začátek měl být po
10.10.04 a ukončení do 31.12.04 s tím, že poslední ošetření nesmí být
provedeno dříve než 20.11.04. Prostě směřovat to do období, kdy lze
předpokládat že je ve včelstvu min. zavíčkovaného plodu. Správně by tam
neměl být žádný. Ale pochybuji že se někdo obtěžuje s tím, aby jej
odstranil. Na včelařském aktivu, který pořádá OV min. 2x v roce, nám
předloni bylo doporučeno v případě spadu roztočů ještě po třetím ošetření,
provést počátkem ledna ještě čtvrté ošetření AER. Zatím máme za sebou
fumigaci a počítám že první AER provedeme až se trochu ochladí. Zatím včelky
ještě dost létají. Mám na zahradě kvetoucí břečťan a denně je tam bzukot
jako v létě. I sousedi si toho všimli a dotazovali se co je to za hukot.
Jinak léčíme jak za starých časů hromadně. Se včelaři si domluvíme termíny a
funguje to tak každoročně. Máme 2 AER přístroje. Jeden nám zakoupil MěÚ a
druhý ZD a ve dvou skupinách těch našich 299 včelstev máme odfumigované
během dvou dnů a AER jde stihnout za den. A protože FUM i AER dělají
zaškolení včelaři, tak se léčí podle návodu VÚVč a nedává se prostor různým
léčebným experimentům. Škoda, že to tak nejde všude.

Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Wednesday, November 03, 2004 3:35 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Gabon kontra Formidol


> Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem?
>
> Je to jen z jistého konservatismu, že bychom dělali něco jiného a museli
> objednat místo obvyklého Gabonu Formidol?
> Nebo to veterináři jen doporučují an blok? Určitě by i kvalitě anšeho medu
> prospělo, kdyby se tahle zvyklost změnila a nepřispívalo se ke kontaminaci
> vosku, který se recykluje přes mezistěny dalším příspěvkem cizorodé látky.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "L.Holy" <>
> To: "Včelařský mailing list" <>
> Sent: Tuesday, November 02, 2004 2:53 PM
> Subject: Gabon
>
>
> Aplikace gabonu v září už je asi v podstatě náhraškou fumigace –dle mne.
> Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední
> plodový plást), což už splnit začátkem září jde hůř – plodování končí –
> líhne se poslední plod (platí především pro starší matky). Ale snad může
> být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého používá pro potlačení
varoázy
> v létě – od konce měsíce července. Jde o snížení napadení dlouhověkých
> včel, aplikace by se měla provádět při zjištění přemnožení varoázy – jinak
> to není třeba (pouze práce navíc, další rezidua)
>
> Hodně radosti se včelařením, ale i lepší výkupní ceny medu přeje Luboš
Holý
>

A co udělá s rezidui po léčení čištění vosku kyselinou a nebo třeba už když rozpouštím vosk ve vodní lázni,nedojde k vyplavení těchto látek z vosku ven?Určitě budou ve vodě rozpustné.

Účinná látka v Gabonu je nějaký pyrethroid, tuším fluvalinát nebo
cypermetrin. Účinkuje tak, že ulpívá na nožičkách a ostatním povrchu těch
včel, které projdou po pásku s léčivem. Takže každý roztoč, který se vylíhne
a potom přichytí na nějakou včelu, je otráven. Proto mají být pásky s
Gabonem ve včelstvu 30 dnů, aby se s rezervou podchytili všichni roztoči,
kteří se postupně líhnou z plodu. Účinnost by měla být potom téměř
stoprocentní.
Formidol, neboli kyselina mravenčí, někde jsem četl, že účinkuje tak, že
přes víčko buňky zahubí plod poškozený roztočem. Včely to poznají a mrtvý
plod s nedospělým ještě neškodným roztočem vyhodí a tím ho zlikvidují.
Nevím ale, jak kyselina šťavelová. Měla by účinkovat podobně, ale na rozdíl
od mravenčí je to pevná látka, která se za normální teploty prakticky
neodpařuje, takže by asi těžko pronikala přes víčko do buněk. Jinak u nás je
to zvlášť nebezpečný jed, aspoň před několika roky to tak bylo, takže ji
používat nebude tak jednoduché.
Co se týká fumigace a aerosolování, v přípravcích pro ně se ob rok střídají
účinné látky amitraz a nějaký pyretroid, ruším cypermetrin, tím se zmenšuje
možnost návyku roztočů.
Přípravek na nátěr víček plodu v předjaří funguje podobně jako gabon, účinná
látka - nějaký pyretroid ulpí na víčkách a z nich na nožičkách a povrchu
včel. Jak se příslušný plod vylíhne, včely víčka vyhodí a vynesou ven.
Kdo chce znát přesně konkrétní názvy, co je v čem obsaženo, ať si stáhne
návody ze stránek třeba Vuvč Dolu, tam to všechno je, já to píšu jen
zpaměti.

Jinak všechny pyretroidy jsou látky poměrně dost stálé a hlavně jsou dobře
rozpustné v tucích a voscích, tudíž ony a jejich rezidua se hromadí ve vosku
a propolisu a zůstavají tam i roky.
Amitraz není pyretroid, je rozpustný mnohem více ve vodě než v tucích a měl
by se po fumigaci nebo aerosolování během pár týdnů v úlu rozložit.
Kyseliny mravenčí a šťavelová jsou defakto přírodní látky, jen se vyskytují
v přírodě méně než třeba octová kyselina. Navíc jsou posledním stupněm
rozkladu organických látek, přímo se rozkládají na oxid uhličitý a vodu a
nemají tudíž rezidua. V úlu zřejmě kyselina mravenčí po aplikaci vyprchá do
vzduchu, kyselina šťavelová se vysráží jako nerozpustný a neškodný šťavelan
vápenatý.

Jinak pro zajímavost, ve starších odborných překladech byl zkoušen na
roztoče poprach jemným práškem. Roztoč má mít konce nožiček lepkavé, aby se
na včelách udržel. Prach o rozměrech okolo jednoho mikronu by měl lepidlo
zneškodnit a následně roztoči z včel spadnout. Konkrétně se tam zkoušel
práškový cukr.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Wednesday, November 03, 2004 1:17 PM
Subject: Re: Gabon kontra Formidol


> Též si myslím, že je v Gabonu jiná účinná látka.
> Takže pokud by byla i určité rezistence k účinné látce v Gabonu, tak
> Fumigace zasáhne i tyhle rezistentní roztoče.
> Ale pokud jsem se díval na tabulky účinků gabonu, tak se dají ke tlumení
> varuázy použít i Formidolové desky a účinek nebude o mnoho menší, přičemž
> rezidua v medu v a vosku budou menší, než při použití gabonu.
> Sám uvažuji, že nahradím letní přeléčení Formidolem. Myslím, že má kromě
> toho, že nepřispívá žádným přírůstkem chemických látek cizorodých k
přírodě,
> také další příjemné účinky vůči léčení i dalších včelích chorob a
> desinfikuje prostředí úlu.
> Má ale trošku pracněnší aplikaci v tom, že se musí na včelnici dvakrát v
> krátkém čase (odstranění regulačního děrovaného obalu ).
> (To neplatí zřejmě tam, kde je určeno veterinářem, čím se má léčit)
>
> Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem?
>
> Je to jen z jistého konservatismu, že bychom dělali něco jiného a museli
> objednat místo obvyklého Gabonu Formidol?
> Nebo to veterináři jen doporučují an blok? Určitě by i kvalitě anšeho medu
> prospělo, kdyby se tahle zvyklost změnila a nepřispívalo se ke kontaminaci
> vosku, který se recykluje přes mezistěny dalším příspěvkem cizorodé látky.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "L.Holy" <>
> To: "Včelařský mailing list" <>
> Sent: Tuesday, November 02, 2004 2:53 PM
> Subject: Gabon
>
>
> Aplikace gabonu v září už je asi v podstatě náhraškou fumigace –dle mne.
> Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední
> plodový plást), což už splnit začátkem září jde hůř – plodování končí –
> líhne se poslední plod (platí především pro starší matky). Ale snad může
> být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého používá pro potlačení
varoázy
> v létě – od konce měsíce července. Jde o snížení napadení dlouhověkých
> včel, aplikace by se měla provádět při zjištění přemnožení varoázy – jinak
> to není třeba (pouze práce navíc, další rezidua)
>
> Hodně radosti se včelařením, ale i lepší výkupní ceny medu přeje Luboš
Holý
>

Kdyľ jsem začínal, tak jsem měl od důvěrníka nařízeno pouze dvojí fumigaci.
Předtím jsem pouľil Formidol. Kupodivu jsem nikdy o ľádnou matku nepřiąel.
Asi proto, ľe jsem dodrľel to co je v návodu.

Jen mě v souvislosti s tím co jsem jiľ napsal napadá.
Stále sice mluvíme o tom, jak správně fumigovat a pro sichr po třetí
aerosolem.... a po nás potopa.
Já bych to spíą viděl tak, ľe pokud bych měl k dispozici aerosolovou
soupravu, tak pouľiji jen aerosol v období, kdy je nejmenąí pravděpodobnost,
ľe je ve včelstvu plod.

Moľná bychom si měli uvědomit a ąkoda, ľe se články o obsahu reziduí ve
vosku objevují i ve Včelařství tak málo, ľe to co ve včelstvech provádíme
při léčení přispívá přírůstkem cizorodých látek do vosku.
Pokud jsem četl nějakou literaturu proč jen 2 kapky Varidolu na nástavek tak
pro to, ľe to mnoľství roztoče spolehlivě usmrtí a nemělo by se přidávat,
protoľe je to látka rozpustná v tucích a tudíľ i ve vosku. Takľe 3-tí
fumigace ze zichru přidá vlastně třetinu celkové dávky residua v tom roce a
jestli je třetí oąetření nutné je sporné. Moľná v případě, ľe předeąlá
oąetření byla provedena ąpatně, nebo byl ve včelstvu uzavřený plod, který
měl být odstraněn.

Takľe potom vosk vyvaříte, zavezete i s těmi reziduí do výkupu, někdo z toho
udělá mezistěny a s pánem bohem, a» si vaąich reziduí uľije daląí přítel
včelař.

Zatím jsou rezidua v medu vyplavených z vosku pod hygienicky významnými
hodnotami. Ale jak dlouho?
Navíc není jasné, jestli tahle stanovená hygienická hranice mnoľství reziduí
z léčiv má vliv, nebo nemá vliv na zdraví naąich zákazníků (mám na mysli to,
ľe je prokázaný vliv homeopatik ikdyľ vědci neví jak to funguje). Nakonec
byl přijak jako nutné zlo a pro produkci plástečkového medu nesmí být vosk,
který projde cyklem léčení varoázy pouľit vůbec.
Je potom skoro jedno, jesli se do mědníku pouľije nezakladené dílo postavené
stejně na mezistěnách, nebo starąí plásty z plodiątě,pokud bral jako pouze
hledisko obsah rezduí po léčení varoázy.

Takľe si myslím, ľe je jesti fumigovat 2x nebo třikrát není zase tak
zanedbatelný rozdíl.

Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 03, 2004 1:18 PM
Subject: RE: za??te?n?k - fumigace


Je to správně. Oąetření musí proběhnout třikrát. Aerosol a fumigace jsou
vzájmeně nahraditelné.
Pavel


> ... budeme fumigovat 2x a 3. oąetření aerosolem.
> Není v těch počtech nějaká chyba?

Právě to co je pod tím co jsi poslal říká, ľe to s čistícím pudem (a
případným groomingem) nesouvisí. Pokud vím z literatury, tak skutečně
kyselina mravenčí ničí roztoče stejně jako kyselina ą»avelové a ostatní,
které se při potlačování a léčení varoázy pouľívají.

Zkusím to najít, ale ta účinnost se mi nezdá - z jakého pramene to je? Kdo
tohle poslal?
To je důvod, proč osobně jsem pro to, aby se k zasílaným citátům zasílal i
mail autora a nejen kousek přízpěvku vytrľený z kontextu!

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel"
To: "Vcelarska konference"
Sent: Wednesday, November 03, 2004 1:42 PM
Subject: Re: Gabon kontra Formidol


Tak nevím, mám pocit ľe Formidol neléčí, pouze aktivuje čistící pud včel.
Pavel

> jeho realna
> ucinnost je
> okolo 60%. Je tu aj vyssie riziko straty matiek - ak sa
> priskoro odstrani

Dne st 3. listopadu 2004 13:42 Kristl Pavel napsal(a):
> Tak nevím, mám pocit ľe Formidol neléčí, pouze aktivuje čistící pud včel.
> Pavel

Dobry den,

v poslednich vcel. prekladech se pise o pouziti kys. stavelove, ktera nejen,
ze aktivuje cist. pud, ale jeste roztocum "spali kusadla", kys. mravenci snad
funguje podobne.


Honza

Tak nevím, mám pocit ľe Formidol neléčí, pouze aktivuje čistící pud včel.
Pavel

> Formidol je dobry aj ked drahsi a pracnejsi. problem je v tom ze pre
> aplikaciu Formidolu su potrebne vyssie teploty / 26 - 30
> stupnov / po celu
> dobu aplikacie. Zabera sice aj na zvapenatenie no jeho realna
> ucinnost je
> okolo 60%. Je tu aj vyssie riziko straty matiek - ak sa
> priskoro odstrani
> posledny obal, alebo ak su teploty nad 30 stupnov.
> Realna ucinnost Gabonu je okolo 90%. Gabon usmrcuje dospele jedince na
> vcelach a jeho pouzitie je bez viditelneho rizika.

Formidol je dobry aj ked drahsi a pracnejsi. problem je v tom ze pre
aplikaciu Formidolu su potrebne vyssie teploty / 26 - 30 stupnov / po celu
dobu aplikacie. Zabera sice aj na zvapenatenie no jeho realna ucinnost je
okolo 60%. Je tu aj vyssie riziko straty matiek - ak sa priskoro odstrani
posledny obal, alebo ak su teploty nad 30 stupnov.
Realna ucinnost Gabonu je okolo 90%. Gabon usmrcuje dospele jedince na
vcelach a jeho pouzitie je bez viditelneho rizika.

Matej




"Ing. Arnoąt
Hrdina" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<arnost.hrdin Kopie:
a/=/ais.cz> Thema: Re: Gabon kontra Formidol

03.11.2004
13:17
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Téľ si myslím, ľe je v Gabonu jiná účinná látka.
Takľe pokud by byla i určité rezistence k účinné látce v Gabonu, tak
Fumigace zasáhne i tyhle rezistentní roztoče.
Ale pokud jsem se díval na tabulky účinků gabonu, tak se dají ke tlumení
varuázy pouľít i Formidolové desky a účinek nebude o mnoho menąí, přičemľ
rezidua v medu v a vosku budou menąí, neľ při pouľití gabonu.
Sám uvaľuji, ľe nahradím letní přeléčení Formidolem. Myslím, ľe má kromě
toho, ľe nepřispívá ľádným přírůstkem chemických látek cizorodých k
přírodě,
také daląí příjemné účinky vůči léčení i daląích včelích chorob a
desinfikuje prostředí úlu.
Má ale troąku pracněnąí aplikaci v tom, ľe se musí na včelnici dvakrát v
krátkém čase (odstranění regulačního děrovaného obalu ).
(To neplatí zřejmě tam, kde je určeno veterinářem, čím se má léčit)

Proč se vlastně léčí v létě předevąím Gabonem?

Je to jen z jistého konservatismu, ľe bychom dělali něco jiného a museli
objednat místo obvyklého Gabonu Formidol?
Nebo to veterináři jen doporučují an blok? Určitě by i kvalitě anąeho medu
prospělo, kdyby se tahle zvyklost změnila a nepřispívalo se ke kontaminaci
vosku, který se recykluje přes mezistěny daląím příspěvkem cizorodé látky.

Arnoąt

----- Original Message -----
From: "L.Holy" <holy/=/aster-jc.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2004 2:53 PM
Subject: Gabon


Aplikace gabonu v září uľ je asi v podstatě náhraąkou fumigace ?dle mne.
Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední
plodový plást), coľ uľ splnit začátkem září jde hůř ? plodování končí ?
líhne se poslední plod (platí předevąím pro starąí matky). Ale snad můľe
být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého pouľívá pro potlačení varoázy
v létě ? od konce měsíce července. Jde o sníľení napadení dlouhověkých
včel, aplikace by se měla provádět při zjiątění přemnoľení varoázy ? jinak
to není třeba (pouze práce navíc, daląí rezidua)

Hodně radosti se včelařením, ale i lepąí výkupní ceny medu přeje Luboą Holý

Je to správně. Oąetření musí proběhnout třikrát. Aerosol a fumigace jsou vzájmeně nahraditelné.
Pavel


> ... budeme fumigovat 2x a 3. oąetření aerosolem.
> Není v těch počtech nějaká chyba?

Též si myslím, že je v Gabonu jiná účinná látka.
Takže pokud by byla i určité rezistence k účinné látce v Gabonu, tak
Fumigace zasáhne i tyhle rezistentní roztoče.
Ale pokud jsem se díval na tabulky účinků gabonu, tak se dají ke tlumení
varuázy použít i Formidolové desky a účinek nebude o mnoho menší, přičemž
rezidua v medu v a vosku budou menší, než při použití gabonu.
Sám uvažuji, že nahradím letní přeléčení Formidolem. Myslím, že má kromě
toho, že nepřispívá žádným přírůstkem chemických látek cizorodých k přírodě,
také další příjemné účinky vůči léčení i dalších včelích chorob a
desinfikuje prostředí úlu.
Má ale trošku pracněnší aplikaci v tom, že se musí na včelnici dvakrát v
krátkém čase (odstranění regulačního děrovaného obalu ).
(To neplatí zřejmě tam, kde je určeno veterinářem, čím se má léčit)

Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem?

Je to jen z jistého konservatismu, že bychom dělali něco jiného a museli
objednat místo obvyklého Gabonu Formidol?
Nebo to veterináři jen doporučují an blok? Určitě by i kvalitě anšeho medu
prospělo, kdyby se tahle zvyklost změnila a nepřispívalo se ke kontaminaci
vosku, který se recykluje přes mezistěny dalším příspěvkem cizorodé látky.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "L.Holy" <holy/=/aster-jc.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2004 2:53 PM
Subject: Gabon


Aplikace gabonu v září už je asi v podstatě náhraškou fumigace –dle mne.
Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední
plodový plást), což už splnit začátkem září jde hůř – plodování končí –
líhne se poslední plod (platí především pro starší matky). Ale snad může
být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého používá pro potlačení varoázy
v létě – od konce měsíce července. Jde o snížení napadení dlouhověkých
včel, aplikace by se měla provádět při zjištění přemnožení varoázy – jinak
to není třeba (pouze práce navíc, další rezidua)

Hodně radosti se včelařením, ale i lepší výkupní ceny medu přeje Luboš Holý

From: HUBAČ Radek [mailto:drh/=/seznam.cz]
Subject: Re: za??te?n?k - fumigace

... tedka necekej a fumiguj dokud to jde, tzn. 2x
po sobe s odstupem 7-10dni (pokud nemate aerosol) za chvili se zkazi
pocasi
jako treba vloni. Pokud by bylo mozne udelat aerosol, fumiguj jen jednou
a
aerosol Ti zaskoleny vcelar udela pozdeji)...
-------------
Jsem taky začátečník (uľ 5 let). V naąí organizaci fumigujeme 3x. A teď,
kdyľ jsme koupili aerosol, budeme fumigovat 2x a 3. oąetření aerosolem.
Není v těch počtech nějaká chyba?

Frantiąek

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.786 / Virová báze: 532 - datum vydání: 29.10.2004

Ze začátku dokonce jak dostal knoty, nebo aerosolový přístroj, tak okamľitě
vyrazil ke včelařům a u mně se straąně divil, ľe na něho já zrovna nemám
čas, protoľe prostě zrovna dělám něco jiného a ľe by musel čekat nějakou
hodinu, neľ úly připravím atd. Nakonec se naučil několik dnů předem zajít a
domluvit se mnou na den a hodinu. Telefonovat netelefonuje a mail a internet
uľ vůbec.
Ale jinak mimo ty organizační věci si myslím, ľe si vcelku rozumíme.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Wednesday, November 03, 2004 11:24 AM
Subject: Re: fumigace za vitru.


Dne st 3. listopadu 2004 02:36 Radim Poláek napsal(a):

> Současný důvěrník chce přijít, zapíchnout hořící knoty a jít. Jakákoliv
> daląí nutná manipulace s úly nebo případné odloľení fumigace řekněme
> podstatně zhorąuje jeho náladu.

Dobry den,

taky jsem duvernik asi pro 4 vcelare (vcetne sebe), a krome jednoho je
problem
je vubec sehnat, natoz abych stanovil kdy a v kolik.

Honza

Dne st 3. listopadu 2004 02:36 Radim Poláek napsal(a):

> Současný důvěrník chce přijít, zapíchnout hořící knoty a jít. Jakákoliv
> daląí nutná manipulace s úly nebo případné odloľení fumigace řekněme
> podstatně zhorąuje jeho náladu.

Dobry den,

taky jsem duvernik asi pro 4 vcelare (vcetne sebe), a krome jednoho je problem
je vubec sehnat, natoz abych stanovil kdy a v kolik.

Honza

I já se připojuji a omlouvám se, ľe větąinou jen čtu. Jinak i pro mě byla
zajímavá informace a jsem v naąem spolku jediný, kdo fumiguje vrchem ve
volném prostoru nástavku. Soused leze po kolenou a strká knot do podmetu. A
proto děkuji za kaľdou informaci i dotaz.

Mirek



       Taky jsem začátečník / asi 3 roky / a myslím, ľe opakování není
nikdy        dost.
       Proto vąechny informace vítám a to i ty, které jsou pro ty zkuąené
       samozřejmostí.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.788 / Virová báze: 533 - datum vydání: 1.11.2004

Dne út 2. listopadu 2004 17:14 Miroslav Sedláček napsal(a):
> Chovatel matek musí mít min. 50 včelstev, ........ atd. viz. Chovatelský

Dobry den,

ted u sebe nemam cas. vcelarstvi - ale myslim, ze se tam psalo 25 vcelstev ,
aby mohl vcelar rozchovavat od matek F1, nebo se je to jinak? Nebo se dotace
na tyto matky (po F1) nevztahuje ? Toto by me zajimalo. 25 vcelstev planuji
pristi rok, a jak se tu psalo, 200 kc (dotace) / matka - celkem slusny.


Honza

havlík napsal(a):
> Tak jak to vypadá,asi konec předboje zasáhl i soutěľ o Český med.Nebo snad
> někdo víte kde bych si mohl prohlédnout výsledky?
>
>
Vyjdou ve Včelařství 12/2004. Rozbory byly dělány ve VÚVč. v Dole a mimo
jiné byly rozbory roząířeny o mnoľství sacharózy, glukózy a fruktózy.

Lněnička

Tak jak to vypadá,asi konec předboje zasáhl i soutěž o Český med.Nebo snad někdo víte kde bych si mohl prohlédnout výsledky?

Přesně tak!!!

Bohužel, "světu" v našich podmínkách konkurovat nelze.
Při otevřenosti naší ekonomiky co se týče dovozů a současně sešněrovanosti díky EU by český komerční včelař na světovém trhu s medem vydržel tak dva roky.
Jak chcete konkurovat někomu, kdo má snůšku 10 měsíců v roce, nezná krmení, nezná zazimování a nezná léčení včelstev?
Evropské včelařství je na tom podobně jako evropské cukrovarnictví, bohužel, včelaři nemají takovou silnou lobby a nikdo je nechrání 300% celními sazbami proti dovozu...

Taky jsem začátečník / asi 3 roky / a myslím, ľe opakování není nikdy dost.
Proto vąechny informace vítám a to i ty, které jsou pro ty zkuąené
samozřejmostí.
Je to taková moje denní osvěta :)))


Honza

Proč by měl ostatní otravovat?
Dokáľeme snad filtrovat sami informace, které jsou pro nás uľitečné a které
ne :o)!
Je vidět, ľe informací o léčení není nikdy dost a asi bychom neměli
předpokládat, ľe do konference nahlíľejí jen samí profíci, ikdyľ se některé
dotazy kaľdoročně opakují.
Moľná bychom měli být rádi, ľe jsou v republice nějací začátečníci a nebýt z
toho nervózní.
Jeątě si pamatuji, jak jsem já začínal a scháněl infrmace.
Co je pro větąinu účastníků zřejmé, nemusí být pro začátečníka vůbec
zřejmé...

Hezký den.
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "HUBAČ Radek"
To: "Vcelarska konference"
Sent: Tuesday, November 02, 2004 9:43 PM
Subject: Re: za??te?n?k - fumigace


Doufam, ze to takhle pro tedka staci, pro vic info pis primo na soukr mail
at neotravujem ostatni

Knoty se přece dají zapálit za jakéhokoliv větru, pokud se pouľijí sirky ne
zapalovač. Jenom nesmí za větru prąet.

Pouľívat tu starou deku nebo daląí opatření v tom stylu jsem si mohl
dovolit, kdyľ jsem jsem si coby důvěrník kdysi včely fumigoval sám. Současný
důvěrník chce přijít, zapíchnout hořící knoty a jít. Jakákoliv daląí nutná
manipulace s úly nebo případné odloľení fumigace řekněme podstatně zhorąuje
jeho náladu. A při druhé fumigaci byl ten vítr dost silný, v předpovědi
hlásili nárazy větru aľ 15 metrů za sekundu a podle mého odhadu to skutečně
tak bylo. A protoľe to nebylo poprvé, chtěl jsem se zeptat na zkuąenosti
jiných.
Taky ale musím přiznat, ľe moje nadstavky jsou zatím zkuąební a jsou z cdd
materiálu, neboli co dům dal a tu výrobu jsem se na nich teprve učil, takľe
nejsou nijak přesné a těsné. Padesátileté zadováky těsní dobře.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2004 4:30 PM
Subject: RE: fumigace za větru.


Pokud to nezvládnu ani zapálit, tak toho nechám. :-))

Díry bys mněl ucpat, nebo třeba zalepit lepící páskou.
Někde ve starém čísle časopisu Včelařství jsem četl, ľe u starých
rozvrzaných a děravých úlů to dělali pod starou dekou. Prostě zapálili
pásek, dali na místo, zavřeli úl a přes něj přehodili deku, aby kouř
neunikal ven.
Povaľuji to za velmo nouzové řeąení.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá



Chtěl jsem se zeptat, pokud je silný vítr, fumigujete dále, nebo čekáte, aľ
vítr přestane?

Tak jsem rád, ľe to nemusím psát já za kolik se kde obchoduje a ľe se sami podíváte na TY SUMY co stojí med jinde a donutí nás to zamyslet se hluboce nad naąím počínáním. Cesty jsou v zásadě dvě
- hobby do 40 včelstev, bez daní, prodej ze dvora za Evropské MALOPRODEJNÍ CENY, propagace, zapojení půlky rodiny, atd....
- profesionalizace - snaha konkurovat světu, jeľ tu není, chybí tu metodiky, technologie, stroje, racionalizace, a přiznejme si, ľe i větąinou podmínky snůąkové ......

a pak asi cesta třetí - fígle, dotace, granty, chovy matek, oddělky, stolařina, maloprodej, ........ tzv. česká cesta českých velkovčelařů.


Osobně znám u nás v republice pouze jeden profesionální včelařský provoz - nebojte se ten můj ani kolomého to není.
----- Original Message -----
From: Eman Veselý
To: Včelařský mailing list
Sent: Monday, November 01, 2004 9:56 AM
Subject: Re: Dobrák od kosti od Emana


Dobráku, tobě (a fskalsky) tady nerozumím, proto uľ dále na tvé příspěvky
nereaguji.

Mrkněte se na:
http://www.ams.usda.gov/fv/mncs/honey.pdf
(1 US Pound = 0.453592243 kg)
Kolik se platí včelařům a za kolik se vyváľí z a dováľí med do USA.
Zajímavé je, ľe kdyľ hledáte něco podobného o Evropě, tak se objeví
stránka:
http://europa.eu.int/comm/agriculture/markets/honey/index_en.htm,
kde jsou jen samé direktivy, opatření, pravidla a regulace.
Asi to je taky o něčem zpráva.

zamestnanie zabezpecuje istotu a vcelarstvo ako hobby pri rozumnom
obhospodarovani a predaji zo dvora zarobi kazdorocne na dovolenku

Matej

<- hobby do 40 včelstev, bez daní, prodej ze dvora za Evropské MALOPRODEJNÍ
CENY, <propagace, zapojení půlky rodiny, atd....

Pasky ( Avartin, alebo Varidol ) od cloveka ktory Vam dodal Gabon.
Standartne predseda, alebo tajomnik zakladnej organizacie.
Zadymovat v hocakom pocasi, ked nelietaju vcely. Je potrebne aby na druhy
den vystupila teplota aspon na 10 stupnov. Medzi jednotlivymi zadymeniami
by malo byt minimalne 7 dni.

Matej




Jarda
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: zaèáteèník - fumigace
02.11.2004
11:46
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Pánové včelaři prosím o rychlou a jasnou radu ohledně fumigace.
Gabonové pásky jsem z úlu vyndal 1.10.04 (byly tam 30 dní) a bylo mi
doporučeno, abych nejdříve po 30 dnech od vyndání provedl fumigaci pomocí
fum. pásek.

1. Pásky bych měl chtít od člověka, který dodal
GABON, Ĺľe jo???
2. Jaké je nejlepší počasí pro fumigaci??

Děkuji za odpověď pro Vás na primitivní otázku.

Pokud to nezvládnu ani zapálit, tak toho nechám. :-))

Díry bys mněl ucpat, nebo třeba zalepit lepící páskou.
Někde ve starém čísle časopisu Včelařství jsem četl, ľe u starých rozvrzaných a děravých úlů to dělali pod starou dekou. Prostě zapálili pásek, dali na místo, zavřeli úl a přes něj přehodili deku, aby kouř neunikal ven.
Povaľuji to za velmo nouzové řeąení.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá



Chtěl jsem se zeptat, pokud je silný vítr, fumigujete dále, nebo čekáte, aľ
vítr přestane?

Chovatel matek musí mít min. 50 včelstev, ........ atd. viz. Chovatelský řád. Takľe daním se tudy neuteče.

®e je to lepąí byznis neľ med - to se ví uľ dávno, ale Ti co to dělají - toho mají také plné kecky a v mercedesu a na Hawaji jsem je nezahlédl.

Takľe s chutí do toho! Chovatelský řád má tuąím 6 stran, zaľádat, ... i z Dolu se jezdí dívat,.... ale potřeba to je a chovatelů je MÁLO !!!!

Mirek
----- Original Message -----
From: V.Banýr
To: Včelařský mailing list
Sent: Monday, November 01, 2004 6:50 PM
Subject: Včelařství odpověd·.


Dík za názory k přední stránce.Čekal jsem sice více,ale i tak dobře.K
některým postřehům.
1) Zajímá mě více obsah neľ obálka.To je sice pravda,mě také.ale obálka je
také obsah.V jednom příspěvku zaznělo: někdy mě nejvíce zaujme zadni
strana.Tedy krásné rostliny.A já se ptám,nebylo by lepąí stránky prohodit?
2)Měl jsem dost obavy z mé kritiky na č.10 z r.2003.Pána na obálce neznám a
opravdu jsem se ho nechtěl nijak dotknout.Pokud se tak stalo a» laskavě
příjme moji veřejnou omluvu.Měl jsem na mysli propagaci medu a myslím,ľe
zde není rozhodně vhodná ukázka pracovníka,který v potu tváře med svůj
dobývá.K tomu bych jeątě přidal ukázky v televizi,vytáčení medu pod
stromem,z medometu vytékají utopené včely,děti jedí ne zrovna čistý med a t
d .Místo toho aby včelař předvedl bravůrní ovládání sběračky s krásným
čistým medem a jeho plnění do misek pro děti a snaľil se děti naučit
ovládání lľičky při nanáąení medu na housku a hlavně, aby med nebyl vąude.
Chci-li propagovat mléko,neukazuji ąpinavé krávy dojené ručně.Chci-li se
pochlubit miminkem,neukazuju ho nepřebalené,zabalené ve starých hadrech.
3)Nevím proč můľe něco takového někoho rozčilit? Tak opak je pravdou.Jsem
dost starý nato,aby mě něco takového rozčililo.Naopak jsme se na toto thema
docela bavili.Připoměli jsme si časy,kdy se psalo :máme lepąí papír,lepąí
ilustraci a t d .Dnes pláčeme nad tím,ľe někteří včelaři časopis ani
nečtou.Padnul dokonce návrh,ne můj, ľe pokud by byla situace tak
ąpatná,bylo by jednoduąí fasovat měsíčně dva svitky potiątěného
papíru.Moľná,ľe by si ho kaľdý za měsíc po kouskách přečetl a uąetřily by
se obrázky.Toto jsem napsal proto,abych časopis mohl povaľovat také za svůj
a případně se sním i chlubit.
4)Závěrem:Jsou věci které mě také rozčilují.Jsou to dotace.Myslím,ľe ten
kdo dotace poskytuje,by je měl také řádně kontrolovat.Letos jsem se byl
podívat na setkání včelařů pod Kunětickou horou u Pardubic.Velmi se mi
líbylo hezké přijetí od pořadatelů,hezká přednáąka myslím od př.Janečka o
chovu matek.Pohovořil jsem s několika neznámými přáteli o chovu včel na
Pardubicku,hlavně o výnosech atd.Také jsem ale zaslechl rozhovor jiných
přátel a jeden povídá :Já uľ jsem se na med vykaąlal,je to jen dřina a tak
jsem se dal na chov matek.Na to jsou dotace,k tomu udělám pár oddělků,cenu
rozdělím na matky a to mi stačí.Tato věta mi utkvěla v paměti
dodnes.Později jsem si přečetl,ľe na matky jsou letos dotace 200 Kč a ľe
včelaři do 40 včelstev daně nepřiznávají.Stačí tedy theoreticky prodat
někomu matky,nebo oddělky,cenu rozdělit na cenu matek,na kaľdou matku
dostat 200 Kč a pak uľ ta stovka od přijímajícího včelaře není potřebná.Co
tomu říkáte?Stará vesta.Taky si myslím.
Samozřejmě byla také věta která mě potěąila a málo se slyąí.Matky odchované
z matečníků při tiché výměně,jsou plnohodnotné jako matky které byly
vychovány pomocí startéru a podobně.Je vidět,ľe ten pán o včelách něco ví.
Příątě proč jsem pouľil srovnání s Předbojem.

Kvalitní přezimování naąich milečnek přeje
V Banýr

Oprava přehládl jsem datum 1.10., samozřejmně aplikace O.K.

Aplikace gabonu v září už je asi v podstatě náhraškou fumigace –dle mne. Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední plodový plást), což už splnit začátkem září jde hůř – plodování končí – líhne se poslední plod (platí především pro starší matky). Ale snad může být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého používá pro potlačení varoázy v létě – od konce měsíce července. Jde o snížení napadení dlouhověkých včel, aplikace by se měla provádět při zjištění přemnožení varoázy – jinak to není třeba (pouze práce navíc, další rezidua)

Hodně radosti se včelařením, ale i lepší výkupní ceny medu přeje Luboš Holý

Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad +10°C v době, kdy včely nelétají.

Přesné dávkování a postup je popsán v návodu:
http://www.beedol.cz/download.html
Nech si to raději udělat od zkušeného včelaře. Dej tam čistou podložku (pro kontrolu spadu po 24 hodinách) a ucpi díry a česno na hodinu. Pak zkontroluj, jestli celý proužek vydoutnal (nesmí hořet!). Používá se Varidol-FUM, nebo MP-10 FUM (ten je ostřejší a včely dráždí). A nezaměň to s M-1 AER, který je na nátěr plodu a aerosol.

Díky.

Pánové včelaři prosím o rychlou a jasnou radu ohledně fumigace.
Gabonové pásky jsem z úlu vyndal 1.10.04 (byly tam 30 dní) a bylo mi doporučeno, abych nejdříve po 30 dnech od vyndání provedl fumigaci pomocí fum. pásek.

1.       Pásky bych měl chtít od člověka, který dodal
GABON, že jo???
2.       Jaké je nejlepší počasí pro fumigaci??

Děkuji za odpověď pro Vás na primitivní otázku.

Jestli myslíą pŕednáąku na Smíchově, tak ta je aľ příątí týden.
Petr

> Mají včelaři z Prahy schůzi dnes,nebo aľ příątí týden?

Mají včelaři z Prahy schůzi dnes,nebo až příští týden?

> Augustín Slámka, z Trnavy ozvite sa nám prosím. Jedná sa gumenné vrchnáky na
> hliníkové konve.
> Gabriel Komínek
>
       Gumenné vrchnáky som kúpil v Preąove. Mali ich v ľeleziarstve, asi 200m pred
       ľelezničným nadjazdom v smere z Preąova na ©ariąské Lúky.

       Ladislav Matej

v zastoupeni za dancu si pisu sama :o)))
----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 02, 2004 8:52 AM
Subject: Re: Dobr?k od kosti od Emana


>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, November 01, 2004 8:46 PM
> Subject: Re: Dobr?k od kosti od Emana
>
>
> Pokud platím za léčiva jen 40% skutečné ceny, tak jen víc takových "ąpeků"
> :-) !
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
>
> > Jsi mimo Emane Veselý a neber si to tak. Nevíą nic o práci dovozce. Já
na
> > rozdíl od tebe bych nekritizoval výkupce medu za podmínky ve výkupu. Ti
> > potřebujou vydělat na své dluhy tak jako ty na svoje náklady a ostatně
> > jako řetězce na svoje závazky tak jako stát na své dluhopisy.A nemysly
si,
> > ľe dotace včelstev a léků má něco společného se snahou vedení ČSV.
Dotace
> > je státní a tak jako jiná zemědělčina. Stát podporuje, vedení ČSV sbalí
a
> > přehodnotí na kus a převede na místa a z míst zase musí jít v
souvislosti
> > příspěvek zpět na vedení aby byl plat pro ty co tento obchod
> vlastní.Dotace
> > na léčiva nevím, ale to bych nazval ąpekem.
> ...> Máą rád Císaře Pána a myslíą ľe to s námi myslí upřímně?

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 01, 2004 8:46 PM
Subject: Re: Dobr?k od kosti od Emana


Pokud platím za léčiva jen 40% skutečné ceny, tak jen víc takových "ąpeků"
:-) !
S pozdravem
Petr Lokvenc

> Jsi mimo Emane Veselý a neber si to tak. Nevíą nic o práci dovozce. Já na
> rozdíl od tebe bych nekritizoval výkupce medu za podmínky ve výkupu. Ti
> potřebujou vydělat na své dluhy tak jako ty na svoje náklady a ostatně
> jako řetězce na svoje závazky tak jako stát na své dluhopisy.A nemysly si,
> ľe dotace včelstev a léků má něco společného se snahou vedení ČSV. Dotace
> je státní a tak jako jiná zemědělčina. Stát podporuje, vedení ČSV sbalí a
> přehodnotí na kus a převede na místa a z míst zase musí jít v souvislosti
> příspěvek zpět na vedení aby byl plat pro ty co tento obchod
vlastní.Dotace
> na léčiva nevím, ale to bych nazval ąpekem.
...> Máą rád Císaře Pána a myslíą ľe to s námi myslí upřímně?

Nemyslím, ľe je ąpatné kdyľ obchodník ( výkupce ) má snahu o maximální zisk. To je normální - je to jejich práce. Těch 20% je, řekl bych, běľný rabat vąude. Asi bych sám označil obchodníka co dá víc neľ musí za blázna. Co mě vadí je ta neserioznost. Něco řeknu do telefonu a něco jiného zaplatím. Manipulace se včelaři. Ale dobrý obchodník by měl mít i zájem, aby ti co ho ľiví byli přiměřeně ohodnoceni. Aby mu zdroj jeho příjmů postupně "nevyschl". Jestli pak některý med prodá třeba do USA se ziskem 200% by mě bylo upřímě jedno. Český obchodník prostě často myslí jen na okamľitý zisk a to je ta největąí chyba. Aľ včelaři skončí pak půjde prodávat třeba čínská trička a to k jeho vlastní ąkodě. Dobrý obchodník si buduje jméno, vytváří osobní vztahy s dodavateli a odběrateli, roząiřuje činnost má i plány do budoucna. Ale to je problém celé společnosti. A dokonce mám pocit, ľe ani na západ od nás to není o moc růľovějąí.

Martin
(alias nezmar)


> Pane Emane máte čistú pravdu, nič si nerobte s názoru tej
> kapustnej hlavy, čo sa nevie ani podpísa» a bojí sa da» svoj e-
> mail. Vraj e-mail nezadán.
> Prvoradá kritika patrí výkupcom merdu, ako najviac ogaba»
> prvovýrobcu- jednoduchého včelára. Vąetci sú rovnakí ako na
> Slovensku tak v Čechách. Sú prípady kde ryľujú na kaľdom kilograme
> medu 10 korún. Samé tiché dohody, len ľmýka».počuli ste niekedy o
> múdrom výkupcovi, ja nie. Vąade sú len chytrí.
> A mieąa» výąku antibiotík v potravinách a v mede ? Ten
> piosateµ to má popletené, myslý na cemické prvky ako dusík,
> fosforečňany a pod. Určite je viach antibiotík v nierktorých
> medoch od nepoctivých včelárov ako v potravinách.
> Michal Seničan
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> ____________________________________________________________
> http://www.bezpecnyinternet.cz
> http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=80833
>

Proč jsem přirovnal Předboj k přední stránce Včelařství?Proto,že se mi zdá,že se nezlepšuje,spíše naopak.Nyní o Předboji.Stálá reklama ve Včelařetví-náš podnik atd.Rozhodl jsem se asi před 3roky,že tento náš podnik podpořím tím,že mu prodám med.Zajel jsem do Předboje,80km.Překvapil mě hned v hale na skladování medu smrad ze dřevěných podlah,zřejmě potřísněných nějakými postřiky které se tam asi dříve skladovaly.V kanceláři jsem předložil 3 vzorky medu.Jeden byl černý jako bota a tak jsem se domníval,že by to mohl být medovicový(les 50 m od včelína),jeden byl asi na 50 % zkristalisovaný,ale ještě tekutý.Po rychlé analíze v lab.mi bylo zděleno,že hustota je dobrá,ale podle el.vidivosti je všechen květový,tedy za 45 Kč.Podotkl jsem,že na dveřích mají:při prodeji nad 250 kg se cena zvyšuje o 3 %.Po projetí kalkulačkou jsem se dozvěděl,že tedy 46,35Kč.Snažil jsem se vysvětlit,že bych si vypůjčil sud 200 l a příští týden bych přivezl 280 kg medu,musel bych ujet 320 km a když mi dají 50kč/1kg,že med takto prodám.Neuspěl jsem a ještě mi bylo zdůrazněno,že jestliže příště přivezu vzorky a med neprodám,musím rozbor medu zaplatit.To mě dorazilo a už tenkrát jsem věděl,kam podnik kráčí.S pznámkou:tak to určitě přijedu a na shledanou jsm se rozloučil.


Zdraví V Banýr a jeho milenky.

> Jsi mimo Emane Veselý a neber si to tak. Nevíą nic o práci dovozce. Já na
> rozdíl od tebe bych nekritizoval výkupce medu za podmínky ve výkupu. Ti
> potřebujou vydělat na své dluhy tak jako ty na svoje náklady a ostatně
> jako řetězce na svoje závazky tak jako stát na své dluhopisy.A nemysly si,
> ľe dotace včelstev a léků má něco společného se snahou vedení ČSV. Dotace
> je státní a tak jako jiná zemědělčina. Stát podporuje, vedení ČSV sbalí a
> přehodnotí na kus a převede na místa a z míst zase musí jít v souvislosti
> příspěvek zpět na vedení aby byl plat pro ty co tento obchod vlastní.Dotace
> na léčiva nevím, ale to bych nazval ąpekem.
>
> Máą rád Císaře Pána a myslíą ľe to s námi myslí upřímně?
> HHHo. Dám ti úkol. Zjisti a udělej tabulku si maximální výąi antibiotik ve
> vąech potravinách a potom mě spočítej kolikpak ho vlastně spapáą v medu v
> poměru na hlavu.
Pane Emane máte čistú pravdu, nič si nerobte s názoru tej kapustnej hlavy, čo sa nevie ani podpísa» a bojí sa da» svoj e-mail. Vraj e-mail nezadán.
Prvoradá kritika patrí výkupcom merdu, ako najviac ogaba» prvovýrobcu- jednoduchého včelára. Vąetci sú rovnakí ako na Slovensku tak v Čechách. Sú prípady kde ryľujú na kaľdom kilograme medu 10 korún. Samé tiché dohody, len ľmýka».počuli ste niekedy o múdrom výkupcovi, ja nie. Vąade sú len chytrí.
A mieąa» výąku antibiotík v potravinách a v mede ? Ten piosateµ to má popletené, myslý na cemické prvky ako dusík, fosforečňany a pod. Určite je viach antibiotík v nierktorých medoch od nepoctivých včelárov ako v potravinách.
Michal Seničan











____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=80833