Včelařská konference

V oficialnim zdůvodnění,proč chtěl svaz znát stavy k 15.2 je jakési jednání s SVS.

Datum 15.2 je pro počet padlých včelstev naprosto k ničemu.To by bylo relevantní až někdy k 15.dubnu.Jenom u mne je počet včelstev na vzorky oproti dnešku -6.A to celá řada včelařů jenom vzala měl z podložek,aniž by věděla,jestli jsou tam vůbec včelstva.Podle plnosti kelímků s mělí to nebude s počty žádná hitparada.

připomínka k příspěvku 76716
Je to velmi dobrá myšlenka k výplatě 1D.Bylo by nutné aby hlášení do ÚE na Hradíštko bylo zasíláno ne k 1.9.jako dosud,ale k 1.4. aby stavy hlášené do evidence korespondovaly s počtem včelstev uváděných na žádosti o dotace.

Je tam skoro miliarda na pokrytí nákaz. To si žádá nenechat nit suchou, když zkrouhly 1D na částvku skoro nic/včelstvo.<

Jde jen o názor.

Celou věc mohlo ministerstvo díky ČSV přehodnotit a ze zimní dotace D1 udělat letní. Ten časový posun přeci není vzhledem k rozpočtovým pravidům a pozdržení částky a novému účetnímu období problém, v čase digitalizace a bankovních služeb.

O letní D1 se v tomto fóře píše už hodně dlouho, víc jak deset let. Mít totiž dotaci na vyzimovaný včelstva, třeba na s názvem na podporu kvalit podněcovacích krmiv, pro každé vyzimované včelstvo které má královnu.

Smysl takové dotace je logický, podpora včelstev = geneticky odolného, zimou ověřeného materiálu = vůči ztrátám a úhynu, tz. která přežijí. Podpora vyzimování, ne zazimování s vysokým rizikem úhynu. Takže protiúhynová činnost státu by byla logická i z částky "na potlačování chorob"(z 900 milionů)

Podpora kvalitních krmiv, protože kdo kvalitně krmí, také kvalitně vyzimuje, nemá ztráty. Krmit včelstva kvalitně stojí více než samotné včelstvo. (často si včelaři kvalitu pletou s kvantitou) Z daného třeba se dojde nato, že pomáhají aditiva a také nekomerční = úsporná aditiva typu artemisinin, kvasnice, různost těst a sirupů.

Počítání na požadavek počet včelstev k žádosti - okolo 21 března. S kontrolou a výplatou pozdržené částky D1 (nyní výplata cca leden) k cca 1.6. takže když bude chtít plemenář kontrolovat kladoucí včelstva, má možnost kontrolovat, bez problémů v teple i dva měsíce, mezi podáním požadavku a převodem na účet příjemce dotace.




V době datové schránky (by dnes mělo bez problému) lze podávat žádost pro včelaře do schránky SZIF určeného formuláře pouze k podávání požadavku k probíhajícímu roku.

Takže lze vynechat ZO a ČSV, které si může tak lépe žít svým včelařským místo úředního života. Včelař který nebude mít datovou schránku přeci dnes nemůže přijímat dotaci jinak než přes požadavek přes datovku, dotace D1 je předmětem daně z příjmu, kdo má příjem, by měl mít aktivní datovku a komunikovat přímo s poskytovatelem dotace a ne s prostředníkem. To stojí peníze navíc.

To jsou věci které předpokládám si všechny strany okolo dotace D1 nebo EU dotace dobře uvědomují, že se věci okolo komunikace občan - se státní správou a ministerstvy a fondy s datovkou mění.

(90.177.32.217) --- 28. 2. 2023
Re: Ihynove dotace (76712) (76713)

No já jsem slyšel, ze Machová jde žebrat na ministerstvo, proto chtějí znát aktuální počty včelstev. Doufám ze to neprojde. Za neschopnost a lajadákům ještě vyplácet kompenzace to snad néé.<

NO jestli ano, dělá svou práci.

https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2022_narodni-zemedelske-dotace-pujdou-i-v.html

>Národní podpory jsou určeny na programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat. V Nákazovém fondu je na potlačování nakažlivých chorob v chovech připraveno 900 milionů korun.<

Pohněte do tabulky dolů:

-Nákazový fond = 900 milionů

Je tam skoro miliarda na pokrytí nákaz. To si žádá nenechat nit suchou, když zkrouhly 1D na částvku skoro nic/včelstvo.

No já jsem slyšel, ze Machová jde žebrat na ministerstvo, proto chtějí znát aktuální počty včelstev. Doufám ze to neprojde. Za neschopnost a lajadákům ještě vyplácet kompenzace to snad néé.

Nebude.

Nevíte někdo nebude se vyplácet dotace za uhynula včelstva?

>Diverzita včely medonosné na celém světě byla zpočátku hodnocena na základě morfometrických charakteristik, jako je pigmentace tergitů, velikost těla a křídel, pilozita, šířka plstna, loketní index a délka sosáku (Ruttner et al., 1978; Ruttner 1988; Ftayeh et al . , 1994 ; Kauhausen-Keller a kol., 1997 ; Kandemir a kol., 2000 ; Arias a kol., 2006 ; Meixner a kol., 2007 ; Alburaki a Alburaki, 2008 ). V souladu s těmito atributy byly popsány čtyři evoluční linie včel; linie západního Středomoří M), linie severního Středomoří C), africká linie A) a orientální linie O) ( Ruttner et al., 1978 ;Rinderer, 1986 ; Ruttner, 1988 ). Přes určité nesrovnalosti mezi nedávnými studiemi byly všechny čtyři linie molekulárně potvrzeny pomocí mitochondriálních a mikrosatelitních markerů ( Smith a Brown, 1988 ; Smith a Brown, 1990 ; Cornuet a kol., 1991 ; Smith a kol., 1991 ; Garnery a kol., 1992 ; Garnery a kol., 1993 ; Moritz a kol., 1994 ; Estoup a kol., 1995 ; Garnery a kol., 1998a ; Garnery a kol., 1998b ; Meixner a kol., 5 2000 .). V současné době bylo identifikováno 31 poddruhů včely medonosné v jejich přirozených oblastech přerozdělení v Evropě, na Středním východě, v západní Asii a na africkém kontinentu ( Ruttner 1988 ; Sheppard a Meixner, 2003 ; Chen et al., 2016 ).<


ORIGINAL RESEARCH article
Front. Genet., 04 January 2023
Sec. Evolutionary and Population Genetics
Volume 13 - 2022 | https://doi.org/10.3389/fgene.2022.1092121
Honey bee populations of the USA display restrictions in their mtDNA haplotype diversity

Ještě mne napadá taková pěkná komerční inkluzní činnost zájmového spolku ČSV, na základě chovatelské aktivity ve smyslu a v souladu se zákonem o plemenitbě a chovatelském sdružení plus prodej a příjem dotací za prodané matky jejich zájmových členů. Prostě když je a někdo garantuje před státní zprávou na MZe chovatelskou činnost, nejde v podstatě o zájmové sdružení ale chovatelství na nejvyšší komerční úrovni se státním garantem. (tak je to v zákoně pokud někdo chce založit chovatelské sdružení, musí mít garanta na MZe)

Jde o takové tajuplno, které možná vysvětluje, proč v komerční sekci při ČSV nemusí mít včelař až takové stovky včelstev. Pro chov matek na rozmnožovací a vyšší úrovni jich není moc potřeba. Podle chovatelského řádu (jen) 40 výběrových. Pokdu někdo pracuje s materiálem z nejvyšších úrovní, neměl by mít až takový problém např s vyzimováním, varroázou atp, protože včelaři zpravidla ani neví co to selekce na chovatelské úrovni je a co obnáší.

Diskuze o názvu zájmová nebo komerční prostě má nějaký posun.


>..... není to informace nijak zajímavá, že říká, že majoritu v komerčním uskupení má zájmový člen před komerčním počtem členů.......budeš si to muset založít do archivu<

Je jedno kdo co napsal, ale očem to je? Překvapuje mne údiv že si dá někdo práci a přepisuje doslova kdo co, místo toho, že třeba lze situaci obrátit: s otázkou,

Proč je v zájmovém uskupení tolik komerce?

>U včelařů je právě rozdíl v tom, že na tom vydělávají, získají víc peněz než do toho vloží velká část včelařů. Nyní bych řekl tak něco mezi polovinou a třetinou všech včelařů.<

>Většina včelařů v ČR je z podstaty komerčních, ale raději používají přezdívku "zájmoví". <

No a proto mne napadají moderní termíny inkluze, exluze v otázkách jaké bylo, je, a možná bude když přežije ČSV.

ČSV je podle stanov a prvních slov okolo členství inkluzivní.

>Členem svazu může být každý občan ČR, který dosáhl věku 10 let, bydlí na území České republiky, souhlasí se stanovami a zaváže se je plnit. Členem může být také právnická osoba s <

a teď trochu nutné exkluze

>výjimkou jiného včelařského spolku, <

a zase inkluze

>která má sídlo na území ČR, souhlasí sestanovami a zaváže se je plnit. Za obdobných podmínek se může stát členem svazu cizí státní příslušník, který se zdržuje na území České republiky v souladu správními předpisy.<

Takže suma sumárum, členem může být třeba spolek pro zeleň města Brna, nebo nějaké družstvo typu JZD, nebo lesní správa, ale ne spolek přálet a chovatelů včeltev. Ale třeba Český chovatel čmelstev ano. Což je zase zajímavý, protože význam čmelstev zase vzrostl když se čmelák prohlásil v zákoně za hospodářské zvíře.

Proč se houfně, třeba v poměru 1:1 oproti zájmovému chovu včelstev nepřesouvá ik zájmovému chovu čmelstev? Kdo má třeba těch 3-5 včelstev, může mít klidně i 10 pastí na svý zahrádce na čmelstva?

Gusmiliane nijak mne nepřekvapila tvá reakce jen jsem počkal co na to ostatní diskutující a byly jen dvě reakce tak na jednu jsem stroze odpověděl. Po té jsi zase reagoval nevydržel jsi cituji tvůj nazor na SKV:...
Nikdy jsem si nedokázal představit, co takové sdružení dá (tz. ne že může nebo možná dá) člověku, který se věnuje včelaření na komerční bázi. Vychází mi že bych se musel stát překupníkem, podílníkem s někým, nebo se zadlužil kvůli své debilitě žebych si nakoupil stroje, najmul lidi, atd. A prostě to nějak komerčně řídil. Vychází mi stále, že to je spíše obchodní spolek a spolek "Jára zná Péťu" než předávání zkušeností které by si nakonec konkurovali."..... Jelikož včelaření je tvoje hlavní činost beru tvůj názor na OSVČ ,který se zabývá včelařením jako bernou minci. Sdělím ti jen ,že v SKV i když je tam Komerční tak to jsou včelaři co mají 5 včelstev až třeba 140 a není to jejích hlavní činost.Jestli jsou v sekci která má v průměru 30 včelstev na člena je to komerce je to tvůj názor.Poslední poznámka k tomu co jsi napsal"...... není to informace nijak zajímavá, že říká, že majoritu v komerčním uskupení má zájmový člen před komerčním počtem členů.......budeš si to muset založít do archivu.

Ne pouze 3 včelaří které to mají jako živnost,ostatní pouze zajmoví.<

Takže jinak řečeno, ta sekce je otom, že "Jára zná Vláďu".

Jinak mne napadá, jestli má být člen řazen v ČSV jako inkluzivně, nebo exluzivně nebo podle náhody míchanicí jednoho s druhým v nějakém poměru. Připomínám, že jsem spíše pro inkluzi, je to vícepruhový Adidas, lepší konkurenceschopnost členů v diskuzi a stavu myšlenek, takže to že jsou v komerční sekci ČSV komerční tři členi a ostatní nikoli, je docela úspěch vzhledem že samotné včelaření je ryze soukromá - exluzivní činnost. Také je nutno napsat, že jinde, v jiných informovaných včelařských diskuzích, je významné to, aby se jmenovitě diskutovalo k věci, tz. bez předpon kdo co napsal, ale co bylo napsáno. (viz hore, už asi rok tak reaguji jen odrážkou) Proto si myslím, že když se dozvím nějakou takovou informaci o komerční sekci inkluzivně exluzivní ČSV, není to informace nijak zajímavá, že říká, že majoritu v komerčním uskupení má zájmový člen před komerčním počtem členů.

Míra (82.100.0.14) --- 23. 2. 2023

Pokusím se odpovědět. Mám za to, že SKV, je jakousi sekcí včelařů v rámci ČSV, které mnohdy včelaření živí.
------------------------------------------------------------
Ne pouze 3 včelaří které to mají jako živnost,ostatní pouze zajmoví.

A ještě jednou, aby to bylo ve vlákně a ne osamoceně.
a.
Už jsem to tady párkrát psal, u většiny zájmových činností je to tak, že téměř všichni lidi, co ji provozují, na té zájmové činnosti finančně prodělávají. I když někteří z nich z té činnosti nějaké peníze mají. Vydělávat na té zájmové činnosti neboli být v plusu dokáže jen velmi úzká špička těch nejlepších a živit se tím jen pár jedinců na vysoké, řekněme evropské úrovni.
U včelařů je právě rozdíl v tom, že na tom vydělávají, získají víc peněz než do toho vloží velká část včelařů. Nyní bych řekl tak něco mezi polovinou a třetinou všech včelařů.

Už jsem to tady párkrát psal, u většiny zájmových činností je to tak, že téměř všichni lidi, co ji provozují, na té zájmové činnosti finančně prodělávají. I když někteří z nich z té činnosti nějaké peníze mají. Vydělávat na té zájmové činnosti neboli být v plusu dokáže jen velmi úzká špička těch nejlepších a živit se tím jen pár jedinců na vysoké, řekněme evropské úrovni.
U včelařů je právě rozdíl v tom, že na tom vydělávají, získají víc peněz než do toho vloží velká část včelařů. Nyní bych řekl tak něco mezi polovinou a třetinou všech včelařů.

Pokusím se odpovědět. Mám za to, že SKV, je jakousi sekcí včelařů v rámci ČSV, které mnohdy včelaření živí, nebo představuje významný přijem k jejich dalším činnostem. Jsou to včelaři mnohdy s nižším počtem včelstev, tak 200-300 kousků. Členem byl myslím i "optimalizátor" Sedláček, ale nyní už na seznamu není. APV sdružuje většinou velkovčelaře s více stovkami včelstev, někdy i přes 1000 a co je podstatné, nemá žádnou vazbu na ČSV. Členové APV také asi z většiny nejsou ani členy ČSV. Trošku odbočím, ale počty včelařů - nečlenů ČSV poslední dobou rostou, nelze už tvrdit, že ČSV zastupuje 97% včelařů. Nedokáže zaujmout a nic moc nenabízí. Souvisí to i s tím, že ti nejschopnější ČSV prakticky opustili.
Samotné slovo "profesionál" pochází z latiny a mělo by vystihovat, že daného člověka jeho profese živí. Význam se dnes trochu posunul spíše k vyjádření odbornosti. Význam slova "komerční" je jasný, ale v tomto spojení také zavádějící. Většina včelařů v ČR je z podstaty komerčních, ale raději používají přezdívku "zájmoví". Spíš jak se to hodí. Když jde o vyhnutí se placení daní, jsou ze zásady zájmovými včelaři. Když jde o dotace, jsou zase ze zásady spíše profesionály, kteří chtějí mít tytéž výhody, jako ti které to opravdu živí. Opravdový zájmový včelař je spíše ten, kdo má 2-3 včelstva, aby měl med pro rodinu, nebo ani med nevytáčí a nechává jej včelám.
Abych se nikoho nedotknul, nemám nic proti přivýdělku, který je zcela legální a to samozřejmě včelaření i prodej medu je. Jen se domnívám, že v nároku na dotace by mělo být zohledněno to, zda se tím dotyčný živí. Stejně jako zahrádkář může dostat dotaci na kompostér, ale zdaleka ne na traktor, jako soukromý zemědělec. Jistě někdo napíše, že dotace křiví trh, ale to není věc, kterou můžeme nějak ovlivnit. Jako jedinec ji můžeme pouze využít, nebo nevyužít s rizikem ztráty konkurenceschopnosti.

Jestli jsem to dobře pochopil tak asi není rozdíl apv a skv.

(93.89.102.199) --- 21. 2. 2023

Komeční včelaře neznám vysvětlí mi to někdo kdo to ví a jejich status. Tento dotaz jsem napsal já Zdeněk. Gusmiliane s Břeclavi z rohové ulice. Můžu ti sdělit ,že ty nevíš toho moc o SKV jen dáš k tomu komentář který je tvůj a pouze jsi použíl jen svoji myšlenku v tvé nevědomosti a ta je hluboká.<

No vidím že má smysl otom diskutovat, tak se rozepiš co si myslíš že dává takové sdružení svým členům. Pouč mne. Nějaké slova jako uznávat nevědomost spolu s jakousi nadřazeností přeci sdružení komerčních včelařů jako cíl určitě nemá. Prosím nepopisuj takové ty běžné věci kterým se sdružení prezentuje na webu. Něco podrobnějšího, ale nemusíš úplně do detailů. Co tvého o SKV sem můžeš dát ty. Nevědomost je věčná (nejen hluboká) a postihuje i tebe. To jsou běžné věci, nikdo není dokonalý.

Komeční včelaře neznám vysvětlí mi to někdo kdo to ví a jejich status. Tento dotaz jsem napsal já Zdeněk. Gusmiliane s Břeclavi z rohové ulice. Můžu ti sdělit ,že ty nevíš toho moc o SKV jen dáš k tomu komentář který je tvůj a pouze jsi použíl jen svoji myšlenku v tvé nevědomosti a ta je hluboká.

Jaký je rozdíl mezi apv a skv

Komeční včelaře neznám vysvětlí mi to někdo kdo to ví a jejich status. <

Nikdy jsem si nedokázal představit, co takové sdružení dá (tz. ne že může nebo možná dá) člověku, který se věnuje včelaření na komerční bázi. Vychází mi že bych se musel stát překupníkem, podílníkem s někým, nebo se zadlužil kvůli své debilitě žebych si nakoupil stroje, najmul lidi, atd. A prostě to nějak komerčně řídil. Vychází mi stále, že to je spíše obchodní spolek a spolek "Jára zná Péťu" než předávání zkušeností které by si nakonec konkurovali.

jinak další aktuální info:

http://www.vcely.eu/o-sekci/


O sekci

Název subjektu
Sekce komerčních včelařů při ČSV, z.s.

Základní informace, stručná charakteristika
V roce 1991 byla založena Sekce komerčních včelařů při ČSV a v současné době sdružuje přibližně 200 včelařů. Založení sekce bylo logickou reakcí na vývoj naší společnosti po roce 1990. Naše včelařství má bohatou historii, úroveň včelařství v ČR patří k nejvyšším v Evropě a snůškové poměry nám řada zemí může jen závidět. To vše jsou ideální předpoklady pro komerční pojetí tohoto odvětví. A protože zde byly v podstatě nulové zkušenosti s podnikáním, logicky měli zájemci z řad včelařů potřebu nějakým způsobem se sdružit. Prvních valných hromad se zúčastňovali nejenom vlastní včelaři, ale i lidé s nejrůznějším zaměřením. Byli to zpracovatelé včelích produktů, obchodníci s medem, výrobci včelařských potřeb a pomůcek, ale i stavaři, truhláři, strojaři, také právníci či různí poradci. Ti všichni viděli šanci ve využití svého oboru v souvislosti se včelařstvím. I mezi vlastními včelaři byly značné rozdíly, co se týče zkušeností, počtu včelstev, představ o budoucích provozech. Přechod ze zájmového pojetí včelařství na profesionální nebo alespoň na poloprofesionální není rozhodně snadnou záležitostí. Sekce si proto vytkla za cíl pomoci svým členům v tomto procesu. Rozhodně jsme se nechtěli a ani nemohli pouštět do poskytování kompletního servisu v odbytu medu, tj. zajištění výkupu, zpracování a distribuce, garantování ceny medu. To jednoduše v tržním hospodářství nejde a pokud ano, tak například formou odbytových družstev.
Činnost sekce komerčních včelařů se proto zaměřila na následující cíle:

zajistit svým členům možnost pravidelně se vzdělávat formou přednášek a seminářů. Dvakrát ročně zveme na své akce kapacity z oboru výzkumu včelařství, práva, ekonomie, marketingu, daňové problematiky ale i praktické včelaře s bohatými zkušenostmi s včelařským velkoprovozem.
pořádat tematické zájezdy do zahraničí s možností seznámit se s úrovní včelařství v jednotlivých zemích. Navštívili jsme kongresy Apimondie s doprovodnou výstavou Apiexpo ve Švýcarsku, Belgii, Slovinsku, Irsku, Francii, na Ukrajině i v Turecku. Dále jsme navštívili včelařsky zajímavé země jako jsou Francie, Polsko, Maďarsko, několikrát Rakousko, Švédsko, Německo, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko. Poznali jsme i specifické podmínky včelaření v různých koutech naší republiky – na Šumavě, na Sokolovsku, na Znojemsku či na Valašsku, v Chlumci nad Cidlinou, v povodí Odry, v okolí
Hranic na Moravě, u Litomyšle, v Českém Lese či na Broumovsku. Jsou to všechno užitečná setkání, plná inspirace a nových poznatků, která komerční včelaři zúročí ve svých provozech.
zajistit výrobu a distribuci etiket a uzávěrů (víček) na sklenice. Tyto produkty s logem sekce jsou pro včelaře dostupné za cenu výrobních nákladů. Výrobu etiket s logem SKV jsme ukončili v roce 2017 a v současné době probíhá jejich doprodej (kontakt jstudenik/=/seznam.cz). Většina členů sekce totiž používá vlastní, originální etikety.
spolupracovat s Výzkumným ústavem včelařským v Dole u Libčic nad Vltavou. Komerční provozy jsou pro výzkumný ústav užitečným a solidním partnerem. Jedině kombinace výzkumu a praxe může našemu včelařství zajistit perspektivu.
spolupracovat se zahraničními komerčními včelaři. Od roku 2003 jsme v pravidelném kontaktu se včelaři „z povolání“ ze zemí EÚ. ČSV byl členem EPBA – Evropské asociace profesionálních včelařů. Do roku 2012 se valných hromad EPBA zúčastňoval zástupce naší sekce. Zde se diskutovaly problémy, které jsou společné pro včelaře ve všech členských zemích. Je to cena, distribuce a zvyšování spotřeby medu, problematika antibiotik v importovaných medech, rezidua agrochemikálií v medu, pojem „kvalita“ medu, falšování
medu sirupy, dotační politika, nemoci včel a jejich léčení v jednotlivých zemích.

Svojí činností shrnutou do uvedených pěti bodů se Sekci komerčních včelařů podařilo přesvědčit včelařskou veřejnost, že včelařství nemusí být jen drahý koníček, nýbrž i reálný způsob obživy. Pro venkov a především oblasti s vysokou nezaměstnaností je to zajímavá výzva. Jistě i díky existenci SKV stoupnul v naší republice počet včelařů s větším počtem včelstev. Je to trend, který by měl být příslibem ?lepších časů? včelařství v naší zemi.

Kontaktní údaje
Doručovací adresa: SKV při ČSV, z.s.
Křemencova 8
115 24 Praha 1
Roční členský příspěvek činí 300 Kč, jeho uhrazení je potvrzením členství, neuhrazením
příspěvku do termínu valné hromady (únor běžného roku) členství zaniká. Přihlášky za člena přijímá v průběhu roku a evidenci členů vede jednatel SKV.
webové stránky SKV: www.vcely.eu
kontakt na předsedu SKV:mohelnik(at)vcely-med.cz
kontakt na jednatele SKV: kahaja(at)seznam.cz

— Za Sekci komerčních včelařů při ČSV, Ing. František Texl

Omlouvá se za mylnou informaci,dnes zasedají komerční včelaři, nikoliv RV.
Neznám nebo jsem mimo neznalost neomlová, znám Asociace profesionálních včelařů.Komeční včelaře neznám vysvětlí mi to někdo kdo to ví a jejich status.

Na zahradě mně už začínají kvést bledule i sněženky, Letos jsou, zřejmě díky charakteristice teplot, kupodivu bledule rychlejší než sněženky.
Tak u nás, co jsem se díval, se rozjely jehnědy lísek, ty co se enstihly rozjet při oteplení o Novém roce.

Omlouvá se za mylnou informaci,dnes zasedají komerční včelaři, nikoliv RV

Už zas vidím koment o přátelské atmosféře jednání,gratulacich k narozeninam a naprosto nic neřikající usnesení pro plebs.To je ČSV úspěšně pracující na vlastní destrukci.

Dnes v Nasavrkách proběhne zasedání RV ČSV,kdo bude mít informaci o průběhu jednání,prosím sdělte.

"Zapsaní funkcionáři obdrželi Radime přístupy k jedné datové schránce ZO."
Já jsem právě slyšel, že třeba v bytových družstvech obdrželi svou datovou schránku všichni členové m vedení. A četl článek, kde se spekulovalo, jak to zařídit, když podle nějakých vnitřních směrnic musí nějakou žádost podepsat víc než jeden člen vedení. Že se to bude nějak složitě šoupat z jedné schránky do druhé, aby zase neztratila platnost identifikace či podpis všech těch členů.
Proto se na to ptám. I když nyní už jen ze zvědavosti, netýká se mně to.

Datovkou na ZO komunikujes jenom ve vecech Zo, na svou osobu bys musel mit jinou na jmeno. Na identitu obcana nebo na podnikání. Jeden od nas ma 4, svoji, na vcelare, zahrádkáře a a na další místní spolek. Dobrá maškaráda

Zapsaní funkcionáři obdrželi Radime přístupy k jedné datové schránce ZO.Úřední šiml se pomátl.I ti,co nemají internet,což stát neřeši.Paskvil.

Co bude? Zmatek nad zmatek.Opruz se změnama ve spolkovém rejstříku,dalši nesmyslné souhlasy s výkonem funkce s ověrenym podpisem (i když se lidé nemění),a dalši chuťovky.Doteď to dával do rejstřiku svaz,podobně jako výkaz majetku a výkaz přijmů).A pokud se tohle ještě navic bude muset posílat datovkou,tak s funkcema končime.Nebudem ze sebe dělat státu idioty.
Navíc vždy vše podepisují 2,což je další komplikace.Co jsem se bavil po různu s kolegy,ať si funkce dělá kdo chce.Praštíme s nima a mladi je dělat nebudou.Jsme včelari,tak včelařme.Bez byrokracie to bude zase zábava.

Jesli tomu dobře rozumím, jednotlivé ZO ČSV jsou samostatné subjekty. Tudíž funkcionáři v jejich vedení taky obdrželi datové schránky.
Znamená to, že stát těmto lidem zapověděl ve svých osobních soukromýczh věcech komunikovat se státem jinak než přes tuto schránku?
A co se stane, když funkcionář přestane být funkcionářem nebo do vedení ZO budou zvoleni jiní lidi než ti, co mají schránku, za jak dlouho stát zruší těm starým a udělá datovou schránku těm novým, aby nové vedení ZO mohlo normálně komunikovat?

Taky jsem před 14 dny letěl na živnosťák, aby zrušil pozastavenou živnost a nemusel být takhle buzerován státem.
Navíc stát tvrdě lže o tom, že datová schránka je bezplatná. Na právně relevantní dopisování s nestátními subjekty potřebuji digitální podpis, to je od asi 1500 Kč každý rok a na trvalé a právně relevantní uchovávání zpráv poslaných do datové schránky potřebuji buď každý rok platit komerční úschovnu dat nebo jednorázově za vytištění a ověření asi 20 kč za stránku.

Už teď jsme jenom obyčejní byrokrati.CIS,přitroublé souhlasy s výkonem funkcí,debilní dotace,přístupy k datovým schránkám.Co bude příště? <

Zadlužení a dluhy a migrace za prací tam, kde systém právě čerpá na dluh a něco se děje a je dobře placená práce. V podstatě hodně věcí co EU prezentuje jako dotaci je na a za dluh který se vytváří. Zajímavé jak opravdu po brexitu britská společnost chátrá, protože nemají kdo by jim půjčoval. Prostě na vysokých horizontálních vrstvách mají v hlavách v Británii asi vymeteno a pusto, místo toho aby prostě makali na sobě a za své. Vypadá to tak, že jsou velké tlaky na anulaci referenda pro brexit a vyhlášení nového referenda pro EU. Aby ti ouřadové prostě nechcíply hlady.

Dopadne to jak unás s prezidentem. Mezi žládlem a válkou je nyní aktuálnější v kšeftu válka. Proto je lepší pro horní horizontální sociální vrstvu g.PP, protože rozumí tomu jak a kam zajít utratit a nakoupit zbraně. Místo Baboše který by si musel nato určit poradce, protože ten rozumí hlavně tomu jak vydělávat na zemědělské produkci, na jiné neválečné technologii. Bylo to mimo jiné použito jako mírový argument proti válce v předvolebním boji. Ale lidi rádi volí hezkého rovně stojícího vojáčka místo vrásčitého nakřivo stojícího slováka.

Asi opravdu bude zanedlouho lepší neformální včelařské setkávání než tento aktuální teatr který se podle mne docela rozpadá pod tíhou věku a nevyřešené populační recyklace sil které mizí jako pára nad hrncem, protože nikdo není nesmrtelný a nikdo to (ZO) ponich dělat nechce a blíží se docela bída která bude nutit ty mladé pracovat ještě více než dosud. ZO a OO byly z nějakého důvodu kdysi spíše jen pro důchodce. Měli natu organizační maškarádu čas.

Čert aby je vzal.Doufám,že tohle nebudem nikdy k ničemu potřebovat.Nakonec bude stát tak prudit,že místo spolků přejdem na neformálni strukturu a bude nám líp.Už teď jsme jenom obyčejní byrokrati.CIS,přitroublé souhlasy s výkonem funkcí,debilní dotace,přístupy k datovým schránkám.Co bude příště?

Na úřadech, kterých se týká datování a zasílání zpráv čeká existence (ještě horší) jako Českou poštu před 15 lety. Nejprve je potřeba vědět, že taková schránka je provozována Českou postou. Ta ukázala, díky centrální logice problému, že zrušila neefektivní podjednotky pošt, do podoby poboček vedených v podobě nějaké malé prodejny nebo (Rakousko - malá vesnice) malý stolek s přepážkou kam odskočí pokladník, u dveří supermarketu a vydá něco jako zásilku.

Takže toto čeká tisíce dalších poboček a míst úřadů státní správy. Byl jsem pro výpis na OSSZ, měli zákaz činnosti mi vydat nějaký papírový přehled přijatých pravidelných plateb ode mne. Úředníkovi se zakázalo aby mi vydal doklad o zaplacení.

Takže jsem sdělil že je čeká osud zaměstnanců české pošty a na usměvavých tvářích úřednic bylo vidět zamražení a zoufalost.

Takže otom že půjdou z práce ví už dnes.


Datová schránka bude důvodem k vyhazovu tisíců lidí kteří jako lidi jednali s jinými lidmi o společenských úředních věcech. Je jen otázkou času kdy české pošty úplně zmizí a zbydou zasílatelská místa, a místo lidí a telefonních naprogramovaných záznamků budou řídit tyto instituce umělé inteligence. Potom budou jen centrály v Praze jak se ukazuje s obsazeností pár zaměstnanců s astronomickými platy.

Toto je ai tá vize elektronizace Česka.

https://www.peak.cz/sokujici-predpovedi-saxo-bank-pro-rok-2023-bude-dominovat-valecna-ekonomika/35817/

JosPr (46.135.84.140) --- 16. 2. 2023
Re: Úřední šiml už zase řechtá (76680)

Jak by bylo dobře,kdyby si nás stát jednou pro vždy přestal všímat a přestal otravovat.<

To jsme to dopracovali, aby se jeden bál už otevřít i hubu

Jak by bylo dobře,kdyby si nás stát jednou pro vždy přestal všímat a přestal otravovat.

www.včelařstvi.cz-upozornění ÚOHS

Topinambura ale není invazivní, protože se prakticky nešíří. Jenom prostě tam, kde se vysadí, se pořád drží. Aspoň tady u nás evidentně z těch květů nikdy nejsou semena.
Celík zlatobýl určitý invazivní charakter už má, ale myslím v seznamech invazivních rostlin zatím není. Snad proto, že velikostí a částečně i vzhledem dost zapadá do suchších nesekaných osluněných trávníků,jedině v takových biotopech se šíří. A nepřekáží, protože je jako pícnina stejně chutný nebo chutnější než tráva. Aspoň naši králíci ho kdysi žrali velmi ochotně.

Nebo být poněkud ekologický šmejd a zasadit pro včely celík zlatobýl. <

Divoká topinambur je také dovoz od indiánů z jižní ameriky, v poslední době si stále více říkám, že systém a politika jde proti takovým iniciativám zeleně, protože jsou hloupý a navedený. Vůbec nikdo nic o mikroekologii v takových porostech neví, ale jasně ví, že mají zpravidla alkaloidy, kterými zahubí vše živé okolo, atp. prostě debilita, na místě kde původně rotla na Americké kontinent jsou v podstatě "živí jen zombí" asi. A tato debilita jako odborná práce, vezme roudup natu "invazinví rostlinu" a lije do půd další sloučeninu o které nic neví.

Co je invazinví rostlina v CHKO okolo Ostravska.

https://theses.cz/id/bqres6/857701


Zajímavá věc z mého pozorování. Pokud se vykluče škumpa orobincová a vysází se poní nato samé místo meruňka, tato meruňka díky tomu co dodala do půdy předem škumpa, neonemocní nyní novou nákazou - fytoplasmou.

Fytoplasma. Jde podle informací co mi dal stromkař o mnohem starší prokariotickou buňku než bakterie.

Něco zajímavého okolo fytoplasmy meruněk cca 200 stránkového např toto.

https://theses.cz/id/2wpu40/zaverecna_prace.pdf

"Každy rok ji davám kousek na pole pro včely,jak zakvete,hned maji balkóňáci na kolech žluté kytice.Čert aby je vzal..Orvou kde co uvidí."
Co takhle zkusit místo klasické slunečnice topinambury? Je to v podstatě taky slunečnice se stejnými květy, akorát má ty květné úbory o dost menší, tak do 4 - 5 centimetrů. A může jich být na stonku víc. A nemusí se ani kupovat, leckde je zplanělá rozšířená třeba okolo železničních tratí nebo na dříve osídlených místech. Stačí ji jen vykopat a přemístit. Je krásně poznat, kde roste, skrz ty květy v září. Zplanělá má ty hlízky tak půl centimetru, centimetr velké. Takový topinambur by lufťáci trhat neměli nebo spoň ne tolik.
Nebo být poněkud ekologický šmejd a zasadit pro včely celík zlatobýl. Ten taky dává množství pylu a k tomu i dost sladiny.

Nepěstovala se, protože v těch chladnějšíc oblastech ČR by nestihla dozrát. Nebo by dozrála tak jednou za 5 - 10 let při extrémně teplém podzimu. Ve směsce na krmení to moc nevadí, ale na semeno to je zásadní nedostatek. Jedná se poměrně o teplomilnou rostlinu, která při dost vysoké teplotě nad nulou zastaví růst či dozrávání a neobnoví ho, dokud dalších pár dnů je tak teplo, že se teplote pohybuje nad touto hranicí. Proto v těch chladnějších oblastech už na jaře proti třeba jižní moravbě ta slunečnice roste opožděněji a na podzim dříve zastaví růst.
U slunečníce nevím , ale u hroznového vína má být ta hranice okolo 10 - 12 st C. Stará velmi raná odrůda Čabaňská perla podle katalogů má zrát na začátku srpna. Jenže asi jen na jižní Moravě. U nás začne dozrávat na konci srpna a cukernatět , když je teplé září tak do poloviny září. A to ještě jenom když nechám na keři 1, maximálně dva hrozny. Když je jich víc, tak nezesládne a zůstane kyselicí až do mrazíků.

Jako kluk pamatuju slunečnici ve směskách na krmení.Není dobytče,není směska.Samotná slunečnice se tady nikdy nepěstovala.Každy rok ji davám kousek na pole pro včely,jak zakvete,hned maji balkóňáci na kolech žluté kytice.Čert aby je vzal..Orvou kde co uvidí.

A u nás tak 330 m n. m. Začátek beskydské pahorkatiny ze severu Beskyd.

Tak možná už jsou dneska ranější odrůdy. U nás zkoušeli slunečnici zemědělci někdy tak v letech 1975 - 80 do směsky s ovsem a snad s hrachem či s jetelem na krmení a to sotva tak stihlo odkvést a už to spálily mrazy.

slnecnica u nas zacina kvitnut koncom června ..180mnm ..

Tak holt ono to jinde na světě nebývá vždycky úplně stejné jako na tom tvém políčku v tom tvém okrese.

Nebudu se dále přít, ale píšeš tu vyložené nepravdy. Prostě to tak není.

Tak slunečnice zase kvete o hodně později než jakákoliv lípa, to je záležitost od poloviny - konce srpna a potom hlavně září. Pokud ji nezlikvidují nebo aspoň nezarazí v květu zářijové mrazíky. Aspoň co jsem viděl vzácně políčka, co to u nás kdysi zkoušeli. Stejně jako kukuřice, ze které prý včely nosí pyl.

Nepřidává se. Velkolistá kvete druhý až třetí týden v červnu a poměrně krátce, jen pár dnů. Pak je přestávka, obvykle tak týden. Velkolistá lípa je odkvetená a malolistá ještě nekvete. Malolistá rozkvétá ke konci června až na začátku července, aspoň ty nejčasnější klony. A kvete postupně až do konce června, poslední klony rozkvétají poslední týden v červenci až někdy na začátku srpna.
U nás velkolistá lípa v přírodě není, sází ji akorát ve městě. Malolistá tvoří - tvořila ještě v nedávné minulosti porosty hodně stromů u nás na vesnici a potom i v lese a je to jediný zdroj lipového medu u nás.
Jaký bude lipový med pak záleží hodně na konkrétním počasí v době květu. A taky jaký bude lipový rok. Jednou tak za 3 - 5 let, hlavně když předešlý rok bylo dost vlhko a nebyl lipový rok, je u nás na lípách lipový rok, protože lípy mají 1,5 - 2x víc květů než normálně. Když byl minulý rok lipový rok, nebo po většinu léta hodně sucho, lípy založí málo květových pupenů a tak další rok bude květů málo a lipová snůška bude v každém případě slabá až jenom na podněcování.
Když je lipový rok a v době květu příslušného klonu lip je tak středně až méně teplo, hlavně v noci a větrněji a často prší, je lipový med čistě květový, to znamená velmi světlý nažloutlý a do 2 - 4 měsíců tvrdě krystalizující, tak, jak Haragsim napsal. A je ho míň. Když je v době květu těch lip dlouhodobě teplo i v noci, málo větru a málo deště, na lipách se vedle květu rozmnoží i mšice a včely na lipách sbírají sladinu i z květů i z medovice. Potom je med hnědý až hnědočerný, krystaluje jak medovicový med, to znamená v měkkou hmotu, která s snando nabere i bez pastování.
Květový lipový med má silnější a hrubší lipovou vůni a chuť s trochou chuti toho thymolu a trochou nahořklé chutí, medovicový lipový med má jemnější hlubší lipovou vůni a chuť a k tomu někdy trochu nakyslejší chuť.

Ono taky záleží na včasném přidání a odebrání medníků. Někde jde vysloveně o 24 hodin, když končí lípa a včely už začínají preferovat slunečnici, pokud je v okolí zasetá. Jinde může jít o jiné plodiny.

Konkrétně na této lokalitě je lípa velkolistá i malolistá. Nejprve meduje velkolistá a po 10 dnech se přidává malolistá. Květový lipový med by měl být stejný nebo velmi podobný všude, pokud neobsahuje příměsi jiných nektarů. Já byl tehdy také překvapen, ale po konzultaci s kolegy ze zahraničí jsem si to vyjasnil. Haragsim ve své publikaci mylně uvádí, že květový lipový med rychle krystalizuje. Opak je pravdou, vydrží až ten rok tekutý. Obvykle ale bývá lipovy med s příměsí medovice, nebo jiného nektaru.

Tak lipový med nebude všude stejný. V první řadě musíš uvést, z které lípy ten med je.

Mýlíš se. Mám včely v čistě lipových porostech a moje poznatky a popisy se shodují s popisem včelařů z oblastí v Rumunsku a Bulharsku, kde je rozloha těchto lipových porostů ještě neporovnatelně větší.

A pokud je lípový med s medovicí, je úplně jiný, tmavohnědý, krystalizuje pomaleji a zkrystalizovaný je měkký a velmi dobře se nabírá i ta lípová chuť je úplně jiná.

Malinou sotva,. malina kvete o měsíc až o měsíc a půl dříve než lípa.
A čistý lipový květový med krystalizuje sice o něco později než jiné květové medy, ale když se nechá bez míchání v době krystalizace, krystalizuje do velmi tvrdé bílé hmoty, kterou je problém bez rozehřátí vůbec nějak oddělit. Rok rozhodně tekutý nevydrží, to není akát, za čtvrt roku je spolehlivě tuhý.

Tipl bych si, že ten lipový med jsi měl s něčím říznutý (snad s malinou?). Čistá květová lípa je světle zlatožlutá a thymolem (spíš mentolem) není cítit trochu, ale extrémně. Pokud je takto čistá, pak vydrží i rok tekutá (má docela dost fruktózy). Pokud je s medovicí, pak je tmavší o nějaký ten stupeň, ale sensorické vlastnosti jsou podobné. Tuhle čistou květovou jsem měl předloni, letos byla s kapkou medovice (teprve teď začíná krystalizovat do hrubších krystalů, barva dohněda).

- Nojo, jen počet druhů medu z dané lokality je jasných, jsou charakteristikou,
- dále je to sezonní charakteristika, např med z léta 2022 atp., to je škoda, že med nemůže být takto charakterizován vedle druhu na etiketě.
- Jiné chutě budou po vosku podle způsobu získání medu.
- Dále ale je nutné připsat přívlastky po změně na časové osách po získání. Jedna osa je např. po ztekucení, druhá osa je bez ztekucování ale po rozbití struktur za studena, nebo za tepla, jinak řečeno pastování, nebo
- po běžné manipulaci zákazníkem zcelení s jiným medem, nebo po otevření, nebo po nějaké době než se dobere ke dnu, ...

asi je toho hodně co ovlivňuje neustále med. Víno je oproti medu hodně standardizováno díky vinařům kteří v dnešní době prostě s běžně dostupnou cheií přivoní a stablizuje dle zákazníka a vyrobí ho tak. Med je díky větší rozšířenosti prodeje ze dvora více variabilní dle lokality a je v podstatě nemožné aby včelař který není výrobcem medu. (včelař je chovatelem včel a producentem medu nebo pylu nebo jiného produktu od včel, protože prodává med který mu produkují včely, on ho jen získá a zabalí, vedle chovu který provádí) Naopak balírna medu typu nákup medu ohřev, standardizace a homogenizace, přečerpání k lince a plnění do obalu a další prodej je výroba medu. Tak jak je to dáno v předpisech a vyhláškách.

No, když byly u nás ještě dostatečně ovocné zahrady na snůšku, měli jsme ještě málo kraňské včely, takže se rozjížděly později a první med byl až z ovocných stromů obecně plus trošku z trávníku a smetánky. Ale taky byl ten květovéý med lahůdka. Ale tehdy u nás rané peckoviny nebyly, tehdejší meruňky u nás téměř nešly a myrobalány byly jen trošku. U nás začaly medovat angrešty a rybízy, pak zařčaly třešně, napoleonka a pak se rozjely všechny ovocné stromy, jabloně, švestky, hrušky.. Z klasických slivoňovitých jsme měli tak 90 % švestek domácích. Dnes už současné meruňky u nás jdou, i nějaký myrobalán mi na zahradě přibyl, ale současně všude kolem ovocné stromy prakticky zmizely, takže ta snůška je spíš na podněcování.
Jinak jsem měl možnost poznat třeba med z javoru
klenu (zeklenožlutý či zelenozlatý), med z divokých malin, med z květnatých luk slabě říznutý první medovicí, (kopretina, kohoutek, pryskyřník, co si tak vzpömínám), med z první medovice z osiky (začátek černa hnědočervený) med z první medovice ze smrku (polovina června cihlově červený) květový med z lípy malolisté (bílý tvrdě krystalující jakoby trochu s příchuti thymolu) medovicokvětový med z lípy ( tmavý hnědočerný měkce krystalující)pozdní med ze smrků na přelomu července a srpna (hnědý) jetelový konec července a srpen (trochu nahnědlý asi s medovicí a zajímavou chutí, krystaloval diferencovaně) pozdní med, konec července z lužního lesa, (černý jak bota s poněkud divnou chutí, krystaloval tuším difetrencovaně) co si tak vzpomínám.