Včelařská konference

Co se týče forem na mezistěny, tak lze koupit 3 druhy. Silikonové, PVC a Gumové. PVC i Gumové smrdí a uvolňují se z nich změkčovače a bůhvíco ještě. Já silikonovou od číňana dostal až na druhý pokus - první mi poslal PVC a ta smrděla fest. Na mezistěny pro včely jí neplánuji použít, ale zatim je mi líto to vyhodit. Je potřeba pozorně prohlížet popis, aby v materiálu byl "silikon" - já to přehlédl.
Silikon jako takový je inertní - takže by neměl nijak interagovat s okolím a to ani za mokra a za vyšších teplot - do 150°C .. (Vyjímkou je sanitární silikon - ze kterého se uvolňuje kys. octová a automotive silikon, který obsahuje zpomalovače hoření na bázi fluoru - oboje je cítit)

Problém s drátkem jsem nikdy neřešil. Pracuju s nerez, nikdy jsem nenaletěl a zvlňuju kleštěma. Cín bych ještě pochopil, ale asi mi to ekonomicky nedává smysl, olovo v drátu už mi zní skoro jako sci-fi. (nebo dááááávná historie)

A co se týče separátoru. Používam Feeleco, který není navoněný jako jar. Do vany jsem na 10l vody dávkoval tak malou lžičku. Po práci jsem mezistěny ještě osprchoval ve vaně a jak sem psal o zbytek reziduí SLS se postará poločas biodegradace (96h = 4dny).

Ptal jsem se hlavně kvůli separátoru. A potom ještě případně kvůli tomu, jestli ze začátku výroby nepřešly z toho silikonu nějaké páchnoucí látky do vosku.
Co se týká toho drátku, já recykluji původní pocínovný drátek z rámků, kde už ten cín místy nebývá a jsou narezlé a tam, když ho neočistím, tak při zatavování ta rez voskem zmýdelní a dostane se do vosku kolem drátků. A opravdu to někdy vykousaly.
Co se týká nerezových drátků na plásty, prodejci asi neznají, jaké jsou nerezové oceli a proto berou drátky vyrobené ze všelijaké nerezové oceli, asi hlavně podle ceny. Podle mne by to chtělo na drátky vyžadovat přímo určitou ocel, nejlépe asi klasickou potravinářskou 1.4301 , (podle ČSN 17240). Ta by měla být dostatečně levná i mít jakožto chromniklová austenitická ocel dostatečnou chemickou odolnost. Jiné nerezové oceli, třeba ty, kde je jenom chrom bez niklu, jsou sice levnější, ale taky víc korodující. Možné z takového "nerezu" byl ten polověný a aby to brzo neprorezlo, Ćíňan použil k ochraně jedovaté a proto levné olovo.

R. Polášek (90.178.51.173) --- 23. 5. 2023
Re: Mezistěny doma (76937)
Pěkné. Tak potom dejte vědět, jak včelky mezistěny z "šikmooké" formy přijímají.<

Mezistěnu z vlastního šetrně zpracovaného vosku ti zpravidla přijmou pokaždé, nekoná se vykusování. Otázkou je geometrie mezistěn a jiné vlastnosti vosků, které podporují následně včelou, správnou a úhlednou stavbu. Typické vykusování okolo drátku, se koná pouze po jeho znečištění nebo proto že vydává nějaký zápach. Kolikrát stačí třeba namazat zvlňovač drátku olejem a nebo nějak rukou nanést něco co stavitelce smrdí naráz je několik rámků kde se tento jev projeví. Samozřejmě je možná i reakce cínu nebo nerezu s nějakým aditivem ve vosku, co tam běžně nemá co dělat. První generace nerezu se musela prakticky u vinařských nádob hodit do šrotu kvůli něčemu co se našlo následně ve velké míře ve víně. Není nerez jako nerez. Nedávno mi jeden velmi známý eshop dodal 5kg 0,4 drátek s popiskem etiketou nerez, přitom to byl poolověný (dalo se sním psát na papír) a tvrdý ocel drátek který se vůbec pro vyplétání nehodil. Eshop ho přijal jako reklamaci zpět ale v nabídce ho měl ještě hodně dlouho než ho vyprodali.

Pěkné. Tak potom dejte vědět, jak včelky mezistěny z "šikmooké" formy přijímají.
Jen bych měl poznámku, že to, že nějaká látka je neškodná člověku ještě neznamená, že automaticky nebude škodit včelám.

Václav (82.99.169.15) --- 22. 5. 2023
Mezistěny doma

Poslední polituru na válce jsem vyrobil ze slivovice plus med plus vodu asi v poměrech v třetinách. Během práce polévat, med ohřát v poměru vody, po zchladnutí dolít slivovici. Lze použít i v podstatě vzácnou meruňkovici, medovec atd.

Mezistěny a práce je trochu lepkavá, ale vyváží to absolutně bezproblémové přijetí stavitelkama. Polituru lze i užívat s rozumem vnitřně. Myslím při práci s voskem.

Zdravím, zkusil jsem výrobu litých mezistěn do silikonové formy koupené od Číňana za cca 700kč. Link zde:
https://www.aliexpress.com/item/1005004243114539.html?spm=a2g0o.productlist.main.1.65d2249fleC2GO

A první pokus nebyl moc veselý. Vybuchující vosk cákající všude, forma zalepená a nasrání veliké. Tak jsem se nad problémem zamyslel, odpočal si na 14 dní, početl fóra, zapojil mozek a nakonec se to povedlo.

Můj postup je, že vosk horký, ale ne 100°C (hlídam aby pod tim nevařila voda - cáká to a dělá to bordel) a zároveň ne studený (Pak vosk tuhne ještě než stihnu formu přiklopit). Těch 90-100°C bych viděl jako optimum. Formu mam studenou mokrou, vyklepanou. Vosk leju postupně na jeden zátah od místa spojení a během zalévání volně přiklápim. Naběračka je málo. Dobrej je plecháček 1/3l já na to mam džezvu 1/2l. Po zalití odložim hrnek lehce přejedu rukou aby se srovnal povrch a hned házim formu do gastrovany kde mam vodu pokojové teploty s pár kapkami "jaru" necham chvilku chladnout (tak 20s) a loupu pod vodou jednu stranu formy (tu která jde sama) a za dalších pár (asi 20) sekund, kdy je to zchladlé z mezistěny sloupnu i druhou stranu formy. Snažím se zachovat tvar mezistěny zhruba rovný. Litá mezistěna je z důvodu utváření chemických vazeb chladnutím křehčí, než mezistěna lisovaná za studena. Hotovou mezistěnu odkládám, z formy vyklepávám vodu a jdeme na další. Nevyplatí se dělat malé množství. Chce to mít zásobu vosku a ten doplňovat postupně. Formu po přiklopení nemačkat, mezistěny jsou pak děravé - je lepší je mít trošku tlustší, více snesou a včely z toho rychleji staví.

Co ta chemie: Nepoužívam jar, ale feeleco - nicméně princip a hlavní složka jsou stejný i ve spoustě jiných prostředků na nádobí, nebo šampónech. Hlavní složkou je sodium laureth sulfát (SLS), který snižuje povrchové napětí vody a způsobí, že nesmáčivý vosk se smáčí, takže zůstane vrstva vody mezi formou a voskem a vosk se do formy nepřilepí. Vyrobené mezistěny pak ještě před ořezáním oplachuji.. Ano jde o chemii, ale v minimálním množství, opláchnu to z mezistěn (stejně jako si oplachujeme hrnek když ho vyndavam z dřezu) a samo o sobě to není tak závadné jak to vypadá, denně se v tom mácháme, čistíme si s tim zuby a kůže nám neslejzá. Řídil bych se poučkou, že čim míň je to "navoněný" tim míň srágor je v tom navíc. SLS se v přírodě rozkládá během 96h a to aerobně i anaerobně, takže pokud ty mezistěny dam včelám za týden, tak už na tom žádný SLS neni.

Více o SLS zde: https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.4137/EHI.S31765

Mléko jak tady někdo píše bych nedoporučil, obsahuje živočišný tuk, který bude s voskem interagovat a kvalitativně měnit parametry mezistěn. (ale je to o tom kolik toho mléka se použije). Ostatní složky mají zanedbatelný vliv - ale opláchl bych to asi důkladněji než jar aby se to nekazilo.

Díky Včelař obecný (nějak ale nezmínil smáčedlo): https://www.youtube.com/watch?v=1ze68v9gqhM

Díky Vidlák když jsem viděl postup, tak jsem to radši dělal venku: https://www.youtube.com/watch?v=bY0tTYIznMk

Za 50 žní už tady většina těch dotačních agrolemplů nebude,tak dojí všechno a všechny dokud to jde..Někdy mi to připadá,že s tím i počítají,místo ochrany opylovačů vymyslí idioti opylovací drony,místo mouky bude lidstvo žrát potemníky a larvy.A jenom proto,že člověk se chová jak dement.S kapitalismem to nemá co dělat.

Plundrovanie krajiny a primarnych zdrojov je typickym znakom kapitalizmu .. to je dnesne tzv polnohospodarstvo..mrtva poda je len fixacnym materialom pre rastliny.. unik vody z krajiny,,otravena poda spodna voda,likvidacne erozie.. velmi dobre to vystihol geolog Cílek - týmto sposobom mame pred sebou tak maximalne 50 žní .. Koho tema zaujima nech na yotube hlada Vaclav Cílek..a hlavne kanal Carboneg..regenerativne obhospodarovanie pody je pecka..osobne uz piaty rok tak obhospodarujem zahradu,takze aj prax,nielen ze by som teoretizoval..

A to má být co,nějaká výhra?Ojebat přirozenost,zplundrovat půdu,otrávit kde co? Půdu,vodu? Jenom proto,aby aby se zlenivělý člověk nacpal k prasknutí a s plným břichem vymýšlel další věci,jak zlikvidovat další část přírody? Jenom namátkou,takový tehdy revoluční počin jako bylo DDT se nachází dodnes.Dnes roundapy,neonikotinoidy,růstové hormony a další šmakulády? Nejsem žádný zelený fanatik,ale potkávat imrvere postřikovač na polích taky nebude to pravé ořechové.Pak nemá mizet hmyz,polní ptáci,přibývat rakovin atd atd.

Staří sedláci by koukali s vykulenýma očima, co všechno se z toho pole dostane.
Už socialistické JZD z toho pole dokázalo dostat velkými stroji a počátky chemizace 3 - 4 tuny obilí z hektaru. Staří sedláci secím strojem taženým koňmi nebo dokonce setím rozhozem obilí a při sklizni sekačkou a snopy sváženými do stodol dostali tak 1 - 2 tuny z hektaru a to ještě byli rádi, že jsou rádi.
Dneska jde z hektaru bez problémů 6 - 7 tun obilí.
A to ještě za socíku polovinu polí rozorali z pastvin a luk, protože staří sedláci ty pastviny a louky měli na plochách, kde by jim na obdělávaném poli nic pořádného nevyrostlo. Nebo kde by nejméně 10 let jenom tahali kamení. A na těch rozoraných lukách a pastvinách jsou obvykle pole dodnes. A všude dávají svých dnešních 6 - 7 tun obilí z hektaru.
Pravda, v tom poli neroste v obilí dneska téměř žádný plevel, takže z pole nemají včel podněcovací snůšku, jako měly ještě za socialistických JZD v sedumdesátých letech. Ani se nenechávají strniště přes zimu, kde občas bylo ke konci srpna a v září úplně žluto z kvetoucí ohnice a hořčice, coby pozdní podzimní snůška pro včely. To už je ale vzhledem k současným výnosům nepodstaný detail.

Staři sedláci se musí točit v hrobech jak vrtule.Tihle novodobi chemicko-dotační zemědělci půdu zlikvidují úplně.Žádná úcta k půdě,která živila majitele dřív.Dnes je půda jen držák na kořínky,cosi na co se dají čerpat dotace,nic víc.

Staří sedláci co měli vztah k půdě se musí v hrobě obracet. Tohle JE jednoznačně ždímání půdy, žádné zelené hnojení pár krát po sobě nic nenapraví, to je jen ukolébavka až můžete spát dál. Řekne vám každý zemědělec, zelené hnojení shrábnou dotace nic víc, přínos humusu pro půdu je v reálu minimální v porovnání kolik hmoty odvezou každý rok, když dělali siláže, ještě vraceli částečně hnůj, teď vydrancují veškerou narostlou hmotu odvezou do bioplynky aby si mohli na západě spotřebovat z toho elektřinu s jejich X krát většími platy.

A zelenou ideologie vidím jen jako nástroj globálních kapitalistu, greendeal dává lidem práci. Vyhoďte to staré a vyrábějte kupujte to zelené nové.

....Jenomže ono to v současné době není potřeba, protože používání moderních hnojiv, moderních odrůd, strojů a pesticidů umožňuje bezpečně dosáhnout maximálních výnosů a levných potravin i v takové půdě, jaká dnes na polích je....

------------
Tak ty si tie zelene blaboly prebil blabolom inej farby.. 🤦♂🤦♂🤦♂

"Však oni taky už žádné potraviny nevypěstují přirozeně jako v minulém století. Veškeré výnosy jsou vyšponované intenzivní mechanizací, šlechtěním a nákupovaním, umělýma hnojivama, postřikama. Až tyto prostředky zevnějšku na 2 roky vysadí, nevyroste nic jen plevel. Celé tohle už je jen drogová jízda, která pochopitelně dává maximální výnosy a nízké ceny potravin to ano, ale skrytě likviduje půdu, točí se tu 4 plodiny, zaorá se maximálně strnisko, kukuřici vydrancovali, nevrátili na pole nic, přikoupili za výnos další postřikovač ještě onstróznější, ten nahradí tu ztracenou hmotu a vynos bude vyšší.
Řekl mi místní zemědělec, mají hnůj ale jen se ho s nechutí zbavují na nejbližších polích... agroprůmysl je rychlejší a výnosnější než se babrat s hnojem."
a.
Jenom zelené bláboly, propaganda a lži. Zeleným je prostě trnem v oku fungující zemědělství, jako i ostatní fungující odvětví nesloužící zeleným cílům a levné potraviny a snaží se tu produkci zničit a lidi přinutit vydávat za potraviny násobky toho, co platí dnes. Aby byli rychleji chudí a ožebračení. Protože ožebračení lidi, kteří nemají peníze ani na odpovídající zdroje správných informací ani na kvalitní a drahé školství ani na cestování se mnohem snadněji ovládají lhaním a propagandou. To jsme poznali za socíku, kdy lidi nemohli cestovat a jiné zdroje informací než oficiální prakticky nebyly.
Co se týká půdy, pokud by to bylo potřeba, stačí tak 2 - 4 roky zeleného hnojení a ta půda je zase v takové kvalitě, jakou má například dobře vyhnojená půda v zelinářských zahradách. Jenomže ono to v současné době není potřeba, protože používání moderních hnojiv, moderních odrůd, strojů a pesticidů umožňuje bezpečně dosáhnout maximálních výnosů a levných potravin i v takové půdě, jaká dnes na polích je.

,,Co se týká zemědělské půdy, kdyby byla opravdu po posledních nejméně 50 let takhle drancována, bylo by dneska plno zemdělců, kteří by krachovali z důvodů, že by na své půdě už nedokázali žádné potraviny vypěstovat, protože by nerodila"
-----------------------------------------------------------

Však oni taky už žádné potraviny nevypěstují přirozeně jako v minulém století. Veškeré výnosy jsou vyšponované intenzivní mechanizací, šlechtěním a nákupovaním, umělýma hnojivama, postřikama. Až tyto prostředky zevnějšku na 2 roky vysadí, nevyroste nic jen plevel. Celé tohle už je jen drogová jízda, která pochopitelně dává maximální výnosy a nízké ceny potravin to ano, ale skrytě likviduje půdu, točí se tu 4 plodiny, zaorá se maximálně strnisko, kukuřici vydrancovali, nevrátili na pole nic, přikoupili za výnos další postřikovač ještě onstróznější, ten nahradí tu ztracenou hmotu a vynos bude vyšší.
Řekl mi místní zemědělec, mají hnůj ale jen se ho s nechutí zbavují na nejbližších polích... agroprůmysl je rychlejší a výnosnější než se babrat s hnojem.

"Takto jede celé zemědělství, hnací motor se jmenuje kapitalismus už z podstaty to nemůže být jinak. Takže sypou umělé hnojiva, stříkají, aby vůbec dosáhly výnosy, kupujou největší traktory za miliony s GPS aby jeden zamestnanec obdělal stovky hektarů a provoz byl efektivní a investují aby o tu výkonnost a efektivitu během pár let nepřišli protože konkurence dělá totéž. Tím se rok od roku vzdalují udržitelnosi, soběstačnosti, vnitřní soběstačný koloběh je rozbitý, umělé hnojiva a postřiky proudí zvenčí. Hmota se z polí odváží do bioplynek na výrobu elekřiny. a ochuzuje se tak půda o humus ještě rychleji - hotové novodobé drancování polí."
a.
Jen zelené bláboly a zelená propaganda.
Jedná se o metody, jak zemědělskou produkci potravin ještě víc zintenzívnit a zlevnit. Žádné drancování se nekoná, pouze se vyvíjejí stále další a další metody, jak i za horších podmínek, třeba horší půdy, produkovat stejně nebo víc potravin.
Produktivita zemědělství za posledních 100 let mnohonásobně stoupla a ceny potravin se vzhledem k průměrnému výdělku mnohonásobně snížily. Dneska člověk ze sociálně nejnižších vrstev, který nepracuje a jenom pobírá dávky, díky tomuto velkému vzestupu zemědělství konzumuje dneska potraviny v prakticky stejné kvalitě a množství, jakými se před 100 lety na venkově živil prosperující velký sedlák nebo ve městě dobře prosperující řemeslník, špičkový zaměstnanec velké firmy nebo majitel malé firmy či fabriky. Naopak člověk z nejnižších sociálních vrstev před 100 lety se tehdy živil potravinami, které byly na úrovni všelijakých potravinářských odpadů a zbytků jinak tehdy zkrmovaných třeba prasaty nebo slepicemi chovanými těmi bohatšími sedláky.
Co se týká zemědělské půdy, kdyby byla opravdu po posledních nejméně 50 let takhle drancována, bylo by dneska plno zemdělců, kteří by krachovali z důvodů, že by na své půdě už nedokázali žádné potraviny vypěstovat, protože by nerodila. Nic takového ale není, všichni zemědělci na své půdě produkují zemědělské plodiny v plné míře a s neklesajícími maximálními výnosy. Jediné omezování je umělé omezování dané zelenými sabotážními regulacemi, jejichž cílem je umělé omezování zemědělců a jejich zchudnutí a umělé prodražování potravin za cílem plošného zchudnutí občanů evropsjkých států jako celku.

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/promeny-zemedelstvi/vcelarem-navzdory-chovatele-resi-klima-i-pesticidy-poezii-na/r~b35ae6acf3a811ed8b4e0cc47ab5f122/
a
Pěkný mišmaš, v článku je trochu pravdy, ale plno zelené propagandy a lží.
Všimněte si, že v článku je správně napsáno, že v přírodě mizí včelí snůška a včely jsou tak podvyživené a podléhají nemocem. A jako lék na toto se doporučuje ještě vyšší dotování včelařů, aby včelaři zakládali ještě víc včelstev a tím byla krajina ještě víc převčelená a včely měly ještě větší nedostatek včelí snůšky.

www.aktualně.cz- včelařem navzdory.

Včelařství má prohnilé základy své existence v postupech které postrádají logiku udržitelnost.
----------------------------------------------------------

Takto jede celé zemědělství, hnací motor se jmenuje kapitalismus už z podstaty to nemůže být jinak. Takže sypou umělé hnojiva, stříkají, aby vůbec dosáhly výnosy, kupujou největší traktory za miliony s GPS aby jeden zamestnanec obdělal stovky hektarů a provoz byl efektivní a investují aby o tu výkonnost a efektivitu během pár let nepřišli protože konkurence dělá totéž. Tím se rok od roku vzdalují udržitelnosi, soběstačnosti, vnitřní soběstačný koloběh je rozbitý, umělé hnojiva a postřiky proudí zvenčí. Hmota se z polí odváží do bioplynek na výrobu elekřiny. a ochuzuje se tak půda o humus ještě rychleji - hotové novodobé drancování polí.

Důkaz o vědecké (bez)naději a požadavku pomoci veřejnosti ohledně genetiky u včelstev. Hledají prostřednictvím veřejnosti divoké včelstva a včelstva bez ošetřování. Je to přesně ten poslední článek byznysu (popisná věda), který popisuje jeden odstín s mnoha vrstvami laku. Nakonec nic nenajdou. Jen jde o chtíč najít něco, co dávno člověk svým sériovým chovem před více jak sto lety a průmyslovu revolucí před 150 započal. Započal se rychleji pohybovat a přenášet více věcí z místa na místo. A to je nezastavitelný proces.

https://coloss.org/activities/taskforces/survivors/honey-bee-watch/

..a co teprve když se vezme v potaz bezohledný sériový chov matek. To je teprve vliv genetiky na zdraví celých lokalit. V době kdy vládnou jen peníze a peníze se včelstvu nemůže v rukou včelařů bez zkušeností ale s motivací pouhého zisku dařit. Včelařství má prohnilé základy své existence v postupech které postrádají logiku udržitelnosti. Co se týká genetických výběrů, zpravidla po sériovým zamoření vzniká dost profiltrovaná problematická místa s chudou genetikou a v podstatě bez možnosti z čeho dělat selekce. Proto jsou takové dálky kdy odkud se vozí materiál pro vyšší chov, jenže právě těmi dálkami se znovu tento výběr snižuje způsobem zvětšování lokalit. Nakonec idea o včelstvu které si poradí s mnoha zdravotními nástrahami jsou jen komerční fantazie které jsou zase zájmem o využití k poznání posledního článku a tím je popisná věda a její opisování v odkazech. Takže se třeba věda takovou epigenetiku u včel může nakonec hodit do jedné škatule velkého problému, u které věda je schopna popsat miliony stránek jak naco došla, ale stále budou v samotném DNA popisovat obrazně jen jeden odstín barvy s přimícháváním bezbarvého laku.

Predaj oddelkov by som zakazal..povolil by som len smetence.. zo zverozdravotnych a zoohygienickych dovodov..

Spíš je výdělek prodej oddělků než včelstev.
U včelstev mně připadá, že jak se většinou prodávají s úly, tak se ten úl s plásty atd většinou prodává hodně pod cenou a včelař pak na celkovém prodeji tratí.
Navíc cenu úlu hodně shazují různé rámkové míry a to, že co včelař, tak to obvykle nějak specifický úl. A takový včelař pak cizí úl, i když na stejnou rámkovou míru, moc nepřijímá.
Spíš mně připadá, že se včelstva prodávají v nouzi, že včelař chce snížit počet včelstev než že speciálně vychovává včelstva na prodej.

Že nevydělá včelař je vedlejší,je to predevším relax a zábava.<

Ano, zbavit se včelstev jejich prodejem je také výdělek. Jeden z mnoha důvodů proč někdo včelaří.

Ale je rozdíl, když na jednom místě včelař pouze v dubnu a květnu zajistí včely proti rojení a potom v podstatě jen sleduje, jak mu mimo snůšku až do poloviny srpna přibude tak 1 - 4 kila týdně a ve snůšce tak 3 - 10 kilo denně a to až do konce července, kdy se včely krmí na zimu.
Nebo když na jiném místě mohou včely trpět při horším počasí nedostatkem už v květnu a jinak po květnu jim spolehlivě mizí zásoby vždy mezi snůškami a pořádná snůška a plné úly medu se podaří jenom jednou za pár let, kdy je optimální i kvetení té rostliny i počasí. A kdy hned, jak vytočí poslední snůšku, musí včely živit až do podzimu už na cukru, protože z přírody donesou jenom minimum.

Ale houby,ještě jsem neviděl včelaře,kterému by se koníček v delším horizonzu nerentoval.Některý rok je to horší,některý lepší,v globále si včely na sebe vydělají.Že nevydělá včelař je vedlejší,je to predevším relax a zábava.

https://zvirata.bazos.cz/20/?hledat=prodam+v%C4%8Delstva

Včelaři končí. ... Nemá chov při takovém zdražování a superlevném medu možné dělat ani jako koníček.

www.vcelarstvi.cz-světový den včel..Zaměřený na zemědělskou produkci šetrnou k opylovačům..Naši zemědělci- jedaři a šetrný přístup k opylovačům??? Leda jako hodně hloupý vtip.Co neotráví postřikovačem dnes,otráví zítra.

Mám obavy že vzhledem k tomu že je Česko středem komunikací, bylo by nejlepší všechno zaasfaltovat, zastavět novými domy, provozy, halamy, supermarkety. Zemědělství mi připadá, že vůbec Čech nepotřebuje, zajímá se jen kde co koupit levněji, protože má permanentně hluboko do kapsy. Pár vyvolených kteří právě asfaltují, mají platy jako střední zemědělec, má jisté EU dotační akce, má dobré vyhlídky na důchod. Oproti tomu zemědělec platí minima, protože navíc nemá, nemá vyhlídky normálního důchodu, má sice miliony korun v majetku, ale hovno mu ty majetky vydělají, když tím asfaltem dojede konkurenční producent až do jeho dědiny kde nakupuje. A vlastně ani ty miliony v majetku nemá, protože ho odrbe o pozemky jiný zemědělec který chce jen kupit a zcelovat, nebo nějaký spekulant který chce opět koupit za 20Kč metr a prodat za 5000,- a víc.

Opravdu je lepší dát na pole fotovoltaické panely, rozkopat pole inženýrskými sítěmi a vůbec se nesnažit,

protože ochrana zemědělce je přirozená věc, patří to k dělbě práce, ale ochrana samotného zemědělce je nulová, zrujnuje ho první obchodníček co nakoupí levněji a doveze někde z nějaké ciziny a strčí to do sítě místo české produkce.

Tak zemědělec si nemůže dovolit nedělat byznys a neprodukovat a dělat jenom ochranu. Nežije ze vzduchu, ale z jídla a pití a doma taky netopí zadarmo a ani ty traktory mu nikdo nedaroval, ale musel si je koupit nebo si na ně vzít úvěr, který splácí.
Takže musí na půdě, kterou má, prostě vyrábět ty potraviny, nemá li zbankrotovat.

Jenom byznys,nic víc.Otrávit kde co a kde koho v okolí,nedivat se nalevo ani napravo,hlavně že to sype.

Roviny trpí rovinnou erozí větrem. Řešením jsou větrolamy a biopásy. To co probíhá je obyčejný byznys, žádná ochrana.

Jj, zelená propaganda musí jet, aby se ovce nebránily stříhání.
O Roundupu tam je v tom článku plno zelených aktivistických lží a technologie zasetí ozimů a jejich likvidace na jaře totálním herbicidem, aby se na tom poli vytvořila formální ochrana proti erozi a bylo tak tam možné podle nejnovějšího nařízení Brusele a naší vlády o erozi polí sít širokořádkové plodiny jako kukuřici je přímo vyvolána tím nařízením o erozi. přitom to pole je podle fotky prakticky rovina, kde je eroze minimální až žádná.

www.seznamzpravy.cz- pole spálená glyfosátem..Dobrou chuť matko přírodo.

Včelky se z velké části dorozumívají fermony neboli chemicky. Takže když je jim nějaká chemikálie příliš hlasitá a rusí svým pachem vůně jejich feromonů, tak jsou logiky nevrlé a divoké. Minimálně dokud si na tu látku nezvyknou.

Dá se říci, že ATB zvyšuje bodavost? Neměl jse nikdy možnost to hodnotit. Proto příčinou divné krátkodobé bodavosti přičítám tomu, co prochází buněčnou stěnou entomofílie a zatím jsem nebádal to, žeby ATB bylo běžné u ochran něčeho v ČR.

Mandlone sa oi striekaju aj antibiotikami v usa proti bakterialnej spale

TO není jen u řepky, je to třeba jednou charakteristikou kterou popisuje amerikánský kočovníci, co najedou do mandlí. Strom má několik úseků na časové přímce při rozvoji před květem, během zimování a v květu. V květu je jeden úsek těsně po rozkvětu, zpravidla není počasí nic moc, včely jsou mírné. Potom nastoupí pár teplých vln a započne zřejmě větší první míza a ta jde rovnou do energie pro zárodek co vzniká někdy těsně po opylení ale stále v květu a včely jsou děsně nasraný.

Takže i mandlovníky jsou plný systémové ochrany, nejen řepka. Bodavos je popisévána velmi podobně.

Blbost..pred kvetom sa strieka brutal jed,organofosfat nurele..neonikotinoidy sa pouzivali ako moridlo s ucinnostou az po kvitnutie... a striekali sa priamo do kvetu ..a vacsinou ti debili to robili cez den,lebo mali napisane ze relativne neskodne pre vcely..to ze bolo aj uvedene ze nestriekat v case letu vciel,tak to ich uz nezaujimalo..moridla sa zakazali ako prve ..dovolim si tvrdit ,ze ak by sa nemorilo a od striekalo len vnoci ,tak doteraz by boli povolene ,lebo pri tomto sposobe boli skody vyrazne nizsie ..

Jo, dnes byly včely tak zlé jak už dlouho nepamatuju... ve snůšce...

Jestli si to dobře pamatuji, zelení zemědělcům proti bláskáčku řepkovému na řepce vyřadili insekticidy s obsahem neonikotinoidů. Těmi stačilo postříkat jednou před rozkvětem řepky a ochránilo to řepku po celou dobu kvetení. Nyní je nemohou používat a musí je nahražovat jinými insekticidy, kterým ale nejspíš muswí stříkat v době květu víécekrát. A tím tráví včely.

Omluva,opoměl jsem přidat jméno."Zemědělec",ten dnešní-dotační,pláče pořád.

Podle www.czso.cz je žlutá smrt zaseta na 363000 hektarech,což je o 19 % víc než loni.Průměr je někde kolem 383000 hektarů.Takže příležitosti jak vytrávit včelstva habakuk a nanosit jedovatý pyl spousta.

Řepka kvete, dnes včely dost nosily. Celkově je řepky ani ne polovina výměry minulých let, někde žlutá úplně zmizela z polí Proč - už není dotovaná? Nebo vyšponované ceny obilí vytlačili řepku, žlutá se přeměnila na nekonečné lány zelené - všude obilí, teď prozměnu obrat obilí z ukrajiny zahlcuje evropu, cena se propadne, takže vydup zemědělec zapláče ?

postřiky řepky a otrava včel

Co se děje v úlech - teď
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=271085#pid271085


Deset zásad včelaření podle Milana 18.4.2023
https://youtu.be/WX1A6ABfWu0?t=676

https://www3.epa.gov/pesticides/chem_search/ppls/087243-00004-20230331.pdf

Způsob aplikace - vytláčení dávky z kartuše na horní loučky rámků.

"Med sa da tlakom stekucovat,nedavno to ukazovali taliani na vystave,"
a.
Se ztuhlým medem se dá taky pracovat jako s tuhou látkou. Med je z vhodných obalů možné něco jako "vyfrézovat" či "vyvrtat" plus ještě ten získaný med na jemno pomlít. Úplně bez jakéhokoliv zahřívání nebo spíš dokonce lépe za nižších teplot z toho vyjde něco jako pastovaný med. To by možná bylo i mnohem použitelnější než med ztekucovat tlakem.
Nějaké technologie pracující s látkami podobného polotekutého charakteru se už používají jinde.

Ono hlavně ta povrchová teplota spirály nejde nijak kontrolovat. Na každých 5 - 10 centimetrů spirály může být teplota trošku jiná, třeba kvůli výrobním tolerancím nebo kvůli změněné charakteristice medu na tom místě. Čidlo a regulace výkonu by musela být uvnitř trubky spirály každých pár centimetrů. A aby spirála za odpovídající čas slušně fungovala a "protavila" se tím medem, musí být výkon spirály o něco větší než odpovídá správné teplotě spirály.
To je mnohem lepší přenášet to teplo do medu z venku přes obal v nějaké topné komoře vzduchem nebo asi ještě lépe vodou. Tam se dá regulací teplota držet úplně přesně, hlavně pokud se vzduch nebo voda dostatečně intenzívně víří. A je správně nastavená regulační odchylka.

Med sa da tlakom stekucovat,nedavno to ukazovali taliani na vystave,okolo 300atm treba na to..spracovatelia maju na hmf taku fintu,med sa zahreje az na 80'C ,ale nasledne sa rychlo schladi..Hmf nestihne vybehnut a med zostane slho tekuty..Ale pohoreli viaceri u nas nedavno,ked bolo poukazane ze predavaju mrtve sladidlo,pekne to schytali v hlavnych televiziach,za vyskumom stoji Juraj majtan a vyhrazali sa mu aj trestnymi oznameniami.. https://www.medovelaboratorium.sk/

Jasné, že tohle si musí každý pohlídat, aby neposlal do prodeje něco " úředně závadného", i když reálná závadnost z hlediska zdraví neexistuje. Je to prostě potenciální opruz, se kterým se mhsí při skladování a následném ptodeji počítat a zařífit se tak, aby k problému nedošlo.<

Ale kdo hledá ten najde, jak moc klesne diastatická aktivita u medu za rok? Nebo několikrát ohřívaného? Nebo prostě převařeného? Na nulu. To kontrolora ohřeje na duši při vypisování pokuty za nekvalitní med. Zatím mne jediné vychází nějak zpopularizovat termín pekařský med. Pokud se použije může včelař zaněj schovat cokoli co vypadá jako med a přitom má normu posunutou do míry menších postihů po kontrolách.

A to hledání a pružinoný vzrůst HMF zatím hledám, ale dávám si to do souvisloti s krystalizací u zamražení medu. Med pokud se zamrazí, úplně jinak krystalyzuje, stejně med, který je třeba 500MPa konzervován, nebo med ohřátý přes mikrovlnku, nebo kavitací. Pokud se na med vyvíjí jiný fyzický tlak tak díky tomu dojde s jinou krystalizací (mnohem jemnější) k jistému promíchávání a stím promícháváním se aktivují reakce které by jinak u medu v klidu v studeném sladu neprobíhaly. Ale doufám že to najdu, musím to hledat pročítáním naskenovaných listů bez OCR a to jde pomalu. Přecijen je to doba před 25 lety jiná než dnes.

To máte dobrý, obětujete řepku na akát. Tady nevyjde řepka tak je konec a takových míst je většina. Trocha lípy to už pak nezachrání.

Někdo má včely v síle, někdo naopak slabé max střední ... co je tedy teď výhodnější? venku pořád chčije jaro zatím mizerné, slunce málo, mokro zima, řepka a jabloně rozkvétají ....

Lipový za 12h cyklus postupného ohřívání ve sklenici s Tmax. medu nakonci 45°C - měřeno lab. teploměry. Na jarní ov. stromy s řepkou nestačil ani nadstavený čas, tam to musí vyjít na 50°C. Akát slunečnici tu není, ty nevím. Zuste si to přeměřit přesným teploměrem nakonci jestli opravdu 42°C ukazuje dobře.

Jinak letos opravdu pastýřovi hůl neoschne. Může se stát, že řepka odkvete v deštích a zimě a jarního medu bude minimum. Za mě klidně ať květen proprší, tu trochu jarního medu ať včely prožerou a koncem května se počasí srovná na akát při teplotách 25 °C +

Mám termokomoru a když už musím rozehřívat, tak rozehřívám na 42 °C. Jarní kvěťák nebo slunečnici takto rozehřeju v 40 kg konvi zhruba za 36 - 48 hodin. Že znovu rychle zkrystalizuje, je normální a vůbec mi to nevadí. Je to naopak známka toho, ze med byl ztekucen šetrně. Jde jen o to ho dostat do sklenic, když je to nutné.

Ta spirála musí zákonitě v okolí med přehřívat a to tak silně aby tepelnou vodivostí se rozpustil i med dále od spirály. A 42°C je málo na rozpuštění medu dočira. Jarní med se musí rozehřát na 50°C v celém objemu jinak zůstane zakalený a zkrystalizuje zpětně okamžitě od druhého dne - na to musí být komora a obsluha co dokáže medy šetrně rozpustit. Takový čirý med pokud se hned neprodá tak po 5-7 dnech se začne znovu zakalovat a za další týden zkrystalizuje.

Vidím to často na pultech,stále dokonale čiré medy ... prostě je uvařily, jinak to není možné.

Ovšem při zahřátí na 60 °C už by stacil cca 1 den, aby HMF vylítlo nad 40.

No je to dané prostým fyzikálně-chemickým vztahem mezi teplotou, délkou expozice a nárůstem HMF. Při ohřátí HMF vzroste přimo úměrně teploté a době ohřívání. Při teplotě zahřátí 42 stupňů by se 5 let skladovaný med s hypotetickým HMF okolo 20 musel takto ohřívat zhruba 20 dní, aby překročila hodnota HMF 40. Tohle všechno lze snadno dopočítat, vzorce jsou triviální.

Tak jestli HMF po oteplení medu neskočí nahoru tím, že se med musí rozehřát, aby se dal nalít do sklenic.
Mně se zdají v tom směru dost pochybné třeba ty spirály na rozehřívání medu, co se do medu dají zapnuté a mají postupně, jak medo rozehřívají, vlastní vahou propúracovat až ke dnu nádoby s medem.

Co přesně myslím? Reagoval jsem na "pružinový" vzestup hmf při ohřátí po dlouhém skladování v chladu. Podle mě 5 let starý zachlazený med bude mít hmf kolem 20, takže ani s ohřátím by se norma překročit neměla v okamžiku následného okamzitého prodeje. Prostě co rozehřeju, tak pro okamžitý následný prodej. Bavím se hypoteticky, v reálu se mi nestává, že bych měl 3 a více let starý med.

Trosku divoká představa, ale zrovna tohoto se nebojím. Nevím co bych musel s medem dělat, abych se dostal nad 40 v okamžiku prodeje... Co jsem si nechal dělat rozbory třeba rok starého medu, tak to nikdy nebylo nad 10.


Jasné, že tohle si musí každý pohlídat, aby neposlal do prodeje něco " úředně závadného", i když reálná závadnost z hlediska zdraví neexistuje. Je to prostě potenciální opruz, se kterým se mhsí při skladování a následném ptodeji počítat a zařífit se tak, aby k problému nedošlo.