Včelařská konference

Účinná látka v Gabonu je nějaký pyrethroid, tuším fluvalinát nebo
cypermetrin. Účinkuje tak, že ulpívá na nožičkách a ostatním povrchu těch
včel, které projdou po pásku s léčivem. Takže každý roztoč, který se vylíhne
a potom přichytí na nějakou včelu, je otráven. Proto mají být pásky s
Gabonem ve včelstvu 30 dnů, aby se s rezervou podchytili všichni roztoči,
kteří se postupně líhnou z plodu. Účinnost by měla být potom téměř
stoprocentní.
Formidol, neboli kyselina mravenčí, někde jsem četl, že účinkuje tak, že
přes víčko buňky zahubí plod poškozený roztočem. Včely to poznají a mrtvý
plod s nedospělým ještě neškodným roztočem vyhodí a tím ho zlikvidují.
Nevím ale, jak kyselina šťavelová. Měla by účinkovat podobně, ale na rozdíl
od mravenčí je to pevná látka, která se za normální teploty prakticky
neodpařuje, takže by asi těžko pronikala přes víčko do buněk. Jinak u nás je
to zvlášť nebezpečný jed, aspoň před několika roky to tak bylo, takže ji
používat nebude tak jednoduché.
Co se týká fumigace a aerosolování, v přípravcích pro ně se ob rok střídají
účinné látky amitraz a nějaký pyretroid, ruším cypermetrin, tím se zmenšuje
možnost návyku roztočů.
Přípravek na nátěr víček plodu v předjaří funguje podobně jako gabon, účinná
látka - nějaký pyretroid ulpí na víčkách a z nich na nožičkách a povrchu
včel. Jak se příslušný plod vylíhne, včely víčka vyhodí a vynesou ven.
Kdo chce znát přesně konkrétní názvy, co je v čem obsaženo, ať si stáhne
návody ze stránek třeba Vuvč Dolu, tam to všechno je, já to píšu jen
zpaměti.

Jinak všechny pyretroidy jsou látky poměrně dost stálé a hlavně jsou dobře
rozpustné v tucích a voscích, tudíž ony a jejich rezidua se hromadí ve vosku
a propolisu a zůstavají tam i roky.
Amitraz není pyretroid, je rozpustný mnohem více ve vodě než v tucích a měl
by se po fumigaci nebo aerosolování během pár týdnů v úlu rozložit.
Kyseliny mravenčí a šťavelová jsou defakto přírodní látky, jen se vyskytují
v přírodě méně než třeba octová kyselina. Navíc jsou posledním stupněm
rozkladu organických látek, přímo se rozkládají na oxid uhličitý a vodu a
nemají tudíž rezidua. V úlu zřejmě kyselina mravenčí po aplikaci vyprchá do
vzduchu, kyselina šťavelová se vysráží jako nerozpustný a neškodný šťavelan
vápenatý.

Jinak pro zajímavost, ve starších odborných překladech byl zkoušen na
roztoče poprach jemným práškem. Roztoč má mít konce nožiček lepkavé, aby se
na včelách udržel. Prach o rozměrech okolo jednoho mikronu by měl lepidlo
zneškodnit a následně roztoči z včel spadnout. Konkrétně se tam zkoušel
práškový cukr.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Wednesday, November 03, 2004 1:17 PM
Subject: Re: Gabon kontra Formidol


> Též si myslím, že je v Gabonu jiná účinná látka.
> Takže pokud by byla i určité rezistence k účinné látce v Gabonu, tak
> Fumigace zasáhne i tyhle rezistentní roztoče.
> Ale pokud jsem se díval na tabulky účinků gabonu, tak se dají ke tlumení
> varuázy použít i Formidolové desky a účinek nebude o mnoho menší, přičemž
> rezidua v medu v a vosku budou menší, než při použití gabonu.
> Sám uvažuji, že nahradím letní přeléčení Formidolem. Myslím, že má kromě
> toho, že nepřispívá žádným přírůstkem chemických látek cizorodých k
přírodě,
> také další příjemné účinky vůči léčení i dalších včelích chorob a
> desinfikuje prostředí úlu.
> Má ale trošku pracněnší aplikaci v tom, že se musí na včelnici dvakrát v
> krátkém čase (odstranění regulačního děrovaného obalu ).
> (To neplatí zřejmě tam, kde je určeno veterinářem, čím se má léčit)
>
> Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem?
>
> Je to jen z jistého konservatismu, že bychom dělali něco jiného a museli
> objednat místo obvyklého Gabonu Formidol?
> Nebo to veterináři jen doporučují an blok? Určitě by i kvalitě anšeho medu
> prospělo, kdyby se tahle zvyklost změnila a nepřispívalo se ke kontaminaci
> vosku, který se recykluje přes mezistěny dalším příspěvkem cizorodé látky.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "L.Holy" <>
> To: "Včelařský mailing list" <>
> Sent: Tuesday, November 02, 2004 2:53 PM
> Subject: Gabon
>
>
> Aplikace gabonu v září už je asi v podstatě náhraškou fumigace –dle mne.
> Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední
> plodový plást), což už splnit začátkem září jde hůř – plodování končí –
> líhne se poslední plod (platí především pro starší matky). Ale snad může
> být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého používá pro potlačení
varoázy
> v létě – od konce měsíce července. Jde o snížení napadení dlouhověkých
> včel, aplikace by se měla provádět při zjištění přemnožení varoázy – jinak
> to není třeba (pouze práce navíc, další rezidua)
>
> Hodně radosti se včelařením, ale i lepší výkupní ceny medu přeje Luboš
Holý
>