Včelařská konference

Ať si každý vybere ulový systém který vyhovuje jeho podmínkám, možnostem a způsobu ošetřování včelstev.<

Ale nikdo v začátcích včelaření neví jaký úl a systém vyhovuje jeho podmínkám možnostem a způsobu ošetřování včelstev.

Na úlu mne zajímá, jestli je rámek pravidelně jako dřevo dezinfikován louhem, jestli je dostavěný dílo od loučky k loučce, když ne tak proč, odpověď že dělnice udělá tam díru nebo tam ten rámek plesniví, proč má takový odstín a proč makový. Potom mne zajímá, když je na 11r, jestli je 420mm, protože menší je akorát tak na zlost a mačkání včel.

Potom mne zajímá stav dna, jestli je uhnilé, prokousané, proč prokousané jak oplatek a od čeho, když je úplně nové, jestli probíhá do úlu invaze mravenců, kteří zvyšují bodavost protože není-li včelstvo v klidu, tak bodá o to více.

CO se týká samotného rozdílu mezi langem a optimalem, vidím, že jsou opravdu důležitější věci. Třeba jestli může být nástavek použit tak, že oprátím rámek o 90° a další nástavek naněj postavím v běžné horizontální poloze.

Jestli je opatřen barvou, která nezvyšuje tepelný stres když je hic.

Jestli ... atd.

Ztráta času je se bavit o něčem, co je dávno běžné. Jestli někdo chce včelařit, včelařil lze i v klátech, koších, s úlem na zdi v obýváku, v miniúlech, v maxi dadantech, v Layens úlu v kazetovém úlu, ve skleněných úlech, v železných úlech, v plastu, v kameni, nebo sopečné vyvřelině, v rákosu, v úlu s kartonu, prostě to jsou běžný věci. Nechápu co kdo chce koumat a bádat.

Je možné včelařit i v jednom nástavku a mít tam třeba 5 matek vedle sebe neodděleně, a nezabijí se.

Je možné zimovat na třech rámcích a vyzimovat kvalitní silné včelstvo které se chce v květnu rojit protože nacpalo dva vysoké nástavky.

Žabomyší spory? To budu muset posledních pár Včelařstvi vybalit z igelitu a vynechat zábavný úvodník,abych dočetl dál.By mne zajímalo,kdo tenhle stranický tisk bude brát,až se tahle výhoda členství bude platit?

Ať si každý vybere ulový systém který vyhovuje jeho podmínkám, možnostem a způsobu ošetřování včelstev.

Něco podobného jako výlevy pána Huly v minulých číslech

Ubývá vody, schnou medonosné stromy, holí se ve velkém lesy a zabírá se ve velkém půda pro zástavby. Nějaké blbé kecy okolo úlů mám za sebou. Záhumenkář ať se baví jak chce.

Jak hodnotíte ty žabomyší spory ve Včelařství mezi Langstrotáři a Optimálníky?
Pro mě je to víceméně jedno, oba dva jsou svou velikostí úly pro nepřevčelená stanoviště, kde je po celou sezónu dostatek snůšky. Langstroth je o trošku šikovnější.

Asi ano. Kdybych měl zájem, tak bych si to vygůglil. Anebo ne, kdyby bylo dost nabídek, kde by bylo na prní pohled vidět, že to je z mého kraje.

"Chytrému napověz,hloupého trkni",se říkávalo..Čejk nemůže být nic jiného než Čejkovice,no ti druzí si musí zagooglit psč..Kdyby vše bylo v životě takhle jednoduché jako tahle hádanka Čejk.69615.

Jé, 696, JM. :-)

Čejk.69615
To určitě každý na první pohled pozná, kde jakýsi Čejk leží.

Čejk.69615

Aspoň který kraj to je, když už ne okres.

Prodám smetence ,odběr v tomto týdnu. Matka letošní značená opalitem. Cena včetně paketu 3000,- kč.
Pol./Mob. 792363481
Čejk.69615

Tak záporné ionty ve vzduchu ve vnitřním prostředí mají na člověka kladný vliv. Dneska už je plno udělátek, které umí ty záporné ionty uvnitř produkovat. Ze včel bude asi ten vzduch nabitý zápornými ionty přirozeně.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vceli-farme-v-kostelni-myslove-mohou-zajemci-pobyt-i-v-domku-se-vcelami

Řekl bych, že velmi záleží na návrhu takové boudy, samotné dřevo, PVC, sklo, kovy jsou nositely převážně kladného elektrostatického náboje, včely mají bipolární náboj, při hledání květu včely květ svým záporným nábojem přímo přitahuje, protože jsou jejich antény a ochlupení, díky letu, nabity kladně. Mají také záporný náboj podle situace v úlu. A Asi o to při boudománii jde, o ten vzduch uvnitř boudy se včelama, který má nějaké jiné parametry než vzduch někde jinde.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vceli-farme-v-kostelni-myslove-mohou-zajemci-pobyt-i-v-domku-se-vcelami

"Při tom množství a pracnosti vůbec takovu trochu dostat ze včel a udržet včely aby nepadly přitom hladem čekáním na lípu jestli bude nebo nebude ... "
Já plánuji vyzkoušet zmenšenou rámkovou míru, z 39 x 24 na cca 35 x 15, to by právě mělo umožnit využití takových těch menších snůšek.

Lipový rok u nás bývá jednou za několik let. Nesmí být lipový rok, to znamená mnoho květů na lípách předchozí rok a musí být v létě slušné počasí, ne příliš horké a dostatek vláhy. Dost dobře by mohl být lipový rok ten příští.
Ostatně já už to můžu víceméně jenom pozorovat, dříve bylo kolem plno velkých lip srdčitých, kolem kostela a v prolukách a podobně. Jak byl lípový rok, byly doslova zaprané medníky a jak nebyl lipový rok, i tak bylo obvykle lipového medu plno.
Dneska je víc než polovina těch velkých lip do kilometru daleko od mé zahrady pryč, náhrady téměř nejsou a snůška z lip je tak na zahradě slabá.

Vloni už Lípa taky nebyla, jen málo pomíchané s něčím světlým co kvetlo po řepce, tzn. pololipový. Letos je trochu ztmavší dozelenkava spíše lipový - průměr 1,5kg na včelstvo. 90kč výkupní cena? Při tom množství a pracnosti vůbec takovu trochu dostat ze včel a udržet včely aby nepadly přitom hladem čekáním na lípu jestli bude nebo nebude ... myslím že to je konec, jestli lipový tak bude v malých skleničkách jako luxusní med, 250g .. 100-150kčkč nebo tak. Průměrné výnosy před lety bylo kolem 6kg a to ještě měly včely část lipového pro sebe, to se ještě do kilovek naplnit dalo s cenou o 40kč vyšší než řepkový.

K lípovému medu ještě trochu statistiky. (mimo jiné je to hnus taková nabídka, je to stejné jako by v roce 1993 nabízel výkup medu místo 35Kčs za kilo 8-9Kč/kilo včelího medu) Všíchni vidí, že cena medu (ne vyrobeného medu zpracovatelem) je někde úplně jinde.

Letošní výkup českých medů je zahájen.


Výkupní cena čerstvého květového medu je 80Kč/kg, voda max. 18%
Výkupní cena čerstvého lipového medu je 90Kč/kg, voda max. 18% (výrazná lipová chuť a aroma)

https://www.medokomerc.cz/nas-med/vykup-medu

Lípy po málu, v podstatě je pryč. Je loňská trocha ve větším v kyblech, ale na tu dojde taky. Med letos bude hlavním krmivem na zimu. Přešel jsem na jednoprostorové zimování a zatím to včelu vůbec netrápí. Nejsou letos brady, ale zase jsou o to klidnější. Také jsou klidnější protože neokusili a nezapamatovali si, - neměli šanci poznat vytočený plást. Tak proto je zatím klid do doby než nějaký okolo šetřílek, dojde nato, že by mohly včely tu trochu vylízat a tak nastartuje vše co se týká zalétávání a boje o sladinu. Bude také velké spojování, takže to vypadá že cukru bude dáno také po málu. A možná se i málo vyzimuje, tak se přestane včelařit, protože med pantáti povolí dovézt. Šak dávají dotací zato, že je volný trh, dost, tak ať to kvičí. Na jedné straně povolí vyrábět med a na druhé podporují jeho produkci. Panstvo moudré jako doba sama.

Nebyl lípový rok, na lípách bylo letos málo květů. A počasí nebylo nejhorší, ale taky ne nějak zvlášť dobré. Aspoň tady u nás.

Jak u vás dopadla lípa? Sever moravy lípy kvetly ale včely na ně nelétaly, v medníkách nic, medné komory s řepkovým medem určené na zimu vyžrané, včelstva stáhly plodování, zeslábly, na česnech žádné brady. Nejhorší rok, od řepky bohatě zásobené včelstva na váze průměrně minus 20kg, top špičkové včelstva přes léto -5kg na váze. Nejhorší výsledek stavu zásob co kdy byl. Včelstva stáhly plodování, zeslábly, brady na česnech žádné. V okolí to samé, lípa sem tam rámek po nějakém tom kile jinak prý hlad. Ani Vigor F1 co lípu vždy měly víc, letos nic.

Proč by si včelstvo nemohlo poradit s motýlicí?
Možná záleží na tom, jak jsou včely schopné si poradit s tou pavučinou, kterou motýlice vytváří a která se tuším na včely při likvidaci i trochu lepí. Nebo prostě dobře čistí úl od mrtvých nehybných věcí, ale jak se ta "věc" hýbe, jako třeba larva zavíječe, tak se jí včela bojí a ustoupí.
Nebo prostě funguje tak, že místo toho, aby cizí materiál z plástu vytáhla a vynesla ven, tak místo toho ustoupí a kus plástu, pavučinu, kuklu nebo chodbičku larvy se pokusí zatmelit.

Apis mellifera Solinvivirus-1, nový virus včely medonosné, který zůstal nezjištěn více než deset let, je široce rozšířen v USA

https://www.mdpi.com/1999-4915/15/7/1597

Co se týká vynášení usmrceného plodu, vždy je vyřazeno včelstvo, u kterého je vidno něco s matkou. Takže test dobře dopadne pokud jsou tam čistící dělnice. Zkreslení je tedy jednoduché, stačí udělat test u třeba měsíc spojeného včelstva a nemusí být špatné, ale po testu za dva měsíce je na vyřazení. Proto se tyto testy musí prakticky dělat neustále.

Vrtá mne hlavou proč by si nějaké včelstvo nemohlo poradit s motýlicí? Zajímavé je, že jsem otom hodně četl, ale nikdy neviděl. Netvrdím, že jsem u nějakého vadného včelstva neviděl rozmach, ale u silného si vzpomínám, že v literatuře bylo zmíněno, že vývoji motýlic přispívá konstrukce úlu.

Nemám moc různých prázdných míst po úlech, zbytečných věcí okolo úlu, třeba povalové laťky, různé folie, různé krmitka. Nemám palubkový úl, nemám vícedílné víko. Nemám vícedílné dno. To je nízké, víko je svařený v úpravě proti mravencům s 10cm polystyrenem, dřívější verze vík také neposkytovaly motýlici skuliny. Možná zato mohou třeba přepážky které dělí včelstvo od jiného prostoru. Prostě nechce se mi věřit. Musel bych to vidět, do té doby tomu napadení motýlicí u silného včelstva nějak nevěřím.

Zvápenatění je infekční prevít, stačí hodně málo a nějaká agresivnější forma, se pěkně rozjede po celým stanvišti. (má varianty, první dělení je podle odstínu křídy od bíla do černa, potom je dělení podle zkoušek a aditiv, po kterých se růst zastavuje nebo naopak spouští)

Jinak co se týká ofiko chovatelského sdružení matky kraňské, kterým je ČSV, tak velké pravidla a malé výsledky. Jeden místní zahodil telefon do studny a má od sháněčů matek pokoj, všetně od kontrol od Svazu po SVS. Je to jen o dotacích, které jsou asi na matku pěkné.

Pokud by byly výsledky opravdu něco, určitě by šlo slyšet více spokojených reakcí. Vždyť to jso desetitisíce prodaných matek ročně a dlouhodobě vnímám výsledek jako ticho po pěšině.

Linie Vučko u nás prorazila, protože se tvrdilo, že Vučko na rozdíl od jiných kraněk umí využít medovicovou snůšku. Ale co je na tom co pravdy, nevím, nezkoušel jsem je
Taky se tvrdilo, že Vučko produkuje víc propolisu než jiné včely.
Ale jestli Vučko špatně chrání voští proti zavíječům, tak to obecně by mělo znamenat, že má špatný čisticí instinkt obecně, špatně odstraňuje uhynulý plod i nečistoty z úlu. Což vlastně koliduje s tím, že tyto včely jsou často napadány zvápenatěním, protože vápenatění velmi závisí na čisticím instinktu včel. Kde se rozšíří zvápenatění, se dá soudit, že v tom včelstvu z nějakého důvodu selhává čisticí pud.
Což mi trochu nesedí s naším šlechtěním oficiálních linií včel, protože svého času se popsala obrovská spousta papírů o tom, jak šlechtitelé a chovatelé matek jedni jako druzí testují chovná včelstva oním testem na vynášení usmrceného plodu a včelstva s nedostatečným čisticím pudem velmi nekompromisně z dalšího rozchovu vyřazují.

Tiez by som vucko nebral,okrem spominanych veci,ma este jednu slabinu,nebojuje proti vijacke ,castokrat aj silna pekna rodina moze mat dost plastovej plochy poskodenej..linie ku ktorym bola u nas oficialne priparovana trpali zvapenatenim plodu..To sa mi nastastie vyhyba,zazil som ho raz niekedy okolo 93 roku ked som zacinal a dostal som vcely po zomrelom vcelarovi,v tych som to mal..neskor uz nie..Mozno tomu dava na frak aj krajina zaprasena fungicidmi ,ktore zvapenatenie mozu blokovat

dovozom medovych činsko ukrajinskych zmesi..vacsinou ide o vučko plemeno ..<

Ano Gusto, vučko bych nechtěl ani zadarmo, ani kdyby mi zato platili, protože je to loterie co se týká používání a nepoužívání ATB. Kdyby tu bylo ATB při chovu včel povoleno, můžeš v chovu použít pravidlo ošetření např. proti zvápenatění, proti moru, proti dalším sepsím a neduhům.

Jenže dovoz matek kde je povoleno ATB, to je cesta do pekel a hned vysvětlím proč.

Proto že sem někdo doveze materiál nadopovaný léčivy, zpravidla se sem dotáhne i hodně zárodků latentních infekčních nemocí v různých formách a stadiích, které po odeznění a metabolizaci ATB se v chovech ukážou. (forma infekce matky resp. ovariol, které produkují např. virulentní vajíčka které klade a s možností stadia dcer a dělnic s tolerancí k mnoha jiným infekcím, kvůli dopování léčiv, které zde nikdo nesmí kvůli kontaminaci produktů od včel použít)

Akce kontrola medu je plánovaná akce v pravidelných nebo nárazových intervalech. Výsledky zpravidla konzument dostane ne dříve jak za 2-4 měsíce od fyzických kontrol. (šarže květen, tz. výroba a distribuce do týdne) a nyní je skoro srpen)

Zpravidla to je akce, kterou kontroly kontrolují znovu po nějakém čase, samy sebe!

Půl roku trvá stáhnout med, který sem pustí SVS z mimo EU obchodní transakce. Tz. jak taková kontrola dovozového medu probíhá, ... tento med sem dorazil v lodním kontejneru na celní plac a překladiště, kdesi pracovníci SVS otevřeli vrata a vzali vzorky hned z prvních třech nastrčených barelů kde ATB zřejmě nebývá.

A toto je výsledek nekvalitních kontrol SVS u dovozu medů, které by měly být z každého barelu a měl by to vyložení odeběr vzorků a naložení platit dovozce a ne stát potažmo daňový poplatník = konzument medu. Tj tak 3 lidi s výbavou překládky. Odhadem několik desítek tisíc. (12 hodin manipulace 80 vzorků na základní spektrum plus ATB.)

Půl roku zákazník pod dojmem kvalitního medu (viz 100% recenze Heureka)
https://www.heureka.cz/znacky/medokomerc/recenze/

pojídá med se širokospektrálním ATB. Protože se zkotroluje místo 80 barelů jen 3 nastrčené k vratům lodního kontejneru po otevření. Tz. fyzicky kontrola kamionu medu SVS netrvá ani hodinu.

Z ukrajiny sem prudi vselico..akurat colnici zadrzali matky..ale je to len spicka ladovca..kamionisti to prevazaju nacierno,slovak to potom rozposiela na adresy slovenskou postou..aj ked v tom nevidim az taky problem ako s dovozom medovych činsko ukrajinskych zmesi..vacsinou ide o vučko plemeno ..

https://dolnyzemplin.korzar.sme.sk/c/23196428/colnici-odhalili-nelegalnu-prepravu-takmer-2-700-zivych-vciel-neznameho-druhu.html

Jo,jo,zas může nabízet medokomerc včelařům med u Ukrajiny... Na každého jednou dojde.

Vsechny retezce stahuji med medokomerc.
Asi ne vsechny sarze kontrolovaly laboratore v bremach....a tak podnakladove ceny supermarketu odskace balic medokomerc.

Vcelpo bylo prukopnik, medokomerc navazal a slovensky medas se muze pridat v dalsich kolech.

Chtelo by to vyzvyhnout praci ceskych vcelaru kteri se k teto praxi nepropujcili....

Nebo si přesně naopak řekne,proč bych měl kupovat med,když za tu cenu můžu koupit 7 kg cukru a vesele sladit.

Řekl bych, že přes peníze.
Člověk si uvědomí, kolik ho ta kilovka medu, který se "cukerně" rovná asi 0,8 kilu cukru, stála a kolik by za to měl kilovek cukru. A následně sladí úměrně tomu cenovému rozdílu. Tím nepřeslazuje a tak šetří srdce.

"Neříkáme, že byste měli začít jíst med, pokud se v současné době vyhýbáte cukru," řekl Dr. Khan. "Takové jídlo je spíše o náhradě - pokud používáte stolní cukr, sirup nebo jiné sladidlo, výměna těchto cukrů za med může snížit kardiometabolická rizika."

Výzkumníci do své analýzy zahrnuli 18 kontrolovaných studií a více než 1100 účastníků. Posoudili kvalitu těchto pokusů pomocí systému GRADE a zjistili, že u většiny studií byla nízká jistota důkazů, ale že med trvale produkoval buď neutrální nebo příznivé účinky, v závislosti na zpracování, květinovém zdroji a množství.

https://nutrisci.med.utoronto.ca/news/sweet-honey-reduces-cardiometabolic-risks-ut-study-shows

U nás slušně sprchlo, jak ta řada bouřek šla včera dopoledne a v poledni od jihu po našich hranicích se Slovenskem. Ale ještě víc zapršelo blíž k hranicím, v Beskydech a ve frýdeckomísteckém okrese.

Déšť? Opět a zase ani kapka.Ve studni došla voda už před týdnem.

Včerejší déšť u nás asi definitivně ukončil lípy. Do té doby ještě část líp voněla, takže se dalo čekat, že tam v korunách pořád něco kvete a je pro včely. Po tom dešti už nic.

Rozšiřování a kočování jsou dva a více stresujících bodů chovu. Pokud nebyly až tak citlivě provedeny, mohlo dojít k nějaké ztrátě a tím pádem oslabení a tím pádem k rozvoji nějaké nemoci. Navíc jestli třeba snůška selhala, nebo naopak byla příliš silná natolik, že se včelstva prorojila nebo došlo k nějakému chemickému přínosu, který tu nemoc podpořil. Takže nejsem daleko možná od pravdy že zato mohla i chemie s hnojivem + herbicidy. Řepka se kropí systemickými plus DAMy, protože to je brukev, která vyžaduje hodně dusíku. Nějaké kropení herbicidy okolo setby na ozim také budou. Natom se pokud vím asi 120 let nic nezměnilo. (krom systemiky, ta ochrana před blýskáčkem byla jiná samozřejmě)

Já jen vím, že když jsem do včel "šlapal", aby přinesly co nejvíc medu, hned po posledním vytáčení na konci července, v srpnu intenzívně krmil, na jaře všelijak upravoval plodiště a rozšiřoval, tak třeba některá včelstva v květnu v lese po návratu z řepky kolabovala, místo zesilování spíš slábla a na dně byla závěj zvápenatělých kukel a další nečistoty.
Když jsem se na to pak vykašlal, v klidu krmil v září i později a na jaře včely nechával tak, protože mi nevadilo, že byly slabší třeba ještě v polovině května, tak najednou problémy se zvápenatěním vymizely a zvápenatělých kukel bylo v podmetu maximálně tak ojedinělé kusy.

Neskutečné, po komárech vzniklo mnoho nových obcí. A nyní hlavy pomazané by je chtěly zase slučovat. Znovu podvod a krádež. Protože to co vybudovaly, by nikdo jiný za ně neudělal. Sloučit (ukrást obec) = ušetřit = víc už neinvestovat. Paráda, taková bouda.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/chcete-usetrit-miliardy-slucte-obecni-urady

Mé zkušensti velí že infekční tlak u zvápenatění se snižuje zvýšením příjmu sladin - potravy do úlu, tím dochází k ředění. Významný je spíš tekutý podíl než pevný. tz. nektar lépe ředí patogena v medovým volátku z kterého se živí plod. Pyl je jeho příčinou ale až v nějaké další fázi přeměny takového úlového pylového biofilmu v živnou půdu pro zvápenatění.

Potom třeba stačí zvýšit vlhkost na jaře a zvápenatění propukne díky klíčení na vlhčích místech díla s takovým biofilmem.

Zvápenatění je podle mne problém včelstev tlačených do co nejrychlejšího rozvoje včelařem, protože včelař chce včely v plné síle už k prvnímu květnu a už v první polovině května optimálně tak 20 kilo medu z včelstva. Ne včelstev, kde se včelař nevyskytuje a která v otevřené dutině otevřené chladu klidně může pomalu sílit třeba až do konce května, podstatné pro přežití takového včelstva pouze je, aby na konci sezóny na začátku srpna tam bylo těch cca 20 kilo zásob na zimu plus zimní generace včel. Zvápenatění se pak vyskytuje u včelstev, které včelař tlačí do toho jarního rozvoje přidáváním nástavků a plástů a rotací zásobních plástů atd " na krev".

Nějak mi přijde, že ty organické kyseliny jsou lépe biokompatibilní, než chlór, který je jedovatý pro všecko a mimo jiné dost reaktivní prakticky s čímkoliv.<

Solinace půdy mění celou biologii, stejně jako používání herbicidů a jiných pesticidů. Samotná věc, že chlor je jedovatý pro všechno neplatí. To je snad jasné, jak tím co tu píšu, a také existují velké problémy v oblasti tzv. nemocničních infekcí které nelze jen tak eliminovat běžnými chlornatými prostředky, které kupodivu v podstatě tím, že zajiš´tují obyvatelstvu základ hygieny, prodlužují celkovou délku života. Je naněm založen mořský život. Při tzv. biblických potopách je nutno vzít v potaz že bylo méně kyslíku a více exhalací z moře. Takže chlor je jedním z prvků, které jsou základem života na Zemi, proto je ho tu tolik zároveň s vodou. Záleží jen na jeho mocentví a koncentraci a sloučenině jak moc je zdraví prospěšný a nebo škodlivý.

Přiznávám, že jsem v malém praktikující teoretik a ještě jsem se s vápenatěním tváří v tvář ve svém úlu nesetkal. Vaše anorganická metoda mi přijde až příliš drsná - i když proti hmyzu, který má dramaticky jiný dýchací aparát to asi použitelné je. Jen odhadnout kolik asi ještě jde a kdy to půjde do kytek všechno. Nějak mi přijde, že ty organické kyseliny jsou lépe biokompatibilní, než chlór, který je jedovatý pro všecko a mimo jiné dost reaktivní prakticky s čímkoliv.

A k té selekci, to dává smysl, když je včelstev hodně. Já to jedu v malém 5 včelstev a asi kdybych to viděl, tak piplam MK. Nějak nestojím o to aby mi to všechno pošlo - protože zrovna mě těch imunních 5% minulo.

Ještě dodám, že logika velí, nepoužívat žádnou kyselinu. Jinak se odolnost ztratí v pozorování a selekci. Je to přesně obráceně, pokud někdo hledá alely proti zvápenatění, musí mít řady infikovaných včelstev a jen ty, které jsou bez kyselinových berliček stále odolné, jsou hodny značky a postupu do dalšího selekčního kola. Prakticky to vypadá tak, že asi jen 5% ze 100, běžnýho materiálu který se vyskytuje okolo mých stanovišť, je odolný vůči zvápenatění. A to je docela dobré číslo které lze výběrem zvyšovat.

Václave, zkusím stručně odpovědět.

Proti zvápenatění jsem vyzkoušel několik věcí. Od sloučenin kyselin, zásad až po biologické věci.


U kyselin a zásady vyrobené ze solanky, což je chlornan a HCl, po vyvětrání zbyde na dně NaCl. Záměr byl provést šokovou terapii něco jako podobně u KM přes houbičky s odparem, ale nástřikem dna. Včely takovou terapii v podstatě bez úhony přežijí v docela vysokých koncentracích, kdy se odpařuje Cl docela intenzivně. Záměr bylo, snížit infekční tlak. Zlikvidovat zárodky, které padají v různých intenzitách z rozdrcených mumií, včelstva na dno a tak zamezit reinfekci a snížit ji tak aby exhalace (kmit křídel) které probíhají neustále i po přečištění dna se zastavily a omezil jsem tak vstup těchto exhalací do alimentárního koloběhu, který je důvodem infikací larev které. (infekční kolo)

Výsledek měl opačné výsledky, spory které pokrývají dno z mumií, začaly ve velkém klíčit a růst, první odstín byl bílý a druhý díky Cl dožluta.

Zdravím pánové,

letmo jsem početl vlákno a nějak nerozumím souvislosti mezi solí (jakoukoliv) a vápenatěním - myceliem. Já tomu rozumím tak, že mycelium Ascosphaera apis napadá larvy, které pak porostlé myceliem vypadají jako vápenaté. Ale jen vypadají. Sama houba vyšší salinitu asi snese, ale nepředpokládám, že po soli jako takové půjde. Naopak sůl nasypaná na varroa dno vykvete tím jak navlhne ze sražené vlhkosti - neřekl bych že se tam objeví mycelium - ale vypadat to tak může. Stejně jako jde po larvách, jde i po pylu. A pak nesouhlasím s tím, že výměna matky problém neřeší. Minimálně včely s jinou genetickou výbavou mohou mít lepší čisticí pud a plísně se zbavit. Spory mohou být v úle přítomné bez toho, aby nemoc propukla, jde jen o to jak se o to včely postarají a jak jim kys. mravenčí pomůžeme. Ostřejší chemii bych se asi vyhl.

U nás tehdy zřejmě nebyli příslušní zemědělci, pěstitelé či lesníci, kteří by herbicidy takhle běžně používali.

Vidím, že máš v tom směru větší přehled.
Z těch triazinových to byl Simazin, Atrazin a ještě pár dalších. Za socíku jsem ale nikde v přírodě, v lese či na poli neviděl, že by se používaly, aspoň jako totální herbicid. Mohly se používat jako selektivní herbicid na dvouděložné na polích, to by mi mohlo snadno ujít.<

Herbicidy se používaly i tam, kde by jsi to vůbec nečekal. A to jen proto, aby např. sklizeň heřmánku byla správně načasovaná a ve správně narostlé výšce. Pro jeden speciálně upravený ruský kombajn. A totální herbicidy šli hlavně pro desifikaci semen. Dodnes se to používá. Potom si kup osivo a čekej že vyklíčí i za dva roky od sklizně. Částečnou desifikazi jsem naposledy viděl i u osevu meruňkových podložek, prý požadavek zákazníka který ji chtěl. (několik desítek tisíc kusů) Total roundup byl použit mimo plochu mých palet v lese kde jsem letos na jaře musel po asi 10-12 letech od aplikace rychle utéct. Protože tříroky uschlý duby o průměru až 80cm padaly na mé úly jak hrušky. Když dopadly, byly už částečně shnilý. Hub do té doby spousty, od té doby co to aplikovali skoro nic. V ovocných sadech viditelně zase stromy stárnou, sice hodně plodí díky jiným listovým hnojivům, ale hodně chytají různé rakoviny a plísně.

K neuvěření, že ano? Jen zástupci bayeru ví přesně kde komu kolik ročně prodají. Jestli je to pod tvým oknem aplikovaný na chodník TS města nebo v lese pro lokální likvidaci. Dokonce jsem zjistil, že i kyselina šťavelová má také dost zajímavé herbicidní účinky na dost vzroslé stromy. Jedna s kyselin, používaná např k čištění kávovarů je vedle silného odstraňovače usazenin a sanytru i velmi úspěšný totální herbicid.

Zajímám se oto kvůli mým zdravodním potížím a i včel. Když je zredukuji, tak jim hodně i pomůžu od dost jedovatého života.

Vidím, že máš v tom směru větší přehled.
Z těch triazinových to byl Simazin, Atrazin a ještě pár dalších. Za socíku jsem ale nikde v přírodě, v lese či na poli neviděl, že by se používaly, aspoň jako totální herbicid. Mohly se používat jako selektivní herbicid na dvouděložné na polích, to by mi mohlo snadno ujít.

Simazin?

Na solích založené jsou Dikotex 30, Hormit, Chlorotox, Rafex, Travex.

Na sulfon močovině proti dvouděložním dodnes používaný na trávníky s názvem tč. agrion, agron.

Teď si představ, že se to používá i v lesním porostu, na loukách, v sadech, a parcích. Takže zruš konkurenci houbě, naroste jiná která dokáže být v synergii s herbicidy. U zvápenatění je to jasně o infekčním koeficientu s lokálními hnojivými nebo ředícími nebo konkurenčními podmínkami. Vyměnit jen matku často už nepomůže. To fungovalo na principu plodové pauzy přes kterou měli dělnice vyčistit mycelium a snížit tak infekční tlak.

V "travexové" době se ale travex ve skutečnosti používal jen velmi málo a ve speciálních případech. Rozhodně ne na poli nebo v lese. A jestli je zvápenatění skutečně znásobováno solemi obsahujícími sodík a chlór, tak v lese měly asi větší vliv než Travex solné lizy nechávané myslivci v krmítkách. Na polích potom sodík a chlór obsahovaný v hnojivech, kterých se tehdy sypalo na pole násobně víc než dnes a jejich kvalita byla často pochybná, obsahovaly jako příměs hodně balastních solí a jejich dávkování bylo často ve velkých hroudách i hromádkách.
Obdobou travexu, co se týká totálního ničení rostlin, byl v zemědělství, jestli si to ze školy dobře pamatuji, Triazin. Ten ale chemicky se solemi nemá nic společného.

Představ si, že zvápenatění byla nemoc na některých kontinentech donedávna neznámá. Dnes snad na některých ostrovech. Před 40 lety co vím se používal Travex.(výrobek ze soli) A sůl (NaCl) je pro zvápenatění značný iniciátor. Zkus posolit dno úlu, kde právě zvápenatění probíhá, uvidíš zanedlouho jedno krásné bílé spojité mycelium po celým dnu.

Chalkbrood je onemocnění včelího plodu, které je způsobeno heterothalickou houbou Ascosphaera apis [ 8 ]. V Austrálii byla nemoc chalkbrood poprvé zjištěna v roce 1993; rychle se stal endemickým [ 9 ] a nyní je nejdůležitějším onemocněním v místním včelařském průmyslu [ 10 ].

Environmentální střevní bakterie evropských včel medonosných ( Apis mellifera ) z Austrálie a jejich vztah k nemoci křídového plodu
Sheba Khan,Doug Somerville,Michael Frese,Murali Nayudu

Představ si, že zvápenatění byla nemoc na některých kontinentech donedávna neznámá. Dnes snad na některých ostrovech. Před 40 lety co vím se používal Travex.(výrobek ze soli) A sůl (NaCl) je pro zvápenatění značný iniciátor. Zkus posolit dno úlu, kde právě zvápenatění probíhá, uvidíš zanedlouho jedno krásné bílé spojité mycelium po celým dnu.

Chalkbrood je onemocnění včelího plodu, které je způsobeno heterothalickou houbou Ascosphaera apis [ 8 ]. V Austrálii byla nemoc chalkbrood poprvé zjištěna v roce 1993; rychle se stal endemickým [ 9 ] a nyní je nejdůležitějším onemocněním v místním včelařském průmyslu [ 10 ].

Environmentální střevní bakterie evropských včel medonosných ( Apis mellifera ) z Austrálie a jejich vztah k nemoci křídového plodu
Sheba Khan,Doug Somerville,Michael Frese,Murali Nayudu

gupa: ne že by se obilí sušilo CO2, ale, aby se obilí usušilo, je třeba tepla a aby bylo teplo, je obvykle třeba něco spálit, tudíž emitovat CO2. Roudup právě pomáhá tomu, že na sušení se používá sluneční energie, tudíž žádné CO2 se neemituje-pokud je správné počasí, uschne to na poli v klasech.
a.
Co se týká zvápenatění plodu, toho Bylo plno ve včelách už před takovými nejméně 40 lety. Zvláště když se kočovalo a rozšiřováním a přidáváním mezistěn tlačilo se na včely, aby co nejrychleji zesílily a mohly využívat jarní snůšky. Zvápenatění bylo tehdy typickým průvodním jevem takového přílišného tlačení na pilu, hlavně v lesním prostředí, kdy naopak nakonec včelstvo sílilo mnohem pomaleji než jiná včelstva. Mám z té doby takový pocit, že tehdejší mix původní černé včely překřížený vlaškou byl na zvápenatění znatelně náchylnější než dnešní včely přešlechtěné kraňkou.

JosPr: Tak že se Roundup nadužívá, kdejaká blbost se jím opakovaně stříká místo poctivého vysekání nebo vytrhání, tak to je taky pravda. Ostatně ten univerzitní školník či co na té americké univerzitě dělal, když prolezlý rakovinou vyhrál soud, tak uváděl, že s Roundupem pracoval, stříkal nějaké nežádoucí porosty, denně. A jestli kašlal na hygienu, nepracoval v ochranných pomůckách a podobně, tak dostával do těla tu chemikálii každý den a mnoho let. To je potom vedle Roundupu spousta běžně používaných látek, které při takovém zatížení takové nebezpečí vyvolávají. Ve fabrice, kde jsem kolem Sametu pracoval, byla tehdy dost viditelná kategorie lidí typu "prasátek". Ti se poznali tak, že kašlali na hygienu, třeba v podstatě si neprali pracovní oděv, kašlali na používání pracovních pomůcek, když se k tomu jmenovitě nepřinutili atd. Na lakovně, na svařovně, v neutralizační stanici.... A ti se hodně často tehdy nedožili důchodu, rakovina byla rychlejší.

CO2 na sušení obilí a v obilí nejsou plísně, jaké občas bývají v takzvaných zelených ekologických produktech, které tak zatěžují lidi rakovinotvornými látkami z těch plísní.<

Mohu se snad dovtípit...

V tomto se mýlíš, používání desikantů k urychlení sklizně rozvinula nové typy plísňových patogenů, které se staly novým problémem.

U včel je to například zvápenatění. Je to nevysvětlitelné, ale kdo nedělá recyklaci vosku na plné obrátky, zvápenatění se vyvíjí díky pylu kontaminaci buněk a ovzduší okolo pesticidních polí více a intenzivněji. Je známo že zvápenatění nebylo tak významně popisováne až do doby používání lepších herbicidů.

Vy jste fakt borci. Jeden trapný článek, jedna trapná studie a vy to hned vidíte v legislativě.<

Sdělení této informace je predikcí změny. Protože se staly události, které k tomuto bodu směrují. Třeba a podobná situace u dovoz medu a mezi baliči. Bylo už dávno jasno kdo tu bude dominantní dodavatel dovozového medu na trh. Protože člověk vidí do budoucnosti když se v přítomnosti podívá do minulosti. Prostě je lidské vyslovovat atribuce ke sledu událostí. U komerce a monopolů to je snad iv nauce o ekonomice v daných terminech. Entropie je počítatelná. Stačí nebo mám pokračovat?