Včelařská konference

Co se týká vynášení usmrceného plodu, vždy je vyřazeno včelstvo, u kterého je vidno něco s matkou. Takže test dobře dopadne pokud jsou tam čistící dělnice. Zkreslení je tedy jednoduché, stačí udělat test u třeba měsíc spojeného včelstva a nemusí být špatné, ale po testu za dva měsíce je na vyřazení. Proto se tyto testy musí prakticky dělat neustále.

Vrtá mne hlavou proč by si nějaké včelstvo nemohlo poradit s motýlicí? Zajímavé je, že jsem otom hodně četl, ale nikdy neviděl. Netvrdím, že jsem u nějakého vadného včelstva neviděl rozmach, ale u silného si vzpomínám, že v literatuře bylo zmíněno, že vývoji motýlic přispívá konstrukce úlu.

Nemám moc různých prázdných míst po úlech, zbytečných věcí okolo úlu, třeba povalové laťky, různé folie, různé krmitka. Nemám palubkový úl, nemám vícedílné víko. Nemám vícedílné dno. To je nízké, víko je svařený v úpravě proti mravencům s 10cm polystyrenem, dřívější verze vík také neposkytovaly motýlici skuliny. Možná zato mohou třeba přepážky které dělí včelstvo od jiného prostoru. Prostě nechce se mi věřit. Musel bych to vidět, do té doby tomu napadení motýlicí u silného včelstva nějak nevěřím.

Zvápenatění je infekční prevít, stačí hodně málo a nějaká agresivnější forma, se pěkně rozjede po celým stanvišti. (má varianty, první dělení je podle odstínu křídy od bíla do černa, potom je dělení podle zkoušek a aditiv, po kterých se růst zastavuje nebo naopak spouští)

Jinak co se týká ofiko chovatelského sdružení matky kraňské, kterým je ČSV, tak velké pravidla a malé výsledky. Jeden místní zahodil telefon do studny a má od sháněčů matek pokoj, všetně od kontrol od Svazu po SVS. Je to jen o dotacích, které jsou asi na matku pěkné.

Pokud by byly výsledky opravdu něco, určitě by šlo slyšet více spokojených reakcí. Vždyť to jso desetitisíce prodaných matek ročně a dlouhodobě vnímám výsledek jako ticho po pěšině.