Včelařská konference

Alkohol bez propolisu by musel být v koncentraci aspoň 15 %, aby měl nějaké desinfekční účinky. V nižší koncentraci, pod 5 - 10 % je alkohol pouze potrava pro mikroorganismy obsažené ve vodě.

Inak,ja davam tinkturu aj do vody do napajacky,hlavne palinovu ,obcas propolisovu..teraz mi napadlo,ze by sa aj cisty alkohol mohol dat a urobit pokus ,dve vedla seba ,jednu s a druhu bez,ze co by uprednostnovali

Dobre video..youtube je celkovo z internetu podla mna (subjektivne) absolutne top platforma.. nastasti uz 25 rokov zo zdravotnych dovodov nepijem :) ..ale kvalitneho alkoholu mam habadej doma.. davam si destilovat kvas robeny z medu do jednej z najstarsich slovenskych palenic... :) ..

Dost na mne zapůsobilo video v opačném smyslu, když se někdo rozhodne přestat úplně pít.

https://www.youtube.com/watch?v=0w2bc3MoUgs

Rozhodně stojí za zhlédnutí a zamyšlení s ohledem, jestli sociálnímu hmyzu škodí abstinování. Protože alkohol je jedem, stejně jako hodně léčiv, ale proti obrovským problémům s úhyny by přesto mohl velmi výrazně pomoci.

Alkohol má jednu velkou nevýhodu, je docela drahý. A řekl bych, že když dávat včelstvu alkohol, musí být také kvalitní. Takže žádný methylalkohol! nezkoušet.

Určitě to lze dohledat jestli to někdo nezkoušel, ale proti lýze MVP a vůbec proti němu by nějaká koncentrace určitě také byla. Nejlepší je mor spálit ihned při podezření, ale jako alkoholová prevence v nějaké koncentraci třeba v těstě nebo jinak nezní špatně. Dohromady samozřejmě s preventivní profylaxí úlu a jeho dílů hlavně dno, tam padá jako první vše co včela nestrčí do volátka a nepoužije jako krmivo pro larvy. A zrychlenou výměnou díla.

To je právě ono, ona kohorta, která krmí larvy, potřebuje bezvadnou a plnohodnotnou stravu. Pokud včela vyběhne, potřebuje jinou ochotnou kohortu včel, která jen sdílí a dokrmuje mlaďušky. Pokud je nedokrmí, třeba kvůli špatně umístněnému rámu s plodem, kohorta je jinde a hodně dělnic může vypadnout z česna hladová a klam je vtom, že si hodně včelařů myslí, že to je díky virům. Přitom jsou to jen řady pásově obhospodařovaných úlů chovatelem typu házení nástavků jebo bezmyšlenkovité přehazování rámů s plodem když vybírá med. Hladové kvalitně nedokrmené mlaďušky udělají přesně to samý, jako hladový nedokrmený trubší plod. Pokud je úroveň chovu na výši, kdy včelař ví co umí špatně umítněný plást udělat s trubčím plodem, to samý se stáne i s plochy pláství s plodem dělnic. Vypochodují z úlu a spadnou pod česno. Hodně vidno to je i na jaře, nebo třeba během snůšky. Protože je kohorta dokrmovaček někde jinde v úlu, než plást s plodem.

Včelařina je hodně zodpovědná práce, chov včel není pro každého.

Bola by to sranda ,keby nakoniec nie artemisinin,ale 2% alkohol zabijal ceranae.. ale za pokus by to stalo.. volakedy,davno,ked sme o cerane este nechyrovali,som daval aj silnejsie alko vyluhy vselicoho mozneho..aktualne by som mal davat na 1,6 l cukroveho sirupu 60ml 52% tintury paliny..davam silnejsi,80ml,vzhladom na to ze testujem na zmetencoch,ktore boli osadene na zasobne plasty po uhynutych vcelstvach.. je to nieco pod 3% cca koncentracia alkoholu,vcely to beru pri pokape v pohode..Ja sa hadat tiez nechcem,ale 2% mi pridu strasne malo na to ,aby nieco dokazali zabit..v sirupe ked to kostujem to necitim vobec..na mikroskopovanie a pokusy nemam cas,mozno v zime,ale zaujimalo by ma to ze kde je pravda..

2% alkoholu v sirupu který je rozmíchaný v barelu, je přibližně 5-6 litrů 65% alkoholu ve 200l roztoku. (1 barel) To je koncentrace která má vliv a jde už dobře cítit.

Nechci se hádat a nemám to zapotřebí, jen nechápu jak 2% alkoholu, což je odhadem třeba i v těch sojových margotkách aby neplesnivěla nebo se netvořil nějaký jedovatý botulotoxin, může někdo takto nebrat v úvahu co vše může 2% znamenat a něco ovlivnit.

No a znovu opakuji, zkusil někdo prostě artemisin vynechat a použít jen alkohol? Pokud Dr. Šumera něco ve své ordinaci má, tak spiritus a moc dobře ví, proč ho tam má.(jestli není mezi šťastnou částí populace už jako důchodce na penzi) Je to všeobecné antiseptikum a to jak vnější tak systemicky vnitřní, tz. že alkohol mění hodně, houbu apis ve všech jeho formách, zvápenatění částečně, potlačuje širokou škálu virů, mění Malphigické žlázy, mění, i jak vědátoři tvrdí, díky ADH dělbu práce (dle mých zkušeností jen do určité dávky) atd.

Doktoři mají spousty léků, ale základy jsou pořád stejné. Artemisin lze nahradit třeba pyretrinem, z řimbaby. A. Světe div se, včelaři objevili syntetickou výrobu díky alkoholové syntéze zvané tinktura. Prostě synteticky vyrobený artemisin. Reaktorem je láhev bylina, alkohol a čas.

V 2% koncentraci nema dezinfekcny ucinok.. ten ma artemisinin,ktory je z paliny luhovatelny alkoholom..nie varom a vodou.. tymi je ziskatelny absinthin,ktory ma vynikajuci ucinok proti varroa.. preto sa proti nozeme pouziva palina rocna v alkohole,ona ma najvyssi obsah artemisininu..a proti varroa palina prava,ta ma najviac absinthinu..

Třeba nyní je aktuální používat glicerín v úlech, je to také alkohol.

Na tukove teliesko to z pohladu premeny alkoholu moc vplyv mat nebude,lebo sa to riedi do cukroveho sirupu na vyslednu koncentraciu 2% alkoholu..<

Stačí že je přítomen, o něj (alkohol) jde především. Desinfikuje zárodky a je to konzervant, třeba v margotce, typicky složení a něco co včelstvu by určitě chutnalo, se pro zajímavost nadýchá až 3promile ihned po snědení. Jen jestli se včelaři budou chtít dělit se svými včelstvy o poklady typu jalovička, borovička, slivovička, medovec...

Vzhladom k tomu ,ze v clanku nevidim ake byliny,tak predpokladam ze sa nekdo bude chciet nabalit na aplikacii artemisininu do vciel..liehovy extrakt paliny,najma ročnej a jeho ucinky proti nosema ceranae.. to sa uz niekolko rokov testuje s vybornymi vysledkami na velkom pocte vcelnic v cesko/slovensku.. Na tukove teliesko to z pohladu premeny alkoholu moc vplyv mat nebude,lebo sa to riedi do cukroveho sirupu na vyslednu koncentraciu 2% alkoholu..

Asi proto Včelařství nečtu. Včelařství je více spolkový bobkový list než psaná výzkumná fakta a opakovatelné důkazy. Ony tyto informace podléhají licenčním požadavkům pro přetisk. Možná je to v OVP tam si lajznou obšlehnout sem tam něco zajímavého. Ale ty neodebírám a odebírat asi nikdy nebudu.

Několik studií již poskytlo dobrý příklad při stanovení včely medonosné jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu. Bylo prokázáno, že včely, které ochotně konzumovaly až 20% roztok ethylalkoholu se sacharózou, nevykazovaly žádnou významnou averzi nebo se nevyhýbaly tomuto léku a dokonce dávaly přednost roztokům s jeho obsahem (Abramson et al. 2000, 2004a; Sokolowski et al . 2012 ; Varnon et al. 2018 ; Mustard et al. 2019 ). Dále se ukázalo, že konzumace etanolu včelami vede k na dávce závislému zhoršení krmné aktivity, lokomoce, sociálního chování a učení (Abramson et al. 2000 , 2004b , 2005 , 2015; Božič a spol. 2006 ; Maze a kol. 2006 ; Hořčice a kol. 2008 ; Mixson a kol. 2010 ; Wright a kol. 2012 ; Giannoni-Guzmán a kol. 2014 ). Tyto změny chování po expozici jsou paralelní se změnami pozorovanými u savců, včetně lidí. Jiné studie šly tak daleko, že blokovaly sklon ke konzumaci etanolu u včel pomocí Antabusu®, léku vyvinutého k léčbě lidských alkoholiků (Abramson et al. 2003 ). Nedávno byl u včely prokázán také toleranční účinek na etanol, charakteristický znak alkoholismu, ve formě poklesu zhoršujícího účinku etanolu na pohyb po opakované expozici droze (Miler et al. 2018). Avšak i ve světle těchto studií zůstávají naše znalosti o přirozené historii včely medonosné s ohledem na expozici etanolu základní a brání rozvoji včely jako modelu ve výzkumu věnovaném alkoholismu.

Přirozená spotřeba etanolu včelami zůstává neznámá, ale zdá se pravděpodobné, že se s etanolem musí setkat v přirozených podmínkách. Květinový nektar, jejich hlavní zdroj energie, je často poškozen nektariózními kvasinkami (Herrera et al. 2008 ; de Vega et al. 2009 ) a může fermentovat za vzniku etanolu, i když pouze v nízkých koncentracích (Kevan et al. 1988 ; Jakubska et al. 2005 ; Goodrich a kol. 2006 ; Wiens a kol. 2008 ). Kromě toho potraviny uložené uvnitř úlu, zejména čerstvě skladované potraviny, které ještě nejsou koncentrované, mohou za vhodných podmínek fermentovat za vzniku etanolu (Gilliam 1979). Včela navíc vlastní alkoholdehydrogenázu (ADH), jeden z hlavních enzymů pro rozklad etanolu během trávení (Martins et al. 1977 ; Bouga et al. 2005 ), a dělnice musí přijímat čistý etanol, aby biosyntetizovaly důležitý feromon. , ethyloleát, zodpovědný za udržení dělby práce v kolonii (Leoncini et al. 2004 ; Castillo et al. 2012a , 2012b ). Existence metabolické dráhy odbourávání etanolu a také na etanolu závislý regulační mechanismus dělby práce hovoří pro expozici včely medonosné etanolu jak v minulosti, tak i v současnosti.

https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-020-00812-y

No já už jsem zažil leccos. Například jak se do krmení včel na zimu dával česnek za stejným účelem jako v článku ty bylinky. Nebo jak se do vody pro včely doporučovalo dávat cca kolem miligramů solí kobaltu, že prý kobalt v takovém množství podporuje u včel rozvoj té správné mikroflóry nebo co.
Ale že by na včely působil líh stejně jako na teplokrevné savce, to slyším poprvé.

https://hanacka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/29316-prostejovsky-alkohol-pomaha-lecit-vcely-a-posiluje-jejich-imunitu.html<

Nejde o bylinky, jde o ten lih. Včelí metabolismus jej přeměňuje rovnou na tukový tělísko. Alkohol (ne v takové koncentraci smaozřejmě) je běžná věc s kterou se včela potká. Úplný vývojový paradox u je, že určitý druh včel může konzumovat maso, takže má úplně jinou biokulturu která mu to maso umožňuje trávit... Což je velmi zajímavý vývojový akt.

Bohužel jsou vědecké práce, které prokazují závislost včelstev na alkoholu po pravidelném podávání a stejně i působí protialkoholní antabus který včesltvo mění. Takže je to taková dvousečná zbraň, protože co se včelstvem, které je od jara léčené ale zároveň se stal alkoholik, který má své vrtochy a výpady a nálady. Takže v případě snůšky třeba nenosí tolik medu než je průměr na stanovišti.

https://hanacka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/29316-prostejovsky-alkohol-pomaha-lecit-vcely-a-posiluje-jejich-imunitu.html

Nejsou ty klece na česna u jihokorejských včelařů ochrana proti tamějším japonským sršňům vybíjejícími včely v úlech?<

Ne jsou to staré věci popisované vi sto let starých knihách. Že to používají Korejci proti sršni, je jen jedno z využití.

Proti příletu trubců, při izolaci trubců, na izolaci matek proti vyrojení, na samopřesunutí roje z úlu do úlu, rojochyt, proti ptákům, proti myším, proti slídilkám ...

Nejsou ty klece na česna u jihokorejských včelařů ochrana proti tamějším japonským sršňům vybíjejícími včely v úlech?

Tak jasně že při migraci dochází k šíření včelích nákaz, že to bude dokonce, pokud je oblast víc převčelená, hlavní mechanismus šíření nákaz. A že pokud je ta nákaza závažnější a oslabí včelstvo, tak může snadno touto oklikou dojít k loupeži.
Já jsem ale psal o případném přímém bezprostředním působení migrovaných včel na loupeže a ochranu včelstva svými včelami před vyloupením.

Pokud dobře pochopí chovatel, co znamená třeba jen příčina: vracení vytočených rámků v řetězu událostí co se týká zdraví matek potažmo včelstev, musí dojít nato, že za kolaps na svém stanovišti může mnoho faktorů ošetřování včelstev v dosahu nějakého rádiusu.

Takže co dělat? Třeba stovky včelstev v korejském včelaření vyřešily přenos tak, že dávají klece na česna. Proti trubcům a proti emigrantkám a proti lupičkám. Další je technika zimování mezi přepážkama. Kontrola vlhkosti v úlu, plesnivění plástů se připisuje velký problém protože v přítomnosti hub vznikají nové formy proteinů a enzymů. Hlavní je pochopit ten řetězec událostí který neustále entropie ve svých vzorcích ovlivňuje.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7150968/

google translator:


2. Režimy přenosu viru do včelích královen
Pochopení přenosových cest a směrovosti šíření viru je zásadním prvním krokem při určování účinku a epidemiologie daného patogenu, protože přenosové cesty mají přímý vliv na prevalenci a virulenci virů [46 , 47 , 48 ] . Virulence je termín, který se používá v patologii hmyzu. V tomto textu používáme virulenci definovanou jako „schopnost organismu produkovat onemocnění, stupeň patogenity v rámci skupiny nebo druhu“ [ 49]. Horizontální přenos obecně vede k evoluci virulentnějších forem patogenu s negativními dopady na přežití a zdatnost hostitele. Naproti tomu vertikální přenos závisí na přežití a reprodukci hostitele. Proto obecně způsobuje sníženou virulenci, což umožňuje dlouhodobé udržení virů v populacích hostitelů [ 47 , 48 , 50 ]. Vztah mezi přenosem a virulencí je komplikovanější, když má patogen více cest přenosu, které mohou usnadnit jeho šíření [ 51]. Viry včely medonosné mohou být typicky přenášeny několika způsoby: vertikálně prostřednictvím vajíček a uložených spermií, horizontálně prostřednictvím trofalaxy, žlázových sekretů, přímým tělesným kontaktem a vektory nebo venerálně prostřednictvím páření [45 , 47 ] . Včelí královny tedy mohou být infikovány viry na počátku vývoje z infikovaných spermií nebo infikovaných vaječníků [ 52 , 53 , 54 , 55 ]. Simultánní průzkumy matek a jejich vajíček naznačují, že mnoho virů detekovaných od matek, jako je virus deformovaných křídel (DWV), virus sacbrood (SBV), virus černé královny (BQCV) a virus kašmírské včely (KBV) vejce [ 56 , 57]. Ve vejcích včel medonosné byly také detekovány další viry, včetně viru chronické ochrnutí včel (CBPV), viru akutní paralýzy včel (ABPV), izraelského viru akutní paralýzy (IAPV) a viru jezera Sinaj (LSV) [ 54 , 55 , 58 , 59 ], což naznačuje, že tyto viry mohou být také přenášeny vertikálně. Ve většině případů se prevalence virů ve vejcích může mezi koloniemi a populacemi značně lišit. Ačkoli většina vzorků vajíček, které byly testovány, je infikována pouze jedním virem, nejčastěji DWV, SBV nebo BQCV, mnohočetné virové infekce jsou také běžné ve vejcích včely medonosné [ 54 , 55]. Jakékoli dané oplodněné vajíčko infikované virem by mohlo být potenciálně vychováno v královnu a následně nést a vertikálně přenášet virovou infekci po celý její život. Méně je však známo o patogenitě virů, které se přenášejí prostřednictvím vajec.

Několik virů včely medonosné, včetně DWV, BQCV, SBV, KBV a ABPV, bylo detekováno v časných larválních stádiích u matek [ 56 , 57 , 60 ]. Tato virová infekce (virové infekce) může pocházet buď od rodičů královen (přenášeno vertikálně; viz výše) nebo od včelích dělnic (horizontálně přenosné) prostřednictvím infikované potravy ze žlázových sekretů [45 ] . Několik virů včetně IAPV, CBPV, DWV a SBV bylo detekováno z mandibulárních a hypofaryngeálních žláz včelích dělnic [ 58 , 59 , 61 ], což naznačuje, že u včelích kojenců se může vyvinout latentní virová infekce a přenášet viry do potravy mateří kašičky, kterou mají. poskytnout královnám [ 57 ,59 , 60 , 62 , 63 ]. Konzumace virových částic v plodové potravě larvami královen (SBV, BQCV, KBV, IAPV) může způsobit infekci a může usmrtit larvy během stadií larev nebo kukly, pokud je pozřeno dostatečně velké množství virových částic [60 , 64 ] . Je třeba poznamenat, že včelí ošetřovatelky jsou schopny akumulovat biologicky aktivní RNA včetně miRNA, transponovatelných prvků a nekódující RNA v mateří kašičce, které hrají roli v sociální imunitě a jsou pravděpodobně aktivní proti patogenům, jako jsou viry [ 62]. Rovněž akumulace virionů (BQCV, DWV a IAPV) ve vosku buněk královny (a možnost následného přenosu viru) by neměla být opomenuta během pozdních fází larvy nebo časné kukly, kdy je tělo královny v kontaktu s voskem. [ 65 ]. Na rozdíl od dělnic a trubců, kde je horizontální přenos značně usnadněn parazitickým roztočem Varroa destructor , který přenáší mnoho různých virů [ 66 , 67 , 68 ], larvy královen nemohou získat viry z Varroa , protože nezamořují vyvíjející se královny buňky, s výjimkou extrémně vzácné případy včelstev s velmi vysokým napadením roztočem Varroa [ 69 , 70]. Vyvíjející se matky s jakýmikoli symptomy onemocnění budou pravděpodobně zničeny včelími dělnicemi, což selektuje nízkou virulenci, ale může to být také přímý důvod, proč jsou viry tak sporadicky detekovány v různých fázích vývoje matky nebo u nově vzniklých matek [60 ] .

Páření se zdá být důležitou cestou přenosu virů k infikování královen. Z odebrané semenné tekutiny zjevně zdravých trubců bylo detekováno mnoho virů, jako jsou DWV, ABPV, BQCV a SBV, což poskytuje důkaz, že matky mohou být infikovány pářením nebo instrumentální inseminací [71 , 72 ] . Trubci jsou příznivými hostiteli pro roztoče Varroa , kteří by mohli zvýšit titry virů a prevalenci virů v trubcích. Virová zátěž trubců přímo ovlivňuje zdraví královny prostřednictvím pohlavního přenosu mnoha virů [ 45]. Mezi viry detekovanými u matek byl systematicky zkoumán DWV, aby bylo možné porozumět pohlavnímu přenosu k infekci matky a následně vertikálnímu přenosu z matky na produkovaná vajíčka u včel [ 35 , 52 ]. DWV je známou příčinou úmrtnosti kolonií ve spojení s jeho vektorem, Varroa destructor [ 73 ], a také slouží jako vhodný studijní model, protože snadno infikuje všechna vývojová stádia a kasty [ 74 ]. DWV pohlavní přenos byl prokázán pomocí instrumentální inseminace [ 52 , 53 ] a u volně létajících matek [ 75 , 76]. Vysoký titr DWV detekovaný z endofalií odebraných z odchycených trubců z oblastí shromáždění dronů nebo od královen vracejících se z letů páření podporuje, že pohlavní přenos DWV může nastat během přirozeného páření [ 35 , 77 ]. V důsledku pohlavního přenosu jsou mladé spářené královny infikovány více viry než mladé nespářené královny [ 35 , 44 , 78 ]. Starší pářené matky mají tendenci být infikovány ještě větším počtem virů, včetně DWV, SBV, BQCV a komplexu AKI (ABPV, KBV a IAPV), při vyšších titrech infekce [ 44 , 56 , 79]. V mnoha případech mohou být stejné viry, které jsou detekovány v tkáních královny, také detekovány mezi dělnicemi stejné kolonie, což naznačuje, že dělnice mohou infikovat královnu prostřednictvím trofalaxy nebo tělesného kontaktu [56 , 79 ] . Přenos viru prostřednictvím těsného tělesného kontaktu mezi infikovanými dělnicemi a královnami byl prokázán přímo pro IAPV [ 80 ]. Feromony královny přitahují včelí dělnice, aby obklopily královnu a interagovaly s ní anténováním, ošetřováním a krmením [ 81 , 82 ]. Vzhledem k tomu, že dělnice v družině jsou obvykle mladé (a proto mají malý kontakt s vnějším prostředím úlu), mohou představovat fyzickou a sociální bariéru, která chrání královnu před nemocemi a snižuje její vystavení infekčním agens.62 , 83 , 84 , 85 ]. Nicméně matky jsou vystaveny a starší matky měly větší interakci s dělnicemi během svého delšího života ve včelstvu a hromadily viry způsobem závislým na věku. Otevřenou otázkou je, zda imunosenescence přispívá k vyšším virovým titrům starších královen.

Jinak, co se týká migrací včel mezi úly, to nijak se slíděním a loupežemi nesouvisí. Přimigrovaná včela přijme identitu úlu a jeho vůni a chová se vždy téměř jako původní včela toho úlu. To znamená brání ho proti lupičkám i třeba kdyby to byl její původní úl, kde se zrodila.<

Píšu to stále dokola, souvisí. Pokud emigrantka přináší bonus ve formě parazita nebo infekční nemoci, nebo jiné vůně, znamená to že v určité velikosti migrační vlny do včelstva pluje příčina kolapsu a vyloupení, stupňující se nemoc matky. Matka je zdravá a s tím včelstvo jen prvních pár měsíců, prosperuje potom nastupují změny typu zaprahnutí mateřího feromonu, nástup řady nemocí, (někdy i pár měsíců od vyběhnutí a oplození). Jsou nato studie a přes PCR se dnes ví hodně okolo toho jak na tom matky jsou. A matka jak známo je důležitá co se týká loupeživosti. Někdy je zajímavý, že samotné vyrabování úlu přijde až s novou sezonou, nebo novým přísunem úlů od jinud.

Já vždycky průběžně kontroluji stav na česně rozebíraného včelstva. V období slídění tam po řekněme půlhodině od otevření úlu létají kolem nějaké zlodějky a snaží se česnem proniknout do úlu a strážkyně se tomu snaží bránit. A to asi tak ve slabé až trošku střední intenzitě. Při uzavírání úlu se tam množství zlodějek a tlak na strážkyně přechodně zvýší, protože před česnem se objeví zlodějky, které se dříve zaměřily na vytažené plásty. Za asi 15 minut po uzavření úlu zlodějek před česnem výrazně ubude a za asi 30 minut po uzavření úlu je na česně prakticky klid, zlodějky jsou pryč, Maximálně se tam jednou za čas jedna objeví a po otestování, že se přes strážkyně dovnitř úlu nedostane, zase odletí. Takže znova píšu, že včelstvo, které je v pořádku a ve správném a dobře nastaveném úlu nemá při práci ve včelách jakákoliv slídivost prakticky žádný vliv.
Něco jiného je, kdyby se "podařilo" třeba zamáčknout matku. Po nějak 15 - 30 minutách si včely v úlu změnou vůně včelstva uvědomí, že včelstvo je osiřelé a tím napůl zkolabuje ochrana česna strážkyněmi. Když se nic nestane, tak podle mého odhadu za hodinu, dvě hodiny včely vyberou buňky plodu, ze kterých udělají matky a začnou pracovat na matečnících. Změní se zase feromony - vůně včelstva, skončí osiřelost a schopnost obrany před zlodějkami se zase zvýší, i když ne úplně na původní vysokou úroveň. Když ale česno během osiřelosti zůstane víc otevřené, dovnitř začne pronikat větší množství zlodějek a ty mohou způsobit, že kolaps včelstva bude trvat dál, schopnost včel bránit své česno se nevrátí na původní úroveň. Rozjede se klasická akutní loupež a za 2 - 3 dny je včelstvo zničeno.
Proto jsem si taky zvykl se dívat na ty česna, osiřelost se tam dá snadno poznat. A pokud se to stane, zůžením česna na maximum na jednu včelu se včelstvu pomůže, to dobu osiřelosti přežije bez větší úhony a po naražení matečníků a ještě potom přes noc se konsoliduje a druhý den ráno už zase strážkyně brání česno tak, jak je potřeba. Při troše štěstí pak zdravé včelstvo zvládne odchovat novou matku a přežít. Takže u mě, pokud ztratím včelstvo kvůli vyloupení, není to kvůli tomu, že jsem ty včely měl rozebrané. V posledních letech to bylo nejvíc to podzimní vylupování.
Jinak, co se týká migrací včel mezi úly, to nijak se slíděním a loupežemi nesouvisí. Přimigrovaná včela přijme identitu úlu a jeho vůni a chová se vždy téměř jako původní včela toho úlu. To znamená brání ho proti lupičkám i třeba kdyby to byl její původní úl, kde se zrodila.

Já myslím, že se to ověřit nedá. Tato vláda funguje jako burza blbých nápadů brainstorming. Vyhazuje všechno, co je napadne, lidem a podle toho, jaký se na jednotlivé nápady objeví pokřik, je nakonec buďto přijme a schválí nebo taky ne.

Prosím o zpřesnění,kde se dá zpráva ověřit.<

Já ze zprávy pochopil že to je nachystaný ale ne schválený. Takže je nutné sledovat sněmovní záznamy.

Takže strážkyně včely z cizího úlu špatně poznávají a zlodějky tak mohou přes strážkyně pronikat a loupit. Nebo se stává, že některé včelstva sílí a jiné slábnou výměnou včel létavek.<

To má ale nějakou obecnou příčinu. Zpravidla destrukce, nemoc matky, infekce, zlodějství, slídění, emigrace, migrace. To poslední je hodně podobné s člověkem. Existuje kohorta lidí, kteří cítí, že migranti posílí v podstatě za cizí náklady na výchovu, části chybějící nebo neschopné populace na pracovním trhu. To samé se děje ve včelstvu, emigrace je naprosto běžní věc v případě teplých podletních podzimů, ale nejen vtom čase ale i jindy, ovšem přínos může být např. vč. nemocí a zvrácení morálky u ostatních kohort v populaci, problematika vůně matky a její výměna, aj. U člověka jsou to jiné zvyky, jiný vzdělávací proces, neznámý důvod emigrace.

Lze se domnívat, že inkluzní chování sociálních společenství je postaveno na výběrovém a genetickém základu, který vyžaduje určitou vynaloženou energii.

Takže pokud včelstvo není samo v okruhu např. 4km průměru, emigrace probíná neustále mezi včelstvy, podle toho, jak natom je včelstvo, ne úl. Ten je samozřejmě hradbou proti nebezpečí co může včelstvo potkat, ale emigrace a inkluze je vidno vidět napříč mnoha druhy.

Prosím o zpřesnění,kde se dá zpráva ověřit.
Děkuji

Ct24.ceskatelevize.cz-uleva pro male vcelare zustane.

Jestliže je včelstvo zdravé, správně usazené v úlu, takže včely mají kontakt s česnem, konstrukce úlu není chybná a včelař nemá doširoka "rozdavené" česno, ale má ho přiměřeně zůžené, tak slídivost a vylupování není žádný problém. Ať už nálet zlodějek nastane prací včelaře nebo tím, že soused nechá vylízat vytočené plásty včelám, taková včelstva se prostě bez problémů dokáží zlodějkám ubránit. Klidně se v nejhorším může stát, že včelař zapomene třeba plásty v bedně vybrané z úlu přikrýt utěrkou a ono na ně nalétnou a pokryjí je zlodějky, včelař klidně může i určité množství zlodějek při vrácení plástů dát do úlu a zavřít je tam, i tak se za výše uvedených podmínek včelstvo ubrání.
Výjimky jsou pouze dvě. Jedna v sezóně, když více úlů má jako matky sestry z jedné chovné série, potom se občas zřejmě stane, že genetická výbava matek sester je podobná a tím jsou podobné i vůně úlů. Takže strážkyně včely z cizího úlu špatně poznávají a zlodějky tak mohou přes strážkyně pronikat a loupit. Nebo se stává, že některé včelstva sílí a jiné slábnou výměnou včel létavek.
A mimo sezónu, kdy včely v podletí uloží zásoby podle obsazení plástů současně letní krátkověkou i zimní dlouhověkou generací, ale na podzim, když krátkověká generace je už pryč a dlouhověká se třeba stáhne blíž k zimnímu sedisku, včelstvo ztratí kontakt s česnem i přestane strážit zásoby. Zlodějky tak za podzimního oteplení nerušeně rozjedou loupež, která, protože včelstvo často už nedokáže se probudit a začít chránit česno, končí úplným vyloupením včelstva. A zdá se , že dlouhověké zimní včely nelpí tolik na vůni vlastního včelstva a vlastní matce jako krátkověké letní včely, nechají se nejdřív bez odporu vylupovat a potom se snadno se snadno loupeží strhnou a odletí do úlu zlodějek.
Aspoň tak to bylo před 15 a více lety. Dnes to může být trošku jinak, protože se už asi chovají trošku jiné včely a moc to nemám možnost sledovat, protože už chovám jen málo včelstev a ne na výnos.

Slídivost při otevření úlu není problém, pokud se jedná o správně konstruovaný úl a správně usazené včely v úlu, kde si včely dokáží ohlídat česno.<

No problém to je a dost viditelný a známý protože, protože při zalétávání, tzv. emigrace a migrace dělnic, platí jiné sociální pravidla přijetí než u loupeže a útoku. A platí zvýšení tlaku parazitů nebo infekce. Jenže důsledky průniku jsou stejné, dobít včelstvo.

Jak jsem psal, sousedé místo uskladnění vytočených plástů na jaro, což je nejlepší podněcovací jarní počin od včelaře, vrací rámky k vylízání a nenapadá mne to samé že mají daní chovatelé v hlavě. Protože klid se změní v reinvaze a loupeživost. Které nezmizí po nějaké hodině. Včela má paměť a pamatuje si dobyvačnou a davovou včelí psychozu. Proto stačí po takovém naučení jen pár minut práce a ihned jde vodět slídivost. Což je špatně.

A s bodavostí to je trochu podobné, kdo se včelami zachází slušně, může jedno včelstvo rozebírat po plástech třeba dvě hodiny a na stanovišti ve včelách být celý den. A maximálně kromě pár včel, které náhodou přimáčkne a ty jsou potom vzteklé a u divočejších včelstev 10 - 20 dalších útočících včel jsou včely klidné.
Kdo ale se včelami zachází nešetrně, bouchá s nimi ve snaze pracovat rychle atd a současně je v nich častěji než dva tři týdny, kdy si to zacházení včely zapamatují a podruhé jsou vytočené hned, tak za sezénu za nějaký měsíc ty včely zdivočí.
Původně klidné včely se potom chovají úplně jinak. Hned jak člověk přijde na stanoviště, zezadu k úlům, útočí několik včel, zepředu před česny hned útočí tak 10 - 20 včel a pokud včelař úl otevře, během 10 - 15 minut, jak se včelstvo nabudí, útočí na včelaře tak 100 - 200 zuřivých včel.

Slídivost při otevření úlu není problém, pokud se jedná o správně konstruovaný úl a správně usazené včely v úlu, kde si včely dokáží ohlídat česno.
Byl jsem třeba v zadovácích nonstop od rána třeba do večera, současně s vytáčením medu v kočovném včelíně plus s vrácením vytočených plástů do včelstev, za hodinu, za dvě hodiny včely začaly slídit a slídily po celou dobu do večera, nebo jsem měl rozebrané nástavkové úly při silní slídivosti, kdy na otevřené dílo nalétaly stovky včel. Ale když se slídící včely odmetly, ale klidně i zavřely s plásty do včelstva, patřičně se zůžila česna atd, odstranily se zdroje sladiny přístupné včelám atd, během půl hodiny až hodiny počet slídicích včel spadl k nule. Protože včely dokázaly ochránit česna a lupičky do úlu nepustily a jinde pro včely nic nebylo, takže slídivky prostě po ukončení práce ve včelách slídit přestaly.

Odvozenina od úlu Warré, horní loučky jsou ze špejlí. Prý velcí včelaři používají mimo jiné systémy tyto úly v tisících.

https://www.youtube.com/watch?v=mfZpLUNEEZ8

U zájmového včelaření časové omezení není, protože včelař má málo včelstev. takže si může vybrat velké množství různých ulů. kde ta práce se včelami i déle trvá.<

Ano i ne. Chovatel má zpravidla omezený čas, je jedno jestli je velký nebo malý. Tu rychlost si vynucují okolnosti. Od rojovky, bodavosti, přes slídivost a to podtrhuji, protože si hodně malých včelařů myslí, že má čas, ale pokud se ukáže holý káplý med, stačí poškrábané dílo o mezerník, hozené kamsi plástve okolo úlů s úlovou vůní, atp. a je otázkou pár minut a má okolo sebe spolu s osobním klídkem v práci, včelí zlodějský blázinec, který se i do jara zaryje do paměti včel a ty neustále slídí i po vyzimování.

Tak ono těch kritérií je podle mne strašně moc a tak pro jaké úly se začátečník rozhodne záleží asi hodně na náhodě.
Třeba na tom zavčelení. V převčelených místech v Langstrothu nebo Optimalu mají včely kvůli hladovění z nedostatku být slabé a potom tam včelstvo sedí uprostřed plástů a česno je nechráněné, takže to je pozvánka pro zlodějky. Nebo včelař bohatě pokrmuje cukrem, takže včely jsou silnější, včelstvo je ale stejně podvyživené a oslabené, protože pyl stejně včelař nedodá a vznikají tak hromadné úhyny. Navíc takový včelař je potom cukrář, protože má v medu i řepný cukr. Na takové místo jsou lepší rámky 39 nebo ještě menší, protože i slabší včelstvo na takových plástech má kontakt s česnem a dokáže se ubránit zlodějkám.
Nebo profi včelaření versus zájmové. U profi včelaření musí včelař za stejný čas ošetřit co nejvíc včelstev, aby stíhal, takže volí úly vhodné pro manipulaci, i když jsou třeba méně vhodné pro včely. U zájmového včelaření časové omezení není, protože včelař má málo včelstev. takže si může vybrat velké množství různých ulů. kde ta práce se včelami i déle trvá. Včetně úlu, který se dá včelám přizpůsobit nejvíc, a to zadováku, který je ale při práci se včelami velmi pracný a proto je vhodný tak jen pro 4 - 6 včelstev, víc těžko.

Ať si každý vybere ulový systém který vyhovuje jeho podmínkám, možnostem a způsobu ošetřování včelstev.<

Ale nikdo v začátcích včelaření neví jaký úl a systém vyhovuje jeho podmínkám možnostem a způsobu ošetřování včelstev.

Na úlu mne zajímá, jestli je rámek pravidelně jako dřevo dezinfikován louhem, jestli je dostavěný dílo od loučky k loučce, když ne tak proč, odpověď že dělnice udělá tam díru nebo tam ten rámek plesniví, proč má takový odstín a proč makový. Potom mne zajímá, když je na 11r, jestli je 420mm, protože menší je akorát tak na zlost a mačkání včel.

Potom mne zajímá stav dna, jestli je uhnilé, prokousané, proč prokousané jak oplatek a od čeho, když je úplně nové, jestli probíhá do úlu invaze mravenců, kteří zvyšují bodavost protože není-li včelstvo v klidu, tak bodá o to více.

CO se týká samotného rozdílu mezi langem a optimalem, vidím, že jsou opravdu důležitější věci. Třeba jestli může být nástavek použit tak, že oprátím rámek o 90° a další nástavek naněj postavím v běžné horizontální poloze.

Jestli je opatřen barvou, která nezvyšuje tepelný stres když je hic.

Jestli ... atd.

Ztráta času je se bavit o něčem, co je dávno běžné. Jestli někdo chce včelařit, včelařil lze i v klátech, koších, s úlem na zdi v obýváku, v miniúlech, v maxi dadantech, v Layens úlu v kazetovém úlu, ve skleněných úlech, v železných úlech, v plastu, v kameni, nebo sopečné vyvřelině, v rákosu, v úlu s kartonu, prostě to jsou běžný věci. Nechápu co kdo chce koumat a bádat.

Je možné včelařit i v jednom nástavku a mít tam třeba 5 matek vedle sebe neodděleně, a nezabijí se.

Je možné zimovat na třech rámcích a vyzimovat kvalitní silné včelstvo které se chce v květnu rojit protože nacpalo dva vysoké nástavky.

Žabomyší spory? To budu muset posledních pár Včelařstvi vybalit z igelitu a vynechat zábavný úvodník,abych dočetl dál.By mne zajímalo,kdo tenhle stranický tisk bude brát,až se tahle výhoda členství bude platit?

Ať si každý vybere ulový systém který vyhovuje jeho podmínkám, možnostem a způsobu ošetřování včelstev.

Něco podobného jako výlevy pána Huly v minulých číslech

Ubývá vody, schnou medonosné stromy, holí se ve velkém lesy a zabírá se ve velkém půda pro zástavby. Nějaké blbé kecy okolo úlů mám za sebou. Záhumenkář ať se baví jak chce.

Jak hodnotíte ty žabomyší spory ve Včelařství mezi Langstrotáři a Optimálníky?
Pro mě je to víceméně jedno, oba dva jsou svou velikostí úly pro nepřevčelená stanoviště, kde je po celou sezónu dostatek snůšky. Langstroth je o trošku šikovnější.

Asi ano. Kdybych měl zájem, tak bych si to vygůglil. Anebo ne, kdyby bylo dost nabídek, kde by bylo na prní pohled vidět, že to je z mého kraje.

"Chytrému napověz,hloupého trkni",se říkávalo..Čejk nemůže být nic jiného než Čejkovice,no ti druzí si musí zagooglit psč..Kdyby vše bylo v životě takhle jednoduché jako tahle hádanka Čejk.69615.

Jé, 696, JM. :-)

Čejk.69615
To určitě každý na první pohled pozná, kde jakýsi Čejk leží.

Čejk.69615

Aspoň který kraj to je, když už ne okres.

Prodám smetence ,odběr v tomto týdnu. Matka letošní značená opalitem. Cena včetně paketu 3000,- kč.
Pol./Mob. 792363481
Čejk.69615

Tak záporné ionty ve vzduchu ve vnitřním prostředí mají na člověka kladný vliv. Dneska už je plno udělátek, které umí ty záporné ionty uvnitř produkovat. Ze včel bude asi ten vzduch nabitý zápornými ionty přirozeně.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vceli-farme-v-kostelni-myslove-mohou-zajemci-pobyt-i-v-domku-se-vcelami

Řekl bych, že velmi záleží na návrhu takové boudy, samotné dřevo, PVC, sklo, kovy jsou nositely převážně kladného elektrostatického náboje, včely mají bipolární náboj, při hledání květu včely květ svým záporným nábojem přímo přitahuje, protože jsou jejich antény a ochlupení, díky letu, nabity kladně. Mají také záporný náboj podle situace v úlu. A Asi o to při boudománii jde, o ten vzduch uvnitř boudy se včelama, který má nějaké jiné parametry než vzduch někde jinde.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-vceli-farme-v-kostelni-myslove-mohou-zajemci-pobyt-i-v-domku-se-vcelami

"Při tom množství a pracnosti vůbec takovu trochu dostat ze včel a udržet včely aby nepadly přitom hladem čekáním na lípu jestli bude nebo nebude ... "
Já plánuji vyzkoušet zmenšenou rámkovou míru, z 39 x 24 na cca 35 x 15, to by právě mělo umožnit využití takových těch menších snůšek.

Lipový rok u nás bývá jednou za několik let. Nesmí být lipový rok, to znamená mnoho květů na lípách předchozí rok a musí být v létě slušné počasí, ne příliš horké a dostatek vláhy. Dost dobře by mohl být lipový rok ten příští.
Ostatně já už to můžu víceméně jenom pozorovat, dříve bylo kolem plno velkých lip srdčitých, kolem kostela a v prolukách a podobně. Jak byl lípový rok, byly doslova zaprané medníky a jak nebyl lipový rok, i tak bylo obvykle lipového medu plno.
Dneska je víc než polovina těch velkých lip do kilometru daleko od mé zahrady pryč, náhrady téměř nejsou a snůška z lip je tak na zahradě slabá.

Vloni už Lípa taky nebyla, jen málo pomíchané s něčím světlým co kvetlo po řepce, tzn. pololipový. Letos je trochu ztmavší dozelenkava spíše lipový - průměr 1,5kg na včelstvo. 90kč výkupní cena? Při tom množství a pracnosti vůbec takovu trochu dostat ze včel a udržet včely aby nepadly přitom hladem čekáním na lípu jestli bude nebo nebude ... myslím že to je konec, jestli lipový tak bude v malých skleničkách jako luxusní med, 250g .. 100-150kčkč nebo tak. Průměrné výnosy před lety bylo kolem 6kg a to ještě měly včely část lipového pro sebe, to se ještě do kilovek naplnit dalo s cenou o 40kč vyšší než řepkový.

K lípovému medu ještě trochu statistiky. (mimo jiné je to hnus taková nabídka, je to stejné jako by v roce 1993 nabízel výkup medu místo 35Kčs za kilo 8-9Kč/kilo včelího medu) Všíchni vidí, že cena medu (ne vyrobeného medu zpracovatelem) je někde úplně jinde.

Letošní výkup českých medů je zahájen.


Výkupní cena čerstvého květového medu je 80Kč/kg, voda max. 18%
Výkupní cena čerstvého lipového medu je 90Kč/kg, voda max. 18% (výrazná lipová chuť a aroma)

https://www.medokomerc.cz/nas-med/vykup-medu

Lípy po málu, v podstatě je pryč. Je loňská trocha ve větším v kyblech, ale na tu dojde taky. Med letos bude hlavním krmivem na zimu. Přešel jsem na jednoprostorové zimování a zatím to včelu vůbec netrápí. Nejsou letos brady, ale zase jsou o to klidnější. Také jsou klidnější protože neokusili a nezapamatovali si, - neměli šanci poznat vytočený plást. Tak proto je zatím klid do doby než nějaký okolo šetřílek, dojde nato, že by mohly včely tu trochu vylízat a tak nastartuje vše co se týká zalétávání a boje o sladinu. Bude také velké spojování, takže to vypadá že cukru bude dáno také po málu. A možná se i málo vyzimuje, tak se přestane včelařit, protože med pantáti povolí dovézt. Šak dávají dotací zato, že je volný trh, dost, tak ať to kvičí. Na jedné straně povolí vyrábět med a na druhé podporují jeho produkci. Panstvo moudré jako doba sama.

Nebyl lípový rok, na lípách bylo letos málo květů. A počasí nebylo nejhorší, ale taky ne nějak zvlášť dobré. Aspoň tady u nás.

Jak u vás dopadla lípa? Sever moravy lípy kvetly ale včely na ně nelétaly, v medníkách nic, medné komory s řepkovým medem určené na zimu vyžrané, včelstva stáhly plodování, zeslábly, na česnech žádné brady. Nejhorší rok, od řepky bohatě zásobené včelstva na váze průměrně minus 20kg, top špičkové včelstva přes léto -5kg na váze. Nejhorší výsledek stavu zásob co kdy byl. Včelstva stáhly plodování, zeslábly, brady na česnech žádné. V okolí to samé, lípa sem tam rámek po nějakém tom kile jinak prý hlad. Ani Vigor F1 co lípu vždy měly víc, letos nic.

Proč by si včelstvo nemohlo poradit s motýlicí?
Možná záleží na tom, jak jsou včely schopné si poradit s tou pavučinou, kterou motýlice vytváří a která se tuším na včely při likvidaci i trochu lepí. Nebo prostě dobře čistí úl od mrtvých nehybných věcí, ale jak se ta "věc" hýbe, jako třeba larva zavíječe, tak se jí včela bojí a ustoupí.
Nebo prostě funguje tak, že místo toho, aby cizí materiál z plástu vytáhla a vynesla ven, tak místo toho ustoupí a kus plástu, pavučinu, kuklu nebo chodbičku larvy se pokusí zatmelit.