Archiv Včelařské konference

A když vidim,že na prvnim mistě jsou jen dotace a pak až nějaké pěstování čehokoliv,jde z toho docela hrůza.<

Stále vidím, že máš v ekonomice mezery.

Už jsem to tu psal.

1) Penize nejsou tvoje, vydává je státní banka, jsou kryty HDP, tz virtuální motor. Ten je jiný než zlato a jiné drahé kovy a kameny.

2) Neustále probíhá měna, i když ji málokdo zaregistruje. Tato měna je něco jako inventura aktuálního oběživa, které představují papírky nebo virtuální čísla. Běžný člověk ji vidí např. když si musí prohlídnout všechny bankovky aby měl aktuální.

3) Aby lidi fungovaly, předhodí státní představený hodnostář přes peníze lidem ideu. Takto se řídí státní politika financování jednotlivých oborů na kterých funguje chod státní politiky.

4) DOtace, subvence, granty, a jiné příspěvky, atp. jsou základem rozhazování papírků mezi lidi a jsou nato určitá pravidla aby vše fungovalo jak má.

5) Existují simulace od kategorie hry pro děti až pro vysoko postavené ekonomy modely. A tito hráči moc dobře ví co se stane když nějaký segment v chodu zastaví. Dříve se těmto simulacím říkaly pohádky a bajky aby se udrželo moudro a poučení z nich. To je bod pro JosPr. Něco si o ekonomice přečti, o státní ekonomice, o makroekonomii, mikroekonomii. Je to pěkné čtivo.

6) Dotace správně injektované do oboru, se tisíckát vrátí ve formě DPH. Nebudou dotace, nebude DPH. Setrvačnost je sviňa. Když vše okolo už je jen bída. Med je nejlevnější za dobu posledních 30 let i když jinde na jiném kontinentě je jednou tolik. A proč je jednou tolik je o té politice, o těch subvencovaných a dotovaných aktivitách, které se na první dojem vůbec nejeví že by to potřeboval. Třeba mandlový průmysl je velmi prodotovaná věc. Nebo rozvoj zůrodněných půd v Austrálii a nebo zalesňování Nového Zélandu.

7) Stále je nejlepší kázat vodu a pít víno. Představa, že místo nových myšlenek kam dát dotace, se dotace snížily, je o té vodě, protože peněz ve státní kase bylo dost vybráno daný rok co Fialka nastoupil. Může si nyní zelených ploch vysázet kolik chce, ale včelařovi to stále nepomůže, když je med a potažmo jeho práce na úrovni žebroty.

K zemědělství patří i lesnictví, výsadba a pěstění lesů, parků. Moc těch člověkem neovlivněných ploch tu není. I ty akáty, lípy, smrky atd. někdo vysadil. I tyto plochy se vysazují a ošetřují s hospodářským záměrem. Včelařství je jednoznačně indikátorem zdravotního stavu hospodářských porostů (polní a lesní kultury...), které tvoří 90 % veškerého snůškového potenciálu krajiny. I ta buřeň na pasekách je zcela odvislá od lesního hospodaření.

Gupo, kolik % produkce tedy podle tebe je produkce medu z polí?<

Před asi 15 ti a více lety to byla 1/3 pole, 2/3 to byly lesy a sady a jiné stálé porosty. Včelaři dost tady na jihu přehlíželi vliv tzv. bílé medovice, která se nenápadně jako medovicový med dostával do kvěťáku. To skončilo. Např. kvůli hnilobě borovic. A jiných listnáčů. A s větší bídou nyná nastoupil otočený ale oto ochuzený zdroj z polí... Nyní to je naopak, 2/3 z polí a z 1/3 z lesů. Z Babišových polí. Nic jiného totiž už dnes neuvidíš unás, semena se dováží, ovoce se dováží, dováží se i to mizerné maso pro které se jako včely kdysi na Hustopecku opylovaly jeteloviny, kdy se to v Šakvicích granulovalo a sušilo. Pro zajímavost. Nyní je tam zinkárna místo sušky na krmiva. Takže celkové číslo výnosu se snížilo asi o polovinu medu/včelstvo. Alespoň tady na jihu. Fakt je, že co se ve včelařství odehraje na jihu, výše na mapě se později také ukáže. Začalo to kdysi nefunkčními gabony, potom suchem, také rostlinstvem, které nebylo kdysi možné pěstovat jako vinou révu, ale nyní lze vinou révu pěstovat skoro všude do určité v.n.m. Pole jsou stále hladné, medodárnost je nyní více geneticky modifikovaná a v podstatě řízená, jako zbraň proti včelařům a jiným opylovatelům, protože jsou tu nové infekce, které opylovači přenáší v mnohem větší míře kvůli globalizaci. A to ochranář často doporučí do jako osivo koupit aby se nemusel aplikovat nějaký sajrajt za cenu toho, že opylovač bude hladný. Koupit co? Je to asi zdravější mít taková dovezená osiva a sadby.

Lesy leží jsou u kotlů a čekají na spálení a až narostou. Kouzlo typu motorová pila se dostala každému jako zbraň ke kosení lesů do ruk.

Tak musim vedení ČSV pogratulovat k likvidaci 98% organizovanosti.Pětina členů ZO ukončila členstvi,přiští rok avizuje ukončeni členství dalši pětina.Takhle si ustřelit vlastní nohu,to dokáže málokdo.

O jaký poměr jde včelstev z kolika?

Přečtete si recenze, tady to je jasný jak facka, cena 150 Kč je podezřelá a hodnocení je jasné.............


Prodám květový med, cena 150 Kč / 950 g. Med byl ohodnocen Výzkumným ústavem včelařským, s.r.o., Zkušební laboratoří VÚVč Dol,certifikátem kvality ČESKÝ MED, dále pak med obdržel ZLATOU MEDAILI, protokol VÚVč Dol číslo

RECENZE VČELAŘE A MEDU
Známka
král včel
2023-03-02
sračka sraček

velmi nekvalitní sračka, pán velmi nepříjemný jde vidět,že tomu absolutně nerozumí..chce se mi blejt velebnosti

Všichni se camraji medaily z dolu, na to jim každý kasle

Která hlava prišla na to,že trendem dnešni doby není cena? Kvalita je sice kvalita,což by měl med od nasich včelařů splňovat,ale k čemu je kvalita,která leží 3 roky na skladě a jen zabírá místo medu dalši sezóny? Podobné pindy si chlapci nechte od cesty.

No na nějakou medaili z Dolu z vysoka kašlu.Stejně je to jen nabádání k tahání dotaci na rozbory medu.Kdo z členů je registrovaný už na portálu včelaře,má tam v kuriozní kolonce slevy "partnerů" i slevy na rozbor medu z Dolu.Už to vypadá jako večerni akce na gumové rohlíky z rána v super hyper.

Včelstev to moc není,ale včelařů 10,coz mne neskutečně s..e,protože všech jsem si pro jejich přístup k ZO a včelaření vážil,holt krmit Machovou 600 se jim zajídalo,což plně chápu.Zbylo nás už jen 51,z toho dalšich 15 plánuje být nečleny od 2025.Hezky svaz ořezává členskou základnu.
No holt se těch 10 bude účastnit výročky ZO jako hosté.

No holt se těch 10 bude účastnit výročky ZO jako hosté.<

To je dobrý nápad, mít základnu s 3mi funkcionáři a zbytek hosté. Vše ostatní postaru.

Musiš mít nejmiň předsedu,místopředsedu,jednatele,pokladnika a revizora,ti jsou zapsaní v rejstříku.Úředni šiml pak bude spokojen.No a fungovat můžem opravdu tak,jak je nám libo.

A těm ostatním nečlenum budete poskytovat servis zadarmo nebo se vám aspoň složí na ty vaše členský příspěvky? Z něčeho pak Taky Musíte platit schůze Besedy občerstvení léčilo by se teda platili za svoje atd

Co to je servis? Objednání léčiva(pokud neobjednávali už sami,část členů taky objednává sama),odevzdání vzorků (pokud neodevzdávají sami,sami odevzdávají i někteří členové),razítko a podpis na žádosti o dotace pro sekretariát.A to mám zpoplatnit,bo co? Samozřejmě zdarma.Asi by mně hanba fackovala,kdybych měl za tohle něco chtít.
O občerstveni a tyhle srandičky se stará naše sro.To jde mimo pokladnu ZO.Naše výročky jsou zároveň valnou hromadou sro.

Co víte o tom, že se příští rok chystá podání žádosti 1.D elektronicky ? Aspoň by ZO konečně ubylo práce

Nic.Ale uvítal bych kdyby tahle hloupost šla KONEČNĚ mimo ZO.Ale spíš mám obavu,že do toho naši byrokrati zapojí datovku a bude to pro ZO ještě daleko horší.

Mně třeba vadí nesystém v léčení. Se svým malým počtem včelstev si objednám léčivo a většina kapacity toho léčiva se mně zkazí, protože ho do konce respirace nevyužiju.
Mně by se hodila jako služba ZO garance, že to léčivo bude vždy v ZO pro mě k dispozici, že si třeba zajdu půjčit otevřenou lahvičku a po přeléčení jim ji zase vrátím. Ne jako dnes, dy se mně doma hromadí lahvičky se skoro nespotřebovaným léčivem. I když je vůbec otázka, jak s ev nejbližší budoucnosti bude léčba klasickými prostředky vyvíjet.

V tomhle přece nemůže být problém.Sdílená lahvička varidolu pro 2-3 včelaře je běžná věc.

Ono to nějak nefungovalo a ty lahvičky končily u mne. Tak jsem začal objednávat přes ZO léčivo jen pro sebe.

Používáte někdo síta proti ptákům?
Jsem na zahradě uviděl strakapouda, jak se tam krmí ořechy a tak pod dojmem loňské likvidace včelstva, ke kterému se pták prosekal čelní stěnou nástavku, jsem dal z čelní strany drátěné králičí pletivo. A včera, jak po většinu dne mělo u nás svítit slunce do těch cca 25 centimetrů sněhu, jsem tam ještě přidal bílou netkanou textilii, aby včelkám nešlo ostré slunce do česna a ony nevylétaly a nelákaly ty ptáky.

Strakapoud začně dělat díry do úlů v momentě kdy je sníh, dokud sníh není tak je klid. Blbec mi rozbil už i celý vůz, zalepím a za pár dní zase díra vedle vyklove polystyren. Před úly jsem naposled natáhl zelenou síťku proti ptákům co se dává na ochranu hrozna, přistál asi se chvíli zamotal a už byl klid. Ten sníh je spouštěč náletů, nevím proč.

Potvrzuji, loni taky tu díru strakapoud udělal, když před vánocemi přišla podobná zima jako letos. Tehdy o něco mrazivější a sněhu o něco méně. Taky předtím strakapoudi naklovávali výhradně tehdy, když byl sníh, ale včely nezničili. Jen to začali a nedokončili, až loni se jim povedlo vysekat díru skrz čelní stěnu nástavku i loučky plástů přímo na včely. Měl jsem předtím dost často nějaké naklované nástavky a u včelína, kde je zvenku obložení ze dřeva nějak 15 mm tloušťky a zevnitř na těch laťkách sololit a umakart naklovali místa, kde zřejmě mezi těmi materiály cítili zimující mravence.
Když je sníh, jdou na včely možná proto, že jak je sníh všude na větvích a kmenech, tak jim to tam při tesání do dřeva sype sníh na hlavu a u úlů ne. Nebo jsou včely za minusových teplot mnohem hlučnější než nějací brouci ve dřevě a oni je jasně slyší. Nebo v zimě sbírají hodně potravy ze země a když je sníh, tak to nejde.

Podávat požadavek na 1.D elektronicky přes datovou schránku bylo možné letos.

Co bude příští rok? Podle mě, dotace 1.D bude (konečně) zrušená. Takže nemá smysl spekulovat.
m.

Taky jsem došel k závěru, že strakapoud něco žere ze země, co tam hledá? Když nasněží, přesměruje se na úly. Do vozu ale buší celoročně, asi ho baví vytahovat izlolaci polystyren, stejně tam žádného brouka nenajde blbec.

Ne, oni ještě jednou sníží 1D. na 20 korun / včelstvo, zkusí co ještě organizované stádo snese. A posílí kontrolní úředníky SZIF a přidají další evidence a byrokracii navíc.

Co chtěj evidovat, kontrolovat...? Dyť spousta už v těch úlech fčele nemaj!

Dnes došlo Včelařství a světe div se,byla v něm větička k zamyšlení.Podle údajů z Hradišťka je letos k 1.9 o 2000 včelařů míň a o 45000 včelstev míň.Tak to úhyny musely být daleko větší než svaz tvrdil,když se nepodařilo obnovit a doplnit tolik včelstev.

A co teprve letos, bo po této zimě, to budou čísla

Neřekl bych, že to jsou včelaři, kterým se nepodařilo obnovit včelstva. Spíš to budou včelaři, kteří se rozhodli včelstva už neobnovovat.

Kde už to popadalo? My si to vybrali loni,letos klid.

info najdete tady, netřeba zbytečně otevírat Včelařství :-)

https://www.cmsch.cz/evidence-a-registrace/statistiky-ue/vcelarske-statistiky

info najdete tady, netřeba zbytečně otevírat Včelařství :-)

https://www.cmsch.cz/evidence-a-registrace/statistiky-ue/vcelarske-statistiky

Neuvěřitelné a přitom včelařím tak dlouho. Neuvěřitelné.

Setkal jsem se ze dvěma včelaři sdělili,že už nebudou členy ČSV nezaplatili členské příspěvky nechtějí dotace.Je to jejich rozhodnutí,tak jsem jim říkal jestli se registrovali v Hradištku, že ne proč ? Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace. Já na to jak to budou dělat vyšetření na kleštíka
k 15 .2. oni nic kdo,že je dohledá. Nejsem si jist,ale vzorek na vyšetření jsou povinni odevzdat dle Vet. zákona a tam je definice včelstva jinak, jaká je vymahatelnost.

Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace. <

Dobré řešení, mít minimální včelstva v tradičním pohledu na české včelaření a vlastně mít registrované jen stanoviště plné včelstev oficiálně bez včelstev a bez dotací atd. eterinářům dát vzorek a napstat pro vzorce na MV nebo VD z kolika, a jde to i bez pomoci státu.

Pravda k 15 září hlásit nemusí to je až od 7 rámku 3924 ale stanoviště by zaregistrované měl mít A měl odevzdat musí Protože podle veterinárního zákona je včelstvo každé společenstvo včel. A definice pro registraci je podle vyhlášky k registraci a označování zvířat

Pravda k 15 září hlásit nemusí to je až od 7 rámku 3924 ale stanoviště by zaregistrované měl mít A měl odevzdat musí Protože podle veterinárního zákona je včelstvo každé společenstvo včel. A definice pro registraci je podle vyhlášky k registraci a označování zvířat

"Včely si přelečí tradičně a včely k datu hlášení neobsadila 7 rámku se včelami a není třeba registrace."
To je možné jedině když rezignují na produkování medu, protože by museli ke konci srpna zůžit včelstva na 6 rámků 39x24 a tím přezimují ve velikosti velkého oddělku, který zesílí ve včelstvo až někdy v červnu. Takže by zachytili medovou snůšku až pozdní v části června a potom červenci. Měli by maximálně odhaduji třetinu medu než by mohli mít normálně. Nicméně pokud by včely chovali ze záliby a hlavně proto, aby jim opylovaly ovocné stromy a keře na zahradě a sousedům do 500 metrů - kilometru, tak by to šlo. Výhodou by bylo, že by na včelstvo dost ušetřili na cukru na zimu.
Nebo by museli používat speciální metody, jako na září rozdělení včelstev do těch větších oddělků a později při zimování je zase spojovat ve velká včelstva nebo v sezóně klíckovat dlouhodobě matky, aby med dokázaly přinést i ty včelstva v síle oddělku.

Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost.
Taky pamatuju,když se úřední šiml začal montovat do včelařství a několikrát se snažil definovat,co to je včelstvo.Logicky je to společenství včel s matkou.Nějaká definice včelstva pro čerpání dotaci je bezpředmětná.Dotace nikdo povině čerpat nemusí.Tudíž bych se držel definice včelstva jak pro hlášení počtů,tak pro vzorky a na nějaké obsazené rámky pro debilní dotace bych se z vesela vykašlal.

"Ještě pamatuju,že se v budečácích zužovalo na 6,do toho se krmilo a medu bylo dost."
Protože bylo skoro všude dost snůšky. Včelař mohl po začátku května, jak bylo teplo, vzít ze včel 1-2 plodové plásty s mladým plodem, troškou zásob a obsednuté včelami, obložit to v prázdném zadováku 2-3 prázdnými plásty a potom na dva měsíce na ten úl zapomenout. A potom tam přišel a v těch úlech měl silné rozvíjející se oddělky. Kromě toho procenta, kde se matka ztratila při oplozovacích proletech. Dneska by tam neměl nic, kromě molů, protože včely by jen z pastvy bez přikrmování nedokázaly oddělek uživit, natož se starat o matku.
Nebo při vybírání medu mohl včelař včelám vybrat úplně všechen, nemusel kalkulovat a ty zásoby dělit mezi sebe a včely, protože hned druhý den, jak se včelstvo po tom zásahu zkonsolidovalo, přinesly včely i mimo snůšku, ze směsi všelijakých kvetoucích rostlin víc než včelstvo spotřebovalo.
Dneska, pokud to není v probíhající snůšce, se zásoby musí děli, 10 kilo nebo i víc pro včely a teprve zbytek pro včelaře. Jinak by včely mimo snůšku trpěly hladem.

Je to tak. Dnes květnový oddělek ze 2 plodových plástů + 1 zásobní 2kg to je tak akorát na rozkladení matky a pak se musí celou dobu až do září krmit. Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. Kde je hlavní snůška jen řepka tak tím snůška končí. 90% kmenových včelstev na váze od řepky běžně klesají dokonce i v době květu lípy, některé donesou sice trochu lípy, ale prožerou mezitím 10kg řepky z medné komory a nakonec se i takové téměř netočené včelstva musí dokrmit. Celkový výnos na celou včelnici vytočený med minus spotřebovaný cukr v průměrný rok = přesně 0kg výnos. V podstatě výnos medu tvoří jen ten následně zakrmený cukr. Kdyby nebyl cukr, bych chtěl vidět kdo by kolik vytočil a jak by včely přežily do dalšího roku.

Ministerstvo údajně ořezalo dotaci 1D, takže příště nebude ani 50 korun? Myslím že těch 20kč na včelstvo bude za chvíli realita. :-) Hloupý kdo nebere :-)

Možná někde na jižní moravě kde jsou akáty, slunečnice tak si přinesou. <

Dovoluji si připomenout, že na jižní moravě, jak tu neustále připomínám, je větší bída na snůšku než na Brnem výše a v Čechách, protože tomu tak je. Důvody jsou extrémí těžba akátových porostů a slunečnice často se spornou nektarodárností kdy záleží více na osivu které u stanoviště někdo osel než na vizuální uklidňující vizi rozkvetlých polí.

Existuje hodně metafor, kdy si někdo myslí, že se tu plivne do hliny a vyroste všechno, nebo tu má včely a sklízí bezproblémově tuny medu, je to lež, mystifikace, záměr někoho uvést v omyl atd. Na jižní moravě, jak se často přirovnává, jsou medné výnosy již více než 10 let nízké a velmi mizerné. Stejně tak ovocnářtví prakticky nefunguje krom pár meruňových bláznů, kterým již potřetí za sebou tz i letos pomrzly květy a měli tak minimální úrodu plodiny, která je kvůli konkurenci vlastně za normální peníze neprodejná.

Jediné co tu funguje aktuálně je chov koní a pěstování révy vinné, protože je to velmi aktivně dotovaná činnost podporující zážitkovou turistiku čechů a ostraváků, kteří se sem jezdí dívat na tu úrodu, když konzumují nějaký import nebo práškovou výrobu pod dojmem konzumace místní úrody.

Píšu to protože se to často slyší toto přirovnání s jižní moravou kde je vše. Není tu už skoro nic a lze to snadno dokázat.

Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu, úplně bez námahy, stačí mít jen na jaře nějaké včely, žádné podněcování, zateplování, zužování, piplání jako na severu, prostě teplo na jihu a silná snůška. Pochvaloval si hlavně akát, samozřejmě může zmrznout, pak jsou v doletu další plodiny i z polí, na severu končí řepka a konec váha klesá. Úplně ideální to na jihu nebude, teplo jde ruku v ruce s varroa, viry, úhyny a chce to mít dobré stanoviště přímo akátový les. Není to jediný případ, takových tvrzení sever vs jih je mnoho co tam k vám nakočovali, byl jsem tam u vás na jihu i na stanovišti na rakouské straně přímo kvetoucí akátový les, zírali jsme u nás sever nic takového jsme neviděli.

Tak ona krajina se obrovsky zjednodušila. Dřív před komunisty katastr každé obce obhospodařovaly stovky lidí. Bohatí technologicky vyspělí sedláci. Sedláci lempli nebo chudí sedláci, co neměli na pořádné stroje a tak na jejich polích byly plevely. Chudší sedláci provozující třeba zátopové nebo jiné chudé louky, kteří neměli na jejich odvodnění nebo zůrodnění. Kovozemědělci a bezzemci, co různě vysíkali své kousky pozemků nebo vysíkali s dovolením cizí kousky a lesíky, aby měli krmení pro králíky atd. Všelijaké kousky pozemků provozované jako pastviny, větších i malých sedláků i obecní pastviny pro ty chudší. Řemeslníci, třeba košíkáři, co provozovali třeba hlavaté vrby a podobné porosty jako zdroj proutí... Většina těch lidí, co dobývala z přírody nuzné a často velmi pracné živobytí, současně svou činností udržovala v krajině i slušnou včelařskou snůšku.
Komunisté sjednotili vhodné pozemky ve velké lány a rozorali mezi nimi meze a drobné krajinné prvky, ale ostatní, chudé kousky luk a pastvin, lesíky a lesy nechali v podstatě tak, takže v krajině, i díky drobným chovatelům vysekávajícím ty plochy na krmení svých zvířat, byla pořád nějaká slušná snůška.
To až vývojem po Sametu krajina z pohledu včelí snůšky degradovala do současného stavu. V dnešní krajině jsou jen tři typy kultur. Jedna je produkční intenzívně provozované pole. Až na řepku prakticky nic pro včely. Druhá je produkční les, majitelem prosekávaný a čištěný tak, aby zase byl co nejvíc produkční. Zase velmi málo pro včely. A třetí jsou ostatní plochy, které se nehodí ani na produkční les ani na pole. Ty se dnes hodnotí jako zátěž, protože případná produkce, třeba za dřevo je z nich malá, naopak se musí udržovat. Ty plochy se mimo nutné údržby, jako je obsíkávání okolí cest nebo kácení stromů, které by mohly spadnout na cestu nebo elektrické vedení, nechávají bez údržby zarůst. Pro včely je tam jen velmi málo, protože rostliny pro včely jsou z velké části přerosteny a zahlušeny nevčelařskými.

"Jistý profík, ze severu zřidil stanoviště u vás na jihu, prý z otevřenou hubou čuměl na několikanásobné výnosy proti severu,"
To může být klidně i na našem severu někde v podhůří pohraničních hor. Stačí, když tam bude členitý les, kde v prolukách mezi kousky třeba i lesních monokultur různého druhu a stáří je třeba maliník a a ostružiník a další včelařské rostliny a v monokulturách občas mšice a medovice a mezi lesy jsou extenzívní kvetoucí louky a pastviny. Nebo občas i nevyřezané divoké nálety. Stačí, když tam na ty zdroje pastvy není převčeleno. Když tam jsou zdroje pastvy jenom pro 4 včelstva na Km2, tak tam jsou pro ten kilometr čtvereční na stanovišti 4 včelstva a ne na třech stanovištích 24 včelstva. Když tam jsou zdroje pastvy třeba pro 25 včelstev, tak jich na tom kilometru není třeba 160.
Před pár roky jsem se náhodou dostal do Hradce nad Moravicí, i vyšlápl jsem si směrem kolem tamějšího zámku a tamější zámecké zahrady nahoru a za koncem toho zámeckého ohrazení jsem se do takové krajiny dostal. Extenzívní podhorské svažité louky, místy členité lesy, tam by taková snůška mohla být. V podstatě velice podobná krajina, jako u nás byla v době před rokem cca 1975 ve více podhorské části katastru, než místní zemědělci to hospodaření pořádně rozjeli.

Na jihu Moravy jsem pracovně trávil hodně času,ať už to byl Hodonin,Hovorany,Blučina,Opatovice u Rajhradu,Holasice,Břeclav,Strachotín,most přes Nove Mlýny u Pasohlávek,objízdné trasy,Drnholec,Nová Ves,Novosedly,Březí,Dolní Věstonice,Dolní Dunajovice,teď Znojemsko-Višňové,Hostěradice a další vísky nebo úseky různě po jihu Moravy.Samozřejmě coby včelař si vždycky všímám včelí pastvy.Někde hojnost akátů,někde svazenka,hořčice v meziřadí vinohradů,všude žluto od slunečnic (tohle doma vůbec neznám,slunečnice se nepěstuje vůbec),někde lužni lesy se spoustou pastvy,ale někde vůbec nic.Pro stanoviště s pár včelstvy dostačujíci,pro těžaře medu se spoustou včelstev,pokud nemá mraky malých stanovišť asi smolík.
Ale určitě bych si tam vybral vhodná místa.Coby hoby včelař.
Ps:zapoměl jsem na Oboru Soutok,po pravdě tolik vcelstev na tak malém územi jsem dlouho neviděl.

Ale jinak bych neměnil samozřejmě svoje stanoviště na rozmezí kulturní krajiny a lesniho masivu Drahanské vrchoviny,byť jsou snůškové poměry poslední léta hodně ovlivněné suchem.Zatím vždy zajistilo přísun nektaru a pylu mým včelkám po celou sezónu a něco medu i pro mně.

Píšu o tom, že to bylo kdysi, bylo by vhodné doplnit čísla roků kdy si to tak kdo pamatujete. Protože posledních 10 let prudká změna a poslední tři roky úplně na minimu. Stanovišť mám přes deset. A nastala nejen kvůli tomu silná redukce u mne. Možná je tomu někde jinde lépe. Kdo to má u polí, je to lepší, kdo to má hodně mimo pole také o torchu lepší.

Já to období dostatku na tehdejším stanovišti v lese mám tak od roku 72.
Pro včely tam bylo několik různých zdrojů. Stanoviště bylo blízko od místní hůrky, na té byly lesy, hodně smrkové monokultury, takže medovice. Tam někdy okolo roku 70 kus lesa vykáceli a paseku osázeli smrčky, ale pak se o to nestarali a paseka napůl masívně zarostla maliníkem a divokými nálety lip, osik, dubů atd. Pod lesem byly na hůrce pastviny s kravami, krávy měly části lesa volně přístupné, části lesa likvidovaly když tam utekly. Jak po roce cca 72 zmizely, v tom kravami "vyčištěném" lese se rozrostl zase divoký maliník a další kvetoucí rostliny. A na pastvinách vznikly kvetoucí trávníky. Hůrku potom obtékal potok a v jeho rozlehlejším údolí byl potoční porost typu vlhkého listnatého luhu. Tam vedle těch malin byla spousta květin a hlavně dost líp a javorů klenů. A kolem toho potočního porostu byly nějaké vlhké louky. Na druhé straně od hůrky a od včelína pak byly místní lesíky cca třetina smrkové monokultury, cca třetina smíšené lesy, hlavně listnaté, ale i nějaké borovice a modříny a zbytek vyrostlé přírodní nálety asi z toho, jak to v padesátých letech převzal stát a stromy s cenným dřevem se vyřezaly a volný prostor zarostl. Tam byly zase lípy, javory kleny, ale i na jarní rozvoj břízy, osiky, topoly, lískové keře ,třešně ptačí atd. Zbytek na té straně, cca třetina rozlohy, pak byly pole, tehdy ještě se spoustou hořčice a ohnice, vlčího máku a chrp v obilí a v podletí a na podzim strniště žlutá od ohnice a hořčice.
V té době jsme tam měli běžně několik druhů medů. Světlý jarní, zlatožlutý květnový z javoru klenu, žlutý z divokého maliníku, luční z kvetoucích trávníků z pastvin po těch kravách, první medovicový hnědočervený v červnu, světlý nebo tmavý hnědavý lípový a nakonec po lípách ještě na začátku srpna hnědý až načernalý druhý medovicový med.
Situace se zhoršila okolo roku 80, kdy tam udělali přehradu a zatopili údolí potoka a část luk, přišli jsme o většinu líp a javorů klenů a část divokých malin a včelky na hůrku na trávník a lesa na ní musely létat nad vodou. Pak se zhoršovalo prostředí, protože na tu vodu začaly v létě chodit stovky až tisíce lidí, bylo to tam pošlapané, pojezděné auty, zahovněné, zasypané odpadky. A skončily podpůrné snůšky z plevelů na polích, protože zemědělci začali používat herbicidy. Po roce 89 pak bylo další zhoršování, lesy se vrátily soukromníkům a ti postupně ty rozčleněné nepořádné socialistické lesy, které dávaly snůšku, likvidovali a paseky nově osazovali. Osazovali je hustě sazenicemi do posledního metru svých pozemků, pečlivě vyžínali kolem sazenic trávu a plevely a nenechali tam řádnou včelařskou dřevinu, takže ty lesy se psotupně staly pro včely téměř pusté. Mimo případnou medovici. Ale medovice začala taky mizet, zřejmě jak postupně vymizely hodně smradlavé kotle na uhelné kaly a na uhlí či jiné zněčištění vzduchu, které zřejmě poškozením stromů umožńovalo lepší množení mšic.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné? A co u vás?

Mně ne.Od té doby,co krmení cukrem omezuju na pouhé dokrmení,je to nad nulou.Ale že bych počital každý soudek medu,to by mne mohlo ohrát.Je to hlavně zábava.

Abych to doplnil.Mám 39x30 v kombinaci 39x15 nebo 39x24 a prvni mednik je vždy včel.Z něj neberu.Většinou bývá ještě v srpnu plný medu.Takže jenom dokrmuju v průměru 6 kilo na podražení případné melicitózy.
Po tragickém loňsku,kdy jsem vyzimoval 2 včelstva ze 40,jich letos zimuju 20.Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky.Ono není nad to,když přeleták naplní medník na řepce po druhé a oddělky na ní přirozeně jedou bez krmení.A já tenhle podivný med nemusím vytáčet,ale můžu si s klidem počkat s včelstvy,které dorostou do snůškové zralosti na ostružinu,les,případně na jedli.
Bývaly doby,kdy jsem počital výnos po kilech z mladické nerozvážnosti,dnes na to dlabu,soudek sem,soudek tam.

Jednoduché počty. Vzato na celý provoz vytočený med mínus zakoupený cukr = reálný výnos. Mi vychází poslední roky 0kg, je to špatné?<

No pokud se kupuje každý rok pro stovku 3 tuny a vytočí 3 tuny, vlastně když se pomine to, že bez cukru by nebyl med který se má vytočit a znovu nahradit, profit je jen rozdíl mezi nákupem za cenu cukru a prodej medu. Když se vezme brutto cena v podstatě zaměstnání okolo 300 včelstev se vyrovná v konečném výsledku 8 mi hodinové pracovní době trochu lepší práci, třeba vedoucí Lídlu nebo nějaký lepší vrátný.

Život je zajímavější ai krátký a včelám je jedno nějaký včelař který jim daruje svůj život. Proto by měl člověk jít dál a zapomenout když dojde něco jako syndrom vyhoření nebo jiná událost např. rodinnýho typu.

Co čert nechtěl,bude sudý rok a s ním řepka pár metrů od stanoviště,coz znamená u mně trhání včelstev a přeletáky v půli květu řepky<

Odvezl bych silnější část až půlku jinam před rozkvětem.

Cíleně taky nepočítám ale mám v bednách připravené sklenice, stejně tak předem připravaný cukr ... po sezoně se podívám kolik zbylo prázdných sklenic a kolik zbylo cukru a postupně syslím cukr v akcích na další rok. Posledně jsem se už dohadoval s vedoucí, cukr jen 10kg ač v létáku nebylo uvedeno, nakonec musely metrák pustit. Ale už mě tohle cestování pro cukr bude nebude, čumím na prázdnou paletu, nebaví. A o to míň že v čím dál slabším výnosu cena medu stagnuje, je na každém rohu, a ztráty včelstev letos přesáhly opět červenou čáru ... Prostě starý zaběhlý systém skončil, rentabilita je pod čarou.

A s řepkou už byly takové roky že kvetla všude, ale včely z ní skoro nenasbíraly, propršela, zima, vichr a to je teprve terno.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit. Pro mě slušný výnos začíná okolo 40 kg na vyzimované včelstvo se započítáním oddělků i slabochů. Nekrmím prakticky vůbec. Svezu včely ke slunečnicím, které medují. Mám to opačně než gupa, poslední 3 roky byly u mě velmi slušné. Ale kdybych nebyl pružný a nechal včely bez snůšky tam, kde žádná nebyla - asi bych si taky stěžoval. Stanovišť i včelařů konečně ubývá a letos to bylo znát jak na snůšce tak na zdravotní situaci. Jen tak dál...

U mě konkrétně jsem letos spotřeboval na 1000 kg medu jen 70 kg cukru a ten šel hlavně pozdním oddělkům. Květnové jsem krmit nemusel a ještě jsem z nich něco odtočil.

Loni to bylo na tunu medu asi 300 kg cukru.

To máte díky snůškám, i ta slunečnice. Na severu třeba po řepce žádná slunečnice není, ani akát. Posunout se o 2 kilometry tak to je to samé možná ještě horší, vybíral jsem stanoviště podle zavčelení co nejdál a stejně mám i tak v doletu xx včelstev. Možná o 20-30 kilometrů někde k lesu, ale to už je příliš daleko pro hobbyvčelaře, prodražené cestování, navíc nejistota jestli nebude úživnost ještě horší. Z vyprávění místního včelaře takové pokusy už byly, odvezli kočovák 20km o 3 dědiny ke smíšenému lesu, po 3 letech nepřinesly z lesa vůbec nic, hladné dovezli zpátky.

Někdy stačí změna o 1 - 2 km a výnosy jdou okamžitě nahoru. Kdo nemá cit pro výběr vhodných stanovišť, bude včelařsky vždy živořit.<

To skončí, na záplavové straně okolo Bulhar splavu jsem měl včely také, dokonce jsem i jednou doplul ke včelstvům v březnu na kánoe v roce co byla Praha hodně pod vodou, celkově přestárlé lípy, hodně zvápenatění, bez problému ztráta stanoviště v podletí když nějaký blbec vedle krmil a roznesl po okolí loupeživost, docela vlhko kvůli spodní vodě. Nic moc místo. Když hore k silnici nevyseli slunečnici, v podstatě hlad. Pamatuji tam i Ha paprik, cibule a okurek, do kopce tam zatím ještě funguje zelinář, ale nic tam na semeno nemá. Hned vedle VÚ osevářský který zkoumá za pomoci VŠ študáků řepku na políčkách. Byl jsem tam asi deset let. Ten les a množství cukru na tunu asi odpovídá, takže nic moc, bývaly mnohem lepší místa která jsou dnes opravdu horší než tyto mokřady kde se daří hodně VD.

Není to o citu, je to o plánech co se dějí okolo stanovišť, které stále probíhají. Mám na mysli takový průběh událostí v horizontu dvaceti let.

Les se normálně vytěží a po těžbě dlouho nic. To samé s lípama, akátem atp. I když se obnoví třeba akátový porost, trpí neustále nějakými plísněmi, třeba viditelně v okolí Hustopečí. Ano, akát ve velkém v pásech okolo cest žloutne a trpí chorobami. Trvale nemocný, nepomůže ani holoseč a obnova z obrůstků. Zatím se to moc nešíří ale občas to lze pozorovat nejen u těch Hustopečí.

Pokud jsou na jaro silné včely, tak tahají už z vrb, bylinného podrostu, ptáčnic a javorů. Pokud v okolí není řepka, je to ten nejlepší med. Pak se obvykle jede na akát, ale někde snůška pokračuje z jírovců, pohanky a svazenky. Po akátu lípa, slunečnice. Občas se někde vyskytne i medovice. Ale je to místo od místa. Je třeba prozkoumat okolí a zjistit od zemědělců jakou slunečnici vysévají. Nejlepší jsou španělské odrůdy. Jsou stanoviště, kde se dá chytit takto kontinuální snůška od konce března až do konce července. Občas se dá najít saflor nebo ostropestřec atd...

Řepka mě nezajímá. Sad, ze kterého jsem míval čistý jabloňový med (75 ha) přestali udržovat a postupně jej likvidují.

Teď už se těží jen po 1 hektaru, což v lese o 600 ha nic neznamená. Něco se odtěží a někde už zase dorůstá mladý les. Třeba na pasekách kolem obory Soutok je na podzim tolik astřiček, že jakékoliv krmení je úplně zbytečné. Navíc lesáci teď prioritně těží včelařsky nezajímavý jasan. Lípy a javoru je v lese víc a víc.

O kolika stokilech hotového medu z Ha akátu se bavíme? A ani těžba po hektaru neznamená, že těžba (holoseč) nemá vliv na snůšku.

A těžby jsou zpravidla systematické s chronologií od začátku do konce, nebo od středu do stran. Takže pokud se na 20 let udělá plán těžby náletu typu akátu, tak se zpravidla do 10ti let vytěží všechen. Jakmile má průměr kmenu, znovu a znovu. A to dělá ze 100 let až 80 snůškově kničemu. Jsou vtom i neúrody typu pomrznutí.

Něšco jiného je, když je akátu opravdu hodně, ale silničáři ho nechcou protože narušuje asfalt, do větrolamů s nehodí a citlivý na zemědělskou chemii, v lesích se drží, ale je ho podle mne málo.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.

Měl jsem na mysli systém těžby v lužních lesích. Jinak na slušnou snůšku z akátu stačí 20 ha. Když to vykácí, tak se prostě přestěhuju na jiné stanoviště.<

Asi kam? Když všude probíhá po cca 1Ha těžba. Lze pochopit v systému těžeb, základy okolo zdrojů snůšky? Prostě jsou systematicky a v chronologii plánů stále eliminovány. Nějaký cit pro výběr stanoviště je jen dojem který brzo pomine.

No jestli ten cit na výběr stanoviště vám funguje i v severnějších oblastech kde na akát, slunečnici můžete zapomenout :-)
Když jsem stál v rakousku u nekonečného hustého akátového lesa a za zády odkvetlá řepka, vedle slunečnice a v dohledu další pestré klikaté drobné políčka po pár hektarech, tak jsem v tom místě taky cítil že tam musí být dobré pro včely když je tam několik jistých květových snůšek na tom nic zvláštního není. No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.

No mělo to jeden háček, k tomu akátovému lesu nakočuje celé okolí, dokvete tak všichni pryč.<

Několikrát to tu bylo zmíněno, a potvrzeno nejen ode mne, nezáleží na tom kolik květů kdo vidí, záleží na nektarodárnosti. Protože i slabé včelstvo donese desítky kil pokud má z čeho.

Systém hodnocení snůškové výnosnosti přeci není o jen o pocitech. Prvním a posledním měřidlem jsou včelstva. Otázka tedy zní. Byly tam moje včely? Ne? Tak je to 100% jen o pocitech a ne o faktech které podporují informaci o velkém výnosu medu.

Když přijde to správné počasí a akát zameduje, tak je skoro úplně jedno kolik je tam včelstev. Takže žádný háček bych v tom neviděl. Kdo nezažil, nepochopí.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.

Gupo les se kácí podle hospodářského plánu. Takže existuje něco jako cyklus kácení a obnovy. Zkus si o tom něco zjistit. Lesů u nás od Marie Terezie výrazně přibylo - to je fakt. A převézt včely ke snůšce je základ profitabilního včelaření už od dob faraonů, kdy se kočovalo s úly po Nilu. Sedět na místě, doufat a zoufat je marnost.<

Nic o čem bych nevěděl. Mobilní mám všechny včely, co není na paletě nebo ve voze, je na zbytek připraveno plato. K čemu je ale vyhledávat a obsazovat místa zpravidla již obsazené? K nasrání? To je jeden aspekt. Další jsou povinné ztráty při kočování, další jsou náklady na přepravu, čas, zklamané naděje, protože to někdy nevyjde a nesou se jen náklady, ...

Existují lepší ekonomické strategie než kočování, jinak by se kočovalo o sto šest.

Spíš je třeba převézt včely tam, kde o tom zatím ostatní včelaři neví a je tam snůška.
Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. A to ještě je tehdy, když jsou včely umístěny přímo v kvetoucím porostu nebo tak do 400 metrů. Jak jsou dál, klesá účinnost, protože létavky část nektaru spotřebují pro sebe. Stačí když se sjede na místo velké snůšky akátu včelstva pár větších včelařů a na kilometru čtverečním klidně můhou být stovky včelstev. Těch hektarů včelařských dřevin tam už pro všechna ty včelstva musí být desítky a to přitom v lese speciálně nevysázeném člověkem nebývají monokultury, toho třeba akátu tam může být jen polovina nebo jen třetina. A ten les, aby uživil všechna ta včelstva, tak musí být ještě 2x, 3x nebo ještě víc rozlehlejší.

Vydatnost včelařských rostlin se uvádí od asi 500 po 1000 až 1200 kg sladiny, zřejmě nektaru, protože to měří odběrem nektaru z květů, na hektar. 1000 kilo nektaru se po zahuštění na med zmenší na 200- 500 kilo medu, to je tak na +-10 - 20 včelstev. <

No prosim, došlo na počty. Pokud se zdroj akátu, někde na remízce vyholí, třeba i 30arů, má to velký vliv na situaci mezi poli. A na JM jde oto, že akát je často jen přimísenina např. ve větrolamu, na remízce, někde na nepřístupném místě, nebo na přístupném. A tyto kousky naráz padly zpět do rukou investorům, lesákům, obcím, dětem majitelů, které došli nato, že ze dřeva jsou pěkné peníze i nastojato.

Takže pokud se bavíme o spolehlivosti akátové snůšky, musí akátu být lokálně hodně protože je to často těžená dřevina kvůli teplu a musí mít různé stáří a musí mít kvalitní půdu a dobré počasí. Cokoli chybí, akátová snůška je mizerná.

r=3km a to se rovná cca 30km2 a to se rovná 3000 Ha

Plošný rádius včely medonosné při letu až do 3 km od svého úlu, obsahuje až 3 tisíce Ha v ideální rovině. Ve zvlněném terénu a v pohoří to může být mnohem více.

Pokud včela medonosná se neuživí na této ploše, jde opravdu pro ní a její včelstvo, o ekologickou katastrofu.

To jen k poměru dodaného cukru a odstředěného medu 1:1.

Tato matematika je podávána s citem a ohledem na výběr stanovišť v ČR a to jako sdělení a poukázka na životní prostředí v kterém tu žijem. Osobně bych řekl, že nic moc.

V zemědělské krajině je střelím 90% plochy katastru obdělávaných, kde je rovina tak možná až 95% je zemědělská plocha. Ten zbytek je zástavba, remízky, lesíky, zahrady(hřbitovy) hoblované příkopy mulčovačema, vodní plocha...

V takové krajině je včela závislá pouze a jen na tom co ji naservírují zemědělci.

Při dnešním zavčelení, které je cca stejné jako před 30 lety, je stav takový, že je třeba mít včely do řepky v síle aby naplnili medník i ve špatném počasí. No a pak platí to pravidlo, kolik se z té řepky odtočí, tolik se za 2 měsíce v červenci průměrně dokrmí cukrem ( počítáno i s oddělkama které ten cukerný průměr kazí). Bez ,,neproduktivních" oddělků co se nechávají od založení jen krmit, bez nich by to nešlo, při ztrátách 30-50% včelstev ... Ti co si nenamnožili čas od času včely nakupují když příjde blbý rok.

Kde jsou akáty, slunečnice, svazenka na semeno, inkarnáty, možná medující lesy tak stav bude určitě lepší, jak s medem tak i s oddělkama co se samy nakrmí z přinesené sladiny.

Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových

Ukazatel
rok 2020
Celková výměra 7 887 104 Ha, (na km2 posunout čárku o dvě místa doleva)
Zemědělská půda 4 198 728
z toho:
   orná půda 2 921 945
   chmelnice 9 100
   vinice 20 190
   zahrady175 346
   ovocné sady43 560
   trvalé travní porosty 1 028 587
Nezemědělská půda 3 688 376
z toho:
   lesní půda 2 678 804
   vodní plochy 168 421
zastavěné plochy a nádvoří133 898
ostatní plochy707 253






https://www.mzp.cz/cz/statisticka_rocenka_zivotniho_prostredi_publikace

Otázka pro znalce.
Zajímavé je, že pro srovnání plochy sadů. Sady jsou velké asi jako plocha 6km na šíři a 70km na délku.

Třeba je k neuvěření, že vinaři, při celkové roční produkci 550 tisíc hektolitrů mají, pokud počítám správně, výnos 27 litrů vína z áru.(10x10m)

Jasně, výsadby co nerodí, ouvratě atp. Ale pro v průměru 27 litrů vína z áru berou dotaci jen na zřízení 2000Kč/ar co vím že bylo kdysi. tj. 200 tisíc na Ha. jen na založení vinohradu.

27litrů produkce vína z áru v ČR. Počítám správně? A mají konkurenci v dovozu asi 1:3, tz. na vyprodukovaný litr v ČR se doveze importem 3 litry.

Kolik dostává vinařství v ČR dotací celkem?


Jak je teoreticky dotována přepočítaně, produkce 1l vína z medu oproti 1l vína z hroznů? Prostě kdyby produkce z medu byla včelaři převedena na medovinu.

Kolik by po takové dotaci potom mohla teoreticky stát produkce litru medoviny oproti dnešku?

To máš ale sady,které jsou oficiálně zvány sady.Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.A to tady máš u každého původního baráku.60-80 ovocných stromů není žádná výjimka.

3 km radius pro včelstva se nedá počítat jako jednotná plocha, protože je zásadní rozdíl mezi poměrem, co včela donese a spotřebuje do těch 400 - 500 metrů od úlu a třeba z toho, co je 2 - 3 kilometry daleko. Z takové vzdálenosti ve skutečnosti donese 2, možná 4x méně. To je třeba pořádně zohlednit, protože když vezmeme kruh 3 km od včelstva, tak právě prstenec plochy vzdálené 2 - 3 km od stanoviště včelstva má z těch 3 km radiusu největší plochu, kde bude asi nejvíc zdrojů snůšky, ale medu doneseného z té plochy je nejméně.
Jinak pro dolet včel funguje až 5 kilometrů, ale na takovou vzdálenost včely i z monokultury včelařských rostlin donesou sotva pro svoji vlastní spotřebu. A mnohokrát včely létají přednostně na mnohem horší, ale podstatně bližší snůšku než na vzdálenost 4 - 5 kilometrů.
Co se týká ovocných sadů, které nejsou oficiálními produkčními sady, to znamená co se týká běžných zahrad, tak u nás se s nástupem nových moderních vlastníků zminimalizovaly. U nás byly za socíku zahrady tak z 80 - 90 % ovocné sady a kde nebyly sady, byli často milovníci skalek a podobných okrasných útvarů, kde bylo zase plno kvetoucích rostlin. Dneska je tak na 80 % zahrad hoblovaný anglický trávník hodně s okrasnými jehličnany a na hustota ovocných stromů výrazně snížila. jednak se snížily počty, jednak byly vysokokmeny a polokmeny z velké části nahraženy malými tvary. Svoje taky udělalo zmizení kvetoucích trávníků, které produkovaly píci pro králíky. Taková pampeliška - smetánka v trávníku na jaře dokázala odstarat velmi dobrou snůšku medu i pylu. Řekl bych, že u nás je v intravilánu obce naqbídka snůšky tak nízká, že uživí sotva pár včelstev na kilometr čtvereční. Vypadá to, že dokonce takové zavčelení už ohrožuje při trochu nepříznivém jarním počasí opylení těch zbytků ovocných stromů, které tady ještě jsou.

,,Obdělávané půdy je asi 4,1 mil Ha z 7,8 mil Ha celkových "

To je statisticky na celou plochu. Ale píšu že konkrétně kolem mnoho dědin je typ obdělávané zemědělské krajiny tak tyto čísla pak neplatí, tam je 90% zemědělské půdy a travních porostů na kterých nekvete skoro nic. Stačí se podívat do mapy na letecký pohled, v doletu spousty stanovišť třeba žádné lesy ani nejsou.

Je dalši spousta sadů,které nikde zapsané nemáš.Můj sad taky nikde nefiguruje jako sad,louka není oficiálně louka,pole nejsou pole,v žádném LPISu tyhle zahrady nenajdeš,dotace na to nikdo nečerpe.<

No, takový postřeh, kdyby stát strkal okatě pár šestáků stejně jako do včelařů do sadařů amatérů přes nějaký svaz, tak by bylo mnohem více zdrojů.

Tak tam něco naškrabte nebo posmetejte po zemy a pošlete za ně.
Dělám to tak roky s tepla domova.

Na výroční schůzy vyhlásí asi 45 nul a na jaře je více jak polovina bez včel :-)

Rozdají si metály a diplomy, pojí se párky a jde se domů.

At žije ČSV a jejich připosraná EpM300.






Já na to jak to budou dělat vyšetření na kleštíka
k 15 .2. oni nic kdo,že je dohledá. Nejsem si jist,ale vzorek na vyšetření jsou povinni odevzdat dle Vet. zákona a tam je definice včelstva jinak, jaká je vymahatelnost.

No nevím, s těmi sady se mně to zdá nadmíru optimistické. Kdo dnes provozuje víc než 2 - 5 čtvrtkmenů či polokmenů, co zbyly na zahradě po předcích? Kdo se o ně stará, ořezává je a hlavně kdo je ze žebříků a obírákem na podzim obírá a kdo potom skladuje ty aspoň desítky kilogramů zimních odrůd, aby rodina měla dost vlastních jablek přes zimu až do tak května?
Nebo kdo je setřepe a posbirá do pytlů, aby je prodal coby jabka na moštování za 5 Kč za kilo? Nebo kdo je na podzim celé dny až týdny obírá, aby je prodal za 25 za kilo a současně je měl uložené aspoň na dva měsíce, než všechny ty plody prodá.
A s jiným ovocem než jablky to je podobné.
Pokud je to v malém a obírané ručně, na vlastní spotřebu je to příliš moc a na prodej zase než se to vypapíruje a všechno prodá, sežere to spoustu času a získá se z toho málo peněz. Maximálně snad by to bylo pro nějakého důchodce, aby se zabavil a nenudil.
Já spíše vidím, jak jezdím busem do města přes místní vesnice, jak v neudržovaných zahradách je pod jabloněmi na podzim do sněhu červeno nebo žluto od spadaných jablek, které nikdo ani neposbírá. A jen se tam čeká, až původní starý majitel zemře neb odejde do domova důchodců a nový mladý majitel stromy zplanýruje a postaví tam nový domek nebo tam udělá anglický trávník a bezúdržbové jehličnany.

Mám 5 třešní,5 broskvoňí,5 meruněk,10 hrušní,12 jabloní,5 ringlí a 30 švestek,pološvestek,meruňkošvestek,broskvošvestek a durancií.Celkem 72 stromů.Prohnáno přes kotel a trubky je to pěkných pár demižonů,přes kuchyň spousta marmelád a zavařenin.
Co hlavní,mají to včely pár metrů od česen a to se v jarním počasí počítá každý metr.

To spíš většina to omezuje. Dobré sklepy, vlhké a studené, kde by se jablka a jiné ovoce a zelenina mohla skladovat až do léta příštího roku, se dnes obvykle nedělají, slivovici a jiné domácí pálenky ti mladí nepijí tolik, aby se to z každoročního pálení vypilo, pomalu už ani neumí dělat pořádný kvas... Maximálně tak snad ta produkce povidel, marmelád a zavařenin, ale na to pro jednu rodinu stačí tak 1-2 pořádné kýbly švestek, jablek a hrušek a po půl kýblu drobného ovoce. Na to stačí Od každého druhu jeden větší strom plodnější odrůdy od čtvrtkmenu výš a na drobné ovoce řada kolem plotu. A když si to člověk spočítá tu práci, tak možná ještě levněji stačí objednat to ovoce na internetu. Nebo dnes při trochu štěstí v supermarketu na takové ovoce napálí občas příliš vysokou cenu a potom ho musí rychle prodat, aby se nezkazilo, za dost nízkou cenu, takže se dá relativně levně dostat nejvíc k jablkům, občas k hruškám a někdy ke švestkám.
Ovšem když někdo nemá té zahrady aspoň hektar, má včely na malé zahradě, tak potřebuje na snůšku mít v okolí v doletu včel aspoň 20 ovocem hustě nacpaných zahrad, lépe 40, a to je problém.
Plus ještě k tomu je možná na snůšku pro včely důležitější kvetoucí trávník, takový, jaký se dříve sekal dvakrát ročně na seno pro králíky nebo několikrát ročně v době prvních květů bylin v trávníku sekal na zelené krmení. Z toho byla na jaře slušná snůška z pampelišek a dalších a po zbytek sezóny až pomalu do října slušná podněcovací snůška sladiny i pylu. Ten se v zahradách likviduje třeba týdenním sekáním asi ještě častěji než ovocné stromy.
Jinak potvrzuji tu potřebu ve špatném jarním počasí mít včely hned u ovocných stromů. Pamatuji rok, kdy v celé době květu ovocných stromů bylo velmi mizerné počasí typu studeného deště a potom bylo u stromů třeba 15 metrů daleko od úlů jasně vidět větší množství ovoce na straně stromu přivrácené k úlům než na odvrácené straně. Jinak ovšem při běžném jarním počasí jsou vždy v době květu nějaké dny teplé, slunečné a málo větrné a potom je dolet včel na ovocné stromy minimálně těch 500 metrů a stromy jsou do toho doletu opylovány rovnoměrně.

Nezapomeňte, že také existovala JEDNOTA NA KAŽDÉ DĚDINCE kde se vykupovalo ovoce všeho druhu a i med.

Na to abych prodaval ovoce bych se mohl vybodnout.Jo v tekutém stavu je to dobrý artikl.Letos bohužel úroda skoro nulová.

No, co jsem tak předběžně zvažoval, co bych v důchodu mohl dělat, tak jako jedna z možností mně vychází právě produkce ovoce. Ale bez prodeje, jen to hodit do palet a pak to někomu jako celek poskytnout, aby to rozprodal mezi lidi. K tomu by pasovalo i to včelaření na zahradě, na med to nebude kvůli nedostatku zdrojů snůšky v okolí, ale na maximalizaci výnosu ovoce na zahradě ano.

Možnost prodeje ovoce v tekutém stavu za peníze se mně jeví jen jako málo využitelná, protože je kousek za hranou. To spíš jako naturální odměna za nějaké vykonané práce.

Jo kdyby se med prodával tak dobře jako dobrá pálenka,to by byla paráda.

https://jihlavska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/21580-mlady-vcelar-z-vysociny-skoncil-druhy-v-soutezi-zivnostnik-roku-o-med-maji-lide-stale-vetsi-zajem-rika-petr-spacek.html

Taky vystřízliví,čím dřív,tím líp.

Asi ano.

Propagace banky a jejich služeb. Jednu chvíli mi chodily reklamní SMS půjčíme Vám na cokoli, na podnikání atp. Toto budou výherci. Zřejmě a asi podle odvedených úroků z kterých se takové akce v podstatě financují.

Oni vyžívají k účasti každýho, je to banky marketing, pak vyberou někoho co je zajímavé povolání, ale o výsledcích konkrétního výherce.ocenrnrho lze jen pochybovat. Jen hlupák se nechá zlákat, lidé mu budou jen závidět a kór Češi a to není dobrá reklama

Pamatuju nováčka,který přihlásil do soutěže med a pak všem kolem vnucoval,že má zlatou medaili.Chvilku ho to bavilo,no až když zjistil,že je to všem okolo úplně jedno,tak jeho ego velice rychle splasklo.Ale tím si musí projít každý sám.Diplom sám o sobě neznamená vůbec nic,med se zlatým metálem se prodává úplně stejně jako bez metálu.Pouhá blamáž.

Co si pamatuji, se často stávalo, že jeden rok byl ten člověk podnikatel roku a druhý, třetí rok měl problémy a dluhy.
Jestli snad proto, že tím podnikatelem roku zpychnul a začal si myslet, že najednou jako nic vydělá milióny a začal to rozjíždět a na ten rozjezd si půjčovat...
Jinak ty všelijaké zlaté medaile z takových soutěží asi mají vliv jen na internetové podnikání. kde o tom člověku neví nic jiného než co si o něm přečtou na internetu a vygůglí medaili... Ale na udržení podnikání je asi hlavní fyzický nákup a podobné a potom hlavně konkrétní zkušenosti.

Metál je krásná věc, ale je to cena shody počasí vegtace a hlavně, píle včel v tom daném roce.

Dnes vysloveně kochací den.Krasný zimni prolet na sluníčku.385 m.n.m

www.vcelarstvi.cz-poslanci chtějí jasnější označení medu..

Chtějí také, aby EU vytvořila referenční laboratoř pro med, která by zlepšila kontroly a odhalovala falšování prostřednictvím systematického testování.<

Jediná možná laboratoř, která by připadala v úvahu, dostala několik desítek vzorků medu z USA trhu z řetězců. Tyto vzorky krom 4, byly prohlášeny za "čistý med".

Je zkrátka. Chystá se něco jako byroobstrukce v označování původu medu. Třeba. Med byl zbaven pylu, je to čistý med, stále, i přes to že zněj nesmí být nic odebráno.

Další typ medu podle získávání je med vodnatý čili odvodněný. To znamená že byl dohušťován člověkem za pomoci nějakého postupu kdy na začátku měl více vody než možné maximum které by nezkvasilo.

Další med odseparovaný, jedná se původem o medy někde z Indie, kdy se med za pomocí rosinů zbaví všeho pevného a dokonce i odstínu a dokonce i ATB, kvasu, všeho nad mikron. Opět po takové analýze to bude co? Čistý med.

Takže příběh našich poslanců není z dobrodiní vůči oboru včelařství aby zachránili zbytky poctivosti, ale proto, že podpoří jednu monopolní laboratoř, která musí být jediná, protože jediná má několik analytických postupů které nikde nejsou snad krom Číny, která samozřejmě předpokládám že má ty stroje a je producentem také medu, který ve velkých objemech vstupuje na trh a musí být čistý.

Jen jsem chtěl sdělit, že výrobci medů jsou zatím a dlouhodobě minimálně dva kroky před aktuálním stavem.

Ještě odkaz na ten příběh s rozbory USA medů.

https://mailchi.mp/dadant.com/december-12-2023-tests-prove-most-store-honey-is-pure-honey

Testy ukazují, že med z většiny obchodů je čistý med
Tinley Park, IL: Od prvního zveřejnění v roce 2011 se v médiích objevil článek naznačující, že med z většiny obchodů není ve skutečnosti med, bez jakýchkoli skutečných podpůrných důkazů nebo kritického zkoumání.1 Toto tvrzení bylo podstatně vyvráceno v článku publikovaném později v roce 2011.2 V tomto roce RQA Inc. , na základě smlouvy s klientem v odvětví medu, provedla jeden z nejobsáhlejších průzkumů maloobchodního medu publikovaných ve Spojených státech.

Společnost RQA, založená v roce 1989, je světovým lídrem v poskytování poradenství, školení a služeb v oblasti zajišťování kvality a bezpečnosti potravin pro potravinářský a nápojový průmysl. RQA nabízí maloobchodní audity kvality, vyšetřování padělků, vzorky spotřebitelských stížností a získávání produktů, krizové plánování a řízení, inspekci a nápravu, forenzní vyšetřování kontaminantů a stahování produktů z trhu.

Návrh průzkumu
Cílem průzkumu bylo shromáždit vzorky maloobchodních značek medu na celém trhu v USA a podrobit tyto vzorky nejsofistikovanějšímu testování pravosti, které je dnes na trhu k dispozici. Vzorky byly odebrány přímo z regálů maloobchodních prodejen na 11 trzích: Arkansas, Kalifornie, New York, Texas, Washington, Florida, Connecticut, Georgia, Louisiana, New Jersey a Pensylvánie. Výběr těchto prodejen byl založen jak na geografické poloze, na zdroji z celých USA, tak na objemech prodeje, na výběru míst, kde se prodává velké množství medu. Celkem bylo odebráno 74 vzorků reprezentujících 11 různých značek. Dohromady tyto značky představují 40 milionů liber z maloobchodního trhu s medem o objemu 82 milionů liber, jak uvádí IRI, služba sběru dat pro maloobchodní potravinářský průmysl. Jako nezávislá třetí strana mohla RQA shromažďovat a odesílat vzorky bez zaujatosti vůči jakékoli konkrétní značce a mohla zaslepit laboratoře vůči identitě značky, aby se zajistilo, že během následné analýzy nebude uplatněna žádná zaujatost.

Sběr vzorků. a analýza
Jakmile byly zakoupené vzorky shromážděny zástupci RQA v terénu, byla jim přidělena náhodná identifikační čísla a převedeny do jednotných nádob na vzorky k odeslání a analýze. Anonymizované vzorky byly odeslány do laboratoře Eurofins v Německu, známé jako jedna z nejlepších laboratoří na testování pravosti medu na světě. Odeslané vzorky byly testovány pomocí tří sofistikovaných analytických metod, které Eurofins rády nazývají svůj SOTA nebo testovací balíček State of the Art. Použité metody byly metoda 13C stabilního uhlíkového izotopového poměru spárovaná s kapalinovým chromatografem nebo EA/LC-IRMS, H1 profilování nukleární magnetické rezonance nebo NMR a kapalinová chromatografie-analýza hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením nebo HRMS. Úplný popis těchto metod lze nalézt jako užitečné FAQ na webu National Honey Board na adrese htps://honey.com/images/files/NHB-Honey-Testing-FAQs.pdf .

Tyto metody v kombinaci představují nejnovější a nejsofistikovanější nástroje pro detekci přídavku nemedových cukrových sirupů, které mohly být přidány do vzorku předpokládaného čistého medu. Každá z těchto metod má určitou oblast specifičnosti, která dokáže detekovat určité typy falšování cukru nebo sirupu v medu. Tento třítestový přístup byl schválen většinou smluvních laboratoří, které obsluhují medový průmysl i průmyslové obchodní organizace.

„Metoda SOTA aplikovaná společností Eurofins Food Integrity Control Services GmbH nabízí to nejlepší dnes na trhu dostupná kombinace pro komplexní vyhodnocení neznámého vzorku medu k odhalení falšování medu sirupy, ať už z krmení včel nebo úmyslného EMA (ekonomicky motivované falšování). I když jako vědci nikdy nemůžeme tvrdit, že jakákoli metoda nebo kombinace metod odhalí 100 % veškerého falšování, tato kombinace představuje významné zlepšení oproti minulým metodám a poskytuje vysoký stupeň jistoty. Pokud vzorek projde panelem testů SOTA, pravděpodobnost falšování je velmi malá.“ Christof Kunert, Eurofins Food Integrity Control Services GmbH, Ritterhude (nedaleko Brém), Německo.

Výsledky< a i=3>Ze 74 vzorků od 11 značek prošlo 70 všemi třemi pokročilými testovacími metodami. Ze čtyř vzorků, které propadly testování, byly všechny zabaleny jedním výrobcem a představovaly jednu značku. Úplné podrobnosti o těchto výsledcích lze nalézt na (htps://www.rqa-inc.com/honey/Honey-Survey-Results.html), přičemž konkrétní názvy značek byly odstraněny. Co dalšího jsme se dozvěděli?Kromě testování na přidání cukerných sirupů byly vzorky také hodnoceny na přítomnost pylu a porovnávány s tvrzeními na označení. Zatímco přítomnost nebo nepřítomnost pylu není určujícím faktorem, pokud jde o pravost, vidíme zvýšený počet produktů, které prohlašují, že jsou syrové nebo nefiltrované. Produkty s takovými tvrzeními by následně měly mít ve vzorku plný pyl, i když je třeba poznamenat, že neobsahování pylu při uvádění tohoto tvrzení není porušením zákona, protože FDA nestanovila žádné zvláštní nařízení, pokud jde o pyl. .







Ze 74 vzorků pět neobsahovalo pyl a u dalších čtyř bylo zjištěno, že mají pyl, ale v nízkých koncentracích. Z těchto pěti vzorků, které neobsahovaly pyl, žádný z nich netvrdil, že je syrový nebo nefiltrovaný. Dva z pěti deklarovali med jako „Jetelový med“, ale bez pylu to nebylo možné definitivně potvrdit, zbývající tři uvedly jako květinový zdroj divoký květ. Zatímco článek z roku 2011 zjistil, že 70 % vzorků z obchodů neobsahuje pyl, 89 % vzorků ze studie z roku 2023 obsahovalo pyl. Toto je významný posun v tom, co bylo kdysi převládajícím stylem prezentace filtrovaného medu popsaného USDA. Pravděpodobně kvůli spotřebitelské preferenci medu, který obsahuje pyl, se zdá, že většina medu na maloobchodním regálu je v rozporu s tímto očekáváním.

Závěr
V rozporu s tvrzením v článku z roku 2011 že med ve většině obchodů není med, tento průzkum naznačuje opak; Bylo zjištěno, že 95 % vzorků odebraných pro tento průzkum byl čistý med. Z 11 značek bylo zjištěno, že 10 prodává pouze 100% čistý med. Jedna značka, která neprošla testováním, představovala osm z celkového počtu odebraných vzorků, z nichž čtyři neprošly testováním HRMS.
_____________________________________________________
1 Testy ukazují, že většina obchodů Honey Isn't Honey; Andrew Schneider, Food Safety News, 7. listopadu 2011
2 Uklidněte se, přátelé. It Really Is Honey After All, Dan Charles, The Salt, 25. listopadu 20118:00 ET

Děkujeme National Honey Board za sdílení tohoto příběhu.

No, u nás , 330 m 17 bylo ještě moc zima a na zemi ještě zbytky sněhu, 18 už některé první včelky vyletěly a dnes 19 sice krásné ráno, ale přes den na obloze poloprůsvitné mraky a včelky nevyletěly. Snad to stihnou do konce roku, než se zase ochladí.

Když číňan naleje do včelstva 50kg cukru, včely ho zpracují, zavíčkují, číňan vytočí, je to med? Asi ano? když, prošel včelama, je rozštěpený na ,,med" a má enzymy od včel.
Včely k tomu ještě přidají 5kg pravého medu ze snůšky tím se výsledný produkt ještě jemně obarví a chytne trochu aromy, případně když má stále příliš čirou barvu tak se ve fabrice přimíchá na normovaný odstín s něčím tmavým voňavým z argentiny tak 10% to stačí. To jsou ty medy ze supermarketů v akci za 109kč ze zemí EU a mimo EU. Co jsem ochutnal, je to chuť i konzistence 90% cukr zpracovaný včelama, 10% je příměs možná pravého medu na navonění a obarvení. Takže podle laboratoře stále pravý med?

Takže podle laboratoře stále pravý med?<

Je potřeba a znovu opakuji, výrobci jsou zatím vždy a dlouho to tak asi bude, dva kroky před přítomným stavem trhu s medem.

1) Jsou to velkoobjemoví a schopní obchodníci
2) Umí vysvětlit výhody okolo stabilního stavu s trhem medu
3) Včelaři jsou moc složití, mohou hodně uškodit ekonomikám, protože mají měřiče opravdové ekologie pokud by je byly, schopni napojit na sběrače dat

Takže předpokládám, napustit do úlu cukr je lehko zjistitelné, ví se o tom a do určité míry to je tolerováno. Je to 20 let staré, asi 30 kroků zpět.

Takže je nutné k tomuto postupu přičíst asi 32 kroku kupředu a výsledkem bude čistý med. Jak vidno z novýho laboratorního pojmenování výsledků medu.

Čistý med, to je oč tu běží. Vůbec přitom zřejmě nejde o včelaře.

No dobře, ale i když těmi chemicko-potravinářskými postupy dostanou nakonec ten laboratorně ,,čistý med" , tak pořád je to na počátku buďto primitivní metodou 90% cukr zakrmený přes včely, nebo to ani včelu nevidělo a tento nemed vyrábí přímo ve fabrice z nějakého škrobu z brambor, z kukuřice, z rýže nebo z čeho? Pak ho upraví přesně podle toho, aby laboratorně prošel a vykazoval parametry ,,čistého" medu?

No a český včelař s kvalitním medem od včel by neprošel, bo ho má řídký, bo snůšku propršelo a bylo vlhko a zima.

Je to marný. Lidská potrava se začíná plně uměle syntetizovat. Včelař se toho účastní také protože místo medu používá cukry.

Prostě se vezmou suroviny levné suroviny a vyrobí se levný produkt. Už jsem tu v minulosti podobné odkazy dal, stále dokola opakovat to ale nemá už cenu. Kdo se chce angažovat ve včelařství, měl by to mít jako povinnou odstrašující četbu aby věděl, že tento problém je mnohosečný. Nemá to řešení. Já to konzumentům medu v podstatě přeji. Každý chce žít a jíst levně, protože vydělávání a toky peněz jsou vždy pevně nastavený od producentů papírků přes lidi k investorům co mají takové svobodně "svělé" podnikatelské plány kdy jde o velké balíky peněz.

https://www.greenqueen.com.hk/melibio-honey-without-bees/

Exkluzivně: Ochutnali jsme první skutečný med na světě vyrobený bez včel od MeliBio a nemohli jsme ochutnat ten rozdíl
BUDOUCÍ POTRAVINYALT PROTEINFERMENTAČNÍ ALT PROTEIN
Autor: Sally Ho Zveřejněno 1. října 2021 Poslední aktualizace 30. září 2021
Med MeliBio přichází do gastronomických provozů
5 minut čtení
Kalifornská potravinářská společnost MeliBio právě představila svůj vlajkový produkt, vůbec první skutečný med na světě vyrobený bez včel. Po debutu produktu na soukromé degustační akci v San Franciscu je nyní MeliBio připraveno přijímat objednávky od potravinářských podniků a do konce roku rozesílat svůj med bez včel.

Společnost MeliBio právě uvedla na trh první skutečný med bez zvířat, vyrobený bez včel. Pomocí syntetické biologie je společnost schopna replikovat skutečný med až na molekulární úroveň, ale bez nutnosti poškozovat základní opylovače planety. Potravinářská společnost Berkeley v Kalifornii představila svůj vlajkový produkt na soukromé ochutnávce, které se zúčastnilo 100 dalších investorů a členů komunity klimatických a potravinářských technologií v oblasti Bay Area.

Skutečný med bez včel
Pouhé měsíce poté, co začátkem tohoto roku uzavřelo své předběžné zahájení , které přilákalo investory jako Big Idea Ventures, Joyance a Sustainable Food Ventures, dokázalo MeliBio závodit vpřed ve svém výzkumu a vývoji a rozšířit svou vlastní metodu výroby medu bez včel.

Společnost využívá syntetickou biologii, přesnou fermentaci a rostlinnou vědu k vytvoření molekulárně identického medu . To znamená med se stejnými zdravotními přínosy a lahodnou chutí, kterou spotřebitelé milují, ale bez ekologických škod spojených s komerční výrobou medu.

Na akci odběru vzorků, kterou organizoval inkubátor v Bay Area Cell Valley Labs, mohli účastníci být mezi prvními na světě, kteří ochutnali první med bez zvířat svého druhu vyvinutý společností MeliBio. Alessandře Franco z Los Angeles z Green Queen Media byl zaslán vzorek před akcí, aby ochutnala med MeliBio, a produkt popsala jako průlomový: „Nemůžete to srovnávat s javorovým sirupem nebo agáve. Můžete jej přirovnat pouze k medu, protože chutná, kape a roztírá se 100% jako med vyrobený od včel. To je určitě revoluční."

„Vyrostl jsem na medu, protože moje máma jím byla posedlá. Lidé jí nosili „čistý med“, kdykoli šli někam, kde se proslavila produkce medu.

„Znám svůj med a vím, jak má med chutnat, tohle je ono. Jakmile vyzkoušíte MeliBio, už se nemůžete vrátit k žádnému jinému typu veganského medu. Je to bez včel, bez krutosti a docela báječné. Mohu tomu dát více než 2 palce nahoru?"

Melibio Honey Consistenicy - Obrázek od Alessandry Franco
Foto: Alessandra Franco prostřednictvím Green Queen Media
MeliBio je otevřeno pro objednávky
Po úspěšném škálování své technologie MeliBio říká, že je nyní otevřeno pro B2B objednávky pro klienty stravovacích služeb, aby používali jeho skutečný med bez včel jako alternativu rostlinné složky, přičemž dodávky by měly začít do konce roku 2021.

„Med je přísada, která se nachází v každé kategorii produktů, od potravin po nápoje a produkty osobní péče, pro které nyní MeliBio poskytuje rostlinnou variantu,“ říká spoluzakladatel a generální ředitel Darko Mandich. „Tím, že na trh přinášíme lahodný, výživný a skutečný med vyrobený bez včel, utváříme naši současnost a budoucnost způsobem, který je lepší pro včely i pro lidi.“

Vyzkoušeli jsme Melibio Cruelty Free Fermented Honey
Foto: Alessandra Franco pro Green Queen Media
Začátkem tohoto roku společnost The Single Origin Food Co (Sofco) uzavřela kolo počátečního financování ve výši 1,1 milionu USD pro svůj udržitelný Vegan Un-Honey vyrobený z veganských složek včetně organických rostlin, ovoce, čištěné vody, alumroot a surového cukru. Výrobek je také obohacen o organický květový pyl. Zatímco veganské medy, jako je tento, mohou napodobovat strukturu včelího medu, jsou omezené, pokud jde o chuť. Mohou to udělat sladké, ale je těžké napodobit složitost chutí, které získáte z dávky medu, který pochází z květin a rostlin, které včely opylují. Zde vyhrává Melibio, protože společnost je schopna nabídnout tyto vrstvy chuti. Jak říká Alessandra: „Chuť rozhodně připomíná jetelový med, ne květinový jako pomerančový květ, ale jetelové tóny určitě. Myslel jsem, že Vegan Un-Honey je docela dobrý, ale teď se nemůžu vrátit.

Včely a globální potravinová bezpečnost
Budoucnost bez včel by mohla znamenat obrovský celosvětový nedostatek potravin a jejich potenciální vyhynutí je otázkou mezinárodní potravinové bezpečnosti. Již několik let odborníci a aktivisté na biologickou rozmanitost bijí na poplach ohledně pokračujícího poklesu včelí populace v důsledku ničení přirozeného prostředí, rozšířeného používání toxických pesticidů a klimatické nouze. Včely a další opylovači jsou zodpovědní za jednu třetinu světových zemědělských plodin; podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přispívá jejich neplacená práce k naší celosvětové produkci potravin mezi 235 miliardami a 577 miliardami dolarů.


Spoluzakladatelé Aaron Schaller (L) a Darko Mandich (R). (Obrázek: MeliBio)
Mandich v roce 2020 spoluzaložil MeliBio s Aaronem Schallerem, aby se zaměřil na lukrativní trh s medem v hodnotě 9 miliard USD a jeho destruktivní dopad na 20 000 divokých a původních druhů včel, které jsou zásadní pro flóru a faunu naší planety, nemluvě o řešení vykořisťovatelské povahy medu. včelařství – hlavní důvod, proč se mu vegani vyhýbají.

Zatímco společnosti zabývající se alternativními proteiny se obvykle soustředily na náhražky masa a mléčných výrobků, alternativní med zůstává z hlediska inovací bílým místem a udržuje vegany, kteří se vyhýbají produktům získaným z včel z etických a ekologických důvodů, spoléhajících na javorový sirup nebo melasu blackstrap.

MeliBio je nyní hrdé na to, že může nabídnout alternativu, která stojí za skutečným medem. „Vědecký pokrok vytvořil velmi vzrušující pozici, kde si lidé konečně mohou připravit jedno ze svých oblíbených jídel bez použití zvířat,“ říká Mandich.

Mezi další společnosti, které používají fermentaci k narušení celých kategorií, patří berlínská QOA , která je průkopníkem čokolády bez kakaových bobů, a bezzrnková káva Compound Foods se sídlem v San Franciscu .

a tento nemed vyrábí přímo ve fabrice z nějakého škrobu z brambor, z kukuřice, z rýže nebo z čeho? Pak ho upraví přesně podle toho, aby laboratorně prošel a vykazoval parametry ,,čistého" medu?<

Odpověď je, že si obchodník s medem, dnes, vlastně už delší čas, bezproblémový čistý med - hotový med v barelech, koupí i s laboratorními testy prokazující bezproblémovost prokazující, že obchoduje s čistým medem. Při objednávce ví, jaké má HMF, diastatickou aktivitu, obsah a původ pylu pokud ho chce, obsah vody, odstín, atp. To se schová např za nějaký standardní název druhu medu, jako polyflorní med, lípový, akátový, z gumovníku, atp.světový tržní název.

Takovou objednávku a zásilku kontrolně potvrdí i Veterinární správa která odebírá vzorky dovozového medu, a propustí ho na EU trh, když si ho někdo jako výrobce medu někde ve světě objedná a po dovozu na našem trhu zabalí do malospotřebitelského balení. Nemusí ho za ty peníze nijak upravovat, protože za mrzký peníz a se slušnou marží rozehřeje a naplní. (za podmínek daných SVS)

Velmi zajímavá situace nastane, pokud takový výrobce medu, zlákán nabídkou medu ale s problémem ohledně analýz, se snaží problémový med distribuovat přes různé distribuční kanály svým konkurentům, nebo ho třeba jen doporučí. Potom nastává situace kdy se tzv. čistí trh pro monopol. Třeba co bylo nedávno, Včelpo tak "dobře" dopadlo. Velmi zajímavá je třeba nabídka medu pro včelaře ze světa, nebo výkup medu podle světových aktuálních cen.

Můžeme poděkovat svazu, že se zasloužil o prosazení této skvělé změny

A co jste si mysleli? Že med může beztrestně zdražovat na cenu desetinásobku, dvacetinásobku konkurenčního sladidla - cukru?
Kilo cukru dnes koupím v pohodě za 24 Kč, přitom kilo cukru je vzhledem k obsahu vody v medu jako asi minimálně 1.35 kg medu. "Cukrové sladidlo" tak vychází okolo necelých 18 Kč za kilo a za kolik je dneska kilo medu?
Tady totiž nejde o žádné kecy o superpotravině s obsahem vitamínů, nerostů, peroxidu vodíku a kdovíčeho ještě, která je "superzdravá" a kdo ji bude pojídat, "se dožije 120 let". Tady jde o to, že nějaká sladká potravina jménem med , o které se žvaní, jak je zdravá, se stala součástí stravovací kultury řadových lidí. Takže každý, i ten nejchudší, si přeje mít možnost každé ráno si na vafli nebo palačinku či co to v USA snídají, nablemcat plno medu a celé přeslazené to sežrat a to za pár šupů. A klidně se tím ujíst, chytnout cukrovku a zemřít o 20 let dříve, než by mohl. Jenže s přírodním medem by to nebylo za pár šupů, ale slušná pálka, kterou by si mohli dovolit tak jednou za měsíc. Tak prostě se objevily firmy, co těm lidem vyšli vstříc a vyrobili sladkou šmakuládu, co se tvárí jako med. Má to určitě slušnou chuť, která se nepřejí, nemá to nějaké pachutě a "ocasy", které by vadily, jsou do toho nacpávány i nějaké potravinové doplňky, které jsou levné a svým způsobem z toho dělají poněkud zdravé jídlo atd atd. A už to jede.
když já můžu doma vzít vzít třeba tmavý cukr, invertovat ho a udělat tak hmotu, kterou, pokud byl ten cukr kvalitnější, považovala určitě i spousta včelařů za tmavý medovicový med se zajímavou chutí z nějakého nezvyklého zdroje, třeba listnáčů v srpnu. A nemusí mně to vyjít na víc než takových 50 kč za kilo. A stačí mně k tomu vařič, hrnec s podložkou na zavařování a pár sklenic a trošku víc času než hodinu. Můžu do toho přidat i nějaké vysokomolekulární látky, jako třeba xantanovou gumu nebo nějaký škrob a potom to aspoň půl roku netuhne nebo ztuhne do formy něčeho jako pastovaného medu. Můžu to vylepšovat ještě dál, můžu do toho přidat třeba vitamín C, ionty jako vápník, hořčík, draslík atd a pořád to bude vypadat a chutnat jako med. A to ani nemluvím o podomácku vyráběných šmakuládách, jako pampeliškový nebo bezový med.
Velké potravinářské firmy s výzkumníky a velkými výrobními linkami vyrobí totéž v pohodě v ceně za třeba jenom 20 korun za kilo. A mohou to prodat bez problému za cenu okolo 100 Kč za kilo. To pořád ještě stačí na to, aby to bylo dostupné i pro toho chudšího, u nás a po přepočtu na dolary i v USA. A to ani nemluvím o tom, jaké mají technologické možnosti v podobě třeba výcuců v podstatě všechny chuťových a výživových látek z jakéhokoliv ovoce nebo zeleniny. Mohou tak vyrábět náhražky medu fortifikované v podstatě všemi těmi zdravými a chutnými složkami nějakého toho ovoce nebo zeleniny. A to potom bude "med", který potom podle téměř všech měřítek bude mnohonásobně zdravější než pravý včelí med od včel a za mnohem nižší cenu.
A kde bude potom trh pro pravý včelí med? U nás za 150 - 250 za kilo, na západě Evropy klidně i za, v přapočtu 600 - 800 za kilo? Zůstane jen pro nějaké staromilce, vyznavače nějaké retrostravy a retrogastronomie, kde se vaří a jí podle starých receptů.
Buďme tedy jako včelaři s včelím medem realističtí a držme se při zdi.

Jelikož to bylo hlasování EU parlamentu,zřejmě na tom má svaz úplně stejnou zásluhu jako na porážce sedláků u Chlumce.
Se mi zdá,ze schopnost svazu v dnešni době za cokoliv smysluplně lobovat silně přeceňujete chlapci.Nejsou sto vylobovat ani něco pro sebe sama.

Můžeme poděkovat svazu, že se zasloužil o prosazení této skvělé změny<

Řekl bych, že Svaz se dostal do své vlastní pasti. Nyní se to už jen veze jak to celé padá ve vlnách "změn" a nemá na tyto změny už dnes jakýkoli vliv.

Prozatím platí, že nejhorší je změna.

Ta podle hodně dávných vzpomínek, začala tím, že se zakázalo použití označení "pravý včelí med". To označení zřejmě vzniklo dávno před tím, kvůli takové situace s paděláním medu.

Potom se omezil popis med medovicový.

Dodnes v popisech medů jsou neustále nějaké změny. A toto pokračování je kvůli tomu, protože v bordelu změn se mnoha lidem dobře žije.


Vlk se nažere a koza zůstane celá.

Jojo, když jsem chodil do školy, tak se tvrdilo, že zásoby ropy budou vyčerpané okolo roku 2000. Takže nějaké báchorky o tom jak lidi nebudou jist med kvuli nemedu me nechavaji stoicky chladnym. Spis bude praveho medu vzhledem k tomu co se deje se vcelama a v prirode tak malo, ze jeho cena vzroste a bude dostupny jen nejbohatsim 10 %. Ostatni budou kupovat nemed anebo si odpusti 2 balicky cigaret nebo 5 cepovanych piv mesicne...

Trošku Tě opravím.Tím zrušeným je termín med smíšený,zbyl medovicový a květový,podle toho,která složka v medu převažuje.Snad ve snaze donutit včelaře platit si rozbory medu,tahat na ně dotace a něco zase nechat vydělat Dolu.Tohle asi byl lobing svazu.
Přitom do medů smíšených by se dal zařadit skoro každý med mimo jarní snůšku nebo silnou medovicovou snůšku a bylo jedno jestli je květ 51% ku 49% medovice.
Dnes máš med s 51 % medovice označit jako medovicový,s 51% květu jako květový,abys vyhověl úřednímu šimlovi a "neklamal" zákazníka.
Proč dělat věci jednoduše,když jdou i složitě.

Spis bude praveho medu vzhledem k tomu co se deje se vcelama a v prirode tak malo, ze jeho cena vzroste a bude dostupny jen nejbohatsim 10 %. Ostatni budou kupovat nemed anebo si odpusti 2 balicky cigaret nebo 5 cepovanych piv mesicne...<

Asi byla nepochopena chronologie vývoje ve značení medu a že doba už pravý med kdysi zakázala.

Bude med čistý a med nečistý (nějak jinak označený, třeba potvrzený z ekologických kontaminací ..)

Nečistý bude třeba med s nadlimitními rezidui pesticidů, oxalátů, kontaminovaných nebo GMO pylů, krmného cukru, atp.

Jde ta budoucnost takto pochopit, že včelař bude produkovat v podstatě jen problémový med kdy 0,000000nic je znečištění a jediná laboratoř určí co je čistý a co je podezřelý med? Tam to spěje. Protože jak vidno obchodní aliance se sychruje hodně zvysoka podle toho co se děje.

Tím zrušeným je termín med smíšený,zbyl medovicový a květový,<

Harmonizace dle EU, ano smíšený byl zrušen, zbyl jen medovicový jak píšu a květový. Nic mezi tím světový obchod neznal. Bylo to spíš české specifikum které stejně jako Olomoucké syrečky a tp se muselo přejmenovat.

Světový obchod je myšlen že to jsou smlouvy mezi státy a ujednání obchodním společenstvím typu EHS (dnes Rada EU) a tp.

Jde ta budoucnost takto pochopit, že včelař bude produkovat v podstatě jen problémový med kdy 0,000000nic je znečištění a jediná laboratoř určí co je čistý a co je podezřelý med? Tam to spěje. Protože jak vidno obchodní aliance se sychruje hodně zvysoka podle toho co se děje.<

Jak chceš tedy 1984 prodat za draho tu svou trochu pravýho medu, když bude obchodní aliance tvrdit, že čistý med jako jediný a podložený laboratoří, bude zdravý?

A že ekologické kontaminanty typu mikroplastů, teflonů, pesticidů, těžkých kovů, radioaktivity a další co mne fčil nenapadají, draho prodat? Jsi vedle. Lidi až prozří budou chtít a nyní chcou zdravý med a ne plný bordelu.

Tak dopadne celé značení medu.

Šak je to kravina. Když vezmu ostatní potraviny, tak je tam těch sraček a reziduí o několik řádů více. Zas všichni nejsou vymaštění tupci přejetí propagandou. Spíš vidím kolem sebe jak se proti tomu lidi instinktivně staví a chtějí normální podomácku vyprodukované potraviny. Gupo tohle je záležitost přitroublých kalifornských veganů, na Moravě bez sance na úspěch. No a pokud bude opravdu situace taková, že med bude vzácný a zájem o něj jen z určitých kruhů (což si ale nemyslím), prodám takové zboží přes urcité kanály veluce snadno. Kdyby se soutěžilo v pesimismu, tak bys určitě vyhrál :)

Spíš vidím kolem sebe jak se proti tomu lidi instinktivně staví a chtějí normální podomácku vyprodukované potraviny. <

Realita, ne pesimismus, je, že se dojde na trh typu Makro, tam si jako farmář nakoupíš maso z mrazáku a chlaďáku a máš to i s porážkou. Potom znám místního co takto prodává kachny a drůbež, veterináři jsou v podstatě vklidu, protože jde o kontrolované maso a místní kteří věří v jeho pár kusů co pobíhaj na oko po dvoře a že si to kupují jako farmářký maso z Argentiny přes Makro a pěkný pocit farmy.

To není pesimismus, je to realita. Podomácku maso, co vím a viděl jsem, tak to už v mém okolí, jako produkce, není. Pokud totiž chceš něco na maso chovat a zabíjet, tak to za takových podmínek, že to vlastně musíš tajit aby tě někdo nenapráskal že týráš zvíře. Nemluvím o krmivech které se těžko shání, nemluvím o sousedech, kteří nejsou ochotni cítit různé pachy, protože si koupí vedle tebe barák kde takový chov změní v bazén a trávník.

Pěstování na poli to samé, vyplatí se zem prodat nebo postavit a prodat. Nejsi schopný s nějakou výhodou vypěstovat ani brambory které moc nechcou, možná dyně, ale ty ti někdo ukradne. Stromy také zaplodí ale lepší rozpočet je pořezat a dovézt ke kotli a spálit a změnit na drahé teplo.

Je výhodnější si prostě někde nakoupit za levno a prodat jako farmářký výpěstek.

Farmářské trhy, skoro veškeré trhy, takto na nákup prodej v podstatě fungují, producent s obrázkem pár kusů drůbeže, nekolika úly včel, jednou krávou, ovcí ...

A potom třeba velký včelař ti ukáže toto:

http://www.apis-kolomy.cz/wp-content/uploads/cukr.jpg

Ten odkaz myslíš jako co, že Prodava cukr včelařům nebo že z něj vaří med,

Ale to je tak vždycky jak chceš něco dělat ve velkém. V malém to jde v klidu bez buzerace a odběratelé se hlásí sami. Vím o čem mluvím, dělám to tak léta. Od ovoce, přes zeleninu, vejce, živou drůbež a med...

Farmářské trhy, bohužel je to tak. 70 % je přeprodej. Ale vždycky se najdou výjimky.

Záleží na sousedech. Když to člověk chová pro sebe, tak to tak nevadí, jak ale na tom začne někdo vydělávat, už to vadí.
Ovšem když si vzpomenu, jak to bylo kdysi na vesnici, smradlavá hnojiště, z toho plno much, sice plno vlaštovek a jiřiček na mouchy a vrabců na žrádlo, co se dávalo slepicím, (dnes ta havěť ochráncům přírody chybí) ale ten smrad, eso pak měli jezeďáci, kterým přes vesnici tekly silážní šťávy z kukuřice do potoka. V chalupách potkani, ti bydleli nejvíc tam, kde byly chlévy, v noci po čtvrté hodině plno kokrhání kohoutů od každé chalupy...
Dnešní nějaký smradlavý chov kachen nebo psí výběh nebo nějaké ptačí voliéry by se v tom tehdy schovaly jak nic.