Včelařská konference

Před několika lety jsem slyšel,že jeden včelař krmí včely šťávou z hrušek.Bohužel už nežije.Lidé co ho znali to tvrdí dodnes.Já to osobně potvrdit nemůžu a hrušky nemám.

R. Polášek, tak jsem to nemyslel, ale jablek mám dost a udělat mošt a vařením to zahustit není problém, ušetřilo by se na cukru, který je zbytečně předražený.
Bohužel nejde ani sehnat levnější polotovar např. sirup

Já jsem asi nějaký hloupý,ale činnosti jsem taky neporozuměl.Co asi dělá sklon buněk při rotaci.Rotace stačí sice v plodišti,ale když je narušený pole pro roztoče,co to udělá s plodem.A mimochodem chodíte ke včelám každý den?

Kdysi jsem zkoušel použít na horní a spodní loučky laťky s poloviční šířkou.
Tam, kde v normálním rámku jsou otvory, byly potom vyčnívající hlavičky
hřebíků, kolem kterých se ovíjel drátek. Drátkování nového, nebo očištěného
rámku pak byla záležitost tak cca 10 sekund. Tehdy bylo taky strašně módní
zdůrazňovat, že rámky pod sebou musí být propojené a vytvořit souvislý
plást. To byly ale jediné výhody. Rámky byly méně pevné, mezerníky se musely
přestěhovat na boční loučky, ty byly taky díky větší páce více pohyblivé,
takže mezerníky jedné boční loučky na boční loučku druhého rámku občas
netrefily a kombinace tohoto rámku v úlu a normálního rámku byly problémové.
A to vesměs v zadováku, kde se rámky vytahovaly kleštěmi. Teď tyto rámky
zase vyřazuji a a mezistěny do nich už nedávám.

Já myslím, že kdo má hodně rámků, tak budoucnost pro něho je v mezistěnách,
do kterých je zalisován drát už z výroby. Je to už dlouho rozšířeno v USA.
Rámek je zřejmě rozkládací, takže mezistěna se do něho vloží a okraje s
drátky zřejmě nějak přicvaknou. Kdyby se vzal můj tehdejší rámek 39x 24 bez
těch hlaviček a vložila do něho mezistěna s drátky na rámky 39x28, spodní a
dolní okraj mezistěny by ležela na vodorovných latičkách a mohla by se
přicvaknout druhou latičkou. Jen vymyslit, jak tu druhou latičku zajistit
rozkládacím způsobem tak, aby udržela mezistěnu a zároveň šla u starého
rámku bez poškození vyjmout.
Co se týká ceny a dostupnosti mezistěny s drátky, zatím jsem ji u nás
neviděl, napadá mne zatavit drátky do mezistěny na přípravku mimo rámek, to
by mělo být poměrně rychlé a teprve potom mezistěnu vložit do rámku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "L.Holy" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Thursday, November 11, 2004 10:06 AM
Subject: Re: Drátkování


> Myslím, že moc automatizace do toho zatavování nevnesete. Jinak pud
budete
> mít stoj, tak do chce vložit material, prkno ,vosk, hřebíčky, drátek, -
> zvolit rozměr, a pak jen odebírat rámečky s mezistěnami, (stroj samozřejmě
> umí i zdělat i staré rámečky). Od kolika včelstev je stroj rentabilní
> 50000Ks????
>
> Já drátkuj, 39x24 3x svisle zatím k naprosté spokojenosti.
> Co se týče zatavování.
> (jeden fígl - možná známý, dat mezistěnu na spodní lišt, vrch včely
dostaví
> -opačně ne)
> Jinak víc času mi zabere manipulace, přinést, odnést, podat, položit,
> vrátit, samotné zatavení max. 5s- je menší část doby, zatavovat mezistěnu
> 30s to by mě omyli.
> (mezistěny zatavuji až před použitím - okolo 500Ks)
> Odhaduji, že tuto technologii je možno použít beze změny i pro zatavení
> 5000Ks
>
> Jinak pokud bude mít někdo chuť ať popíše svoje postupy ve včelaření(třeba
> i omyly), rád si je přečtu. Až budu mít čas, taky napíši jaké mám
> zkušenosti(asi až po Vánocích). Ostatní vyzývám aby nekritizovali, ale
> napsali svůj postup.
> Jinak se mějte hezky nabídka medu za 65Kč (v 25kg balením bez obalu)
> trvá.
> Zdraví Luboš Holý

Používám pérovou sponkovačku, umí několik druhů sponek o šířce cca 12 mm a
výšce od 6 do 14 mm a hřebíky délky 16 mm. Sponkoval jsem s ní jednu dobu
polorámky, jednu sponku shora a po jedné po stranách. Delší zkušenosti s ní
nemám, rámky zatím už druhý rok drží. Nevím ale, jak by to fungovalo na
běžné rámky 39 x 24, tam je hlavně ta horní loučka silnější a 14 milimetrů
by asi nestačilo.
Původně jsem si ji ale pořizoval na připevňování sololitů zvenku i zevnitř k
nadstavkům, což při použití těch nejtvrdších sponek zvládne i do tvrdého
dřeva, pokud to není zrovna na suk. I když zase ty nejtvdší sponky asi
rychle proreznou, jsou dost tenké.
Ty měkčí a tlustší sponky připevní papír a lepenku ke dřevu a neproseknou
ji, což se mně hodilo, když jsem musel v zimě dodatečně uteplovat zvenku
příliš tenké stěny provizorního úlu.

Zatím nedělám tolik rámků, abych sponkovačku potřeboval, ale asi bych se
poohlídnul po verzi, co umí více různých druhů sponek. 25 mm sponky se hodí
na rámky. 35 - 50 mm sponky by se hodily na sbíjení nadstavků. 14 mm sponky
se hodí na přibíjení sololitu ke dřevu. A 6 - 8 mm sponky se hodí k
přibíjení papíru, nebo látky na dřevo. Jsou sice dražší než hřebíky, ale
práce s nimi je rychlejší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <m>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Thursday, November 11, 2004 3:13 PM
Subject: Re: Drátkování


Děkuji za tip -je to zajímavá myšlenka - pro mne o to zajímavější,
že již elektrickou sponkovačku mám. Překlady si seženu.

Pro ostatní v konferenci: pokud připravujete větší množství
rámků, vyplatí se pořídit si sponkovačku - pneumatickou či
elektrickou.
Ale měla by umět zatloukat sponky o délce 25 mm, jinak není rámek
dostatečně stabilní. Nechal jsem se inspirovat stránkami Jana
Jindry- doporučuji je shlédnout, jsou zde ukázky práce se
sponkovačkou.
http://www.sweb.cz/JJVCELA

S pozdravem

Milan Valenta

Párkrát jsem uvažoval, jak by to dopadlo, kdybych včely nakrmil nějakou
ovocnou šťávou a pak ty zásoby vytočil jako med.
Jak by to asi chutnalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <>
To: "Včelařský mailing list" <>
Sent: Thursday, November 11, 2004 4:31 PM
Subject: Krmivo


> Dobrý den
>
> Nevíte někdo dájí-li se krmit včelky například ovocnou zahuštěnou šťávou.
>
> Kamil

pripomina mi to skor spekulantov ktory na zac 20 storocia ponukali pastu na
vybielenie zubov ... .
Ale Vazne su tam vymenovane same vyhody a ziadna nevyhoda a co je hlavne
postradam tam vysvetlenie principu.

Matej




"www.vcely.sk
" An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<aculeata/=/nex Kopie:
tra.sk> Thema: Úľ budúcnosti, s rotačným plodiskom ?
Gesendet von:
qeboaikl/=/ston
line.sk


11.11.2004
21:19
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Objav nového typu úľa, ktorý otvára bránu nielen ľahšieho technologického
obhospodarovania včelstiev, ale jeho prvoradou a podstatnou úlohou je,
narušiť rozmnožovanie a rozvoj klieštika bez používania chemických látok.
Ponúka zároveň aj nové možnosti v bio-ekologickej výrobe medu bez
akýchkoľvek reziduí. Zaujímavý úľ z Maďarska ponúka....

viac na http://www.vcely.sk/technologia/konya.php

S pozdravom Laco Sebosik
www.vcely.sk






-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Přišel mi na soukromou adresu tento dopis. Možná měl být určen pro konferenci.
Tonda.

>Vážení přátelé,

velice se omlouváme za potíže, které Vás provázejí v souvislosti s
nahráváním nového programu Evidence ZO ČSV do Vašeho počítače. I když je
tento program na webových stránkách ČSV instalován jako samorozbalovatelný
zip, který by nikterak neměl narušit funkci programu, sami jste zjistili, že
program je buďto zcela nefunkční, anebo že vůbec nejde nahrát.

Po obsáhlé konzultaci našeho webmastera s autorem programu p. Formanem bylo
zjištěno, že problém je v přístupové cestě. Ta byla uzpůsobena pouze pro
formát programu nahraný na CD. V těchto chvílích autor programu pracuje na
verzi nové přístupové cesty vhodné pro internet. Je předpoklad, že řešení
bude realizováno během několika málo hodin dnešního dne. Přesto však
doporučujeme, abyste si program nahráli až zítra (předpokládáme ještě
komplikace, které budou muset být dnes vpodvečer odstraněny).

Ještě jednou se omlouváme!

Mgr. Petr P r o k e š
pracovní skupina webu ČSV

nedaju

Matej




Kamil
<Kamil.Rimal/=/cz.en An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
ersys.com> Kopie:
Thema: Krmivo
11.11.2004 16:31
Bitte antworten an
"Vcelarska
konference"






DobrĂ˝ den

Nevíte někdo dájí-li se krmit včelky například ovocnou zahuštěnou šťávou.

Kamil

To je to co právě nevím.
Podrobně mě informoval Eman. Příště se musím hodě polepšit...
Honza
----- Original Message -----
From: "HUBAČ Radek" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 7:45 PM
Subject: Re: medovina


> Za jake teploty to kvasilo? Za jak dlouho se to rozkvasilo?
> Radek
> ----- Original Message -----
> From: " Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 11, 2004 2:05 PM
> Subject: medovina
>
>
> > Tak si musím postěžovat....
> >
> > V sobotu jsem šel stáčet medovinu a stočil jsem ocet. Je to opravdu
pech.
> > A
> > navíc nevím proč.
> > Nemáte nějaký nápad?
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.792 / Virová báze: 536 - datum vydání: 9.11.2004
>

Program mám už doma nainstalovaný. Nestahoval jsem ho, dostal jsem ho přímo.
Vypadá docela dobře. Akorát mi tam chybí import dat např. z Excelu, kde mám
všechny data naší organizace.
Tak jsem zkoušel ručně otevřít soubor s daty (clen.db) v Accessu i Excelu,
ale už jsem to nedokázal uložit tak, aby to dále fungovalo. Program asi
využívá nějakou databázovou platformu, jehož soubory holt v MS Office nejsem
schopen editovat.

Nemáte někdo nápad, jak to udělat?

S pozdravem,
František Škrob




----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 10:06 PM
Subject: Program pro Windows


Avízovaný program mi ze svazových stránek nejde stáhnout. Máte podobnou
zkušenost, nebo je chyba na mém počítači?
S pozdravem
Petr Lokvenc

DD.

Mel jsem na mysli autora/spravce webu, ne programu.

PP.


Eman Veselý napsal(a):
>>Muze to byt i opacne, autor to zmrsil, a nic s tim nedela,
>>ale pak je na tahu zase svaz, musi najit nekoho jineho.
>
>
> To se mi nezdá, já včera dostal ten program na CD. Ještě jsem se na něj ale
> nedíval. Asi budou technické problémy na serveru, mnoho stahovačů najednou,
> nebo něco podobnýho.
>

>Muze to byt i opacne, autor to zmrsil, a nic s tim nedela,
>ale pak je na tahu zase svaz, musi najit nekoho jineho.

To se mi nezdá, já včera dostal ten program na CD. Ještě jsem se na něj ale nedíval. Asi budou technické problémy na serveru, mnoho stahovačů najednou, nebo něco podobnýho.

DD.

Protoze se necim podobnym obcas zabyvam, musim rici, ze muj nazor je
kontaktovat svaz. Autor v tomto okamziku neni nasim "primym" partnerem.
Mozna jsou nejake problemy mezi svazem a tim autorem a svaz ceka, ze mu
ho pomuzem zlomit (obvykle jde o prachy, neli-liz pravda).

Takze muj nazor je, ze za SVE stranky muze svaz a tam by mely byt
smerovany stiznosti.

Muze to byt i opacne, autor to zmrsil, a nic s tim nedela, ale pak je na
tahu zase svaz, musi najit nekoho jineho.


Zdravi PP.


Vlasta napsal(a):
> Již delší dobu se nemouhu dostat ani na svazové stránky. Na sekretariátu mi
> říkali ať kontaktuji autora stránek. Myslím si že pokud je nás víc a
> všichni budeme kontaktovat autora stránek, tak se musí zákonitě zbláznit.
> Snad by bylo lepší chyby se kterými se svazové stránky potýkají odstranit.
>

Již delší dobu se nemouhu dostat ani na svazové stránky. Na sekretariátu mi říkali ať kontaktuji autora stránek. Myslím si že pokud je nás víc a všichni budeme kontaktovat autora stránek, tak se musí zákonitě zbláznit.
Snad by bylo lepší chyby se kterými se svazové stránky potýkají odstranit.

Děkuji za nabídky, váhu už má zamluvenou první zájemce (z Lipníku).

mp

Chyba je někde jinde opravdu to nejde stáhnout.
Vláďa Navrkal

-----Original Message-----
From: lokvenc.petr [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
Sent: Thursday, November 11, 2004 10:07 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Program pro Windows

Avízovaný program mi ze svazových stránek nejde stáhnout. Máte podobnou
zkušenost, nebo je chyba na mém počítači?
S pozdravem
Petr Lokvenc

Avízovaný program mi ze svazových stránek nejde stáhnout. Máte podobnou zkušenost, nebo je chyba na mém počítači?
S pozdravem
Petr Lokvenc

Objav nového typu úľa, ktorý otvára bránu nielen ľahšieho technologického
obhospodarovania včelstiev, ale jeho prvoradou a podstatnou úlohou je,
narušiť rozmnožovanie a rozvoj klieštika bez používania chemických látok.
Ponúka zároveň aj nové možnosti v bio-ekologickej výrobe medu bez
akýchkoľvek reziduí. Zaujímavý úľ z Maďarska ponúka....

viac na http://www.vcely.sk/technologia/konya.php

S pozdravom Laco Sebosik
www.vcely.sk






-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Já bych to nedělal ovocné šťávy obsahují mnoho minerálů a to by se mohlo
rovnat zimování na medovici.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kamil" <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 4:31 PM
Subject: Krmivo


> Dobrý den
>
> Nevíte někdo dájí-li se krmit včelky například ovocnou zahuštěnou šťávou.
>
> Kamil

Za jake teploty to kvasilo? Za jak dlouho se to rozkvasilo?
Radek
----- Original Message -----
From: " Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 2:05 PM
Subject: medovina


> Tak si musím postěžovat....
>
> V sobotu jsem šel stáčet medovinu a stočil jsem ocet. Je to opravdu pech.
> A
> navíc nevím proč.
> Nemáte nějaký nápad?
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.792 / Virová báze: 536 - datum vydání: 9.11.2004

do 10 dnu ode dneska (rikali to dnes na schuzi)
RAdek
----- Original Message -----
From: "Vlasta" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 9:14 AM
Subject: Dotace


> Státní dotace na 1 zazimované včelstvo byla stanovena na 144 kč. Nemáte
> někdo informaci kdy budou peníze rozesílány na jednotlivé účty ZO.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.792 / Virová báze: 536 - datum vydání: 9.11.2004

Příteli Pohle, nemohl by jsi mně prodat váhu pro vyuku studentů v Nasavrkách? Děkuji Ducháč Václav, učitel včelařství.

Nemohl by jsi mně prodat váhu pro vyuku studentů v Nasavrkách? děkuji Ducháč učitel včelařství.

Dobrý den

Nevíte někdo dájí-li se krmit včelky například ovocnou zahuštěnou šťávou.

Kamil

Děkuji za tip -je to zajímavá myšlenka - pro mne o to zajímavější,
že již elektrickou sponkovačku mám. Překlady si seženu.

Pro ostatní v konferenci: pokud připravujete větší množství
rámků, vyplatí se pořídit si sponkovačku - pneumatickou či
elektrickou.
Ale měla by umět zatloukat sponky o délce 25 mm, jinak není rámek
dostatečně stabilní. Nechal jsem se inspirovat stránkami Jana
Jindry- doporučuji je shlédnout, jsou zde ukázky práce se
sponkovačkou.
http://www.sweb.cz/JJVCELA

S pozdravem

Milan Valenta



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Drátkování
Datum: 11.11.2004 - 11:43:59

> Dne čt 11. listopadu 2004 11:18 m.valenta/=/volny.cz napsal(a):
>
>
> > Ale víc mě zajímá automatizace při samotném drátkování.
> > Nemá někdo z vás nějakou zkušenost s přípravkem na
protahování > > drátku loučkou? Docela mě štve provlékat a
popotahovat drátek
> > ručně a pak jej ručně napínat po jednotlivých částech. Mám z
> > toho
>
> Dobry den,
>
> v poslednich vcelarskych prekladech se pise (ale urcite i
jinde) > o mozmosti
> pribijeni dratku pneumatickym sponkovacem (ted se daji koupit i
> za 700).
> Zadne vrtani a provlekani.
> Vcelarske preklady jsou k pujceni ve vcelarske knihovne.
>
>
> Honza
>

Tak si musím postěžovat....

V sobotu jsem šel stáčet medovinu a stočil jsem ocet. Je to opravdu pech. A
navíc nevím proč.
Nemáte nějaký nápad?

Dne čt 11. listopadu 2004 11:18 m.valenta/=/volny.cz napsal(a):


> Ale víc mě zajímá automatizace při samotném drátkování.
> Nemá někdo z vás nějakou zkušenost s přípravkem na protahování
> drátku loučkou? Docela mě štve provlékat a popotahovat drátek
> ručně a pak jej ručně napínat po jednotlivých částech. Mám z toho

Dobry den,

v poslednich vcelarskych prekladech se pise (ale urcite i jinde) o mozmosti
pribijeni dratku pneumatickym sponkovacem (ted se daji koupit i za 700).
Zadne vrtani a provlekani.
Vcelarske preklady jsou k pujceni ve vcelarske knihovne.


Honza

Já drátkuji 39*24 a 39*14 a to vodorovně - u 39*24 4 drátky,
u 39*14 2 drátky a to nerezem. Při zatavování trafem se drátek
dost prohýbá i při použití "automatiky s optickým čidlem" :-)
Proto drátek předem "navlnkuju" - t.j. přejedu přípravkem se
dvěma ozubenými kolečky - drátek se zvlní a už se při zatavení
tolik
nevyklání do strany. Vlnkuju zvláště opakovaně použité drátky po
vytavení souše. Přípravek na vlnkování se dá běžně koupit.

Ale víc mě zajímá automatizace při samotném drátkování.
Nemá někdo z vás nějakou zkušenost s přípravkem na protahování
drátku loučkou? Docela mě štve provlékat a popotahovat drátek
ručně a pak jej ručně napínat po jednotlivých částech. Mám z toho
vždy
pořezané ruce - rukavice kvůli přesné práci (trefování se do
dírky) nepoužívám.
P.S. Používám kovové dutinky do louček a je to lepší - drátek se
nezařezává do loučky.


S pozdravem

Milan Valenta




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "L.Holy" <holy/=/aster-jc.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Drátkování
Datum: 11.11.2004 - 10:06:34

> Myslím, že moc automatizace do toho zatavování nevnesete.
Jinak > pud budete
> mít stoj, tak do chce vložit material,       prkno ,vosk, hřebíčky,
> drátek, -
> zvolit rozměr,       a pak jen odebírat rámečky s mezistěnami, (stroj
> samozřejmě
> umí i zdělat i staré rámečky). Od kolika včelstev je stroj
> rentabilní
> 50000Ks????
>
> Já drátkuj, 39x24 3x svisle zatím k naprosté spokojenosti.
> Co se týče zatavování.
> (jeden fígl - možná známý, dat mezistěnu na spodní lišt, vrch
> včely dostaví
> -opačně ne)
> Jinak víc času mi zabere manipulace, přinést, odnést, podat,
> položit,
> vrátit, samotné zatavení max. 5s- je menší část doby, zatavovat
> mezistěnu
> 30s to by mě omyli.
> (mezistěny zatavuji až před použitím - okolo 500Ks)
> Odhaduji, že tuto technologii je možno použít beze změny i pro
> zatavení
> 5000Ks
>
> Jinak pokud bude mít někdo chuť ať popíše svoje postupy ve
> včelaření(třeba
> i omyly), rád si je přečtu. Až budu mít čas, taky napíši jaké
mám > zkušenosti(asi až po Vánocích). Ostatní vyzývám aby
> nekritizovali, ale
> napsali svůj postup.
> Jinak se mějte hezky nabídka medu za 65Kč (v 25kg balením bez
> obalu)
> trvá.
> Zdraví Luboš Holý
>

Viz:
http://www.beekeeping.cz/cz/index.html?page=novinky


-----Original Message-----
From: lokvenc.petr [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
Sent: Thursday, November 11, 2004 10:06 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dotace

Odkud je informace o výši dotací? Je to oficiální a jisté?
Petr

> Odkud je informace o výši dotací? Je to oficiální a jisté?

UV rozesílal krátkou informaci, přišla poštou včera.

>> Státní dotace na 1 zazimované včelstvo byla stanovena
>> na 144 kč. Nemáte
>> někdo informaci kdy budou peníze rozesílány na jednotlivé účty ZO.

Bývalo zvykem, že peníze přišly na účet v 1. listopadovém týdnu, takže se daly podepsané výkazy do termínu 15.11. odeslat. Letos je však termín posunut na 30.11., tak peníze očekávám kolem 25.listopadu. Na sekretariátu mi včera ještě nic neřekli.

Zdraví Pavel

Odkud je informace o výši dotací? Je to oficiální a jisté?
Petr

----- Original Message -----
From: "Vlasta" <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 11, 2004 9:14 AM
Subject: Dotace


> Státní dotace na 1 zazimované včelstvo byla stanovena na 144 kč. Nemáte
> někdo informaci kdy budou peníze rozesílány na jednotlivé účty ZO.
>
>

Myslím, že moc automatizace do toho zatavování nevnesete. Jinak pud budete mít stoj, tak do chce vložit material, prkno ,vosk, hřebíčky, drátek, - zvolit rozměr, a pak jen odebírat rámečky s mezistěnami, (stroj samozřejmě umí i zdělat i staré rámečky). Od kolika včelstev je stroj rentabilní 50000Ks????

Já drátkuj, 39x24 3x svisle zatím k naprosté spokojenosti.
Co se týče zatavování.
(jeden fígl - možná známý, dat mezistěnu na spodní lišt, vrch včely dostaví -opačně ne)
Jinak víc času mi zabere manipulace, přinést, odnést, podat, položit, vrátit, samotné zatavení max. 5s- je menší část doby, zatavovat mezistěnu 30s to by mě omyli.
(mezistěny zatavuji až před použitím - okolo 500Ks)
Odhaduji, že tuto technologii je možno použít beze změny i pro zatavení 5000Ks

Jinak pokud bude mít někdo chuť ať popíše svoje postupy ve včelaření(třeba i omyly), rád si je přečtu. Až budu mít čas, taky napíši jaké mám zkušenosti(asi až po Vánocích). Ostatní vyzývám aby nekritizovali, ale napsali svůj postup.
Jinak se mějte hezky nabídka medu za 65Kč (v 25kg balením bez obalu) trvá.
Zdraví Luboš Holý

Státní dotace na 1 zazimované včelstvo byla stanovena na 144 kč. Nemáte někdo informaci kdy budou peníze rozesílány na jednotlivé účty ZO.

>povězte mi někdo něco o kyselině mravenčí

Trochu víc se toho dovíš na:
http://en.wikipedia.org/wiki/Formic_acid
V této době je to ale otázka mimo téma.

Nedalo mi to, vytáhl jsem starý počítačový zdroj a zkusil jsem to na 5
voltů. Na cca 90 cm drátku trvalo zatavení necelých půl minuty a zahřátí
drátku bylo minimální. V praxi by to chtělo asi položit a nějaké
krokosvorky. Zkusil jsem i nerezový drát, hřál podstatně míň. Tak jsem ještě
vytáh měřák a zjistil jsem, že nerezový drát má 2 - 3 x větší odpor než
pocínovaný, tudíž na zatavování potřebuje tolikrát větší napětí.

R. Polášek

Podívej se na:
http://www.beedol.cz/files/Formidol_CZ.rtf


povězte mi někdo něco o kyselině mravenčí

DD.

Přátelé, jda (jdouc?) kolem kovomatu, přepadla mně vánoční nostalgie.
Napadl sníh a za výlohou byly formičky na vosí hnízda, někde se říká úlky,
je to takové malé, kuželové, hdědé na piškotu a uvnitř je eierlikór.
Formičky byly hezké rozevírací a na povrchu reléf včelky - vosy. Zkrátím
to. Pokud vím, do hmoty z které se to dělá se med běžně nedává.
Máte někdo - žena, milenka, kolegyně atd., recept na vosí hnízda, kam se
přidává med ?.

Zdraví PP.

povězte mi někdo něco o kyselině mravenčí

>Jo, to bude asi optimální pro malé série. Regulace je plynulá a snadno nadstavitelná.

Přesně. Navíc se to v malé sérii lehce opravuje. Když jsem ale za rok nadrátkoval 1500 rámků vodorovně a teď je musím všechny opravovat na svislé, pak se nedivím, že chce někdo získat zkušenosti než začne nový rozměr vyrábět. Na starý by se asi neptal.
Tonda.

chcel by som vediet nieco o mede.o jeho vitaminoch a samozrejme o cene

Jo, to bude asi optimální pro malé série. Regulace je plynulá a snadno
nadstavitelná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Wednesday, November 10, 2004 6:46 AM
Subject: Re: Drátkování


> Zdravim,
>
> pouzivam pulsni regulaci s optickou sondou, zamerenou na dratek.
> Levne a ucinne reseni.
> Pulsni regulace - moje ruka, ktera stridave pripojuje a odpojuje kontakt.
> Oticka sonda - cumim na mezistenu a sleduju proces zatavovani.
> Zpetna vazba - v me kebuli - zatim funkcni.
>
> Pratele, pri vsi ucte k Vasi moudrosti - nechci vas okrikovat -
> je spousta jinych temat zasluhujicich pozornost.
>
> Zdravi PP.

Pánové, nepojedete někdo s volným místem v autě v sobotu do Bučovic okolo Tábora?

Milan Čáp

Zachovalá, plně funkční, s veškerým příslušenstvím (včetně papíru). Cena 1.000,-. Opavsko, případně dovezu v sobotu do Bučovic.

pol.michal/=/tiscali.cz

Zdravim,

pouzivam pulsni regulaci s optickou sondou, zamerenou na dratek.
Levne a ucinne reseni.
Pulsni regulace - moje ruka, ktera stridave pripojuje a odpojuje kontakt.
Oticka sonda - cumim na mezistenu a sleduju proces zatavovani.
Zpetna vazba - v me kebuli - zatim funkcni.

Pratele, pri vsi ucte k Vasi moudrosti - nechci vas okrikovat -
je spousta jinych temat zasluhujicich pozornost.

Zdravi PP.



Radim Polášek napsal(a):
> U svislého drátkování pruží horní a spodní loučka a protažení vyrovnávají.
> Regulace teploty přímo drátku by byla asi příliš složitá. Teoreticky by měla
> stačit přesná regulace napětí, drátek totiž se zvýšením teploty zvětšuje
> svůj elektrický odpor. Proud do ocelového drátku, nerezový nevím, se
> pohyboval okolo 3 - 6 ampér.
> V praxi zřejmě stačí zapojit něco do série s drátkem, možná jedno vlákno
> staré reflektorové žárovky 12 v 55 wattů z auta nebo několik usměrňovacích
> diod (tak na 6 ampér). A smířit se s tím, že se drátek nezataví za 4
> sekundy, ale třeba za 15.
> Co jsem zkoušel vodorovné drátkování -polorámek šířky 39, drátek tam a
> zpátky, napětí cca 11 voltů střídavých, tak jsem zatavování přerušoval v
> rytmu asi vteřina ano, vteřina ne a protažení se mně zdálo mnohem menší. Ale
> budu ještě dále taky promýšlet, jestli i u polorámků nedrátkovat taky
> svisle. V nadstavkových úlech to není takový problém, ale v zadovácích, kde
> je nezbytné vytahování kleštěmi, musí být zaručeno, že horní loučka bude na
> rámku držet.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <>
> Sent: Tuesday, November 09, 2004 9:11 AM
> Subject: Re:
>
>
>
>>Rád bych se zeptal jak řešíte zatavování mezistěn: při vodorovném
>
> drátkování
>
>>dochází k většímu povolení drátku vlivem tepla a následně se pak mezistěna
>>která je přiložena ke spodní loučce prověsí a dojde k její deformaci a
>>znehodnocení plástu Já jsem se z těchto důvodů vrátil ke svislému
>
> drátkování
>
>>tam tyto potíže jsou mnohem menší .Ono by to chtělo regulovat teplotu
>
> drátku
>
>>při zatavování.
>>
>>Pepan
>
>
>

U svislého drátkování pruží horní a spodní loučka a protažení vyrovnávají.
Regulace teploty přímo drátku by byla asi příliš složitá. Teoreticky by měla
stačit přesná regulace napětí, drátek totiž se zvýšením teploty zvětšuje
svůj elektrický odpor. Proud do ocelového drátku, nerezový nevím, se
pohyboval okolo 3 - 6 ampér.
V praxi zřejmě stačí zapojit něco do série s drátkem, možná jedno vlákno
staré reflektorové žárovky 12 v 55 wattů z auta nebo několik usměrňovacích
diod (tak na 6 ampér). A smířit se s tím, že se drátek nezataví za 4
sekundy, ale třeba za 15.
Co jsem zkoušel vodorovné drátkování -polorámek šířky 39, drátek tam a
zpátky, napětí cca 11 voltů střídavých, tak jsem zatavování přerušoval v
rytmu asi vteřina ano, vteřina ne a protažení se mně zdálo mnohem menší. Ale
budu ještě dále taky promýšlet, jestli i u polorámků nedrátkovat taky
svisle. V nadstavkových úlech to není takový problém, ale v zadovácích, kde
je nezbytné vytahování kleštěmi, musí být zaručeno, že horní loučka bude na
rámku držet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Tuesday, November 09, 2004 9:11 AM
Subject: Re:


> Rád bych se zeptal jak řešíte zatavování mezistěn: při vodorovném
drátkování
> dochází k většímu povolení drátku vlivem tepla a následně se pak mezistěna
> která je přiložena ke spodní loučce prověsí a dojde k její deformaci a
> znehodnocení plástu Já jsem se z těchto důvodů vrátil ke svislému
drátkování
> tam tyto potíže jsou mnohem menší .Ono by to chtělo regulovat teplotu
drátku
> při zatavování.
>
> Pepan

> Jinak se tady hezky dohadujete, ale až zas někde ve světě, vyprodukují
> neprodejné množství medu a někdo do pošle do Čech(Evropy), tak se budete
> dohadovat jestli prodáte za 20Kč nebo za 30Kč, víc neuděláte.

Zrejme si vystihol podstatu , v Azii je obdobie ako u nas MAJ !!! , o
mesiac
sa ide ( ZE VRAJ !!! ) dovazat dalsi, uz novy vyprodukovany med !!!

S pozdravom LS



Nyní je to se
> všemi potravinami stejné od zdi ke zdi. Možná Ti z nás, kteří si zajistí
> odbyt přímo na pulty obchodů na tom budou lépe. Kdybych se medem živil,
tak
> bych určitě med realizoval takto, alespoň nyní se to tak rýsuje.
>
> Zdraví L.Holý


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Rád bych se zeptal jak řešíte zatavování mezistěn: při vodorovném drátkování
dochází k většímu povolení drátku vlivem tepla a následně se pak mezistěna
která je přiložena ke spodní loučce prověsí a dojde k její deformaci a
znehodnocení plástu Já jsem se z těchto důvodů vrátil ke svislému drátkování
tam tyto potíže jsou mnohem menší .Ono by to chtělo regulovat teplotu drátku
při zatavování.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 06, 2004 1:23 PM
Subject: Re:


Vše drátkujeme vodorovně kvůli manipulaci, čištění horních louček, sběru
propolisu atd.....

Vzdálenosti jsou také velmi důležité a rozdílné podle typu medometu, snůše
apod......

Musel bych se mrknout do výkresů a přeměřit. Po stolařském dni to u nás
někdo okoukne a napíše více.

Mirek
----- Original Message -----
From: Fero
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, November 06, 2004 6:56 AM


Vedel by mi niekto poradiť ako mám drátovať 3/4 langstrothov rámik? Vďaka!
Fero

Koupím Hliníkové konve na med a úlovou váhu.Brno a okolí do 50 km.Tel-do zaměstnání:541421211,mob:723476249.

Není žádná kouzelná formulka, která říká, že něco přechází jen do vosku.
V úlu je vosk, jako plásty a medné - cukerné zásoby. Když tam dodáme oblak
léčiva a obecně jakékoliv látky, dostanou se rezidua do obojího a to podle
rozpustnosti těch reziduí v těch jednotlivých prostředích. Pro rezidua třeba
z Gabonu zůstane 99,99..... atd procent reziduí ve vosku, zbytek v medu, pro
kyselinu mravenčí nebo případně šťavelovou je to zhruba naopak. Amitraz
používaný ob rok při fumigaci má být o něco víc rozpustný ve vodě než v
tuku, proto by reziduí mělo být více v zásobách než ve vosku.
I proto se léčení u nás provádí v době, kdy jsou ve včelstvu jen cukerné
zásoby určené ke spotřebování včelám přes zimu. Něco se přes zimu rozloží, v
zásobách i vosku a zásoby včely zlikvidují.
Pro detailisty se v úlu dá považovat v tom smyslu za samostatné prostředí
třeba propolis, materiál úlu - dřevo nebo plast, případný nátěr vnitřku úlu
atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <>
To: "Vcelarska konference" <>
Sent: Tuesday, November 09, 2004 9:30 AM
Subject: RE: zacatecnik - fumigace - rezidua


Rezidua z fumigace nepřecházejí do medu. To by nás pěkně hnali s jedem v
potravinách.
Zbytky z léčiv zůstávají ve vosku. A postupně se v něm hromadí. Pokud ten
vosk nespálíme.
A je třeba asi připomenout, že jde o zbytky, které se nevyvětraly, přirozeně
nespálily, navynesly na mrtvých roztočích a včelách a na měli atd.
Protože však takto několikrát ošetřený vosk jde do výkupu. Pak do výrobny
mezistěn a zpět do včelstva. A znova je ošetřen proti roztočům. A znova
koloběh výkup, výroba, včelstvo, ošetření.
A tak to u nás i ve světě běhá už více než 20 let.
A zbytky ke zbytkům se přičítají.
Ze začátku to nebyl problém. Teď, po 20 letech koloběhu, to problém začíná
být.

Ty nahromaděné zbytky mají vliv na vývoj rezistence. Roztoči se setkávají s
podprahovým množstvím jedu a mají šanci se v několika generacích
přizpůsobit.
Někde (asi ve starším časopise) jsem četl o mezistěnách, které po vložení do
úlu způsobily zvýšený spad roztočů na podložku. Jak krásný důkaz hromadění
zbytků léčiv. :-(
Ty mezistěny nebyly od českých ani slovenských výrobců. :-)) Aspo%n jedno
plus.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

PS: Další důvod pro odzkoušené minimum léčiva, a doporučené minimum počtu
ošetření.

> A proč tedy potom přecházejí do medu?

Premiéra byla předevčírem, nejedná se o téma konzervování medem, ale "med
jako nejstarší známá konzervovaná potravina".

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor"
Subject: Konzervování medem na ČT


Na ČT bude v pořadu "Jak to vzniká" díl s názvem Úly a jiné konzervárny
ČT2 11.11. 9:35
ČT1 12.11. 3:00

Na ČT bude v pořadu "Jak to vzniká" díl s názvem ářčáářÚly a jiné konzervárny
ČT2 11.11. 9:35
ČT1 12.11. 3:00

Feri,
dratkovat vodorovne nie velmi stastne. Ak ti vcely pritmelia ramik tak pri
vyberani sa ti moze stat, ze vytiahhnes len hornu latku, alebo ramik bez
spodnej latky.
Pri dratkovani zvisle pouzivam na mieru 42x17 pouzivam 5 drotov. Krajne su
2 cm od bocnej latky. Druhy a stvrty su zosikmene a prostredny je kolmy.
Mozem ti poslat miery, ale pochybujem ze budes vrtat latky s pravitkom v
ruke.
Diery v hornej latke od kraja 2-12-20-28-38
Diery v dolnej latke od kraja 2-8-20-32-38
Kedze bocne latky maju 8-10mm tak cista dlzka plastu je 40 cm.
Toto sa da uplatnovat pri hocakej dlzke ramika.

V minulosti ked som z nizkymi nastavkami /NN / zacinal som sa riadil jednou
brozurkou kde odporucali autori vodorovne dratkovanie. Dratkoval som podla
toho navodu - 2-7-11 pocitane od hornej latky. Tento sposob bol vsak omyl.
Po dvoch rokoch bola 1/4 ramikov bez spodnej latky. Medzistienky postavene
v medniku a pod vahou medu trhali a radialny kos z medometu musel stat v
kute.

Matej




Fero
<feridri/=/post An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.sk> Kopie:
Thema: Drátkovanie 3/4 langstrothového rámika
09.11.2004
07:00
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Ďakujem za odpoveď p. Sedláčkovi a p. Podhájeckému. Prechádzam z rámikovej
miery 39x24 na 3/4 lanstrotha. U nás na východe Slovenska však s týmto
systémom nemajú včelári, aspo� tí, ktorýchpoznám, skúsenosti. Pre doplnenie
by som ešte preto prosil o odpoveď na tieto dve otázky:
1. V akej vzdialenosti od spodnej lúčky majú byť umiestnené jednotlivé
vrstvy drĂ´tu?
2. Aký sklon majú mať jednotlivé vrstvy drôtov?
3. Koľko vrstiev mám použiť?
ÄŽakujem!
František Čitbaj

Zdravim,

ja jsem to nechtel rozepisovat, ale kdyz, tak jeste si dovolim doplnit o
zadne ci mizive ekologicke, socialni a dalsi naklady, ktere tam
nejsou. Delaji to deti za naprosto mizive mzdy, nebicuji se zbytecne
nejakymi protokoly o vypousteni skodlivin do ovzdusi a dalsimi
omezenimi. Kdo kdy donuti cinu aby investovala do cistych technologii?
Tohle a jeste hromada jinych "konkurencnich" vyhod zpusobuje ten rozdil.
Mas pravdu pokud jde o ty naklady i v tom, ze napriklad my (fabrika)
vyrabime kozenou galanterii a kdyz kalkulujem treba batoh, tak kdyz
spoctem naklady na cisty JEN material bez rezii na jeden kus, vychazi
draz nez hotovy batoh kdekoliv na trzisti.

M.Osusky/=/fritz-gmbh.de napsal(a):
> Ten hoblik, ako aj lacny med z Ciny je o tom istom. Europa ma vysoke mzdove
> naklady, ktore automaticky zdrazuju vsetky tovary. Tak ako v Europe nekupis
> material na hoblik
> / al. medomet / za tu cenu za aku ho v Cine vyrobia aj dovezu do Europy.
> Pritom ich vyrobky su rovnako kvalitne ako nase! Ak mas velku krajinu v
> ktorej sa pri cene prace 0,5 EUR/hod. vyrobi vsetko od suroveho zeleza az
> po raketu, tak samozrejme aj cena ich vyrobkov je taka aka je.
>
> P.S. Spocitajte si kolko hodin prace je len v jednom ule.
> A pozor to nie su len 4 hodiny u stolara, ale aj hodiny na pile pri rezani
> dreva, v lese pri tazbe dreva, vyrobe motorovej pili na tazbu dreva, vyrobe
> klincov, vyrobe pletiva, zeleza na pletivo a klince, pri tazbe zel rudy
> ....
> A my sa snazime dosiahnut platovu uroven zapadnej Europy ...
>
> Matej
>
>
> V ceně hoblíku je ale určitě započitaná cena vynaložených nakladů včetně
> lidské práce.
> Nevěřím tomu, že v 65 korunách za kilo medu ve skle je započítaná
> amortizace
> nerezového medotu, úlů, náklady na vydlaždičkovanou medárnu, na pravidelný
> rozbor medu atd.
>


--
/-----------------------------\
| Pavel Prchal |
| Pelhřimov |
\-----------------------------/

*
/D\
        /U_P\
        (_/|\_)

Ten hoblik, ako aj lacny med z Ciny je o tom istom. Europa ma vysoke mzdove
naklady, ktore automaticky zdrazuju vsetky tovary. Tak ako v Europe nekupis
material na hoblik
/ al. medomet / za tu cenu za aku ho v Cine vyrobia aj dovezu do Europy.
Pritom ich vyrobky su rovnako kvalitne ako nase! Ak mas velku krajinu v
ktorej sa pri cene prace 0,5 EUR/hod. vyrobi vsetko od suroveho zeleza az
po raketu, tak samozrejme aj cena ich vyrobkov je taka aka je.

P.S. Spocitajte si kolko hodin prace je len v jednom ule.
A pozor to nie su len 4 hodiny u stolara, ale aj hodiny na pile pri rezani
dreva, v lese pri tazbe dreva, vyrobe motorovej pili na tazbu dreva, vyrobe
klincov, vyrobe pletiva, zeleza na pletivo a klince, pri tazbe zel rudy
....
A my sa snazime dosiahnut platovu uroven zapadnej Europy ...

Matej


V ceně hoblíku je ale určitě započitaná cena vynaložených nakladů včetně
lidské práce.
Nevěřím tomu, že v 65 korunách za kilo medu ve skle je započítaná
amortizace
nerezového medotu, úlů, náklady na vydlaždičkovanou medárnu, na pravidelný
rozbor medu atd.

Když čtu, tak pořádně, nikde jsem nepsal, že si u mne koupíš med za 65Kč ve skle!!!. Uvedl jsem cenu za kterou chci prodat med, ale jak to dopadne to je ve hězdách. Držet ho déle než jeden rok nebudu!!! (Jinak moje cena med v 0.7l skenici 85Kč(med dle výběru), ale jen pro ty co si přidou - nikde nepostávám)
Jinak odbudu sejně světlého i tmavého medu, snažím se zákazníky přsvědčit, o kvalitách a vlastnostech obou medů - je to moje politika. Pokud nemám tmavý med(např. loni), zákazníci si koupí světlý. Ostatí ať si klidně měří vodivost, je to jejich politika.
Jinak se tady hezky dohadujete, ale až zas někde ve světě, vyprodukují neprodejné množství medu a někdo do pošle do Čech(Evropy), tak se budete dohadovat jestli prodáte za 20Kč nebo za 30Kč, víc neuděláte. Nyní je to se všemi potravinami stejné od zdi ke zdi. Možná Ti z nás, kteří si zajistí odbyt přímo na pulty obchodů na tom budou lépe. Kdybych se medem živil, tak bych určitě med realizoval takto, alespoň nyní se to tak rýsuje.

Zdraví L.Holý

> Aký sklon majú mať jednotlivé vrstvy drôtov?
Koľko vrstiev mám použiť?

Sklon je jenom při svislém drátkování. Spodní otvor dělám asi o 1 cm blíž ke středu. Používám 4 svislé drátky jako u 39 x 24 cm.
Tonda.

A proč tedy potom přecházejí do medu?

Zdravim,

tohle je o produktivite.
Zapomnel jsi na zasadni vec, a sice rozpocist ty naklady na odpovidajici
= mozny OBJEM produkce s tim zarizenim. Bez toho jsou ty pocty bezcenne.
Mimo to jde i odepsanost tech prostredku, atkdal.

Zdravi PP.

Daniel Prokeš napsal(a):
> V ceně hoblíku je ale určitě započitaná cena vynaložených nakladů včetně
> lidské práce.
> Nevěřím tomu, že v 65 korunách za kilo medu ve skle je započítaná amortizace
> nerezového medotu, úlů, náklady na vydlaždičkovanou medárnu, na pravidelný
> rozbor medu atd. Takže jediné, jak si můžu vysvětlit takovou cenu je, že úly
> pamatují Marii Terezii, starý ruční medomet je v lepším případě natřen
> potravinářskou barvou, nádoby, v kterých se med skladuje, jsou hliníkové
> konve vyřazené z mlékáren, obložená medárna=garáž, popřípadě
> stodola-chlívek, a takhle bych mohl pokračovat dál a dál.
> Pak nevím, jestli je možné to považovat za konkurenční boj, odvahu nebo
> nevědomost a neuvědomělost svého počínání. Až se jednou včelař, který se
> snaží dodržovat všechny hyg. zásady, respektuje to co dnešní doba vyžaduje
> na získávání, zpracování a prodeji potravin, naštve a pošle na tohoto hrdinu
> hygienu, tak si myslím,
Praskac normalni.

> že mu asi těch 65kč z kila nebude stačit.
> Jen pro příklad: med prodáváme na jednom nejmenovaném místě a spolu s námi
> tam jsou ještě dva včelaři a každý se snaží svůj produkt prodat. Jejich
> cena 80kč/kg světlého medu, naše 85kč za 750g taky světlého medu. Kdo
> myslíte, že prodá víc? .....nedosahují 1/3 našeho výsledku. A důvod?
> Sklenice, etiketa, první dojem ze vzhledu medu . Není těžké si domyslet, v
> jakém prostředí se získává a zpracovává med zabalený ve sklenici omnia od
> okurek, donesený od ještě přetrvávájících zákazníků, černobíle vytisknutá
> etiketa a td. Nepodceňujte své zákazníky, umí napočítat do pěti!
> Myslím ale, že ty zákazníky, kteří dnes tu desetikorunu
> raději ušetří těžko v buducnu, až se ty budečáky rozpadnou a barva z
> medometu třikrát opadá, přesvědčí že med který chtějí prodávat bude mít
> záruku kvality, která něco stojí. Že to je med, který si opravdu zaslouží.
>
> V dobrém Daniel Prokeš

Ďakujem za odpoveď p. Sedláčkovi a p. Podhájeckému. Prechádzam z rámikovej miery 39x24 na 3/4 lanstrotha. U nás na východe Slovenska však s týmto systémom nemajú včelári, aspoň tí, ktorýchpoznám, skúsenosti. Pre doplnenie by som ešte preto prosil o odpoveď na tieto dve otázky:
1. V akej vzdialenosti od spodnej lúčky majú byť umiestnené jednotlivé vrstvy drôtu?
2. Aký sklon majú mať jednotlivé vrstvy drôtov?
3. Koľko vrstiev mám použiť?
Ďakujem!
František Čitbaj

To neni na Tvem rozhodnuti, Veterinarni zprava dle nakazove situace nakaze
Gabony, nebo ne. Pokud nenaordinuje Gabony, znamena to 3x fumigovat(ev.
aerosol) a k tomu!!! je mozne dat Formidol, protoze rada vcelaru ma s
Formidolem dobre zkusenosti co se tyce zazimovani. Muj osobni nazor je, ze
pokud se dava Gabon (to je povinne!!) nemam prakticky kdy pouzit formidol,
Gabon davam hned jak to jde cca koncem cervence.
Na dalsi Tvoji otazku > Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem? je
jednoducha odpoved. Gabon se dava, pokud je nakazova situace spatna, coz je
relativni pojem (existuje na to smernice, ale snazil jsem se o vynechani
Gabonu (oficialne) v Pardubicich, ale prisel bych o hlavu. Proc? veterinar
rikal, ze jsou vysledky vysetreni meli slusne, ale ze to dovoli, pokud dam
krk za to, ze vsichni daj Formidol, protoze maji zkusenosti, ze bez Gabonu
se nakazova situace behem max 2 let zhorsuje...
K prispevku Lubose Holeho: Gabon v zari je dost na nic, protoze vyvoj zimni
generace neochrani tak dobre, protoze spousta zimnich vcel uz se lihne a
relativne je malo otevreneho plodu.
Zdravi radekl



> Též si myslím, že je v Gabonu jiná účinná látka.
> Takže pokud by byla i určité rezistence k účinné látce v Gabonu, tak
> Fumigace zasáhne i tyhle rezistentní roztoče.
> Ale pokud jsem se díval na tabulky účinků gabonu, tak se dají ke tlumení
> varuázy použít i Formidolové desky a účinek nebude o mnoho menší, přičemž
> rezidua v medu v a vosku budou menší, než při použití gabonu.
> Sám uvažuji, že nahradím letní přeléčení Formidolem. Myslím, že má kromě
> toho, že nepřispívá žádným přírůstkem chemických látek cizorodých k
> přírodě,
> také další příjemné účinky vůči léčení i dalších včelích chorob a
> desinfikuje prostředí úlu.
> Má ale trošku pracněnší aplikaci v tom, že se musí na včelnici dvakrát v
> krátkém čase (odstranění regulačního děrovaného obalu ).
> (To neplatí zřejmě tam, kde je určeno veterinářem, čím se má léčit)
>
> Proč se vlastně léčí v létě především Gabonem?
>
> Je to jen z jistého konservatismu, že bychom dělali něco jiného a museli
> objednat místo obvyklého Gabonu Formidol?
> Nebo to veterináři jen doporučují an blok? Určitě by i kvalitě anšeho medu
> prospělo, kdyby se tahle zvyklost změnila a nepřispívalo se ke kontaminaci
> vosku, který se recykluje přes mezistěny dalším příspěvkem cizorodé látky.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "L.Holy" <holy/=/aster-jc.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 02, 2004 2:53 PM
> Subject: Gabon
>
>
> Aplikace gabonu v září už je asi v podstatě náhraškou fumigace –dle mne.
> Gabon se má vkládat do plodového tělesa(první plodový plást- poslední
> plodový plást), což už splnit začátkem září jde hůř – plodování končí –
> líhne se poslední plod (platí především pro starší matky). Ale snad může
> být aplikace účinná.? Jinak gabon se dle mého používá pro potlačení
> varoázy
> v létě – od konce měsíce července. Jde o snížení napadení dlouhověkých
> včel, aplikace by se měla provádět při zjištění přemnožení varoázy – jinak
> to není třeba (pouze práce navíc, další rezidua)
>
> Hodně radosti se včelařením, ale i lepší výkupní ceny medu přeje Luboš
> Holý
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.786 / Virová báze: 532 - datum vydání: 29.10.2004