78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- 1984 (89.24.43.212) --- 20. 2. 2024
Re: Kuba (77967) (77968)
Nevím co máš za sebou, ale Kuba je jen příklad jak funguje přírodní výběr. Ty si klidně mysli, že jsi se svým "léčením" chytřejší než přírozené mechanismy v přírodě, ale zkus si odpovědět sám sobě úpřímně kam ses za všechny ty roky boje s roztočem posunul. Klasická výmluva, že přírodě to bude trvat miliony let, v případě Kuby, kde se z různých důvodů nechaly proběhnout kolapsy, evidentně neplatí. Můžeš mít v knihovně třeba tisíc knih a všechny přečíst, ale ukázaná platí. O tom, že vyřezávání trubčiny je kontraproduktivní, vím dávno a podle toho postupuju. Proto si taky vystačím s minimálními dávkami varroacidů a to spíše bodově, když si to situace vyžádá. Naštěstí mám i stanoviště, kde jsem relativně daleko od všech těch uvědomělých léčitelů a tam se jasně ukazuje, že stačí pár let a výsledky se dostaví. Tam, kde je převčeleno, to chce malinko jiný konzervativnější přístup. Nicméně včely mám i tam narozdíl od mnoha sousedů vzdálených stovky metrů. Vím totiž kdy a jak zasáhnout a včely mají a dostávají vše co potřebují. Kdyby více včelařů včelařilo s rozmyslem a ne jen tupě podle metodiky, byly bysme už mnohem dál se stavem varroatolerance. Mnohá "léčení" totiž probíhají zcela zbytečně (odhadem 2/3) a k čemu to vede musí být každému jasné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77971
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Aplikace proti VD bez otevírání úlů
Jsou informace, plno informací, ale všechny kouzla proti VD mají jedno společné, nakonec jsou to prostředky, které jsou velmi drahé.
Třeba nyní se propírá to, jak to dělají Španělé okolo Madridu.
kompozice podle hmotnosti
4:2:1
lékařská vazelina:KŠ:tymol
aplikace rozetřená směs, 30g na nesavou podložku s drátkem, která se vloží do česna
Aplikace během sezony kdy včely létají, každých 30-40 dnů
https://drive.google.com/file/d/1WM7hkiCOY40vlh-a8pdTvB9k_SDls0sr/view
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77970
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Re: Kuba (77967) (77968)
Jedno z jiných vysvětlení na toto téma rekapování je jen udička na kterou se chytne kde kdo. Klíčem jsou totiž trubci.. :
... předpovídáme, že míra zamoření dělnicemi na Kubě bude v příštích 20 letech nadále klesat, zvláště pokud bude přetrvávat vysoká míra odstraňování roztočů. V souladu s tím bychom očekávali, že míra zamoření mláďat trubců (v současnosti 40 %) zůstane vysoká, protože roztoči se potenciálně vyhýbají reprodukci v buňkách dělnic. To je potenciálně klíčová, ale v současnosti přehlížená část mechanismu odporu. Protože empirický model ukázal, že k negativnímu růstu populace roztočů dochází v (rezistentních) afrikanizovaných koloniích včely medonosné pouze tehdy, jsou-li přítomny počáteční buňky trubců. Předpokládá se, že k tomu dochází proto, že roztoči také vykazují desetinásobnou preferenci množit se v buňkách trubců (které tvoří pouze 1–5 % veškerého včelího plodu) a ty se brzy přeplní, jak se populace roztočů zvyšuje. To vede ke konkurenci mezi roztoči o omezenou potravu a prostor, což způsobuje zvýšení úmrtnosti roztočů, což vede k negativnímu reprodukčnímu úspěchu roztočů, kteří vstupují do těchto přeplněných buněk dronů. Růst populace roztočů v buňkách trubčího potomstva je tedy omezen mechanismem závislým na hustotě. Na Kubě bylo pozorováno, že silná včelstva typicky s mláďaty trubců během období sucha neoslabují, zatímco včelstva bez plodu trubců jsou slabá a často během sucha umírají (APP personal comm).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77969
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Re: Kuba (77967)
Tak studuj Gupo...<
jak jsem psal, toto třeba mám za sebou, záleží čemu věříš, toto bylo diskutované téma asi před půl rokem na jiných fundovanějších netdiskuzích a výsledek bylo co si pamatuji to, že Kuba a zbytek světa jsou velmi odlišný. A neřeší to infekční tlak nákaz. Kuba je jen Kuba.
Rekapování NEZNAMENÁ současně i výhru nad VD!
Existují otázky. Kdy včelstvo rekapuje. Jak lze tyto sociální aktivity zařadit? Je totiž několik druhů rekapování včelstvem. Kdy rekapuje? Kdy kapuje? Je to totiž běžná věc viditelná i v našich podmínkách. Kdy rekapuje volně, kdy rekapuje za tlaku?
Pokud tento první sled otázek a odpovědí které samozřejmě znám prostuduješ ty, dojdeš nato, že to nic neznamená. Není to hlavně opakovatelný jev nikde jinde ve světě a je to docela zajímavá chovatelská otázka ve světě chovu matek. Ale znovu, nic to celkem vzato neznamená. To je potřeba si přečíst mezi řádky v tom odkaze co jsi mi dal.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77968
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 20. 2. 2024
Re: Peterek spisovatel (77964)
Ono tam je spousta závislostí a dopředu se to asi těžko stanovuje.
Kdyby varaóza zničila třeba 9/10 nebo 99/100 včelstev, tak ta zbývající by už tím, že přežila a má k dispozici 10x 100xvíc zdrojů, získala tolikrát vyšší vitalitu, že by skutečně i s neléčenou varaózou mohla dlouhodobě přežívat a množit se.
Ovšem třeba kdyby varaóza zničila 999/1000 nebo ještě víc, zbylá včelstva by třeba byla vzdálena od sebe víc než 15 kilometrů a potom by chyběli na oplození matek trubci a včelstva by ztrácela vitalitu příbuzenským křížením a mohla by nakonec i plošně vyhynout.
Zase by třeba zůstala ohniska, třeba 1 - 2 na kontinentu, kde jsou podmínky pro varaózu horší a kde by úmrtnost včelstev byla menší a včelstva by se tam udržela do doby, než by si vyvinula dostatečnou odolnost proti varaóze. Potom by se včely začaly šířit zpátky z těch ohnisek do oblastí, kde předtím vyhynuly a to by mohlo trvat i stovky let.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77965
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Peterek spisovatel
Více se o tomto dočtete v mé knize.<
Kdybychom včelstva nechali tak a nezasáhli do procesu přirozené selekce, do čtyř až sedmi let by se počet včelstev obnovil do původního stavu (předpoklad, zkušenosti ze světa).<
Opravdu?
Mám plnou knihovnu ODBORNÉ včelařský literatury, pokud někdo si ji chce ode mne koupit jako fyzický exemplář asi 200-250 knih (vč. svázaných ročníků čas. a spousty jednotlivých čísel Včelára, Českého včelaře, Včelařství, tak může a může číst a číst a číst spousty času. Aby nabyl základní odbornosti místo toho, aby tvořil včelařskou BELETRII nulové hodnoty.
Knihu od Petereka v mé knihovně určitě nikdy neuvidíte! Romány jsem se nikdy nenaučil číst.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77964
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Film The Beekeeper (77941) (77944) (77947) (77949) (77954) (77956) (77957) (77958)
Pokud je matka špatná, je potřeba ji vyměnit.
https://www.csfd.cz/film/1239128-the-beekeeper/prehled/
Drama a akční film. Základem děje je v začátku jedna velmi důvěřivá paní, která díky jedinému telefonátu s podvodníky, si nakonec vezme život. A tento život pomstí včelař, který zprovodí ze světa organizovaný "zabijácký sršně" kteří se orientují na velmi sofistikované vylákání peněz od důvěřivých lidí a tento podvod v miliardách dolarů, je přímo spjat s volebním úspěchem prezidenta USA a funguje díky CIA a jejím výzvědným SW. Včelař je jako pojistka!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77962
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938) (77960)
Ve světě existuje 10+ populací včely medonosné, které nepotřebují péči proti varroa. Nepočítám kolik včelařů zvládá bezchemický varroa management. Trestuhodná (protože kazí včely všem dookola) pohodlnost a neschopnost těch co se o to nepokoušejí.
m.<
Záleží na tom, čemu a komu věříš. Pravidlem je, že kdo chová a kdo neléčí, nemá včely. Podstatou je důvěřovat, ale prověřovat.
Například co se skrývá pod slovem "nechemický varroa managment"? Určitě nějaký blud, protože život je v základu chemie, elektřina, pohyb! Dokonce se může zdát, že věda přestává rozlišovat mezi živou a neživou přírodou při pohledu do vesmíru. Celý proces chemických vazeb je pro normálního člověka mikromakrokosmos, který nikdy neviděl, ale má plnou hubu chemie v jeho jídle.
Včela je bioindikátor, pokud hyne a člověk nemá velkou moc to ovlivnit, je zpravidla na řadě. Je to jen otázkou času.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77961
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- marek (213.235.160.170) --- 20. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938)
Gupo, říkáš nesmysly, Peterek nikdy neřekl nic o tom, že se o včelu starat nemáš!
Vzhledem k tomu, že jsi ve včelaření vzdělaný a přečetl jsi kde co, pochybuju, že bys nevěděl co Peterek doopravy říká, takže mi to vychází tak, že lžeš o Peterkovi záměrně.
Ve světě existuje 10+ populací včely medonosné, které nepotřebují péči proti varroa. Nepočítám kolik včelařů zvládá bezchemický varroa management. Trestuhodná (protože kazí včely všem dookola) pohodlnost a neschopnost těch co se o to nepokoušejí.
m.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77960
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gusto (195.168.244.49) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77949) (77954) (77956)
Mna to zaujimalo ta linia hlavne preto ze spomina ze nema ziadne uhyny ani oslabenia vcelstiev,niektore druhy ktore sa priparuju do buckfastu a nasledne aj tie vytvorene bfky maju dost vysoku odolnost voci chorobam, a j tvoria pocetne vcelstva,nevedel som ze on ich aj spaja ,nemal som vsetko napozerane , preto som sa pytal ci to nahodou nema bfky..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77957
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77949) (77954)
"On co som videl vacsinu videi tak spomina len inseminovanu matku ale konkretne ne,ani v tom dubnovom,"
Neříká nic o linii, ale říká 90 % je mladá matka a pokud včelař koupí inseminovanou, přoidá k tomu tak 10 %.
Podle mne inseminovanou ani kupovat nemusí, pokud takhle včelaří delší dobu, má ty včely už přizpůsobené a vybírá vždy každý rok z těch oddělků lepší. Či likviduje nebo jako oddělky prodává ty podprůměrné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77956
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gusto (195.168.244.49) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77949)
On co som videl vacsinu videi tak spomina len inseminovanu matku ale konkretne ne,ani v tom dubnovom,ja som aj komentare presiel pod videami ani tam na otazku o linii neodpovedal ..este sa v tom pohrabem po veceroch,nevidel som uplne vsetky..
..
jospr - bf dnes nemaju prakticky nic spolocne s original bf brata adama,a dnesne bf robia vcelstva silnejsie nez kranky a silnejsie bezne aj vyzimuju
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77954
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77948) (77950) (77951)
Spojovat může, ale pokud síla včelstva přesáhne nějakou geneticky danou hodnotu, včely dělají opatření.<
Pokud by jsi to dělal přesně jak je ve videích popisováno, o žádné včely nedojdeš. Stačí to jako nápověda?
Otázka. Pokudsím se ti to Radime vysvětlit jak to vidím já.
Kdy dvě kolonie spojené, mají mezi sebou válku? Kdy nemají?
Odpovědí je. Vše je ukázáno a tím i vysvětleno nerozdílně, postupně ve vše na jeho kanálu. Doporučuji prohlédnout všechny jeho videa a udělat si zapsáním do kalendáře všechny jeho úkony a pokud možno přesně opakovat. To je základ poznání a vědy opakovatelnost.
Je vtom i to krmení a ponechávání proteinových zásob. Tz. pokud nějaká zbytečná kasta z roje dostane dostatek proteinů, proč by z úlu zdrhala? Je to jak s dotacemi, vůbec se nemusíš s nikým soudružit, ale pokud je hromada peněz které se rozdávají, okamžitě sneseš kohokoli, kdo kdo stojí ve frontě. Chceš jen to svoje. Podobné věci lze pozorovat např. u krmení slepic, dominantní i nechtěné kusy si navzájem vyhoví pokud je zrna hodně. Pokud je ho málo, co se stane? Dominantní slepice jsou nažraná a kusy stádem pronásledované, jsou hlady a jdou jinam. U prasat to samé, u jinýho zvířectva je to také. Je to typické hování ve smečce.
Proč by to u včel mělo být jinak? Pokud jen malá kasta hladuje, zdrhne z úlu a vžebrává se jinam. Je to součást podletní reinvaze. A s reinvazí se zvyšují infekční tlaky a se zvýšenými infekčními tlaky včelstva hynou a když hynou, projevuje se to syndromem prázdného úlu bez vysvětlení.
Příběh typu že soused nedopřává svým včelstvům krmivo v podletí je ve videích také. Houfy hladných dělnic pod jeho očky. K takovému hladu nestačí jen cukr, ale hlavně plno pylu a to ve všech variantách. Jinak tukový zimní tělísko = včela která soudrží se včelstvem nezmizí z úlu ve srovnání s hladnou a nadrženou slídílkou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77953
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77948) (77950) (77951)
Srdcový včelař... asi ano, ale mně se nelíbí, kolik do včelstva rve cukru.<
To jsou věci, které vysvětluje a jako zkonzumované ukazuje. Pokud se umí počítat, tak se ví kolik nastartované spojené dvouvčelstvo od konce února do začátku dubna (cca 50 dnů) umí proplodovat. A chová matky. Takže o to jde. Mylných dojmů může být hodně, ale zkušenosti a včelstva velí, že s tím cukrem to dělá přesně tak jak má.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77952
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77948) (77950)
Spojovat může, ale pokud síla včelstva přesáhne nějakou geneticky danou hodnotu, včely dělají opatření. Třeba založí na okraji plodového hnízda matečníky a matku vymění nebo se vyrojí. Nebo se feromon matky rozředí tolik, že některé včely ztratí identitu ke včelstvu a vžebrají se jinde. Nebo možná matka omezí kladení...
Nadarmo, jak jsem pochopil, nemění matky ve včelstvech každý rok, mladá maximálně dvouletá matka asi k té velikosti a bez rojení hodně přispívá.
Srdcový včelař... asi ano, ale mně se nelíbí, kolik do včelstva rve cukru.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77951
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77948)
Taky pravděpodobně by nedosáhly tak velké síly včelstva, jaké on chová.<
Nabyl jsem dojmu, že pokud spojuje, v pravou chvíli, proto nedojde o sílu a může si potom hrát na jaře se silákama a očekávanou snůškou. Je vtom spojování finta, ale musí se prohlédnout všechny videa, včetně toho např. jak třídí souše, a dojít nato jak dělá to, co i nedělá. Podle mne to nemá z vlastní hlavy, někdo mu to takto ukázal a on vtom jen pokračuje. Je to zaměstnaný člověk a přesně takto bych si představoval jak má včelařit srdcový včelař amatér, několik jsem jich v mém okolí potkal a stačí jen naslouchat a potlačit své dojmy. Samozřejmě něco hodně si došperkoval sám. Má pěkný a malý chov.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77950
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947)
Buckfastky asi ne, to jsou původem černé včely původně vyšlechtěné na pozdní letní snůšku z vřesovišť. Ty by měly být v plné síle o měsíc až dva později než on má, tak v květnu, takže by nechytly řepku a ovocné stromy by využily hlavně na rozvoj. A v červenci, kdy mají hlavní snůšku, by je utnul zpracováním zásob na zimu. Taky pravděpodobně by nedosáhly tak velké síly včelstva, jaké on chová.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77948
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 18. 2. 2024
Re: selekce (77945)
Co takhle začít selektovat lidstvo, to je na tom daleko hůř.<
Kastování u lidí přeci je. Tak proč si myslet, že neprobíhá selekce i u lidí? Stále existují domluvené sňatky, stále jsou lidé na úrovni a plebs, církve, armáda, soudy, dnes, média, to se neustále podílí na selekci, dokonce se stále skrytě odehrávají řídící mechanismy, na místech o kterých se traduje že řídí celý svět, má to být jen pár lidí a jejich rodiny. Existují lidé, kteří svou známost dokonale prolustrují po všech stránkách (zdravotní, živ. situovanost) než se rozhodnou mít s protějškem potomka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77946
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 17. 2. 2024
Re: Bioúly (77941)
No, vybírá ze čtyř jedno včelstvo. Pokud jsou kritéria výběru smysluplná, pokud vybírají včely, tak můžou být, tak už za pár let takového včelaření by měl pocítit výrazně lepší životaschopnost včelstev na varaózu a viry, která by se měla projevit i v normálním chovu bez výběru menší citlivostí na varaózu v podletí, tím lepší zimní generací včel a menšími úhyny v zimě.
Spojování na podzim je limitováno tím, že se při něm vybírají nejen matky, ale i včely. Velikost zimního chumáče je limitována objemem úlu a genetikou včel a nadbytečné včely tak z úlu mizí a energie na jejich odchov je promarněna. Je to trochu podobné, jako když se kdysi v zadovácích v polovině srpna po ukončení sezóny ty úly zužovaly a včely nechaly zimovat na 7 rámcích 39x24. nadbytečné včely byly vyhnány z úlu a zmizely. Dneska to ale může dávat smysl, pokud včely kvůli varoa nedokáží zimní generaci odchovat nepoškozenou a velká část zimní generace včel tak pozdě na podzim a v zimě hyne. Dá se čekat, že po spojení budou vyhnány přednostně poškozené včely a zbytek včel, co zůstane v úlu budou zdravé zimní včely z těch čtyř včelstev. Tomu dává smysl i ponechání výběru matky z těch čtyř včelstev na včelách, přežije asi ta matka, jejíchž včel bude ve výsledném zimním chumáči nejvíc.
a.
Je to už takových 25 let, co jsem zkoušel podobné věci. Zkoušel jsem vytvořit silnější zimní generaci včel, než mají včely svůj limit spojováním včelstev v zimě někdy k Novému roku. Ověřil jsem si metodiku, ale spojovaná včelstva tehdy neukázala tak výrazně lepší vlastnosti proti běžným včelstvům, aby to ospravedlnilo zvýšenou pracnost při odchovu oddělků a na přípravu takového spojování za mrazů v zimě. Dneska by to možná vyšlo jinak.
Jestli se mi včely podaří doma udržet, tak podobný výběr budu zkoušet taky, vidím to ale spíš na výběr mezi odchovanými oddělky už na konci sezóny, to by bylo nyní tak v červenci.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77943
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 17. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938) (77939) (77940)
Podle mne jsou včelstva dlouhodobě přešlechtěné výběrem velkých včelařů a chovatelů matek v prostředí s nadbytkem sladiny a pylu pro včely, ty matky se ale dostanou do úplně jiného prostředí, kde je kvůli úbytku včelí pastvy v krajině nedostatek zdrojů a včely tak trpí občas nebo pořád podvýživou. To právě podněcuje citlivost včelstev na varaózu a viry a tím zimní úhyny. Mohlo by s tím souviset i poškození krajiny, například na spoustě míst prakticky totální zmizení vlhkých a mokrých míst, bažinek, tůněk, pramenů, malých otevřených potůčků atd. Když nic jiného, včely tak nemají pro sebe zdroj vody plus souvisí tyto změny s prudkým snížením nabídky sladiny a pylu v krajině už po krátkém suchším období, protože dříve, když bylo v létě sucho a horko, právě rostliny na těch místech intenzívně rostly a kvetly a včely je využívaly.
a.
Tržní prostředí pod vlivem konkurence nutí chovatele právě selektovat včely, pokud je chce chovat a mít z nich výnos dlouhodobě. Pokud uvažuje jen krátkodobě, rok, dva, tři dopředu, pak neselektuje a má o to snadnější manipulaci se včelami i větší výnos, ale potom dříve nebo později mu ty včely kolabují a hynou. Přiměřeným selektováním s přiměřenými náklady má velkou naději zajistit dlouhodobou udržitelnost toho chovu.
Dříve na toto stačila selekce chovatelů matek, dnes už to evidentně nestačí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77942
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 17. 2. 2024
Bioúly
A co postup který funguje a je prezentovaný pod bioúly.cz od p. Špavora? Zazimuje tolik včelstev kolik vyzimoval. A i přes to, že má přes sezonu asi čtyřikrát tolik včelstev.
Matky musí být stále výborné, zazimuje spojenec, který od února začne podněcovat, takže v dubnu si může vyrábět včelstev a matek kolik chce. Včelaří okolo 10tky včelstev ale prezentuje svůj chov jako ne vůbec strohý. Spíš bych řekl že to je ukázkový chov jak by měl vypadat u malých včelařů.
Takže proč léčit 30 včelstev když stačí léčit 10 spojených a vybraných z cca 30?
V tomto velkou mezeru u malých chovů, vytáhnout med nalít cukr a dojít poléčit spoustu prázdných úlů.
Přitom může jít právě o to mít několik příbuzných matek a ty selektovat a potom nechat selektovat včelou ať si vybere. Nakonec problém vyzimovat podle videí co je na bioúly.cz ten včelař nemá.
Dokonce v tomto postupu spojování napodzim, vidím řešení pro převčelenost krajiny. Nebo se mýlím?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77941
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.219) --- 16. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938) (77939)
Posledni procento Peterek.... to je jen víra ... náboženství, svět vzešel z dinosaurů ... nikdy nikdo selekce neprokázal a nepřevedl úspěšně do udržitelné praxe, jenom víra že to tak může fungovat, protože ty teorie logicky v hlavě zapadají do sebe, ale jen logicky teoreticky. No a věda hledá a vypichuje konkrétní důkazy na podporu těchto teorií, vždy platilo kdo co hledá, to najde. Začarovaný kruh
Začal bych jednodušším zamyšlením -Co bylo dřív kuře nebo vejce?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77940
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.219) --- 16. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938)
Tržní prostředí pod vlivem konkurence už z principu chovateli neumožňuje selektovat včelstva, už tak nerentabilní chov se ještě více má propadnout a být neproduktivní? Kdo by měl selektovat, snad ne včelař s 10 včelstvy? Padne mu beztak vše a může nakupovat od nuly oddělky F1, kdo to zaplatí?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77939
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 16. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937)
Nemá nakonec Peterek pravdu poslední procento?<
Nemá, včela si zaslouží při chovu kvalitní péči jako každé jiné živé zvíře od svého chovatele. Peterekovi asi nikdo neřekl, že kdyby tu nebyla zdravotní péče o lidi na výši jaká je, a mělo se spoléhat na jakési poslední procento, tak by už dávno pravděpodobně ani nebyl. Proč? Protože od narození jsme stejně jako ty naše včely, jeden biochemický sklad do kterého se stále pumpují sloučeniny jen proto, aby měl člověk pohodu kterou potřebuje ke svému životu více, než sůl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77938
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (2a00:1028:96c4:8366:3485:c99:3ea1:2428) --- 16. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936)
Taky se potřeba ptát kam jsme se dostali za 40 let aplikace varoacidu situace začíná být neudržetelná je léčení cesta nebo třeba selektovat.? Omezit aplikace a vybírat z toho co přežije? Nemá nakonec Peterek pravdu poslední procento?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77937
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 16. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934)
Asi jsem špatně pochopil vlákno. Měl jsem na mysli, že nějaká studie prokázala vznik rezistence VD na KŠ.<
Je potřeba si pokládat otázky sám sobě.
Proč včelstvo hyne, když se vyskytne VD v úlu?
Přežije včelstvo tisíce roztočů? Ano, proč? Nepřežije pár desítek roztočů? Ano, proč?
Proč je důležité, aby včelstvo mělo na zimu kvalitní tukové zásoby?
Proč včelstvo uhyne na příznaky virů a to bez zjevných příznaků VD?
Proč je důležité neustále VD eliminovat v úlu? Opravdu je včelařství už jen o nákladech na léčbu a obnovu uhynulých chovů?
Proč je důležité pravidelně používat nejlépe od jara dezinfekci jako profylaxi?
Proč má včelstvo problémy se zvápenatěním, ale nemá problémy přežít zimu?
Proč má včelstvo menší problémy přežít zimu, se zvápenatěním oproti včelstvu, které zvápenatěním v podletí a přes sezonu netrpí?
Proč je důležitá zdravá matka ve včelstvu?
Proč když se sníží pH v úlu díky aplikaci kyselin, zvýší se zvápenatění?
Proč hledat u VD rezistenci na KŠ, když KŠ nezabrání virotickým stavům včelstva a tím nezabrání úhynu včelstva, protože KŠ není proti nějaké z výčtu, viróze včelí?
Je doufám jasné, že pokud se aplikují do úlu akaracidy, musí se aplikovat na druhou stranu současně s léčbou krmiva, která jsou probioticky pro včelu prospěšná.
Proč včelař při zazimovávání včelstva je nucen nakupovat jiné různé krmiva a aditiva, aby přezimoval? Protože ekologie okolo včelích úlů je pro zimování nevhodná?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77936
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 16. 2. 2024
Re: RNA léčba proti varoáze (77932) (77933)
Śtavelka je jed i pro člověka, v organismu vychytává vápenaté ionty a tím vytváří rozvrat vnitřního prostředí v organismu. A uvádí se, že vzniklé krystaly šťavelanu vápenatého v buňkách svým mechanickým působením buňky rozrušují. LD50 je dost nízká, kolem 3O- 40 gramů na hmotnost člověka.
V nižší koncentraci pak může dlouhodobě přispět třeba k tvorbě ledvinových kamenů, pokud k tomu má člověk sklon.
A amitrazem nebo fluvalinatem se to moc srovnávat nedá, protože každá tato látka má jiný mechanismus působení.
U jednoduchých přírodních látek, jako je šťavelka se obvykle tyto látky neukládají a nehromadí, takže do určité hranice koncentrace je dlouhodobá slabá expozice prakticky neškodná, zatímco u umělých látek se v organismu i při velmi slabé expozici nějaké zbytky těch látek hromadí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77935
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- marek (213.235.160.170) --- 16. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931)
Asi jsem špatně pochopil vlákno. Měl jsem na mysli, že nějaká studie prokázala vznik rezistence VD na KŠ.
O tom, že přidávat do úlu cokoliv, co si nedonesou včely samy, je špatně určitě nepochybuju, na to netřeba studie. (A je jedno, jestli to jsou syntetické jedy, kyseliny, nebo cokoliv dalšího)
m.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77934
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 16. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930)
Naše zjištění poukazují na rizika vystavení včel kyselině šťavelové, která byla považována za bezpečnou pro použití při léčbě proti roztočům Varroa ve včelstvech, a zasazujeme se o rozsáhlejší hodnocení dlouhodobých účinků, které může mít na zdraví včel.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8446526/
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77931
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 16. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910) (77911) (77912) (77913) (77923) (77924)
Včelaření je v tom jen okrajově, hlavně tím, že lidi mají na med čím dál méně peněz.<
Nová doba noví lidé, počítat neumí, nemocni po práci zadarmo jsou, odvádět vysoké daně chcou. Asi to bude nějaká motivační nauka která má větší sílu než rozum.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77928
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gusto (195.168.244.49) --- 15. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77918)
Pro mě by to bylo asi problematické v létě ten postřík provádět.Ten polský autor uvádí,že je potřeba důkladně postříkat všechny rámečky obsednuté včelami a v mém případě,kdy mám asi polovinu včelstev v šesti nízkých Optimalech by to bylo pro mě zničující.Nemám jich moc,jen deset.Ale i tak..Také p.Gusto s tím jak dostáváte včely do stavu bez plodu je hodně obtížné.Ta rezistence na štavelku by zřejmě u mne vyvolala značný problém.Jaká je možnost tu k.mléčnou sehnat..?
------------------------------------------------------
V prvom kvetnovem tyzdni odoberam zo vsetkych vcelstiev matky,za 3 tyzdne su vcelstva bez plodu a v plnej sile schopne co najlepsie vyuzit agatovu znasku.. kyselinu mliecnu kupite bezne vo vinarskych potrebach,predava sa pod roznymi obchodnymi nazvami,napriklad BOEROVIN ..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77926
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 15. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910) (77911) (77912) (77913) (77923)
Tak jen slepý a totálně hloupý by neviděl, že nás ti zelení kazisvěti z Brusele vedou do totálního kolapsu a průšvihu. A že pokud s tím něco neuděláme, aspoň se nebudeme ozývat, tak do toho totálního ekonomického průšvihu během pár let skutečně dojdeme.
Včelaření je v tom jen okrajově, hlavně tím, že lidi mají na med čím dál méně peněz.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77924
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (82.202.41.210) --- 15. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910) (77911) (77912) (77913)
Tohle by si měli dobře přečíst všichni ti pánové včelaři,kteří zde neustále a pořád dokola hledají svůj zdroj neůspěchu a problémů v unii,v zelených,v Bruselu,ve svazu,ve Fialoví…..O nějaký antagonistický příspěvek nemám zájem a snad to tak nevyznívá,ale jak je to možné,že to někde jde a jinde ne.Znám včelaře,kteří prodávají med za tři sta a kdyby ho měli metráky,prodají.Ale asi je to v naší povaze hledat viníky vždy mimo svoji osoby.
jinak vše dobré,díky za odpověď na dotaz a s pozdravem. P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77923
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (31.192.64.136) --- 15. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910) (77911) (77912) (77913)
Dobrý den, prosím kde u Vás mohu nakoupit melomel, pergu a med. S manželem k Vám přijedeme. Jak se jmenujete.
Děkuji.
Jarmila Nováková
1984 (78.80.26.115) --- 11. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910) (77911) (77912)
Stánkovné je různé. Většinou symbolické na maloměstě. Řekněme 1 kg medu. Lidi jsou také různí. Někteří oběhnou a jdou po ceně, někteří vybírají podle oka a sortimentu, jiní zase chtějí vyzkoušet něco nového. Prodávám i na trhu, kde mám levnější konkurenci, ale stále toho prodám dost na to, aby se mi to vyplatilo. V minulosti jsem takto získal pravidelné odběratele a kontakty... např. mě oslovil hoteliér a od té doby mu dodávám pravidelně větší množství plástvového medu, majitelé různých obchodů, lidé z gastronomie, které zaujala nabídka čistých druhových medů, odběratelé pergy atd... Prostě účast na trhu je do jisté míry forma reklamy, která navíc přinese okamžitou tržbu. Blíží se doba, kdy trhy již velmi omezím, protože svůj účel to plní a nebude to dále potřeba. Zvyšovat produkci medu na ukor kvality a druhové čistoty dál nechci (nestíhal bych při většim počtu včelstev oddělovat snůšky, věnovat se produkci dalších věcí jako propolis, perga, nestíhal bych hraní si s melomely atd...). Můj cíl není vybudovat obři firmu, ale normálně žít a užívat si práci, která mě baví, mít z toho radost.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77922
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 15. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917)
"Jak je to u inych kyselin neviem,ale u stavelky vyuziva probioticke bakterie z vlastneho traviaceho traktu na vytvorenie rezistencie , uz som to zachytil v spravach z viacerych zahranicnych vyskumnych ustavov.."
A budeme zase za nějakou dobu tam, kde jsme dnes. Ani kdyby zase zmizela odolnost roztoče na pyrethroidy a amitraz, vrátit tyo léčiva zpátky nebude možné kvůli zeleným kazisvětům v Bruseli, kteří je mezitím zakážou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77919
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (82.202.41.210) --- 15. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915)
Pro mě by to bylo asi problematické v létě ten postřík provádět.Ten polský autor uvádí,že je potřeba důkladně postříkat všechny rámečky obsednuté včelami a v mém případě,kdy mám asi polovinu včelstev v šesti nízkých Optimalech by to bylo pro mě zničující.Nemám jich moc,jen deset.Ale i tak..Také p.Gusto s tím jak dostáváte včely do stavu bez plodu je hodně obtížné.Ta rezistence na štavelku by zřejmě u mne vyvolala značný problém.Jaká je možnost tu k.mléčnou sehnat.?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77918
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (78.80.26.115) --- 11. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910) (77911) (77912)
Stánkovné je různé. Většinou symbolické na maloměstě. Řekněme 1 kg medu. Lidi jsou také různí. Někteří oběhnou a jdou po ceně, někteří vybírají podle oka a sortimentu, jiní zase chtějí vyzkoušet něco nového. Prodávám i na trhu, kde mám levnější konkurenci, ale stále toho prodám dost na to, aby se mi to vyplatilo. V minulosti jsem takto získal pravidelné odběratele a kontakty... např. mě oslovil hoteliér a od té doby mu dodávám pravidelně větší množství plástvového medu, majitelé různých obchodů, lidé z gastronomie, které zaujala nabídka čistých druhových medů, odběratelé pergy atd... Prostě účast na trhu je do jisté míry forma reklamy, která navíc přinese okamžitou tržbu. Blíží se doba, kdy trhy již velmi omezím, protože svůj účel to plní a nebude to dále potřeba. Zvyšovat produkci medu na ukor kvality a druhové čistoty dál nechci (nestíhal bych při většim počtu včelstev oddělovat snůšky, věnovat se produkci dalších věcí jako propolis, perga, nestíhal bych hraní si s melomely atd...). Můj cíl není vybudovat obři firmu, ale normálně žít a užívat si práci, která mě baví, mít z toho radost.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77913
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910) (77911)
Jo ještě k ceně, ta je i na tržnici důležitá, třeba se někdy podívám a sednu v Bibione, jsou tam trhy pravidelné, stále stejní prodavači, pokud neumřeli, prodávají stále. A než si nějaká Italka nakoupí na oběd, oběhne to dokola a jde podle ceny, potom si koupí co ví, že je jen jeden stánek, např. ryby. Ale zeleninu a ovoce, maso, blbiny, vybírá podle ceny. Jinak včelař je tam a prodává jen jeden. Známka, živé včely na stole na třech rámcích v průzkumném úlu, po celý rok, asi má včely jen protu reklamu aby se člověk zastavil, jinak má před stolem zpravidla vymetýno. Ale něco určitě prodá, jinak by tam stále nebyl ten samý, už 20 let co tam jezdím.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77912
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 11. 2. 2024
Re: Zemědělci budou stávkovat, nebudou včelaři také? (77901) (77902) (77903) (77905) (77906) (77907) (77908) (77909) (77910)
Kolik stojí dnes stůl? Když jsem prodával kdysi (ne med!), byl za 9Kčs malé město, na Zelňáku v Brně za 40, V. Bíteš na chodníku zadarmo. Tžnice mám za sebou, lidi nanich kupují z jiných důvodů než by rozum říkal, ale proto jsou to jen příležitostní kupující, kteří trousí zbytečné peníze pokud je mají, jinak jsou to pravidelní návštěvníci třeba jen ze zvědavosti nebo známosti nebo setrvačnosti, setrvačnost je sviňa.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77911
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 77911 do č. 77971)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu