78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- marek (213.235.160.170) --- 23. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938) (77960) (77961) (77973) (77974)
>Za sebe jsi tu sdělil pokud vím v předešlém příspěvku, že > >také používáš akaracidy,
Nepoužívám. Proč bych měl?
Ale tahle diskuse je zbytečná.
Točíš se pořád dokola na falešném pětníku.
Spolu s většinou ostatních zkoušíte alumínijovej klíček pod lampou, i když leží daleko ve tmě.
m.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77996
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 23. 2. 2024
Re: Náklady na chov (77981) (77982) (77985) (77988) (77993)
"Pokud se rakouskému zemědělci který je pojídač vč jeho rodinných příslušnků medu, nesníží životní úroveň tím, že mu budou kompenzovány dotací pozemky, které nechá ŘÍZENĚ ladem,"
Nazvěme to přímo bez nesmyslných bruselských kliček: Kompenzaci ve výši příjmu, který by zemědělec z tech pozemků měl, kdyby je obdělával plus kompenzací výdajů, které zemědělec na ty pozemky musí vynakládat, aniž by je obdělával (daně z pozemku + příspěvek na organizační režii, kterou zemědělec na ty pozemky musí vynakládat) Plus další kompenzaci nákladů, které zemědělec s tím neobdělávaným pozemkem má, pokud by ten úhor byl nějaký řízený - likvidace plevelů a škůdců, které se z toho úhoru šíří na vedlejší obdělávané pozemky plus například kompenzaci na osetí ůhorovými směskami, třeba se svazenkou, hořčicí, pohankou atd, pokud to je na ten úhor vyžadováno.
a.
teprve potom, když dostane všechny ty kompenzace, se zemědělci, jedno jestli rakouskému nebo jinému v EU, nesníží jeho životní úroveň. A koupí si stejné nebo možná i větší množství medu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 22. 2. 2024
Re: Náklady na chov (77981) (77982) (77985) (77988)
Včelaření by mohlo rychle z roku na rok zlepšit ponecháváním části polí bez jakéhokoliv obdělávání a využití na úhor. Co je pro zemědělce totální zelená greendealovská blbost a znatelné ekonomické ožebračení, bude pro včelaře dost přínos, protože pionýrské rostliny, respektive plevely na tom úhoru jsou většinou kvetoucí dobré včelařské rostliny. A taky pro myslivce to bude zlepšení.<
Už jsem to tu psal, v Rakousku je to asi 10 let dotovaná věc.
Zlepšíš úživnost krajiny,zlepšíš pylovou pestrost,pro včely +.Vliv na prodej medu nulový.<
Pokud se rakouskému zemědělci který je pojídač vč jeho rodinných příslušnků medu, nesníží životní úroveň tím, že mu budou kompenzovány dotací pozemky, které nechá ŘÍZENĚ ladem, může si dovolit koupit dražší med než bez tohoto příjmu.
Cenu medu to může přímo ovlivnit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 22. 2. 2024
Re: Náklady na chov (77981) (77982) (77985) (77988) (77989) (77990) (77991)
Med záměrně levněji prodávat bude málokdo.Řekl bych,že neplatí přímá úměra,čím vic medu,tím prodej za míň peněz.<
Právě že platí a prodává se právě med docela dost pod jeho cenou a nikdo krom regulátorů trhu a jejich mechanismů to neovlivní. Cena by měla být mezi cca 350-600Kč/kg. Buď to (celou politiku nepodpory chovu včel) včelař bude sponzorovat tím, že dělá bez marží a zadarmo, což není problém, ale problém je, pokud se sníží životní úroveň včelaře atak si to nemůže logicky chovatel dovolit. Potom nastupuje bídný stav všech věcí okolo spjatých s takovou situací, včetně celkového zdravotního stavu včelstev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77992
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.79.0) --- 22. 2. 2024
Re: Náklady na chov (77981) (77982) (77985) (77988) (77989) (77990)
Med záměrně levněji prodávat bude málokdo.Řekl bych,že neplatí přímá úměra,čím vic medu,tím prodej za míň peněz.Med není něco,co se nedá skladovat a musí se rychle prodat.Letos jsem načal poslední 80 kg sud medu z předloňska,tak snad to doprodám než se začne vytáčet a vrátím se k běznému standartu,kdy na skladě je jen med z minulé sezóny+ letošní.A docela se divím,že řepkový lidi berou.
On i tak to bude letos asi masakr,jsem obsetý řepkou ze tří stran.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77991
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 22. 2. 2024
Re: Náklady na chov (77981) (77982) (77985)
Včelaření by mohlo rychle z roku na rok zlepšit ponecháváním části polí bez jakéhokoliv obdělávání a využití na úhor. Co je pro zemědělce totální zelená greendealovská blbost a znatelné ekonomické ožebračení, bude pro včelaře dost přínos, protože pionýrské rostliny, respektive plevely na tom úhoru jsou většinou kvetoucí dobré včelařské rostliny. A taky pro myslivce to bude zlepšení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77988
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 22. 2. 2024
Re: Náklady na chov (77980)
https://www.youtube.com/watch?v=bEgLcMcvV_o
<
Ale Polákům se nelíbí import z Ukrajiny? Mají tam co vím dva velké importéry, který má i v Přemyslu na UK pobočku a balírnu. Kaštelevičovi jsou základem, právě oni prováděli import do Polska. A co vím, tehdy jsem si zapamatoval při konverzaci a ranní kávě s diskuzí s ním, že med má dva názvy mezi obchodníky, je med a med. Rozeznejte z těch dvou slov který je padělek.
Povím vám, asi se ten trh ve včelařžství opravdu hodně mění a hodně blbě když i spokojení Poláci se svou cenou medů nejsou spokojeni.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77987
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 22. 2. 2024
Re: (77984)
Valencia bez včel. Tam nejsou aby žíly s dotací. <
Chápu to tedy dobře, nejsou dotace, nejsou včely?
Program dotací je plošný po celé EU. Vtom vidím rozkol této informace, národní dotace (oproti společné evropské) ve Španělsku jsou určitě podle jejich regionálních presidentů a vlád. Takže to je zajímavý pro porovnávání s ohledem vybádat jasná fakta o nabídce a využívání dotací okolo Valencie a až potom srovnávat. Například regionální možnosti sousedícího Rakouska bylo a nevím, jestli ještě je. Obdiv byl velký, když se zveřejnila prezentace sítě organizovaného včelařství která protkalo celé Rakousko, takovou společnost ovšem nevybuduje nikdo z ničeho, ani z příspěvku člena. Můj předpoklad reálného základu je velmi velmi zajímavá dotace, aby to vůbec kdy vzniklo. U nás to byl v česku Harrach se svými zlatými co vím z dřevařství. Na Moravě odhaduji to, že to byla nějaká cukrovarnická rodina a opět dotace do vzniku spolku.
Chci touto diskuzí jen naznačit, že bez dotací z jiných článků komerčního či ekonomického řetězce ve včelařství, nic dlouhodobě funkčního nevznikne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77986
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 22. 2. 2024
Re: Náklady na chov (77981) (77982)
Konečně tu máme plánovaných 700 000 tisíc včelstev, tak se nedivme, že když není úhynový rok, tak je nadprodukce a některým se špatně prodává med.<
Ale toto číslo 700 tisíc už jednou bylo a med se špatně neprodával. Měl centrální odbyd. Propad z tohoto čísla byl děsný, co ovlivňuje tento propad? To by bylo odpovědí, co lze očekávat že bude. Zcela jistě to budou makroekonomické vlivy. Proč to píšu když už mne to ani neděsí? Protože lze čekat pád čísla chovaných včelstev, ale zajímavé je až na jakou hladinu a za jakou cenu to padne. Zdá se to nezajímavý, ale je to stále jen o nákladech a provozu a poptávce a příležitosti okolo chovu včel. V tomto kruhu je neustálá redukce možností takže nevyhráváme, prohráváme a všichni. I s lokálně lepším prodejem, lepší cenou.
Zajímavý zrovna toto se docela diskutuje zatím na téma výnosu medu, na jiných webech. Neotiskl se někde v nějakým světovým médiu nějaký článek na toto téma okolo ekoregionálních faktorů včelařství?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77985
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (109.224.93.163) --- 22. 2. 2024
Ano kvanitni med se prodává máš pravdu.Taky umím prodat.Ale to neznamená že to tak zůstane.Tak proč si nevyjednat lepší podmínky kdys je možnost.Podnikam pro peníze. Kolik máš do důchodu já 26let. Vidíš budoucí vývoj včelařský farem optimisticky já ne. A nemluvím sám za sebe.
Nam taky na náš provoz nikdo nedal ani korunu.!! Vše jsme si udělaly samý od A do Z.dotace technika pomoc zásadně nikdy ne je to výsměch. I bez dotaci máme dost moderní provoz. Konkurence se nebojím.Pokud budou smůluplna dotace tka všem je přejdu. A zařazení do rozvoj venkova není žádna výhra.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.113.215) --- 22. 2. 2024
Re: Náklady na chov (77981)
Proč hledáte chybu stále dokola u někoho jiného, kdo by měl chránit vaši výdělečnou činnost. Když budou stávkovat cukrovarníci za vyšší cla a zákaz dovozu cukru, protože i jim rostou náklady a klesá prodejní cena, půjdete s nimi? Máme štěstí, že kvalitní místní med se prodává sám, tedy pokud si budujete stálou klientelu a pečujete o zákazníky. Dá to práci, není to hned, ale vyplatí se to. Z hlediska role státu a svazu by stálo za úvahu, jestli dotování včelařů není kontraproduktivní. Konečně tu máme plánovaných 700 000 tisíc včelstev, tak se nedivme, že když není úhynový rok, tak je nadprodukce a některým se špatně prodává med.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77982
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (178.22.113.66) --- 21. 2. 2024
Re: Náklady na chov (77963)
Včelaři budou muset zabrat, padají se setrvačnosti.
Program podpory prodeje medu tu byl před mnoha lety. To se podporoval český med.
Dnes jde do tuhého a ještě nikdo nevyhlásil poplach. Jedeme do zdi. Med není nezbytná potravina, tedy jde z konzumace vypustit pokud je hluboko do kapsy a druhý problém jsou falzifikáty...které se na východě na zakázku vyrábí a u nás v řetězcích prodávají....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77976
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 21. 2. 2024
Re: Kuba (77967) (77968) (77971)
Ty si klidně mysli, že jsi se svým "léčením" chytřejší než přírozené mechanismy v přírodě, ale zkus si odpovědět sám sobě úpřímně kam ses za všechny ty roky boje s roztočem posunul. <
Za sebe jsi tu sdělil pokud vím v předešlém příspěvku, že také používáš akaracidy, preparáty, různé postupy, sděluješ, že včelaři okolo tebe jsou většinou břídilové, jen tobě se daří. Já ti to ale přeji. Nemám problém přemýšlet o úhynech. Jen sděluji jasná fakta jako, vyzimovat včelstva je více a více drahé, ekologie okolo úlů se mění rychleji, než si člověk uvědomuje, bez léčby bez správných postupů, bez výživových aditiv, včelstva hynou před očima. V tom doufám jsme stále za jedno. Je tak? Takže vidíš úhyny, tím se domníváš v čem se chybuje, počítáš s tedy ne s přirozenou selekcí včel, ale přirozenou selekcí včelaře, protože pokud máš problémy, selekce v včelstev nefunguje hynou, musíš přidat na léčbě, tím vlastně sděluješ, že selekce včelstev není řešení, řešením je to, že někdo v tvém okolí přestane včelařit a budeš mít tak klid. Popisuješ to tak. Je? Čteš to, jak sděluješ protimluvy? Selekce proti VD je dlouhá cesta.
Nevěř nikomu a sobě, jen napůl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77975
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 21. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938) (77960) (77961) (77973)
Gupo, jestli "neléčí" myslíš "nehubí kleštíka chemickými preparáty" tak zase nemáš pravdu (a protože jsi vzdělaný a sečtělý, musím se teda domnívat, že záměrně lžeš).<
Nevím proč schováváš rozum a podsouváš sem tyto slova a slovíčkaření.
Za sebe jsi tu sdělil pokud vím v předešlém příspěvku, že také používáš akaracidy, preparáty, různé postupy, sděluješ, že včelaři okolo tebe jsou většinou břídilové, jen tobě se daří. Já ti to ale přeji. Nemám problém přemýšlet o úhynech. Jen sděluji jasná fakta jako, vyzimovat včelstva je více a více drahé, ekologie okolo úlů se mění rychleji, než si člověk uvědomuje, bez léčby bez správných postupů, bez výživových aditiv, včelstva hynou před očima. V tom doufám jsme stále za jedno. Je tak? Takže vidíš úhyny, tím se domníváš v čem se chybuje, počítáš s tedy ne s přirozenou selekcí včel, ale přirozenou selekcí včelaře, protože pokud máš problémy, selekce v včelstev nefunguje hynou, musíš přidat na léčbě, tím vlastně sděluješ, že selekce včelstev není řešení, řešením je to, že někdo v tvém okolí přestane včelařit a budeš mít tak klid. Popisuješ to tak. Je? Čteš to, jak sděluješ protimluvy? Selekce proti VD je dlouhá cesta.
Nevěř nikomu a sobě, jen napůl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77974
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- marek (213.235.160.170) --- 21. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938) (77960) (77961)
> Pravidlem je, že kdo chová a kdo neléčí, nemá včely
Gupo, jestli "neléčí" myslíš "nehubí kleštíka chemickými preparáty" tak zase nemáš pravdu (a protože jsi vzdělaný a sečtělý, musím se teda domnívat, že záměrně lžeš).
Takových co nepoužívají varoacidy je po světě i v ČR nemálo.
m.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77973
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Re: Kuba (77967) (77968) (77971)
Ale na Kubě nevčelaříš, takže nevíš. To co pozoruješ u sebe je jen běžný jev, kterému přisuzuješ nějaké objevné hodnoty. Není to výhra, výhra je včelstvu dát právě to, co v tu chvíli potřebuje a neustále chodit okolo a nahlížet a mezi tím přemýšlet. Jinak nejsme chovatelé, ale pohrobci. Také jsem si myslel kdysi že mám vyhráno, není to pravda. Dojde loterie a prohraje každý s VD. Jen si to musí přiznat a normálně mluvit s ostatníma. Infekční tlaky které byly jsou a budou, dojdou a odejdou. Neznám nikoho krom camralů, že by nějak vyhrával. Dokonce i Bratr Adam měl pohromu, než došel na řešení a jak je známý dnes se svou Buckfastkou i posmrtně. Jak včelařský Lenin.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77972
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- 1984 (89.24.43.212) --- 20. 2. 2024
Re: Kuba (77967) (77968)
Nevím co máš za sebou, ale Kuba je jen příklad jak funguje přírodní výběr. Ty si klidně mysli, že jsi se svým "léčením" chytřejší než přírozené mechanismy v přírodě, ale zkus si odpovědět sám sobě úpřímně kam ses za všechny ty roky boje s roztočem posunul. Klasická výmluva, že přírodě to bude trvat miliony let, v případě Kuby, kde se z různých důvodů nechaly proběhnout kolapsy, evidentně neplatí. Můžeš mít v knihovně třeba tisíc knih a všechny přečíst, ale ukázaná platí. O tom, že vyřezávání trubčiny je kontraproduktivní, vím dávno a podle toho postupuju. Proto si taky vystačím s minimálními dávkami varroacidů a to spíše bodově, když si to situace vyžádá. Naštěstí mám i stanoviště, kde jsem relativně daleko od všech těch uvědomělých léčitelů a tam se jasně ukazuje, že stačí pár let a výsledky se dostaví. Tam, kde je převčeleno, to chce malinko jiný konzervativnější přístup. Nicméně včely mám i tam narozdíl od mnoha sousedů vzdálených stovky metrů. Vím totiž kdy a jak zasáhnout a včely mají a dostávají vše co potřebují. Kdyby více včelařů včelařilo s rozmyslem a ne jen tupě podle metodiky, byly bysme už mnohem dál se stavem varroatolerance. Mnohá "léčení" totiž probíhají zcela zbytečně (odhadem 2/3) a k čemu to vede musí být každému jasné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77971
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Aplikace proti VD bez otevírání úlů
Jsou informace, plno informací, ale všechny kouzla proti VD mají jedno společné, nakonec jsou to prostředky, které jsou velmi drahé.
Třeba nyní se propírá to, jak to dělají Španělé okolo Madridu.
kompozice podle hmotnosti
4:2:1
lékařská vazelina:KŠ:tymol
aplikace rozetřená směs, 30g na nesavou podložku s drátkem, která se vloží do česna
Aplikace během sezony kdy včely létají, každých 30-40 dnů
https://drive.google.com/file/d/1WM7hkiCOY40vlh-a8pdTvB9k_SDls0sr/view
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77970
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Re: Kuba (77967) (77968)
Jedno z jiných vysvětlení na toto téma rekapování je jen udička na kterou se chytne kde kdo. Klíčem jsou totiž trubci.. :
... předpovídáme, že míra zamoření dělnicemi na Kubě bude v příštích 20 letech nadále klesat, zvláště pokud bude přetrvávat vysoká míra odstraňování roztočů. V souladu s tím bychom očekávali, že míra zamoření mláďat trubců (v současnosti 40 %) zůstane vysoká, protože roztoči se potenciálně vyhýbají reprodukci v buňkách dělnic. To je potenciálně klíčová, ale v současnosti přehlížená část mechanismu odporu. Protože empirický model ukázal, že k negativnímu růstu populace roztočů dochází v (rezistentních) afrikanizovaných koloniích včely medonosné pouze tehdy, jsou-li přítomny počáteční buňky trubců. Předpokládá se, že k tomu dochází proto, že roztoči také vykazují desetinásobnou preferenci množit se v buňkách trubců (které tvoří pouze 1–5 % veškerého včelího plodu) a ty se brzy přeplní, jak se populace roztočů zvyšuje. To vede ke konkurenci mezi roztoči o omezenou potravu a prostor, což způsobuje zvýšení úmrtnosti roztočů, což vede k negativnímu reprodukčnímu úspěchu roztočů, kteří vstupují do těchto přeplněných buněk dronů. Růst populace roztočů v buňkách trubčího potomstva je tedy omezen mechanismem závislým na hustotě. Na Kubě bylo pozorováno, že silná včelstva typicky s mláďaty trubců během období sucha neoslabují, zatímco včelstva bez plodu trubců jsou slabá a často během sucha umírají (APP personal comm).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77969
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Re: Kuba (77967)
Tak studuj Gupo...<
jak jsem psal, toto třeba mám za sebou, záleží čemu věříš, toto bylo diskutované téma asi před půl rokem na jiných fundovanějších netdiskuzích a výsledek bylo co si pamatuji to, že Kuba a zbytek světa jsou velmi odlišný. A neřeší to infekční tlak nákaz. Kuba je jen Kuba.
Rekapování NEZNAMENÁ současně i výhru nad VD!
Existují otázky. Kdy včelstvo rekapuje. Jak lze tyto sociální aktivity zařadit? Je totiž několik druhů rekapování včelstvem. Kdy rekapuje? Kdy kapuje? Je to totiž běžná věc viditelná i v našich podmínkách. Kdy rekapuje volně, kdy rekapuje za tlaku?
Pokud tento první sled otázek a odpovědí které samozřejmě znám prostuduješ ty, dojdeš nato, že to nic neznamená. Není to hlavně opakovatelný jev nikde jinde ve světě a je to docela zajímavá chovatelská otázka ve světě chovu matek. Ale znovu, nic to celkem vzato neznamená. To je potřeba si přečíst mezi řádky v tom odkaze co jsi mi dal.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77968
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 20. 2. 2024
Re: Peterek spisovatel (77964)
Ono tam je spousta závislostí a dopředu se to asi těžko stanovuje.
Kdyby varaóza zničila třeba 9/10 nebo 99/100 včelstev, tak ta zbývající by už tím, že přežila a má k dispozici 10x 100xvíc zdrojů, získala tolikrát vyšší vitalitu, že by skutečně i s neléčenou varaózou mohla dlouhodobě přežívat a množit se.
Ovšem třeba kdyby varaóza zničila 999/1000 nebo ještě víc, zbylá včelstva by třeba byla vzdálena od sebe víc než 15 kilometrů a potom by chyběli na oplození matek trubci a včelstva by ztrácela vitalitu příbuzenským křížením a mohla by nakonec i plošně vyhynout.
Zase by třeba zůstala ohniska, třeba 1 - 2 na kontinentu, kde jsou podmínky pro varaózu horší a kde by úmrtnost včelstev byla menší a včelstva by se tam udržela do doby, než by si vyvinula dostatečnou odolnost proti varaóze. Potom by se včely začaly šířit zpátky z těch ohnisek do oblastí, kde předtím vyhynuly a to by mohlo trvat i stovky let.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77965
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Peterek spisovatel
Více se o tomto dočtete v mé knize.<
Kdybychom včelstva nechali tak a nezasáhli do procesu přirozené selekce, do čtyř až sedmi let by se počet včelstev obnovil do původního stavu (předpoklad, zkušenosti ze světa).<
Opravdu?
Mám plnou knihovnu ODBORNÉ včelařský literatury, pokud někdo si ji chce ode mne koupit jako fyzický exemplář asi 200-250 knih (vč. svázaných ročníků čas. a spousty jednotlivých čísel Včelára, Českého včelaře, Včelařství, tak může a může číst a číst a číst spousty času. Aby nabyl základní odbornosti místo toho, aby tvořil včelařskou BELETRII nulové hodnoty.
Knihu od Petereka v mé knihovně určitě nikdy neuvidíte! Romány jsem se nikdy nenaučil číst.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77964
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Film The Beekeeper (77941) (77944) (77947) (77949) (77954) (77956) (77957) (77958)
Pokud je matka špatná, je potřeba ji vyměnit.
https://www.csfd.cz/film/1239128-the-beekeeper/prehled/
Drama a akční film. Základem děje je v začátku jedna velmi důvěřivá paní, která díky jedinému telefonátu s podvodníky, si nakonec vezme život. A tento život pomstí včelař, který zprovodí ze světa organizovaný "zabijácký sršně" kteří se orientují na velmi sofistikované vylákání peněz od důvěřivých lidí a tento podvod v miliardách dolarů, je přímo spjat s volebním úspěchem prezidenta USA a funguje díky CIA a jejím výzvědným SW. Včelař je jako pojistka!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77962
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 20. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938) (77960)
Ve světě existuje 10+ populací včely medonosné, které nepotřebují péči proti varroa. Nepočítám kolik včelařů zvládá bezchemický varroa management. Trestuhodná (protože kazí včely všem dookola) pohodlnost a neschopnost těch co se o to nepokoušejí.
m.<
Záleží na tom, čemu a komu věříš. Pravidlem je, že kdo chová a kdo neléčí, nemá včely. Podstatou je důvěřovat, ale prověřovat.
Například co se skrývá pod slovem "nechemický varroa managment"? Určitě nějaký blud, protože život je v základu chemie, elektřina, pohyb! Dokonce se může zdát, že věda přestává rozlišovat mezi živou a neživou přírodou při pohledu do vesmíru. Celý proces chemických vazeb je pro normálního člověka mikromakrokosmos, který nikdy neviděl, ale má plnou hubu chemie v jeho jídle.
Včela je bioindikátor, pokud hyne a člověk nemá velkou moc to ovlivnit, je zpravidla na řadě. Je to jen otázkou času.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77961
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- marek (213.235.160.170) --- 20. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938)
Gupo, říkáš nesmysly, Peterek nikdy neřekl nic o tom, že se o včelu starat nemáš!
Vzhledem k tomu, že jsi ve včelaření vzdělaný a přečetl jsi kde co, pochybuju, že bys nevěděl co Peterek doopravy říká, takže mi to vychází tak, že lžeš o Peterkovi záměrně.
Ve světě existuje 10+ populací včely medonosné, které nepotřebují péči proti varroa. Nepočítám kolik včelařů zvládá bezchemický varroa management. Trestuhodná (protože kazí včely všem dookola) pohodlnost a neschopnost těch co se o to nepokoušejí.
m.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77960
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gusto (195.168.244.49) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77949) (77954) (77956)
Mna to zaujimalo ta linia hlavne preto ze spomina ze nema ziadne uhyny ani oslabenia vcelstiev,niektore druhy ktore sa priparuju do buckfastu a nasledne aj tie vytvorene bfky maju dost vysoku odolnost voci chorobam, a j tvoria pocetne vcelstva,nevedel som ze on ich aj spaja ,nemal som vsetko napozerane , preto som sa pytal ci to nahodou nema bfky..
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77957
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77949) (77954)
"On co som videl vacsinu videi tak spomina len inseminovanu matku ale konkretne ne,ani v tom dubnovom,"
Neříká nic o linii, ale říká 90 % je mladá matka a pokud včelař koupí inseminovanou, přoidá k tomu tak 10 %.
Podle mne inseminovanou ani kupovat nemusí, pokud takhle včelaří delší dobu, má ty včely už přizpůsobené a vybírá vždy každý rok z těch oddělků lepší. Či likviduje nebo jako oddělky prodává ty podprůměrné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77956
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gusto (195.168.244.49) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77949)
On co som videl vacsinu videi tak spomina len inseminovanu matku ale konkretne ne,ani v tom dubnovom,ja som aj komentare presiel pod videami ani tam na otazku o linii neodpovedal ..este sa v tom pohrabem po veceroch,nevidel som uplne vsetky..
..
jospr - bf dnes nemaju prakticky nic spolocne s original bf brata adama,a dnesne bf robia vcelstva silnejsie nez kranky a silnejsie bezne aj vyzimuju
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77954
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77948) (77950) (77951)
Spojovat může, ale pokud síla včelstva přesáhne nějakou geneticky danou hodnotu, včely dělají opatření.<
Pokud by jsi to dělal přesně jak je ve videích popisováno, o žádné včely nedojdeš. Stačí to jako nápověda?
Otázka. Pokudsím se ti to Radime vysvětlit jak to vidím já.
Kdy dvě kolonie spojené, mají mezi sebou válku? Kdy nemají?
Odpovědí je. Vše je ukázáno a tím i vysvětleno nerozdílně, postupně ve vše na jeho kanálu. Doporučuji prohlédnout všechny jeho videa a udělat si zapsáním do kalendáře všechny jeho úkony a pokud možno přesně opakovat. To je základ poznání a vědy opakovatelnost.
Je vtom i to krmení a ponechávání proteinových zásob. Tz. pokud nějaká zbytečná kasta z roje dostane dostatek proteinů, proč by z úlu zdrhala? Je to jak s dotacemi, vůbec se nemusíš s nikým soudružit, ale pokud je hromada peněz které se rozdávají, okamžitě sneseš kohokoli, kdo kdo stojí ve frontě. Chceš jen to svoje. Podobné věci lze pozorovat např. u krmení slepic, dominantní i nechtěné kusy si navzájem vyhoví pokud je zrna hodně. Pokud je ho málo, co se stane? Dominantní slepice jsou nažraná a kusy stádem pronásledované, jsou hlady a jdou jinam. U prasat to samé, u jinýho zvířectva je to také. Je to typické hování ve smečce.
Proč by to u včel mělo být jinak? Pokud jen malá kasta hladuje, zdrhne z úlu a vžebrává se jinam. Je to součást podletní reinvaze. A s reinvazí se zvyšují infekční tlaky a se zvýšenými infekčními tlaky včelstva hynou a když hynou, projevuje se to syndromem prázdného úlu bez vysvětlení.
Příběh typu že soused nedopřává svým včelstvům krmivo v podletí je ve videích také. Houfy hladných dělnic pod jeho očky. K takovému hladu nestačí jen cukr, ale hlavně plno pylu a to ve všech variantách. Jinak tukový zimní tělísko = včela která soudrží se včelstvem nezmizí z úlu ve srovnání s hladnou a nadrženou slídílkou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77953
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77948) (77950) (77951)
Srdcový včelař... asi ano, ale mně se nelíbí, kolik do včelstva rve cukru.<
To jsou věci, které vysvětluje a jako zkonzumované ukazuje. Pokud se umí počítat, tak se ví kolik nastartované spojené dvouvčelstvo od konce února do začátku dubna (cca 50 dnů) umí proplodovat. A chová matky. Takže o to jde. Mylných dojmů může být hodně, ale zkušenosti a včelstva velí, že s tím cukrem to dělá přesně tak jak má.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77952
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77948) (77950)
Spojovat může, ale pokud síla včelstva přesáhne nějakou geneticky danou hodnotu, včely dělají opatření. Třeba založí na okraji plodového hnízda matečníky a matku vymění nebo se vyrojí. Nebo se feromon matky rozředí tolik, že některé včely ztratí identitu ke včelstvu a vžebrají se jinde. Nebo možná matka omezí kladení...
Nadarmo, jak jsem pochopil, nemění matky ve včelstvech každý rok, mladá maximálně dvouletá matka asi k té velikosti a bez rojení hodně přispívá.
Srdcový včelař... asi ano, ale mně se nelíbí, kolik do včelstva rve cukru.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77951
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947) (77948)
Taky pravděpodobně by nedosáhly tak velké síly včelstva, jaké on chová.<
Nabyl jsem dojmu, že pokud spojuje, v pravou chvíli, proto nedojde o sílu a může si potom hrát na jaře se silákama a očekávanou snůškou. Je vtom spojování finta, ale musí se prohlédnout všechny videa, včetně toho např. jak třídí souše, a dojít nato jak dělá to, co i nedělá. Podle mne to nemá z vlastní hlavy, někdo mu to takto ukázal a on vtom jen pokračuje. Je to zaměstnaný člověk a přesně takto bych si představoval jak má včelařit srdcový včelař amatér, několik jsem jich v mém okolí potkal a stačí jen naslouchat a potlačit své dojmy. Samozřejmě něco hodně si došperkoval sám. Má pěkný a malý chov.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77950
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 19. 2. 2024
Re: Bioúly (77941) (77944) (77947)
Buckfastky asi ne, to jsou původem černé včely původně vyšlechtěné na pozdní letní snůšku z vřesovišť. Ty by měly být v plné síle o měsíc až dva později než on má, tak v květnu, takže by nechytly řepku a ovocné stromy by využily hlavně na rozvoj. A v červenci, kdy mají hlavní snůšku, by je utnul zpracováním zásob na zimu. Taky pravděpodobně by nedosáhly tak velké síly včelstva, jaké on chová.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77948
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 18. 2. 2024
Re: selekce (77945)
Co takhle začít selektovat lidstvo, to je na tom daleko hůř.<
Kastování u lidí přeci je. Tak proč si myslet, že neprobíhá selekce i u lidí? Stále existují domluvené sňatky, stále jsou lidé na úrovni a plebs, církve, armáda, soudy, dnes, média, to se neustále podílí na selekci, dokonce se stále skrytě odehrávají řídící mechanismy, na místech o kterých se traduje že řídí celý svět, má to být jen pár lidí a jejich rodiny. Existují lidé, kteří svou známost dokonale prolustrují po všech stránkách (zdravotní, živ. situovanost) než se rozhodnou mít s protějškem potomka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77946
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 17. 2. 2024
Re: Bioúly (77941)
No, vybírá ze čtyř jedno včelstvo. Pokud jsou kritéria výběru smysluplná, pokud vybírají včely, tak můžou být, tak už za pár let takového včelaření by měl pocítit výrazně lepší životaschopnost včelstev na varaózu a viry, která by se měla projevit i v normálním chovu bez výběru menší citlivostí na varaózu v podletí, tím lepší zimní generací včel a menšími úhyny v zimě.
Spojování na podzim je limitováno tím, že se při něm vybírají nejen matky, ale i včely. Velikost zimního chumáče je limitována objemem úlu a genetikou včel a nadbytečné včely tak z úlu mizí a energie na jejich odchov je promarněna. Je to trochu podobné, jako když se kdysi v zadovácích v polovině srpna po ukončení sezóny ty úly zužovaly a včely nechaly zimovat na 7 rámcích 39x24. nadbytečné včely byly vyhnány z úlu a zmizely. Dneska to ale může dávat smysl, pokud včely kvůli varoa nedokáží zimní generaci odchovat nepoškozenou a velká část zimní generace včel tak pozdě na podzim a v zimě hyne. Dá se čekat, že po spojení budou vyhnány přednostně poškozené včely a zbytek včel, co zůstane v úlu budou zdravé zimní včely z těch čtyř včelstev. Tomu dává smysl i ponechání výběru matky z těch čtyř včelstev na včelách, přežije asi ta matka, jejíchž včel bude ve výsledném zimním chumáči nejvíc.
a.
Je to už takových 25 let, co jsem zkoušel podobné věci. Zkoušel jsem vytvořit silnější zimní generaci včel, než mají včely svůj limit spojováním včelstev v zimě někdy k Novému roku. Ověřil jsem si metodiku, ale spojovaná včelstva tehdy neukázala tak výrazně lepší vlastnosti proti běžným včelstvům, aby to ospravedlnilo zvýšenou pracnost při odchovu oddělků a na přípravu takového spojování za mrazů v zimě. Dneska by to možná vyšlo jinak.
Jestli se mi včely podaří doma udržet, tak podobný výběr budu zkoušet taky, vidím to ale spíš na výběr mezi odchovanými oddělky už na konci sezóny, to by bylo nyní tak v červenci.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77943
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R.Polášek (90.178.51.173) --- 17. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938) (77939) (77940)
Podle mne jsou včelstva dlouhodobě přešlechtěné výběrem velkých včelařů a chovatelů matek v prostředí s nadbytkem sladiny a pylu pro včely, ty matky se ale dostanou do úplně jiného prostředí, kde je kvůli úbytku včelí pastvy v krajině nedostatek zdrojů a včely tak trpí občas nebo pořád podvýživou. To právě podněcuje citlivost včelstev na varaózu a viry a tím zimní úhyny. Mohlo by s tím souviset i poškození krajiny, například na spoustě míst prakticky totální zmizení vlhkých a mokrých míst, bažinek, tůněk, pramenů, malých otevřených potůčků atd. Když nic jiného, včely tak nemají pro sebe zdroj vody plus souvisí tyto změny s prudkým snížením nabídky sladiny a pylu v krajině už po krátkém suchším období, protože dříve, když bylo v létě sucho a horko, právě rostliny na těch místech intenzívně rostly a kvetly a včely je využívaly.
a.
Tržní prostředí pod vlivem konkurence nutí chovatele právě selektovat včely, pokud je chce chovat a mít z nich výnos dlouhodobě. Pokud uvažuje jen krátkodobě, rok, dva, tři dopředu, pak neselektuje a má o to snadnější manipulaci se včelami i větší výnos, ale potom dříve nebo později mu ty včely kolabují a hynou. Přiměřeným selektováním s přiměřenými náklady má velkou naději zajistit dlouhodobou udržitelnost toho chovu.
Dříve na toto stačila selekce chovatelů matek, dnes už to evidentně nestačí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77942
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 17. 2. 2024
Bioúly
A co postup který funguje a je prezentovaný pod bioúly.cz od p. Špavora? Zazimuje tolik včelstev kolik vyzimoval. A i přes to, že má přes sezonu asi čtyřikrát tolik včelstev.
Matky musí být stále výborné, zazimuje spojenec, který od února začne podněcovat, takže v dubnu si může vyrábět včelstev a matek kolik chce. Včelaří okolo 10tky včelstev ale prezentuje svůj chov jako ne vůbec strohý. Spíš bych řekl že to je ukázkový chov jak by měl vypadat u malých včelařů.
Takže proč léčit 30 včelstev když stačí léčit 10 spojených a vybraných z cca 30?
V tomto velkou mezeru u malých chovů, vytáhnout med nalít cukr a dojít poléčit spoustu prázdných úlů.
Přitom může jít právě o to mít několik příbuzných matek a ty selektovat a potom nechat selektovat včelou ať si vybere. Nakonec problém vyzimovat podle videí co je na bioúly.cz ten včelař nemá.
Dokonce v tomto postupu spojování napodzim, vidím řešení pro převčelenost krajiny. Nebo se mýlím?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77941
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.219) --- 16. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938) (77939)
Posledni procento Peterek.... to je jen víra ... náboženství, svět vzešel z dinosaurů ... nikdy nikdo selekce neprokázal a nepřevedl úspěšně do udržitelné praxe, jenom víra že to tak může fungovat, protože ty teorie logicky v hlavě zapadají do sebe, ale jen logicky teoreticky. No a věda hledá a vypichuje konkrétní důkazy na podporu těchto teorií, vždy platilo kdo co hledá, to najde. Začarovaný kruh
Začal bych jednodušším zamyšlením -Co bylo dřív kuře nebo vejce?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77940
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.219) --- 16. 2. 2024
Re: Leciva a SVS (77900) (77914) (77915) (77916) (77917) (77919) (77929) (77930) (77931) (77934) (77936) (77937) (77938)
Tržní prostředí pod vlivem konkurence už z principu chovateli neumožňuje selektovat včelstva, už tak nerentabilní chov se ještě více má propadnout a být neproduktivní? Kdo by měl selektovat, snad ne včelař s 10 včelstvy? Padne mu beztak vše a může nakupovat od nuly oddělky F1, kdo to zaplatí?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 77939
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 77939 do č. 77999)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu