Včelařská konference

Apitraz 500 mg
Léčivá látka:       Amitrazum
Cílový druh zvířat:       včelstva včely medonosné(Apis mellifica)
Léková forma:       Proužek do úlu
Datum registrace:       11. 5. 2016
Registrační číslo:       96/034/16-C
Držitel rozhodnutí o registraci:       Laboratorios Calier S.A.
C/Barcelonés, 26 (Pla del Ramassá)
Les Franqueses des Valles (Barcelona)
Phone: +34 938 495 133, Fax: +34 938 401 398
Email: xmercader/=/calier.es
ATC vet. kód:       QP53AD - Amitraz
Farmakoterapeutická skupina:       Amidines
Omamné a psychotropní látky:       Ne
       Včelstva Včely Medonosné(Apis Mellifica)
Med: 0 d. Nepoužívejte během snůšky. Nevytáčejte med z plodového nástavku. Nevytáčejte med v průběhu 6 týdnů nebo 10 týdnů, kdy probíhá ošetření. Plodové plásty by měly být minimálně každé tři roky vyměněny za nové mezistěny. Plodové rámky nepoužívejte jako rámk

A co Apitraz, koňská dávka 500mg Amitrazu. Ten je bohužel už dostupný a myslím že i schválený VLP. Je to dlouhodobý nosiče jako Gabon, akorát s 1000x větší dávkou než se zapalovaly fumigační pásky. Jak to dopadne je jasné, stejně jako s Gabonem.

Amitraz by v nějakém pórovitém nosiči měl být méně stálý a jeho okamžitá toxicita o dost vyšší než u pyrethroidů.
Proto se na dlouhodobé nosiče typu Gabon hodí mnohem méně.
Ono to taky má nějaký důvod, proč v Dole dlouhodobé nosiče dělají jen s pyrethroidy, ne s amitrazem.

Chlapi neblbněte s tím. To už jsem taky někde slyšel jak si v některých zo chválí výrobu dlouhodobých nosičů s amitrazem, oni do toho prý namáčí tácky od piva a používají jako gabóny roztoči se jen sypou.
Myslel jsem si že je problém sehnat tekutý Varidol v takovém množství.. Ale jak je vidět asi to problém není . Jenomže Tímhle si zaděláváme na rezistenci pak už nebude na podzimní ošetření fungovat nic. Zbyde jen šťavelová na pokap.

Nabízím k prodeji 4 litry 12,5% amitrazu (varidolu).
Rok výroby 2024. Můžu poslat poštou na dobírku nebo osobně.
1 litr 1350,- Kč.
Tomáš Polách, Peckova 61,Čejkovice 69615
mob. 792363481

Uvidí se.

To tak klidně může být Radime. Předpovědi dávají na 15 až 17 dubna dost rapidní ochlazení na 6 až 8 stupňů. Na to jak je teď a v jakém stavu je vegetace i včelstva nic moc výhled. Když to bude pár dní tak snad Ok ale kdyby to mělo být delší období tak žádná sláva.

Nebo mohou včely zesílit a nabrat zásoby a potom je studenější počasí uzamkne v úlu a rojení naopak bude.

Rojení je i podle síly. Letos se většina včelstev vyrojit asi nestihne, koncem dubna řepka dokvete, to se dostanou akorát do síly - bohužel pozdě. Jsou včelstva silná už teď, ale těch je na prstech jedné ruky.

A když je dříve snůška, bude taky dříve i rojení?

Ale stihne.Mám pár rezerv na 24.Při rotaci nástavků jsem mezi dal mateří mřízku a leskne se to hezky.Mají doneseno víc než kmenová,kde se vše mění na masu plodu.Mrkněte chlapci na Včelařské fórum téma optimalizované plodiště.A podumejte.

Na Ostravsku kvete taky už řepka, včely na ni létají a nosí. Akorát vzhledem k datumu nejsou včelstva v dostatečné síle, průměrně chybí 1 nástavek včel, v nástavcových úlech to na medníky to není. Je to logické když je začátek dubna. Podstatné bude jak vyjde počasí v druhé polovině řepky a v dokvětu kdy bude nějaká šance na med u většiny včelstev.

Máte to někde jinak? prostě u nás letos průměrné včelstvo snůšku asi nestihne.

U nas neskutocna znaska ,dnes 19'c v tieni,jasno,bezvetrie,v plnom kvete ceresne,hrusky,pupava,vrby,uz aj repkove lany zacinaju do zlta..na vikend hlasia teploty uz bliziace sa k tridsiatkam .. vlahy je zatial dostatok.trnavsko 150-200 nmv

Dobrý vtip na apríla.
Přeji příjemný den

U nás, severní předhůří Beskyd jižně od Ostravy taky už to kvete, třešně, hrušně...
Akorát mně ty květy připadaly pomačkané nebo vysušené větrem.

Josefe to jsi to musel odhalit ihned. Díval jsem se do páru včel ve středu a něco v sobotu silný vítr ,ale s tou silou zakladení sedmi rámku jak tady čtu,tak to moje včely asi nezvládájí přezimování v dobré síle.Tak dnes jsem viděl první vlaštovky už začínají kvést hrušky ryngle.

Jako apríl dobré.4 dny tak fučí,ze jsem nenašel odvahu do včel vlézt.Od 10 opět silný přínos vody,s nektarem v tom větru nic moc.

Ráno po šmigrustě 22 stupnů jsem kouknul do včel. Díky za to,že byla doma celá rodina tak jsem se rozhodl ,že dnes budeme točit první letošní med. Není ho mnoho z deseti včel tři konvy dík včelám za to.

Sever ostrava taky rozkvétají třešně, slivky jsou v plném květu, nekvetou jen jabloně, ale jsou před otevřením.

Venku tak jako každý den opět krásných 70km/h vichřica, včely si to ,,užívají", na obloze včera i dnes dekl z prachu nebo co to je.

Svět se zbláznil.Rozkvétají třešně.

Fučí zrovna do česen,ale nosí krásně.K rozkvetlým kyticím mirabelek to mají 20 m.Snad se do nich zitra poprvé mrknu.Některé už budou zralé na přidání.

Fuci aj tu uz niekolko dni od juhu,teploty su vysoke,dnes to oblizovalo uz 20'C

Díky. Měl jsem takové tušení, tady okolí Ostravy ještě nekvete, ale porost řepky je na konec března celkem vysoký. Slabší včelstva asi snůšku nestihnou.

Teď ke všemu denně 60km/h fičák, dopoledne včely létají, pak zalezlé mlátí to s něma před včelínem. To už je snad poslední roky jarní vichřice vkuse.

U nas uz sem tam vidim kvet ,uz sa to pri tychto teplotach dlho nezdrzi.. trnavsko ..

Už rozkvétá někde řepka, třeba tradičně na jižní moravě nebo slovensku?

Kvetení meruněk na jaře

Ráno -4 stupně.

Jestli nezmrznou tak jako vloni ještě před květem, protože březen za kamna vlezem a radši ani nevylezem. Jako vloni, většina jabloní ani nerozkvetla, třešně rozkvetly uvnitř černé, ale slivky vydržely.

Nejen řepka. Rozkvetou i jabloně.

U nás rané jívy odkvetly, teď kvetou ty pozdnější, zároveň kvete myrobalán, meruňka, magnolie a taky místní mirabelka. Rybíz je už odkvetený.
Holt jsou vidět složité vztahy těch rostlin k rašení a kvetení k nízkým teplotám na jaře i době zimního odpočinku.
A kde jsou trochu větší dispozice k mrazům, tak tam letos ty květy zase pomrznou.

Člověka by kleplo.Zároveň kvetou jívy,meruňky a mirabelky.To svět neviděl.Když se tak dívám jak potahuje řepkatak rozkvete koncem března.

Po velkém úhynu borovic v lesích, kdy zrezly a uschly, se šíří Evropskou unií další parazit, připomínající z dálky a velikostí velká sršní hnízda v koncích větví.

Jde o obrovská množství bílých hedvábných hnízd a vyskytuje se již na mnoha tisících hektarech borovic.

Opravdu velká množství bílých chuchvalců. Až pojedete přes italské dolomity, koukněte na pohádkové skály plných hnízd Thaumetopoea pityocampa Schiff.

odkaz na google obrázek:
https://tinyurl.com/ct779kde


Skutečnost a velikost napadení touto housenkou, vypadá hrozivěji, než se píše ve zprávách.

Právě že amatér může šlechtit radikálně. Protože si může dovolit nemít nebo mít výrazně menší výnos než profesionál nebo komerční chovatel matek přechodně pár let prodávat matky se znatelně horším výnosem nebo jinak zdánlivě horší.
Profesionální včelař je otrokem své prosperity, nemůže přestat kvůli šlechtění prosperovat a na roky významně snížit svou produktivitu, protože by zkrachoval. Pokud zavádí do šlechtění nějaké své změny, tak pouze pomaloučku pozvolňoučku a mezitím může být snadno předběhnut.
Přirozeně zase amatér nemůže mít tak velkou šlechtitelskou základnu, ta nevýhoda ale částečně padá, pokud je krajina dost zavčelená, protože skrz oplozování matek trubci se toho šlechtění účastní i okolní včelaři. Případně když šlechtitel okolním včelařům nějaké matky rozdává.
A prosím když odpovídáte tématem ve vláknu na nějaký stávající příspěvek, přidávejte příspěvky tlačítkem "odpovědět do diskuze...." nezakládejte nový příspěvek.

Včely končí, nezabrání tomu ani milion rad a informací od Olivera. Ten si užívá své vybudované popularity a sbírá informace od "dárců" jak jen může. Po celém světě. Hlavně důkazy a průkazy všech možných testů, kdo mu co poskytne. Pokud to včelám pomůže? Pochybuji. Je ovšem velmi zběhlý v hodnocení. Celá věda okolo včel při pohledu na ztráty, je jak žaludek na vodě. Nic moc.

A ještě okolo Olivera. Co nyní existuje jako hední a diskuzní berlička, tak je to něco jako hra s informacemi z vědeckých prací. Dokonce kdo se o data z vědy neopře citací, je sice tiše akceptován, ale diskuzně ignorován. Tak to je s těmi vědátory. Hodně takových lidí se veze a hlavně žije na darech. Takže podle toho vypadají potom i informace od nich.

Pár borců v čechách by se našlo .... jo ale fakt jen pár.

Pro amatéra včelaře je nemožné šlechit si na odolnost a zároveň udržet ušlechtilé vlastnosti - mírnost, nerojivost, nerozbíhavost, čistící pud, medný výnos ... od toho jsou producenti F1 ... u kterých ale léčiva když uberete tak stejně odejdou - neodolné. A ty odolné co vám přežijí, jsou bodavé rojivé mrchy, které v příští vlně úhynů odejdou pro změnu jako první. Tak a s 10 včelstvy víc nevykouzlíte, nejsem bohužel Oliver ani nikdo jiný.

Jinak jsem asi před 4 lety viděl na políčku, nevím jestli zrovna od toho bramboráře, sóju. Nevím, jestli to tady na severní Moravě severně od Beskyd v podhůří, v místech, kde to bylo dříve spíše na pohanku, stihlo dozrát, spíš to někdo na malém políčku jen zkoušel, ale už to, že to tady zkoušel ukazuje, že sója má v České republice šanci. Když ne tady na severní Moravě, tak na Hané, kde je zřetelně tepleji nebo rovnou v Polabí nebo Jižní Moravě.
Nevím, jak moc je kvetoucí sója pro včely, ale něco by z toho určitě bylo.

U nás skoro všichni přestali hospodařit na polích či záhumencích už v sedumdesátých nebo osumdesátých letech a zbytek přestali po sametu, protože do práce do velkých firem a průmyslových zón to mají pěšky do 40 minut a na kole do 15 minut. A další množství firem do hodiny cesty autobusem nebo půl hodiny autem.
A já si ještě pamatuji, jak to bylo, když jsme pěstovali obilí pro krmení slepic na našem záhumenku. Pšenice na půlce políčka jak telegrafní sloupy, tak řídce, kombajn to vymlátil za 10 minut a bylo toho tak 4 pytle zrní. My jsme ty pozemky dali do JZD nebo nám to dali do JZD tak okolo 75 roku. To obilí už tehdy bylo lepší od družstevníků kupovat nebo ho brát jako deputát místo části brambor.
Jediný soukromý zemědělec, co vím jak dnes produkuje, protože kolem jeho polí chodím, dělá brambory a na to si půjčuje vždy na noc od nějakého bramborářského družstva kombajn na sázení a na sklizeň a proti plevelům v těch bramborách asi používá herbicidy. A pole postupně prodává, protože se tam rozšiřuje město a dělá mu z těch polí stavební parcely. Nějací další u nás ještě budou, která pole jim patří nevím, ale co po vesnici chodím, od Sametu jsem tam nikdy neviděl pole s kvetoucími plevely v nějakém systematickém množství. Když už něco bylo, tak troška někde na kraji, kde asi nedosáhl postřik. Ono všichni, kdo u nás pěstují, chtějí, aby to bylo co k čemu a tak používají dostupné prostředky. Jediné kvetoucí plevely v poli jsem viděl nějaké pole z vlaku někde mezi Pardubicemi a Prahou před asi 20 lety, ale úplně zarostlé rudými vlčími máky. Možná tehdy tam zkrachovalo nějaké JZD a předchozí rok nesklidilo a nezasilo. Nebo před asi 15 lety velké pole před Ostravou před vjezdem do průmyslové zóny v Hrabůvce, tam to bylo spíš že někdo ušetřil na postřiku.

Oprava u krava dojnice rok 2000 nádoj 4000l za laktační období dnes 1200l zatoulála jedna nula omlouvám se mělo být 12000l. Letos je v Brně výstava budou tam i včelaři a zvířata: https://www.bvv.cz/techagro/profil-akce#profil-akce

Neberu vám váš názor ,ale nejde mi do hlavy,že dnes příklady: krava dojnice rok 2000 nádoj 4000l za laktační období ,dnes 1200l.Výnos obilí 45g z hektaru dnes 90g,řepka olejka 18g medovala dnes 40g a více a to bychom mohli poračovat cukrovkou a její cukernatost výnos brambor atd. No a ta krava nekope.

> Se šlechtěném se zozlučte s medným výnosem. Co přežije stejně nepotáhne, jen patlání s bodavkama a mrzákama

Škoda že tohle neví Büchler, Oliver, Österlund, dr. Leo, že se to nedoneslo na Kubu (mám jmenovat dál? pár borců v Čechách by se taky našlo :⁠-⁠)
m.

Skoro každý tady má na záhumenku pás ječmene nebo pšenice na krmení.Bez postřiků.A je fantastické,jak se tyhle pásy obilí zbarví rudě a modře vlčím mákem a chrpou.A bzukotu v nich,jedna radost.Lány jezevců samozřejmě vyjedovány do mrtě.Ani květ.

Obilí se bude asi téměř všude dělat intenzívním způsobem bez kvetoucích plevelů. O obilí se totiž dost blbě lže, že to je eko a bio produkce, za kterou jsou potom poblázněné ovce ochotny platit třeba dvakrát víc. Obilí s kvetoucími plevely tak asi nebude pěstovat skoro nikdo kromě nějakých majitelů jednoho, dvou hektarů, co to pole nemohou pronajmout a díky malé rozloze jim moc nezáleží na tom, že tím pěstováním budou prodělávat. A 1 - 2 hektary zase včelám obvykle není k ničemu, těch kvetoucích plevelů je obvykle v obilí málo, aby to pro včely mělo účinek, potřebují mít v doletu aspoň 10 - 20 takových hektarů.

Ty viry přicházející s kleštíkem?
=============================================
Ten kleštik tu byl i ty viry určitě má zemědělství na to vliv ,ale ne všude v republice je intenzivní výroba. Změnilo se lečení a zotechnika ošetřování včelstev dobrým směrem. Kdo dělá nějakou kontrolu na kleštika ze včelařů ať je to smyv nebo spad.V ZO ČSV dáme gabon dá ho 90% včelařů pět roků po sobě potřebují to všechny včely,dáme kys.mravenčí tak se to dá atd.Mi to připadá tak 10% lidí má hypertenzi tak všichni budou brát léky na hypertenzi budou to brát lidi kteří ji nemají?Není to potom uhyn z ulečení.Prodej lečiv je byznys a prodejce předvádí na co vám vše pomůže znáte to třeba z TV a bez toho se přece nemůže žít. Nejsem proti lékům na kleštika ,ale jen pro včely které to potřebuji a potom selektovat to bohužel není na rok ,ale roky.

"To ale souvisí s tou krajinou, když včely nemají přínos nektaru, tak ho nahrazuje cukr. 40 Ha pole pšenice ani jeden květ, agronom jede na maximální výnosy, pochopitelně. Zpočátku měli pole zaplevelené, pak jen na okrajích, dneska stříknou dokonale i okraje polí, kde jsou vlčí máky na pyl, kde jsou v polích nektarodárné bodláky - zmizely s agroprůmyslem."
a.
Tak jasně, to je pokrok. V dobách, kdy byly ty plevele v polích a společně s rozkvětem plevelů na sklizených strništích měly včely z obilného pole minimálně podněcující snůšku od konce dubna po září, sklízeli jezeďáci 3, maximálně 4 tuny obilí z hektaru. Dnes sklízí 7 - 8 tun. Vrátit zpátky kvůli včelám to nejde.

Dříve byla teorie, že jeden kleštík v létě rovná se jedna včela, která není dlouhověká zimní, ale je krátkověká. Takže teoreticky mohlo se v létě vylíhnout ve včelstvu minimálně asi 5 tisíc kleštíků a včelstvo zimu spolehlivě přežilo, protože z asi 15 tisícovek zimních včel v silném včelstvu zůstalo na zimu asi 10 tisícovek zimních včel a s takovým počtem včelstvo zimu spolehlivě přežije, jen je na jaře oslabené. A podle dnešního stavu, kdy včelstva úplně vymizí, by se v létě muselo vylíhnout ve včelstu počet kletíků podobný počtu zimní populace včel, to je až 15 tisíc. Letní spad mrtvých kleštíků v takovém včelstvu by potom musel činit tak 200 - 500 kleštíků každý den. To je asi nereálné.
Takže musí být nějaký jiný důvod, proč včelstvo v létě nevyprodukuje zimní generaci.
Ty viry přicházející s kleštíkem? Přešlechtění - degenerace včel, takže neumí v létě tu zimní generaci vychovat? Nebo podvýživa způsobená nedostatkem pylu a sladiny v přírodě, které cukr nenahradí? Včelstvo dnes neumí poznat, jestli odchované včely jsou zimní dlouhověké a proto po vychování určitého počtu včel, i když jsou krátkověké, na konci léta přestane plodovat?

To ale souvisí s tou krajinou, když včely nemají přínos nektaru, tak ho nahrazuje cukr. 40 Ha pole pšenice ani jeden květ, agronom jede na maximální výnosy, pochopitelně. Zpočátku měli pole zaplevelené, pak jen na okrajích, dneska stříknou dokonale i okraje polí, kde jsou vlčí máky na pyl, kde jsou v polích nektarodárné bodláky - zmizely s agroprůmyslem.

Smysl by mělo, kdyby našli nějaký způsob, jak zjistit virovou nákazu už před tvorbou zimní populace. Aby včelař věděl, jestli má v létě intenzívně co nejvíc vybíjet varoa nebo jestli pro přezimování stačí stará intenzita, kdy po prvním ošetření v září bylo na podložkách černo od roztočů. Nebo jak zjistit v době tvoření zimní populace její kvalitu, aby včelař už třeba v srpnu až září věděl, jestli do zimy jde se včelstvy, která přežijí nebo chimérami, ze kterých se do zimy včely vytratí.
=============================================================
A není to třeba tím ,že se změnil styl včelaření a dali jsme příležitost virům ty tu byly i předtím. Kleštik tu přišel zjistilo se ,že včely bez lečení při přemnožení za rok dva uhynou. Tak se začal likvidovat a začalo se podzimní lečení,včely při prvním spadu 2000 kleštiků a včelstvo přežilo ,později se začalo ho systematicky likvidivat kleštika od brzkého jara do Nového roku,protože i když byl uhyn může za to kleštik.Teď heslo za vše může kleštik i když před Vánocema je ho do stovek a včelstva nepřežijí.On tu už s náma bude pořád. Jen bych chtěl vědět kolik bude muset byt kleštiků na přežití včelstva.Tak hurá jdeme na na kleštika teď v předjáří natřeme plod, po prvním vytočení tam hodíme kys.mravenčí preventivně 2x. Po dalším vytočením tam hodíme šťavelku vybereme všechen med,zakrmime cukrem začína se lihnout zimní generace,když neni žadná snůška dokrmíme.Dá se udělat dlohověká včela na cukru ? Hodíme tam zase kyselinu preventivně před koncem roku udělame fumigaci nebo pokap.Jdeme odebrat měl a ony tam žadné včely nejsou zase ten kleštik. Každý lék něco lečí a něco ničí zaléží na poměru.A co na to střevní mikrobiom včely to asi neposiluje,jen snižuje imunitu.

Jinak dříve, když byly v přírodě zdroje pro včely, tak platilo, že šlechtěné včely dávaly určitý výnos. Ať už to byly kupované matky šlechtěné komerčními chovateli matek nebo matky šlechtěné aspoň 5 - 10 letou prací včelaře na místě.
A nešlechtěné včely dávaly cca polovinu, v krajním případě až čtvrtinu toho, co šlechtěné. Ale vždy med dávaly.
Podobné poměry podle mne budou platit i dnes, když se včely nebudou šlechtit na výnos, ale se budou muset šlechtit na něco jiného, třeba na odolnost. Ale musí to být v prostředí s dostatkem zdrojů pastvy.
Když budou v prostředí s nedostatkem pastvy, včely nešlechtěné na výnos budou umírat na podvýživu, přežívat jako první budou hlavně včely původně vyšlechtěné na ty výnosy.

Rentabilita šla vepsí spíš výrazným úbytkem včelí pastvy. Dříve skoro plošně všude, ideálně u baráku v intravilánu na své zahradě, stačilo dát pár včelstev a pokud tam nebylo výrazně převčeleno, vždycky nějaký med ze včel byl. Třeba z ovocných stromů, z řepky, z pole za zahradou, z pampelišek v trávě, z javorů klenů co rostly kolem zahrad, z líp,velkolistých i malolistých, co rostly kolem zahrad. I z nějaké medovice, co se někde v nějakém lesíku za zahradou vyskytla. A mezi těmi snůškami a až do cca září slušné množství pylu, takže včelstva byla zdravá. Na jiných stanovištích to bylo podobné.
Dneska v místě mého bydliště všechny tyto zdroje snůšky zmizely nebo se zminimalizovaly. Kde vždy byl nějaký med, i když na kilometru čtverečním bylo nějak 20 nebo 40 včelstev, dneska bude nějaký med jen když na kilometrů odhaduji budou tak 4 včelstva.
Já myslím, že na většině rozlohy republiky to bude podobné. V intravilánu všude tam , kde nejsou nějaké parky se starými vhodnými stromy a rostlinami, na poli všude tam, kde je intenzívní zemědělství málo mimopolních ploch, v lese všude tam, kde se pěstuje les podle současných intenzívních monokulturních pravidel...
Řekl bych, že jak před 30 - 50 lety byly na skoro celé rozloze republiky podmínky na produkční včelaření s dobře živenými včelstvy a slušným výnosem medu, tak dnes se ty plochy musí hledat a budou na menšině rozlohy republiky. Jedině tam bude mít smysl a vůbec bude to možné včely dále šlechtit. Na ostatních plochách budou včely spíš přežívat a včelař se bude prát s nedostatkem přírodních zdrojů sladiny a pylu.

Se šlechtěném se zozlučte s medným výnosem. Co přežije stejně nepotáhne, jen patlání s bodavkama a mrzákama. Proto se tolik léčí, za každou cenu udržet rentabilitu.

A rentabilita je díky mizerné ,,tržní" ceně medu i s nulovými ztrátami a maximalizací výnosů tak na úrovní prodávání kožek z králíků.

Jenže to by Dol mohl zavřít vyrobu léčiv. Takže smolik. Šlechtit se nebude, a když tak jen na oko

Chybí Ti tam ta nejzávažnější hrozba pro vcely: důmyslný systém "léčení" tj. šlechtění neodolnych mrzáků.

Pěkně o tom mluví/píše v posledních příspěvcích Randy Oliver. Léčením se k tomu nikdo nedobere.

Námitka: dělá to na x-tis. včelstvech.
Zamítá se, kdyby to tak dělal každý jsou to statisíce včelstvech jen v ČR.
Stačilo by, kdyby slavný svaz otočil a celý rok proti varoóze změnil na akci Šlechtíme všichni.

Smysl by mělo, kdyby našli nějaký způsob, jak zjistit virovou nákazu už před tvorbou zimní populace. Aby včelař věděl, jestli má v létě intenzívně co nejvíc vybíjet varoa nebo jestli pro přezimování stačí stará intenzita, kdy po prvním ošetření v září bylo na podložkách černo od roztočů. Nebo jak zjistit v době tvoření zimní populace její kvalitu, aby včelař už třeba v srpnu až září věděl, jestli do zimy jde se včelstvy, která přežijí nebo chimérami, ze kterých se do zimy včely vytratí.
A potom co se týká moru plodu, kdyby se zrušilo vyšetření zimní měli, kdy se zároveň zruší vyšetření té měli na MVP, bylo by třeba intenzívně naléhat na včelaře, aby uhynulá včelstva v létě nechávali víc testovat, protože s tím rozvolněním se bude MVP víc šířit.

A co z toho, že se monitoruje mor. Toto jsou další nemoci včel, ZPRAVIDLA VEDOU K ZÁNIKU VČELSTEV. Kdo je monitoruje, resp. kdo je schopen je monitorovat? Jak je poznat? Kdo je pozná? A seznam přibývá, toto je tak před 15ti lety, nějaké diagnózy se rozvětvují a definují názvy. Seznam se rozšiřuje i na genové identifikace. Jediné co je, tak nějaký seznam proteinů které se zkouší, postupy jak prohlédnout včely aby se všechna podezření hlídala.

Aspergilóza včel
Braulóza včel
Hniloba včelího plodu
Hynutí plodu hladem
Hynutí plodu zimou a přehřátím
Kašmírský virus
Melanóza
Mor včelího plodu
Měňavková nákaza
Nosematóza
Průjem včel
Rickettsióza
Roztočíková nákaza včel
Septikémie
Spiroplasmósa
Strelita matky
Tropilelapsóza
Trubcokladnost matky
Tumidóza
Varroáza
Virus akutní paralýzy včel
Virus chronické paralýzy včel
Virus deformovaných křídel
Virus F a Y
Virus pytlíčkového plodu
Virus X
Virus zakalených křídel
Virus černání matečníků
Včelí genocida
Zavíječ voskový
Zkamenění včelího plodu
Zvápenatění včelího plodu
Zácpa včel
Škůdci včel

To MVP, HPAI(ať nejsme jen u včel) a další taky a plošně se nemonituruje. A pokud syntetické akarocidy zdraží, významně to včelařství pomůže.
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
MVP se monitoruje lokalně a kolik včelstev uhyne na kleštika?(To nevěřím ,že za to vše může kleštík.)
Jste povinen při přemistění včel a matek (pro chovatele matek ) nad 3km mít negativní vyšetřeni na MVP.Kdo to dělá drobný včelař neví co má vůbec dělat a bere ,že je to jak v e shopu koupit rajče a zasadit. Kolik větších včelařů mělo MVP? HPAI(ať nejsme jen u včel) je přenos z volně žijíciho ptactva na domácí chov drubeže,což kleštika nikdo nepřenáší,MVP přežívá v půdě i přes 30 let zaleží na odolnosti včelstev.Vaše poslední věta ,že to včelařství pomůže.Jak? Očekavám návrh řešení jikak tvrdím je to jen výkřik do tmy.Každý lék něco tlumí něco ničí zaleží jaký je poměr.Nic ve zlém.

A kdo se s tím dotazníkem zase bude crcat? Už data o produkci jsou opruz,naštěstí je skoro nikdo nepíše.

Já čekám,kdy se v CISu objeví jména babiček za svobodna.

Máš aktuální počty? 5000 členů s členstvím seklo po zvýšení členského.

> únorovém zápise z PRV je psáno,že svaz žádá o schůzku kvůli "problémům" s vyšetřením zimní měli.To jsem zvědav,co z toho zase vyleze za paskvil.

Cokoliv domluví, domluví jménem a hlasem 53. tisíc platících členů.
Jseš člen, platíš, hlasuješ, neseš taky osobní odpovědnost za svazovou politiku.

To MVP, HPAI(ať nejsme jen u včel) a další taky a plošně se nemonituruje. A pokud syntetické akarocidy zdraží, významně to včelařství pomůže!
m.

Dotazník o produkci medu,vosku matek je statistika, při vyplňování jsem ignoroval za kolik prodávám med do statistiky za 1kč zítra tam bude jaké mám číslo bot a kolikrát jsem byl v kostele.Kdyby nebylo toto povinné odevzdání měli na vyšetření na kleštika kolik včelařů by to odeslalo.