Včelařská konference

Frýdek Místek ale nesousedí s Polskem, na sever od FM je další okres, Karviná nebo něco takového. FM sousedí se Slovenskem.
Co takhle jako příčina současného zvápenatění nedostatek včelí pylové snůšky a tím podvyživení včel?
ůetos, jak bylo to oteplení, spousta toho rozkvětla a nabídky bylo tolik, že včely to nestihly využít a udělat větší zásoby pylu a hned potom, jak se ochladilo, včely zas kvůli chladu nedonesly skoro nic a ještě vís vyčistily úl od případných zásob pylu...

KM používá většina stále stejnou - Formidoly. S geny se nic předpokládám nedělá, 90% včelstev jsou vlastní chovy prostě co je životaschopné a silné z toho se dělá oddělek nebo se usadí roj.
Navíc v F1 zrovna zvápenatění nevidím, možná to není náhoda.

Ale že předtím celé roky nic a naráz je to skoro na každém stanovišti. Bohužel to letos nemizí, naopak objevují se na podložkách mumie i u zatím zdravých včelstev. Síla včelstva nerozhoduje - i velmi silné ležely až na sítu, bral jsem oddělek nestačím se divit na plodu samé zvápenatění.

Od tý doby co se léčí KM , zvapenatění nevídám. Jen občas u slabochů, ve starších plástvích.

V jednom ze starších čísel včelařství je článek o tom jak cimala šlechtil nazvápenatění. Postříkal otevřený trubčí plod roztokem z vápenatěných mumií a těmi trubci co přežili inseminoval.
Možná je současný stav výsledkem toho že se vápenatění dlouho nešlechtilo nebo alespoň ne tam u vás v té oblasti.
Možná je příčina jiná.

Ne dnes to není normální zvápenatění. Bouchlo to jak mávnutím kouzelného proutku vloni úplně všude v katastrech - přednášla o tom Dr.Cihlářová z KVS, i ona má takto postižená včelstva a srovnávala průběh s morem, oslabuje to včelstva, dělá to spory, takže přemetala na mezistěny. Do loňska jsem zvápenatění neviděl. Je to další pohroma po těch úhynech VD, virů, nosemy cerana, nedostatku letní snůšky..... Dr. mluvila i o Frýdeckomístecku 50% pozitivních stanovišť na hnilobu včelího plody, katastrofa asi už neřesitelná. Asi jako když pálili první nálezy varroa v republice ... Vedle v polsku hnilobu neřeší, není to u nich nákaza, předloni prý 30% pozitivních stanovišť poláci ... takže hniloba mohla přelézt k nám. Máte nějaké info jak to vypadá na frýdeckomístecku, kolik je katastrů pozitivních, nebo jak vážná je situace s hnilobou?

Kdepak, bylo to na zvápenatění. Nosema přicházela tak o měsíc až dva dříve, v předjaří, ale v květnu bývalo právě zvápenatění, nosema už ne. A dřív to zůžení a zateplení včelstev každopádně téměř vždy stačilo.
Ale je fakt, že tehdy to nebyla tolik jednotná a přešlechtěná kraňka jako dnes, ve včelstvech bylo hodně rysů naší původní tmavé včely i trochu znaků vlašské včely.

To platilo u Nosema Apis - zima v úlech/ slabá včelstva.

Zvápenatění mají dnes i silná včelstva. Pokud to nejsou zrovna masařky, tak běžné včelstvo pochopitelně zeslábne, že z něj není užitek, ale to zeslábnutí není příčina jako spíš důsledek neustálého výpadku plodu. Příčina se udává nedostatečný čistící pud. Výměna matky se dříve doporučovala. Ale údajně to nemusí stačit pokud už je houba jednou na plodu.

Radikální opatření je prý jako u moru plodu, přemetení na mezistěny.

Zvápenatění propuklo vloni na všech stanovištích, možná to bylo i rokem, ale zatím se v úlech drží a mnoho včelstev je zničených. Závažností a šířením mezi úly je to dnes obdoba MVP.

Je to nemoc slabých a příliš moc rozšířených včelstev, která teplotně neovládají daný prostor. Dříve tak stačilo včelstva prostě zůžit a počkat, až zesílí a plně obsadí prostor a potom zase postupně rozšiřovat. Ve včelstvu, kde bylo zvápenatění moc silné se potom, až se včely daly dohromady, obvykle měnila matka.
Ovšem v nástavkovém úlu to moc dobře nejde.
Tam snad jedině zůžit uteplovací vložkou z polystyrenu ochráněným proti vykousání. Nebo dvě slabá včelstva se zvápnatěním rovnou spojit do jednoho silného s dostatkem včel.

A jak jste to vyřešil před těmi 6 lety?

Měla by účinkovat kyselina mravenčí, používáte ji v létě?

Prosím o radu proti zvápenatění

Poprvé po 6 letech mám zvápenatění 3 včelstev a vůbec nevím co s nimi - prosím o radu.

Radime, to není krmný sirup. Z tech 40 l se vezme 250 ml na jedno včelstvo a to nakapeš do uliček na včely podobně jako šťavelovou kyselinou. Takže pak vychází z litru 4 vcelstva, a z tech 40l 160 vcelstev.
No a na těch 40 l roztoku potřebuješ 1 litr alkoholové výluhu z pelyněku.

************
Len upozornim ze V tomto pripade aby vzniklo 40l pokapu sa musi ale luhovat v 80% alkohole..

Do zimniho krmení se přidává vodní vývar z pelyňku např podle Jiřího V.

Aha, tak potom to vychází docela dobře. Díky za informaci.

Radime, to není krmný sirup. Z tech 40 l se vezme 250 ml na jedno včelstvo a to nakapeš do uliček na včely podobně jako šťavelovou kyselinou. Takže pak vychází z litru 4 vcelstva, a z tech 40l 160 vcelstev.
No a na těch 40 l roztoku potřebuješ 1 litr alkoholové výluhu z pelyněku.

"Alkoholovy vyluh paliny rocnej sa nariedi tak aby mal 2% alkoholu ´cize ked vyluhujes napr v 80% alkohole tak riedis cukrovym sirupom 1:40 - liter vyluhu 40 litrov sirupu 1:1 .. moze s macerovat sušena alebo cerstva- cerstva sa da plna nadoba a zaleje ,susena cca do polovice nadoby a zaliat po vrch.. nasledne sa robi pokap 200-250 ml na vcelstvo (ja robim postrek jemnym rozprasovacom) 3-4x za rok, odporuca sa pri zmene potravy napr po zime ked prechadzaju na novy nektar a pod.
a.
Podle toho návodu jsou pro zimní krmení z litru alkoholu k dispozici dvě dávky, pokud včelaři stačí na nakrmení včelstva 20 litrů cukerného roztoku, nebo jen téměř jedna dávka, pokud se jedná o velký nástavkový úl, do kterého na zimu včelař pere 30 kilo cukru. Takže na včelstvo 300 - 600 Kč v lihu.
Akorát pro ošetření v létě to uý vychází, tam vyjde tak 12 Kč na včelstvo.

No, s tou nízkou cenou, co se týká alkoholového výluhu, se mně to moc nezdá. Podívejte se na cenu 60 -80 % konzuumního alkoholu, litr vyjde na 500 - 700 Kč.

Z jednoho litru lihu vyjde 164 dávek po 0,25l. 164X6=984
Tak při koupi lihu zbude i na koupi pelyňku.

A ještě to natáčet :(

https://m.youtube.com/watch?v=6cEhlszzTk8

Dneska natáčí kdekdo kdejaké zoufalství. Mít v úlech pár včel a ještě rotovat nástavky před ochlazením a pretentovat to veřejnosti, chybí znalosti a soudnost. Ale viděl jsem i horší. Jeszli najdu dám odkaz.

https://www.youtube.com/watch?v=28vWR1cNS5g

když se dívám na video tak nevím, proč rotovat? neuškodilo tomu současné počasí.....je taková zima, že i někteří včelaři musí nosit rukavice

No, s tou nízkou cenou, co se týká alkoholového výluhu, se mně to moc nezdá. Podívejte se na cenu 60 -80 % konzuumního alkoholu, litr vyjde na 500 - 700 Kč.

Čo je to kas 81?

Thujon by mal tiez mat ucinok na kliestika,niektory do original receptu na kas81 pridavaju aj sušeny vratic..

A co thujon ?

Kolego neplette tu ostatnych,absinthin vodny vyvar a artemisinin alkoholovy macerat..artemisinin nieje vo vode rozpustny..

Artemisin by měl být ve vodním výluhu, absinthin v alkoholovém.

Podobně používá pelyněk černobýl do zimního krmení jako prevenci NC Jiří Vítamvás.

https://vitamvas-a-vcely.webnode.cz/pelynek/

Ve čtvrtečních regionálních zprávách(18.4.) od 18 h. na ČT 1 Sever a východ se objevila zpráva od včelařů z Litoměřicka o úspěšném způsobu léčení včelstev napadených Varoázou pokapem přípravkem Artemicin,což je výtažek z pelyňku.Má to být velmi účinné a poměrně laciné léčení (1 aplikace přijde na 6 Kč) a může se provádět až 3x za sezonu.
Máte někdo o tomto způsobu bližší informace.Prosím sdělte.

**************
Pozor,na varoazu ucinkuje ina ucinna latka z rodu palín ,a to absintin a ten sa ziskava odvarom z paliny pravej ,ta ho obsahuje najviac.. suší sa vnat nazberana este ked nejde kvitnut plus neskor sa susi rozkvitnuta vnat a pridavaju sa ususene koncove pučiky odstrihnute aj s castou ihlicia z borovice zberane cca vo februari.. odvar z tychto zloziek sa pridava do sirupu 35 ml na liter sirupu .. na yt najdete dost videi ked zadate azbukou kas 81 - skopirujte si : " кас 81 "

Předpokládám, že ve vodě, ne s cukrem kvůli loupeži.
Předpokládate špatně záleží jak budete pokap dělat v čase potom v jakém období roku.Nebo u vás vylupují včely včelstva pořad co potom po vytočení medu a vrácení rámků do včelstva

Pokap na včelstvo či postřik taky roztokem ředěním na 2 % alkoholu? Předpokládám, že ve vodě, ne s cukrem kvůli loupeži.

Alkoholovy vyluh paliny rocnej sa nariedi tak aby mal 2% alkoholu ´cize ked vyluhujes napr v 80% alkohole tak riedis cukrovym sirupom 1:40 - liter vyluhu 40 litrov sirupu 1:1 .. moze s macerovat sušena alebo cerstva- cerstva sa da plna nadoba a zaleje ,susena cca do polovice nadoby a zaliat po vrch.. nasledne sa robi pokap 200-250 ml na vcelstvo (ja robim postrek jemnym rozprasovacom) 3-4x za rok, odporuca sa pri zmene potravy napr po zime ked prechadzaju na novy nektar a pod.

Zkus:

MUDR. VLADIMÍR ŠUMERA

VSUMERA/a/SEZNAM.CZ

Dost informací je na VF, nebo Dymák 3.2023

Ale není to primárně léčba varoázy ale spíš prevence úhynů potlačením vlivů virů a NC.

Dobrý den.
Ve čtvrtečních regionálních zprávách(18.4.) od 18 h. na ČT 1 Sever a východ se objevila zpráva od včelařů z Litoměřicka o úspěšném způsobu léčení včelstev napadených Varoázou pokapem přípravkem Artemicin,což je výtažek z pelyňku.Má to být velmi účinné a poměrně laciné léčení (1 aplikace přijde na 6 Kč) a může se provádět až 3x za sezonu.
Máte někdo o tomto způsobu bližší informace.Prosím sdělte.
Přeji příjemný den.

Podle mne budou na jednoduchých měřidlech založených na měrné hustotě nebo povrchovém napětí vycházet hausnumera, protože v medovině může být spousta různých látek, které to budou ovlivňovat. Muselo by se to kalibrovat na medovinu vyrobenou vždy stejně podle stejného receptu.

Zdravím.
Ako tu čítam,tak to skúšali klasickým liehomerom čo samozrejme nejde ale čo tak skusiť to vínomerom....to by snad mohlo isť kedže maá aj stupnicu do 25°

Úplně stejně jak velutina dostanou zabrat i naši hmyzáci, co zimují podobně coby oplozené samičky a za toho tepla se probudili a rozjeli. Čmeláci, včely samotářky, někteří motýli, vosy, sršni....

Přesně tak, zaleze a přečká to. Dostane se do stavu hybernace i kdyby první plod uhynul tak začne znova a vývoji hnízda bude trochu posunutý. Na druhou stranu to může znamenat že se nestihne vylíhnout na podzim pohlavní generace nebo se vylíhne a nestihne se spářit Takže tím by to mohlo šíření velutiny na našem území alespoň z části omezit. Stejně si myslím že se tady bude vyskytovat spíše sporadicky to znamená víceméně hnízda vznikla s importovaných matek na jaře dovezených ne z těch které tady přečkají zimu. Čas ukáže.

Viděl jsem mapu předpokládaného rozšíření velutiny, sahá až dost vysoko do Skandinávie. Takže bude chladu dost odolná.
Řekl bych, že pokud je u nás, začala královna budovat v předchozích teplých dnech první buňky primárního hnízda a nyní za ochlazení v něm bude zalezlá a zkusí ten týden přežívat.

Pro velutinu asi podobný vpád studeneho vzduchu nicmoc, to ve Francii a ve Španělsku nezažije.

Podle dlouhodobé předpovědi týden má být podprůměrně chladný a pak se to má pomalu postupně až do konce dubna oteplovat.
Snůška z řepky byla ale vždycky na hranici možností včel. Například ke konci socíku řepka rozkvétala tak 15 - 25 dubna, včely se navážely o takových 3 - 5 dnů později do plně rozkvetlé řepky. A každý druhý třetí rok přišlo po zavezení včel do řepky ochlazení. V noci k nule, přes den tak 5 - 10 stupňů. My jsme kočovali z předhůří Beskyd víc na sever víc do roviny a tam byly stanoviště na poli skoro vždy otevřená od severu, takže větrno. Česna spodních včelstev v kočovném včelínu tak 130 cm nad zemí, horních tak 180. Včelky létaly, sbíraly, ale praly se s větrem a když přišla přeháňka, bylo to ještě horší. Na zemi bylo plno mrtvých včel a první týden na řepce včelky pravidelně zeslábly. Asi to včely i ozdravovalo, uhynuly spíš ty slabší, nakažené nebo možná nesoucí roztoče. V druhé polovině řepky v květnu už i chladná perioda počasí byla teplejší a včely ji využily k snůšce.

Tak podle dalši už zase ne.Aby se v tom prase vyznalo.

Podle aktulizace z dneška to už 23.4.bude znova v řepkách a na jabloních bzučet.Jsem zvědavý,kolikrát to ještě změní.
Pamatuju rok,kdy byla řepka 2 dny za sebou "bílá" a na med to nemělo vliv.Ten rok dík chladnu kvetla strašně dlouho a točilo se z ní dokonce 2x.A to včely létaly vždy jen pár hodin po poledni.A donesly spoustu nektaru,stihaly ho uložit pod strop,ani rojovka nebyla žádná hrůza.

Podle předpovědi to má být více než týden.

Vážení přátelé, nabízím k prodeji zralé matečníky plemene Buckfast. Minimální odběr 20 ks. Nutná rezervace předem. Cena za matečník včetně DPH 150 Kč. ¨
Tomáš Polách, Peckova 61, Čejkovice 69615, mob. 792363481. https://zvirata.bazos.cz/inzerat/184145265/zrale-matecniky-buckfast.php

Ochlazení má trvat týden,pro rozvoj včelstev nic neobvyklého,zásob a pylu mají nanošeno mraky.Za týden se vylíhnou masy včel,což lze kontrolovat pohledem z podmetu.Kdyby bylo vyvěšení extrémní,nejjednodušší je podsadit jim další bednu pod nohy,hlava zůstane v teple.

Viděl jsem první letošní medovici.
Na javorech babyka a mléč.

Tak dalo se to čekat, bývá pravidlem, že když je na jaře předčasně teplo, počasí to vyrovná návratem zimy.
Řekl bych, že na 98 % pomrznou ořešáky. Ty u nás právě raší a odkvétají a padají jim jehnědy.

Může z toho být taky dlouhé ochlazení běhěm kterého pomalu odkvete řepka - ale bez včel. Co mají nasbíráno doteď je jejich.

A ovoce roste v supermarketech za každého počasí :-)

Co říkáte na nadcházející citelné ochlazení ? Kvetoucí stromy dostanou na frak, pokud to půjde pod nulu tak sbohem ovoce.
Ale co včely dají se na to nějak připravit nebo nechat být? Zásob nektaru i pylu mají po současných teplých dnech snad dostatek.
Budou se rojit? Zvětšit prostor dřív?, v tom chladu do nich asi nepůjde určitě týden jít.

Jasně , ty obrovské dávky léčiva v dlouhodobých nosičích jsou prakticky vždy finální etapa využití té účinné látky.
Tam není jiná cesta než léčivy s tou účinnou látkou na aspoň 5 - 10 let z léčení včelstev vyřadit a roztoče likvidovat něčím jiným. Teprve potom odolnost toho roztoče na léčivo může začít poklesávat a léčení zase může být účinné.
Jenže komu by se, za prvé do toho chtělo, zakázat léčiva, která ještě částečně fungují a vystavit se tlaku včelařů, co jim kvůli tomu včely zahynou. A za druhé muselo by se to zakázat, vzhledem k propojení zemí EU, najednou v celé EU.
A za třetí, kvůli zeleným kazisvětům, jak se to zakáže, už by se nemuselo podařit po letech znova obnovit využití těch látek v léčení varoa.

Snižena účinnost varidolu už je, klíckaři matek by mohli vyprávět, ani oni už nedokáží s Varidolem vybít všechny roztoče. Ale 50% snad ještě ne?, tolik se uvádělo na některých místech s Gabonem PF.

Ono to taky má nějaký důvod, proč v Dole dlouhodobé nosiče dělají jen s pyrethroidy, ne s amitrazem.

Ten důvod je, že v Dole nejsou volové, a je jim jasný že jakmile by byl ve větší míře apitraz v dlouhodobém nosiči končí Varidol na podzimní fumigaci jako jedno z mala ještě účinných léčiv s minimální dávkou na úl.

I když na podzim rikal v Nasavrkách Sedláček, že podle jeho pozorování ma v současné době fumigace Varidolem i bez plodu poloviční účinnost. V nižších stanovištích méně, ve vyšších polohách o neco víc. Ale neřekl jak k tomu došel. Jeho je třeba brát s rezervou.

A potom je ještě Apivar ten distribuuje u nás MH vet .
Pokud vím z těch větších včelařů Zelený ho měl v oblibě.

Za mě cesta do pekel, a přesně jak se tady píše. Dopadne to stejně jak s Gabony. Rezistence

Apitraz 500 mg
Léčivá látka:       Amitrazum
Cílový druh zvířat:       včelstva včely medonosné(Apis mellifica)
Léková forma:       Proužek do úlu
Datum registrace:       11. 5. 2016
Registrační číslo:       96/034/16-C
Držitel rozhodnutí o registraci:       Laboratorios Calier S.A.
C/Barcelonés, 26 (Pla del Ramassá)
Les Franqueses des Valles (Barcelona)
Phone: +34 938 495 133, Fax: +34 938 401 398
Email: xmercader/=/calier.es
ATC vet. kód:       QP53AD - Amitraz
Farmakoterapeutická skupina:       Amidines
Omamné a psychotropní látky:       Ne
       Včelstva Včely Medonosné(Apis Mellifica)
Med: 0 d. Nepoužívejte během snůšky. Nevytáčejte med z plodového nástavku. Nevytáčejte med v průběhu 6 týdnů nebo 10 týdnů, kdy probíhá ošetření. Plodové plásty by měly být minimálně každé tři roky vyměněny za nové mezistěny. Plodové rámky nepoužívejte jako rámk

A co Apitraz, koňská dávka 500mg Amitrazu. Ten je bohužel už dostupný a myslím že i schválený VLP. Je to dlouhodobý nosiče jako Gabon, akorát s 1000x větší dávkou než se zapalovaly fumigační pásky. Jak to dopadne je jasné, stejně jako s Gabonem.

Amitraz by v nějakém pórovitém nosiči měl být méně stálý a jeho okamžitá toxicita o dost vyšší než u pyrethroidů.
Proto se na dlouhodobé nosiče typu Gabon hodí mnohem méně.
Ono to taky má nějaký důvod, proč v Dole dlouhodobé nosiče dělají jen s pyrethroidy, ne s amitrazem.

Chlapi neblbněte s tím. To už jsem taky někde slyšel jak si v některých zo chválí výrobu dlouhodobých nosičů s amitrazem, oni do toho prý namáčí tácky od piva a používají jako gabóny roztoči se jen sypou.
Myslel jsem si že je problém sehnat tekutý Varidol v takovém množství.. Ale jak je vidět asi to problém není . Jenomže Tímhle si zaděláváme na rezistenci pak už nebude na podzimní ošetření fungovat nic. Zbyde jen šťavelová na pokap.

Nabízím k prodeji 4 litry 12,5% amitrazu (varidolu).
Rok výroby 2024. Můžu poslat poštou na dobírku nebo osobně.
1 litr 1350,- Kč.
Tomáš Polách, Peckova 61,Čejkovice 69615
mob. 792363481

Uvidí se.

To tak klidně může být Radime. Předpovědi dávají na 15 až 17 dubna dost rapidní ochlazení na 6 až 8 stupňů. Na to jak je teď a v jakém stavu je vegetace i včelstva nic moc výhled. Když to bude pár dní tak snad Ok ale kdyby to mělo být delší období tak žádná sláva.

Nebo mohou včely zesílit a nabrat zásoby a potom je studenější počasí uzamkne v úlu a rojení naopak bude.

Rojení je i podle síly. Letos se většina včelstev vyrojit asi nestihne, koncem dubna řepka dokvete, to se dostanou akorát do síly - bohužel pozdě. Jsou včelstva silná už teď, ale těch je na prstech jedné ruky.