Včelařská konference

Dokonce jak byly ty mrazy před týdem, (mimojiné zničily veškerou úrodu od švestek až po jabka... nebude opět nic), tak matky omezily přes tu zimu kladení ... bylo spousta vylízaných rámků připravených ke kladení a vajíčka nikde, až teď s oteplením a přínosem se matky rozkladly a plodiště zalily ... prostě takový zimní zásek přetnul linii plodování ... Na jihu moravy taková zima nebyla, tam vám matky kladou nepřetržitě.

Tady severovýchod Ostravsko to vypadá letos na nerojivý rok jaký už dlouho nebyl. Vegetace byla urychlená a včely tak tak dohánějí. Řepka dokvétá, matečníky nikde - už asi ani nestihnou. Akáty nejsou ani slunečnice, jen Lípa pár stromů ze kterých stejně nic nebude, takže sezona je zřejmě u konce ... začátek května, ale nestěžuju si, je to letos napohodu než lozit po stromech.

V Optimalech při současných pěti nástavcích se netřeba obávat.Při plném rozkvětu akátu podsadit další s mezistěnama a maximálně očekávat tichou výměnu. Letu zdar

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

***********
Na hnilobu staci 80*C ..

Pozor na rojení, už zavíraj matečníky.

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

Aha, tak to potom jsem spekuloval blbě. Sorry.

takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční<

Tak to zcela určitě ne. To si pleteš. Hniloba je docela obšírná infekce. Má několik původců a jediný morfologický rozdíl oproti původci moru je, že tvoří katalázu, tz. původci ve stadiu nemnožení, nemají tak odolný povrch který by je chránil před oxidací. Tz. pokud je v dutině životaschopné optimum pro příškvary, koky, resp. jiné zárodky které jsou třeba v suchu, tak výdrž infekčnosti je rozhodně velmi dlouhá.

Původci hniloby včelího plodu, zdroj internet:

Melissococcus pluton, Paenibacillus alvei, Další: Bacillus laterosporus, Bacillus gracilesporus, Bacillus eurydice, Streptococcus faecalis, Streptococcus faecium, Streptococcus durans, Melissococcus pluton: G+ zašpičatělé koky /diplokoky/. Netvoří spory. Roste anaerobně, obtížně se kultivuje. Je infekční pouze pro larvy. V příškvarech přežívá tři roky. Paenibacillus alvei: G+ tyčinka 5-0,8 x 2 -5 um. Tvoří oválné spory se zbytky sporangií na pólech. Roste aerobně i anaerobně na běžných půdách. Tvoří katalázu. Tuto nemoc způsobuje směs několika mikrobů, kteří si navzájem připravují podmínky k množení.

       Nakažené larvy ztrácejí článkování, těla měknou a klesají na dno buňky, nakonec se mění v tmavohnědou kašovitou hmotu. Mladé larvy mění barvu a napětí pokožky. Hynou před zavíčkováním buněk. Příškvary lze snadno z buněk odstranit. Mezerovitý plod, včelstvo slábne. Různý zápach – podle převažujícího původce - / klihovitý, kyselý / Výskyt na jaře – vrcholí v květnu až červnu.

Povodcov hniloby je viacero druhov,a hlavne sporulujuci bacilus alvei preziva mimo ziveho vcelstva aj niekolko rokov..

Je to jen nedoložený názor. Ale jak jinak se může ta hniloba šířit, když původce, na rozdíl od moru plodu, vydrží bez včel jen krátkou dobu, takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční.
Musí to být z divokých včelstev, která zimu přežijí a současně jsou nakažená. nejspíš zalétáváním nebo možní slíděním.
Nebo že by měla hniloba plodu ještě zásobárnu v nějakém jiném hmyzu než jsou včely? Svého času se cosi v tom směru tvrdilo o vosách.

A na jaře, jak kvetou borůvky, tak roznášet hnilobu plodu.<


Popisuje se tento fakt plošného infekčního tlaku když kvetou borůvky, jako vysoce pravděpodobný. Prostě je to tak, že když přisuneš několik včelstev, některé získalo za pár týdnů EFB. Takže nějaké nízké hodnoty pravděpodobnosti zvýšení infekčního tlaku EFB bych vyloučil.

Lze ten mechanismus Radime roznosu EFB roji objasnit? Je snůška, včelstva jsou přisunuta ke snůšce zdravá a odvoz je s bonusem infekčního tlaku EFB. Takže jak to jako funguje? Roje do přisunutých včelstev málokdy vletí. Samozřejmě existují emigrace létavek. Nějaká pravděpodobnost tu je, ale rojí se zase jen zdravé včelstva, ne nemocná. Ovšem zase tu jsou možnosti, které ovšem nevychází časově, protože snůška z borůvek nebude zase tak dlouhodobá. Takže jak Radime to roznášení funguje, když je snůška, současná loupeživost a slídění spolu se snůškou není tak aktuální věc, do slunovratu zcela jistě...

S těmi borůvkami to taky může být tím, že borůvky rostou v lese v horách, kde může být dost dutých stromů a v nich ulétlé nakažené roje. A že taky, částečně díky těm borůvkám, ulétlé roje tam mají dost pastvy, takže na rozdíl od drobných lesíků v polích v obdělávané krajině, stihnou za léto donést dost zásob a přežít tak zimu. A na jaře, jak kvetou borůvky, tak roznášet hnilobu plodu.
U nás v podhůří to rozhodně vypadá tak, že včely prakticky každý rok nemají šanci bez dokrmení cukrem nashromáždit dost zásob, takže roje v dutinách, kde není včelař, co by doplnil zásoby na zimu cukrem, končí tentýž rok během podzimu nevytvořením zimní generace, vyloupením včelami a následně definitivní likvidaci díla hmyzožravými ptáky.

Zcela jistě může mít vliv druh půdy, ale toto je zajímavé. Podle tohoto zjištění, by bylo vystopovat převozy včelstev z těchto oblastí do oblastí pro které nejsou borůvky typické, nebo identifikace založení velké borůvkové zemědělské (zahrádkařské) plochy.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9377190/

citace:

https://www.perennia.ca/wp-content/uploads/2019/10/ATTTA-FactSheet-Oct-2019.pdf



Na začátku studie nebyly u žádného z úlů pozorovány vizuální příznaky
infekce EFB. Na konci opylení byla pouze 2 z 57 včelstev (3,5 %), která
vykazovala jakékoli příznaky EFB, obě s nízkým hodnocením závažnosti
(1-4 infikované larvy na plodiště) (obrázek 2). Jedna z těchto úlů byla v
kontrolní skupině a druhá byla ve skupině léčené 2 lb. Tři týdny po opylení
borůvkami se u dalších úlů projevily příznaky EFB a úroveň závažnosti
byla mnohem vyšší. Tři týdny po opylení vykazovala 4 z 57 včelstev (7,0
%) symptomy EFB s vysokou úrovní závažnosti (10+ infikovaných larev na
plodiště) (obrázek 2). Z úlů, které byly pozorovány se symptomy EFB 3
týdny po opylení, byly tři úly z kontrolní léčebné skupiny (15,7 %) a
jeden úl byl pozorován v léčebné skupině 2 lb (5,5 %).

Na té mapě to nevypadá tak zle oproti tomu co jsem slyšel. Pásmo tam je od loňského roku, ale realita kdoví jaká bude dnes. Hniloba včelího plodu se likviduje spálením, na rozdíl od MVP kde je tolerance bylo 15% včelstev pokud nezměnili. Ale u hniloby jestli ji poláci neřeší, tak pálení stanovišť u nás je nesmysl, asi jako pálení varroa v počátcích.

Koukám, že neznám mapu ani vlastního kraje, okres FM s Polskem sousedí.
Mapa výskytu hniloby plodu a moru plodu

Frýdek Místek ale nesousedí s Polskem, na sever od FM je další okres, Karviná nebo něco takového. FM sousedí se Slovenskem.
Co takhle jako příčina současného zvápenatění nedostatek včelí pylové snůšky a tím podvyživení včel?
ůetos, jak bylo to oteplení, spousta toho rozkvětla a nabídky bylo tolik, že včely to nestihly využít a udělat větší zásoby pylu a hned potom, jak se ochladilo, včely zas kvůli chladu nedonesly skoro nic a ještě vís vyčistily úl od případných zásob pylu...

KM používá většina stále stejnou - Formidoly. S geny se nic předpokládám nedělá, 90% včelstev jsou vlastní chovy prostě co je životaschopné a silné z toho se dělá oddělek nebo se usadí roj.
Navíc v F1 zrovna zvápenatění nevidím, možná to není náhoda.

Ale že předtím celé roky nic a naráz je to skoro na každém stanovišti. Bohužel to letos nemizí, naopak objevují se na podložkách mumie i u zatím zdravých včelstev. Síla včelstva nerozhoduje - i velmi silné ležely až na sítu, bral jsem oddělek nestačím se divit na plodu samé zvápenatění.

Od tý doby co se léčí KM , zvapenatění nevídám. Jen občas u slabochů, ve starších plástvích.

V jednom ze starších čísel včelařství je článek o tom jak cimala šlechtil nazvápenatění. Postříkal otevřený trubčí plod roztokem z vápenatěných mumií a těmi trubci co přežili inseminoval.
Možná je současný stav výsledkem toho že se vápenatění dlouho nešlechtilo nebo alespoň ne tam u vás v té oblasti.
Možná je příčina jiná.

Ne dnes to není normální zvápenatění. Bouchlo to jak mávnutím kouzelného proutku vloni úplně všude v katastrech - přednášla o tom Dr.Cihlářová z KVS, i ona má takto postižená včelstva a srovnávala průběh s morem, oslabuje to včelstva, dělá to spory, takže přemetala na mezistěny. Do loňska jsem zvápenatění neviděl. Je to další pohroma po těch úhynech VD, virů, nosemy cerana, nedostatku letní snůšky..... Dr. mluvila i o Frýdeckomístecku 50% pozitivních stanovišť na hnilobu včelího plody, katastrofa asi už neřesitelná. Asi jako když pálili první nálezy varroa v republice ... Vedle v polsku hnilobu neřeší, není to u nich nákaza, předloni prý 30% pozitivních stanovišť poláci ... takže hniloba mohla přelézt k nám. Máte nějaké info jak to vypadá na frýdeckomístecku, kolik je katastrů pozitivních, nebo jak vážná je situace s hnilobou?

Kdepak, bylo to na zvápenatění. Nosema přicházela tak o měsíc až dva dříve, v předjaří, ale v květnu bývalo právě zvápenatění, nosema už ne. A dřív to zůžení a zateplení včelstev každopádně téměř vždy stačilo.
Ale je fakt, že tehdy to nebyla tolik jednotná a přešlechtěná kraňka jako dnes, ve včelstvech bylo hodně rysů naší původní tmavé včely i trochu znaků vlašské včely.

To platilo u Nosema Apis - zima v úlech/ slabá včelstva.

Zvápenatění mají dnes i silná včelstva. Pokud to nejsou zrovna masařky, tak běžné včelstvo pochopitelně zeslábne, že z něj není užitek, ale to zeslábnutí není příčina jako spíš důsledek neustálého výpadku plodu. Příčina se udává nedostatečný čistící pud. Výměna matky se dříve doporučovala. Ale údajně to nemusí stačit pokud už je houba jednou na plodu.

Radikální opatření je prý jako u moru plodu, přemetení na mezistěny.

Zvápenatění propuklo vloni na všech stanovištích, možná to bylo i rokem, ale zatím se v úlech drží a mnoho včelstev je zničených. Závažností a šířením mezi úly je to dnes obdoba MVP.

Je to nemoc slabých a příliš moc rozšířených včelstev, která teplotně neovládají daný prostor. Dříve tak stačilo včelstva prostě zůžit a počkat, až zesílí a plně obsadí prostor a potom zase postupně rozšiřovat. Ve včelstvu, kde bylo zvápenatění moc silné se potom, až se včely daly dohromady, obvykle měnila matka.
Ovšem v nástavkovém úlu to moc dobře nejde.
Tam snad jedině zůžit uteplovací vložkou z polystyrenu ochráněným proti vykousání. Nebo dvě slabá včelstva se zvápnatěním rovnou spojit do jednoho silného s dostatkem včel.

A jak jste to vyřešil před těmi 6 lety?

Měla by účinkovat kyselina mravenčí, používáte ji v létě?

Prosím o radu proti zvápenatění

Poprvé po 6 letech mám zvápenatění 3 včelstev a vůbec nevím co s nimi - prosím o radu.

Radime, to není krmný sirup. Z tech 40 l se vezme 250 ml na jedno včelstvo a to nakapeš do uliček na včely podobně jako šťavelovou kyselinou. Takže pak vychází z litru 4 vcelstva, a z tech 40l 160 vcelstev.
No a na těch 40 l roztoku potřebuješ 1 litr alkoholové výluhu z pelyněku.

************
Len upozornim ze V tomto pripade aby vzniklo 40l pokapu sa musi ale luhovat v 80% alkohole..

Do zimniho krmení se přidává vodní vývar z pelyňku např podle Jiřího V.

Aha, tak potom to vychází docela dobře. Díky za informaci.

Radime, to není krmný sirup. Z tech 40 l se vezme 250 ml na jedno včelstvo a to nakapeš do uliček na včely podobně jako šťavelovou kyselinou. Takže pak vychází z litru 4 vcelstva, a z tech 40l 160 vcelstev.
No a na těch 40 l roztoku potřebuješ 1 litr alkoholové výluhu z pelyněku.

"Alkoholovy vyluh paliny rocnej sa nariedi tak aby mal 2% alkoholu ´cize ked vyluhujes napr v 80% alkohole tak riedis cukrovym sirupom 1:40 - liter vyluhu 40 litrov sirupu 1:1 .. moze s macerovat sušena alebo cerstva- cerstva sa da plna nadoba a zaleje ,susena cca do polovice nadoby a zaliat po vrch.. nasledne sa robi pokap 200-250 ml na vcelstvo (ja robim postrek jemnym rozprasovacom) 3-4x za rok, odporuca sa pri zmene potravy napr po zime ked prechadzaju na novy nektar a pod.
a.
Podle toho návodu jsou pro zimní krmení z litru alkoholu k dispozici dvě dávky, pokud včelaři stačí na nakrmení včelstva 20 litrů cukerného roztoku, nebo jen téměř jedna dávka, pokud se jedná o velký nástavkový úl, do kterého na zimu včelař pere 30 kilo cukru. Takže na včelstvo 300 - 600 Kč v lihu.
Akorát pro ošetření v létě to uý vychází, tam vyjde tak 12 Kč na včelstvo.

No, s tou nízkou cenou, co se týká alkoholového výluhu, se mně to moc nezdá. Podívejte se na cenu 60 -80 % konzuumního alkoholu, litr vyjde na 500 - 700 Kč.

Z jednoho litru lihu vyjde 164 dávek po 0,25l. 164X6=984
Tak při koupi lihu zbude i na koupi pelyňku.

A ještě to natáčet :(

https://m.youtube.com/watch?v=6cEhlszzTk8

Dneska natáčí kdekdo kdejaké zoufalství. Mít v úlech pár včel a ještě rotovat nástavky před ochlazením a pretentovat to veřejnosti, chybí znalosti a soudnost. Ale viděl jsem i horší. Jeszli najdu dám odkaz.

https://www.youtube.com/watch?v=28vWR1cNS5g

když se dívám na video tak nevím, proč rotovat? neuškodilo tomu současné počasí.....je taková zima, že i někteří včelaři musí nosit rukavice

No, s tou nízkou cenou, co se týká alkoholového výluhu, se mně to moc nezdá. Podívejte se na cenu 60 -80 % konzuumního alkoholu, litr vyjde na 500 - 700 Kč.

Čo je to kas 81?

Thujon by mal tiez mat ucinok na kliestika,niektory do original receptu na kas81 pridavaju aj sušeny vratic..

A co thujon ?

Kolego neplette tu ostatnych,absinthin vodny vyvar a artemisinin alkoholovy macerat..artemisinin nieje vo vode rozpustny..

Artemisin by měl být ve vodním výluhu, absinthin v alkoholovém.

Podobně používá pelyněk černobýl do zimního krmení jako prevenci NC Jiří Vítamvás.

https://vitamvas-a-vcely.webnode.cz/pelynek/

Ve čtvrtečních regionálních zprávách(18.4.) od 18 h. na ČT 1 Sever a východ se objevila zpráva od včelařů z Litoměřicka o úspěšném způsobu léčení včelstev napadených Varoázou pokapem přípravkem Artemicin,což je výtažek z pelyňku.Má to být velmi účinné a poměrně laciné léčení (1 aplikace přijde na 6 Kč) a může se provádět až 3x za sezonu.
Máte někdo o tomto způsobu bližší informace.Prosím sdělte.

**************
Pozor,na varoazu ucinkuje ina ucinna latka z rodu palín ,a to absintin a ten sa ziskava odvarom z paliny pravej ,ta ho obsahuje najviac.. suší sa vnat nazberana este ked nejde kvitnut plus neskor sa susi rozkvitnuta vnat a pridavaju sa ususene koncove pučiky odstrihnute aj s castou ihlicia z borovice zberane cca vo februari.. odvar z tychto zloziek sa pridava do sirupu 35 ml na liter sirupu .. na yt najdete dost videi ked zadate azbukou kas 81 - skopirujte si : " кас 81 "

Předpokládám, že ve vodě, ne s cukrem kvůli loupeži.
Předpokládate špatně záleží jak budete pokap dělat v čase potom v jakém období roku.Nebo u vás vylupují včely včelstva pořad co potom po vytočení medu a vrácení rámků do včelstva

Pokap na včelstvo či postřik taky roztokem ředěním na 2 % alkoholu? Předpokládám, že ve vodě, ne s cukrem kvůli loupeži.

Alkoholovy vyluh paliny rocnej sa nariedi tak aby mal 2% alkoholu ´cize ked vyluhujes napr v 80% alkohole tak riedis cukrovym sirupom 1:40 - liter vyluhu 40 litrov sirupu 1:1 .. moze s macerovat sušena alebo cerstva- cerstva sa da plna nadoba a zaleje ,susena cca do polovice nadoby a zaliat po vrch.. nasledne sa robi pokap 200-250 ml na vcelstvo (ja robim postrek jemnym rozprasovacom) 3-4x za rok, odporuca sa pri zmene potravy napr po zime ked prechadzaju na novy nektar a pod.

Zkus:

MUDR. VLADIMÍR ŠUMERA

VSUMERA/a/SEZNAM.CZ

Dost informací je na VF, nebo Dymák 3.2023

Ale není to primárně léčba varoázy ale spíš prevence úhynů potlačením vlivů virů a NC.

Dobrý den.
Ve čtvrtečních regionálních zprávách(18.4.) od 18 h. na ČT 1 Sever a východ se objevila zpráva od včelařů z Litoměřicka o úspěšném způsobu léčení včelstev napadených Varoázou pokapem přípravkem Artemicin,což je výtažek z pelyňku.Má to být velmi účinné a poměrně laciné léčení (1 aplikace přijde na 6 Kč) a může se provádět až 3x za sezonu.
Máte někdo o tomto způsobu bližší informace.Prosím sdělte.
Přeji příjemný den.

Podle mne budou na jednoduchých měřidlech založených na měrné hustotě nebo povrchovém napětí vycházet hausnumera, protože v medovině může být spousta různých látek, které to budou ovlivňovat. Muselo by se to kalibrovat na medovinu vyrobenou vždy stejně podle stejného receptu.

Zdravím.
Ako tu čítam,tak to skúšali klasickým liehomerom čo samozrejme nejde ale čo tak skusiť to vínomerom....to by snad mohlo isť kedže maá aj stupnicu do 25°

Úplně stejně jak velutina dostanou zabrat i naši hmyzáci, co zimují podobně coby oplozené samičky a za toho tepla se probudili a rozjeli. Čmeláci, včely samotářky, někteří motýli, vosy, sršni....

Přesně tak, zaleze a přečká to. Dostane se do stavu hybernace i kdyby první plod uhynul tak začne znova a vývoji hnízda bude trochu posunutý. Na druhou stranu to může znamenat že se nestihne vylíhnout na podzim pohlavní generace nebo se vylíhne a nestihne se spářit Takže tím by to mohlo šíření velutiny na našem území alespoň z části omezit. Stejně si myslím že se tady bude vyskytovat spíše sporadicky to znamená víceméně hnízda vznikla s importovaných matek na jaře dovezených ne z těch které tady přečkají zimu. Čas ukáže.

Viděl jsem mapu předpokládaného rozšíření velutiny, sahá až dost vysoko do Skandinávie. Takže bude chladu dost odolná.
Řekl bych, že pokud je u nás, začala královna budovat v předchozích teplých dnech první buňky primárního hnízda a nyní za ochlazení v něm bude zalezlá a zkusí ten týden přežívat.

Pro velutinu asi podobný vpád studeneho vzduchu nicmoc, to ve Francii a ve Španělsku nezažije.

Podle dlouhodobé předpovědi týden má být podprůměrně chladný a pak se to má pomalu postupně až do konce dubna oteplovat.
Snůška z řepky byla ale vždycky na hranici možností včel. Například ke konci socíku řepka rozkvétala tak 15 - 25 dubna, včely se navážely o takových 3 - 5 dnů později do plně rozkvetlé řepky. A každý druhý třetí rok přišlo po zavezení včel do řepky ochlazení. V noci k nule, přes den tak 5 - 10 stupňů. My jsme kočovali z předhůří Beskyd víc na sever víc do roviny a tam byly stanoviště na poli skoro vždy otevřená od severu, takže větrno. Česna spodních včelstev v kočovném včelínu tak 130 cm nad zemí, horních tak 180. Včelky létaly, sbíraly, ale praly se s větrem a když přišla přeháňka, bylo to ještě horší. Na zemi bylo plno mrtvých včel a první týden na řepce včelky pravidelně zeslábly. Asi to včely i ozdravovalo, uhynuly spíš ty slabší, nakažené nebo možná nesoucí roztoče. V druhé polovině řepky v květnu už i chladná perioda počasí byla teplejší a včely ji využily k snůšce.

Tak podle dalši už zase ne.Aby se v tom prase vyznalo.

Podle aktulizace z dneška to už 23.4.bude znova v řepkách a na jabloních bzučet.Jsem zvědavý,kolikrát to ještě změní.
Pamatuju rok,kdy byla řepka 2 dny za sebou "bílá" a na med to nemělo vliv.Ten rok dík chladnu kvetla strašně dlouho a točilo se z ní dokonce 2x.A to včely létaly vždy jen pár hodin po poledni.A donesly spoustu nektaru,stihaly ho uložit pod strop,ani rojovka nebyla žádná hrůza.

Podle předpovědi to má být více než týden.

Vážení přátelé, nabízím k prodeji zralé matečníky plemene Buckfast. Minimální odběr 20 ks. Nutná rezervace předem. Cena za matečník včetně DPH 150 Kč. ¨
Tomáš Polách, Peckova 61, Čejkovice 69615, mob. 792363481. https://zvirata.bazos.cz/inzerat/184145265/zrale-matecniky-buckfast.php

Ochlazení má trvat týden,pro rozvoj včelstev nic neobvyklého,zásob a pylu mají nanošeno mraky.Za týden se vylíhnou masy včel,což lze kontrolovat pohledem z podmetu.Kdyby bylo vyvěšení extrémní,nejjednodušší je podsadit jim další bednu pod nohy,hlava zůstane v teple.

Viděl jsem první letošní medovici.
Na javorech babyka a mléč.

Tak dalo se to čekat, bývá pravidlem, že když je na jaře předčasně teplo, počasí to vyrovná návratem zimy.
Řekl bych, že na 98 % pomrznou ořešáky. Ty u nás právě raší a odkvétají a padají jim jehnědy.