Archiv Včelařské konference

Včely končí, nezabrání tomu ani milion rad a informací od Olivera. Ten si užívá své vybudované popularity a sbírá informace od "dárců" jak jen může. Po celém světě. Hlavně důkazy a průkazy všech možných testů, kdo mu co poskytne. Pokud to včelám pomůže? Pochybuji. Je ovšem velmi zběhlý v hodnocení. Celá věda okolo včel při pohledu na ztráty, je jak žaludek na vodě. Nic moc.

A ještě okolo Olivera. Co nyní existuje jako hední a diskuzní berlička, tak je to něco jako hra s informacemi z vědeckých prací. Dokonce kdo se o data z vědy neopře citací, je sice tiše akceptován, ale diskuzně ignorován. Tak to je s těmi vědátory. Hodně takových lidí se veze a hlavně žije na darech. Takže podle toho vypadají potom i informace od nich.

Právě že amatér může šlechtit radikálně. Protože si může dovolit nemít nebo mít výrazně menší výnos než profesionál nebo komerční chovatel matek přechodně pár let prodávat matky se znatelně horším výnosem nebo jinak zdánlivě horší.
Profesionální včelař je otrokem své prosperity, nemůže přestat kvůli šlechtění prosperovat a na roky významně snížit svou produktivitu, protože by zkrachoval. Pokud zavádí do šlechtění nějaké své změny, tak pouze pomaloučku pozvolňoučku a mezitím může být snadno předběhnut.
Přirozeně zase amatér nemůže mít tak velkou šlechtitelskou základnu, ta nevýhoda ale částečně padá, pokud je krajina dost zavčelená, protože skrz oplozování matek trubci se toho šlechtění účastní i okolní včelaři. Případně když šlechtitel okolním včelařům nějaké matky rozdává.
A prosím když odpovídáte tématem ve vláknu na nějaký stávající příspěvek, přidávejte příspěvky tlačítkem "odpovědět do diskuze...." nezakládejte nový příspěvek.

Po velkém úhynu borovic v lesích, kdy zrezly a uschly, se šíří Evropskou unií další parazit, připomínající z dálky a velikostí velká sršní hnízda v koncích větví.

Jde o obrovská množství bílých hedvábných hnízd a vyskytuje se již na mnoha tisících hektarech borovic.

Opravdu velká množství bílých chuchvalců. Až pojedete přes italské dolomity, koukněte na pohádkové skály plných hnízd Thaumetopoea pityocampa Schiff.

odkaz na google obrázek:
https://tinyurl.com/ct779kde


Skutečnost a velikost napadení touto housenkou, vypadá hrozivěji, než se píše ve zprávách.

Člověka by kleplo.Zároveň kvetou jívy,meruňky a mirabelky.To svět neviděl.Když se tak dívám jak potahuje řepkatak rozkvete koncem března.

U nás rané jívy odkvetly, teď kvetou ty pozdnější, zároveň kvete myrobalán, meruňka, magnolie a taky místní mirabelka. Rybíz je už odkvetený.
Holt jsou vidět složité vztahy těch rostlin k rašení a kvetení k nízkým teplotám na jaře i době zimního odpočinku.
A kde jsou trochu větší dispozice k mrazům, tak tam letos ty květy zase pomrznou.

Nejen řepka. Rozkvetou i jabloně.

Jestli nezmrznou tak jako vloni ještě před květem, protože březen za kamna vlezem a radši ani nevylezem. Jako vloni, většina jabloní ani nerozkvetla, třešně rozkvetly uvnitř černé, ale slivky vydržely.

Ráno -4 stupně.

Kvetení meruněk na jaře

Už rozkvétá někde řepka, třeba tradičně na jižní moravě nebo slovensku?

U nas uz sem tam vidim kvet ,uz sa to pri tychto teplotach dlho nezdrzi.. trnavsko ..

Díky. Měl jsem takové tušení, tady okolí Ostravy ještě nekvete, ale porost řepky je na konec března celkem vysoký. Slabší včelstva asi snůšku nestihnou.

Teď ke všemu denně 60km/h fičák, dopoledne včely létají, pak zalezlé mlátí to s něma před včelínem. To už je snad poslední roky jarní vichřice vkuse.

Fuci aj tu uz niekolko dni od juhu,teploty su vysoke,dnes to oblizovalo uz 20'C

Fučí zrovna do česen,ale nosí krásně.K rozkvetlým kyticím mirabelek to mají 20 m.Snad se do nich zitra poprvé mrknu.Některé už budou zralé na přidání.

Svět se zbláznil.Rozkvétají třešně.

Sever ostrava taky rozkvétají třešně, slivky jsou v plném květu, nekvetou jen jabloně, ale jsou před otevřením.

Venku tak jako každý den opět krásných 70km/h vichřica, včely si to ,,užívají", na obloze včera i dnes dekl z prachu nebo co to je.

Ráno po šmigrustě 22 stupnů jsem kouknul do včel. Díky za to,že byla doma celá rodina tak jsem se rozhodl ,že dnes budeme točit první letošní med. Není ho mnoho z deseti včel tři konvy dík včelám za to.

Jako apríl dobré.4 dny tak fučí,ze jsem nenašel odvahu do včel vlézt.Od 10 opět silný přínos vody,s nektarem v tom větru nic moc.

Josefe to jsi to musel odhalit ihned. Díval jsem se do páru včel ve středu a něco v sobotu silný vítr ,ale s tou silou zakladení sedmi rámku jak tady čtu,tak to moje včely asi nezvládájí přezimování v dobré síle.Tak dnes jsem viděl první vlaštovky už začínají kvést hrušky ryngle.

U nás, severní předhůří Beskyd jižně od Ostravy taky už to kvete, třešně, hrušně...
Akorát mně ty květy připadaly pomačkané nebo vysušené větrem.

Dobrý vtip na apríla.
Přeji příjemný den

U nas neskutocna znaska ,dnes 19'c v tieni,jasno,bezvetrie,v plnom kvete ceresne,hrusky,pupava,vrby,uz aj repkove lany zacinaju do zlta..na vikend hlasia teploty uz bliziace sa k tridsiatkam .. vlahy je zatial dostatok.trnavsko 150-200 nmv

Na Ostravsku kvete taky už řepka, včely na ni létají a nosí. Akorát vzhledem k datumu nejsou včelstva v dostatečné síle, průměrně chybí 1 nástavek včel, v nástavcových úlech to na medníky to není. Je to logické když je začátek dubna. Podstatné bude jak vyjde počasí v druhé polovině řepky a v dokvětu kdy bude nějaká šance na med u většiny včelstev.

Máte to někde jinak? prostě u nás letos průměrné včelstvo snůšku asi nestihne.

Ale stihne.Mám pár rezerv na 24.Při rotaci nástavků jsem mezi dal mateří mřízku a leskne se to hezky.Mají doneseno víc než kmenová,kde se vše mění na masu plodu.Mrkněte chlapci na Včelařské fórum téma optimalizované plodiště.A podumejte.

A když je dříve snůška, bude taky dříve i rojení?

Rojení je i podle síly. Letos se většina včelstev vyrojit asi nestihne, koncem dubna řepka dokvete, to se dostanou akorát do síly - bohužel pozdě. Jsou včelstva silná už teď, ale těch je na prstech jedné ruky.

Nebo mohou včely zesílit a nabrat zásoby a potom je studenější počasí uzamkne v úlu a rojení naopak bude.

To tak klidně může být Radime. Předpovědi dávají na 15 až 17 dubna dost rapidní ochlazení na 6 až 8 stupňů. Na to jak je teď a v jakém stavu je vegetace i včelstva nic moc výhled. Když to bude pár dní tak snad Ok ale kdyby to mělo být delší období tak žádná sláva.

Uvidí se.

Nabízím k prodeji 4 litry 12,5% amitrazu (varidolu).
Rok výroby 2024. Můžu poslat poštou na dobírku nebo osobně.
1 litr 1350,- Kč.
Tomáš Polách, Peckova 61,Čejkovice 69615
mob. 792363481

Chlapi neblbněte s tím. To už jsem taky někde slyšel jak si v některých zo chválí výrobu dlouhodobých nosičů s amitrazem, oni do toho prý namáčí tácky od piva a používají jako gabóny roztoči se jen sypou.
Myslel jsem si že je problém sehnat tekutý Varidol v takovém množství.. Ale jak je vidět asi to problém není . Jenomže Tímhle si zaděláváme na rezistenci pak už nebude na podzimní ošetření fungovat nic. Zbyde jen šťavelová na pokap.

Amitraz by v nějakém pórovitém nosiči měl být méně stálý a jeho okamžitá toxicita o dost vyšší než u pyrethroidů.
Proto se na dlouhodobé nosiče typu Gabon hodí mnohem méně.
Ono to taky má nějaký důvod, proč v Dole dlouhodobé nosiče dělají jen s pyrethroidy, ne s amitrazem.

A co Apitraz, koňská dávka 500mg Amitrazu. Ten je bohužel už dostupný a myslím že i schválený VLP. Je to dlouhodobý nosiče jako Gabon, akorát s 1000x větší dávkou než se zapalovaly fumigační pásky. Jak to dopadne je jasné, stejně jako s Gabonem.

Apitraz 500 mg
Léčivá látka:       Amitrazum
Cílový druh zvířat:       včelstva včely medonosné(Apis mellifica)
Léková forma:       Proužek do úlu
Datum registrace:       11. 5. 2016
Registrační číslo:       96/034/16-C
Držitel rozhodnutí o registraci:       Laboratorios Calier S.A.
C/Barcelonés, 26 (Pla del Ramassá)
Les Franqueses des Valles (Barcelona)
Phone: +34 938 495 133, Fax: +34 938 401 398
Email: xmercader/=/calier.es
ATC vet. kód:       QP53AD - Amitraz
Farmakoterapeutická skupina:       Amidines
Omamné a psychotropní látky:       Ne
       Včelstva Včely Medonosné(Apis Mellifica)
Med: 0 d. Nepoužívejte během snůšky. Nevytáčejte med z plodového nástavku. Nevytáčejte med v průběhu 6 týdnů nebo 10 týdnů, kdy probíhá ošetření. Plodové plásty by měly být minimálně každé tři roky vyměněny za nové mezistěny. Plodové rámky nepoužívejte jako rámk

A potom je ještě Apivar ten distribuuje u nás MH vet .
Pokud vím z těch větších včelařů Zelený ho měl v oblibě.

Za mě cesta do pekel, a přesně jak se tady píše. Dopadne to stejně jak s Gabony. Rezistence

Ono to taky má nějaký důvod, proč v Dole dlouhodobé nosiče dělají jen s pyrethroidy, ne s amitrazem.

Ten důvod je, že v Dole nejsou volové, a je jim jasný že jakmile by byl ve větší míře apitraz v dlouhodobém nosiči končí Varidol na podzimní fumigaci jako jedno z mala ještě účinných léčiv s minimální dávkou na úl.

I když na podzim rikal v Nasavrkách Sedláček, že podle jeho pozorování ma v současné době fumigace Varidolem i bez plodu poloviční účinnost. V nižších stanovištích méně, ve vyšších polohách o neco víc. Ale neřekl jak k tomu došel. Jeho je třeba brát s rezervou.

Snižena účinnost varidolu už je, klíckaři matek by mohli vyprávět, ani oni už nedokáží s Varidolem vybít všechny roztoče. Ale 50% snad ještě ne?, tolik se uvádělo na některých místech s Gabonem PF.

Jasně , ty obrovské dávky léčiva v dlouhodobých nosičích jsou prakticky vždy finální etapa využití té účinné látky.
Tam není jiná cesta než léčivy s tou účinnou látkou na aspoň 5 - 10 let z léčení včelstev vyřadit a roztoče likvidovat něčím jiným. Teprve potom odolnost toho roztoče na léčivo může začít poklesávat a léčení zase může být účinné.
Jenže komu by se, za prvé do toho chtělo, zakázat léčiva, která ještě částečně fungují a vystavit se tlaku včelařů, co jim kvůli tomu včely zahynou. A za druhé muselo by se to zakázat, vzhledem k propojení zemí EU, najednou v celé EU.
A za třetí, kvůli zeleným kazisvětům, jak se to zakáže, už by se nemuselo podařit po letech znova obnovit využití těch látek v léčení varoa.

Co říkáte na nadcházející citelné ochlazení ? Kvetoucí stromy dostanou na frak, pokud to půjde pod nulu tak sbohem ovoce.
Ale co včely dají se na to nějak připravit nebo nechat být? Zásob nektaru i pylu mají po současných teplých dnech snad dostatek.
Budou se rojit? Zvětšit prostor dřív?, v tom chladu do nich asi nepůjde určitě týden jít.

Může z toho být taky dlouhé ochlazení běhěm kterého pomalu odkvete řepka - ale bez včel. Co mají nasbíráno doteď je jejich.

A ovoce roste v supermarketech za každého počasí :-)

Tak dalo se to čekat, bývá pravidlem, že když je na jaře předčasně teplo, počasí to vyrovná návratem zimy.
Řekl bych, že na 98 % pomrznou ořešáky. Ty u nás právě raší a odkvétají a padají jim jehnědy.

Viděl jsem první letošní medovici.
Na javorech babyka a mléč.

Ochlazení má trvat týden,pro rozvoj včelstev nic neobvyklého,zásob a pylu mají nanošeno mraky.Za týden se vylíhnou masy včel,což lze kontrolovat pohledem z podmetu.Kdyby bylo vyvěšení extrémní,nejjednodušší je podsadit jim další bednu pod nohy,hlava zůstane v teple.

Vážení přátelé, nabízím k prodeji zralé matečníky plemene Buckfast. Minimální odběr 20 ks. Nutná rezervace předem. Cena za matečník včetně DPH 150 Kč. ¨
Tomáš Polách, Peckova 61, Čejkovice 69615, mob. 792363481. https://zvirata.bazos.cz/inzerat/184145265/zrale-matecniky-buckfast.php

Podle předpovědi to má být více než týden.

Podle aktulizace z dneška to už 23.4.bude znova v řepkách a na jabloních bzučet.Jsem zvědavý,kolikrát to ještě změní.
Pamatuju rok,kdy byla řepka 2 dny za sebou "bílá" a na med to nemělo vliv.Ten rok dík chladnu kvetla strašně dlouho a točilo se z ní dokonce 2x.A to včely létaly vždy jen pár hodin po poledni.A donesly spoustu nektaru,stihaly ho uložit pod strop,ani rojovka nebyla žádná hrůza.

Tak podle dalši už zase ne.Aby se v tom prase vyznalo.

Podle dlouhodobé předpovědi týden má být podprůměrně chladný a pak se to má pomalu postupně až do konce dubna oteplovat.
Snůška z řepky byla ale vždycky na hranici možností včel. Například ke konci socíku řepka rozkvétala tak 15 - 25 dubna, včely se navážely o takových 3 - 5 dnů později do plně rozkvetlé řepky. A každý druhý třetí rok přišlo po zavezení včel do řepky ochlazení. V noci k nule, přes den tak 5 - 10 stupňů. My jsme kočovali z předhůří Beskyd víc na sever víc do roviny a tam byly stanoviště na poli skoro vždy otevřená od severu, takže větrno. Česna spodních včelstev v kočovném včelínu tak 130 cm nad zemí, horních tak 180. Včelky létaly, sbíraly, ale praly se s větrem a když přišla přeháňka, bylo to ještě horší. Na zemi bylo plno mrtvých včel a první týden na řepce včelky pravidelně zeslábly. Asi to včely i ozdravovalo, uhynuly spíš ty slabší, nakažené nebo možná nesoucí roztoče. V druhé polovině řepky v květnu už i chladná perioda počasí byla teplejší a včely ji využily k snůšce.

Pro velutinu asi podobný vpád studeneho vzduchu nicmoc, to ve Francii a ve Španělsku nezažije.

Viděl jsem mapu předpokládaného rozšíření velutiny, sahá až dost vysoko do Skandinávie. Takže bude chladu dost odolná.
Řekl bych, že pokud je u nás, začala královna budovat v předchozích teplých dnech první buňky primárního hnízda a nyní za ochlazení v něm bude zalezlá a zkusí ten týden přežívat.

Přesně tak, zaleze a přečká to. Dostane se do stavu hybernace i kdyby první plod uhynul tak začne znova a vývoji hnízda bude trochu posunutý. Na druhou stranu to může znamenat že se nestihne vylíhnout na podzim pohlavní generace nebo se vylíhne a nestihne se spářit Takže tím by to mohlo šíření velutiny na našem území alespoň z části omezit. Stejně si myslím že se tady bude vyskytovat spíše sporadicky to znamená víceméně hnízda vznikla s importovaných matek na jaře dovezených ne z těch které tady přečkají zimu. Čas ukáže.

Úplně stejně jak velutina dostanou zabrat i naši hmyzáci, co zimují podobně coby oplozené samičky a za toho tepla se probudili a rozjeli. Čmeláci, včely samotářky, někteří motýli, vosy, sršni....

Zdravím.
Ako tu čítam,tak to skúšali klasickým liehomerom čo samozrejme nejde ale čo tak skusiť to vínomerom....to by snad mohlo isť kedže maá aj stupnicu do 25°

Podle mne budou na jednoduchých měřidlech založených na měrné hustotě nebo povrchovém napětí vycházet hausnumera, protože v medovině může být spousta různých látek, které to budou ovlivňovat. Muselo by se to kalibrovat na medovinu vyrobenou vždy stejně podle stejného receptu.

Dobrý den.
Ve čtvrtečních regionálních zprávách(18.4.) od 18 h. na ČT 1 Sever a východ se objevila zpráva od včelařů z Litoměřicka o úspěšném způsobu léčení včelstev napadených Varoázou pokapem přípravkem Artemicin,což je výtažek z pelyňku.Má to být velmi účinné a poměrně laciné léčení (1 aplikace přijde na 6 Kč) a může se provádět až 3x za sezonu.
Máte někdo o tomto způsobu bližší informace.Prosím sdělte.
Přeji příjemný den.

Zkus:

MUDR. VLADIMÍR ŠUMERA

VSUMERA/a/SEZNAM.CZ

Dost informací je na VF, nebo Dymák 3.2023

Ale není to primárně léčba varoázy ale spíš prevence úhynů potlačením vlivů virů a NC.

Alkoholovy vyluh paliny rocnej sa nariedi tak aby mal 2% alkoholu ´cize ked vyluhujes napr v 80% alkohole tak riedis cukrovym sirupom 1:40 - liter vyluhu 40 litrov sirupu 1:1 .. moze s macerovat sušena alebo cerstva- cerstva sa da plna nadoba a zaleje ,susena cca do polovice nadoby a zaliat po vrch.. nasledne sa robi pokap 200-250 ml na vcelstvo (ja robim postrek jemnym rozprasovacom) 3-4x za rok, odporuca sa pri zmene potravy napr po zime ked prechadzaju na novy nektar a pod.

Pokap na včelstvo či postřik taky roztokem ředěním na 2 % alkoholu? Předpokládám, že ve vodě, ne s cukrem kvůli loupeži.

Předpokládám, že ve vodě, ne s cukrem kvůli loupeži.
Předpokládate špatně záleží jak budete pokap dělat v čase potom v jakém období roku.Nebo u vás vylupují včely včelstva pořad co potom po vytočení medu a vrácení rámků do včelstva

Ve čtvrtečních regionálních zprávách(18.4.) od 18 h. na ČT 1 Sever a východ se objevila zpráva od včelařů z Litoměřicka o úspěšném způsobu léčení včelstev napadených Varoázou pokapem přípravkem Artemicin,což je výtažek z pelyňku.Má to být velmi účinné a poměrně laciné léčení (1 aplikace přijde na 6 Kč) a může se provádět až 3x za sezonu.
Máte někdo o tomto způsobu bližší informace.Prosím sdělte.

**************
Pozor,na varoazu ucinkuje ina ucinna latka z rodu palín ,a to absintin a ten sa ziskava odvarom z paliny pravej ,ta ho obsahuje najviac.. suší sa vnat nazberana este ked nejde kvitnut plus neskor sa susi rozkvitnuta vnat a pridavaju sa ususene koncove pučiky odstrihnute aj s castou ihlicia z borovice zberane cca vo februari.. odvar z tychto zloziek sa pridava do sirupu 35 ml na liter sirupu .. na yt najdete dost videi ked zadate azbukou kas 81 - skopirujte si : " кас 81 "

Artemisin by měl být ve vodním výluhu, absinthin v alkoholovém.

Podobně používá pelyněk černobýl do zimního krmení jako prevenci NC Jiří Vítamvás.

https://vitamvas-a-vcely.webnode.cz/pelynek/

Kolego neplette tu ostatnych,absinthin vodny vyvar a artemisinin alkoholovy macerat..artemisinin nieje vo vode rozpustny..

A co thujon ?

Thujon by mal tiez mat ucinok na kliestika,niektory do original receptu na kas81 pridavaju aj sušeny vratic..

Čo je to kas 81?

No, s tou nízkou cenou, co se týká alkoholového výluhu, se mně to moc nezdá. Podívejte se na cenu 60 -80 % konzuumního alkoholu, litr vyjde na 500 - 700 Kč.

https://www.youtube.com/watch?v=28vWR1cNS5g

když se dívám na video tak nevím, proč rotovat? neuškodilo tomu současné počasí.....je taková zima, že i někteří včelaři musí nosit rukavice

Dneska natáčí kdekdo kdejaké zoufalství. Mít v úlech pár včel a ještě rotovat nástavky před ochlazením a pretentovat to veřejnosti, chybí znalosti a soudnost. Ale viděl jsem i horší. Jeszli najdu dám odkaz.

A ještě to natáčet :(

https://m.youtube.com/watch?v=6cEhlszzTk8

No, s tou nízkou cenou, co se týká alkoholového výluhu, se mně to moc nezdá. Podívejte se na cenu 60 -80 % konzuumního alkoholu, litr vyjde na 500 - 700 Kč.

Z jednoho litru lihu vyjde 164 dávek po 0,25l. 164X6=984
Tak při koupi lihu zbude i na koupi pelyňku.

"Alkoholovy vyluh paliny rocnej sa nariedi tak aby mal 2% alkoholu ´cize ked vyluhujes napr v 80% alkohole tak riedis cukrovym sirupom 1:40 - liter vyluhu 40 litrov sirupu 1:1 .. moze s macerovat sušena alebo cerstva- cerstva sa da plna nadoba a zaleje ,susena cca do polovice nadoby a zaliat po vrch.. nasledne sa robi pokap 200-250 ml na vcelstvo (ja robim postrek jemnym rozprasovacom) 3-4x za rok, odporuca sa pri zmene potravy napr po zime ked prechadzaju na novy nektar a pod.
a.
Podle toho návodu jsou pro zimní krmení z litru alkoholu k dispozici dvě dávky, pokud včelaři stačí na nakrmení včelstva 20 litrů cukerného roztoku, nebo jen téměř jedna dávka, pokud se jedná o velký nástavkový úl, do kterého na zimu včelař pere 30 kilo cukru. Takže na včelstvo 300 - 600 Kč v lihu.
Akorát pro ošetření v létě to uý vychází, tam vyjde tak 12 Kč na včelstvo.

Radime, to není krmný sirup. Z tech 40 l se vezme 250 ml na jedno včelstvo a to nakapeš do uliček na včely podobně jako šťavelovou kyselinou. Takže pak vychází z litru 4 vcelstva, a z tech 40l 160 vcelstev.
No a na těch 40 l roztoku potřebuješ 1 litr alkoholové výluhu z pelyněku.

Aha, tak potom to vychází docela dobře. Díky za informaci.

Do zimniho krmení se přidává vodní vývar z pelyňku např podle Jiřího V.

Radime, to není krmný sirup. Z tech 40 l se vezme 250 ml na jedno včelstvo a to nakapeš do uliček na včely podobně jako šťavelovou kyselinou. Takže pak vychází z litru 4 vcelstva, a z tech 40l 160 vcelstev.
No a na těch 40 l roztoku potřebuješ 1 litr alkoholové výluhu z pelyněku.

************
Len upozornim ze V tomto pripade aby vzniklo 40l pokapu sa musi ale luhovat v 80% alkohole..

Poprvé po 6 letech mám zvápenatění 3 včelstev a vůbec nevím co s nimi - prosím o radu.

Prosím o radu proti zvápenatění

A jak jste to vyřešil před těmi 6 lety?

Měla by účinkovat kyselina mravenčí, používáte ji v létě?

Je to nemoc slabých a příliš moc rozšířených včelstev, která teplotně neovládají daný prostor. Dříve tak stačilo včelstva prostě zůžit a počkat, až zesílí a plně obsadí prostor a potom zase postupně rozšiřovat. Ve včelstvu, kde bylo zvápenatění moc silné se potom, až se včely daly dohromady, obvykle měnila matka.
Ovšem v nástavkovém úlu to moc dobře nejde.
Tam snad jedině zůžit uteplovací vložkou z polystyrenu ochráněným proti vykousání. Nebo dvě slabá včelstva se zvápnatěním rovnou spojit do jednoho silného s dostatkem včel.

To platilo u Nosema Apis - zima v úlech/ slabá včelstva.

Zvápenatění mají dnes i silná včelstva. Pokud to nejsou zrovna masařky, tak běžné včelstvo pochopitelně zeslábne, že z něj není užitek, ale to zeslábnutí není příčina jako spíš důsledek neustálého výpadku plodu. Příčina se udává nedostatečný čistící pud. Výměna matky se dříve doporučovala. Ale údajně to nemusí stačit pokud už je houba jednou na plodu.

Radikální opatření je prý jako u moru plodu, přemetení na mezistěny.

Zvápenatění propuklo vloni na všech stanovištích, možná to bylo i rokem, ale zatím se v úlech drží a mnoho včelstev je zničených. Závažností a šířením mezi úly je to dnes obdoba MVP.

Kdepak, bylo to na zvápenatění. Nosema přicházela tak o měsíc až dva dříve, v předjaří, ale v květnu bývalo právě zvápenatění, nosema už ne. A dřív to zůžení a zateplení včelstev každopádně téměř vždy stačilo.
Ale je fakt, že tehdy to nebyla tolik jednotná a přešlechtěná kraňka jako dnes, ve včelstvech bylo hodně rysů naší původní tmavé včely i trochu znaků vlašské včely.

Ne dnes to není normální zvápenatění. Bouchlo to jak mávnutím kouzelného proutku vloni úplně všude v katastrech - přednášla o tom Dr.Cihlářová z KVS, i ona má takto postižená včelstva a srovnávala průběh s morem, oslabuje to včelstva, dělá to spory, takže přemetala na mezistěny. Do loňska jsem zvápenatění neviděl. Je to další pohroma po těch úhynech VD, virů, nosemy cerana, nedostatku letní snůšky..... Dr. mluvila i o Frýdeckomístecku 50% pozitivních stanovišť na hnilobu včelího plody, katastrofa asi už neřesitelná. Asi jako když pálili první nálezy varroa v republice ... Vedle v polsku hnilobu neřeší, není to u nich nákaza, předloni prý 30% pozitivních stanovišť poláci ... takže hniloba mohla přelézt k nám. Máte nějaké info jak to vypadá na frýdeckomístecku, kolik je katastrů pozitivních, nebo jak vážná je situace s hnilobou?

V jednom ze starších čísel včelařství je článek o tom jak cimala šlechtil nazvápenatění. Postříkal otevřený trubčí plod roztokem z vápenatěných mumií a těmi trubci co přežili inseminoval.
Možná je současný stav výsledkem toho že se vápenatění dlouho nešlechtilo nebo alespoň ne tam u vás v té oblasti.
Možná je příčina jiná.

Od tý doby co se léčí KM , zvapenatění nevídám. Jen občas u slabochů, ve starších plástvích.

KM používá většina stále stejnou - Formidoly. S geny se nic předpokládám nedělá, 90% včelstev jsou vlastní chovy prostě co je životaschopné a silné z toho se dělá oddělek nebo se usadí roj.
Navíc v F1 zrovna zvápenatění nevidím, možná to není náhoda.

Ale že předtím celé roky nic a naráz je to skoro na každém stanovišti. Bohužel to letos nemizí, naopak objevují se na podložkách mumie i u zatím zdravých včelstev. Síla včelstva nerozhoduje - i velmi silné ležely až na sítu, bral jsem oddělek nestačím se divit na plodu samé zvápenatění.

Frýdek Místek ale nesousedí s Polskem, na sever od FM je další okres, Karviná nebo něco takového. FM sousedí se Slovenskem.
Co takhle jako příčina současného zvápenatění nedostatek včelí pylové snůšky a tím podvyživení včel?
ůetos, jak bylo to oteplení, spousta toho rozkvětla a nabídky bylo tolik, že včely to nestihly využít a udělat větší zásoby pylu a hned potom, jak se ochladilo, včely zas kvůli chladu nedonesly skoro nic a ještě vís vyčistily úl od případných zásob pylu...

Koukám, že neznám mapu ani vlastního kraje, okres FM s Polskem sousedí.
Mapa výskytu hniloby plodu a moru plodu

Na té mapě to nevypadá tak zle oproti tomu co jsem slyšel. Pásmo tam je od loňského roku, ale realita kdoví jaká bude dnes. Hniloba včelího plodu se likviduje spálením, na rozdíl od MVP kde je tolerance bylo 15% včelstev pokud nezměnili. Ale u hniloby jestli ji poláci neřeší, tak pálení stanovišť u nás je nesmysl, asi jako pálení varroa v počátcích.

Zcela jistě může mít vliv druh půdy, ale toto je zajímavé. Podle tohoto zjištění, by bylo vystopovat převozy včelstev z těchto oblastí do oblastí pro které nejsou borůvky typické, nebo identifikace založení velké borůvkové zemědělské (zahrádkařské) plochy.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9377190/

citace:

https://www.perennia.ca/wp-content/uploads/2019/10/ATTTA-FactSheet-Oct-2019.pdf



Na začátku studie nebyly u žádného z úlů pozorovány vizuální příznaky
infekce EFB. Na konci opylení byla pouze 2 z 57 včelstev (3,5 %), která
vykazovala jakékoli příznaky EFB, obě s nízkým hodnocením závažnosti
(1-4 infikované larvy na plodiště) (obrázek 2). Jedna z těchto úlů byla v
kontrolní skupině a druhá byla ve skupině léčené 2 lb. Tři týdny po opylení
borůvkami se u dalších úlů projevily příznaky EFB a úroveň závažnosti
byla mnohem vyšší. Tři týdny po opylení vykazovala 4 z 57 včelstev (7,0
%) symptomy EFB s vysokou úrovní závažnosti (10+ infikovaných larev na
plodiště) (obrázek 2). Z úlů, které byly pozorovány se symptomy EFB 3
týdny po opylení, byly tři úly z kontrolní léčebné skupiny (15,7 %) a
jeden úl byl pozorován v léčebné skupině 2 lb (5,5 %).

S těmi borůvkami to taky může být tím, že borůvky rostou v lese v horách, kde může být dost dutých stromů a v nich ulétlé nakažené roje. A že taky, částečně díky těm borůvkám, ulétlé roje tam mají dost pastvy, takže na rozdíl od drobných lesíků v polích v obdělávané krajině, stihnou za léto donést dost zásob a přežít tak zimu. A na jaře, jak kvetou borůvky, tak roznášet hnilobu plodu.
U nás v podhůří to rozhodně vypadá tak, že včely prakticky každý rok nemají šanci bez dokrmení cukrem nashromáždit dost zásob, takže roje v dutinách, kde není včelař, co by doplnil zásoby na zimu cukrem, končí tentýž rok během podzimu nevytvořením zimní generace, vyloupením včelami a následně definitivní likvidaci díla hmyzožravými ptáky.

A na jaře, jak kvetou borůvky, tak roznášet hnilobu plodu.<


Popisuje se tento fakt plošného infekčního tlaku když kvetou borůvky, jako vysoce pravděpodobný. Prostě je to tak, že když přisuneš několik včelstev, některé získalo za pár týdnů EFB. Takže nějaké nízké hodnoty pravděpodobnosti zvýšení infekčního tlaku EFB bych vyloučil.

Lze ten mechanismus Radime roznosu EFB roji objasnit? Je snůška, včelstva jsou přisunuta ke snůšce zdravá a odvoz je s bonusem infekčního tlaku EFB. Takže jak to jako funguje? Roje do přisunutých včelstev málokdy vletí. Samozřejmě existují emigrace létavek. Nějaká pravděpodobnost tu je, ale rojí se zase jen zdravé včelstva, ne nemocná. Ovšem zase tu jsou možnosti, které ovšem nevychází časově, protože snůška z borůvek nebude zase tak dlouhodobá. Takže jak Radime to roznášení funguje, když je snůška, současná loupeživost a slídění spolu se snůškou není tak aktuální věc, do slunovratu zcela jistě...

Je to jen nedoložený názor. Ale jak jinak se může ta hniloba šířit, když původce, na rozdíl od moru plodu, vydrží bez včel jen krátkou dobu, takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční.
Musí to být z divokých včelstev, která zimu přežijí a současně jsou nakažená. nejspíš zalétáváním nebo možní slíděním.
Nebo že by měla hniloba plodu ještě zásobárnu v nějakém jiném hmyzu než jsou včely? Svého času se cosi v tom směru tvrdilo o vosách.

Povodcov hniloby je viacero druhov,a hlavne sporulujuci bacilus alvei preziva mimo ziveho vcelstva aj niekolko rokov..

takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční<

Tak to zcela určitě ne. To si pleteš. Hniloba je docela obšírná infekce. Má několik původců a jediný morfologický rozdíl oproti původci moru je, že tvoří katalázu, tz. původci ve stadiu nemnožení, nemají tak odolný povrch který by je chránil před oxidací. Tz. pokud je v dutině životaschopné optimum pro příškvary, koky, resp. jiné zárodky které jsou třeba v suchu, tak výdrž infekčnosti je rozhodně velmi dlouhá.

Původci hniloby včelího plodu, zdroj internet:

Melissococcus pluton, Paenibacillus alvei, Další: Bacillus laterosporus, Bacillus gracilesporus, Bacillus eurydice, Streptococcus faecalis, Streptococcus faecium, Streptococcus durans, Melissococcus pluton: G+ zašpičatělé koky /diplokoky/. Netvoří spory. Roste anaerobně, obtížně se kultivuje. Je infekční pouze pro larvy. V příškvarech přežívá tři roky. Paenibacillus alvei: G+ tyčinka 5-0,8 x 2 -5 um. Tvoří oválné spory se zbytky sporangií na pólech. Roste aerobně i anaerobně na běžných půdách. Tvoří katalázu. Tuto nemoc způsobuje směs několika mikrobů, kteří si navzájem připravují podmínky k množení.

       Nakažené larvy ztrácejí článkování, těla měknou a klesají na dno buňky, nakonec se mění v tmavohnědou kašovitou hmotu. Mladé larvy mění barvu a napětí pokožky. Hynou před zavíčkováním buněk. Příškvary lze snadno z buněk odstranit. Mezerovitý plod, včelstvo slábne. Různý zápach – podle převažujícího původce - / klihovitý, kyselý / Výskyt na jaře – vrcholí v květnu až červnu.

Aha, tak to potom jsem spekuloval blbě. Sorry.

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

Pozor na rojení, už zavíraj matečníky.

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

***********
Na hnilobu staci 80*C ..

V Optimalech při současných pěti nástavcích se netřeba obávat.Při plném rozkvětu akátu podsadit další s mezistěnama a maximálně očekávat tichou výměnu. Letu zdar

Tady severovýchod Ostravsko to vypadá letos na nerojivý rok jaký už dlouho nebyl. Vegetace byla urychlená a včely tak tak dohánějí. Řepka dokvétá, matečníky nikde - už asi ani nestihnou. Akáty nejsou ani slunečnice, jen Lípa pár stromů ze kterých stejně nic nebude, takže sezona je zřejmě u konce ... začátek května, ale nestěžuju si, je to letos napohodu než lozit po stromech.

Dokonce jak byly ty mrazy před týdem, (mimojiné zničily veškerou úrodu od švestek až po jabka... nebude opět nic), tak matky omezily přes tu zimu kladení ... bylo spousta vylízaných rámků připravených ke kladení a vajíčka nikde, až teď s oteplením a přínosem se matky rozkladly a plodiště zalily ... prostě takový zimní zásek přetnul linii plodování ... Na jihu moravy taková zima nebyla, tam vám matky kladou nepřetržitě.

No, nějaké ovoce na severní Moravě pod Beskydami bude, tak asi desetina. Plně vydržel rybíz.
Jinak ještě může být pro včely akát, u nás nestihl do mrazů vyrašit, tak se může zmátořit a maliny.

Jaký máte Vaš názor na vyšetřování měli ? zachovat nebo zrušit???

Dobrý den.
Větší přínos by byl zrušit vyšetření měli na varoázu a peníze věnovat na vyšetření měli na mor včelího plodu a hnilobu.
Přeji příjemný den.

Plošné vyšetření na MVP nepřinese nic.
Na MVP by hynula jen mizivá část včelstev, a ještě několik let poté co se najdou spory. 10x víc se zbytečně spálí, aniž by se zkoumalo, zda jsou odolná. Jen proto, že jsou na stanovišti s pozitivním včelstvem jsou označená jako "vnímavá" a do ohně s nimi.
m.

Plošné vyšetření na MVP nepřinese nic.<

Copilot GPT-4:
Vysvětlete větný a slovní význam tvrzení.

1.Plošné vyšetření na MVP nepřinese nic.

Toto tvrzení naznačuje, že rozsáhlé vyšetření na MVP (místě včelstva) nebude mít žádný užitek nebo přínos. Možná byste měli zvážit, zda je takové vyšetření opravdu nutné.


2.Na MVP by hynula jen mizivá část včelstev, a ještě několik let poté co se najdou spory.


Tento výrok zdůrazňuje, že pokud by se na MVP (místě včelstva) objevily spory, byla by zasažena pouze malá část včelstev. Navíc by to trvalo několik let, než by se situace vyjasnila. Možná by bylo vhodné provést další analýzu, než by se spálilo více včelstev.

COŽ JE V ROZPORU S ODBORNÝM NÁZOREM, NIKOLI TVRZENÍ.

Paenibacillus larvae, která vytváří extrémně odolné spory. Tyto spory jsou schopny přežít v půdě i po mnoho desítek let, což způsobuje dlouhodobé zamoření oblasti nákazy1. Mor včelího plodu je zařazen mezi nebezpečné nákazy včel, a proto je důležité provádět opatrná vyšetření a přijímat preventivní opatření.

Pokud máte podezření na výskyt moru včelího plodu, doporučuji co nejdříve zaslat vzorek plodu k laboratornímu vyšetření, abyste mohli definitivně potvrdit přítomnost nákazy2. Chovatelé mají také povinnost oznámit místně příslušné krajské veterinární správě podezření z výskytu nákazy na svém stanovišti1. Vyšetření dospělých včel na přítomnost původce moru včelího plodu je naopak nejméně průkazné, ale odběr vzorků se provádí dle Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace3.

Pamatujte, že prevence je klíčová, a pokud máte jakékoli podezření, je lepší jednat včas.

Příspěvek sestrojen díky BING UI.

Otázka pro copilot BING UI: Jak lze spelulovat o člověku který se zabývá chovem včelstev, jestli při případné zrušené povinnosti které nařizuje veterinární správa, se bude o svá včelstva chovat kvalitněji?

odpověď:

Chov včelstev je fascinující oblast, která spojuje zájem o přírodu, péči o včely a produkci včelích produktůVčelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti a má významný ekologický i ekonomický dopad1. Při zvažování, jaký vliv by mohlo mít zrušení povinností na chov včelstev, je třeba zohlednit několik faktorů:

Zájem a Zodpovědnost:
Včelaři, kteří se věnují chovu včelstev, jsou obvykle motivováni zájmem o přírodu, ochranu včel a produkci medu. Zodpovědnost a péče o včely jsou pro ně klíčové.
Zrušení povinností by mohlo snížit motivaci některých včelařů, ale ti, kteří mají opravdový zájem, by se stále starali o svá včelstva.
Ekonomický Aspekt:
Včelařství má ekonomický význam, zejména pokud jde o produkci medu, vosku a dalších včelích produktů. Zrušení povinností by mohlo ovlivnit včelařské farmy, které se specializují na komerční chov.
Malovčelaři, kteří se věnují včelařství ze záliby, by pravděpodobně pokračovali v péči o svá včelstva bez ohledu na povinnosti.
Opylení Rostlin:
Včely jsou významnými opylovači rostlin. Jejich úloha při opylování zemědělských plodin je nepostradatelná.
Zrušení povinností by mohlo ovlivnit opylení rostlin, což by mělo dopad na zemědělskou produkci.
Celkově lze říci, že zrušení povinností by mohlo mít různé důsledky v závislosti na konkrétních okolnostech a motivacích jednotlivých včelařů. Je důležité udržovat rovnováhu mezi regulací a podporou včelařství jako klíčového odvětví pro biodiverzitu a ekosystém. 😊

Otázka pro copilot BING UI
Pokud nastane kritická infekční situace v oblasti, kde nerozhodují zdravotní nařízení a povinnosti ale zájem a zodpovědnost. Co lze od takové situace v negativním smyslu čekat?

Kritická infekční situace, která není řízena přímo zdravotními nařízeními a povinnostmi, ale spíše zájmem a zodpovědností, může mít několik negativních důsledků:

Nedostatečná Koordinace:
Pokud neexistuje jasný rámec pro řízení situace, může dojít k nedostatečné koordinaci mezi různými subjekty. To může vést k chaosu, neefektivním opatřením a zmatku.
Nedostatek Informací:
Bez oficiálních nařízení a povinností může být obtížné zajistit dostatečnou informovanost veřejnosti. Lidé mohou být dezinformováni nebo ignorovat doporučení.
Nárůst Paniky:
Nedostatek jasných směrnic může vést k panice a nepřiměřeným reakcím. Lidé se mohou snažit chránit sami sebe bez ohledu na celkový kontext.
Ekonomické Důsledky:
Nejasná situace může mít negativní dopad na ekonomiku. Firmy mohou čelit nejistotě, snížené poptávce a finančním problémům.
Narušení Bezpečnosti:
Bez jasných nařízení může dojít k narušení bezpečnosti. Například lidé mohou ignorovat hygienická opatření, což zvyšuje riziko šíření infekce.
Celkově je důležité, aby v takové situaci existovala spolupráce mezi subjekty a aby byly zavedeny jasné směrnice a komunikační kanály. 😊

https://tinyurl.com/4fkne4cc

Včelí roj na Chase Field
ZDROJ OBRÁZKU,GETTY IMAGES
Popisek obrázku,
Včelí roje jsou ve Phoenixu běžné kvůli horkému počasí v Arizoně

Publikovaný
1 května 2024
Včelí roj zpozdil začátek zápasu Major League Baseball mezi Arizona Diamondbacks a Los Angeles Dodgers téměř o dvě hodiny.

Pět minut před plánovaným začátkem zápasu se na ochrannou síť za domácí metou sneslo hejno včel.

Byl přivolán včelař Matt Hilton a byl vyzdvižen 30 stop do vzduchu ke sloupu, kde se včely rojily na Chase Field ve Phoenixu.

Hilton, který se právě chystal sledovat svého šestiletého syna hrát baseballový zápas, když mu někdo zavolal, postříkal a vysál včely.

"Víme, že to bylo opravdu důležité, aby se tento zápas rozjel, takže když jsme se dozvěděli, že na stadionu Diamondbacks je problém se včelami, snažili jsme se to hned řešit," řekl.


Popisek médií,
MLB: Dodgers vs Diamondbacks odloženi kvůli roji včel

Dav Hiltona povzbuzoval, když odklízel včely, a z reproduktorů se ozývala píseň "Holding out for a hero" od Bonnie Tyler, která pracovala.

"Nečekal jsem to - myslel jsem si, že si prostě udělám svou věc a vypluji. Ale byla to zábava," dodal Hilton, který hodil slavnostní první nadhoz, aby zápas začal.

Několik tréninkových zápasů bylo odloženo kvůli včelám, zejména v extrémně vysokých teplotách v Arizoně.

Chase Field má zatahovací střechu, ale v úterý bylo otevřeno, což umožnilo včelám vstoupit.

Včelař mává davu MLB poté, co odklízí včely
ZDROJ OBRÁZKU,GETTY IMAGES
Popisek obrázku,
Včelař Hilton sklidil potlesk davu poté, co vyčistil včely

Na severu Moravy se testuje plošně na velké části území, pálí se jako by to řídil J.F. Bobling a nákaza zatím neustupuje (jižně od F-M se drží už řadu let).
Samotný F-M testoval za podpory peněz z MSK plošně a sofistikovaně (číslované úly a pod.) a moc to nepomohlo.

Je pravda, že okolí Zlína a Uherského Hradiště se z toho prozatím vylízalo, ale za jakou cenu a uvidíme, na jak dlouho.

Eradikce MVP není možná, takže je nutné se s tím sžít. Současná metodika pálí i odolný genetický materiál.
Změna přístupu k pozitivním nálezům (pálit kliniku, ostatní přemetat) by mohla mít lepší výsledky a pomohla by chovu odolnějších včelstev i edukaci včelařů, což je u MVP ten největší problém.
m.

Ale jaký může mít geneticky odolný materiál včelař, co roky kupuje matky z komerčních chovů šlechtěných na výnos? A maximálně z těch koupených matek odchová plošně najednou první generaci dcer, které se oplodní v rozmezí jednoho týdne stejnou generací trubců a které včelař použije do všech svých oddělků a smetenců pro všechna svá nová včelstva. A potom další rok zase koupí z komerčního chovu novou matku, podle reklamních žvástů chovatele, protože z nich má víc medu a méně práce než kdyby si dlouhodobě odchovával svou linii.
Včelař v Beskydech prodá skleničku zamořeného medu turistovi, ten si ho odveze domů do Brna nebo Prahy, tam ho zapomene venku a nechá si ho vyloupit místními včelami, které jsou geneticky téměř úplně shodné jako ty včely v Beskydech, protože tamější včelař bere taky matky ze stejného nebo příbuzného chovu. A už se tam nákaza rozjede stejně jako tady v Beskydech, protože ty včely tam budou vnímavé úplně stejně.
Kde je prostor pro nějaké geneticky odolné včely? Znáte nějakého malého včelaře s jedním, dvěma stanovišti, který dnes chová vlastní linii matek a matku z cizího chovu kupuje maximálně tak jednou za 10 let?

Změna přístupu k pozitivním nálezům (pálit kliniku, ostatní přemetat) by mohla mít lepší výsledky a pomohla by chovu odolnějších včelstev i edukaci včelařů, což je u MVP ten největší problém.<

Edukace včelaře stoupá s jeho odborností. Pokud včelař ví, co přesně MVP je, nikdy by netvrdil něco takového.

Přemetání, aby bylo k něčemu a MVP se na stanovišti zastavil, má předem několik podmínek, jsou známy? Jsem zvědav na jejich výčet a důvod proč existují. Výsledek správného přemetání jsou totiž vyšší náklady včelaře, než při kompletní likvidaci ohněm. Edukace včelaře a jeho prozření je sviňa.

Taky bych řekl, že když včelař spálí a desinfikuje, má tak do týdne hotovo a klid a jen tuším čeká, až po nějaké předepsané době si na stejné místo může pořídit nová včelstva a nové vybavení.
Zatímco při přemetání pracuje , prohlíží, průběžně desinfikuje pomůcky a likviduje zamořené věci rok, dva nebo tak nějak a dokud to neskončí, nemá jistotu, že to nebude muset nakonec stejně spálit všechno. A to je o hodně namáhavější a asi i dražší. Plus je problém okolních včelařů v ochranném pásmu.
Co se týká té genetické odolnosti, podle mne to není žádná jistota, spíš taky sázka do loterie. Zvláště dnes budou rozdíly v odolnosti jednotlivých včelstev velmi malinké a jemné, řekl bych od oka, že velmi snadno budou genetické rozdíly překryty náhodou. Třeba jestli do včelstva vletí jedna nakažená včela nebo deset nebo u jednoho včelař prohlídkou nebo se tam jinak dostane třeba desetinásobná nálož zárodků než do druhých, jedny včely budou mít méně pylu, druhé víc, v jedněch budou krmičky víc namáhány a vysilovány než v druhém atd, takže v jednom vznikne klinika a v druhém ne.
Já to vidím tak, že kdyby se včely bez kliniky nepálily a ošetřovaly, že by to trvalo hodně let a muselo by se to takhle dělat u tisícovek včelařů, než by z toho bylo něco hmatatelného, linie včel, která by byla dokazatelně více odolná.
Přesto by to mohlo mít smysl.

V posledních číslech Včelařství dostáváme pravidelně informaci o pokračování přípravy na rekonstrukci budovy ČSV v Praze.
Může někdo zodpovědně sdělit,jaký bude přibližný rozpočet na tuto stavbu a z čeho bude financována ?

Ze výnosů z prodeje Včelpa?
Nebo z akcií včely Předboj?

Jo máte tam ve svazu asi docela pořádek.
m.

Může někdo zodpovědně sdělit,jaký bude přibližný rozpočet na tuto stavbu a z čeho bude financována ?<

Rybáři mají k povolení lovu ryb i povinné brigády. Pokud nejsou ochotni pracovat, tak se musí vyplatit.

ČSV může udělat něco podobného, prostě mít něco jako akci Z. Pokud někdo neví co je akce Z, ať si to vygugluje.

Financována rekonstrukce baráku v Praze, pokud nebude od včelařů nebo nějakých státních injekcí, tak to půjde na dluh. Což je rychlý spád k odprodeji Křemencárny. Záleží na tom, jak hrdý český včelař na svůj spolek je a kolik do něj dá peněz nebo svého úsilí. V tom vidím zodpovědnost. V ochotě akceptovat společnou myšlenku. Jenže často v Praze mají za společné to, co si myslí jen oni. A spoléhají na situace jak to bylo po požáru Národního divadla v r. 1881, prý milion zlatých se vybralo. To byla alespoň hrdost vybrat tolik peněz na českou věc.

Gupo, to jako že se včelaři budou sjíždět do Prahy a bydlet někde v stanu, aby zadarmo chodili pracovat do centra Prahy na Křemencárně? Protože jenom Pražáci to určitě nevytrhnou.
To fungovalo za socíku, že mohoucí důchodci a studenti v létě o prázdninách navlíkli svoje montérky a ve svých pracovních botech a se svou svačinou a obědem se vydali na stavbu Z, aby tam zadarmo pracovali. Maximálně za nějaké to pivo. Dneska tito lidi jsou na výdělečných brigádách, protože jedni potřebují přilepšení k důchodu a druzí ke studiu. Doba akcí Z a Brontosaurů je dávno pryč.

Doba akcí Z a Brontosaurů je dávno pryč.<

Není pryč, rybáři a jejich členské poplatky a brigády takové jsou.

Rybáři ale pracují na svém revíru.
Opraví Křemencárnu na dluh, jak jinak dnes.

"Rybáři ale pracují na svém revíru."
přesně tak. Rybáři na svém revíru, myslivci ve své honitbě, včelaři snad na snůšce pro své včely...
I v té akci Z místní pracovali na něčem pro sebe.
Navíc když se mezi sebou znají, tak to je kolikrát spíš společenská událost než práce, přes den se udělá a večer se společně juchá a to hned i neplacená práce je radostná.

Jistě se to opraví na dluh a s dluhem pak prodá za korunu.

Prodat to za korunu dnes by nešlo, ale s tím nesplaceným dluhem to bude vypadat jako, že se svaz zbavuje toho vysokého dluhu a kupec na tom bude stejně, jakoby koupil za korunu dnes a sám za půjčené peníze opravil.

Tohle už právníci na svazu mají nacvičené. A vy jim to žerete i s navijákem.