Včelařská konference

Ted za chladna 15st jsem posilil včelsto dvema plodovymi plastvemi , zásobami i se vcelami , matku dal do klícky.<

Proč takové věci dějí? Někdo poradil nebo někde něco takového ukázal že to je potřeba?

Ted za chladna 15st jsem posilil včelsto dvema plodovymi plastvemi , zásobami i se vcelami , matku dal do klícky. Druhý den před úlem hromada mrtvých vcel odpovídající tem dvema plástům. Hlava mi to nebere. Vždy mě dokáží něčím překvapit.

Hm, asi jsem ten dotaz napsal v trochu nevhodnou dobu. Teď bude asi víc aktuální zjišťovat, kolik včelstev ze stanovišť bylo zničeno vodou či kolika vítr sundal střechu a napršelo do nich.

Jak vidíte letošní zimování? Na konci teplého období jsem zaznamenal náznak slídění, slídičky časně ráno ze včelstev půl kilometru nebo kilometr daleko...<

Už jsem to tu minule psal, začal nákupní blázinec. Nejlepší akce jsou otevřená krmení co poskytují včelaři. Co lze získat zdarma nemusím moc vypisovat, vedle parazitů a bakterií a virů je k mání plno radosti z nelétajících úlů plných medu ale bez včel... Prostě nastal čas pro destrukce. První dojdou o stanoviště ti "nejvíce uvědomělí a poctiví".

Jak vidíte letošní zimování? Na konci teplého období jsem zaznamenal náznak slídění, slídičky časně ráno ze včelstev půl kilometru nebo kilometr daleko...

Ví o tom zatím houby, ale kecat musí, aby novináři měli kšeft a on byl známý a měl granty.

“It is concerning that Apis florea has been found in Malta,” said Dave Goulson, a professor of biology at the University of Sussex, who was not involved in the research. “Apis florea is likely to compete for pollen and nectar with our native pollinators, a group of insects that are already in decline. It is also very likely that these bees will be carrying multiple diseases which European bees may have little resistance to.”


https://www.theguardian.com/environment/article/2024/aug/30/colony-invasive-red-dwarf-honeybee-first-time-europe

To ano, ale to byly technologie vyvinuté ve starověkých otrokářských manufakturách, které byly po pádu Říma z velké části zapomenuty. A které se v Evropě vesměs musely vyvinout znova. A hrnčířstí se rozšířit tak, aby dávalo ekonomický smysl pro nějakého chudého včelaře používat ty nádoby na ten med.

Stačí otevřít wikipedii. ,,V Egyptě a Mezopotámii byla rozvíjena výroba glazovaných výrobků již 4 000 let př. n. l.; nejstarší známé hliněné glazované (fajánsové) nádobí na světě pochází z Egypta, z období 3300 př. n. l. "

To je špičková zdobená keramika. Jednodušší keramika se vyráběla ještě o mnoho tisíce let let dříve, stejně tak první úly.

Samozřejmě ne tady ve stření evropě, ta byla osídlená až ve středověku.

No ono nějakých tisícovek let trvalo, než přišli na to, jaká hlína je nejlepší, jak ji poznat a jak ji zpracovat. A totéž byly glazury, které výrazně zvýšily kvalitu nádob. A v neposlední řadě se jedná i o kvalitní vypálení, musí dosáhnout takové teploty, aby se materiál nádoby začal tavit a slévat, aby ten hrnec vydržel.
A to všechno museli hledat zkusmo, jen podle toho, co dokázali zjistit svými smysly a svým odhadem.

A co se týká nádob, až někdy na začátku středověku se pálení kvalitních nádob na skladování tekutin stalo běžnou věcí. Do té doby vytvořit pálenou nádobu, která neprosakovala a dlouhodobě vydržela byla dost hitech technologie.<

Hrnčíři a dráteníci co ty hrnce opravovali. Pálená nádoba nebyl problém, problém bylo, že to bylo velmi drahé zboží. A tajemství. Třeba se hodně diskutovalo o dlažbě, kterou nedávno vyrobila poštorenská keramika pro Licheštejny nad jejich zámek na ulici Dlážděnou. Nedokázala to dnešní technologie napodobit. A to samé bylo u hrnců. Nebyl hrnec jako hrnec. Třeba v Hustopečích na nejkvalitnější hrnčířskou hlínu posavily ouřadové celou čtvrť. Místo těžby a peněz za licence, pár baráků s výhledem na dálnici.

"Mi není jasné jak vylisovávali starý květový med na jaře když nebyl tekutý, ale krystalický? Odjakživa se med dávál do nádob, takže logicky musel být vždy čerstvý po snůšce."
a.
Starý med nikdy není úplně rovnoměrně zkrystalizovaný. Dneska možná, když je složení zimních zásob ve všech buňkách podobné nebo úplně stejné, protože se dělají z cukru intenzívním nárazovým krmením, ale tehdy, jak byly zásoby přes zimu obrovsky diverzifikované množstvím různých zdrojů po celou sezónu probíhající snůšky, mohlo to být v každé buňce jinak. Byly buňky, kde byly zásoby třeba úplně zkrystalizované a byly na jaře buňky, kde byly zásoby třeba úplně tekuté. Navíc, jak bylo v zimě a předjaří v dutině se včelami vlhko, zásoby přes víčko nasávaly vlhkost a krystaly cukru se v buňkách postupně ztekucovaly.
Řekl bych, že prostě vyloupali medné zásoby, rozmačkali ty plásty, aby uvolnili tekutý med a dali na síto a tekutý med vytekl. Plus to ještě třeba nechali pár dnů vykapávat, jak měli v těch tehdejších domech vlhko, med tu vlhkost absorboval a krystaly se rozpouštěly. A potom zbylý med prostě vyvařili. Ono tehdy byl i velmi cenným produktem včelí vosk, pro své užitné vlastnosti to byl luxusní zdroj světla, který tehdy nešel ničím jiným nahradit. Jednak dával kvalitní světlo jen s malým množstvím kouře, jednak se hroudy kvalitně vytaveného vosku mohly skladovat prakticky libovolně dlouho.
Ten vykapaný med jim možná nekvasil, když ho dali do nějaké tehdejší chladírny, ten vyvařený vyl asi trvanlivější.
a.
Likvidaci slabých včelstev na podzim a vyloupání silných přeživších včelstev na jaře za první silné snůšky o nadbytečné zásoby jim asi dala praktická zkušenost a přemýšlení. Že zásoby slabých včelstev, která v zimě uhynou, ztratí a že obrání silných včelstev na jaře o nadbytečné zásoby nijak významně nezmenší produkci rojů.
A co se týká nádob, až někdy na začátku středověku se pálení kvalitních nádob na skladování tekutin stalo běžnou věcí. Do té doby vytvořit pálenou nádobu, která neprosakovala a dlouhodobě vydržela byla dost hitech technologie.

Keramické nádoby pro včelstva byly v regionech s teplejším podnebím, třeba ve Středomoří. To byly třeba ty včelí zdi, zeď postavená k keramických rour naležato příslušného průměru, kde se včelí roje usazovaly samy a stačilo je jenom občas vybírat.
V našem klimatickém pásmu je keramika moc studená, to byly v lesnatých regionech dřevěné kláty a před nimi docela určitě to byly vhodné silné duté stromy s dobrým přístupem k dutině. Které měli tehdejší lesní včelaři vytypované a jenom obcházeli, jestli se tam usadily roje a když ano, tak včely ve vhodnou dobu vybírali. V nelesnatých regionech, kde byly silné stromy vzácné, pletli úly ze slámy, rákosí nebo proutí a vymazávali jílem.
Z klátů potom vznikly úly se zadním přístupem a z pletených úlů nástavkové úly.

Plástečkový med je spíše plýtvání. Místo 10 deka plástečkového medu by včely možná mohly donést do hotových plástů půl kila nebo kilo běžného medu. Z hlediska včelaře možná ani ne, potože plástečkový med prodá přiměřeně dráž, ale z hlediska využití přírodních zdrojů v krajině ano. Regiony jsou místy převčelené, mimo snůšku je leckde třeba podněcovat cukrem, aby se udržela síla včelstva a když přijde těch cca 14 dnů v roce, kdy nabídka zdrojů v přírodě je konečně větší než je potřeba včelstev neboli je snůška, tak se ta nabídka třeba nevyužije potřebou včelaře produkovat plástečkový med. A to je dost škoda.
Ovšem včelař si to vynahradí zvýšenou cenou plástečkového medu a určitý podíl plástečkové=ho medu na trhu se mně jeví jako dobrý, protože lidi se seznámí i s druhým včelím produktem, včelím voskem. Zbývá jen rozšířit určitou osvětu mezi lidmi, kutilské články, že vyžvýkaný včelí vosk z plástečkového medu není odpad, ale že coby šuplíková zásoba se dá na něco použít.

Med patřil vždy do nádoby

-----

Nejlepší nádoba na med je vosková buňka opatřená víčkem. Optejte se včel, ví co dělají.

Není třeba za každou cenu vytáčet, dříve se med z plástů vymačkal/vylisoval, medomet přišel až s rámkami. Kdo chce užívat propolis ať už s víček nebo samostatně, ať tak činí. Já ho třeba v medu mít nechci, stejně tak nesnesu med byť jen z nahnědlých plástů, jen panenské. K tomu nepotřebuji rozbory aby mi někdo říkal co je dobré a co ne. Za mě, med patřil vždy stejně jako dnes do nádoby. Med v plástu je marketing, když to lidi kupují za drahý peníz a jsou spokojení tak v pořádku, jejich volba. S akátem bych možná zkusil jak dlouho vydrží tekutý, ale nejsou tady. Lípa jen v malém množství tudíž pomíchaná - už teď je zkrystalizovaná.

Dovolím si nesouhlasit. Plástečkový med se produkuje že snůšek, kde med v plástech nekrystalizuje dříve než za rok. Typicky akát, lípa a další. Co se týče kvality, už prostý rozbor ukazuje, že neodstředěný med v plástu má jiný obsah některých významných látek, především enzymů jako např. lysozym. Dále jde i o samotná víčka s potahem propolisu atd. Doporučuji tyto věci dostudovat a pak se vyjadřovat k tématu.

Mi připadá, že plástečkový med je jen moderní trend jak lépe prodat med bio eko a hraní si na nejpřírodnější med, jen marketing, já bych si takový med nikdy nekoupil, je to nepraktické k jídlu, žužlat vosk v hubě a křupat krystalama. Vyřezávání díla se zásobama na jaře u nás mohlo být, ale spíš z nouze - nikdo předem nevěděl jak včely vyzimují ve středoevropské dlouhé zimě. Ve starověku tisíce let před našim letopočtem byly nádoby hliněné včetně glazur a výrobu ovládala i spodina vpodstatě na koleně zadarmo. Úly byly rovněž velké nádoby z keramiky, nikdo nelozil po stromech a nevybíral med divokých včel, tak jak nám to představují evolucionisté, jen proto že v jeskyních našli pár malůvek. Někde v pralese kmeny mohly vybírat med ze stromů dodnes to ano, ale kulturní civilizace odpočátku měli včelnice destítky včelstev jedno vedle druhých v nádobách ... ve včelařství to bylo pěkně nafoceno nějaký ten rok zpátky - starověký ,,včelín" na Maltě - ve skále vysekané otvory a osazené keramickými úly.

Včelaři umístňují rámečky ze soušemi různě do okolí svých úlů v domnění dolízávání zbylých kapiček medu z buněk.

Perfektní způsob jak dojít o celé stanoviště včelstev!!

Mi není jasné jak vylisovávali starý květový med na jaře když nebyl tekutý, ale krystalický? Odjakživa se med dávál do nádob, takže logicky musel být vždy čerstvý po snůšce.<

Odjakživa ne, nádoba byla věc, která byla drahá. Nádobu musel někdo vyrobit.

Obchodovalo se a i dodnes je např. v medové EU směrnici norma n plástečkový med a med s plástečky. Průmyslná podoba je popsána v americkém včelařství ABC XYZ beekeeping někdy před úpravami odborných literatur po plném zavedení medometů.

Potom med, bylo i krmivo, většinou kvalitní a upřednostňoval se před kandisem a různými jinými sladkými produkty které se poskytovaly včelám jako náhrada a krmivo.

Samozřejmě že pokud byly včely různě po vyzimování na tom se zásobama, řešilo se to úkonem zvaným jarní podřez. Přitom, se odstraňovaly různými postupy plástve nebo sekce pláství.(byl známy pracovní postupy a různé místa v chovaných prostorech které se s pravidly chovu udržovaly)

No a samozřejmě, že naši předkové znali potupy jako podněcování, dodávání pláství vyrovnáváním zásob na jaře, atp. V podstatě se dělalo jednodušeji to, co nyní s rámečky může dělat včelař velmi složitěji.

,,A včelař pouze někdy v září vybral slabá včelstva, která by nepřežila zimu a na jaře za první silné snůšky vybral - vyloupal zbylý med z ostatních včelstev. Z plástů se med vylisoval a zbytek medu se od vosku vyvařil. "
----------------------------------------------------
Mi není jasné jak vylisovávali starý květový med na jaře když nebyl tekutý, ale krystalický? Odjakživa se med dávál do nádob, takže logicky musel být vždy čerstvý po snůšce.

ČSV myslíš? No nic moc, jedna košnice, pár kousků nářadí, anatomický model vcely vypadal pěkně " kolo štěstí " a úlek se včelama.

Co je to prosím za stánek CDV ?

Byli jste se podívat na stánku cdv na zivitelce. No to je tragédie

Příběh je 400 let starý, tento pozorovatel včel jako první popsal, že pokud se včelstvo vyrojí, na jeho povrchu přistávají včely které se zatřesou a jsou velmi nervózní, pobíhají a znovu se zatřesou.

https://youtu.be/JT7ydYxIt4Y?t=2887

pozn, přitom pouze nyní 281 zhlédnutí, přitom tak významná historicky podložená informace v modelu úspěšného vyzimování včelstev

co jsem z prvních informací pochopil:
Dnes pokud se dá k těmto jedincům mikrofon, slyšíme zatroubení.(viz video) Ano včely zatroubí informaci, že se něco děje. V ten moment začne topící proces, včelstvo z relativního klidu přejde do stavu topení zásob. další foto ve videu

(a mohu se domnívat, že jsme u tukového tělíska na zimu v podletním shonu událostí před destrukcemi)

Existují také vedle tančících včel, včely trubadůrky a bubenice.

Jak ale zajistit včelstvu pokud má vše v podletí nachystáno na ochlazení poklid, aby moje včely v klidu, když přirozeně vyskytující kohortou včel ve včelstvu jsou tyto troubičky, bubenice, tanečnice?

Ono na tehdejší černé původní včele bylo zimování silnějších včelstev ve větším prostoru poněkud zbytečné. Na rozdíl od kraňky.
Černou původní včelu by větší síla včelstva a větší počet zásob jenom přivedl k zimnímu plodování, které by ji oslabilo.
Černá včela měla geneticky nastaveno dosáhnout plné síly včelstva ne po začátku květu řepky, ale někdy ke konci květu ovocných stromů, na pampelišky v trávníků anebo rovnou javory kleny, předchozí snůšky do květu ovocných stromů využila jen pro svůj rozvoj. Ekonomické zimování černé včely tak tehdy bylo spíš na těch 6 - 10 rámcích 39x24, zatímco později, jak se včely přešlechtily kraňkou, tak od sedumdesátých let, už to bylo jednoznačně zimování ve dvou nástavcích 39x24, se silnějším zimním včelstvem a s více cukru.
Jinak za RU se snad ještě většina včelstev v zaostalejších regionech chovala na nerozběrném díle a metodou rojení. Do klátu se nahoře akorát přilepily kousky mezistěn a usadil se tam roj. A včelař pouze někdy v září vybral slabá včelstva, která by nepřežila zimu a na jaře za první silné snůšky vybral - vyloupal zbylý med z ostatních včelstev. Z plástů se med vylisoval a zbytek medu se od vosku vyvařil.

Někdo zase sledoval, že včely topí na 42 °C. Příroda má tisíce mechanismů jak nastolit rovnováhu... Opravdu není nutné dělat vše podle šablony, ani tu zootechniku. Uvádím to jako možnost a cestu, která velice dobře funguje. A když se včelař naučí používat to opatření jako nástroj v pravý čas, je to tisíckrát lepší než chemie a chemie nebo klíckování + chemie.<

To je těžké, nikdo neví co se zrovna kvůli rovnováze děje. A řekl bych, že rovnováha neexistuje, je to jen domněnka o jin jang filosofii.

Třeba příklad, ponechme včelstva bez akaricidů, co logicky podle této filosofie vyvažování vyváží tento stav bez obrany proti roztočům? Roztoči. Čeleď včelovitých hostí tisíce různých roztočů, existují databáze v tomto směru a včela medonosná hostí také nějaký počet o kterých včelař ani netuší, že je jeho včely mají v úlu na sobě nebo v sobě.

A vyvážení nejde vidět, jde vidět až velké naklonění vah, kolaps a úmrtí včelstev, potom teprve se chovatel ptá chytřejšího chovatele, co to může být, co má dělat?

Do té doby než mu něco někdo sdělí si myslí, že mu za jeho úhyn včelstev mohou všichni okolo. Jenže ani to není zárukou správné informace, že se někde něco dozví z doslechu radu, místo toho aby si vzal mikroskop nebo nechal udělat analýzu na pesticidy a podíval se sám zpět co se stalo když udělal nebo neudělal to nebo ono, a také stále neví, proč, ho potkal úhyn.

Hrozně dobře se čtou příběhy o dobrých cestách, ale modelovat něco, co je v podstatě neznámým polem, model s mnoha promněnými prvky, je to celá nová věda místo berličkového modelu s léčivy a jinými aditivy.

Vyvážení by mohlo započít, ale člověk by musel nahradit svůj nejvýznamnější vynález, platidlo ve formě peněz a nebo jiných směnečných hodnot. To je totiž primární těžítko a nevyvážení v lidském životě a je důvodem promarnění mnoha životů.

Kdo dojde nato čím nahradit peníze za nepotřebu peněz, můžeme se bavit io vyvážení chovu včel, a jiných lidských aktivit.

>Takže včelstvo bez chemie a dalších zásahů - dosažitelná realita nebo jen utopie?<

Takže odpověď je ano, lze dosáhnout realitu, ale je to nyní utopie ji hledat, protože nelze bez chemie chovat a pěstovat nic co lidské oko spatří. I kdyby si spojil tuto ochranářskou činnost na časové ose, nakonec se totiž vždy vše změní i na časové ose.

Ji císař Pán daval včelařům 7kg cukru proti povinné dodávcemedu na frontu. a ještě v padesátých letech to bylo běžné zimovalo se na 7, nejvýše 9 rámcích. Na jaře se dle potřeby přikrmilo. Tato starost byl odstraněna přidáním dalších rámků zaaob na zimu pro rychlejší jarní rozvoj kvůli výnosům z řepky.

"Můj úhel pohledu je, že naše úly a náš chov včel se v přírodě běžně nevyskytují."
Žádný trochu víc vyšlechtěný a užitkový chov se v přírodě běžně nevyskytuje. V přírodě je nejdokonalejší ta populace, která dokáže shromáždit zdroje tak akorát ke svému přežití. Plus nějaký malý přebytek, protože přebytek škodí přežití druhu o něco méně než nedostatek. Větší odchylky obojím směrem je v přírodě degenerace, která způsobuje nebo urychluje hynutí druhu.
Pokud druh v přírodě nedokáže shromáždit dostatek zdrojů na své přežití a další rozmnožování, tak začne vymírat, to je jasné. Pokud v přírodě shromažďuje nadbytek zdrojů, tak dle zákonů rovnováhy a akce a reakce se ten druh vystaví většímu tlaku predátorů, patogenů, takže má vyšší úmrtnost. A kvůli vyšší potřebě zdrojů hyne na jejich nedostatek v místech, kde šetrnější příbuzní té linie nebo druhu bez problémů žijí.
Například genetická mutace způsobující výrazně vyšší osvalení skotu a tudíž vyšší produkci masa se před nějak 100 - 150 lety objevila tuším v Belgii a byla člověkem vyšlechtěna v rasu s výrazně vyšší masnou užitkovostí, ale v přírodě to je degenerativní mutace, protože ta zvířata jsou možná o trošku silnější, ale určitě výrazně pomalejší a v přírodě by je tak rychle vybili predátoři. Dnešní vyšlechtěné slepice jsou z pohledu přírody degenerace, masná plemena jsou pomalá na zemi a nemají šanci predátorům uletět, nosná plemena instinktivně věnují po celý rok většinu energie shánění potravy a kladení, protože snášejí tak 20 x víc vajec než je potřeba pro zachování druhu a tím je predátoři taky snadno uloví....
Dnešní vyšlechtěná kraňka je z pohledu přírody taky určitá degenerace. Včelstvo potřebuje jít do zimy na konci listopadu tak s deseti, dvaceti kily zásob, víc určitě ne, víc je v přírodě spíš přítěž právě kvůli predátorům v zimě. Když pominu zásoby na rozmnožování - rojení, tak by včelstvo mělo po nanesení cca 10 kilo zásob zvolnit a po nanesení cca 25 kilo zásob přestat křečkovat zásoby úplně, nosit sladinu jen pro okamžitou potřebu včelstva. A taky takzvaná spořivost by měla být výrazně menší. Ostatně řekl bych, že když ještě včelstva nebyla úplně přešlechtěná kraňkou, byl tady mix ještě s původní tmavou včelou a vysokou genovou diverzitou, tak tomu u velké části včelstev bylo.
Dnešní vyšlechtěná kraňka, když je dost zdrojů, nosí a nosí a kdyby to včelař nevybral, zanesla by i plodové plásty. Včely má tak upracované a když zanese plodové plásty, tak je i bez další generace nových včel. A když naopak po snůšce zdroje nejsou, dnešní kraňka přestane plodovat, aby na úkor své budoucnosti včely nechaly včelaři nějaký med. Vznikne tak úl s nedostatkem včel, ale pořád s pár kily zásob, které přilákají zlodějky. "Ušetřené" zásoby tak přece jen k plodování poslouží, ale přes zlodějky a v jejich úlu.

Nejsem žádný začínající včelař.Dělám to od roku 1965 a rukavice použím asi posledních 20 roků. Důvodem je propolis a ruce od něj upatlané.V lese nemám jak je umýt a pak jedu domů autem a nechci upatlet všechno okolo.

Ono představovat si včelstvo jako věčně žijící kontinuum dle Jakubiskovi Tisícročné včely asi nebude blízké realitě. Každé má vymezenou životnost. A buď se ozdraví samo bez zásahu včelaře, nebo je nutný zásah. Je dobré to sledovat. Některá včelstva umí vyvolat plodovou pauzu třeba uprostřed léta. Některá umí grooming. Někdo zase sledoval, že včely topí na 42 °C. Příroda má tisíce mechanismů jak nastolit rovnováhu... Opravdu není nutné dělat vše podle šablony, ani tu zootechniku. Uvádím to jako možnost a cestu, která velice dobře funguje. A když se včelař naučí používat to opatření jako nástroj v pravý čas, je to tisíckrát lepší než chemie a chemie nebo klíckování + chemie.

V podmínkách námi zkonstruovaných úlů a námi obhospdařovaných chovů a s výhledem zachování rentability včelaření jako prostředku obživy včelaře utopie.

Nevnímám ty prostředky jako promrhané. Kdybych si neprošlapal všechny ty cestičky, tak nejsem tam, kde jsem teď. Takže já osobně jsem spokojený.

Včela v přirodě přežije. Vždy se velká část včelstev z malých přírodních dutin vyrojí a některé roje přežijí. To je základ. Pak už je to na dlouhé povídání o detailech a tady na to není prostor. Vše již bylo řeceno. Bez chemie bez ozdravných zootechnických opatření je chov tady a ted nemožný. Třeba se to změní, když tomu půjdeme naproti. Zootechnika jen napodobuje přírodu tam, kde naše touha po maximálním výnosu jde proti přírodě.

Pokud si vzpomínám, tak i LD uvažoval o zootechnických opatřeních jen jako dočasného podpůrného prostředku, cíl byl včelstvo bez jakéhokoliv zásahu, nějaké výsledky dosáhl, nebo se pletu? Samozřejmě rentabilita takového chovu je v záporných číslech, viz. vaše promrhané prostředky a mnoha dalších včelařů s úhyny a výnosy. Ale co nám zbývá, Dol na to prdí úplně, raději staví další halu na léčiva.

Takže včelstvo bez chemie a dalších zásahů - dosažitelná realita nebo jen utopie?

I to je úhel pohledu. Ono těch zásahů moc není, v podstatě 1 za rok. Můj úhel pohledu je, že naše úly a náš chov včel se v přírodě běžně nevyskytují. U ozdravného zásahu se tak napodobuje to, co by se v přírodě v přirozeně menších dutinách každý rok událo. Za celé ty roky včelaření roje neošetřuju a odešlo jich asi tak na prstech jedné ruky. Prostě přerušením plodové křivky uprostřed sezóny je roztoč porešený, už se nikdy v daném roce tolik nenamnoží. Pokud to podpoříte nepřirozenou likvidací prvního zavíčkovaného plodu, pak už vůbec ne.

Co píšete o včelstvech co přežívají bez ničeho, zkouším od roku 2012 a stálo mě to určitě přes milion korun. Investoval někdo na hledání varroatolerantních včelstev víc? Závěr, bez podpůrných opatření ke to nereálné v mašich nepřirozených úlech

LD tedy Leoš Dvorský

Prosím o vysvětlení vaší zkratky LD.jsem starý včelař a neorientuji se.
Děkuji.
Přeji příjemný den

Včelařské motto ještě přečtu - je česky :-)
A kdo je autorem toho výroku?

Včely snesou opravdu hodně, to nepopírám. Jde o to, co tím ozdravováním zootechnickými zásahy se má z dlouhodobého hlediska dosáhnout. Není to jen výměna závislosti na chemii za jinou závislost na zootechniských opatřeních? Možná jsem to špatně pochopil nevím.

A nejzajímavější ohledně chovu včel je to v čase 35:50

https://youtu.be/fHk6ntN4DFk?t=2150

A nejhorší varianta je odebírání plodu, přemetání, norské ziování a podobné nesmysly absolutně odtržené od přirozenosti včelstva.<

https://youtu.be/fHk6ntN4DFk?t=2099

No já nevím, ale nejsou lepší ty jedy než takové nepřirozené umělé zásahy a rozebírání včelstev?<

Je potřeba si přečíst motto této včelařské konference na www.vcely.or.cz (červeně napsáno)

A uvědomit si, jestli nepřirozeno, které si myslím že se děje, je ale přirozený děj běžně vyskytující se přírodě u včelstev při nechovu včel. Jen je prostě špatně moje představa ovlivněná penězi a tzv. optimalizací chovu a předsudky.

,,V podstatě jde o falešné hnízdo, odebráni plodu a dělení včelstev. Likvidace napadeného plodu v pravý čas. Všechno to LD dávno popsal. Kdo chce, ten si to najde a naučí uplatňovat. LD předběhl dobu o desítky let, přitom je vše docela jednoduché a logické, ale včelaři jsou hypnotizovaní jedy."
------------------------------------------------------------

No já nevím, ale nejsou lepší ty jedy než takové nepřirozené umělé zásahy a rozebírání včelstev? Z pohledu marketingu nebo pro hypnotizované eko-envirofanatiky je to lepší a oproti konkurenčním jedařům máte bio med, ale dlouhodobě se stejně nic nevyřeší, vše co doposud řešila chemie, to teď vy pracně odstraňujete plod a ozdravujete.

Vidím to takto.
Nejlepší varianta je když všelstvo žije bez podání čehokoliv to je ideál. Horší varianta je udržování na chemii. Ještě horší varianta je omezení chemie na minumum a klíckování matek ... tedy umělý zásah do přirozenosti. A nejhorší varianta je odebírání plodu, přemetání, norské ziování a podobné nesmysly absolutně odtržené od přirozenosti včelstva.

>100

Můžu se zeptat kolik je váš kmenový stav včelstev k 1.5.posledního roku. Díky za odpověď.

Krmení, léčení je taky práce, tak možná na tom nejsem tak špatně. Když beru jarní med, rovnou udělám zásah proti kleštíkovi. Navíc pracuju na tom jak prodat co nejvíc medu v plástech a celkem se daří. Momentálně jsem na cca 15 % produkce co jde na prodej jako plástečkový. To by odbouralo to nejhorší a nejpracnější na včelařině. Samozřejmě to nikdy nebude 100 % a u jarního s řepkou to ani nejde, ale i tak je to úspora času a energie. Chtělo by to větší propagaci a nabídku pro veřejnost i od ostatních včelařů. Mám zákazníky co na to hleděli nedůvěřivě a teď to berou pravidelně. Tady se obecně u nás vše točí v kruhu a málokdo udělá něco nového nebo něco navíc. Nemám rád tuto stagnaci, je třeba neustále zkoušet něco nového a snažit se inovovat, vylepšovat.

Souhlasím, bez práce nejsou koláč.
Já jen že pamatuji období, kdy byly snůšky soustavně od řepky na jaře po medovici a jetel do poloviny srpna a krmilo se a připravovalo na zimu až potom. A to podle článků některých včelařů nebyl problém nechat zpracovat dopředu nějaké plásty se zásobami a využívat tak pozdně srpnovou až zářijovou snůšku z invazivního celíku nebo křídlatky nebo slunečnice topinambur. Nebo i jiné, kdyby byly podmínky, například pozdě na podzim silně meduje břečtan či popínavka loubinec či jak se to jmenuje pětiprstý či tříprstý. když rovnou pominu pozdní medovicovou snůšku, která bývá melecitózní nebo možná snůšku ze zeleného hnojení např hořčicí. Nebo pokud se nechá rozrůst na chráněných místech vřes.
Ty snůšky prostě byly i bez takového ozdravovacího zásahu v sezóně. A to už jsem nedávno četl článek s rozhovorem s nějakám hodně mladým progresívním včelaře a ten mluví o krmení na zimu a tudíž ukončení snůškové sezóny už v červnu jako o normální věci.

Tak bez práce nejsou koláče. Výnosy to moc nesníží, bohatě se vše vrátí na pozdních snůškách a díky množení je včelstev neustálý nadbytek. Když přeléčíš a zakrmíš, tak de facto odepíšeš jakýkoliv další med. Já můžu takto pro med kdykoliv během roku. A pozdní snůšky jsou díky teplým podzimům u nás konstantou. Ale já vím kolik prodám, podle toho mám určitý počet včelstev, takže výběru to co potřebuju a zbytek můžu kdykoliv použít pro včely nebo to sebe. Ale hlavně jde o kvalitu a ta si zákazníka najde.

No, spíš než hypnotizováni jedy včelaři nechtěli v sezóně, kdy se má produkovat med, věnovat další pracovní čas na další zásahy do včelstva a to ještě takové zásahy, které v té době sníží využití snůšky.
Ono to totiž ještě poměrně nedávno stačilo, udělat na jaře zásah proti rojené a v létě proti varaóze a potom na podzim a v zimě léčit a to stačilo. A jinak stačilo v sezóně jen čekat, až včelky naplní plásty a potom točit.
A nejsou tak dávno doby, kdy skoro doslova stačilo na jaře vzít ze včelstva po jednom rámku s plodem a včelami a dát do úlku a potom odejít a v létě z deseti takových úlků jich bylo 8 plné včelami, zásobami a s novou oplozenou matkou. bez jakéhokoliv podněcování a dokrmování cukrem.
Ale vypadá to, že asi už je jiná doba a že zásahy v sezóně, které zvýší pracnost a omezí přínos medu budou kvůli zvýšení životaschopnosti včelstev nezbytné.

V podstatě jde o falešné hnízdo, odebráni plodu a dělení včelstev. Likvidace napadeného plodu v pravý čas. Všechno to LD dávno popsal. Kdo chce, ten si to najde a naučí uplatňovat. LD předběhl dobu o desítky let, přitom je vše docela jednoduché a logické, ale včelaři jsou hypnotizovaní jedy.

Myslíte stěhování na nové dílo, něco jako norské zimování v sezóně?

Samozřejmě tu revitalizaci dělám po jarní snůšce a nejpozději před lípou. Tedy v období, kdy 99 % včelařů spí a nic neřeší, aby se pak v srpnu probudili u kolapsů. Rozhoduje se vše na přelomu května a června, letitá zkušenost.

Destrukce začínají tam, kde na to včelaři s.rou. Není problém taková včelstva včas zrušit. Také nekrmím roky cukrem, ani oddělky a mám klid, tedy relativní.

Dvorský měl pravdu i skrz léčení. Už několik let revitalizuji část včelstev jen zootechnikou a v porovnání s ošetřovanými varroacidy se jeví podzim co podzim mnohem lépe. Mám více kontrolních skupin a mohu porovnávat. V podstatě jde o velmi jednoduché zákroky v pravý čas kopírující apis cerana. Ještě chci jeden rok ověřovat a když to klapne, vypustím chemii úplně. Byl bych rád kdyby to vyzkoušelo v praxi více včelařů.

A jinak co jsem slyšel, tak třeba léčení kyselinou mravenčí má údajně včelstvo ozdravovat.

Já jsem právě kyseliny do včel nedával. A ostatně pokud to je s těmi kyselinami, co se týká včelího žaludku zvratný proces, neml by v tom být žádný problém.
Spíš se mně zdá problém v tom, že v přírodě není pylu. Dříve neexistovalo včelstvo, které by nemělo v jakoukoliv roční dobu aspoň půl plástu 39 x 24 pylu. A když se odebrala nebo ztratila matka ve včelstvu, tak za 2 - 3 týdny bylo prakticky ve všech plástech, kde dříve byl plod, celé pláty pylu. To dnes vůbec není. Včely pyl sice nosí, ale většinou jenom zrána, pak už zřejmě květy vyberou a nenosí nic a co donesou, prakticky hned spotřebují.

Jo včelaři nyní perou do včel kyseliny, přitom ví, že aby včelí žaludek mohl strávit pylové zrno a tak z něj dále uložit tzv. tukový tělísko, musí mít žaludek alkalický stav pro narušení pylových zrn aby se natrávilo a živiny přešli dál přes krev do zásobáren. Ale včelař je "chytřejší" dá včelstvu záchranné kyselinové clony, naleje do nich kyseliny, jalový cukr, občas to i smíchá dohromady jako krmivo, myslí si že snůška stačí a že to včelstvo přežije. Ono to přežije, ale královny to zpravidla nevydrží a pokud královny plodí nemocné dělnice už od položení vajíček, včelstvo to prostě vzdá a emigruje do věčných lovišť.

Tak když jsou úly venku a ne ve včelíně a na slunci, tak se v současném horkém počasí snadno přehřejou. Navíc když dnes to není jako dříve, kde všude byla nějaký bažina, pramen nebo jiný zdroj, ze kterého by včely braly vodu na ochlazení úlu.

Já česna zužuji až když není snůška a je slídění a to klidně i jenom na jednu včelu a dbám, aby včelstvo ovládalo česno. A většina včelstev mi tak končí spíš pozdě na podzim a v zimě tím, že ty včely neudělají zimní generaci a prostě odejdou než vyloupením.

nee, úly jsou přehřáté, brady vylezlé, uvnitř plod trpí suchem a je často v mnoha úlech opuštěný plod stím, že má bradu venku, jsou ve stínu samozřejmě, česna mám zúžené po celý rok, vzpomínám na p. Dvorského který psal že právě v tuto dobu pozorováním česen ví které včelstva jsou a budou OK a které budou KO, už několikátý rok nechávám včely na medu co si donesly, je ho dost, takže nekrmím, nebo jen přeložím kvalitně těžké, vybraný z medníků který se mi nechce už dávat do medometu, je to velký rozdíl krmit a nekrmit cukrem, a nebo mednými plásty, jde o ten klid na stanovišti a velké rozdíly mezi chováním včelstev na česně, Dvorský si to spojoval s mednou komorou po celý rok

Spíš někde našly nějaký zdroj sladiny. Možná meduje nějaká louka se zlatobýlem nebo nějaká zeď zarostlá popínavkou.
Nebo jsou úly příliš velké a matka nedokáže celý úl naplnit svou vůní.
Co takhle využít osvědčených znalostí starých včelařů a pořádně zůžit česna?

u některých včelstev tichá loupež včetně migrací dělnic. Začnou brzy destrukce.

V roce 86 už u nás byly včely v podstatě jednotné přešlechtěné kraňkou, ale ještě byla nějaká genetická diverzita, mezi včelstvy byly rozdíly, podle kterých se dalo na šlechtění vybírat.
To tak v roce 75 - 80 byla u nás hybridní směska, asi třetina včelstev měla znaky tmavé včely, třetina znaky kraňky a třetina znaky vlašky

Však o tom je právě přidání nového genetického materiálu a osvěžení genetického fondu. Přidat, zkřížit a dalších pár let odstraňovat nevhodné genetické kombinace. A nechat ty správné, které přinesou žádoucí zvýšení odolnosti a další zlepšení.<

A jak si myslíš Radime, že to na úrovni plemenných knih probíhá. Jde o barter plus napojení na státní zdroje plus nějaký mecenáš plus nějaký kupce materiálu. To je šlechtitelská činnost ve včelařství. Potom jsou třeba u ovocnářů kontroly typu beru si stromky zadarmo a neustále a kontroluji správnost obrazně toho, co je uvedený na obalu a co je uvnitř obalu. Takže je to o šlechtitelích co manuálně dřou a nanich jsou napojeni šlechtitelé co si berou vzorky zadarmo a potom rozhodují o setrvání toho otrockého šlechtitele na trhu.

Je to prostě špatně. Podle výzkumů je nejspolehlivější udržovaný materiál ověřený místně lokalitou. Právě že čím vyšší dovoz, tím menší diverzifikace. To genetici moc dobře ví. Je to jako by činský národ měl nahradit svou genetikou celou populaci světa. Jenže člověk má více jak čtyři základní genetické typy které má včela medonosná, protože existovaly genetické hranice národů. Při sňatku čecha s např vietnamkou se mu sí brát v potaz možné zdravotní problémy dětí. Není dobré míchat a míchat a myslet si že to je správná diferzifikace. V případě velké pravděpodobnosti defektu je celý výběr poto zbytečný, myslet si že se něco vybere je logicky špatná cesta. A oproti tomu, existuje příběh, kdy. Jeden tulák někde v Alpách izolovaně po usazení v jedné lokalitě, zapříčinil v té lokalitě dlouhověkost lidí, protože přispěl svou genetikou do potomků které zplodil. Ta skupina byla tak izolovaná a dlouhověkkost tak významná, že se o tu lokalitu začali zajímat vědátoři a došli na tento závěr, genetika jedné vlastnosti se posiluje ostrovem a exluzí , ne propojováním rodin a inkluzí. Propopování je spíš testem výdrže než linie zanikne. Jak to sdělit obrazně, jako že řešíš otázku výdrže české specifické linie než ji pohltí a změní ta čínská, pokud je územně pohlcena čínskou populací.

Hybridizace má stálé spojení s vědátory typu dovezu matku a zkřížím ji nebo ji vypustím.(důvod kšeft samozřejmě)

V minulosti velmi známá hybridizace krom původní včely černé na našem území a organizovali to samotné spolky kvůli "neplodnosti" včely černé, s jejímiž hybridy jsme měl tu čest okolo roku 1986 včelařit

A jinde ve včelařském světě je velmi známý termín afrikanizované včely. Opět stejný scénář, dovoz a křížení a genetické ovlivnění včely na úrovni kontinentu.

Takže mít tu nějaký ustálený typy linií, je myslím si v pohodě, pokud nějaký dovoz nezapříčiní např. vyšší mortalitu kvůli anatomii, fyziologii. Prý roztočíkovost včel porazila vedle používání akaricidů proti Varroa Jacobsoni i určitý tvar průdušnic v anatomii včely černé. (možná si to blbě pamatuji) U afrikanizované včely je genetika tak silná, že překonáná stále i dnes mnoho protizásad proti šíření nesnesitelných vloh. (obdoba bodavosti po hybridizaci u včely černé)