Včelařská konference

Citace: García LM, Caicedo-Garzón V, Riveros AJ (2024) Orální podávání fytochemikálií chrání včely před kognitivními a motorickými poruchami vyvolanými insekticidem fipronilem. PLoS ONE 19(3): e0300899. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0300899

Znečištění způsobené vystavením pesticidům je hlavním problémem pro zabezpečení potravin, protože má negativní dopady na opylovače. Fipronil, insekticid široce používaný po celém světě, je spojován s pokračujícím úbytkem včel. S charakteristickou neuroaktivní toxikodynamikou vede fipronil při subletálních dávkách ke kognitivním a motorickým poruchám. Navzdory regionálním zákazům jsou pro ochranu opylovačů nezbytné víceúrovňové strategie. Nedávné důkazy naznačují, že specifické živiny ve stravě včel mohou vyvolat ochranu před insekticidy. Zde jsme hodnotili, zda podávání tří fytochemikálií, konkrétně rutinu, kempferolu a kyseliny p-kumarové, poskytuje ochranu afrikanizované včele medonosné Apis mellifera proti orálnímu podávání reálných dávek fipronilu. Testovali jsme potenciální poškození způsobené fipronilem a ochranu vyvolanou fytochemikáliemi při učení, 24hodinové paměti, citlivosti na sacharózu a motorické kontrole. Zjistili jsme, že podávání fipronilu vyvolalo poruchu učení a motoriky závislou na koncentraci, ale ne 24hodinovou paměť nebo citlivost na sacharózu přes 24hodinové okno. Zjistili jsme také, že podávání rutinu, kyseliny p-kumarové, kempferolu a směsi bylo neškodné a obecně poskytovalo ochranu proti poškozením vyvolaným fipronilem. Celkově naše výsledky naznačují, že včely mohou být profylakticky chráněny před insekticidy prostřednictvím výživy, což představuje alternativu k přetrvávajícímu konfliktu mezi používáním insekticidů a úbytkem opylovačů. Vzhledem k tomu, že studované fytochemikálie jsou široce přítomny v nektaru a pylu, naše výsledky naznačují, že nutriční složení, a nejen jeho produkce, by měly být brány v úvahu při implementaci strategií ochrany prostřednictvím zahrad a společných plodin.

To funguje když včelaříte pro med. Ale když včelaříte stacionárně na zahradě u domu kvůli opylení ovocných stromů nebo kvůli zálibě, tak je s tím problém.
Jedinou pomoc vidím v dlouhodobém šlechtění včel ne na výnos a sílu včelstva , jako se šlechtí dosud, ale na životaschopnost v prostředí občasného nedostatku pastvy či v době sucha vody a na přiměřenou malou velikost včelstva. atd.
Aspoň tak 10 let soustavného šlechtění a intenzívního brakování.

Nezkoušel. Zakládal jsem vždy stanoviště jen na místech s dostatkem jarní i letní, nektarové i pylové snůšky. Popřípadě včelstva ke snůšce převážím. Další řešení je pronájem orné půdy a výsev entomofilních plodin. Zkrátka snůškové podmínky jsou základem všeho. Je třeba zvážit, zda mám vhodné podmínky pro chov včel. Pokud ne, raději budu dojíždět.

Nekrmit je fajn, souhlasím, že se od toho odvíjí další postupy s léčením/neléčením. Má to háček potřebujete k tomu letní snůšky. U 90% stanovišť každá nová metodika ztroskotá na letním hladu, takže následuje omezené plodování, dodání cukru, slídění, léčení... začarovaný kruh.

Už jste zkoušel vaši metodiku na stanovištích bez akátu, slunečnice apod ... to je většina stanovišť. Po řepce na polích obilí, kukuřice, řepa, přejede postřikovačem stovky hektarů, nikde ani květ pro opylovače, agrární poušť.

Zdravotní situace se vždy v okolí mých stanovišť zlepšila, pokud kolegové provedli alespoň minimum léčebných zásahů a také v podletí vzhledem k loupeživosti používají rozum a ne ... to druhé. To je první předpoklad úspěchu. Druhý je účinnost látky podávané a hlavně jeho kvalita a kvalita podání. Třetí je monitoring. Čtvrtý rozum radí, že zatím nikdo na světě nevymyslel "krabičku" do které by ty roztoče navábil. Pátá je převčelenost místa. atd., atd.

Není důležité to furt omílat dokola co ovlivňuje úspěch, ale priority řazení podle důležitosti! Jsou u léčení a u postupů proti VD věci důležité a ne moc důležité.

Je třeba jít jinou cestou než používáním léčiv. Pokouším se o to a výsledky nejsou zatím vůbec špatné. Jen to chce nepodceňovat situaci a dělat zákroky v pravý čas. Dá se takto zlikvidovat drtivá většina roztočů a s nimi i virová nálož. V zimě je po ukončení plodování (také nutná selekce na brzké ukončení plodování, to má zase další podmínku - nekrmení) nutné ponechat včelám čas na rozvoj groomingu foretických roztočů. Možná že kdyby nás bylo více, celková situace ohledně zdravotního stavu včelstev by se zlepšila minimálně na lokální úrovni. Kdo se přidá?

Gupo, včela neinvertuje sacharózu kyselinou, ale svými enzymy.<

"A u kyselin se započítává k metabolismu samotného medu který kyselinu pro inverzi sacharózy pro výrobu medu. "


Ne, vypadlo jedno slovo >použije<, ani slovo o včele která používá ke štěpení kyselinu. Jak píšu někdy si při úpravě něco odmažu nebo to po sobě až tak pečlivě nečtu. Dál to rozvedu a bude doufám jasnější jak to myslím.

Metabolismus medu chápu tak, že to je živá věc. A pokud se jakkoli kontaminuje kyselinou kterou do úlu láduje jako chovatel člověk, med pojme tuto kyselinu a jeho metabolismus (toho medu) tu kyselinu použije pro výrobu medu.

Zní to blbě ale čím dál více si myslím, že všechny věci - jev má svou duši.

Ten článek na vcelari-terlicko.cz/?p=2121 je skutečně dobrý. A hned vedle je docela pěkně popisováno přemetení včelstev, jeho rozdělení na dvě pro nevýdělečné včelaření. Asi budoucnost mnoha včelařů.

"A u kyselin se započítává k metabolismu samotného medu který kyselinu pro inverzi sacharózy pro výrobu medu. "

Gupo, včela neinvertuje sacharózu kyselinou, ale svými enzymy.<
To jsem napsal kde? Nebo se Tě zeptám, co ovlivňuje produkci těchto enzymů, co živí nebo omezuje produkci žláz které ty enzymy produkují? Jaké to jsou enzymy, včetně nevčelích metabolitů podílející se na kooexistenci s medem (úlová mikrobiologie) Včelstvo a její dutiny v kterých žije a produkty vč. biofilmů které to včelstvo obklopují, jsou bioindikátory životního prostředí. Dojde člověk, změní okolí a vnitřek úlu a to za účelem produkce medu. Musí přemýšlet o tom, co se děje při jeho činnosti dále. Jenže to nechápe nebo neumí pochopit nebo jen nechce chápat aby byl v pohodě z toho, co se zřejmě děje.

o KŠ: Hledal a našel pěkně vysvětlené např. na stránkách: vcelari-terlicko.cz/?p=2121 možná to není špatný nápad jako doplňková léčba v terminu 11/12 s dodrzenim okolnich podminek ohledem na vcely

Hm,argentinští včelaři, co kyselinu šťavelovou začali používat podle popisu prali do včel pásek se šťavelkou, cukrem a glycerínm na dlouhodobé ošetření na 14 dnů pomalu každý měsíc a problém neměli. Aspoň to v článcích nepsali.
A jinak nerozpustný šťavelan je jenom šťavelan vápenatý, ostatní šťavelany i samotná šťavelka jsou poměrně dost rozpustné ve vodě, takže by se v úlu nějaké krystaly moc hromadit neměly. Navíc šťavelka ve zředěném stavu a v kyselém prostředí se poměrně snadno oxiduje vzdušným kyslíkem na oxid uhelnatý a uhličitý, tudíž se časem rozkládá bez vzniku reziduí.

tak zbyva zase ta fumigace ktere jsem se chtěl vyhnout….anebo
Stavební rámek-trubčí plástev do každého včelstva. Zjara množit trubce a v červnu vyndat, analyzovat stav roztočů a podle stavu zlikvidovat jako mite-trap. Tam kde přemnožen, likvidovat i dělničí plod dle německé praxe.

Gupo, včela neinvertuje sacharózu kyselinou, ale svými enzymy.

Tak si to testněte zda to včely budou sát. Stačí kaplka na rámek a počkat jak se k tomu postaví. Těch 5% KŠ ani nepoznají za tím sladidlem<

Je jedno jestli do roztoku dám cukr, glycerín nebo třeba vazelínu nebo škrob. Pokud je tím pobliju, vč. obsazeného prostoru včelou, dělnice se bude snažit sebe a prostor očistit, přitom používá kusadla a sosák. A jak jsem psal s tím čištění čehokoli třeba i buněk dojde na pojmutí ak problému s kontaminacemi které moho ústit iv nemoc - , bakterie, viry. Prostě to pozřou a přenesou to do koloběhu krmiv. Proto když se dělá pravidelný veterinární monitoring léčiv, stačí si vzít vzorky medů a podle degradujících nebo rezistentních látek, které se hledají se zjišťují míry kontaminací a to, jestli včelaři v nějakém souhrnu produkují ještě med který vyhovuje k lidské spotřebě. Samozřejmě že u nemocí se míra infekce sčítá podle koeficientu např. ředění snůškou atp. A u kyselin se započítává k metabolismu samotného medu který kyselinu pro inverzi sacharózy pro výrobu medu. Míry kyselin pokud vím jsou stanoveny, jenže se díky curům mění na jiné sloučeniny. Jenže u KM je to v podstatě těkavá sloučenina, v medu běžně k nálezu, zatímco u šťavelky jsou šťavelany soli které se zachytávají a případně rostou jako krystal. Jak v medu tak ve včele někde v Mappigických žlázách a hemolymfě. Takže pokud si pamatuji dobře, EU ve směrnicích na KŠ dala limit do svých monitorovacích tabulek jako kontaminant. Vedle ATB, a jiných hledaných mňamek co mohou být v medu k nalezení.

Diky všem za reakce chtěl jsem zbavit včely roztoču šetrnějšim zpusobem ale asi pokap ětavelkou nebude taky ěejak dobry tak zbyva zase ta fumigace ktere jsem se chtěl vyhnout

Tak si to testněte zda to včely budou sát. Stačí kaplka na rámek a počkat jak se k tomu postaví. Těch 5% KŠ ani nepoznají za tím sladidlem

Tak cukr se snad dává proto, aby tu látku s kyselinou 3ťavelovou včely zkonzumovaly a tím dostaly šťavelku do tělních šťáv, které roztoč nasává.
Jinak by se použil třeba škrob nebo třeba glycerín. Když ten se se dává, aby šťavelku s cukrem udržel dostatečně dlouho v páscích.

Včely ten roztok nepozřou, i když je v něm cukr.<

To je v rozporu s tím co jsem o cukrovém roztoku zjistil já.

Jeden podíl spadne na zem, další část skončí ve volátku.

Proto je důležité ve včelstvu nemít roztoče, protože druhotná kontaminace je pozřením zbytků čističkou která recykluje ve svém volátku krmivo do alimentárního systému včelstva dál. Proto zemře včelstvo na virózu třeba se 150 roztoči, nebo s 5 tisíci roztoči. Ale vždy zemře a zmizne. Protože to alimentární cesta kontaminovala. Pokud se včelstvo po pokapu převede ze zimního spánku do aktivní výchovy plodu, takový cukrový roztok na povrchu dělnic je v podstatě spouštěč přechodu do výchovy plodu místo zimního klidu a podle mých zkušeností takové stanoviště se podle okolností pokálí kůvli zvýšené spotřebě z vyrušení z pokapu KŠ.

Včely ten roztok nepozřou, i když je v něm cukr. Vyhýbají se mu. To je právě potreba aby ulpěl na včelách a vzájemným kontaktem a čištěním se roznese na většinu včel a zasahne roztoče. Na YouTube jsou k tomu videa.

No ale že to je zrovna ten cukr. Včely tu KŠ slížou a zkrátí jim tak život ještě víc - že by záměr?

Kvůli viskozitě

proč se micha pri pripravě do kyseliny čtavelove na pokap cukr ? včely ji přece nemusi jist a leptat si tělo ze vniř. Kyselina by přece měla pusobit kontaktně. Mužete mi to prosim nekdo vysvětlit ? Děkuji Pepe

Je to dohledatelné na portálu Evropské Komise - expertní skupiny, za Česko zatím nikdo, jinak ostatní státy jo Slovensko třeba Róbert Chlebo, hodně Italů, Němců, ...

Jo a nedávno jsem to tu psal že se referenční laboratoře převádí na jedinou v EU. A proto EK potřebuje národní rady pro zastřešení takové aktivity. Prostě Dol bude už jen výrobce s pobočnou laboratoří. Veselý se musí obracet v hrobě.

Osobně bych do členství takového podrazu vůbec nešel. Ale někoho tam strčí nebo se tam vetře někdo určitě.



Úkol
Jiné (1. shromažďovat údaje o metodách ke zlepšení kontrol pravosti medu, zejména o metodách zjišťování falšování medu, s cílem je případně harmonizovat; 2. poskytovat doporučení pro systém Unie pro sledovatelnost s cílem vysledovat med zpět producentovi nebo dovozci sklizně 3. poskytnout doporučení ohledně možné potřeby aktualizovat kritéria složení a další kvalitativní parametry stanovené v této směrnici 4. poskytnout doporučení za účelem zřízení referenční laboratoře Unie;

Jojo, co to vlastně je medová expertni skupina, co bude řešit, vize, úkoly, cíle

Gusmiliane buď napiš: Medová expertní skupina EU - Evropská komise:tečka o co se jedná jinak je to výkřik do tmy.

Nějaká nová aktivita v tomto směru, probíhají registrace, zatím Česko registrované je, ale jmenovitě za hodně zemí krom Španělska (typuji podle jmen) zatím nikdo.

By mě zajímalo, tak za 2 - 4 měsíce, jak to dopadlo.

Za mne jednoznačně zavřít a vysířit.

Zamezit, aby byly zbytky vybrány sousedními včelstvy a tím se - velmi pravděpodobná - nákaza viry roznesla do okolí.

Současně nejméně pracné řešení.

Zásobní zavíčkované plásty lze uchovat pro oddělky na jaro - pauza mimo buňku a zima RNA virům nesvědčí.

Při takovém počtu včel na plástech to jsou zbytky včelstva po kolapsu vylupované zlodějkami. V této době by včelstvo totiž mělo mít 10 - 15 tisíc včel zimní generace, které přežijí zimu a na jaře rozjedou nové plodování to včelstvo obecně. 9 plástů třeba 39x24 plně obsazených nebo aspoň z poloviny plástové uličky plně obsazené a zbytek volnější. Plus nějké tisícovky krátkověkých letních včel,které do dvouměsíců dožijí. Minimum pro přežití včel přes zimu v odělku je tak 4 - 5 tisíc zimních včel, plně obsazené tak 3 - 4 plásty 39x24. A na začátku zimy za mrazů z toho vyjdou zimním chumáčem obsazené 2 - 3 plástové uličky.
a.
Jestli to vylupování probíhá, v první řadě si chraň oddělek před rozšířením vylupování i na něho. Zuž česínko oddělku na jednu včelu a utěsni případné netěsnosti v úlku oddělku. Zlodějky mohou nalétávat kolem úlku a k česnu oddělku, ale nesmí být podnícené k tomu se násilím dostat přes česno dovnitř a vzájemně se se včelami oddělku na česínku zabíjet, protože oddělku včely zbytné pro přežití brzo dojdou. Do včel choď, jen pokud nezbytně musíš a k večeru, kdy už zbývá tak půlhodina použitelného světla, aby se loupež vyvolaná otevřením včelstva nestihla rozběhnout. Slabé podnícení včelstva menším množství cukerného roztoku k účinnějšímu odporu zlodějkám je možné, roztok se musí do krmítka dávat potmě, včely ho musí vybrat a krmítko vyčistit ideálně do hodiny, dvou hodin a zbytek noci cukr zpracovávat do buněk. Ještě zlepšit to je možné, když se přes noc česínko rozšíří, aby mohly snadno větrat. S rozedněním přirozeně se česno zase musí zpátky zůžit. Znakem dobrého stavu oddělku je potom to, že za vhodného slunečnéh podzimního počasí včely do oddělku nosí pyl.
a.
U toho včelstva je podle mne třeba česno ve dnu úlu zavřít, otevřít česno přes očko nástavku, pokud tam je a zůžit ho na jednu včelu, aby se omezil tlak zlodějek. Večer potmě se potom podívat shora na včelstvo. Pokud včelstvo ještě funguje, soustředí se kolem matky a kolem ní obsadí plástové uličky, ostatní zůstanou prakticky prázdné. Potom je možné spekulovat, jak včelstvo zkusit zachránit. Musí se každopádně zůžit jenom na obsazené plásty, aby včelstvo bylo schopné udržet kontakt s česnem a na česnu mělo strážkyně bránicí úl proti zlodějkám. Možná nějakou vložkou do nástavku a vyplnění prázdného prostoru nějakou izolací, možná přenesením včelstva do úlku pro oddělky? Když už má jenom sílu oddělku. Zůžené včelstvo potom zkonsolidovat pokrmením přes noc podobně jako jsem napsal u oddělku. Možná nechat přes jeden den ještě zkonsolidovat uzavřené potmě v temném sklepě ? S tím ovšem osobně nemám zkušenosti.
Pokud je potmě, kdy tlak zlodějek není, včelstvo rozblemcané zhruba stejně na všech plástech, obvykle v malém počtu včel, je včelstvo rozvrácené a zřejmě už zničené. Takže je na řadě zřejmě coby nejlepší řešení včelstvo zrušit, včely asi nejlépe vytřepat ven a plásty se zásobami zavřít někde do skříně a chránit proti zavíječům.
a.
A potom ještě dát na modlení. Aby v oddělku a možná zachráněném včelstvu bylo dostatek zimních včel k přežití zimy a kolem dubna k vytvoření nové jarní generace včel.

To bude včelstvo před kolapsem. Nespojovat, jinak přijdeš o obě. Lepší počkat do jara a na jaře když trochu podnitíš a budeš rozumě rozšiřovat, máš z oddělku krásné včelstvo pripravené na snůšku.

Dobrý den, mám včelstvo, které nemá žádný plod, 9 plástů plných zásob bez jediné buňky pylu. Početně se mi zdá slabší. Odhaduju, že na každém plástu by mohlo být 100-150 včel celkem 900-1350.
Matku jsem nenašel, ale nejeví známky bezmatečného včelstva.
Chci se zeptat má šanci takové včelstvo přežít zimu?

Mám také oddělek, který naopak má 4 plásty plodu, spoustu pylu a 4 plásty zásob.
Bylo by řešením je spojit, ale jak to technicky provést?
Děkuju za každou radu.



Prosím o radu.

To se nejspíš ukáže už teď. Kde se s matkou utopil i plod, tak včely byly bez feromonů a už se kromě mlaďušek rozlétly pryč a vžebraly do jiných úlů. Kde plod vhodný pro založení matečníků byl, tak sice včely založily nouzové matečníky, ale feromony udržující včelstvo pohromadě a udržující obranu včelstva jsou slabší, takže takové včelstvo s matečníkem nebo později s neoplozenou matkou snadněji podlehne vyloupení.

Matky kladly všechny dole, jsou KO i tam kde voda zatopila jen spodek úlu. Ztráty na včelstev pár tisíc utopených včel mnozí mávli rukou, ale jsou často bezmatečná ... na jaře se ukáže. Horší případy, že odneslo i úly a to v místech kde nikdy voda nebyla nebo výjimečně po kolena jednou za 50 let ... 50 letá voda, teď běžně 1,5 metru, možná bylo jen v roce 1997, celých 100 let předtím celé 20. století staré generace ni takového nepamatují. Za 3 dny spadlo na severovýchodě republiky tolik vody, co normálně má být rozloženo na 8-9 měsíců. Hodně stanovišť je právě na okrajích obcí, u potoků v remízkách v dolinkách ...

Dneska byl v televizních zprávách na ČT záběr včelaře někde z horního toku reky nad Opavou či Krnovem. Polovyvrácený zablácený včelín a osumdesátiletý včelař, jak říká, že jen v jednom včelstvu našel matku a tudíž jenom jedno z 10 20 ? jeho včelstev přežilo.

Nojo, z léta rovnou do pozdního podzimu. Řekl bych, že kdo nemá hodně izolované úly, tak i na tu fumigaci bude pomalu pozdě, protože se včely už začnou stahovat do zimního chumáče.

Jo ochladilo se, brzo budou bez plodu. První fumigace by letos mohla být velmi účinná. Problém ale je, že leckde nebude co fumigovat...

Letos pomáhá počasí více než dotace

"Přesne tak jde o letošní matku F1 co nestihla v oddelku nabýt plodu na přezimování. Teď už je plod vylíhlý mají sílu a stálo to za to."
a.
Podle mne je ještě brzo na definitivní hodnocení. Ještě ty včely taky musí být dlouhověké zimní včely, ne krátkověké. To se asi nepozná jinak než časem, kdy včelstvíčko, přirozeně chráněné před slídilkami a nevylupované udrží jakžtakž svou sílu.
Řekl bych, že pokud včelstvíčko zřetelně zeslábne v říjnu a listopadu, na 95 - 98 % nepřežije, pokud k novému roku, tak na 80 % a pokud v době prvního plodování v předjaří, tak na 20 - 40 nepřežije. Aspoň tak to vidím v posledních leetch s mými zkušenostmi. Proč přesně to tak je nevím, ale v mém případě to určitě nebude poškozením matky kyselinou mravenčí.
Ovšem pokud tam je letošní matka a oddělek byl dobře krmený, tak snad tam ty zimní včely v dostatečné síle budou.

"Radime,copak je problém fiknout desku ze styroduru a to slabší včelstvo zůžit?"
a.
Problém to přirozeně není.
Jenom se v zadováku nemusí nic "fikat" nic natírat nebo jinak chránit proti okusu včel, žádné zbytky z velké desky polystyrenu a přes léto tu desku do úlu skladovat mimo včely.
Prostě se jenom vytáhnou plásty. Neobsazené směrem od česna se tam kvůli vylupování nevrátí, neobsazené směrem od zadního okýnka kvůli ochlazování se tam taky nevrátí, dají se tam jenom ty spolehlivě obsazené, zasune zadní okýnkou a zavře se úl.
Není žádné provizorní zalepování polystyrenové desky lepicí páskou do igelitu kvůli vykousávání, není žádné upevňování a utěsňování té desky v úlu třeba zmačkaným papírem zabaleným do igelitu atd.
Jinak přirozeně polystyrenová deska, jakkoliv silná zmenšuje tepelné ztráty jen asi 1,2 - 1,5 x, víc ne, protože ostatní stěny úly zůstávají stejné a tepelné ztráty jsou tak jimi limitovány. Pro lepší uteplení třeba pro jarní rozvoj slabého včelstva či oddělku v předjaří by musely být plásty v nástavku na studenou stavbu a polystyrenová deska z obou stran.

https://www.cmsch.cz/evidence-a-registrace/statistiky-ue/vcelarske-statistiky


Počítej včelstva (zaokrouhleně):
Loni srpen 704600 září 671900 z toho žádalo 583 941.
Letos srpen 662900 a masivní úbytek jako loni bych nečekal. Takže částka se bude dělit na jen trochu méně včelstev než loni (třeba 570tis.).

37E6 * 0.95 / 57E4 = 61.66Kč na včelstvo

Nebo: Při alokaci 47mil. byla dotace 76kč, takže při alokaci 37mil. (78% z předchozího roku) bude dotace
76*0.78 = 59.80Kč na včelstvo.

Ten druhý výpočet celkem přesně odhaduje dotaci na 2023 z dat z roku 2022 (alokovaná částka 99.7mil.Kč, dotace 160kč)
47/99.7 * 160 = 75.4Kč na včelstvo, což skoro bylo.

(asi dnes po ránu fakt nemám co na práci :-)

Letos na to milostivě uvolnili 37 mega. Odečti si castku za administraci co vezme ČSV a vydel počtem včelstev podaných v žádostech. To teď nikdo neví,přesně až 15.10. Jinak jen odhady

Máte někdo info kolik asi bude dotace 1D?

copak je problém fiknout desku ze styroduru a to slabší včelstvo zůžit?<

Jedna deska z boku nic neřeší, teplo stoupá nebo se odráží, záleží na typu který se docílí rezistencí a odrazem vln. Plus klid při zimování.

Sleduji opačný případ okolo nadměrného zateplení včelstev na youtube, jednoho Kanaďana, který má problém zase s nadměrným resp. nevhodně nadměrným zaizolováním, že se lehko tak dostává do stadia rychlého pomnožení améb, Což je velmi kritické onemocnění a včelstvo jde rychle do kopru při kulminaci. Takže má více práce s větší starostí okolo profylaktické dezinfekce aby se mu infekce nemotala furt dokola. Má tak ideální podmínky s pozorováním a zkoumáním amébového onemocnění včel, že okolo toho docela i uveřejňuje dost výzkumných informací.

Zdravím, přeju, aby to dobře dopadlo. Je tu ale ještě nejistota v tom, že letošní matka může být"poškozená" léčením kyselinou mravenčí. V mém okolí se letos stalo, že včelař léčil po vytočení v červenci KM. Bylo horko a tudíž značný odpar KM a letošní matky v oddělcích to nedaly. Matka v oddělku může fyzicky existovat, ale už nic nezaklade. Tak že se oddělek s přidaným plodem nedožije jara.

Přesne tak jde o letošní matku F1 co nestihla v oddelku nabýt plodu na přezimování. Teď už je plod vylíhlý mají sílu a stálo to za to. Jen ty mrtvolky mě matou. Zkušenost, se kterou se musí počítat.

Radime,copak je problém fiknout desku ze styroduru a to slabší včelstvo zůžit?

Ale jo, jde to, dnes jsou polystyreňáky, tam bych se nebál. Potom jde o polohu a větry a vlhkost na místě. Také lze dodatečně zvenku doteplit.

Třeba si včelař myslí v dnešní době, že kmen z kterého vzal včelu je nanic, jeho úl že je lepší, ale mýlí se velmi. V živé stromové dutině je chlad kompenzován vlhkostí dřeva které je má malý tepelněizolační koeficient výškou dutiny, které je spojeno s relativně teplou zemí a kmen je ohříván denním sluncem, každý živý strom je vlastně teplený stroj na dělení tepla. Lze to přirovnat k sorpční jednotce. Čím vyšší a širší je strom, tím ideálnější je postup tepla na časové ose. Navíc tlení v dutině také produkuje teplo, takže čím více je pod včelstvem jejich zbytků, tím více tlí a živí nějaké stadia jiného živého organismu. Celkem. Když je venkovní teplota minusová, uvnitř stromu je díky těmto vlivům v kmeni lépe, než v nějakém palubkovém úlu třeba nástavkovém.
A proč to píšu ke spojování. V takovém kmenovém hnízdišti díky přirozenému dělení včelstev, kdy je jeden prostor rozdělen nějakou morfologickou přírodní zajímavostí, může hostit i několik včelstev. A v takovém prostoru dochází ke spojování včelstev také. Ale kdy?? Když se začne vytrácet nebo se náhle ztratil jeden z několika mateřích feromonů. Dokonce i pokud se stratí jeden feromon, jsou tu další na dosah a zimování je relativně klidné kvůli dosahu jiné mateří vůně. Prakticky divoká včelstva mají mechanismy které člověk nedokáže odpozorovat, má plnou hlavu medu a peněz za něj nebo nyní aktuálně si myslí, že matka která udolá roztoče a je nekontorolovaná má ten "zákonitě" jeden zázračný gen více hodnotný než zlato, který po namnožení zachrání světové včelařství.

To je právě problém nástavkových úlů, které se obtížně a složitě zužují. Slabší včelstvo obtížně vytápí celý nástavek a je pro ně těžké bránit česno před zlodějkami.
Být to úl se zadním přístupem, prostě se neobsazené plásty odstraní, úl se tak přiměřeně zůží, slabé včelstvo si v něm udělá teplo a dostane se do pohody a i lépe brání česno. A možná i ještě stihne v teple udělat nějaké další zimní včely.
Slabé včelstvo šlo zimovat ještě docela slušně i jenom na 4 plástech 39 x 24 zásob, na 6 už do jde hodně dobře a spolehlivě.

Odhaduji, že jde o nějaké včelstvo s novou letošní matkou u posíleného včelstva s pobitými přidanými dělnicemi, to podle síly feromonu, který má vliv na boj při spojování. Mladé matky mají silný a zdravý feromon který její strážkyně chrání v přímé úměrnosti s její kvalitou.

Takže odhaduji že sice jde o slabší včelstvo, ale důvod posílení byl že bylo letošní.

Co bych dělal, nic, měl ho doživotně jako záložní matku pro zimní rychlý přidání celého nástavku nad osiřelce, případně jen zjistil a dodal zásoby. .. Nebo. Položil ho chomáč nad chomáč na nepropustnou neprokousatelnou přepážku nad silnější včelstvo a znovu vyházel zbytečné souše a zateplil dodal záložní plást se zásobami a udělal nějaký jednovčelí vchod nebo když je očko tak zúžené očko.

https://www.google.com/search?as_q=spojov%C3%A1n%C3%AD&as_epq=&as_oq=spojovani+spojeni+&as_eq=&as_nlo=&as_nhi=&lr=&cr=&as_qdr=all&as_sitesearch=https%3A%2F%2Fwww.vcely.or.cz%2Fkonference.pl&as_occt=any&as_filetype=&tbs=

Gupa: To je pravda. jestli je včelstvo slabé už teď tím, že nemá zimní generaci, což je nyní často, slábnutí včelstva se nezastaví ani kdyby to posílení bylo úspěšné. A včely z úlu brzo zmizí úplně.

Nejsem si stoprocentně jistý, ale za hodinu se už včely mohly přeorientovat z feromonu matky na feromony plodu a začít si stavět na tom plodu matečníky. Možná to chtělo čekat jen půl hodiny. Osiřelost se dá poznat podle zvuků, co ty včely vydávají a podle jejich chování.
Ale i tak, přidání naostro je problém, stačí možná jedna přimáčklá včela vypouštějící útočný feromon nebo něco takového a jedny včely ohodnotí ty druhé jako vetřelce a vzájemně se začnou pobíjet. A nyní na konci léta jsou včely navíc excitované na cizí včely nebezpečím slídivosti pluds ještě navíc mohou být excitované tím nečekaným ochlazením.
Byly i případy, kdy včelstvo vytočené něčím k divokosti opakovaně odmítaly přijmout i cizí plod ometený od včel, ten vytáhly z buněk a zlikvidovaly.
Možná to chtělo nechat ty plodové plásty v medníku mimo přístup matky, aby plod zestárl a nešlo už na něm založit matečník. Včely, které nemají šanci založením matečníku a odchovem nové matky včelstvo udržet se při přidání do nového včelstva chovají úplně jinak, bouřlivě přivítají vůni cizího včelstva a podřídí se mu.

Viditelně to není ta správná cesta, očekával bych i ztrátu matky v takto posíleném včelstvu.

I spojování celých včelstev má svá pravidla. A i zimování více matek v jednom včelstvu, jak zaklíckovaných, tak nezaklíckovaných vedle sebe na jednom rámku, lze zimovat i nespojená včelstva přes tenkou přepážku, lze hodně věcí aby se slabšímu včelstvu pomohlo. Otázkou je ale, proč je slabší. Jestli proto, že je slabší není lepší to nechat tak a nic nedělat, případně jiné rozhodnutí. Ale na prasáka včelaří jen masochisti. Včelaření a chov má svá pravidla.

Zaručeně a ne hned, asi za hodinu. Ale asi to nejde do konce září takhle na prasáka, neb si ten plod obe strany brání. Už jsem to jednou v sezoně zažil. Zapoměl a blizkost října mě udolalo. Možna kdyby byly bez matky, šlo by lépe.

To jako jste vyndal plodové plásty se včelami, zaručeně bez matky a hned jste je dal do druhého včelstva?

V tuhle dobu uz se běžně spojuje cokoliv

Když už, tak se posiluje plodovými plásty bez včel, ale v tuto dobu skoro dlouho.

Ted za chladna 15st jsem posilil včelsto dvema plodovymi plastvemi , zásobami i se vcelami , matku dal do klícky.<

Proč takové věci dějí? Někdo poradil nebo někde něco takového ukázal že to je potřeba?

Ted za chladna 15st jsem posilil včelsto dvema plodovymi plastvemi , zásobami i se vcelami , matku dal do klícky. Druhý den před úlem hromada mrtvých vcel odpovídající tem dvema plástům. Hlava mi to nebere. Vždy mě dokáží něčím překvapit.

Hm, asi jsem ten dotaz napsal v trochu nevhodnou dobu. Teď bude asi víc aktuální zjišťovat, kolik včelstev ze stanovišť bylo zničeno vodou či kolika vítr sundal střechu a napršelo do nich.