Včelařská konference

Tak si to testněte zda to včely budou sát. Stačí kaplka na rámek a počkat jak se k tomu postaví. Těch 5% KŠ ani nepoznají za tím sladidlem<

Je jedno jestli do roztoku dám cukr, glycerín nebo třeba vazelínu nebo škrob. Pokud je tím pobliju, vč. obsazeného prostoru včelou, dělnice se bude snažit sebe a prostor očistit, přitom používá kusadla a sosák. A jak jsem psal s tím čištění čehokoli třeba i buněk dojde na pojmutí ak problému s kontaminacemi které moho ústit iv nemoc - , bakterie, viry. Prostě to pozřou a přenesou to do koloběhu krmiv. Proto když se dělá pravidelný veterinární monitoring léčiv, stačí si vzít vzorky medů a podle degradujících nebo rezistentních látek, které se hledají se zjišťují míry kontaminací a to, jestli včelaři v nějakém souhrnu produkují ještě med který vyhovuje k lidské spotřebě. Samozřejmě že u nemocí se míra infekce sčítá podle koeficientu např. ředění snůškou atp. A u kyselin se započítává k metabolismu samotného medu který kyselinu pro inverzi sacharózy pro výrobu medu. Míry kyselin pokud vím jsou stanoveny, jenže se díky curům mění na jiné sloučeniny. Jenže u KM je to v podstatě těkavá sloučenina, v medu běžně k nálezu, zatímco u šťavelky jsou šťavelany soli které se zachytávají a případně rostou jako krystal. Jak v medu tak ve včele někde v Mappigických žlázách a hemolymfě. Takže pokud si pamatuji dobře, EU ve směrnicích na KŠ dala limit do svých monitorovacích tabulek jako kontaminant. Vedle ATB, a jiných hledaných mňamek co mohou být v medu k nalezení.