Včelařská konference

Kde leží optimální kompromis mezi kontaktem včel s prostředím a ochranou
před nepohodou? Zkusím sepsat pár postřehů z literatury, archivů konferencí
i nepatrrných vlastních zkušeností), které jistě rádi doplníte:

* Že včelám výrazně škodí nedostatek vzduchu v žádném případě neznamená, že
jim prospívá jeho přebytek. Výrazně předimenzované větrání či dokonce průvan
nebo foukání do úlu představuje zbytečnou ztrátu tepla, která navíc mění
tepelné poměry rychleji, než jak se jim včelstvo zvládá přizpůsobovat (na
rozdíl od teplotních výkyvů daných střídáním dne/noci a výkyvy počasí).

* Do úlu by nemělo 'foukat' jinudy než česnem/očkem, vůči kterému si včely
umístí hnízdo optimálně samy = neměla by se měnit jeho poloha v průběhu roku
(což u oček zpravidla neplatí).

* Škvíry mezi nástavky tudíž vadí - ne nadarmo balí Američané Langtstrothy
do fólií (a Mirek Sedláček jim dodělává falcy), většina výrobců
polystyrenových úlů v Evropě (Německo, Dánsko, Polsko) je dělá rovněš s
falcem, atd.
Nástavky dosedajícími na sebe "na tupo" vyhovují pokud dobře dosedají
(jsou vyrobené dostatečně přesně a tak, aby stěny časem buď nepracovaly
vůbec, nebo pracovaly rovnoměrně) a stanoviště je dobře chráněné.

* Pro kontakt včel s vnějším prostředím je nejdůležitejší, aby byl úl venku
(včelnice, přístřešek) a co nejvíce osluněný. Očka i prohřívání jednoduchých
stěn mají až druhořadý význam (v neproskleném včelínu nepomůže ani
'protažení' oček skrz stěnu; mírně uteplený úl na včelnici nezaostává).
Včelstvo spíš vnímá celkovou změnu mikroklimatu stanoviště, než aby 'koukalo
špehýrkou' jak je venku. A právě v tom mu brání (od venkovního odlišné)
mikroklima budovy a možná i předimenzovaná izolace stěn úlu, jakou prosazuje
např. Ing. Smělý.

* Uteplení pomáhá, ale výrazně jen pokud je prostor přizpůsobený včelstvu
tak, aby izolace mohla skutečně nahradit kabát ze včel - t.j. je v 1 velkém
nástavku zúžen přepážkou, nebo má úl malý půdorys, který včely v předjaří
vyplní celý (např. Kučerův úl) - obojí znamená komplikovanější ošetřování
(komorování jsou zásahy navíc, malý půdorys znamená že ul roste příliš do
výšky i větší sklon k rojení).

* Stačí, když izolace zamezí nadměrným ztrátám tepla, protože každé
včelstvo má svou přirozenou 'metabolickou výhřevnost'; výrazně větší
uteplení než cca 2 cm polystyrenu je na místě jen u velmi slabých včelstev
(např. zimování oddělků se záložními matkami).

* Není pravda, že silná včelstva uteplení vůbec nevyužijí, ale díky síle je
jejich výkon daleko více než zvládnutím tepelných poměrů ovlivňován
ostatními faktory a uteplení stěn se tak stává prakticky zbytečným = pro
včelaře který zvládá zazimovat včelstva v optimální síle je uteplení spíše
komplikací než přínosem a naopak.

Zdraví

J. Čáp


P.S.
Omlouvám se za první zmatečný mail - ujela mi ruka ;-)