78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
- pan Josef Jiří Meník --- 24. 1. 2005
Re: nevyádaná pota (8364)
Příkladně, na seznamu jsou filtry které to zablokují a zablokují a viry a na otluk přijde je zpráva ad toho a toho přiel zavirovaný mejlPnapříklad v poslední době je to pan Kala právě od něj přichází pota s odstraněným imeilem s poznámkou a smazání Jde tam i zablokobat i některé odesilatele od ktrých chodí trvale zavirovaná nebo nesmyslná pota. Má to jednu nevýhodu. etam musíta občas vstoupit přes seznam a tuto nevyádanou potu smazat. Tobývá někdy časově náročné. Dále na nevyádanou potu vádném případě neodpovídat
Pepan
----- Original Message ----- From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, January 21, 2005 8:58 AM Subject: nevyádaná pota
> To je hrozné, co mi chodí nevyádané poty, dneska asi dvacet zpáv. Nelo by > s tím něco udělat? > > S přáním hezkého dne Josef Kouba >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8400
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 24. 1. 2005
Trochu informacii o cukre
Cukrovarníci vyrobili 233 tis. ton cukru 24.01.2005 13:56 BRATISLAVA - Podža informácií Slovenského cukrovarníckeho spolku (SCS) spracovalo pä cukrovarov troch spoločností v cukrovarníckej kampani 2004/2005 celkom 1,596 mil. ton cukrovej repy. Z nej vyrobili spolu 233 tis. ton cukru. Keďe Európska únia (EÚ) stanovila pre Slovenskú republiku ročnú produkčnú kvótu vo výke 207,4 tis. ton, kvótu cukrovary prekročili zhruba o 25 tis. ton. Prebytkový cukor musia výrobcovia po dohode s pestovatežmi repy buď vyviez do tretích krajín bez podpory, alebo ho v zmysle platnej legislatívy môu prenies do ďalieho cukrovarníckeho roka. V prvom prípade by ilo o export za svetové ceny, teda so stratami pre slovenské cukrovary. Podža I. Kardoa sa momentálne svetová cena cukru na burze pohybuje na hranici 235 USD/t. Intervenčná cena v Európskej únii vak predstavuje a 632 EUR/t. Svetová cena vak nevychádza z reálnych výrobných nákladov, ale predstavuje ekvivalent, za ktorý sa na trhu realizujú prebytky. Prenos cukru vyrobeného nad rámec kvóty do ďalieho roka by vak znamenalo primerané zníenie jeho produkcie a úpravu pestovatežských plôch. Definitívne rieenie chcú nájs cukrovarníci do konca prvej februárovej dekády, kedy ho SR musí nahlási do Bruselu. Kadý subjekt sa môe slobodne rozhodnú, ktorú alternatívu si zvolí. Preto je podža predsedu SCS Ivana Kardoa potrebné, aby sa cukrovarníci dohodli s repármi. Vlani sa pestovaním cukrovej repy zaoberalo dovedna 412 požnohospodárskych subjektov, pričom priemerná výmera plochy na jedného z nich sa zvýila na 83 hektárov. Celková zberová plocha tak dosiahla 34,2 tis. ha. SCS podža hovorcu Slovenskej požnohospodárskej a potravinárskej komory Stanislava Nemca povauje návrh reformy cukrového reimu EÚ, ktorý vlani zverejnila Európska komisia, za neakceptovatežný. V súlade s ním by sa v dvoch etapách mala zníi intervenčná cena cukru zo 632 na 421 eur za tonu, čo by bolo podža výkonného riaditeža SCS Róberta Straku likvidačné. Podža I. Kardoa by cukrovarníci mohli súhlasi s poklesom intervenčnej ceny maximálne na 500 eur za tonu. Zdroj: TASR Keby si nase narodne zvazy vzali za ciel zavedenie podobneho medoveho rezimu, malo by to urcite vacsi efekt ako nejake dotacie. Matej
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8399
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vladimir nemec --- 24. 1. 2005
Spam, vykupni ceny a dalsi
Proti spamu nainstalujte Mozillu Thunderbird. Pak uz jen staci parkrat oznacit nevyzadanou postu a program se to nauci delat do znacne miry sam. Existuji totiz specializovane programy (roboty) pro scanovani adres z internetu. Kdekoli se objevi vase adresa, tak je vysoce pravdepodobne, ze bude okamzite detekovana a zarazena automaticky do nejake ilegalni "spamerske" databaze. To je dan za pokrok.
K medu: v Kauflandu jsem nevidel med pod 95,-Kc. Je na nem drobnym pismem napsano, ze vyroben za smesi medu vyrobenych v zemich EU i mimo zeme medu. A ze cast pochazi ze zemi s tropickym klimatem. Vyrobce JS Food, nebo tak nejak. Spotrebitel (moji rodice) koukne na etiketu, precte si ze je to vyrobeno v zemich EU a dale to necte. Dlouho jsem se tak nezasmal, kdyz jsem videl jejich vyraz. Kdo by se s temi drobnymi pismenky cetl, ze ... :-)). Je to sikovne udelane.
Osobne proto hodlam prodavat med bud ze dvora (letos zatim 2-3q) nebo pres mistni prodejce. Jednoduse vypustim prekupnika (obchodnika s medem)= jeho problem. Ale rozhodne to nebude za 30,-Kc. A v pripade odbytove nouze budu krmit vlastnim medem misto cukru. Vynos bude sice nizsi, ale naklady take ... :-))
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8397
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jarolím Libor --- 24. 1. 2005
RE: Důkaz o patných důsledcích pomoci státu v zemědělství!-souvislosti
S čím souvisí dávno známé heslo: "Med můeme dovézt! Opylovací činnost vak nikoli." Není to náhodou z nějakého sjezdu ?
Moná by stálo za připomenutí, co se stalo v odvčeleném okrese. Jen tak, pro poučení do budoucnosti. Myslím, e to byl Bardějov, někdy před asi 20 lety a stalo se to v souvislosti s Varoázou. Podrobnosti si nepamatuju. Jestli lo o záměrné odvčelení pro omezení íření roztoče Varoa a nebo jestli lo o důsledek jeho přemnoení a padly vechny včelstva. Moná lo o kombinaci obojího. Napřed padly včely na nákazu a pak se likvidovaly vechny zbylé (včetně divokých), aby se roztoč dále neířil. V mně dostupné literatuře jsem vdy potkal jen poznámky, e se tak stalo a e to bylo hrozné. ádný článek se souvislostmi a podrobnostmi jsem nepotkal. Ani ádnou analýzu dopadu na zemědělství. Máte někdo informace? Či si to kdo pamatuje? Ahoj Libor Jarolím Stará Bělá
> Chtít ale řeit dovoz > medu (určité omezení) má za následek mnohem větí finanční > efekt pro včelaře, ne jakákoli dotace nebo podpora.Je potřeba > ochránit trh s medem! > Myslete na to učastníci sjezdu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8396
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka --- 24. 1. 2005
Důkaz o patných důsledcích pomoci státu v zemědělství!
Vichni, kdo se zajímá o problematiku dotací víme, e nic není zadarmo. České vinohrady "vzkvétají". A to za cenu takovou, e malovinohradník dnes můe vyrobit a 1000l vína. Ovem nemůe oficiálně prodat ani litr. Poruuje tím zákon. Je více ne pravděpodobné, e úředník můe napsat do podmínek prodeje medu to samé a postihne to hlavně prodej ze dvora. Take v podstatě. Chtít dotace po státu můe mít důsledky.Chtít ale řeit dovoz medu (určité omezení) má za následek mnohem větí finanční efekt pro včelaře, ne jakákoli dotace nebo podpora.Je potřeba ochránit trh s medem! Myslete na to učastníci sjezdu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8395
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka --- 24. 1. 2005
Re: Cenová katastrofa v medu (8385)
Chci také říci svůj názor na výkupce. Momentálně jsou vechny výkupní místa české! Nechce-li Svaz s nimy spolupracovat, vidím budoucnost včelaření jetě horí, protoe skutečně se nedomýlí mnoho důsledků s politikou potírání zpracovatelů medu. Ti mohou ostatně skončit.(jako Předboj)Potom nastupuje důsledek slepoty v postoji ÚV ČSV.!!Reálně lze říci, e v momentě, kdy zahraniční výkupce a distributor zjistí výhodnou (vysokou) cenu nebo místo na trhu, napakuje se sem a věřím, e ho teprve nebude zajímat vůbec nic kromě zájmu vydělat. Chci tím říct, e pouhý zájem prodeje ze dvora je krátkozraký a v momentě nízké ceny v supermarketě klesne reálně cena i při prodeji ze dvora. Alespoň reálná ance tu je dost vysoká. A český zpracovatel zatím dělá to, co by dělal kadý obchodník na světě.Dováí med v rámci monosti poskytnutých státem. A co navíc? Chce spolupracovat s ÚV při jednání na ministerstvech. A zcela určitě mluví česky. Prostě obchodník dělá to, co mu stát či EU umoní a dělat to bude. Chtějme podmínky na včelaření po státu (hlavně po jejím úředníkovi).Pomoc od státu v dnení podobě je kontraproduktivní.Proto za stav v otázce činnosti zpracovatelů můe v důsledku i ÚV ČSV. Ne organizace jako taková, ale ÚV, které zvolilo politiku mazání medu kolem huby.Organizaci povauji za to nejlepí co můe včelaře potkat. (komunikace a výměna zkueností)V ádném případě nechci tímto na nikoho útočit, ale pouze zveřejňuji svůj názor na, z mého pohledu, krátkozrakou politiku ÚV.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8393
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky --- 24. 1. 2005
Svaz českých včelařů
Nové vyznamneji vyjadrene slovo Svaz
CSV muze byt pri registraci takovy jak si to jeji clenove preji-az zasahujici a omezujici obcanska prava.Clenove sdruzeni si to preji a Ministerstvo vnitra jej schvali.
Vliv jednotliveho vcelare na rizeni CSV se projevuje jen ZO na valne hromade, ve skupine 20-50 clenu.
System voleb je stanovami formovan tak ze do svobodneho rozhodovani clena-nů zasahuje vyssi struktura CSV prostrednictvim komisi.
Tyto komise pri vyberu kandidatu maji v povinosti prihlizet k navrhum a doporucenim vyssich organu CSV.Drive to byla NF a KSC,dnes je to predsednictvo CSV.
O vsech vysledcich voleb z valnych hromad vcetne jmen adres zvolenych,je predsednictvo a prislusne komise zabyvajici se pripravou sjezdu podrobne informovano.
Zvoleni jsou pozvani do vcelarskeho skoliciho strediska,kde nejvyssi predstavitele je zasveti do pristich kroku v rozvoji ceskeho vcelarstvi.
Toto pozvani-kdy obe strany si nejsou navzajem rovnoceni, hostitele vyuziji tohoto setkani k vyberu a k sestaveni volebni kandidatky,je toto vynucene setkani neeticke a nemoralni
Pri tom Stanovy CSV jsou formovany tak,aby se centralisovana moc predsednictva nezmesovala a nezmenilo se nic v predsednictvu dokud nebude vice nesouhlasu nez 50%
I vcelstvo dovede si chranit svuj pristi rozvoj.
Pred snubnim letem,v dobe bez konkurence
nedovoli zadne predsletove vysemenovani senilnim trubcum.
franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8392
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lenka Langerova --- 24. 1. 2005
Re: Cenová katastrofa v medu (8385) (8386)
Přátelé,
vichni by jste si konečně měli uvědomit, e ceny kadého produktu, tedy i medu jsou smluvní, tak proč se rozčilujete nad cenami, které nabízejí výkupci?
Záleí pouze na kadém z Vás, zda za jejich nabídnutou cenu svůj med prodáte, či nikoli.
A věřte, e dokud jim za tyto ceny budete prodávat, cenu určitě zvedat nebudou. Taky proč, e?!
Osobně doporučuji neprodat a na přebytečný med si najít sám odbyt venku, či zvýit prodej ze dvora, nebo uschovat, a budou prodejní ceny dohodnuty na takové úrovni, která je akceptovatelná jak výrobcem, tak výkupcem.
Konečně si u vate své práce a
Zdraví Lenka Langerová
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8390
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- V Banýr --- 24. 1. 2005
Varoa Destrukror.
Přítel Hubač se nedávno zmínil o léčení v sezoně.Nikdo nereagoval a tak já přidávám zkuenost.Roje léčím fumigací zásadně léta.Mám rojáček (6 rámková sekce),který má drátěné dno a otvírací zasíované boky.Roj nedávám do sklepa,ale hned po usazení ho přenesu vedle včelína do stínu a poloím na bedynku z laminátu,která má také dvířka,ale plná,na vloení misky se ibeničkou z drátu na kterém je knot s léčivem.Kdy se včely uklidní,rojáček uzavřu a zapálím knot.Po hodině boky otevřu a mezi rojáček a bedynku vloím 3cm silný palík.Do úlu je dávám druhý den večer,někdy jetě ten den pozdě večer.Podobně postupuji při trubčici.Včelstvo nikam neodnáím.Vvytahám vechny rámky a včely ometu do úlu.Do medníku dám na mříku asi 20cm prkýnek nebo igelit.podloku,vloím okénko se síovinou.V prázdném rámečku zapálím knot a dám druhé okéno.No a nyní proč jsem to napsal.Povauji za velmi důleité,aby pod včelami byla asi 10cm nad podlokou síka,kudy včely neprolezou.Mám mnohaleté zkuenosti,e rostoči kteří neuhynou přirozenou smrtí,ale jsou otráveni,jetě hodně lezou a pokud by je nedorazila zima mohli by při styku se včelami zase obivnout.Tuto zkuenost jsem získal,kdy jsem v ploditi léčil tak,e jsem na kameninovou misku v průměru asi 10cm sloil knot do tvaru Z, nakapal léčivo a růky zapélil.I při tak malém zahřátí misky na to roztoči přili a kolem misky utvořili prstenec těl,přestoe jsem misku úmyslně dával mimo hrozen včel.Loni jsem to zkouel u dvojích na ukázku a bylo to stejné.Letos udělám pár pokusů.Vloím na podloku kousek zahřáté pálené stření taky,nebo pod podloku dám filc s otvorem pro zahřátý kousek taky.Přeci se tento poznatek musí nějak rozumně vyuít.A k těm trubčicím.Druhý den vytáhnu rámek od léčení,vloím 2-3 rámky oddělek s matkou a za 3 dny včely sedí na síti s oddělkum,oddělek krmí a tak jim tam zase sice jiné rámky vrátím.
Pro někoho moná trochu únavné,ale po vyzkouení třeba změní názor.
Zdraví V.Banýr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8389
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- V Banýr --- 24. 1. 2005
Varoa Destrukror.
Přítel Hubač se nedávno zmínil o léčení v sezoně.Nikdo nereagoval a tak já přidávám zkuenost.Roje léčím fumigací zásadně léta.Mám rojáček (6 rámková sekce),který má drátěné dno a otvírací zasíované boky.Roj nedávám do sklepa,ale hned po usazení ho přenesu vedle včelína do stínu a poloím na bedynku z laminátu,která má také dvířka,ale plná,na vloení misky se ibeničkou z drátu na kterém je knot s léčivem.Kdy se včely uklidní,rojáček uzavřu a zapálím knot.Po hodině boky otevřu a mezi rojáček a bedynku vloím 3cm silný palík.Do úlu je dávám druhý den večer,někdy jetě ten den pozdě večer.Podobně postupuji při trubčici.Včelstvo nikam neodnáím.Vvytahám vechny rámky a včely ometu do úlu.Do medníku dám na mříku asi 20cm prkýnek nebo igelit.podloku,vloím okénko se síovinou.V prázdném rámečku zapálím knot a dám druhé okéno.No a nyní proč jsem to napsal.Povauji za velmi důleité,aby pod včelami byla asi 10cm nad podlokou síka,kudy včely neprolezou.Mám mnohaleté zkuenosti,e rostoči kteří neuhynou přirozenou smrtí,ale jsou otráveni,jetě hodně lezou a pokud by je nedorazila zima mohli by při styku se včelami zase obivnout.Tuto zkuenost jsem získal,kdy jsem v ploditi léčil tak,e jsem na kameninovou misku v průměru asi 10cm sloil knot do tvaru Z, nakapal léčivo a růky zapélil.I při tak malém zahřátí misky na to roztoči přili a kolem misky utvořili prstenec těl,přestoe jsem misku úmyslně dával mimo hrozen včel.Loni jsem to zkouel u dvojích na ukázku a bylo to stejné.Letos udělám pár pokusů.Vloím na podloku kousek zahřáté pálené stření taky,nebo pod podloku dám filc s otvorem pro zahřátý kousek taky.Přeci se tento poznatek musí nějak rozumně vyuít.A k těm trubčicím.Druhý den vytáhnu rámek od léčení,vloím 2-3 rámky oddělek s matkou a za 3 dny včely sedí na síti s oddělkum,oddělek krmí a tak jim tam zase sice jiné rámky vrátím.
Pro někoho moná trochu únavné,ale po vyzkouení třeba změní názor.
Zdraví V.Banýr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8388
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jirka S --- 23. 1. 2005
Re: Cenová katastrofa v medu (8385)
Zdravím vechny, výkup medu za 30 Kč? To jsem zvědavý kdo jim prodá med! Kdy jsem někde četl, e krmit drahým cukrem je luxus, a e ne kupovat drahý cukr tak raději bude krmit medem, který během sezóny uschová, zdálo se mi to přehnané. Ale při těchto cenách, proč by se někdo namáhal vytáčet med pro výkupce za 30 Kč, a potom jetě vařil sirup? Naloí zpět plásty s přebytečným medem, který neprodá za rozumnou cenu a má vymalováno? Zdar výkupcům! JS
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8386
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura tefan --- 23. 1. 2005
RE: nevyádaná pota (8364) (8372) (8376)
Ak sem nieco nepatri tak taketo zbrkle reakcie. Kazdy z nas je odbornik na nieco ine a preco nepomoct aj trosku menej zdatnym z informatiky. Takze klud!!!
Chcel som podakovat za info a medzi tym som natrafil na knihu "vcelarska technika" z roku 1969. je tam asi 70 druhov ulov a kopec inych zaujimavych veci. Len skoda ze sa neda nikde kupit. Len pozicat v kniznici.
Pista
Takový dotaz do této konference nepatří. K problematice spamu je na internetu spousta informací. V případě diskuze o jiných ne včelařských tématech se z této webové konference stane smetitě.
TIP: Zkuste pouívat e-mailového klienta Mozilla Thuderbird. Ten v sobě má antispamový filtr a spam háe automaticky do zvlátní sloky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8384
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr --- 23. 1. 2005
Re: nevyádaná pota (8364) (8372) (8376)
> Souhlasím! Problém je v tom, e ty spamy jsou patrně důsledkem účasti v této > konferenci! > > S přáním hezkého dne Josef Kouba >
To asi není pravda. Jsou spí důsledkem neuváeného prozrazení Vaí adresy komukoliv a dále pak hakerského proniknutí do libovolného počítače, jeho majitel tam Vai adresu má. S pozdravem Petr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8383
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kouba --- 23. 1. 2005
Re: nevyádaná pota (8364) (8372) (8376)
Souhlasím! Problém je v tom, e ty spamy jsou patrně důsledkem účasti v této konferenci!
S přáním hezkého dne Josef Kouba
----- Original Message ----- From: "Luká Matela" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, January 22, 2005 6:34 PM Subject: Re: nevyádaná pota
> Takový dotaz do této konference nepatří. K problematice spamu je na > internetu spousta informací. > V případě diskuze o jiných ne včelařských tématech se z této webové > konference stane smetitě. > > TIP: Zkuste pouívat e-mailového klienta Mozilla Thuderbird. Ten v sobě má > antispamový filtr a spam háe automaticky do zvlátní sloky. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8381
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Luká Matela --- 22. 1. 2005
Re: nevyádaná pota (8364) (8372)
Takový dotaz do této konference nepatří. K problematice spamu je na internetu spousta informací.
V případě diskuze o jiných ne včelařských tématech se z této webové konference stane smetitě.
TIP: Zkuste pouívat e-mailového klienta Mozilla Thuderbird. Ten v sobě má antispamový filtr a spam háe automaticky do zvlátní sloky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8376
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr --- 22. 1. 2005
Re: nevyádaná pota (8364)
> To je hrozné, co mi chodí nevyádané poty, dneska asi dvacet zpáv. Nelo by > s tím něco udělat? > > S přáním hezkého dne Josef Kouba > Hlavně co neudělat : nepouívat nabídku k vymazání své adresy ze seznamu pro zasílání - tím jen potvrdíte, e je Vae adresa "ivá" a pravděpodobně počet spamů jetě vzroste :-). S pozdravem Petr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8374
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan --- 22. 1. 2005
Re: nevyádaná pota (8364) (8372)
> To je hrozné, co mi chodí nevyádané poty, dneska asi dvacet zpáv. Nelo by > s tím něco udělat?
Teko se dnes někdo ubrání zasílání spamu na jeho e-mialovou adresu.
Mně chodí spamy u i na jednu mou starou adresu, kterou mám na freemailovém serveru "volny" a kterou jsem nikdy nikde neuveřejnil a pouíval ji kdysi pouze na komunikaci s několika přáteli. Teď u ji nějaký čas prakticky nepouívám, ale nedávno mi na ni začaly chodit spamy!
Proti spamům jsou prakticky tři způsoby obrany:
1.) anispamovy software
2.) filtrovat si zprávy podle jejich odesilatele (např. pokud víte, e dostáváte potu jen z Česka - z domény CZ - tak blokovat vechnu potu, která přichází ze zahraničí, resp. z jiné domény ne CZ)
3.) měnit čas od času svoji e-mailovou adresu (to je pracné - oznamovat vem známým nový e-mail apod. - ale velmi účinné)
---------------------------
Do konference se spam či vir dostává jen v tom případě, e je odeslán přímo z adresy přihláeného účastníka (nebo vloen přes web), co se stává vcelku výjimečně.
To by odpadlo u moderované konference, kde se příspěvky účastníků nevkládají přímo, ale posílají se moderátorovi a ten rozhodne, jestli příspěvek vloí či nevloí do konference. To má kromě výhod i své nevýhody - u jsem o tom sem před časem psal, tak vás nebudu unavovat...
Vechny zdravím!
J. P. Baudi
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8373
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 21. 1. 2005
Vykup medu v SR (8312)
Zdravim
Neviete ako to bude s vykupom medu v SR v tomto roku. Myslim ci sa bude vykupovat ako volakedy alebo bude potrebne davat za kazdeho vcelara kontrolovat vzorky medu a pod.
Peter Malindzak
__________________________________ Do you Yahoo!? Take Yahoo! Mail with you! Get it on your mobile phone. http://mobile.yahoo.com/maildemo
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8371
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- V.Potůček --- 21. 1. 2005
Re: Matečníky. (8364)
Matečník nebo ojedinělou plodovou buňku v medníku nad mříkou jsem ji viděl také. Matka přitom vdy kaladla normálně v ploditi. Často je vidět, e některá matka klade i dvě vajíčka do jedné buňky a přitom dvě starí larvičky v jedné buňce nejsou nikdy. Myslím, e včely přespočetné larvičky z takových buněk přenáejí a pravdpodobně i přes mříku.
Vladimír P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8368
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- V Banýr --- 21. 1. 2005
Myi 8363
Za 56 roků mého včelaření jsem se jetě nesetkal,e by mi nějaká my vlezla do úlu a udělala nějakou kodu.A to mám čsena na výku 1,5cm a ádnou mříku tam nedávám.Asi mám těstí,ale nikomu moje lajdáctví nedoporučuji.Přičítám to tomu,e mi včely zimují u česna,take na ně tak do poloviny prosince česnem vidím.Ve včelíně je stále přikrmuji granulkama.Letoní kuriozita.Vedle schodů asi 30 cm byly 2 lahve od mléka.Ty staré jak se zatěsňovaly papírem.V kadé bylo asi 10cm zkvaeného roztoku piva sladidla a asi 2cm vos.Chtěl jsem lahve vylít,aby nerozmrzly a ejhle v kadé byla jena krásně veliká my,kvasem upravená tak,e jsem je nemohl ani vyklepat.Poučení: skusím podobnou směs dát do kastrolu a na dvoře do míst kde jich je opravdu nadbytek.Ekologie předevím. Banýr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8365
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- V Banýr --- 21. 1. 2005
Matečníky.
Děkuji př.Hubačovi za reakci na můj dotaz zda někdo pozoroval,e je pravděpodobné,e včely v některých případech přenáejí vajíčka nebo červíky do misek pro budoucí matečníky.Můj názor.Často jsem zjistil matečníky v místech,kde by matka asi normálně nekladla.Měl jsem dlouho malou fotografii z padesátých let,kde jsem vyfotografoval matečník v budečáku nad mříkou přesně uprostřed ířky spodní loučky.Nemohu s určitostí prohlásit,e jsem nedal tenkrát do medníku plod a e muselo jít o přenos skrz mříku,ale určitě bych si viml matečníku na spodní loučce.
Něco podobného se stalo loni.Tentokrát ve stojanu.Silně bodavému včelstvu jsem v ploditi zamáčkl matku a aby se po včelíně nepohybovali ani její trubci dal jsem na česno lapák na trubce a matku.Za 20 dnů jsem chytil tak asi 200-300 trubců denně a jednu matku.Chtěl jsem vytočit medník i oloditě a přidat matku.Dělal jsem to u několikrát.Jaké bylo ale mé překvapení,kdy v medníku u začala klást mladá matka.Na jednom rámku po straně chybělo asi 1,5 cm írky dílo a právě tam byl umístěn vylezlý matečník,ale přilepený ne při díle,ale na loučce.K hoření loučce bylo asi 7 cm díla a k němu byl matečík taky trochu přichycen.Tento problém mi leí vhlavě u několik let a tak mně zajímalo jestli někdo nemá také podezření.Chci skusit matku zaklíckovat na jeden rámek tak dlouho a se ji pokusí vyměnit a sledovat jestli se matečníky neobjeví také mimo klec.Pokud by někdo chtěl takto sledovat kolik matek se chytí,je nutné lapák odpoledne několikrát prohlíet.Někteří trubci bojující o průlez od rána uhynou a včely je ji večer patřičně upravené začnou protahovat skrz mříku ven.To se můe stát i s matkou.
Hodně úspěchů při pokusech přeje Banýr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8364
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman --- 20. 1. 2005
Re: Myi (8359) (8361)
>na suchém místě ve včelíně takový jed vydrí roky. Mrtvé
>myi se taky musí uklidit, aby je nevyhrabali třeba pejsci.
To má Radime pravdu. Viz http://www.szu.cz/cem/zpravy/zpr1102/anti.htm
Musím to udělat nějak jinak. Mě se jen líbilo, jak jsem rychle zjistil, e tam někdo malý mlsoun byl. Přejdu asi na mechanické pastičky. A hlavně preventivní mříky.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8363
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 19. 1. 2005
Re: Myi (8359)
Jed na hlodavce raději ve včelíně nepouívám. Jednak není jasné, kde otrávená my zaleze schcípnout, jednak hlodavci mají sklon si dělat zásoby a na suchém místě ve včelíně takový jed vydrí roky. Mrtvé myi se taky musí uklidit, aby je nevyhrabali třeba pejsci. Co se týká podpory dravců, tak jak znám místní myslivce, tak kdybych je neznal z honů a posledních lečí a rozmístil kolem včelína bidla pro dravce, tak by nebylo nijak nepravděpodobné najít po honech nějaké broky v úlech po nějaké "náhodné" ráně nebo něco takového. Hodně myslivců toti přičítá úbytek drobné zvěře taky rozíření nyní chráněných pernatých dravců. Kdy u, tak moná lepí řeení bude umístit v okolí do korun stromů pár budek pro drobné pernaté dravce a sovy, ty nebudou tak nápadné.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Langi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, January 18, 2005 6:43 PM Subject: Myi
> Dekuji za Vsechny cenne rady. > > Kunu jsem jiz ve vceline mel a hromada vykalu na materich mrizkach mne > presvedcila, ze to neni dobry spojenec. Nastesti se odstehovala sama. > > Jedove granule mi prijdou jako dobry napad, take jsem s touto myslenkou > koketoval. O vikendu jdu do toho. > > Nejlepsi myslenkou mi vsak prijde pouziti koure a rozruseni vcelstva. Ted > se sice ochladilo, ale jak se otepli jdu do toho !!! > > Podpora dravcu v okoli, je prirozena. Mam kolem vcelinu okraj lesa. Ale > postolky radsi lovi v otevrene krajine. > > Vcelam zdar ! > > Langi
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8361
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Langi --- 18. 1. 2005
Myi
Dekuji za Vsechny cenne rady.
Kunu jsem jiz ve vceline mel a hromada vykalu na materich mrizkach mne presvedcila, ze to neni dobry spojenec. Nastesti se odstehovala sama.
Jedove granule mi prijdou jako dobry napad, take jsem s touto myslenkou koketoval. O vikendu jdu do toho.
Nejlepsi myslenkou mi vsak prijde pouziti koure a rozruseni vcelstva. Ted se sice ochladilo, ale jak se otepli jdu do toho !!!
Podpora dravcu v okoli, je prirozena. Mam kolem vcelinu okraj lesa. Ale postolky radsi lovi v otevrene krajine.
Vcelam zdar !
Langi
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8359
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- havlík --- 18. 1. 2005
Re: Antwort: Re: tumida (8336) (8348) (8350) (8356)
Nás můe ochránit pouze hóóódně velká vzdálenost.O pořádku u nás můeme jen snít.Unie neudělá samozřejmě taky nic a kdy obchodníkovi nabídnete o cent nií cenu za matku, nebo kilo včel, to uvidíte co se bude dít za věci.Tak jako teď s medem.Do toho připočtěte politiku.No máme se na co těit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8358
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Nezbeda Martin ( alias NezMar ) --- 17. 1. 2005
Re: Antwort: Re: tumida (8336) (8348) (8350)
> To můe ochránit maximálně ostatní včelaře a zahrádkáře před Vaí tumidou, > ale vám je to u naprd.Nae včely napadne létající brouk a tomu ádné > slepice a vodní příkop nevadí.A jestli tam rok včely nebudou?Nevadí iví > se > i ovocem! > Tomu bych rozuměl. Ale uvauji tak, e u jsem ( bohuel ) na katastru obece prakticky sám. Proto předpokládám, e kdy si ho nenamnoím tak se objeví jen ojedinělé případy. Je to vlasně můj jednostraný pohled. Ale i předpokládám, e po zavlečení bude záleet na pořádku nás vech více ne dnes. Asi si budeme "víc koukat přes plot".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8356
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky --- 17. 1. 2005
Zkuenost Dr.U.Kramera pred 100lety a moje současná praxe.
...Koncem řijna obsazovalo včelstvo 9plastů,43cm vysokých a 30cm irokých,venku stojicich,velmi silna a velmi zasobena.
Kdy s přibyvajici zimou pribyvalo i mrtvolek,rozhodl jsem se,e ul otevru.Tu videl jsem,e včely sedely pod samym stropem a chumač sahal a dolu-usporadal se misto v podobu koule,v podobu valce 43cm vysokeho.
Konečne nastal den proletu: Prostredni plasty,byly u vech čeledi uplne prazdny-od dola a ke stropu-a to jak pri plastech vysokych tak i irokych.
Vaneji ne spadle mrtve včelky,mluvila ke mně prazdnota ve stredu včelstva,kterym postupovala pri ochlazeni i zima.Dobre utepleny apruduny strop dr.Kramer nehodnotí kladně-uteplivka nasycena vlhkosti a to v kratke dobe se promenuje v zapor.
Včela Moravska 1911 F.Adamec
Moje současná praxe:
Jsem stoupenec dlouhe ramkove miry,pro biologicky vyhodmejsi horizontalni prostor.
Start do zimnich zasob,sedisko včel zacina z horizontalni roviny.
Ramky jsou prikryty igelitovym stropem,kromě-ktery neni dotaen u čelni steny ulu.
Cesno,ocka a vechna jina větrani jsou uzavrena.
Na igelitovy strop je nadstaven prazdny nastavek ,ve kterem je uteplivka stropu,kromě- U čelni stěny ulu je ponechan prostor pro pruduch vzduchu-vcely-a pripadne zimni dodavani zasob v podobe/roztoku dodavaneho na podzim/.
Po dobu zimni pasivity vcel,povazuji za vyhodne odvratit čelni stenu ulu od primých slunecnich paprsků.
čím mohu zaručit e premistneni cesna smerem nahoru-stropu je bezpečné ?
V zimnim obdobi je navic o pripravu v zaletávání vcel jednoduí !
v dobrem franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8353
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Čáp --- 17. 1. 2005
Mikrofiltr na medovinu (8337) (8340) (8344) (8349)
Na níe uvedeném webu nabízejí (pro minipivovary) malý mikrofiltr s polypropylenovými vlokami 5, 1 a 0,5 mikronu (ta nejhustí by měla na odfiltrování kvasinek vyhovovat. Nevíte někdo, zda-li je podobný filtr k dostání v ČR?
http://www.stpats.com/kegsys.htm#filter http://www.stpats.com/Filtering.pdf
J. Čáp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8352
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman --- 17. 1. 2005
Re: myi (8337) (8340) (8344)
>Nosím na včelín zbytky masa a vykrmuji si
kunu.
Já bych si takhle asi krmil jenom okolní potkany. A pochybuju, e to kuna vechno ohlídá. Co takhle dát pár růových granulek proti myím (Lanirat, Tarin(?)) do podmetu, na indikaci jestli tam byla návtěva? Přítomnost myi se dá také odposlouchat stetoskopem po zabuení na úl. Po posledních zkuenostech budu budu dávat vude plechové hřebeny, nebo kusy starých m.mříek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8349
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Nezbeda Martin ( alias NezMar ) --- 16. 1. 2005
Re: Antwort: Re: tumida (8336)
a coĹž takhle vybetonovat plochu pod Ăşly a nejak zabezpeÄit kraj ... bariera ... vodnĂ kanĂĄlek houf slepic apod. ???
----- Original Message ----- From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, January 14, 2005 7:08 PM Subject: Antwort: Re: tumida
> > tak ze si mame kupit za traktory pluhy schopne orby minimalne 50 cm a na > hnojenie pody na vcelniciach zohnat sajrajt minimalne takych kvalit ako > DDT. :-( > > Matej > > > > > "D. HusĂĄrik" > <dusan.husarik/=/ An: VèelaøskĂ˝ mailing list > <vcely/=/v.or.cz> > inmail.sk> Kopie: > Thema: Re: tumida > 14.01.2005 > 18:50 > Bitte antworten > an "Vcelarska > konference" > > > > > > > Dnes o na www.vcely.sk p.JĂłkai Tibor uverejnil zdroj > informĂĄcii. Tu je jeho celĂ˝ prĂspevok pre tĂ˝ch Äo nesledujĂş tĂşto strĂĄnku: > > "InformĂĄciu o prĂtomnosti tohoto predĂĄtora v MacedĂłnsku som zĂskal eĹĄte > vlani na jeseĹ od predsedu MaÄarskĂŠho zväzu vÄelĂĄrov PĂŠtera Brosa,ktorĂ˝ je > sĂşÄasne zĂĄstupcom maÄarskĂ˝ch vÄelĂĄrov v EurĂłpskom zväze profesionĂĄlnzch > vÄelĂĄrov.Pomery v MacedĂłnsku sĂş uĹž pomerne "balkĂĄnske" a tak by som > povedal > ,Ĺže skĂ´r ano ,ako nie. Je to bohuĹžial iba otĂĄzka Äasu. NaĹĄi veterinĂĄri > hovoria ,Ĺže sme na Tumidu pripravenĂ tak ako EU , teda v podstate nijak." > > >
--------------------------------------------------------------------------------
PĹĂchozĂ zprĂĄva neobsahuje v Zkontrolov_no AntivirovĂ˝m systĂŠmem AVG. Verze: 7.0.289 / VirovĂĄ bĂĄze: 265.6.10 - datum vydĂĄnĂ: 10.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8348
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Navrkal Vladimír --- 16. 1. 2005
RE: myš (8337) (8340) (8344)
Tak tomu neříkám zrovna nejlepí recept na myi , kdy pak kuna dostane chu na včelky tak to pak je i úl na vyhození vykoue a rozkoue ve co se dá. Vláďa
-----Original Message----- From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz] Sent: Saturday, January 15, 2005 6:05 AM To: Vcelarska konference Subject: Re: myi
Na myi je jednoduchý recept! Nosím na včelín zbytky masa a vykrmuji si kunu. Je jich a moc a myi rády!
S přáním hezkého dne Josef Kouba tel. 388 313 969, 603 262 082
----- Original Message ----- From: "G.Pazderka" <gupa/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, January 14, 2005 11:47 PM Subject: Re: myi
> Jsou to potvory. Mám plechové česna na výku kolem 8 mm a přesto se tam > dostane rejsek. Ten je chráněný. Průběh je horí ne u hraboe. Rejsek si > udělá přímo v úle hnízdo z uteplivek a vyvede třeba i mladé. Má ve k > ivotu. Včely uvolněné z chumáče, vodu ze strůpku nebo ze skla a hlavně > klid a do jara. Tehdy ho vyenu při prohlídkách. Hraboi mejdí po česnech > a po dně a mají mnohem větí smůlu, kdy se nabatí a nemohou z úlu přes > zúené česno ven a to hlavně v jarním období tepla zimy.Viděl jsem ji i > popisované (v odborné literatuře) potaení těla myi propolisem. > Identifikace myi v úlu je jednoduchá - na jaře to určitě > ucítíte.-G.Pazderka- >
__________ Informace od NOD32 1.970 (20050113) __________
Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32. http://www.nod32.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8347
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 15. 1. 2005
Re: myi (8337) (8340)
To mně připadá dost riskantní, kuna má taky ráda včely.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Josef Kouba" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, January 15, 2005 6:05 AM Subject: Re: myi
> Na myi je jednoduchý recept! Nosím na včelín zbytky masa a vykrmuji si > kunu. Je jich a moc a myi rády! > > S přáním hezkého dne Josef Kouba > tel. 388 313 969, 603 262 082
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8345
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kouba --- 15. 1. 2005
Re: myi (8337) (8340)
Na myi je jednoduchý recept! Nosím na včelín zbytky masa a vykrmuji si kunu. Je jich a moc a myi rády!
S přáním hezkého dne Josef Kouba tel. 388 313 969, 603 262 082
----- Original Message ----- From: "G.Pazderka" <gupa/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, January 14, 2005 11:47 PM Subject: Re: myi
> Jsou to potvory. Mám plechové česna na výku kolem 8 mm a přesto se tam > dostane rejsek. Ten je chráněný. Průběh je horí ne u hraboe. Rejsek si > udělá přímo v úle hnízdo z uteplivek a vyvede třeba i mladé. Má ve k > ivotu. Včely uvolněné z chumáče, vodu ze strůpku nebo ze skla a hlavně > klid a do jara. Tehdy ho vyenu při prohlídkách. Hraboi mejdí po česnech > a po dně a mají mnohem větí smůlu, kdy se nabatí a nemohou z úlu přes > zúené česno ven a to hlavně v jarním období tepla zimy.Viděl jsem ji i > popisované (v odborné literatuře) potaení těla myi propolisem. > Identifikace myi v úlu je jednoduchá - na jaře to určitě > ucítíte.-G.Pazderka- >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8344
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 15. 1. 2005
Re: myi (8337)
Můj recept na vyhnání hlodavce je úl ucpat a zapálit v něm knot jako při fumigaci. Hlodavec ucítí kouř, dostane pudový strach z ohně a zároveň ze včel, které začnou hučet a po uvolnění česna okamitě z úlu zmizí a u se nevrací. Nebo se včely rozruí natolik, e hlodavce napadnou a zabijí. Pokud jsem mohl posoudit, funguje to dost spolehlivě a myslím si, e včely to nijak moc nezatěuje. Pasti nejsou nijak spolehlivé, včely a pyl v úlu jsou pro něho mnohem atraktivnějí ne návnada v pastích. Co se týká přeití, včelstvo někdy přeije, ale vdy se výrazně oslabí.
Letos bude hlodavců v úlech více. Aspoň tady na severní Moravě bylo léto abnormálně suché, ádný dé, který by je vytopil a a doteď ádný sníh, který by vyhubil ty přebytečné.
Někdy i hlodavec patně odhadne své monosti. Foukači aerosolu nechali naplno otevřená česna a po pár dnech, kdy jsem el zkontrolovat včely, čouhal z česna jednoho úlu něco jako pagát. Zatáhl jsem za něho a vytáhl mrtvolu myice. Pravděpodobně chytila hned při vstupu do úlu více ne dvě ihadla a uhynula na místě, ani se nestačila otočit.
R. Poláek
----- Original Message ----- From: "Langi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, January 14, 2005 9:59 PM Subject: myi
> Jistě jste toto téma ji probírali. Na co nejlépe vylákat my v této době z > úlu a nejraději rovnou do pasti? Můe včelstvo s myí přeít zimu? > Děkuji > Langi
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8343
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka --- 14. 1. 2005
Re: myi (8337)
Jsou to potvory. Mám plechové česna na výku kolem 8 mm a přesto se tam dostane rejsek. Ten je chráněný. Průběh je horí ne u hraboe. Rejsek si udělá přímo v úle hnízdo z uteplivek a vyvede třeba i mladé. Má ve k ivotu. Včely uvolněné z chumáče, vodu ze strůpku nebo ze skla a hlavně klid a do jara. Tehdy ho vyenu při prohlídkách. Hraboi mejdí po česnech a po dně a mají mnohem větí smůlu, kdy se nabatí a nemohou z úlu přes zúené česno ven a to hlavně v jarním období tepla zimy.Viděl jsem ji i popisované (v odborné literatuře) potaení těla myi propolisem. Identifikace myi v úlu je jednoduchá - na jaře to určitě ucítíte.-G.Pazderka-
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 8340
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 8340 do č. 8400)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu