Včelařská konference

Velmi poučné je pročítat knihy a časopisy z minulosti. Mám k dispozici i literaturu z 19. stol. Vůbec nejde o "odbornost". Ta se za léta vyvíjí, ale jde o postavení včelařství přímo ze strany včelařů, jde o spolky, jejichž úroveň byla velmi vysoká a v neposlední řadě i o vztah státu k včelařům. V té poslední otázce zjistíte, že v posledních 200 letech se stát v této době chová ke včelařům úplně nejhůř.
K otázce demokratického přístupu - odmítám systém, který dává stejná práva "včelaři", jemuž z pěti včelstev padnou přes zimu tři hlady a on si v sezóně chytí tři roje se včelařem jako je např. p. Kolomý a jiní (omlouvám se za jmenování). Připouštím, že je to prioblém, ale přikláněl bych se k počtu hlasů podle počtu včelstev.
A nyní - co vlastně chceme na Svazu? Já osobně mám názor, že organizovanost má velký význam kladný při léčení, při pojištění, při náhradách za likvidovaná včelstva. Otázka Výzk. ústavu je rámcově taky v pořádku. Co by Svaz naprosto neměl dělat - podle mého názoru- podnikat např se Včelou Předboj apod. A naprosto postrádám dvě věci. První je tlak na Veterinární správu, aby bylo možno z moci úřední zlikvidovat nebezpečná včelstva. Týká se to např. naprosto neevidovaného převážení včelstev z karanténních oblastí nečleny Svazu - vím o čem mluvím. Druhá věc je malá snaha o proniknutí do sdělovacích prostředků, do solidního postavení vůči politikům, do neustálého zdůrazňování významu včelařství ve společnosti, tlak na zveřejňování nízké kvality dovozových medů apod. Lidé na to skutečně slyší, ale musí být přesvědčováni. Pokud včelaři sami nezvýší své postavení ve společnosti, nemohou očekávat, že jim někdo něco dá dobrovolně. Až bodou oficiální představitelé a spolky pracovat jako třeba za Rakouska-Uherska, bude i med mít lepší cenu.