Včelařská konference

Musím reagovat na příspěvek př. Jirky S.
Na rozdíl od něho si nemyslím, že velcí včelaři by mohli být ohrožením svazové činnosti. Co se týče jejich přínosu, tak je neoddiskutovatelný minimálně v tom, že jsou to tahouni vývoje. Je to skoro deset let, myšlenka začít včelařit se stala rozhodnutím a začal jsem schánět informace. Jako laikovi mi samozřejmě přišli malované včelínky naprosto úžasné, navštívil jsem několik včelařů, vyslechl si úžasné povídání o včelách a následně mi z toho šla hlava kolem. Jediné co se mezi nimi shodovalo bylo to, že jsou trubci, matka a dělnice. Dostal jsem do začátku postarší budečák se slibem, že možná bude v květnu roj. Pak jsem náhodou potkal včelaře, který měl asi 50 včelstev. Ten po vyslechnutí mojí anabáze a prezentování mých čerstvě nabytých nadšených názorů zalomil rukama a věnoval mi pár rad a rozloučil se s tím, že teď nemá čas, ale že bude za týden u včel a že se tam sejdem. Když na setkání došlo, tak měl včelín (vůbec ne malovaný a používal ho spíše jako skladiště), většinu úlů naskládaných různě okolo lesa. Úly měl úplně jiné, nástavkové Hmm. Moc mě to tenkrát neoslovilo. Mnoho romantiky, na rozdíl od předchozích včelařů, v tom nebylo. Ale byl přesvědčivý a sehnal mi ke koupi dvě včelstva v tachovácích. Zaplaťpámbůh. Jedině díky tomu stále včelařím, sice nyní již v jiných nástavkových úlech, ale stále!!!
Nejcennější položkou v dnešní době je ČAS. Nejsem ani důchodce, ani nemám „odrostlé děti“, atd.. Když včely potřebují nutný zásah, tak vím, že mi stačí 5, max 10min na včelstvo. Když mám čas, tak si s nimi užívám. Včelstva se mi nerojí, jsou silná, zdravá.
Tímto chci říci, že to důležité pro chov včel jsem se dozvěděl od větších včelařů, protože to nedůležité si nemohou z časových důvodů dovolit. Za to jim díky.

Co se týče obavy o „koupení si hlasů“ obchodníky s medem, tak si myslím, že asi existují jiné, méně nákladné a náročné možnosti, jak ovlivnit trh s medem, než si pořídit vlastní sta a sta včelstev.

Pavel Benda