76373

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Langi (213.192.59.130) --- 27. 3. 2005
sololit

Financne zajimave mi pripadaji nastavky pr. Brinka viz. http://www.brinek.cz/uly.html . Mate nekdo zkusenost se sololitovymi nastavky? Ja mam palubky a hobraky. Hobraky dosluhuji a tak shanim nove, ale bohuzel o tom jak se chova sololit ve vcelnici nic nevim.
Dekuji za odpoved.
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 27. 3. 2005
Re: dotace a napajeni (9445)

Zdravim,
jakykoliv zemedelsky subjekt (OSVC, PO) muze pozadat o primou investicni podporu z Operacniho programu jez je soucasti dotacniho systemu MZe CR. Postup prihlasovani do programu je popsan na http://www.mze.cz/default.asp?ch=74&typ=1&val=32252&ids=773 doporucuji kontaktovat Vasi mistne prislusnou Zemedelskou agenturu. Pro letosni rok je jiz po terminu, ale pristi rok bude obdobny.

Procetl jsem vsechny prispevky do diskuze tykajici se napajeni a mam otazku ohledne doletu. Mam vodni zdroj cca 200 metru od vcelnice, je to v jarnim obdobi pouzitelne nebo mam pristavit napajecky?
Za radu dekuji.

Hezke svatky !
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vhajek (83.208.142.234) --- 26. 3. 2005
Re: Spojení slabocha s mikrovčelstvem (9445) (9446)

Asi by stalo za zkousku spojit oddelek s jinym silnym vcelstvem pres mrizku a vytvorit tak dvojmatecne vcelstvo. Je treba sledovat vyvoj rojove nalady a v prvni dekade kvetna vcelstva opet rozdelit. Popis najdete na strankach PSNV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 26. 3. 2005
Spojení slabocha s mikrovčelstvem (9445)

Z vloni pořízených oddělků jeden vyzimoval tak slabý (chomáč spíš 4 než 5
uliček), že 2 nástavky Optimalu (ve kterých zimovaly všechny) nezvládá. Má
smysl ho spojovat s mikrovčelstvem (v podstatě záložní matkou) zazimovaným
na 5 plástech 42*17? Pokud ano, jak to nejlépe udělat?

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlasta (193.165.73.36) --- 26. 3. 2005
dotace

Přátelé jak se říká jedna pani povídala..., ale na každém ...pravdy trochu. Podařilo se mi získat informaci, že EU uvolnilo peněžní prostředky na dotování českých včelařů při koupi mového medometu. Nemáte prosím vás někdo určité a konkrétní informace, za každou informaci předem děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

valenta (83.208.6.34) --- 26. 3. 2005
velikonoce

Příjemné prožití svátků velikonočních přeje všem účastnkům
včelařské konference Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 3. 2005
Re: květy (9429) (9438) (9441)

Dobrý den,
Cca 330 m nad mořem, severní strana Beskyd v severomoravském kraji. Lýkovec
pěstujeme odjakživa na zahradě, je to dost dekorativní malý keřík na jaře
květy a vůní a v létě bobulemi. Letos mě příjemně překvapil, napolo rozkvetl
a voněl už v lednu, čekal jsem, že květy zmrznou, jako se to stává dost
často, ale teď rozkvetl zase a hodně. Jinak v listnatých lesích se tady
vyskytuje relativně dost často, to je ve vhodných lokalitách tak do několika
keříků v okruhu 100 metrů. Myslím si, že mu tady vyhovuje místní jílovitá
nepropustná půda, která vytváří místy dostatečně vlhká stanoviště i na
svazích. Včelařský význam v takovém malém množství přirozeně nemá. Jinak u
mně je teď na řadě spíše zužování a uteplování včelstev než rozšiřování a to
někdy během dalšího týdne, kdy se do nich budu dívat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká Matela" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 25, 2005 9:44 PM
Subject: Re: květy


> Dobrý den,
>
> určitě jste to již někde v této konferenci napsal (jakožto častý
> přispěvovatel do diskusí), ale kde se nachází Vaše stanoviště? V jaké
> nadmořské výšce?
> Lýkovec (předpokládám Lýkovec jedovatý) je dost vzácný. Už jen z toho
> hlediska by mne zajímalo kde se nachází a zda tak hojně, že to má z
> včelařského hlediska větší význam (není-li to tajné ;-).
> Kdy předpokládáte první rozšiřování včelstev? (umožňuje-li to Váš úlový
> systém). Budete se řídit kalendářem nebo situací v podmetu?
>
> S pozdravem
>
> Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Navrkal Vladimír (e-mailem) --- 26. 3. 2005
RE: kv?ty (9429) (9438)

Tak to zatím jen tiše závidím u nás tak akorát kvetou sněhuláci.
Vláďa (Svoboda nad Úpou)

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Friday, March 25, 2005 1:47 PM
To: Vcelarska konference
Subject: kv?ty

Dobrý den
Dneska tady létají jak divé.
Z květů končí líska, končí lýkovec, ten rozkvetl poprvé už v lednu před
mrazy, naplno kvetou sněženky a bledule, začínají krokusy, sedmikrásky a
petrklíče. Rozkvétá vrba klon S021. Nejvíc létají na lýkovec, krokusy a
vrbu.

R.Polášek



__________ Informace od NOD32 1.1034 (20050324) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (62.141.24.1) --- 25. 3. 2005
Re: květy (9429) (9438)

Dobrý den,

určitě jste to již někde v této konferenci napsal (jakožto častý přispěvovatel do diskusí), ale kde se nachází Vaše stanoviště? V jaké nadmořské výšce?
Lýkovec (předpokládám Lýkovec jedovatý) je dost vzácný. Už jen z toho hlediska by mne zajímalo kde se nachází a zda tak hojně, že to má z včelařského hlediska větší význam (není-li to tajné ;-).
Kdy předpokládáte první rozšiřování včelstev? (umožňuje-li to Váš úlový systém). Budete se řídit kalendářem nebo situací v podmetu?

S pozdravem

Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (62.141.24.1) --- 25. 3. 2005
Re: Plíseň v úle (9437)

Zdavím,

Můžu se zeptat na několik informací?
1) jsou nástavky nějak natřeny?
2) byla přes zimu pod strůpkem fólie?
3) jaké máte dno, zasíťované?
4) kolik oček bylo otevřeno?
5) na kolika nástavcích bylo včelstvo zazimováno?

> Letos jsem poprvé zimoval ve dvou tenkostěnných
> nástavcích. Objevila se mi v úle plíseň. Můžete mi poradit
> co stím a jak příště zimovat, aby se mi plíseň v úle
> neobjevila?

Z dotazu nebyla zřejmá ani jedna odpověď na výše uvedené (a podle mě důležité, alespoň některé z nich) otázky. Buďte prosím příště ohledně dotazů konkrétnější. Snad po zveřejnění informací bude mít alespoň několik zkušených včelařů nápad, jak problémům s plísněmi předejít.

S přáním pěkného dne

Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Stonjek (194.108.98.14) --- 25. 3. 2005
Nákup lahví v Dubí

Pro všechny, kteří se v dohledné době vydají do skláren v Dubí na nákup lahví.Došlo ke změně a ve sklárnách neberou hotové peníze. Takže kdo ví co chce je nejlépe se spojit s pí.Teplou tel:417517230 ta vám sdělí celkovou sumu a číslo účtu a vy s potvrzením z peněžního ústavu vyrazíte na nákup. Kdo neví a chce si vybrat tak se potom musí vrátit do Teplic tam v bance zaplatit a pak se vrátit. Jinak počítejte všude s problémy a buzerací. Mému dopravci tímto systémem trvalo naložení a opuštění závodu 3 hodiny a to nebyl nikde nával. Takže až pojedete do Dubí neplýtvejte optimismem a počítejte s větší časovou prodlevou. Na druhou stranu ono je dobré si připomenout jak to vypadalo za hluboké totality. Ať váš nákup proběhne ve větší pohodě! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 3. 2005
květy (9429)

Dobrý den
Dneska tady létají jak divé.
Z květů končí líska, končí lýkovec, ten rozkvetl poprvé už v lednu před
mrazy, naplno kvetou sněženky a bledule, začínají krokusy, sedmikrásky a
petrklíče. Rozkvétá vrba klon S021. Nejvíc létají na lýkovec, krokusy a
vrbu.

R.Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 25. 3. 2005
Plíseň v úle

Dobrý den, letos jsem poprvé zimoval ve dvou tenkostěnných nástavcích. Objevila se mi v úle plíseň. Můžete mi poradit co stím a jak příště zimovat, aby se mi plíseň v úle neobjevila? Díky Martin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda (e-mailem) --- 25. 3. 2005
Re: bytove jadro (9429) (9430) (9432)

Umakartu bych se vyhybal. Nemohu si pomoci, ale umakart mi smrdi. A pokud si dobre pamatuji, tak medy natahuji pachy z okoli. Budou-li uly z umakartu - mohlo by se to tedy i projevit v kvalite medu?!

Kuba


> Josef Kouba napsal(a):
> > To je dobrá nápad! Desky mají dobrou povrchovou úpravu z umakartu, určitě
> > jsou zdravotně nezávadné, když byly použity pro bytovou výstavbu.
> >
> > S přáním hezkého dne Josef Kouba

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 1000 MB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 3. 2005
Re: bytove jadro (9429)

Formalínu bych se nebál, je to těkavá látka a za ty roky určitě co mohlo
vyprchat, tak už je pryč. Obavy bych měl trochu z látek typu fenolu. Ty
staré umakarty se mohly dělat z všeličeho a technologie při výrobě taky
nemusela být dodržena, takže by tam mohlo být dost nezpolymerovaných látek,
které by se mohly i po tak dlouhé době uvolňovat. Rozhodně na 99,9 % by
takový materiál nezpůsobil přímo nějakou otravu včel. Mohly by se z něho
uvolňovat látky, které by se třeba nelíbily včelám. Ty by pak byly v těchto
úlech o něco divočejší než v jiných úlech. Nejpravděpodobněji se ale z
umakartu stejně jako z hodně jiných plastů bude něco uvolňovat, co se bude
hromadit v vosku a propolisu, ale bude to zjistitelné pouze v laboratořích.
Běžný včelař nebude mít šanci to poznat.
Na umakart bych doporučil test čichem. Kousek umakartu zbrousit do hloubky
pilníkem, tím se dostanou k povrchu příslušné těkavé látky a obroušené místo
posoudit čichem, jak moc smrdí a rozhodnout se, jestli takovou hmotu pustit
do včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 24, 2005 1:14 PM
Subject: Re: bytove jadro


> Zdravim.
>
> No nevim, jestli je na miste takove nadseni, je znamo, ze tyto hmoty
> jsou bud fenolformaldehyd nebo mocovinoformaldehydove pryskyrice a ten
> formalin z toho porad leze ven. Pred nekolika lety se to dost probiralo
> v ruznych mediich, kolik formaldehydu vyleza z drevotriskoveho nabytku.
> Pak to utichlo.
>
> Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Benda (83.208.203.223) --- 24. 3. 2005
Re: RE:Ometák (bylo Re: Léčení) (9427)

Myslím si, že tento ometač se asi těžko koupí, protože vysledná cena by asi byla neakceptovatelná pro většinu včelařů. Takže zbývá samovýroba. Jsem ve fázi budování svého včelařského mikroprovozu (potřeba nových nastavků, odvíčkování.....), tudíž nepochybuji, že mě letos čeká opět smetáček. :o)

S pozdravem

Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: Audit ve V?ele P?edboj (9360)

Vůbec se mi nelíbí když používáš můj podpis a stydíš se za svoji adresu samo
o sobě to něco vypovídá

Pepan

----- Original Message -----
From: "pepan" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 21, 2005 4:52 PM
Subject: Audit ve V?ele P?edboj


> V době prodeje Předboje jsem zjistil, že u žádného jednání o prodeji není
> přítomen předseda Mandík, ale vše zařizuje a připravuje Peroutka s
> Machovou. Protože znám Peroutku moc dobře a vím, čeho všeho je schopen,
> začalo moje podezření, že se nejedná zrovna o čistý obchod, sílit. Když se
> objevil velmi těsný vztah mezi Machovou a jedním z kupujících Léblem,
> nabylo mé podezření konkrétních obrysů. Od té doby pečlivě sleduji práci
> Peroutky i jeho sekretariátu a mohu tě důvěrně ujistit, že se jedná o
> pěknou žumpu, jejíž obsah je nutno peroutkovcům těsně před sjezdem
> naservírovat.
> Pokud jdeo poslední vývoj v kauze Předboj, byla zpracována zpráva
auditora,
> mimo jiné s konstatováním, že pohledávka ČSV ve výši 12,5 milionu vůči
> Předboji je promlčena. Každá pohledávka, o kterou se nikdo nestará,
> nevymáhá ji, nebo nezajistí alespoň uznání dluhu, je po 4 letech ze zákona
> promlčena. Toto je čistá práce Peroutky a Machové. Jsme tedy zase o něco
> chudší. Pikantní je, že tuto zprávu měl Šmíd, Peroutka i Machová již před
> posledním zasedáním ÚV i předsednicta a vše zatajili. Naopak podnikli
> maskovací manévr. Podali trestní oznámení na Kořána a všem zdělili "O
> Předboj se až do vyšetření Kořána nestarejte ať něco neskazíte". Získali
> tím cca. rok času na zametení stop a důkazů a tím možnost hladkého průběhu
> sjezdu. Činnost těchto lidí je bez problémů možno kvalifikovat jako
> poškozování věřitele, zneužívání inforamcí v obchodním styku a hrubý střed
> zájmů. Nekorektnosti jako zatajování informací před ÚV, nebo likvidace
> dopisů členů ČSV s připomínkami, kritikou Peroutky, nebo dotazy ke kauze
> Předboj nepočítám.
> Protože máš o vše vážný zájem, pustím ti ještě jednu lahůdku. Machová,
> právnička svazu, měla od 1.4.2002 do 31.12.2004 platnou smlouvu o právním
> zastupování Včely Předboj a.s. Je to jako kdyby tě u soudu stejný právník
> žaloval i obhajoval. Sám vidíš, že i malá špička ledovce je zajímavá.
> Protože ÚV i předsednictvo již ztratilo schopnost seberegenerace,
> neočekávám žádné vážné dopady.
> Vše začne, až se v té špíně někdo bude chtít patlat a podá trestní
> oznámení.
> Jsem s pozdravem SVAZ SI ROZVRACET NEDÁME. Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: bytove jadro (9429) (9430)

Zdravim.

No nevim, jestli je na miste takove nadseni, je znamo, ze tyto hmoty
jsou bud fenolformaldehyd nebo mocovinoformaldehydove pryskyrice a ten
formalin z toho porad leze ven. Pred nekolika lety se to dost probiralo
v ruznych mediich, kolik formaldehydu vyleza z drevotriskoveho nabytku.
Pak to utichlo.

Zdravi PP.


Josef Kouba napsal(a):
> To je dobrá nápad! Desky mají dobrou povrchovou úpravu z umakartu, určitě
> jsou zdravotně nezávadné, když byly použity pro bytovou výstavbu.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (elaborát :) (9423)

Dobrý!!!
Tomu se říká koplexní informace!! Ten student jistě bude mít radost!

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 24, 2005 10:24 AM
Subject: Re: dadant a langstroth (elaborát :)


> Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x
> 300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2
> (oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné
> loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro
> ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz
> http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací
> přepážka.
>
> Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit
> historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v
USA
> teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i
> Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy.
>
> Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o
> dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky
(mezistěny
> L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého
> díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného
> trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla.
> Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď
sekcemi
> nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době
(druhá
> polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth
> tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro
> včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole.
>
> Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé
> evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a
> jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš
> malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v
> medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co
> bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišťový rámek (resp. jeho rozměr)
> převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha,
> pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm
(dílo
> 460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků
> známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant
> usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první).
>
> V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova
úlu,
> kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před
> emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského
> časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes
> milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po
> svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt.
> Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na
> čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy
> plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče
> na 37 mm a přidáním 12. plástu.
>
> V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena
(oproti
> Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější),
> později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To
vedlo
> ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož
modifikace
> spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce
> před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň
> došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo
> dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel
za
> ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek
> Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze
> plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový
nástavek
> Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2.
> Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší
> manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl
> podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé
> plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak
přispívá
> k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje
> odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy
> nekontaminovaných medníkových plástů.
>
> Zdraví
>
> J. Čáp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: bytove jadro (9429)

To je dobrá nápad! Desky mají dobrou povrchovou úpravu z umakartu, určitě
jsou zdravotně nezávadné, když byly použity pro bytovou výstavbu.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Duan" <macura/=/unipo.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 24, 2005 11:29 AM
Subject: bytove jadro


> videl som na stanovisti u jedneho vcelara nastavky vyrobene z dosiek z
> rozobraneho bytoveho jadra. Tieto dosky su hrube 2,7 cm, vnutornu vypln
> tvoria polystyrenove dosky z oboch stran je nalepeny umakart. Otazka do
> konferencie: Je to zavadne alebo nie? Su o takejto vyrobe nejake poynatky?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dušan (194.160.193.211) --- 24. 3. 2005
bytove jadro

videl som na stanovisti u jedneho vcelara nastavky vyrobene z dosiek z rozobraneho bytoveho jadra. Tieto dosky su hrube 2,7 cm, vnutornu vypln tvoria polystyrenove dosky z oboch stran je nalepeny umakart. Otazka do konferencie: Je to zavadne alebo nie? Su o takejto vyrobe nejake poynatky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (elaborát :) (9423)

Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x
300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2
(oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné
loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro
ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz
http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací
přepážka.

Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit
historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v USA
teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i
Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy.

Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o
dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky (mezistěny
L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého
díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného
trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla.
Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď sekcemi
nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době (druhá
polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth
tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro
včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole.

Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé
evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a
jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš
malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v
medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co
bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišťový rámek (resp. jeho rozměr)
převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha,
pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm (dílo
460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků
známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant
usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první).

V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova úlu,
kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před
emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského
časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes
milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po
svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt.
Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na
čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy
plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče
na 37 mm a přidáním 12. plástu.

V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena (oproti
Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější),
později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To vedlo
ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož modifikace
spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce
před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň
došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo
dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel za
ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek
Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze
plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový nástavek
Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2.
Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší
manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl
podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé
plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak přispívá
k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje
odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy
nekontaminovaných medníkových plástů.

Zdraví

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2005
RE: RE:Ometák (bylo Re: Léčení)

       
Zdravím Pavle.

Příteli máš úplně stejné představy jako já. Ty to zařízení budeš vyrábět a
nebo ho někde seženeš ??

Dík mirek




       taková, že vyjmu medový plást z úlu obsednutý včelami, zasunu do
ometacího
       zařízení, vyjmu ometený plást a vložím ho do přepravní bedny. Akce
na        4-5

       Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (e-mailem) --- 24. 3. 2005
RE: Spolehlivost vyetření měli (bylo Léčení)

Počítají se jen samičky. Samečci jsou tak malí, že nejsou vidět.
Libor Jarolím

> A nepočítají se třeba jenom samičky? Ty tvoji měli určitě pindíky! :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (9423)

Nevčelařím ani v jednom z nich, ale jen tak na zkoušku jsem zkusil zadat
heslo dadant do Seznamu a vylezlo 22 odkazů.... Určitě to v některém z nich
bude. Jinak délku rámků snad mají stejnou, liší se snad jen tím, že jeden z
nich používá v plodišti vysoké rámky a v medníku nízké, druhý má všechny
rámky stejné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "michal" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 11:17 PM
Subject: dadant a langstroth


> prosim potrebuji do seminární práce napsat neco o úlech dadant a
langstroth
> a nikde nemůžu sehnat nic o dadantu.prosím napiste mi nekdo na email jaké
> jsou hlavní rozdíly mezi nimi a trochu charakteristiku díky michal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: Spolehlivost vyšetření měli (bylo Léčení) (9388)

Už je to několik let, takže nevím. Nějaká na střední Moravě, Přerov,
Prostějov nebo Olomouc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 4:49 PM
Subject: Re: Spolehlivost vyšetření měli (bylo Léčení)


> Která to dělala laboratoř? Mám podobnou zkušenost z letoška, kdy u 1
> včelstva z 10 na stanovišti jsem při odběru měli napočítal na podložce
> několik (7 - 9) roztočů a výsledek vyšetření z laboratože veterinární
správy
> z Č.B. byl negativní. Že by se do odevzdané měli neprosál ani jeden se mi
> taky nechce věřit.
>
> J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

michal (194.213.62.52) --- 23. 3. 2005
dadant a langstroth

prosim potrebuji do seminární práce napsat neco o úlech dadant a langstroth a nikde nemůžu sehnat nic o dadantu.prosím napiste mi nekdo na email jaké jsou hlavní rozdíly mezi nimi a trochu charakteristiku díky michal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 23. 3. 2005
Re: RE:Ometák (bylo Re: Léčení) (9400) (9417) (9421)

Nejsem asi sám, kdo je zvědavý jak by takový ometač fungoval v praxi. Držím ti palce abys ho do letošní sezony stačil vyrobit a podělil se s námi o zkušenosti. Já jsem zkoušel lecos a jako mnoha dalším se mi nejvíc osvědčil plechový smyk do podmetu. Nástavek s medem si dám stranou, nový nasadím, úl zavřu a potom ometám. Podle mého je to k včelám nejšetrnější a v době slídivostí nejjistější způsob jak odebírat med. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Benda (83.208.203.223) --- 23. 3. 2005
Re: RE:Ometák (bylo Re: Léčení) (9400) (9417)

Motorový ometač včel jsem viděl na konferenci zlepšovatelů v Praze na Letné (r.2002). Prezentovali to tam rakouští včelaři. V hřídelkách neměli alobal, ale nastříhaný igelit. Hřídelky byly poháněné dvěma motorky ze stěračů. Geniální nápad. Při vsunutí ruky to působilo jako silné lechtání asi jako když projedete olistěný keř pámelníku. Určitě to včelám neubližovalo, ale "síla ometání" byla dostatečně silná pro daný účel. Celé to bylo umístěné v kruhové desce, která pasovala na velký plastový soudek od fasádních barev. Byl provrtaný 3mm dírami v pruzích po celém obvodu kvůli dostatku vzduchu. Jeho průhledná barva způsobovala to, že včely údajně nelezou nahoru zpět do ometacího zařízení. Za toto zařízení získali třetí cenu.
Viz včelařství 1/2003 str.15 a fotku naleznete ve včelařství 2/2003 na str.38
Používají to na tvoření smetenců.
Vážně uvažuji o tom, že to vyzkouším na odběr medu. Moje představa je taková, že vyjmu medový plást z úlu obsednutý včelami, zasunu do ometacího zařízení, vyjmu ometený plást a vložím ho do přepravní bedny. Akce na 4-5 sekund. A další a další a další. Po odebrání medných plástů sejmu "ometací hlavici" z plastového soudku, klepnu se sudkem a včely z něj převrátím zpět do úlu. A hurá na další úl. Vypadá to přinejmenším zajímavě. :o)

Přeji vám krásné jaro

Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 23. 3. 2005
Re: Spolehlivost vyšetření měli (bylo Léčení) (9388) (9419)

A nepočítají se třeba jenom samičky? Ty tvoji měli určitě pindíky! :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Spolehlivost vyšetření měli (bylo Léčení) (9388)

Která to dělala laboratoř? Mám podobnou zkušenost z letoška, kdy u 1
včelstva z 10 na stanovišti jsem při odběru měli napočítal na podložce
několik (7 - 9) roztočů a výsledek vyšetření z laboratože veterinární správy
z Č.B. byl negativní. Že by se do odevzdané měli neprosál ani jeden se mi
taky nechce věřit.

J. Čáp

> Co se týká počtů roztočů v měli, mám jednu zajímavou zkušenost. Před
> několika roky se mi nelíbilo, jak mi důvěrník léčil včely. Rozhodl jsem se
> přidat do směsného vzorku další roztoče v počtu 3 kusy na úl, aby byl
důvod
> přeléčit včely ještě nátěrem na jaře. Jaké pak bylo moje překvapení, když
> zjištěný počet roztočů ve vzorku byl zhruba jeden roztoč na včelstvo.
Takže
> s tím vyhodnocováním je to všelijaké a vzorek měli je při vyhodnocování
> zničen, takže kontrola není.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (82.99.129.160) --- 23. 3. 2005
Re: Léčení (9388)

>Tak včera volal důvěrník a výsledek léčení byl 31 roztočů na 8 včelstev.
---------------

Ing.Veselý z Dolu nedávno říkal, že loni byly velmi dobré podmínky pro rozmnožení roztočů. Bylo hodně rojů a roztoči se promíchali a "vylepšili si chov". Celkově je velký nárůst pozitivních vyšetřebá vzorků. Žádnou paniku, natře se plod, vyfumiguje a jede se dál.

Mě víc vadí ti včelaři, co ošvindlují vzorky a myslí si jak na veterinu vyzráli. Veterinář nám vydal už vyhlášku na jarní léčení a jsou tam pokuty za neprovedení pro nepodnikajícího až do 50000.- a 2000000.- pro podnikatele.

Už mi holky konečně včera nosily pyl :-)). Dnes je to slabý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: RE:Ometák (bylo Re: Léčení) (9400)

Husy se těžko shánějí. Proto jednou za čas koupím velkého živého krocana z
výkrmny. Dál to je jasné.

Co se týká organizace, tak při práci v zadovácích sedím na stoličce a téměř
nevstávám, všechno mám připraveno v dosahu. Rámky, které potřebuji zbavit
včel, nechávám na konec v bedně. Takže vyberu rámky, které potřebuji,
následně ostatní rámky vložím do do úlu tak, jak to tam potřebuji i s
novými, kromě posledních asi dvou, protože kdyby byly zadováky plné rámků až
po konec, včely by se rozlézaly. Včely instinktivně zalézají ze světla do
temné díry - úlu. Včely oklepávám a ometám do úlu a na náběh, který je
položený na dvířkách úlu. Pokud včely "foukají" ven a nechtějí do úlu, tak
je pokouřím a smetu peroutkou. Po ometení všech vybraných rámků vracím
poslední dva rámky do včelstva, smetu do úlu všechny včely mimo a nasadím
okýnka. Ometené rámky dávám do zakryté bedničky. Málokdy to musím udělat
tak, že musím otřepávat rámky se včelami do úlu a teprve potom v tom úlu
pracovat, ale nevidím v tom žádný větší problém. V zadovácích by mohl
včelařit klidně i invalida na vozíku, pokud má v pořádku ruce.

U nastavků místo sezení chodím. Jeden, dva prázdné nastavky položené na
rovnou plochu, plech, nebo igelit mám uložené co nejblíže za sebou jako
odkládací pro rámky a taky jako odkládací pro celé nastavky. Pokud odkládám
něco na úly, tak jen na ty, co už jsou udělány. Rámky od medu, které by
lákaly včely a ometené rámky dávám za křoví tak 10 metrů od úlů. Taky se
snažím nejdřív vybrat rámky určené k odběru, potom složit s novými rámky
celý úl a až nakonec otřepávám a ometávám rámky se včelami rovnou zpátky do
úlu. Žádný smyk nebo roják pro smetené včely nepoužívám. Během práce dopředu
před úl nechodím, nemám proč. Dřepy by se daly omezit, kdybych měl nějaký
manipulační stojan s místem pro cca tři nastavky vedle sebe, ten bych
umísťoval tak, aby když pracuji v úlu, ho měl za zády. Určitý problém je
taky v tom, včely z nastavků položených na zemi s oblibou napadají moje
ponožky v botách, asi jim nevoní, stejně jako mně. Taky některé rámky je
nutné kvůli možné přítomnosti matky otřepat pod mřížku, dříve, než složím úl
zpátky, ale taky žádný velký problém v tom nevidím. U nastavků je velká
výhoda, že v případě třeba náhlé změny počasí nebo nečekané přílišné
divokosti včelstva atd je možné během pár minut nastavky s rámky naházet na
sebe a úl zavřít, u zadováků to nejde. Je možné, že způsob práce u nastavků
budu ještě měnit.

Asi tak

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 10:34 AM
Subject: RE:Ometák (bylo Re: Léčení)


Já používám včelařský smetáček. Lze koupit v každé včelařské prodejně. S
rámkem napřed zatřepu (držímho přitom oběma rukama) a teprve zbylé včely co
se dobře drží ometám smetáčkem.

Už jsem byl i upozorněn na to, že smetáček dráždí víc než husí brko, ale na
běžnou práci to stačí.
Poznal jsem to jen při ometání roje z kmena dvoumetrového hustého smrčku. To
nešlo a ještě byly velmi protivné. :-)
S jiným ometákem zkušenosti nemám.

A hele přátelé, jak to organizujete při vytáčení a ometání?
Pokud nesmetám do rojáku (jako že většinou ne) tak mám před česnem náběh a
smetám včely na něj. Je to při tom hrozné skákání.
Vytáhnout rámek.
Otřepat a omést včely před úl.
Schovat rámek do krabice pod plachetku.
A znova a dokola.
Když je včelstvo na kraji tak není žádný vážný problém, stojím na místě,
vytahuju z boku, předkloním se trochu před česno a pak krok za úl a do
bedny. jen toho místa okolo, kdyby bylo více ať nemám strach, že do něčeho
šlápnu. Ale když včelstvo není přímo na kraji, tak s každým rámkem uběhnu
kilometry. Vytáhnu ho vzadu, otřepat vpředu a při tom oběhnout ostatní úly.
Při mých 4 až 6 včelstvech to tak dělat jde, ale už u 10 to musí být na
zbláznění. Rozestavět včelnici tak aby byly vedle sebe jen dva a pak velká
mezera nemůžu. Takže jak to děláte.
Už jsem byl na radu u zkušenějšího přítele. Ale když mi vysvětlil, že to
dělá úplně stejně jako já i ve včelíně, tak mi došla řeč. :-(
Ahoj
Libor Jarolím

PS: a máme tu produktivitu práce.


> Ještě dotaz. Někdy v minulosti se tu hovořilo o takzvaném ometáku rámků
při
> medování. Dá se to někde sehnat a kdo s tím má zkušenosti ?
> Já i při 8 včelstev bych chtěl uživatelské pohodlí. Když jsem měl
netradiční
> rámek dlouhý 36 - tak jsem to shazoval bouchnutím. 2 centimetry navíc
hrozí
> zlomením rámku :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Léčení (9388)

Zdravím,
vedle pozdní matky se musí uvažovat vždy i s počasím. Letos byl podzim až do
poloviny ledna extrémně teplý. Mezi vánočními svátky jsem byl ve třech
včelstvech s matkami 2004 vylíhnutými v červnu a ve dvou úlech jsem našel
buňky zavíčkovaného plodu. Omezená snůška pylu byla ještě během prosince.
Ale to je extrém, ty včely byly v utepleném zadováku v jednom nastavku -
plodišti. A krmil jsem ještě v říjnu.
U zasíťovaného dna se mně jednou stalo, že foukači zastrčili hubici pod
podložku a zasíťovaným dnem "ošetřovali" venkovní prostředí.
Co se týká počtů roztočů v měli, mám jednu zajímavou zkušenost. Před
několika roky se mi nelíbilo, jak mi důvěrník léčil včely. Rozhodl jsem se
přidat do směsného vzorku další roztoče v počtu 3 kusy na úl, aby byl důvod
přeléčit včely ještě nátěrem na jaře. Jaké pak bylo moje překvapení, když
zjištěný počet roztočů ve vzorku byl zhruba jeden roztoč na včelstvo. Takže
s tím vyhodnocováním je to všelijaké a vzorek měli je při vyhodnocování
zničen, takže kontrola není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 6:24 AM
Subject: Léčení


Zdravím přátelé.

Tak včera volal důvěrník a výsledek léčení byl 31 roztočů na 8 včelstev.
Léčení proběhlo - 2x fumigace a 1x aerosol.
Včelstva mám ve dvou nástavcích 39x24x11. Na fumigaci jsem vyndal v horním
nástavku boční rámek a pásek byl zavěšen na drátu v horní třetině.
U aerosolu jsem nebyl - ale snad to dělali odborníci - mám vysoké podmety.

Tak kde se stala chyba ?

Zítra jdem natírat :-((

Mirek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: bez předmětu (9397)

Střetly se dva instinkty včelstva, první umístit poslední plod pod zásoby a
zásoby ukládat shora dolů a druhý umístit poslední plod dole u česna, kde je
čerstvý vzduch a dostatek kyslíku. Měl jsi štěstí, mohlo to taky dopadnout
tak, že většina zásob by skončila v nejhořejším nastavku a plod dole s
tenkým proužkem zásob. Ty zásoby dole by včely spotřebovaly v prvních
mrazivých týdnech a na zbytek zásob by se přes prázdné plásty nedokázaly v
zimě přesunout. V nastavcích, kde je dole ve většině plochy zasíťované dno
se to stává málo, síť totiž umožňuje dostatečnou dodávku kyslíku i v případě
plodu umístěného někde nahoře pod zásobami v nejhořejším nastavku. Pokud by
ale v nastavku nebylo zasíťované dno a jediný vletový otvor by bylo česno
dole, asi by většina včelstev umístila poslední plod a zimní chumáč dolů.
Platí ale taky takové pravidlo, že pro určitý zlomek včelstev neplatí žádné,
takové včelstvo i bez zásahu včelaře si sedne během nakrmení tak, že třeba
nemá šanci přežít zimu. Proto já jsem jednoznačně pro poslední prohlídku
včelstva po nakrmení někdy v druhé polovině září. V nastavcích je to
záležitost tak dvou minut.
Je otázka, jaké zimování je lepší. Pokud takhle sedí dole, vzduch ohřátý
chumáčem proudí kolem něho nahoru až ke stůpku, včely zimují chladněji, ale
taky sušeji. Pokud sedí pod strůpkem, teplý a vlhký vzduch víceméně.zůstává
kolem chumáče. Asi, pokud je venku -20, je lepší, když sedí nahoře. Pokud je
venku 0, lepší, když sedí dole.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "milo" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 10:18 AM


> Minulý rok jsem dělal pokus - podle mnohých rad jsem při krmení nezužoval
> včelám prostor, takže např. v Tachováku jsem krmil na třech nástavkách.
> Připadalo mi to celkem vhodné, protože ve dvou plodištních bylo celkem
plno
> (medné věnce, p&#255;l, plod) a tak by moc místa na zpracování zásob
> neměly. Myslel jsem, že po nakrmení mi zbyde dole prázdný nástavek, který
> před zimou odstraním. Projevila se moje začátečnická neznalost chování
> včel, ty si samozřejmě udělali sedisko u česna a tam plodovaly, druhý
> nástavek zaplnily ze dvou třetin a v posledním (medník) roztrousily zbytek
> zásob. Byl sem z toho špatnej, moje představa zimování byla plodové hnízdo
> a kompaktní zásoby kolem bez dalšího zbytečného prostoru. Zimovaly tedy v
> Tachováku na třech nástavkách, v neděli jsem je šel prohlídnout a úplná
> paráda. Včely silný, malá plodová hnízda (celou zimu jsem měl otevřený
> síťový dna) víc než nástavek zásob (krmil jsem 12 kg). Mám z holek radost.
> Myslím, že bylo dobré rozhodnutí na podzim (když jsem se rozhodoval,
jestli
> jim ten třetí poloprázdný nástavek nechat,) už nezasahovat a nechat je v
> prostoru, na který sei připravili zimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Kočí (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Dotaz - mezistěny (9412)

Pozdrav všem.
Doporučí mi někdo, kde je dobré koupit nebo objednat mezistěny?
Předem děkuji.

Libor Kočí - Vlašim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Ometák (9411)

DD. Do brku nacpi hrebik, je to drzatko a zatez.

Zdravi PP.


Havel/=/pds.pce.cd.cz napsal(a):
> Františku díky za pozvání - hradec je trochu z neruky.
>
> K dalším příspěvkům:
> - smetáček také používám - dráždí včely
>
> - brčko většinou někam založím, neboho foukne větřík a hledám a hledám


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (147.229.152.64) --- 23. 3. 2005
ometani

Videl jsem u pana Sedlacka v Bucovicich smetacek s rozperakem na druhem konci. Dobry napad mam ho jiz taky, jednim koncem uvolnim a druhym ometu, popripade jako spachtli oskrabnu.
Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Ometák


Františku díky za pozvání - hradec je trochu z neruky.

K dalším příspěvkům:
- smetáček také používám - dráždí včely

- brčko většinou někam založím, neboho foukne větřík a hledám a hledám

- ometák dělat asi nebudu - spíše bych ho koupil - moje představa je se
zaústěním do podmetu zezadu - takže než se včelička naděje, už je zase v
úle. to skákání před úly - na to jsem dost línej. Už takhle jsem byl zvyklý
na teplou stavbu a obsluhu rámků zezadu - což mi připadalo uživatelsky lepší
a méně dráždilo včely - teď se vytáčím na studenou

- k zimování "milo" - je vidět, jak mi jednou vysvětloval přítel nezbeda, že
největším nepřítelem včeliček je sám včelař

- k příspěvkům v konferenci - dík všem co přispívají svojí radou a ostatní?
Je mi jen líto, těch co to stahují pomalým telefonem

mirek


** vrtackou. Podud nejsi z daleka je možno domluvit schuzku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re[2]: návrh ??? (9391)

Zdravím konferující včelaře

myslím si, že podobné krize přicházejí v konferenci periodicky. Nyní
je to dáno dlouhou zimou. Jakmile se včely jarně rozjedou, nálada v
konferenci se změní a vrchu nabudou radostnější témata. Napájení,
mezistěny, rozšiřování, matky, oddělky, med ...

Už se nám to blíží.


Padly někomu nějaká včelstva v důsledku teplého ledna a následných
silných mrazů v únoru? Tak výrazně teplý leden je hrozbou, že včely
rozjedou plodování, pak se při dlouhém a silném ochlazení stáhnout na
plod, aby ho vyhřívaly, a tím se odtrhnou od zásob. Když je plodu
málo, tak stažený včelí chumáč dosáhne i na plod i na zásoby. Ale když
je plocha plodu větší...


> A co takhle místo opuštění konference vybrat nějaké včelařské téma k
> další diskuzi.



J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: RE:Ometák (bylo Re: Léčení) (9400)

Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, proč jsou při medobraní včelky tak
podrážděné. No aby také nebyly, když jsem je plást po plástu ometal zpět do
medníku - takže při pátém plástu jsem některé ometal už po páté :-) ! Nyní
plásty k vytočení vyjmu i se včelami a odložím ( je už jedno, jestli do
rojáku, do prázdné bedýnky nebo na stojánek). Mimo jiné tím vznikne v
medníku volný prostor pro to, abych do něj dříve vytažený plást zasunul a
lehkým bouchnutím zápěstími o kraje medníku většinu včel sklepnul a pak už
ometal jen ten zbyteček většinou mírných včel. Včelky tak nyní sklepnu
každou jen jednou a téměř se nerozlétají. Zprvu jsem se bál, že včely těmi
údery podráždím, ale není tomu tak. Práce je nyní nesrovnatelně klidnější.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 10:34 AM
Subject: RE:Ometák (bylo Re: Léčení)


Já používám včelařský smetáček. Lze koupit v každé včelařské prodejně. S
rámkem napřed zatřepu (držímho přitom oběma rukama) a teprve zbylé včely co
se dobře drží ometám smetáčkem.

Už jsem byl i upozorněn na to, že smetáček dráždí víc než husí brko, ale na
běžnou práci to stačí.
Poznal jsem to jen při ometání roje z kmena dvoumetrového hustého smrčku. To
nešlo a ještě byly velmi protivné. :-)
S jiným ometákem zkušenosti nemám.

A hele přátelé, jak to organizujete při vytáčení a ometání?
Pokud nesmetám do rojáku (jako že většinou ne) tak mám před česnem náběh a
smetám včely na něj. Je to při tom hrozné skákání.
Vytáhnout rámek.
Otřepat a omést včely před úl.
Schovat rámek do krabice pod plachetku.
A znova a dokola.
Když je včelstvo na kraji tak není žádný vážný problém, stojím na místě,
vytahuju z boku, předkloním se trochu před česno a pak krok za úl a do
bedny. jen toho místa okolo, kdyby bylo více ať nemám strach, že do něčeho
šlápnu. Ale když včelstvo není přímo na kraji, tak s každým rámkem uběhnu
kilometry. Vytáhnu ho vzadu, otřepat vpředu a při tom oběhnout ostatní úly.
Při mých 4 až 6 včelstvech to tak dělat jde, ale už u 10 to musí být na
zbláznění. Rozestavět včelnici tak aby byly vedle sebe jen dva a pak velká
mezera nemůžu. Takže jak to děláte.
Už jsem byl na radu u zkušenějšího přítele. Ale když mi vysvětlil, že to
dělá úplně stejně jako já i ve včelíně, tak mi došla řeč. :-(
Ahoj
Libor Jarolím

PS: a máme tu produktivitu práce.


> Ještě dotaz. Někdy v minulosti se tu hovořilo o takzvaném ometáku rámků
při
> medování. Dá se to někde sehnat a kdo s tím má zkušenosti ?
> Já i při 8 včelstev bych chtěl uživatelské pohodlí. Když jsem měl
netradiční
> rámek dlouhý 36 - tak jsem to shazoval bouchnutím. 2 centimetry navíc
hrozí
> zlomením rámku :-(


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Ometák (bylo Re: Léčení) (9403)

Nevím v čem je problém a nevidím důvod proč obíhat úl nebo si komplikovat
život se smykem do podmetu.
Trochu problémy bývají s prvním rámkem. který vyjmu z medníku, ten zpravidla
nebývá silně obsazen a včely setřesu a smetám brčkem na vršek rámků v
medníku. Po vyjmutí druhého a dalších rámkú je v medníku již dost místa na
smetání včel přímo do medníku.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
tel. 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Kohoutek Tomáš" <Tomas.Kohoutek/=/lfp.cuni.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 10:55 AM
Subject: RE: Ometák (bylo Re: Léčení)


> Existuje skvělý vynález - smyk do podmetu. Pokud máte všechna dna a vstupy
do nich zezadu stejné šířky a výšky, vyplatí se udělat si jej. Nedovedu si
představit, že bych s každým rámkem vybíhal ze včelína a zase zpět! Podobný
vyrábí i př. Břínek (www.brinek.cz/doplnky.html). Na výrobu velmi jednoduchá
věc. Zdravím všechny, kdo včelaří.
> Tomáš Kohoutek
>
>
> -----Original Message-----
> From: Jarolím Libor [mailto:jarolim/=/misel.cz]
> Sent: Wednesday, March 23, 2005 10:35 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE:Ometák (bylo Re: Léčení)
>
> Já používám včelařský smetáček. Lze koupit v každé včelařské prodejně. S
rámkem napřed zatřepu (držímho přitom oběma rukama) a teprve zbylé včely co
se dobře drží ometám smetáčkem.
>
> Už jsem byl i upozorněn na to, že smetáček dráždí víc než husí brko, ale
na běžnou práci to stačí.
> Poznal jsem to jen při ometání roje z kmena dvoumetrového hustého smrčku.
To nešlo a ještě byly velmi protivné. :-)
> S jiným ometákem zkušenosti nemám.
>
> A hele přátelé, jak to organizujete při vytáčení a ometání?
> Pokud nesmetám do rojáku (jako že většinou ne) tak mám před česnem náběh a
smetám včely na něj. Je to při tom hrozné skákání.
> Vytáhnout rámek.
> Otřepat a omést včely před úl.
> Schovat rámek do krabice pod plachetku.
> A znova a dokola.
> Když je včelstvo na kraji tak není žádný vážný problém, stojím na místě,
vytahuju z boku, předkloním se trochu před česno a pak krok za úl a do
bedny. jen toho místa okolo, kdyby bylo více ať nemám strach, že do něčeho
šlápnu. Ale když včelstvo není přímo na kraji, tak s každým rámkem uběhnu
kilometry. Vytáhnu ho vzadu, otřepat vpředu a při tom oběhnout ostatní úly.
Při mých 4 až 6 včelstvech to tak dělat jde, ale už u 10 to musí být na
zbláznění. Rozestavět včelnici tak aby byly vedle sebe jen dva a pak velká
mezera nemůžu. Takže jak to děláte.
> Už jsem byl na radu u zkušenějšího přítele. Ale když mi vysvětlil, že to
dělá úplně stejně jako já i ve včelíně, tak mi došla řeč. :-(
> Ahoj
> Libor Jarolím
>
> PS: a máme tu produktivitu práce.
>
>
> > Ještě dotaz. Někdy v minulosti se tu hovořilo o takzvaném ometáku rámků
při
> > medování. Dá se to někde sehnat a kdo s tím má zkušenosti ?
> > Já i při 8 včelstev bych chtěl uživatelské pohodlí. Když jsem měl
netradiční
> > rámek dlouhý 36 - tak jsem to shazoval bouchnutím. 2 centimetry navíc
hrozí
> > zlomením rámku :-(
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Ometák (bylo Re: Léčení)

Nevím jestli to je dobře nebo špatně, odeberu nástavek, dám jej za sebe na pracovní lavici (normální školní lavice, na desce přibité lino), vydnám rámeček, oklepnu do úlu zhora, pak ještě ometu a dám pod víko do vedle připraveného prázdhého nástavku. Jde to docela rychle, ale stejně to není ono, hlavně když jsou včely trochu ostřejší. Rád bych zkusil výkluzy, máte k nim někdo nějakou zkušenost k předání ostatním?
Zdraví Pavel


> A hele přátelé, jak to organizujete při vytáčení a ometání?
> Pokud nesmetám do rojáku (jako že většinou ne) tak mám před
> česnem náběh a smetám včely na něj. Je to při tom hrozné skákání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Štefan (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Ometák (bylo Re: Léčení) (9403)

ja to mam vyriesene tak ze mam zozadu nabeh ale vo vyske kolajnic na ramiky
a cele dielo vytiahnem do nabehu. vcely zmetam do nabehu a prikrijem
plachtou. ked vratim vytocene ramiky tak dalsie vcely zmetam na ne. oni sa
"nalepia" na vytocene ramiky a plne ramiky bez problemu zmetiem a znovu
zakryjem.

Husie brko ma vyhodu oproti metlickam ze sa do nich nezamotavaju vcely. ale
kedze je husi cim dalej tym menej tak je to problem.


Pista

--------------------------------------------
JANURA s r.o.
Konská 338
013 13
Slovakia

http://www.janura.sk - miesto pre Vaše WWW stránky a e-maily
tel./fax. + 421 (0)41 5493031

elektro/=/janura.sk trans/=/janura.sk

+ 421 (0)903 528993 + 421 (0)903 501715
+ 421 (0)903 528992


> > zlomením rámku :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Léčení

Zdravím,
mně osobně se víc než peroutka osvědčil (a dosud osvědčuje) jednořadý smetáček, k dostání v každé včelařské prodejně, cena do 50,- Kč.
Pavel

> Pro 8 včelstev by měla stačit peroutka(část křídla z husy), namočit do

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Léčení (9392) (9394) (9396) (9399)

Jistě by bylo zajímavé pro více lidí publikovat jednoduchý nákres a
fotografie. Nebylo by to možné?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 10:30 AM
Subject: RE: Léčení


> Jak to bude funkcni nevim, popisuji jen co jsem videl. Hridele jsou po
delce proriznuty alobal se vsune tak, aby vycnival cca 3 cm po obou
stranach. Nuzkami se prostrihne na asi 2 cm prouzky. Když mi to ukazoval v
chodu strcil jsem tam ruku a nepripadalo mi, ze by to vcelam ublizilo.
Proste co vcelar to vyzkumnik. Jedno je ale jiste ten PAN VCELAR ma
padesatilete skusenosti se vcelami.
>
> František Rousek
>
>
> Dne středa 23 března 2005 9:39 František Rousek napsal(a):
> > Ahoj Mirku. Včera jsem byl u znameho (vcelaz z povolani) a ten si prve
ted
> > vyrabi ometec vcel. Z plechu naohybany sveraci kaslik v kterem se proti
> > sobe toci dva hridele které mají na povrchu nastrihany alobal. Pohon
resi
>
> Dobry den,
>
> nejsem nejaky extra znalec vcelarskych potreb, ale na fotkach jsem vzdy
videl
> nastrihany igelit. Jak prosim ten alobal upravuje, ze se mu nepotrha a jak
> resi, aby neposkozoval vcely ? Taky o necem podobnem uvazuji, a toto by
asi
> vyslo lip nez vyfukovac listi.
>
> Honza
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kohoutek Tomáš (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Ometák (bylo Re: Léčení)

Existuje skvělý vynález - smyk do podmetu. Pokud máte všechna dna a vstupy do nich zezadu stejné šířky a výšky, vyplatí se udělat si jej. Nedovedu si představit, že bych s každým rámkem vybíhal ze včelína a zase zpět! Podobný vyrábí i př. Břínek (www.brinek.cz/doplnky.html). Na výrobu velmi jednoduchá věc. Zdravím všechny, kdo včelaří.
Tomáš Kohoutek


-----Original Message-----
From: Jarolím Libor [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Wednesday, March 23, 2005 10:35 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE:Ometák (bylo Re: Léčení)

Já používám včelařský smetáček. Lze koupit v každé včelařské prodejně. S rámkem napřed zatřepu (držímho přitom oběma rukama) a teprve zbylé včely co se dobře drží ometám smetáčkem.

Už jsem byl i upozorněn na to, že smetáček dráždí víc než husí brko, ale na běžnou práci to stačí.
Poznal jsem to jen při ometání roje z kmena dvoumetrového hustého smrčku. To nešlo a ještě byly velmi protivné. :-)
S jiným ometákem zkušenosti nemám.

A hele přátelé, jak to organizujete při vytáčení a ometání?
Pokud nesmetám do rojáku (jako že většinou ne) tak mám před česnem náběh a smetám včely na něj. Je to při tom hrozné skákání.
Vytáhnout rámek.
Otřepat a omést včely před úl.
Schovat rámek do krabice pod plachetku.
A znova a dokola.
Když je včelstvo na kraji tak není žádný vážný problém, stojím na místě, vytahuju z boku, předkloním se trochu před česno a pak krok za úl a do bedny. jen toho místa okolo, kdyby bylo více ať nemám strach, že do něčeho šlápnu. Ale když včelstvo není přímo na kraji, tak s každým rámkem uběhnu kilometry. Vytáhnu ho vzadu, otřepat vpředu a při tom oběhnout ostatní úly. Při mých 4 až 6 včelstvech to tak dělat jde, ale už u 10 to musí být na zbláznění. Rozestavět včelnici tak aby byly vedle sebe jen dva a pak velká mezera nemůžu. Takže jak to děláte.
Už jsem byl na radu u zkušenějšího přítele. Ale když mi vysvětlil, že to dělá úplně stejně jako já i ve včelíně, tak mi došla řeč. :-(
Ahoj
       Libor Jarolím

PS: a máme tu produktivitu práce.


> Ještě dotaz. Někdy v minulosti se tu hovořilo o takzvaném ometáku rámků při
> medování. Dá se to někde sehnat a kdo s tím má zkušenosti ?
> Já i při 8 včelstev bych chtěl uživatelské pohodlí. Když jsem měl netradiční
> rámek dlouhý 36 - tak jsem to shazoval bouchnutím. 2 centimetry navíc hrozí
> zlomením rámku :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Ometák (bylo Re: Léčení) (9400)

Ja osbne vždy ometam vcelky prez smyk do rojaku. V kocovaku by to ani jinak neslo. Potom se rozhodnu co s nimi, při dostatecne sily vcelstva je odeberu pro tvorbu "smetence" jinak je vysypu zpet..

František Rousek




Já používám včelařský smetáček. Lze koupit v každé včelařské prodejně. S rámkem napřed zatřepu (držímho přitom oběma rukama) a teprve zbylé včely co se dobře drží ometám smetáčkem.

Už jsem byl i upozorněn na to, že smetáček dráždí víc než husí brko, ale na běžnou práci to stačí.
Poznal jsem to jen při ometání roje z kmena dvoumetrového hustého smrčku. To nešlo a ještě byly velmi protivné. :-)
S jiným ometákem zkušenosti nemám.

A hele přátelé, jak to organizujete při vytáčení a ometání?
Pokud nesmetám do rojáku (jako že většinou ne) tak mám před česnem náběh a smetám včely na něj. Je to při tom hrozné skákání.
Vytáhnout rámek.
Otřepat a omést včely před úl.
Schovat rámek do krabice pod plachetku.
A znova a dokola.
Když je včelstvo na kraji tak není žádný vážný problém, stojím na místě, vytahuju z boku, předkloním se trochu před česno a pak krok za úl a do bedny. jen toho místa okolo, kdyby bylo více ať nemám strach, že do něčeho šlápnu. Ale když včelstvo není přímo na kraji, tak s každým rámkem uběhnu kilometry. Vytáhnu ho vzadu, otřepat vpředu a při tom oběhnout ostatní úly. Při mých 4 až 6 včelstvech to tak dělat jde, ale už u 10 to musí být na zbláznění. Rozestavět včelnici tak aby byly vedle sebe jen dva a pak velká mezera nemůžu. Takže jak to děláte.
Už jsem byl na radu u zkušenějšího přítele. Ale když mi vysvětlil, že to dělá úplně stejně jako já i ve včelíně, tak mi došla řeč. :-(
Ahoj
Libor Jarolím

PS: a máme tu produktivitu práce.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: jarní prohlídka (9397) (9398)

Možná bych k tvému názoru dodal, že je to též dobrá škola demokracie a test
tolerance.... HOlt můžeme občas těm choleričtějším (mezi které občas též
patřím ;) ) poradit účinné tlačítko na klávesnici DEL , nebo Delete ;)!
Buďme kritičtí k věcem které se týkají včelaření, protože to posouvá
včelaření dál.... pro co se rozhodneme záleží na našem "kritickém myšlení" ,
čímž myslím nikoli to okamžitě zkritizovat řečníka, ale sám pro sebe
rozhodnout, co pro mě důležité je a co ne ...
Díky za váš čas a silná včelstva :o)!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "milo" <m.herzog/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 10:28 AM
Subject: Re: jarní prohlídka

......

spory a občas napadání jiných účastníků za jejich názory se nezměnilo a asi
nezmění. Nejsme výkvět národa, jsme (stejně jako politici a poslanci) jen
průměrem, statistickým výběrem. Proto mi podobné příspěvky ani moc nevadí,
protože s nimi počítám. Jen je mi občas líto, když se kvůli nim odmlčí
nějaký včelař - a je jedno jestli nováček, nebo zkušený včelař. Škoda
každého. Holt s každým příspěvkem posíláme něco jako svoji vizitku. (na té
mojí je zapomětlivost).
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE:Ometák (bylo Re: Léčení)

Já používám včelařský smetáček. Lze koupit v každé včelařské prodejně. S rámkem napřed zatřepu (držímho přitom oběma rukama) a teprve zbylé včely co se dobře drží ometám smetáčkem.

Už jsem byl i upozorněn na to, že smetáček dráždí víc než husí brko, ale na běžnou práci to stačí.
Poznal jsem to jen při ometání roje z kmena dvoumetrového hustého smrčku. To nešlo a ještě byly velmi protivné. :-)
S jiným ometákem zkušenosti nemám.

A hele přátelé, jak to organizujete při vytáčení a ometání?
Pokud nesmetám do rojáku (jako že většinou ne) tak mám před česnem náběh a smetám včely na něj. Je to při tom hrozné skákání.
Vytáhnout rámek.
Otřepat a omést včely před úl.
Schovat rámek do krabice pod plachetku.
A znova a dokola.
Když je včelstvo na kraji tak není žádný vážný problém, stojím na místě, vytahuju z boku, předkloním se trochu před česno a pak krok za úl a do bedny. jen toho místa okolo, kdyby bylo více ať nemám strach, že do něčeho šlápnu. Ale když včelstvo není přímo na kraji, tak s každým rámkem uběhnu kilometry. Vytáhnu ho vzadu, otřepat vpředu a při tom oběhnout ostatní úly. Při mých 4 až 6 včelstvech to tak dělat jde, ale už u 10 to musí být na zbláznění. Rozestavět včelnici tak aby byly vedle sebe jen dva a pak velká mezera nemůžu. Takže jak to děláte.
Už jsem byl na radu u zkušenějšího přítele. Ale když mi vysvětlil, že to dělá úplně stejně jako já i ve včelíně, tak mi došla řeč. :-(
Ahoj
       Libor Jarolím

PS: a máme tu produktivitu práce.


> Ještě dotaz. Někdy v minulosti se tu hovořilo o takzvaném ometáku rámků při
> medování. Dá se to někde sehnat a kdo s tím má zkušenosti ?
> Já i při 8 včelstev bych chtěl uživatelské pohodlí. Když jsem měl netradiční
> rámek dlouhý 36 - tak jsem to shazoval bouchnutím. 2 centimetry navíc hrozí
> zlomením rámku :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Léčení (9392) (9394) (9396)

Jak to bude funkcni nevim, popisuji jen co jsem videl. Hridele jsou po delce proriznuty alobal se vsune tak, aby vycnival cca 3 cm po obou stranach. Nuzkami se prostrihne na asi 2 cm prouzky. Když mi to ukazoval v chodu strcil jsem tam ruku a nepripadalo mi, ze by to vcelam ublizilo. Proste co vcelar to vyzkumnik. Jedno je ale jiste ten PAN VCELAR ma padesatilete skusenosti se vcelami.

František Rousek


Dne středa 23 března 2005 9:39 František Rousek napsal(a):
> Ahoj Mirku. Včera jsem byl u znameho (vcelaz z povolani) a ten si prve ted
> vyrabi ometec vcel. Z plechu naohybany sveraci kaslik v kterem se proti
> sobe toci dva hridele které mají na povrchu nastrihany alobal. Pohon resi

Dobry den,

nejsem nejaky extra znalec vcelarskych potreb, ale na fotkach jsem vzdy videl
nastrihany igelit. Jak prosim ten alobal upravuje, ze se mu nepotrha a jak
resi, aby neposkozoval vcely ? Taky o necem podobnem uvazuji, a toto by asi
vyslo lip nez vyfukovac listi.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miloš (82.99.180.2) --- 23. 3. 2005
Re: jarní prohlídka (9397)

Omlouvám se všem, zase jsem odeslal příspěvek bez předmětu. A když už jsem tady, přispěju ještě něčím. V týhle konferenci, i v tý starý. jsem byl jako ponorka od začátku. Je to skvělá věc a moc mi dala do mých začátků. Osobní spory a občas napadání jiných účastníků za jejich názory se nezměnilo a asi nezmění. Nejsme výkvět národa, jsme (stejně jako politici a poslanci) jen průměrem, statistickým výběrem. Proto mi podobné příspěvky ani moc nevadí, protože s nimi počítám. Jen je mi občas líto, když se kvůli nim odmlčí nějaký včelař - a je jedno jestli nováček, nebo zkušený včelař. Škoda každého. Holt s každým příspěvkem posíláme něco jako svoji vizitku. (na té mojí je zapomětlivost). Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miloš (82.99.180.2) --- 23. 3. 2005

Minulý rok jsem dělal pokus - podle mnohých rad jsem při krmení nezužoval včelám prostor, takže např. v Tachováku jsem krmil na třech nástavkách. Připadalo mi to celkem vhodné, protože ve dvou plodištních bylo celkem plno (medné věnce, pÿl, plod) a tak by moc místa na zpracování zásob neměly. Myslel jsem, že po nakrmení mi zbyde dole prázdný nástavek, který před zimou odstraním. Projevila se moje začátečnická neznalost chování včel, ty si samozřejmě udělali sedisko u česna a tam plodovaly, druhý nástavek zaplnily ze dvou třetin a v posledním (medník) roztrousily zbytek zásob. Byl sem z toho špatnej, moje představa zimování byla plodové hnízdo a kompaktní zásoby kolem bez dalšího zbytečného prostoru. Zimovaly tedy v Tachováku na třech nástavkách, v neděli jsem je šel prohlídnout a úplná paráda. Včely silný, malá plodová hnízda (celou zimu jsem měl otevřený síťový dna) víc než nástavek zásob (krmil jsem 12 kg). Mám z holek radost. Myslím, že bylo dobré rozhodnutí na podzim (když jsem se rozhodoval, jestli jim ten třetí poloprázdný nástavek nechat,) už nezasahovat a nechat je v prostoru, na který sei připravili zimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Léčení (9392) (9394)

Dne středa 23 března 2005 9:39 František Rousek napsal(a):
> Ahoj Mirku. Včera jsem byl u znameho (vcelaz z povolani) a ten si prve ted
> vyrabi ometec vcel. Z plechu naohybany sveraci kaslik v kterem se proti
> sobe toci dva hridele které mají na povrchu nastrihany alobal. Pohon resi

Dobry den,

nejsem nejaky extra znalec vcelarskych potreb, ale na fotkach jsem vzdy videl
nastrihany igelit. Jak prosim ten alobal upravuje, ze se mu nepotrha a jak
resi, aby neposkozoval vcely ? Taky o necem podobnem uvazuji, a toto by asi
vyslo lip nez vyfukovac listi.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Léčení (9388)

Zdravím, příteli.
Těch roztočů zas není až tak přespříliš. V tomhle případě bych snad ani
chybu nehledal - je to prostě příroda. Ten výsledek směsného vzorku mohlo
"zařídit" třeba jen jediné včelstvo.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 6:24 AM
Subject: Léčení


Zdravím přátelé.

Tak včera volal důvěrník a výsledek léčení byl 31 roztočů na 8 včelstev.
Léčení proběhlo - 2x fumigace a 1x aerosol.
Včelstva mám ve dvou nástavcích 39x24x11. Na fumigaci jsem vyndal v horním
nástavku boční rámek a pásek byl zavěšen na drátu v horní třetině.
U aerosolu jsem nebyl - ale snad to dělali odborníci - mám vysoké podmety.

Tak kde se stala chyba ?

Zítra jdem natírat :-((

Mirek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Léčení (9392)

Ahoj Mirku. Včera jsem byl u znameho (vcelaz z povolani) a ten si prve ted vyrabi ometec vcel. Z plechu naohybany sveraci kaslik v kterem se proti sobe toci dva hridele které mají na povrchu nastrihany alobal. Pohon resi vrtackou. Podud nejsi z daleka je možno domluvit schuzku.
Hezky den.

František Rousek
Hradec Králové


Hm - tak to mám. Takže pro příště pohlídat aspoň toto jedno včelstvo. Teď
abych rozebíral všechny.

Ještě dotaz. Někdy v minulosti se tu hovořilo o takzvaném ometáku rámků při
medování. Dá se to někde sehnat a kdo s tím má zkušenosti ?
Já i při 8 včelstev bych chtěl uživatelské pohodlí. Když jsem měl netradiční
rámek dlouhý 36 - tak jsem to shazoval bouchnutím. 2 centimetry navíc hrozí
zlomením rámku :-(

Dík mirek

- Tipnul bych si, že máš aspoň jednu loňskou pozdn9 matku, které, když
- šla do zimy, se nechtělo přestat plodovat. A protože všichni máme -
zkušenost, že v listopadu už není žádný plod, tak to nikdo -
nekontrolujeme. Jinak bychom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Léčení (9392)

Pro 8 včelstev by měla stačit peroutka(část křídla z husy), namočit do
vody, vodu nechat odkapat a pak včely z plástu smetat přes smyk do
rojáku.

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Havel/=/pds.pce.cd.cz [mailto:Havel/=/pds.pce.cd.cz]
Sent: Wednesday, March 23, 2005 9:20 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Léčení

Ještě dotaz. Někdy v minulosti se tu hovořilo o takzvaném ometáku rámků
při
medování.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Léčení

Hm - tak to mám. Takže pro příště pohlídat aspoň toto jedno včelstvo. Teď
abych rozebíral všechny.

Ještě dotaz. Někdy v minulosti se tu hovořilo o takzvaném ometáku rámků při
medování. Dá se to někde sehnat a kdo s tím má zkušenosti ?
Já i při 8 včelstev bych chtěl uživatelské pohodlí. Když jsem měl netradiční
rámek dlouhý 36 - tak jsem to shazoval bouchnutím. 2 centimetry navíc hrozí
zlomením rámku :-(

Dík mirek

-       Tipnul bych si, že máš aspoň jednu loňskou pozdn9 matku, které, když
-       šla do zimy, se nechtělo přestat plodovat. A protože všichni máme -
zkušenost, že v listopadu už není žádný plod, tak to nikdo -
nekontrolujeme. Jinak bychom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: návrh ???

A co takhle místo opuštění konference vybrat nějaké včelařské téma k další diskuzi.
Přátelé vražte tu nějakou výhybku k jinému tématu, či nějaký chytrý dotaz. :-))

       Libor Jarolím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (e-mailem) --- 23. 3. 2005
RE: Léčení

Mněl jsi v době léčení zavíčkovaný plod.
Tipnul bych si, že máš aspoň jednu loňskou pozdn9 matku, které, když šla do zimy, se nechtělo přestat plodovat. A protože všichni máme zkušenost, že v listopadu už není žádný plod, tak to nikdo nekontrolujeme. Jinak bychom museli provést likvidaci plodu před ošetřením.
A jak mně tu někdo na podzim připomínal, tak "každé sté" včelstvo ploduje i v zimě. :-(

Nejsi ani první ani poslední. Jeden můj známý mněl, před 2 lety, asi ze stejných, pro něj nevysvětlitelných příčin, v měli přes 100 roztočů na 9 včelstev.
Ahoj
       Libor Jarolím


> Tak kde se stala chyba ?
>
> Zítra jdem natírat :-((

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 23. 3. 2005
Rano moudrejsi vecera

Pane Emane,
je na miste moje omluva, posledni muj prispevek nebyl adekvatni reakci. A hlavne se uz hodne vzdalil tematu vcelareni.
Co se tyka technicke stranky jelikoz IT byla dlouhou dobu mym dennim chlebem, jsem si jist se pan Pepan existuje a je z meho bydliste. IP 213.192.59.130 vyuzivaji vsichni wifisti cbcnetu.
Vice se jiz k tomuto nebudu vyjadrovat.

Dnes mam volno a tak vyrazim do vcelnice, jsem zvedav co mne tam po zimnich utocich lesnich potvurek ceka. Doufam, ze budou vcelky v proletu a ja je letos poprve privitam venku.

Hezky den Vsem
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76373 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 9389 do č. 9449)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu