76384

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jan Cervenka (e-mailem) --- 29. 3. 2005
Re: Přesunutí včelstvev (cca 30m) (9464)

Dne úterý 29 března 2005 09:35 Bullet napsal(a):
> Potřeboval bych poradit, jak nejlépe, nejjednodušeji a s co nejmenšími
> ztrátami přesunout včelstva. Asi tak o 30metrů. (majitel pozemku ukončil
> dohodu o umístění včelstev)

Dobry den,

neni to primo vcelarska rada, tu uz jste dostal predemnou, ale na smlouvy o
umistneni vcel (tedy zemedelske a i ustni - ustni lepe se svedkem) se
vztahuje jednorocni vypovedni lhuta s vypovedi k tusim 1.10 nasledujiciho
roku.

Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (147.229.152.64) --- 29. 3. 2005
plisen v ule

Na igelitove podlozce se srazelo prilis vody, karton naopak prebytecnou vodu nasakl. Pokud je vcelstvo slabsi odeberu posledni mezistenu a vsunu kartonovou prepazku abych zuzil prostor. Na jare kartony spalim. Stari vcelari davali na strupek vrstvy novin na odvadeni prebytecne vlhkosti.Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Znojmák (193.165.147.78) --- 29. 3. 2005
Ometák

Vracím se k ometání včel a sděluji několik dalších dejme tomu dobrých rad, jak to dělám já !!!
Kup si větší plastový kbelík (tak aby se tam vešla tvá rámková míra)
Opatři si smetáček - nejlépe takový jaký měli nebo mají pekaři na "mašlování" chleba a navlhčený hadr.
Rámek dám nad kbelík, hlavní část včel prudším pohybem setřesu do kbelíku, zbytek navlhčeným smetákem smetu do stejného kbelíku. Po 5 - 8 rámcích navlhčeným hadrem smetáček znovu otřu (navlhčím).Občas do kbelíku jemně strčím ( nebo kopnu) když mám plné ruce. Včely které lezou po stěnách nahoru zase spadnou dolů.Po posledním rámku sklepnu znovu včely na dno, trošku kbelíkem zatočím ( jako když chci něco vylít) a doslova je vyleju do včel zpět.
Je jedno jestli jdeš do včel ze zadu nebo shora, mám v kočováku baterie zadem přístupné, na stanovišti čechoslováky - z toho plyne můj rámek - čechoslovák.
Těchto včel mám přes polovinu kbelíku.
Chceš -li zamezit drobnému poletování, přehoď přes kbelík vlhkou hadru, je to pak pracnější a delší na čas.
Po čase a získání petřičné zručnosti to jde docela rychle jak v kočováku nebo venku.
Mám hodně včelstev, vím o čem mluvím a včelařím 30 let.
Jarda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 29. 3. 2005
RE: Přesunutí včelstvev (cca 30m)

Použil bych dvoukolák s těmi velkými koly, ten přecejen tolik nedrncá. Večer bych včely zavřel, ráno využil služeb nějakého přenosového technika a převezl včely na nové stanoviště. Nějaký čas (asi zase do večera) bych je nechal zavřené, aby se ráno po vylítnutí musely znovu zalítat na nové místo.
Jen ta vzdálenost se mi zdá malá, aby se nechtěly vracet na původní místo.
Pavel

> -----Original Message-----
> From: Bullet [mailto:bullet/=/email.cz]
> Sent: Tuesday, March 29, 2005 9:36 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Přesunutí včelstvev (cca 30m)
>
>
> Potřeboval bych poradit, jak nejlépe, nejjednodušeji a s co nejmenšími
> ztrátami přesunout včelstva. Asi tak o 30metrů. (majitel
> pozemku ukončil
> dohodu o umístění včelstev)
> Vybavení ke kočování nemám, jde o 4 včelstva nástavková.
>
> Díky za každou dobrou radu.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vhájek (81.19.46.66) --- 29. 3. 2005
Re: Vcelarstvi/Pamflet zhodnotil predseda CSV Ludek Sojka (9469)

Ano také mne toto zhodnocení zaujalo. Připomíná mi to doby minulé, že někdo odsoudil v tisku text Charty77, ale vlastní dokument nebyl nikdy zveřejněn. Tady je to podobné. A měly bychom se ptát, proč nebyl text dokumetu zveřejněn k diskusi ve Včelařství. Závěr nech si každý udělá sám, ale i ČSV by měl ctít principi demokracie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vhájek (81.19.46.66) --- 29. 3. 2005
Re: Odsavač (9462)

Zkuste se podívat http://www.n-vcelari.cz/, Články-Nástavkářovo kalendárium -měsíc červen. Ostatně na těchto stránkách je více zajímavých námětů ke studiu.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 29. 3. 2005
Plíseň v úle (9463)

Mirku,a díky kartonu úl neplesniví?
Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 29. 3. 2005
Vcelarstvi/Pamflet zhodnotil predseda CSV Ludek Sojka

Moderni vcelar/Inciativa dve jubilea

1/aby svaz v budoucnosti zadne dalsi podily nenakupoval a zadne firmy financne nepodporoval,pripadne financni transakce schvaloval sirsi okruh clenů

2/aby clensky rocni prispevek zustal 150Kc,z nihz by ale 50Kc zustalo v jeho ZO.Prispevek ze vcelstva jen do SF ktery by nemusel byt vyssi nez 4Kc,kdyz nyni je z fondu vyplaceno v prumeru na vcelstvo 3,20Kc

3/Najit hospodarnejsi zpusob vedeni svazu

4/Zkraceni volebniho obdobi na 4roky nebo 3roky
do predsednictva a UKRK volit sve zastupce nejvyse na 2volebni obdobi

5/vytvorit krajske organisace CSV

6/resit odbyt ceskeho medu napriklad:jednotna svazova sklenice,reklama aby se rozsiril jeho prodej primo od vcelare,podporovat podnikatele zpracovavajici jen cesky med

7/ Osvetova prace:jmenovat prednasejiciho ucitele vcelarstvi prevest na pracovniky VUVč Dol

8/pozaduje kompenzaci vcelarum za ztraty zpusobene dovozem levnych medu.

Vcelarstvi/tento -PAMFLET-nenasel positivni odezvu mezi vcelari

1/Transparentni informovani vcelaru o vysi dotaci a jejich rozdeleleni.Informovat o hospodareni CSV za uplynule ucetni obdobi ve zprave i kdyz povrchne,zpravou ucelenou o prijmech a vydani.

3/Predsednictvu UVCSV odejmout jeho nikym neomezovanou moc a vytvorit administrativni reprezentacni Svazovy kooperacni vybor spolurozhodujici se svepravnymi organisacemi-zemskymi-krajskymi-sekcemi/nebo podobne/

4/clenove maji pravo aby jiz pre sjezdem byli informovani o hospodareni CSV a na sjezdu se mohli venovat dulezitejsim zalezitostem.Nastavajici Sjezd v tomto roce uzavrel obdobi konec roku 2004-tedy ctyrlete obdobi.

5/Krajske kooperacni vybory pretvorit na svepravne organisace ktere si samy stanovuji rozsah svych kompetenci,v zajmu ZO a jeho clenu.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2005
Antwort: Re: napajeni


skus dat do prvej davky vody 1kg cukru na 4L vody. Potom uz mozes davat
cistu vodu.

Matej




"Martin
Èerný" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<omtas/=/post.c Kopie:
z> Thema: Re: napajeni

29.03.2005
07:30
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Mám také vodní zdroj cca 200m od včelína. Několik let jsem experimentoval s
napaječkami,ale vždy včely létaly k přírodnímu zdroji a napaječek si
nevĹĄimla ani jedna...
S pozdravem Martin


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2005
Antwort: Přesunutí včelstvev (cca 30m)


posun vsetky vcelstava kazde tri dni o 5 metrov.
Je dolezite posuvat vsetky vcelstva v jeden den a na povodnom mieste
nenechat ani preazdny ul.

Matej




"Bullet"
<bullet/=/email An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Pøesunutí vèelstvev (cca 30m)
29.03.2005
09:35
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Potřeboval bych poradit, jak nejlépe, nejjednodušeji a s co nejmenšími
ztrátami přesunout včelstva. Asi tak o 30metrů. (majitel pozemku ukončil
dohodu o umístění včelstev)
Vybavení ke kočování nemám, jde o 4 včelstva nástavková.

DĂ­ky za kaĹždou dobrou radu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2005
Antwort: Re: dotace a napajeni


pokojne pristav napajacky.

Pri nestalom pocasi, alebo za vetra je na jar aj 200 m vela.

Matej




"Langi"
<langi/=/cbox.c An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
z> Kopie:
Thema: Re: dotace a napajeni
27.03.2005
12:57
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravim,
jakykoliv zemedelsky subjekt (OSVC, PO) muze pozadat o primou investicni
podporu z Operacniho programu jez je soucasti dotacniho systemu MZe CR.
Postup prihlasovani do programu je popsan na
http://www.mze.cz/default.asp?ch=74&typ=1&val=32252&ids=773 doporucuji
kontaktovat Vasi mistne prislusnou Zemedelskou agenturu. Pro letosni rok je
jiz po terminu, ale pristi rok bude obdobny.

Procetl jsem vsechny prispevky do diskuze tykajici se napajeni a mam otazku
ohledne doletu. Mam vodni zdroj cca 200 metru od vcelnice, je to v jarnim
obdobi pouzitelne nebo mam pristavit napajecky?
Za radu dekuji.

Hezke svatky !
Langi




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ján Bzdúšek (217.119.120.148) --- 29. 3. 2005
Re: Plíseň v úle (9437)

Vcelarim v ulovom systeme OPTIMAL od r.2002. Zimujem vacsinou v troch nastavkoch, pripadne v styroch. Na zasietovane dno davam na celu zimu podlozku, letac je stale otvoreny (len s mriezkou proti mysiam). V dvoch spodnych nastavkoch su ocka otvorene po celu zimu, na strope mavam sololit, ale skusal som uz aj foliu. V spodnom nastavku na zimu vyberiem oba krajne plasty - zatial som plesen nemal (v cechoslovakoch to bola skor vynimka nemat ziadnu plesen po zime).

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bullet (194.213.48.132) --- 29. 3. 2005
Přesunutí včelstvev (cca 30m)

Potřeboval bych poradit, jak nejlépe, nejjednodušeji a s co nejmenšími ztrátami přesunout včelstva. Asi tak o 30metrů. (majitel pozemku ukončil dohodu o umístění včelstev)
Vybavení ke kočování nemám, jde o 4 včelstva nástavková.

Díky za každou dobrou radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (147.229.152.64) --- 29. 3. 2005
plisen v ule

Mival jsem take plisen v ulu, na zimu nyni davam jen podlozku z kartonu, tento vikend jsem teprve vlozil folii.
Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fero Čitbaj (213.215.79.147) --- 29. 3. 2005
"Odsavač nad medníkovým prostorem"

V časopise Moderní včelář-Jaro 2004 na s.22 v článku "Umělé dělení znemožňuje rojení" je ako spôsob tvorby oddělku uvedený "odsavač nad medníkovým prostorem". Vedel by mi niekto bližšie vysvetli ako sa to robí? Osobitne ma zaujíma čo znamená - nad medníkovým prostorem. Fero Čitbaj

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 29. 3. 2005
Re: napajeni (9445) (9448)

Mám také vodní zdroj cca 200m od včelína. Několik let jsem experimentoval s napaječkami,ale vždy včely létaly k přírodnímu zdroji a napaječek si nevšimla ani jedna...
S pozdravem Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 29. 3. 2005
Plíseň v úle-dodatek

Omlovám se za nedostatečné informace, které doplňuji:
1)nástavky jsou natřeny bezbarvým luxolem
2)přes zimu byla pod strůpkem folie
3) dno je zasíované, ale byla na něm podložka pro sběr měli..
4) včelstvo bylo zazimováno ve 2 nástavcích o 10 rámcích rámkové míry 39x24
5) otevřeno bylo česno i očka ve všech nástavcích


Díky za odpověď.
MArtin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

LukᚠMatela (147.230.133.71) --- 28. 3. 2005
Re: Plíseň v úle (9437) (9457)


Děkuji za odpověď. Dnes jsem měl možnost se podívat pod víko na tři naše zazimovaná včelstva v úlech s půdorysem Langstroth. Všechna tři včelstva mají ve spodním nástavku deset starých rámků 32x28 (a redukční kapsu, viz plánky na http://matela.wz.cz/plans/profil_prechodu_zadovak.pdf) z nichž přecházíme na Langstroth, dvě včelstva mají již jen jeden nástavek s rámky Langstroth výšky 159 a třetí včelstvo má dva tyto nástavky.
Na dvou "nižších včelstvech" je vidět náznak plísně, na třetím zatím ne. Takže na tom, že počet nástavků má větší vliv než cokoli jiného (očka, zasíované dno, nátěr) možná něco bude. Uvidíme do budoucna, zatím to na třech včelstvech nelze potvrdit.

Každopádně děkuji za odpověď

Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek Sanek (e-mailem) --- 28. 3. 2005
Re: úhyn včelstev (7965)

Vážený příteli,

na tuto zprávu která proběhla v listopadu loňského roku nikdo nereagoval.
Zajímalo by mě, jak to tam u vás na Jihlavsku vypadá nyní? Zdali úhyny
pokračují a jestli
bylo učiněno nějaké následné opatření a jestli ano jaké. Jakým způsobem a
čím bylo provedeno léčení.
Nejedná se o oblast s rezistenčními roztoči? Zajímá mě to, nebo tato sitace
může nastat kdekoli jinde.

za odpovědi děkuji,

F.
----- Original Message -----
From: "Straňák" <stranak.d/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 28, 2004 9:53 PM
Subject: úhyn včelstev


> má někdo podobné informace o stavu včelstev v těchto dnech jako já?
> včelaři hlásí velké množství úhynů na warroa.(oblast Jihlavska) I já mám
> ztráty v rozsahu 60% na jednom ze stanoviš - za posledních 30 dnů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Břetislav Pravda (212.158.158.146) --- 28. 3. 2005
Re: Plíseň v úle (9437)

Z vícejak 20leté zkušenosti s včelařením v nízkonástavkových úlech 42x17 a 39x17 mohu zodpovědně říci, že o plísni v úle rozhoduje počet nástavků v zimním období. Vůbec nezáleží na tom, zda je dno zasíované nebo plné, zda jsou otevřena očka nebo velikost česna. U Optimalů je nutno zazimovat ve 4 nástavcích, u úlů 39x17 v 5 !!! Několikrát jsem byl nucen zazimovat o nástavek méně a vžda se mi to projevilo negativně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 28. 3. 2005
Re: sololit (9451)

Josef:

Ahoj,
dekuji za motivaci, mas vyyyborne zpracovane stranky pro zacatecniky jako jsem ja.

Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Navrkal Vladimír (e-mailem) --- 27. 3. 2005
RE: Pl?se? v ?le (9437) (9440) (9452)

Také chovám včelky v tenkostěnných nástavcích nijak nezateplených letos
poprvé se stropní fólií dříve sololit a první rámek od západu u studené
stavby a u teplé poslední v zadu nejen venku ale i ve včelíně mají více
či méně náznak plísně . Dříve byla plíseň i na tom sololitu. Nadmořská
výška 550 m. Krkonoše Vláďa

-----Original Message-----
From: pan Josef Menšík [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Sunday, March 27, 2005 1:29 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Pl?se? v ?le

chov mám také z velké části v tenkostěných úlech 1,1/2 nástavku strop je
z
pleksisla, dno síto celou zimu otevřené Očka nastaven na úzký průlez
všechna a přesto v jednom úlu po obou stranách byla plíseň jak papuč.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Luk? Matela" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 25, 2005 10:35 PM
Subject: Re: Pl?se? v ?le


> Zdavím,
>
> Můžu se zeptat na několik informací?
> 1) jsou nástavky nějak natřeny?
> 2) byla přes zimu pod strůpkem fólie?
> 3) jaké máte dno, zasíované?
> 4) kolik oček bylo otevřeno?
> 5) na kolika nástavcích bylo včelstvo zazimováno?
>
> > Letos jsem poprvé zimoval ve dvou tenkostěnných
> > nástavcích. Objevila se mi v úle plíseň. Můžete mi poradit
> > co stím a jak příště zimovat, aby se mi plíseň v úle
> > neobjevila?
>
> Z dotazu nebyla zřejmá ani jedna odpověď na výše uvedené (a podle mě
> důležité, alespoň některé z nich) otázky. Buďte prosím příště ohledně
> dotazů konkrétnější. Snad po zveřejnění informací bude mít alespoň
několik
> zkušených včelařů nápad, jak problémům s plísněmi předejít.
>
> S přáním pěkného dne
>
> Lukáš


__________ Informace od NOD32 1.1038 (20050326) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka S (213.29.5.2) --- 27. 3. 2005
Re: dotace (9445) (9450)

Zdravím všechny. Hledal jsem před časem dotace z Operačního programu rozvoje venkova, nic jsem nenašel. Poslal jsem dotaz E-mailem na dotace včelařům a odpověď byla, že pro včelaře není NICCCCC! Snad něco připravují, ale úly, medárny a podobné včel. potřeby z toho koupit nepůjdou. SORRY za špatné zprávy.
JS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vhajek (83.208.142.234) --- 27. 3. 2005
Re: sololit (9451)

O sololitových nástavcích uvazuji také. Výrobn jednoduaaí se mi zatím zdá panelová konstrukce pr. Turcaniho ze slovenska. Strucky popis je v jednom z diskuznich prispevku k poslednim ve vcelarskych novinach.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 27. 3. 2005
Re: Pl?se? v ?le (9437) (9440)

chov mám také z velké části v tenkostěných úlech 1,1/2 nástavku strop je z
pleksisla, dno síto celou zimu otevřené Očka nastaven na úzký průlez
všechna a přesto v jednom úlu po obou stranách byla plíseň jak papuč.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Luk? Matela" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 25, 2005 10:35 PM
Subject: Re: Pl?se? v ?le


> Zdavím,
>
> Můžu se zeptat na několik informací?
> 1) jsou nástavky nějak natřeny?
> 2) byla přes zimu pod strůpkem fólie?
> 3) jaké máte dno, zasíované?
> 4) kolik oček bylo otevřeno?
> 5) na kolika nástavcích bylo včelstvo zazimováno?
>
> > Letos jsem poprvé zimoval ve dvou tenkostěnných
> > nástavcích. Objevila se mi v úle plíseň. Můžete mi poradit
> > co stím a jak příště zimovat, aby se mi plíseň v úle
> > neobjevila?
>
> Z dotazu nebyla zřejmá ani jedna odpověď na výše uvedené (a podle mě
> důležité, alespoň některé z nich) otázky. Buďte prosím příště ohledně
> dotazů konkrétnější. Snad po zveřejnění informací bude mít alespoň několik
> zkušených včelařů nápad, jak problémům s plísněmi předejít.
>
> S přáním pěkného dne
>
> Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík (e-mailem) --- 27. 3. 2005
Re: sololit

Ahoj.
Já si nástavky dělám sám, můžeš se podívat na http://vcely.wz.cz/solol.htm , kde jsem se to snažil popsat.
Nejstarší mám asi 6 roků a jsou úlně v pohodě. Používám je na včelnici, nadmořská výška cca 550 - 600 m.n.m.

jose

> Financne zajimave mi pripadaji nastavky pr. Brinka viz.
> http://www.brinek.cz/uly.html . Mate nekdo zkusenost se sololitovymi
> nastavky? Ja mam palubky a hobraky. Hobraky dosluhuji a tak shanim nove,
> ale bohuzel o tom jak se chova sololit ve vcelnici nic nevim.
> Dekuji za odpoved.
> Langi
>
>
____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustav Novotný (e-mailem) --- 27. 3. 2005
Re: dotace (9445)

domnívám se že dotace se týkají pouze podnikajících (včelaři z povolání)osob
nebo registrovaných zemědělců, pro fyzické osobz včelařící ze záliby to
nebude NG
----- Original Message -----
From: "vlasta" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 26, 2005 4:48 PM
Subject: dotace


> Přátelé jak se říká jedna pani povídala..., ale na každém ...pravdy
> trochu.
> Podařilo se mi získat informaci, že EU uvolnilo peněžní prostředky na
> dotování českých včelařů při koupi mového medometu. Nemáte prosím vás
> někdo
> určité a konkrétní informace, za každou informaci předem děkuji.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 27. 3. 2005
sololit

Financne zajimave mi pripadaji nastavky pr. Brinka viz. http://www.brinek.cz/uly.html . Mate nekdo zkusenost se sololitovymi nastavky? Ja mam palubky a hobraky. Hobraky dosluhuji a tak shanim nove, ale bohuzel o tom jak se chova sololit ve vcelnici nic nevim.
Dekuji za odpoved.
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi (213.192.59.130) --- 27. 3. 2005
Re: dotace a napajeni (9445)

Zdravim,
jakykoliv zemedelsky subjekt (OSVC, PO) muze pozadat o primou investicni podporu z Operacniho programu jez je soucasti dotacniho systemu MZe CR. Postup prihlasovani do programu je popsan na http://www.mze.cz/default.asp?ch=74&typ=1&val=32252&ids=773 doporucuji kontaktovat Vasi mistne prislusnou Zemedelskou agenturu. Pro letosni rok je jiz po terminu, ale pristi rok bude obdobny.

Procetl jsem vsechny prispevky do diskuze tykajici se napajeni a mam otazku ohledne doletu. Mam vodni zdroj cca 200 metru od vcelnice, je to v jarnim obdobi pouzitelne nebo mam pristavit napajecky?
Za radu dekuji.

Hezke svatky !
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vhajek (83.208.142.234) --- 26. 3. 2005
Re: Spojení slabocha s mikrovčelstvem (9445) (9446)

Asi by stalo za zkousku spojit oddelek s jinym silnym vcelstvem pres mrizku a vytvorit tak dvojmatecne vcelstvo. Je treba sledovat vyvoj rojove nalady a v prvni dekade kvetna vcelstva opet rozdelit. Popis najdete na strankach PSNV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 26. 3. 2005
Spojení slabocha s mikrovčelstvem (9445)

Z vloni pořízených oddělků jeden vyzimoval tak slabý (chomáč spíš 4 než 5
uliček), že 2 nástavky Optimalu (ve kterých zimovaly všechny) nezvládá. Má
smysl ho spojovat s mikrovčelstvem (v podstatě záložní matkou) zazimovaným
na 5 plástech 42*17? Pokud ano, jak to nejlépe udělat?

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlasta (193.165.73.36) --- 26. 3. 2005
dotace

Přátelé jak se říká jedna pani povídala..., ale na každém ...pravdy trochu. Podařilo se mi získat informaci, že EU uvolnilo peněžní prostředky na dotování českých včelařů při koupi mového medometu. Nemáte prosím vás někdo určité a konkrétní informace, za každou informaci předem děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

valenta (83.208.6.34) --- 26. 3. 2005
velikonoce

Příjemné prožití svátků velikonočních přeje všem účastnkům
včelařské konference Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 3. 2005
Re: květy (9429) (9438) (9441)

Dobrý den,
Cca 330 m nad mořem, severní strana Beskyd v severomoravském kraji. Lýkovec
pěstujeme odjakživa na zahradě, je to dost dekorativní malý keřík na jaře
květy a vůní a v létě bobulemi. Letos mě příjemně překvapil, napolo rozkvetl
a voněl už v lednu, čekal jsem, že květy zmrznou, jako se to stává dost
často, ale teď rozkvetl zase a hodně. Jinak v listnatých lesích se tady
vyskytuje relativně dost často, to je ve vhodných lokalitách tak do několika
keříků v okruhu 100 metrů. Myslím si, že mu tady vyhovuje místní jílovitá
nepropustná půda, která vytváří místy dostatečně vlhká stanoviště i na
svazích. Včelařský význam v takovém malém množství přirozeně nemá. Jinak u
mně je teď na řadě spíše zužování a uteplování včelstev než rozšiřování a to
někdy během dalšího týdne, kdy se do nich budu dívat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká Matela" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 25, 2005 9:44 PM
Subject: Re: květy


> Dobrý den,
>
> určitě jste to již někde v této konferenci napsal (jakožto častý
> přispěvovatel do diskusí), ale kde se nachází Vaše stanoviště? V jaké
> nadmořské výšce?
> Lýkovec (předpokládám Lýkovec jedovatý) je dost vzácný. Už jen z toho
> hlediska by mne zajímalo kde se nachází a zda tak hojně, že to má z
> včelařského hlediska větší význam (není-li to tajné ;-).
> Kdy předpokládáte první rozšiřování včelstev? (umožňuje-li to Vᚠúlový
> systém). Budete se řídit kalendářem nebo situací v podmetu?
>
> S pozdravem
>
> Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Navrkal Vladimír (e-mailem) --- 26. 3. 2005
RE: kv?ty (9429) (9438)

Tak to zatím jen tiše závidím u nás tak akorát kvetou sněhuláci.
Vláďa (Svoboda nad Úpou)

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Friday, March 25, 2005 1:47 PM
To: Vcelarska konference
Subject: kv?ty

Dobrý den
Dneska tady létají jak divé.
Z květů končí líska, končí lýkovec, ten rozkvetl poprvé už v lednu před
mrazy, naplno kvetou sněženky a bledule, začínají krokusy, sedmikrásky a
petrklíče. Rozkvétá vrba klon S021. Nejvíc létají na lýkovec, krokusy a
vrbu.

R.Polášek



__________ Informace od NOD32 1.1034 (20050324) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

LukᚠMatela (62.141.24.1) --- 25. 3. 2005
Re: květy (9429) (9438)

Dobrý den,

určitě jste to již někde v této konferenci napsal (jakožto častý přispěvovatel do diskusí), ale kde se nachází Vaše stanoviště? V jaké nadmořské výšce?
Lýkovec (předpokládám Lýkovec jedovatý) je dost vzácný. Už jen z toho hlediska by mne zajímalo kde se nachází a zda tak hojně, že to má z včelařského hlediska větší význam (není-li to tajné ;-).
Kdy předpokládáte první rozšiřování včelstev? (umožňuje-li to Vᚠúlový systém). Budete se řídit kalendářem nebo situací v podmetu?

S pozdravem

Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

LukᚠMatela (62.141.24.1) --- 25. 3. 2005
Re: Plíseň v úle (9437)

Zdavím,

Můžu se zeptat na několik informací?
1) jsou nástavky nějak natřeny?
2) byla přes zimu pod strůpkem fólie?
3) jaké máte dno, zasíované?
4) kolik oček bylo otevřeno?
5) na kolika nástavcích bylo včelstvo zazimováno?

> Letos jsem poprvé zimoval ve dvou tenkostěnných
> nástavcích. Objevila se mi v úle plíseň. Můžete mi poradit
> co stím a jak příště zimovat, aby se mi plíseň v úle
> neobjevila?

Z dotazu nebyla zřejmá ani jedna odpověď na výše uvedené (a podle mě důležité, alespoň některé z nich) otázky. Buďte prosím příště ohledně dotazů konkrétnější. Snad po zveřejnění informací bude mít alespoň několik zkušených včelařů nápad, jak problémům s plísněmi předejít.

S přáním pěkného dne

Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Stonjek (194.108.98.14) --- 25. 3. 2005
Nákup lahví v Dubí

Pro všechny, kteří se v dohledné době vydají do skláren v Dubí na nákup lahví.Došlo ke změně a ve sklárnách neberou hotové peníze. Takže kdo ví co chce je nejlépe se spojit s pí.Teplou tel:417517230 ta vám sdělí celkovou sumu a číslo účtu a vy s potvrzením z peněžního ústavu vyrazíte na nákup. Kdo neví a chce si vybrat tak se potom musí vrátit do Teplic tam v bance zaplatit a pak se vrátit. Jinak počítejte všude s problémy a buzerací. Mému dopravci tímto systémem trvalo naložení a opuštění závodu 3 hodiny a to nebyl nikde nával. Takže až pojedete do Dubí neplýtvejte optimismem a počítejte s větší časovou prodlevou. Na druhou stranu ono je dobré si připomenout jak to vypadalo za hluboké totality. A vᚠnákup proběhne ve větší pohodě! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 3. 2005
květy (9429)

Dobrý den
Dneska tady létají jak divé.
Z květů končí líska, končí lýkovec, ten rozkvetl poprvé už v lednu před
mrazy, naplno kvetou sněženky a bledule, začínají krokusy, sedmikrásky a
petrklíče. Rozkvétá vrba klon S021. Nejvíc létají na lýkovec, krokusy a
vrbu.

R.Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 25. 3. 2005
Plíseň v úle

Dobrý den, letos jsem poprvé zimoval ve dvou tenkostěnných nástavcích. Objevila se mi v úle plíseň. Můžete mi poradit co stím a jak příště zimovat, aby se mi plíseň v úle neobjevila? Díky Martin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda (e-mailem) --- 25. 3. 2005
Re: bytove jadro (9429) (9430) (9432)

Umakartu bych se vyhybal. Nemohu si pomoci, ale umakart mi smrdi. A pokud si dobre pamatuji, tak medy natahuji pachy z okoli. Budou-li uly z umakartu - mohlo by se to tedy i projevit v kvalite medu?!

Kuba


> Josef Kouba napsal(a):
> > To je dobrá nápad! Desky mají dobrou povrchovou úpravu z umakartu, určitě
> > jsou zdravotně nezávadné, když byly použity pro bytovou výstavbu.
> >
> > S přáním hezkého dne Josef Kouba

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 1000 MB

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 3. 2005
Re: bytove jadro (9429)

Formalínu bych se nebál, je to těkavá látka a za ty roky určitě co mohlo
vyprchat, tak už je pryč. Obavy bych měl trochu z látek typu fenolu. Ty
staré umakarty se mohly dělat z všeličeho a technologie při výrobě taky
nemusela být dodržena, takže by tam mohlo být dost nezpolymerovaných látek,
které by se mohly i po tak dlouhé době uvolňovat. Rozhodně na 99,9 % by
takový materiál nezpůsobil přímo nějakou otravu včel. Mohly by se z něho
uvolňovat látky, které by se třeba nelíbily včelám. Ty by pak byly v těchto
úlech o něco divočejší než v jiných úlech. Nejpravděpodobněji se ale z
umakartu stejně jako z hodně jiných plastů bude něco uvolňovat, co se bude
hromadit v vosku a propolisu, ale bude to zjistitelné pouze v laboratořích.
Běžný včelař nebude mít šanci to poznat.
Na umakart bych doporučil test čichem. Kousek umakartu zbrousit do hloubky
pilníkem, tím se dostanou k povrchu příslušné těkavé látky a obroušené místo
posoudit čichem, jak moc smrdí a rozhodnout se, jestli takovou hmotu pustit
do včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 24, 2005 1:14 PM
Subject: Re: bytove jadro


> Zdravim.
>
> No nevim, jestli je na miste takove nadseni, je znamo, ze tyto hmoty
> jsou bud fenolformaldehyd nebo mocovinoformaldehydove pryskyrice a ten
> formalin z toho porad leze ven. Pred nekolika lety se to dost probiralo
> v ruznych mediich, kolik formaldehydu vyleza z drevotriskoveho nabytku.
> Pak to utichlo.
>
> Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Benda (83.208.203.223) --- 24. 3. 2005
Re: RE:Ometák (bylo Re: Léčení) (9427)

Myslím si, že tento ometač se asi těžko koupí, protože vysledná cena by asi byla neakceptovatelná pro většinu včelařů. Takže zbývá samovýroba. Jsem ve fázi budování svého včelařského mikroprovozu (potřeba nových nastavků, odvíčkování.....), tudíž nepochybuji, že mě letos čeká opět smetáček. :o)

S pozdravem

Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: Audit ve V?ele P?edboj (9360)

Vůbec se mi nelíbí když používᚠmůj podpis a stydíš se za svoji adresu samo
o sobě to něco vypovídá

Pepan

----- Original Message -----
From: "pepan" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 21, 2005 4:52 PM
Subject: Audit ve V?ele P?edboj


> V době prodeje Předboje jsem zjistil, že u žádného jednání o prodeji není
> přítomen předseda Mandík, ale vše zařizuje a připravuje Peroutka s
> Machovou. Protože znám Peroutku moc dobře a vím, čeho všeho je schopen,
> začalo moje podezření, že se nejedná zrovna o čistý obchod, sílit. Když se
> objevil velmi těsný vztah mezi Machovou a jedním z kupujících Léblem,
> nabylo mé podezření konkrétních obrysů. Od té doby pečlivě sleduji práci
> Peroutky i jeho sekretariátu a mohu tě důvěrně ujistit, že se jedná o
> pěknou žumpu, jejíž obsah je nutno peroutkovcům těsně před sjezdem
> naservírovat.
> Pokud jdeo poslední vývoj v kauze Předboj, byla zpracována zpráva
auditora,
> mimo jiné s konstatováním, že pohledávka ČSV ve výši 12,5 milionu vůči
> Předboji je promlčena. Každá pohledávka, o kterou se nikdo nestará,
> nevymáhá ji, nebo nezajistí alespoň uznání dluhu, je po 4 letech ze zákona
> promlčena. Toto je čistá práce Peroutky a Machové. Jsme tedy zase o něco
> chudší. Pikantní je, že tuto zprávu měl Šmíd, Peroutka i Machová již před
> posledním zasedáním ÚV i předsednicta a vše zatajili. Naopak podnikli
> maskovací manévr. Podali trestní oznámení na Kořána a všem zdělili "O
> Předboj se až do vyšetření Kořána nestarejte a něco neskazíte". Získali
> tím cca. rok času na zametení stop a důkazů a tím možnost hladkého průběhu
> sjezdu. Činnost těchto lidí je bez problémů možno kvalifikovat jako
> poškozování věřitele, zneužívání inforamcí v obchodním styku a hrubý střed
> zájmů. Nekorektnosti jako zatajování informací před ÚV, nebo likvidace
> dopisů členů ČSV s připomínkami, kritikou Peroutky, nebo dotazy ke kauze
> Předboj nepočítám.
> Protože mᚠo vše vážný zájem, pustím ti ještě jednu lahůdku. Machová,
> právnička svazu, měla od 1.4.2002 do 31.12.2004 platnou smlouvu o právním
> zastupování Včely Předboj a.s. Je to jako kdyby tě u soudu stejný právník
> žaloval i obhajoval. Sám vidíš, že i malá špička ledovce je zajímavá.
> Protože ÚV i předsednictvo již ztratilo schopnost seberegenerace,
> neočekávám žádné vážné dopady.
> Vše začne, až se v té špíně někdo bude chtít patlat a podá trestní
> oznámení.
> Jsem s pozdravem SVAZ SI ROZVRACET NEDÁME. Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: bytove jadro (9429) (9430)

Zdravim.

No nevim, jestli je na miste takove nadseni, je znamo, ze tyto hmoty
jsou bud fenolformaldehyd nebo mocovinoformaldehydove pryskyrice a ten
formalin z toho porad leze ven. Pred nekolika lety se to dost probiralo
v ruznych mediich, kolik formaldehydu vyleza z drevotriskoveho nabytku.
Pak to utichlo.

Zdravi PP.


Josef Kouba napsal(a):
> To je dobrá nápad! Desky mají dobrou povrchovou úpravu z umakartu, určitě
> jsou zdravotně nezávadné, když byly použity pro bytovou výstavbu.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (elaborát :) (9423)

Dobrý!!!
Tomu se říká koplexní informace!! Ten student jistě bude mít radost!

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 24, 2005 10:24 AM
Subject: Re: dadant a langstroth (elaborát :)


> Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x
> 300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2
> (oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné
> loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro
> ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz
> http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací
> přepážka.
>
> Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit
> historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v
USA
> teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i
> Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy.
>
> Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o
> dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky
(mezistěny
> L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého
> díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného
> trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla.
> Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď
sekcemi
> nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době
(druhá
> polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth
> tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro
> včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole.
>
> Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé
> evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a
> jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš
> malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v
> medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co
> bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišový rámek (resp. jeho rozměr)
> převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha,
> pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm
(dílo
> 460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků
> známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant
> usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první).
>
> V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova
úlu,
> kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před
> emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského
> časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes
> milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po
> svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt.
> Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na
> čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy
> plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče
> na 37 mm a přidáním 12. plástu.
>
> V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena
(oproti
> Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější),
> později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To
vedlo
> ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož
modifikace
> spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce
> před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň
> došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo
> dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel
za
> ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek
> Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze
> plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový
nástavek
> Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2.
> Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší
> manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl
> podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé
> plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak
přispívá
> k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje
> odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy
> nekontaminovaných medníkových plástů.
>
> Zdraví
>
> J. Čáp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: bytove jadro (9429)

To je dobrá nápad! Desky mají dobrou povrchovou úpravu z umakartu, určitě
jsou zdravotně nezávadné, když byly použity pro bytovou výstavbu.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Duan" <macura/=/unipo.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 24, 2005 11:29 AM
Subject: bytove jadro


> videl som na stanovisti u jedneho vcelara nastavky vyrobene z dosiek z
> rozobraneho bytoveho jadra. Tieto dosky su hrube 2,7 cm, vnutornu vypln
> tvoria polystyrenove dosky z oboch stran je nalepeny umakart. Otazka do
> konferencie: Je to zavadne alebo nie? Su o takejto vyrobe nejake poynatky?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dušan (194.160.193.211) --- 24. 3. 2005
bytove jadro

videl som na stanovisti u jedneho vcelara nastavky vyrobene z dosiek z rozobraneho bytoveho jadra. Tieto dosky su hrube 2,7 cm, vnutornu vypln tvoria polystyrenove dosky z oboch stran je nalepeny umakart. Otazka do konferencie: Je to zavadne alebo nie? Su o takejto vyrobe nejake poynatky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (elaborát :) (9423)

Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x
300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2
(oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné
loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro
ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz
http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací
přepážka.

Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit
historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v USA
teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i
Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy.

Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o
dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky (mezistěny
L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého
díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného
trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla.
Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď sekcemi
nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době (druhá
polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth
tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro
včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole.

Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé
evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a
jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš
malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v
medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co
bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišový rámek (resp. jeho rozměr)
převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha,
pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm (dílo
460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků
známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant
usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první).

V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova úlu,
kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před
emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského
časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes
milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po
svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt.
Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na
čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy
plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče
na 37 mm a přidáním 12. plástu.

V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena (oproti
Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější),
později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To vedlo
ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož modifikace
spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce
před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň
došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo
dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel za
ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek
Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze
plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový nástavek
Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2.
Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší
manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl
podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé
plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak přispívá
k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje
odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy
nekontaminovaných medníkových plástů.

Zdraví

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2005
RE: RE:Ometák (bylo Re: Léčení)

       
Zdravím Pavle.

Příteli mᚠúplně stejné představy jako já. Ty to zařízení budeš vyrábět a
nebo ho někde seženeš ??

Dík mirek




       taková, že vyjmu medový plást z úlu obsednutý včelami, zasunu do
ometacího
       zařízení, vyjmu ometený plást a vložím ho do přepravní bedny. Akce
na        4-5

       Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor (e-mailem) --- 24. 3. 2005
RE: Spolehlivost vyetření měli (bylo Léčení)

Počítají se jen samičky. Samečci jsou tak malí, že nejsou vidět.
Libor Jarolím

> A nepočítají se třeba jenom samičky? Ty tvoji měli určitě pindíky! :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: dadant a langstroth (9423)

Nevčelařím ani v jednom z nich, ale jen tak na zkoušku jsem zkusil zadat
heslo dadant do Seznamu a vylezlo 22 odkazů.... Určitě to v některém z nich
bude. Jinak délku rámků snad mají stejnou, liší se snad jen tím, že jeden z
nich používá v plodišti vysoké rámky a v medníku nízké, druhý má všechny
rámky stejné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "michal" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 11:17 PM
Subject: dadant a langstroth


> prosim potrebuji do seminární práce napsat neco o úlech dadant a
langstroth
> a nikde nemůžu sehnat nic o dadantu.prosím napiste mi nekdo na email jaké
> jsou hlavní rozdíly mezi nimi a trochu charakteristiku díky michal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 3. 2005
Re: Spolehlivost vyšetření měli (bylo Léčení) (9388)

Už je to několik let, takže nevím. Nějaká na střední Moravě, Přerov,
Prostějov nebo Olomouc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 4:49 PM
Subject: Re: Spolehlivost vyšetření měli (bylo Léčení)


> Která to dělala laboratoř? Mám podobnou zkušenost z letoška, kdy u 1
> včelstva z 10 na stanovišti jsem při odběru měli napočítal na podložce
> několik (7 - 9) roztočů a výsledek vyšetření z laboratože veterinární
správy
> z Č.B. byl negativní. Že by se do odevzdané měli neprosál ani jeden se mi
> taky nechce věřit.
>
> J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

michal (194.213.62.52) --- 23. 3. 2005
dadant a langstroth

prosim potrebuji do seminární práce napsat neco o úlech dadant a langstroth a nikde nemůžu sehnat nic o dadantu.prosím napiste mi nekdo na email jaké jsou hlavní rozdíly mezi nimi a trochu charakteristiku díky michal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 23. 3. 2005
Re: RE:Ometák (bylo Re: Léčení) (9400) (9417) (9421)

Nejsem asi sám, kdo je zvědavý jak by takový ometač fungoval v praxi. Držím ti palce abys ho do letošní sezony stačil vyrobit a podělil se s námi o zkušenosti. Já jsem zkoušel lecos a jako mnoha dalším se mi nejvíc osvědčil plechový smyk do podmetu. Nástavek s medem si dám stranou, nový nasadím, úl zavřu a potom ometám. Podle mého je to k včelám nejšetrnější a v době slídivostí nejjistější způsob jak odebírat med. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Benda (83.208.203.223) --- 23. 3. 2005
Re: RE:Ometák (bylo Re: Léčení) (9400) (9417)

Motorový ometač včel jsem viděl na konferenci zlepšovatelů v Praze na Letné (r.2002). Prezentovali to tam rakouští včelaři. V hřídelkách neměli alobal, ale nastříhaný igelit. Hřídelky byly poháněné dvěma motorky ze stěračů. Geniální nápad. Při vsunutí ruky to působilo jako silné lechtání asi jako když projedete olistěný keř pámelníku. Určitě to včelám neubližovalo, ale "síla ometání" byla dostatečně silná pro daný účel. Celé to bylo umístěné v kruhové desce, která pasovala na velký plastový soudek od fasádních barev. Byl provrtaný 3mm dírami v pruzích po celém obvodu kvůli dostatku vzduchu. Jeho průhledná barva způsobovala to, že včely údajně nelezou nahoru zpět do ometacího zařízení. Za toto zařízení získali třetí cenu.
Viz včelařství 1/2003 str.15 a fotku naleznete ve včelařství 2/2003 na str.38
Používají to na tvoření smetenců.
Vážně uvažuji o tom, že to vyzkouším na odběr medu. Moje představa je taková, že vyjmu medový plást z úlu obsednutý včelami, zasunu do ometacího zařízení, vyjmu ometený plást a vložím ho do přepravní bedny. Akce na 4-5 sekund. A další a další a další. Po odebrání medných plástů sejmu "ometací hlavici" z plastového soudku, klepnu se sudkem a včely z něj převrátím zpět do úlu. A hurá na další úl. Vypadá to přinejmenším zajímavě. :o)

Přeji vám krásné jaro

Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 23. 3. 2005
Re: Spolehlivost vyšetření měli (bylo Léčení) (9388) (9419)

A nepočítají se třeba jenom samičky? Ty tvoji měli určitě pindíky! :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Spolehlivost vyšetření měli (bylo Léčení) (9388)

Která to dělala laboratoř? Mám podobnou zkušenost z letoška, kdy u 1
včelstva z 10 na stanovišti jsem při odběru měli napočítal na podložce
několik (7 - 9) roztočů a výsledek vyšetření z laboratože veterinární správy
z Č.B. byl negativní. Že by se do odevzdané měli neprosál ani jeden se mi
taky nechce věřit.

J. Čáp

> Co se týká počtů roztočů v měli, mám jednu zajímavou zkušenost. Před
> několika roky se mi nelíbilo, jak mi důvěrník léčil včely. Rozhodl jsem se
> přidat do směsného vzorku další roztoče v počtu 3 kusy na úl, aby byl
důvod
> přeléčit včely ještě nátěrem na jaře. Jaké pak bylo moje překvapení, když
> zjištěný počet roztočů ve vzorku byl zhruba jeden roztoč na včelstvo.
Takže
> s tím vyhodnocováním je to všelijaké a vzorek měli je při vyhodnocování
> zničen, takže kontrola není.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (82.99.129.160) --- 23. 3. 2005
Re: Léčení (9388)

>Tak včera volal důvěrník a výsledek léčení byl 31 roztočů na 8 včelstev.
---------------

Ing.Veselý z Dolu nedávno říkal, že loni byly velmi dobré podmínky pro rozmnožení roztočů. Bylo hodně rojů a roztoči se promíchali a "vylepšili si chov". Celkově je velký nárůst pozitivních vyšetřebá vzorků. Žádnou paniku, natře se plod, vyfumiguje a jede se dál.

Mě víc vadí ti včelaři, co ošvindlují vzorky a myslí si jak na veterinu vyzráli. Veterinář nám vydal už vyhlášku na jarní léčení a jsou tam pokuty za neprovedení pro nepodnikajícího až do 50000.- a 2000000.- pro podnikatele.

Už mi holky konečně včera nosily pyl :-)). Dnes je to slabý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: RE:Ometák (bylo Re: Léčení) (9400)

Husy se těžko shánějí. Proto jednou za čas koupím velkého živého krocana z
výkrmny. Dál to je jasné.

Co se týká organizace, tak při práci v zadovácích sedím na stoličce a téměř
nevstávám, všechno mám připraveno v dosahu. Rámky, které potřebuji zbavit
včel, nechávám na konec v bedně. Takže vyberu rámky, které potřebuji,
následně ostatní rámky vložím do do úlu tak, jak to tam potřebuji i s
novými, kromě posledních asi dvou, protože kdyby byly zadováky plné rámků až
po konec, včely by se rozlézaly. Včely instinktivně zalézají ze světla do
temné díry - úlu. Včely oklepávám a ometám do úlu a na náběh, který je
položený na dvířkách úlu. Pokud včely "foukají" ven a nechtějí do úlu, tak
je pokouřím a smetu peroutkou. Po ometení všech vybraných rámků vracím
poslední dva rámky do včelstva, smetu do úlu všechny včely mimo a nasadím
okýnka. Ometené rámky dávám do zakryté bedničky. Málokdy to musím udělat
tak, že musím otřepávat rámky se včelami do úlu a teprve potom v tom úlu
pracovat, ale nevidím v tom žádný větší problém. V zadovácích by mohl
včelařit klidně i invalida na vozíku, pokud má v pořádku ruce.

U nastavků místo sezení chodím. Jeden, dva prázdné nastavky položené na
rovnou plochu, plech, nebo igelit mám uložené co nejblíže za sebou jako
odkládací pro rámky a taky jako odkládací pro celé nastavky. Pokud odkládám
něco na úly, tak jen na ty, co už jsou udělány. Rámky od medu, které by
lákaly včely a ometené rámky dávám za křoví tak 10 metrů od úlů. Taky se
snažím nejdřív vybrat rámky určené k odběru, potom složit s novými rámky
celý úl a až nakonec otřepávám a ometávám rámky se včelami rovnou zpátky do
úlu. Žádný smyk nebo roják pro smetené včely nepoužívám. Během práce dopředu
před úl nechodím, nemám proč. Dřepy by se daly omezit, kdybych měl nějaký
manipulační stojan s místem pro cca tři nastavky vedle sebe, ten bych
umísoval tak, aby když pracuji v úlu, ho měl za zády. Určitý problém je
taky v tom, včely z nastavků položených na zemi s oblibou napadají moje
ponožky v botách, asi jim nevoní, stejně jako mně. Taky některé rámky je
nutné kvůli možné přítomnosti matky otřepat pod mřížku, dříve, než složím úl
zpátky, ale taky žádný velký problém v tom nevidím. U nastavků je velká
výhoda, že v případě třeba náhlé změny počasí nebo nečekané přílišné
divokosti včelstva atd je možné během pár minut nastavky s rámky naházet na
sebe a úl zavřít, u zadováků to nejde. Je možné, že způsob práce u nastavků
budu ještě měnit.

Asi tak

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 10:34 AM
Subject: RE:Ometák (bylo Re: Léčení)


Já používám včelařský smetáček. Lze koupit v každé včelařské prodejně. S
rámkem napřed zatřepu (držímho přitom oběma rukama) a teprve zbylé včely co
se dobře drží ometám smetáčkem.

Už jsem byl i upozorněn na to, že smetáček dráždí víc než husí brko, ale na
běžnou práci to stačí.
Poznal jsem to jen při ometání roje z kmena dvoumetrového hustého smrčku. To
nešlo a ještě byly velmi protivné. :-)
S jiným ometákem zkušenosti nemám.

A hele přátelé, jak to organizujete při vytáčení a ometání?
Pokud nesmetám do rojáku (jako že většinou ne) tak mám před česnem náběh a
smetám včely na něj. Je to při tom hrozné skákání.
Vytáhnout rámek.
Otřepat a omést včely před úl.
Schovat rámek do krabice pod plachetku.
A znova a dokola.
Když je včelstvo na kraji tak není žádný vážný problém, stojím na místě,
vytahuju z boku, předkloním se trochu před česno a pak krok za úl a do
bedny. jen toho místa okolo, kdyby bylo více a nemám strach, že do něčeho
šlápnu. Ale když včelstvo není přímo na kraji, tak s každým rámkem uběhnu
kilometry. Vytáhnu ho vzadu, otřepat vpředu a při tom oběhnout ostatní úly.
Při mých 4 až 6 včelstvech to tak dělat jde, ale už u 10 to musí být na
zbláznění. Rozestavět včelnici tak aby byly vedle sebe jen dva a pak velká
mezera nemůžu. Takže jak to děláte.
Už jsem byl na radu u zkušenějšího přítele. Ale když mi vysvětlil, že to
dělá úplně stejně jako já i ve včelíně, tak mi došla řeč. :-(
Ahoj
Libor Jarolím

PS: a máme tu produktivitu práce.


> Ještě dotaz. Někdy v minulosti se tu hovořilo o takzvaném ometáku rámků
při
> medování. Dá se to někde sehnat a kdo s tím má zkušenosti ?
> Já i při 8 včelstev bych chtěl uživatelské pohodlí. Když jsem měl
netradiční
> rámek dlouhý 36 - tak jsem to shazoval bouchnutím. 2 centimetry navíc
hrozí
> zlomením rámku :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 3. 2005
Re: Léčení (9388)

Zdravím,
vedle pozdní matky se musí uvažovat vždy i s počasím. Letos byl podzim až do
poloviny ledna extrémně teplý. Mezi vánočními svátky jsem byl ve třech
včelstvech s matkami 2004 vylíhnutými v červnu a ve dvou úlech jsem našel
buňky zavíčkovaného plodu. Omezená snůška pylu byla ještě během prosince.
Ale to je extrém, ty včely byly v utepleném zadováku v jednom nastavku -
plodišti. A krmil jsem ještě v říjnu.
U zasíovaného dna se mně jednou stalo, že foukači zastrčili hubici pod
podložku a zasíovaným dnem "ošetřovali" venkovní prostředí.
Co se týká počtů roztočů v měli, mám jednu zajímavou zkušenost. Před
několika roky se mi nelíbilo, jak mi důvěrník léčil včely. Rozhodl jsem se
přidat do směsného vzorku další roztoče v počtu 3 kusy na úl, aby byl důvod
přeléčit včely ještě nátěrem na jaře. Jaké pak bylo moje překvapení, když
zjištěný počet roztočů ve vzorku byl zhruba jeden roztoč na včelstvo. Takže
s tím vyhodnocováním je to všelijaké a vzorek měli je při vyhodnocování
zničen, takže kontrola není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 23, 2005 6:24 AM
Subject: Léčení


Zdravím přátelé.

Tak včera volal důvěrník a výsledek léčení byl 31 roztočů na 8 včelstev.
Léčení proběhlo - 2x fumigace a 1x aerosol.
Včelstva mám ve dvou nástavcích 39x24x11. Na fumigaci jsem vyndal v horním
nástavku boční rámek a pásek byl zavěšen na drátu v horní třetině.
U aerosolu jsem nebyl - ale snad to dělali odborníci - mám vysoké podmety.

Tak kde se stala chyba ?

Zítra jdem natírat :-((

Mirek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 9416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76384 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 9416 do č. 9476)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu