Včelařská konference

Dobrý!!!
Tomu se říká koplexní informace!! Ten student jistě bude mít radost!

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 24, 2005 10:24 AM
Subject: Re: dadant a langstroth (elaborát :)


> Původní Dadant měl plodiště na 11 rámků (rozteč 38 mm) vnější míry 475 x
> 300 mm (dílo 460 x 270 mm), což dávalo plástovou plochu 273 dm2
> (oboustranně). Vnitřní půdorys nástavku byl 420 x 490 mm, rámky měly rovné
> loučky, rozteč se vymezovala hřebeny z drátěných skobiček v drážkách pro
> ouška a 1 drátěným hřebenem vespod uprostřed nástavku (viz
> http://bydlo.net/original_odspodu.gif ). Součástí úlu byla i komorovací
> přepážka.
>
> Při srovnávání Dadantova a Langstrothova úlu si je třeba uvědomit
> historické souvislosti. V době kdy Charles Dadant navrhoval svůj úl se v
USA
> teprve začínalo šířit včelaření s rozběrným dílem podle Langstrotha (ale i
> Quinbiho a dalších). Mezistěny nebyly známy.
>
> Původní Langstroth vypadal dost odlišně od dnešního. Jednalo se o
> dvouprostorový stropovák, který měl plodiště se stavebními rámky
(mezistěny
> L. neznal) vnější míry cca 448 x 232 mm uzpůsobenými pro stavbu divokého
> díla tak, že loučky měly trojúhelníkový průřez, aby špička rovnoramenného
> trojúhelníku, směřující dovnitř rámku vedla včela při stavbě díla.
> Nad plodištěm byl (oddělený deskou s otvory) medník vystrojený buď
sekcemi
> nebo jen loučkami pro produkci plástečkového medu, což byla v té době
(druhá
> polovina 19. stol.) v USA dominantní forma medu na trhu. Sám langstroth
> tudíž neřešil problém znovuvyužití díla v medníku, ale pouze snadný a pro
> včela šetrný přístup do plodiště při jeho kontrole.
>
> Používání mezistěn a vytáčení medníkových plástů (tou dobou čerstvé
> evropské vynálezy) propagoval v USA právě imigrant z Francie Ch. Dadant a
> jejich využití bylo spolu s názorem, že Langstrothovo plodiště je příliš
> malé, hlavní moditvací pro konstrukci vlastního úlu s rozběrným, dílem i v
> medníku. Dadant ve svém úlu vlastně dospěl k syntéze toho nejlepšího, co
> bylo v jeho době právě vznylezeno. Plodišťový rámek (resp. jeho rozměr)
> převzal od M. Quinbiho, ale upravil ho pro stropovák po vzoru Langstrotha,
> pro medník pak zvolil rámek s poloviční výčkou díla, tedy 475 x 160 mm
(dílo
> 460 x 135 mm) a zavedl tak dodnes standardní výšku medníkových nástavků
> známou dnes jako 2/3 Langstroth či Illinois (podle státu kde se Dadant
> usadil a kde se tudíš jeho medníkový NN rozšířil jako první).
>
> V Evropě se na přelomu 19.a 20. století rozšířila modifikace Dadantova
úlu,
> kterou navrhl švýcarský Francouz Edouard Bertrand, s nímž Dadant před
> emigrací několik let spolupracoval na vydávání francouzského včelařského
> časopisu. Popsal ho ve své velmi populární (prodalo se jí dohromady přes
> milion výtisků) příručce "La Conduite du Rucher" a skromně pojmenoval po
> svých hlavních inspirátorech Dadant-Blatt.
> Modifikace úlu D.B. spočívala především v změně půdorysu z obdélníku na
> čtvercový (vnitřní světlost 450 x 450 mm při zachování plástové plochy
> plodiště. Toho Bertrand dosáhl zkrácením rámku na 435 mm, snížením rozteče
> na 37 mm a přidáním 12. plástu.
>
> V USA bránila většímu rozšíření Dadantova úlu zprvu jeho vyšší cena
(oproti
> Langstrothu byl jak větší, tak díky rozběrnému dílu v medníku složitější),
> později nekompatibilita všech rozměrů s rozšířenějším Langstrothem. To
vedlo
> ke vzniku úlu označovaného jako Modifikovaný Dadant (M.D.), jehož
modifikace
> spočívala ve zkrácení rámku na Langstrothovu délku (sám Ch. Dadant krátce
> před smrtí napsal, že jeho původní rámek je zbytečně dlouhý). Proč zároveň
> došlo ke snížení rámku na 285-286 mm bohužel přesně nevím (možná to bylo
> dáno převzetím ne vnější, ale vnitřní míry Quinbiho rámku, krerý nevisel
za
> ouška ale stál na prodloužených bočních loučkách podobně jako rámek
> Čejkováku). M.D. tak měl plodiště už jen 242 dm2 pl. plochy a jeho verze
> plnně půdorysně kompatibilní s půdorysem Lanfstrotha - 10. rámkový
nástavek
> Jumbo se nakonec smrskla na cca 220 dm2.
> Tento vývoj, motivovaný snahou po docílení kompatibility a snažší
> manipulace, který ale byl v protikladu ke stoupající síle včelstev, vedl
> podle mého názoru k eliminaci hlavní výhody Dadantu. Tou je celistvé
> plodiště, které se pohodlně vejde do jediného nástavku a tím jednak
přispívá
> k dobrému jarnímu rozvoji včelstva na souvislém plástu a jednak usnadňuje
> odběr medu, který se navíc odebírá pouze z čistých panenských a léčivy
> nekontaminovaných medníkových plástů.
>
> Zdraví
>
> J. Čáp
>