Včelařská konference

Chovatele matek jsou pravidelne kazdy rok uverejnovany v cesopise Vcelarstvi. Prohlidni si par cisel nazpet a urcite najdes co hledas.
Hezky den

František Rousek
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz



Vazeni pratele, neni nekde adresar chovatelu matek? Rad bych nejake dobre
koupil a nevim na koho se obratit.
Dekuji vsem.

Vazeni pratele, neni nekde adresar chovatelu matek? Rad bych nejake dobre koupil a nevim na koho se obratit.
Dekuji vsem.

Přátelé,
posílám dotaz, který mi došel i odpověď, protože by to mohlo zajímat i více lidí naší zájmové skupiny.
(Přátelům na Slovensku gratuluji za to rojení na ledě, moc jsem jim to přál.)
Vladimír Ptáček


DOTAZ:
From: Šulcovi
To: ptacek/=/sci.muni.cz
Sent: Tuesday, May 07, 2002 7:59 PM
Subject: vytáčení medu

Dobrý den pane Ptáčku,
prosím Vás o radu s vytáčením medu z úlů Optimal, které jsem si udělal dle Vaší dokumentace.S vytáčením medu z nástavkových úlů nemám žádnou zkušenost.Přečetl jsem si že používáte repelenty-benzaldehyd na vypuzení včel z nástavku. Je tato látka zdravotně nezávadná jak pro včely, tak i pro lidi? Je to přeci jen chemická látka. Tento způsob by mi z hlediska rychlosti ale vyhovoval.Jinak jsem si přečetl, že lze používat i výkluzy. Jak by měl být výkluz veliký a dostanu z nástavku všechny včely?

ODPOVĚĎ:
Vážený příteli,
Repelenty se již delší dobu nepoužívají z hygienických důvodů. Výkluzy lze použít, ale nástavek se tím pádem musí brát dvakrát do ruky. Nesmí v něm být plod, ten včely neopustí. Dá se postupovat i tak, že nástavky s medem odstavíte včelotěsně na rezervní víko, pokud má stejný půdorys jako nástavek, nebo na jiný vhodný podstavec a přikryjete vlhkou plachetkou, opět včelotěsně (teď ta včelotěsnost není tak nutná, ale v podletí, při slídění, ano). Jdete k dalšímu úlu a když jste o třetího, jsou včely prvního nasáté a rozlézají se v pocitu osiřelosti. Ty pak snadno otřepete do rojáku přes smyk. Do úlu usadíte zpět náběhem přes česno. Pokud byste se chtěl více dovědět o výkluzech,m snad Vám poradí Dr. Čermák beestn.zubri/=/quick.cz. Ten má pravděpodobně též radiální medomet na 12 nízkých rámků, který jsme před časem dali dohromady. Jinak by se daly vytáček po 6 ks v koši na tři rámky 42x36, které se ještě mezi včelaři pohybují.

Podobny problem:

Letos mam zrejme jedny vcely vyrazne utocnejsi. Pravidelne jedna az dve
vcely zautoci na pesince uz asi 10 m od vcelina, coz v predchozich letech
nikdy nedelaly. Jak ale zjistit, ktere to jsou ? Ve vceline mam pet
vcelstev, chovani na cesne je obdobne u vsech. Pri jarni prohlidce ani pri
rozsirovani se mi zadne nezdaly vyrazne utocnejsi.

Neznate nekdo nejaky jednoduchy test utocnosti ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Pratele,

nasla by se u nekoho z vas stara hydro vaha? Koupil bych jich nekolik,
treba nefunkcni, bez drevene desky nebo i bez "pytliku". Napiste mi prosim
na michal.pol/=/centrum.cz.


Michal Pol

?? Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi dcerami?

Ono to s temi matkami neni vubec jednoduche. U nas byla ins. matka - vcelstvo pekne ostre, ale vcelstva s dcerou uplni beranci. Naopak v lonskem roce jsem mel vybornou matku, myslel jsem si ze ji letos rozchovam. Na podzim udelali tichou vymenu. Vysledek je docela spatny (dle meho nazoru, jsem zvykli na praci bez rukavic, zavoje a v tricku) , staci nechtene necim malo klepnout a hned se nastvou (slusne receno). Ostatni vcelstva jsou v pohode a to jsem loni vymenil 90% matek (rozchov na stanovisti), ale jen jedna potvora. Po repce ma slibenou vymenu :-) . Asi mam smulu, proste se sparila s nejakym hajzlikem.
Ve stredu jsem dostal od pritele (70 vcelstev) z organizace dobrou referenci na matky od p. Vydry z Brna. Je to pry silne (tj. nyni 3 nastavky r.m. 39x27,5), dobre sedici a klidne vcelstvo. Na druhou stranu mam i dobre reference na matky od p. Cermaka.
Pro jistotu uvedu oblast kde vcelarim, je to Ceskomor. vrchovina a jsme asi 630 m.n.m.

Zdravi Petr

Škoda, že jsem to nevěděl včera. Přidával jsem nástavky a na jednom úlu mezi
střechou a strůpkem v novinách pod uteplivkami bylo vybudováno z hlíny něco
podobného. :-((

Libor Jarolím
Ostrava - Stará Bělá

> Pěkný mail mi poslala studentka naší fakulty, klikněte si na ten odkaz, ten obrázek stojí
> zato!
> Vita Vydra

Je to krasa, ta vcela se chova naprosto stylove, neb stavi pouze na
skriptech Fakulty stavebni ! :-))

PP.


*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Jde o hnizdo nektere ze zednic Osmia spp. sensu stricto. Nejspis jde o Osmia
rufa, ale mohla by to byt i vzacnejsi Osmia cornuta. Je to bezne, tyto vcely
vletuji do bytu a behem nekolika dni si vybuduji hnizdo kdekoliv - ve
skrini, ale i v sesite, jak je videt na obrazku. Fotky jsou velmi zdarile!
Pane Vydro, myslite, ze bych je mohl pouzit do skript, ktere pripravuji?

Dekuji! Zdravi,

Antonin PRIDAL

>Pravda, ale vadi mi to vybirani medu, prece jen si to nejak tezko
>predstavuju bez medometu

Pokud ve VÚVč doporučují tak jako tak cedit med přes uhelon při 50 C (viz Pavlovu
reportáž. z 26.4)., pak nevidím problém. Při 50 stupních se med z panenského voští
vylisuje velmi snadno.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 10, 2002 8:55 AM
Subject: RE: Tavidlo



> Stojí za to se podívat na celé včelaření v "Top bar hive" (úl s horním
> prknem) (medomet, chov matek, ...). Za minimum peněz, jen tak pro radost -
> (a taky to jde).
> http://www.gsu.edu/~biojdsx/main.htm
> Eman
.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Pěkný mail mi poslala studentka naší fakulty, klikněte si na ten odkaz, ten obrázek stojí
zato!
Vita Vydra

Dobry den pane Vydro :) ,
posilam Vam jednu kuriozitku o jedne vcelce, jelikoz vim, ze jste vcelar. Od vcera mi na
pokoj neustale litala vcela a zalezala do desek. Dneska si privstala a priletla uz okolo
6.00 a litala tu cely den. Tak mi to nedalo a podivala jsem se, co tu "hleda". Muj objev
naleznete na : http://veverka.sh.cvut.cz/~lenmor/all.html .
Pekny den preje Lenka Moravcova

----- Original Message -----
From: Lenka Moravcová <l.moravcova/=/sh.cvut.cz>
To: <vydra/=/fsv.cvut.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 3:39 PM
Subject: vcela

Prý není lisování medu povoleno "veterinou".
Nevíte někdo o tom něco bližšího a také proč?
Díky Eman

> Údajně jakýsi velkovčelař ( někde na západ od Šumavy ), kterému
> uhynula přes zimu včelstva si počet včelstev doplnil levným nákupem
> vlašek. Nemyslím, že by čistotu naší kraňské linie ohrozil nějaký
> jednotlivec amatér ( teď to myslím opravdu v tom hanlivém ) dovozem
> "zázračné" matky ze sicílie.

> Měl bych šanci se nějak bránit? Je nějak prokazatelné a vymahatelné
> porušení uzákoněného chovu kraňské včely? Asi bych se ocitl v
> důkazní nouzi.

Když dáte dohromady několik svědků, kteří budou svědčit, že ten člověk
nelegálně přivezl vlašky (aby to nebyla pouhá fáma "jedna paní
povídala"), tak můžete podat žalobu a důkaz provést svědectvím.
Důkazní břemeno (že žádné vlašky nedovezl) se pak přesune na toho
velkovčelaře. K tomu by si soud asi vyžádal znalecký posudek, co jsou
jeho včely zač (genetický rozbor, morfologie atd.).

Kdyby znalecký posudek prokázal, že včely jsou vlašky a že v okolí se
takové včely nevyskytují, tak by to spolu se svědectvími okolních
včelařů asi způsobilo, že by to pro velkovčelaře nevypadalo příliš
růžově.

A nejde tady jen o porušení zákona o ochraně kraňky, nýbrž patrně i o
překročení všech možných veterinárních předpisů a nejspíš celních.

Možná by stačilo trestní oznámení, aby se toho ujal státní zástupce.

Jsou-li tedy svědkové, tak bych se obrátil na právničku ČSV o radu na
další postup.

J. P. Baudiš

Chtel bych se zeptat jeste na jednu vec pana Cermaka verejne.
Sam jsem Vase matky jeste nemel, reference mam pouze od predsedy
spolku z Holic a ze skoly v Nasavrkach, kde maji Vase inseminovane
matky. Vsichni se shoduji na vynikajicim cisticim pudu, ale udajne
jsou vcelstva ponekud ostrejsi. Tim mysli, ze se to da akceptovat,
ale neda se to srovnat, treba prave s temi Hradecankami.
Mam si to vysvetlit jistou genetickou souvislosti bodavosti a
hygienickeho chovani, nebo maji referujici zrovna smulu a matky
trochu ostrejsi. Mnoho chovatelu u nas, kteri maji Hradecanky maji v
poslednich letech trochu problemy se zvapenatenim (spise z jara a
pouze u vcelstev, ktere neobsedaji plne 2 nastavky a to je u vice nez
50% Hradecanek na jare),jsou vsak zvykli na praci bez kukly a
rukavic.
Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi
dcerami?
Dekuji MUDr.Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

Ano, hltanove zlyzy jsem uz letos zkoumal. Je zajimave, ze ackoliv cca pred
14-ti dny byl sklon k rojeni velky (sirsi okoli Brna), tento tyden tendence
k rojeni ustaly. Ustaly pouze v ulech, kde bylo rozsireno vcas. V tech
rozsirenych opozdene teprve v techto dnech rojova nalada ustava. Tedy na
zaklade biologicko-fyziologickeho pozorovani si troufam predpovedet, ze
zvyseny vyskyto rojove nalady nehrozi. Plati to vsak pouze pro sirsi okoli
Brna (cca 50 km) a pro vcelstva, ktere nejsou vylozenymi plodarkami ci se
sklonem k rojeni.

Pokud jde o pripad Radka Hubace; byly ty misky jen zakladene vajicky a nebo
tam uz byly i larvicky? A jak stare. pokud je to do 48h stari larvicek,
nemusi jit jeste o jednoznacne tendence k vyrojeni. Uz jsem letos mel take
nekolik pripadu, kdy byly zalozene matecniky s larvickami a nakonec je
vcelstvo (bez jakehokoli zasahu) zrusilo.

Potvrzuji prinos medu - rovnez se mi nastavky tezko zvedaji. Dokonce ve
vyuce musim pomahat skupinam, kde jsou jen same posluchacky. Ty by nastavek
neuzvedly.

Zdravi,

Antonin Pridal

Chtel bych se optat, zda opet letos nekdo s laboratornim zazemim
zkoumal hltanove zlazy. Jak vypada letosni predpoved na rojeni?
Vcera jsem nalarvil serii a larvicky jsem chtel ze sveho nejlepsiho
vcelstva, ktere jiz plne obseda 4 nastavky. K memu temer zdeseni byli
horni 3 nastavky k neuneseni, plne sladiny a medu, plod byl pouze v
nejspodnejsim nastavku (pritom stredne silne vcelstvo, ktere mam na
vaze ukazalo prirustek od zacatku sezony lehce pres 10kg). Nejvetsim
prekvapenim byly ovsem ve spodnim nastavku zakladene matecniky.
Udelal jsem tedy preletak, ale loni jsem delal oddelky koncem kvetna
behem vytaceni repky a letos bych to koncem kvetna mel uz vyrojene.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
WWW stranky zdarma na http://www.sweb.cz

> Stojí za to se podívat na celé včelaření v "Top bar hive" (úl s horním
> prknem) (medomet, chov matek, ...). Za minimum peněz, jen tak pro radost -
> (a taky to jde).
> http://www.gsu.edu/~biojdsx/main.htm
> Eman
Pravda, ale vadi mi to vybirani medu, prece jen si to nejak tezko
predstavuju bez medometu.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Stojí za to se podívat na celé včelaření v "Top bar hive" (úl s horním
prknem) (medomet, chov matek, ...). Za minimum peněz, jen tak pro radost -
(a taky to jde).
http://www.gsu.edu/~biojdsx/main.htm
Eman

:>-----Original Message-----
:>From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
:>Sent: Friday, May 10, 2002 7:35 AM
:>To: Vcelarska konference
:>Subject: Re: Tavidlo
:>
:>
:>> Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto
:>skla, rad bych se seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne
:>informacemi o casech potrebnych k vytaveni starych sousi.
:>
:>Mrkni treba na http://www.gsu.edu/~biojdsx/solmltr.htm,
:>
:>Je to docela legracni, chci to letos zkusit.
:>
:>Zdravi PP.
:>
:>*-----------------------------------------*
:>Pavel Prchal
:>DUP - druzstvo Pelhrimov
:>Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
:>Tlf. 0366/353127 (353111)
:>http://www.dup.cz
:>email: prchal/=/dup.cz
:>*-----------------------------------------*
:>

> Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych se seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech potrebnych k vytaveni starych sousi.

Mrkni treba na http://www.gsu.edu/~biojdsx/solmltr.htm,

Je to docela legracni, chci to letos zkusit.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Já jsem vloni, po zkouškách s ostatními materiály, přešel raděj na kvalitu -
do víka dřevěné krabice jsem si nechal zabudovat vakuované sklo s ochranou
proti dešti, do krabice vnitřek s vaničkou s nerez plechu - takže než jdu do
práce tavidlo se třemi až čtyřmi soušemi ven - odpoledne přijdu domu a je to
vytavené - krásný čisty žluťoučký vosk :-)))
cena za zhotovení cirka asi na 1400.-

havel mirek
českomoravská vysočina
0602 237468



> Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych se
seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech potrebnych k
vytaveni starych sousi.

Ano, genetika je zajímavá. A složitá. Když to vezmeme zcela pakticky, tak je
normální očekávat, že dcery odchované od dobré matky budou také dobré,
nejlíp všechny. Ale víme, že tomu tak není. Část z nich je dobrá, část ne,
někdy jsou všechny horší než máma. Ale asi by nás to tak nebavilo, kdybychom
věděli, že dcery budou přesně takové, jak očekáváme. Tak jako se na každý
včelařský rok těšíme, jakýpak asi bude. A dobře že to nevíme předem...
Souhlasím, že včelaři od inseminované matky očekávají příliš. Ne každá se
podaří. Je ale větší pravděpodobnost, že její dcery budou lepší než kdyby se
spářila volně s nevhodnými trubci. A zároveň za předpokladu, že bylo vybráno
geneticky kvalitní trubčí včelstvo - v takovém případě tvrdím, že lze využít
k rozchovu více než 1 z 10 ins. matek. Samozřejmě, že to záleží také na
nárocích chovatele a na kvalitě včelstev, s nimiž inseminovanou matku a její
dcery porovnává. A také na podmínkách, v nichž včelstva chová (teplé/chladné
jaro, raná/letní snůška, dostatek/nedostatek pylu atd.) --> a už se nám
problematika větví, bylo by to na dlouhé psaní či povídání...
Totéž, co píšete o Hradečance, platí o zakarpatské včele Vučko, jsou takové
typy včel. Ten kdo využívá hlavně řepku, s ní nebude spokojen. Hodí se spíše
do hornatého prostředí s hlavní snůškou nejdříve v červnu. Mám ale
zkušenosti, že takové typy včel se výtečně hodí ke kombinování s jinými
kmeny plodnějšími, rychlejšími. V potomstvu se pak dají vybrat výtečná
včelstva - středně plodná a hodně medonosná. Ovšem musí se vybírat z většího
počtu. A nejde o heterozi, tyto schopnosti se dají udržet v dalších
generacích. A to sotva jde bez inseminace při tak hustém zavčelení naší
země.

Květoslav Čermák


----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 07, 2002 9:26 AM
Subject: genetika je krasna


<Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky
<precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna.
<nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z
<jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr.
<crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z
<10 inseminovanych matek.
<jake jsou nase moznosti?
<Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc
<bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani.
<Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje
<oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale
<dokola.
<Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval
<tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se,
<neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel mav
<pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade
<matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou
<je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky.
<Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne
<mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene
<prvniho a vice druheho.
<Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na
<genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim.
<At se nam plni medniky!
<Radek

> Vita Vydra, ma vlastne pravdu. Sice neslo o utajovani, ale tady to proste
> nikdo nemohl vedet. V podstate se tu provedlo po valce behem nekolika
> desetileti prevodne krizeni na kranku a od te doby to take pokracovalo.

Ano. Když jsem začínal včelařit, většina včelstev se chovala nevyzpytatelně,
rozhodně mi v nástavkových úlech " nešly " tak, jak bylo popisováno. Včely
měly víc žlutých článků zadečku, než měly mít kraňky. Až několikaletý
důsledný rozchov od matek př. Sedláčka z Příchovic mi umožnil má včelstva
výkonově vyrovnat na všech ( tehdejších ) čtyřech stanovištích a poznat
výhodu nástavků. Poznat to, že ve včelstvech se dá po většinu roku pracovat
bez kukly a rukavic, s minimem kouře, bez rozmačkaných včel na dosedacích
plochách nástavků, bez zvápenatění, s minimem rojů, s několikanásobným
výnosem medu. Jestliže však kdosi do blízkosti doletu mých říjných matek
doveze např. vlašky zničí mnohaleté úsilí nejen mé, ale všech okolních
včelařů.
Údajně jakýsi velkovčelař ( někde na západ od Šumavy ), kterému uhynula přes
zimu včelstva si počet včelstev doplnil levným nákupem vlašek. Nemyslím, že
by čistotu naší kraňské linie ohrozil nějaký jednotlivec amatér ( teď to
myslím opravdu v tom hanlivém ) dovozem "zázračné" matky ze sicílie.

Měl bych šanci se nějak bránit? Je nějak prokazatelné a vymahatelné porušení
uzákoněného chovu kraňské včely?
Asi bych se ocitl v důkazní nouzi.

Sám jsem si objednal ze Zubří dvě matky, od nichž možná budu dále odvozovat
svůj chov ( pokud se u mne osvědčí). Má úvaha byla: jsou to výběrové kraňky
se zaručeným hygienickým chováním. Sám ( pod vlivem přečteného ) zatím
věřím, že budou lepší - a pokud ano, nepochybuji o tom, že je budou
rozchovávat i další chovatelé, nebo nás ( své zákazníky ) budou muset
přesvědčit, že ta jejich linie má zase jiné přednosti. Do té doby však nedám
na matky z Příchovic dopustit. Objektivní informace však opravdu chybí -
něco jako test spotřebitele.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html






---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Vita Vydra, ma vlastne pravdu. Sice neslo o utajovani, ale tady to proste
nikdo nemohl vedet. V podstate se tu provedlo po valce behem nekolika
desetileti prevodne krizeni na kranku a od te doby to take pokracovalo.
Vozilo se z Rakouska a pelo se, jake jsou to uzasne vcely. Pouhe
rozmnozovani hotoveho. Prave zminovany chov v Zubri je vysledkem plemenitby
liniove a pomerne prisne. Puvod teto kranky je karpatsky a nikoliv alpsky, a
proto lze u tohotoodlišného ekotypu ocekavat jine vlastnosti. Take kmeny
chovane v Zubri maji uvedene presne charakteristiky, protoze je chova jejich
tvurce a nikoliv pouhy - rozmnozovatel ...

Zdravi, Antonin Pridal

>Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
>kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
>praštit.

Nejlepší prevencí je možná propagace kraňky. Poděkování a absolutorium za zkutečný průlom
v této oblasti zaslouží ing. Květoslav Čermák, hlavně díky němuž mám pocit, že se konečně
začíná v chovu kraňky u nás něco dít. Výsledky šlechtitelské činnosti byly u nás dlouhá
léta z nepochopitelných důvodů velmi pečlivě "tajeny" před širší včelařskou veřejností.
Vůbec se nelze divit včelařům, kteří se pak raději poohlédli jinde, třeba u chovatelů
Buckfastek, kteří své matky dovedou jinak vynachválit. Proč by si měl včelař kupovat matku
od chovatele, který inzeruje "vynikající matky kmene XY", ale který není schopen, nebo
ochoten (ani na vyžádání!!) vlastnosti tohoto kmene nějak blíže charakterizovat? Jak si
měl vybrat včelař, který měl nějaké speciální požadavky?
Výzva pro odborné oddělení: nebylo by možné v příloze Včelařství publikovat více o
výsledcích šlechtitelské činnosti v ČR (třeba zprávu prezentovanou na Aktivu vedoucích
šlechtitelských chovů)? Podle nového chovatelského řádu má ÚV ČSV provádět srovnávací
zkoušky uznaných chovů, nebylo by možné výsledky publikovat? VÚVč vede databázi
obsahující hodnocení matek od různých chovatelů, není možné publikovat něco z ní? Mají
dobré výsledky i jiné chovy nebo jen Zubří? A v čem jsou jejich matky vynikají?
Ing. Titěra si v posledním čísle Včelařství vtipně postěžoval, že se nikdo neshání po
vynikající linii CT Lunz 730390, protože si jméno linie nikdo nepamatuje - ale upřímně:
kdo z vás o ní vůbec kdy slyšel, kdo z vás ví jaké má vlastnosti?

Mějte se prima a chovatelé ozvěte se!
Nebo jsou vážně Buckfastky lepší? Jeden velkovčelař (!) je v Mirkově diskusní emailové
skupině před pár lety velmi vychvaloval: prý přezimují v mnohem větší síle než kraňky.
Nikdo z chovatelů kraněk na to pokud vím nereagoval, že by neměli e-mail?
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: jkala <pepa.kala/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 10:39 PM
Subject: kraňky


Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
ne).
Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám optimálně
vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
praštit.
Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z kavkazu,
či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec tu
může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.

Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a zabíjet
ty zbastarděné?
Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
rvát do včel beznadějně antibiotika?
Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí mnohem
intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené stěny
úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě úl,
nebo rámková míra druhořadá.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

<Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Jasne. Moje stupnice: 1-2 zihadla/rok - super
3-4 z/rok - uz se mracim
5 a vice - jsou to s.... :-), vymena matky

Kazdy rok se jedny ukazou jako utocnejsi, ale treba to budou hlidacky pred zlodeji. O tomto se presvedcil pred nekolika roky kamarad, nic mu neukradli a jeste toho cloveka poznal :-).

Petr

-----Původní zpráva-----
Od: Luděk ZITA [mailto:ludek/=/sales.cz]
Odesláno: 8. května 2002 23:56
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Ležan


Zdravím ve spolek.
Za odvoz daruji celkem zachovalý ležan.
Rámková míra 39x24

Ludek


---
Doufám, že odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.342 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002


---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

:>Chtěl bych znovu otevřít téma opravy zkorodovaných medometů.
:>Nemá někdo kontrétní zkušenosti s natírání epoxidovou barvou?
:>Dá se to natřít přímo na očistěný medome, nebo musí přijít
:>podkladová barva.
:>Pokud ano, tak jaká.

Já jsem medomet natřel Eprosinem E20, bílým pro potravinářské účely.
Je to jak porcelán.
Jsem spokojen. Nesmí se to ničím ředit! (ani zahřívat)
Eman

Zdravím ve spolek.
Za odvoz daruji celkem zachovalý ležan.
Rámková míra 39x24

Ludek


---
Doufám, že odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.342 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

On Tue, 7 May 2002, Kristl Pavel wrote:

> Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych
> se seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech
> potrebnych k vytaveni starych sousi.

Znatelne zlepseni jsem zaznamenal, pokud jsem pouzil dvojite sklo
(druhe sklo usazene do ramu vika s asi 5mm vzduchovou mezerou od prvniho).

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

On Tue, 7 May 2002, Arnošt Hrdina wrote:

> Chtěl bych znovu otevřít téma opravy zkorodovaných medometů.
> Nemá někdo kontrétní zkušenosti s natírání epoxidovou barvou?
> Dá se to natřít přímo na očistěný medome, nebo musí přijít podkladová barva.
> Pokud ano, tak jaká.

Barvu i tmel jsem pouzil asi pred tremi lety u medometu z pocinovaneho
plechu - kos uz trochu prokvetal rzi. Kos jsem natiral potravinarskym
epoxydovym tmelem, nadobu barvou BISYL. Povrch jsem ocistil ocelovym
kartacem, zadnou zakladovou barvu jsem nepouzival. Oba natery drzi dobre.
U kose je problem s dokonalym utesnenim profilu, ve kterych je zasazene
pletivo - vlhkost se tam dostane, takze po zime pred prvnim vytacenim je
na dne medometu par kapek rzi.

> Nemá někdo tušení, co by nemělo obdobný problém z hlediska hygienických
> potravinářských předpisů?

Naterove hmoty s potravinarskym atestem problemem nejsou. Horsi je to
s dokonalym provedenim nateru kose. Pokud budu muset resit tento problem
jeste jednou, asi si koupim novy nerez kos.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Chtěl bych znovu otevřít téma opravy zkorodovaných medometů.
Nemá někdo kontrétní zkušenosti s natírání epoxidovou barvou?
Dá se to natřít přímo na očistěný medome, nebo musí přijít podkladová barva.
Pokud ano, tak jaká.

Další problém mám s tím, že bych chtěl zamezit tomu , že v panelech co jsou
vkočši zavěšené (asi to bylo u sériově vyráběných 3 rámkových medometů) je
síto co drží při vytážení rámky vloženo do rámce profilu U. Přitom v tom
profilu zústává binec. Chtěl bych to síto zalít do toho rámce zalít nějakou
priskyřicí. Měl jsem na myslí Epoxy, Upon apod. Aby se to dalo lépe čistyt y
nezůstávaly v to m prostoru kam se nedá dostat k vyčištění zbytky nebo
špína.

Nemá někdo tušení, co by nemělo obdobný problém z hlediska hygienických
potravinářských předpisů?

Díky

Arnošt Hrdina
Brno

Tento problém mě postihl před několika lety, včely vyměnily na
podzim matku, krásná, velká ale na jaře kládla jenom trubčinu.
Čekal jsem a nakonec jsem včelstvo musel zlikvidovat.
Moje matka nebyla asi dobře oplodněna.
Těžko poradit - podla stavu včelstva bych přidal matku,
dále sloučil s jiným- je trochu pozdě, dále přicházi na řadu
tvrdá likvidace.
Začal květen, co rolivost, již jsem našel první zavíčkovaný matečnik.
Pozdě jsem začal rozšiřovat. Zdavím Richard.

> Přátelé.
> Včera při prohlídce plodiště jsem viděl loňskou matku /označenou/
> Loni kladla, ale letos jsem tam nenašel dělničí plod, vypadá to, jako když
> klade samou trubčinu.

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Vyborne, pokud nejde o zpochybneni inseminace, tak neni treba ani takovou
formulaci volit. Vyvolava to pak, rekl bych, jakysi druh nejistoty u
vcelaru, kteri nejsou schopni se svymi biologickymi znalostmi tuto vec
samostatne posoudit.

Pokud jde o variabilitu mezi trubci jednoho vcelstva, je neprosto stejna,
jako mezi spermiemi jednoho plemenneho byka, kde take dochazi ke crossing
overu (a presto se inseminace provadi i u skotu). Je to tedy uplne stejne -
zadny rozdil. U vcel je jen rozdil v tom, ze dcery, ktere maji absolutne
stejneho otce (tj. jeden a ten samy trubec), budou supersestrami (koef.
pribuznosti 0,75), coz je specificke prave pro plemenitbu vcel. Sestry po
trubcich jednoho vcelstva jsou sestrami pravymi (tedy tak jako treba u lidi
r=0,5). Dodavam, ze predpokladem techto vztahu je nepribuznost rodicu.

Pokud jde o selekci matek na bodavost, nelze ji v plne mire overit za kratky
zivot oddelku v roce jeho zalozeni - napriklad behem cervence a srpna (nekdy
jen srpna). Jde o to, ze prave ty geneticky bodave vcely vydrazdi svym
feromonem i vcely mirne (bylo dokazano experimenty). Vezmeme si priklad: 1
cervence provedu vymenu (ci zalozim pozdni oddelek ap.), jeste 21. 7. se
vylihne posledni vcela, ktera pochazi od puvodni matky. Zaroven se jeste
nebudou nejaky ten den lihnout dcery po matce nove. Jeste za mesic bude
vetsi cast vcelstva tvorena vcelami od matky puvodni. Vse zalezi na prave
uplatnovanem systemu delby prace (zkraceny, prodlouzeny ap.) eventualne na
JH titru v hemolymfe vcel. V takto kratke dobe nelze provest overeni
bodavosti vcelstva (zejmena u tech, ktera byla bodava).

Pokud jde o mednou uzitkovot; tato je slozena ze dvou slozek, a sice a) ze
slozky produkcni a b) reprodukci a tyto slozky jsou v parcialni fenotypove
korelaci s mednou uzitkovosti vcelstva. Funkce techto slozek je zastupna,
proto nektera vcelstva mohou mit vykonnejsi letavky a tim i vice medu i
presto, ze nejsou tak silna, jako typicke plodarky. Docilit vsak takovych
vlastnosti je pomerne obtizne a vyzaduje dlouhodobou a usilovnou
plemenarskou praci, ktera se bez inseminace neobejde. Pri zachovani dobrych
hygienickych vlastnosti a vlastnosti doprovodnych se podarilo tuto vlastnost
upevnit zejmena v kmenu Vigor a castecne i Lesane.

Zdravi,

Antonin Pridal

První pokus o tavidlo byl u mne také se smaltovanými plechy
z trouby.Zakryto postranními skly z auta,takže opravdu
primitivní. :)
Ale nechtěl jsem ráměčky vyřezávat,protože to dá práci. :)
Takže mi táta udělal z nerezového krytu z vyřazeného výčepního pultu vaničku,dal jsem to do dřevěné krabice a
izoloval polystyrenem.Sklo mám v kovovém rámu a přitěsněné
silikonovým tmelem z tuby.To už funguje lépe.Udělal jsem
ale také chyby,dal jsem náklon 45 stupnů,což je asi moc a
myslel jsem si,že když tam dám otvor,zakrytý mřížkou,vosk
bude hezky vytékat do kyblíku venku.V té mřížce ale při
malém ochlazení vosk zatuhne a nic neteče.jinde jsem
vyděl tavidlo se sklonem cca 10-15 stupnů a rantlíkem,kde se tekutý vosk hromadí a zdá se mi,že to funguje lépe.
Perlička-protože si pěstuji stromky a měl jsem problémy dostat v zimě semena ze šišek,dal jsem šišky do tavidla a to fungovalo jako luštírna.Protože jsem měl strach aby při
přehřátí neztratila klíčivost,potěšilo mne,že mi jich minulý týden dost vyklíčilo.

Vazeni pratele, dovolim si Vas pozvat na Okresni vcelarsky den poradany OV CSV Hradec Kralove a ZO CSV Nechanice. Tento se kona dne 9.6.2002 na Hradku u Nechanic na tradicnim miste u kocovneho vozu pr. Macely. Prijdte si popovidat o vcelach, pripadne ochutnat naší medovinu a zakoupit matky. Pripadne dotazy posilejte na muj E-mail. Hezky den a plne medniky.

Frantisek Rousek
mistopredseda OV CSV
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz

Funguje dobře - požadavek se nezobrazil (klient MS Outlook XP)

Zdeněk Čejka


(U tohoto příspěvku je odesílání zkušebně nastaven požadavek na
potvrzení o přijetí. Tak hned uvidíme, jak to funguje :-)

J. P. Baudiš

---------------------

P.S.

Zároveň annoncuji nové příspěvky na webu: "Soubory pro včelaře ke
stažení" http://www.vcely.or.cz/files


Pojednání o mikrovlnných troubách (článek k úvaze) Radiacni-trouby.doc

Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel

Matce pravdepodobne dosli spermie a je trubcokladna. Jedine rozumne
reseni podle me je ji zamacknout a spojit s jinym vcelstvem (peknym).
Prave probiha snuska a dobre vcelstvo posilene muze vynahradit i
prekonat mizerne vcelstvo. Nechavat vcelstvö odchovat matku by mohlo
znamenat nemit z toho nic. Ve vcelstvu bude hodne vcel tesne pred
smrti (zalezi, kdy prestala klast oplozena vajicka)a mozna by se ani
rozkladeni nove matky nedozili.
Radek

Dne 7. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Přátelé.
> Včera při prohlídce plodiště jsem viděl loňskou matku /označenou/
> Loni kladla, ale letos jsem tam nenašel dělničí plod, vypadá to, jako když
> klade samou trubčinu - co to muže být a co s tím ??
> Dal jsem stavební rámek a dvě volné souše.
> Díky
> Havel Mirek
> Českomoravská vysočina
> 0602 237468
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky
precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna.
nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z
jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr.
crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z
10 inseminovanych matek.
jake jsou nase moznosti?
Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc
bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani.
Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje
oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale
dokola.
Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval
tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se,
neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel ma
pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade
matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou
je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky.
Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne
mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene
prvniho a vice druheho.
Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na
genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim.
At se nam plni medniky!
Radek

Dne 6. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Včelstvo bodavé - včelstvo dcery mírné... Pravděpodobně se to stalo takhle:
> Matka se spáří s asi 10 trubci. Stačí aby jediný z těch 10 nesl geny pro
> bodavost a celé včelstvo se bude chovat bodavě. Potom desetina včel má geny
> "bodavosti" a z nich stačí jen část aby byly při práci ve včelstvu
> nazlobené - bodavé. Kdyby taková byla každá desátá, bylo by to hotové peklo!
> A teď proč včelstvo s matkou-dcerou může mít mírné včely - stačilo, že matka
> v něm má naštěstí za otce jednoho z 9 trubců s geny pro nebodavost, a
> spářila se jen s trubci s dobrými geny (pro nebodavost).
> Samozřejmě je to zjednodušení - mezi mírnými a zcela bodavými (útočnými)
> jsou mezistupně - přechody. To se týká i genů ovlivňujících tuto vlastnost,
> je jich více, nejen jeden nebo několik málo.
>
> K. Čermák
>
>
> > Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
> > A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
> > Pepan
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Zdravím konferující včelaře

> Chtěl bych Vás všechny požádat o maličkost a to, abyste pokud možno
> nezasílali v rámci svých příspěvků do konference i požadavek na zaslání
> potvrzení o přijetí zprávy.

Myslím, že u konferenčních příspěvků nemají žádosti potvrzení přijetí
mailu příliš velký smysl. A navíc - autor, který podá do konference
příspěvek a má u svého maileru nastaveno požadování potvrzení od
příjemce, pak asi dostává od účastníků konference spousty takových
potvrzení (nevím, kolik se mu jich sejde, protože někteří /a já jsem
mezi nimi/ zásadně taková potvrzení nevydávají a neposílají).

A tak jsme (pokud se proti tomu nesejdou zásadní námitky) nastavili
konferenčního robota tak, aby příspěvky podané do konference zbavoval
požadavku na zaslání potvrzení o přijetí. Tudíž by se tento jev už
neměl v konferenci vyskytnout.

(U tohoto příspěvku je odesílání zkušebně nastaven požadavek na
potvrzení o přijetí. Tak hned uvidíme, jak to funguje :-)

J. P. Baudiš

---------------------

P.S.

Zároveň annoncuji nové příspěvky na webu: "Soubory pro včelaře ke
stažení" http://www.vcely.or.cz/files


Pojednání o mikrovlnných troubách (článek k úvaze) Radiacni-trouby.doc

Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel

Pratele,
objevily se slunecni dny, zacal jsem vcera montovat slunecni tavidlo. Pouzil jsem smalovany plech do trouby, drevenou bedynku, uvnitr natrenou tmavym luxolem. Protoze jsem nemel doma nic jineho nez 5mm obycejne sklo, provizorne jsem to tim prikryl.
Na teplomeru na slunci 35 st.C, v tavidle zjevne vyssi teplota, po ctvrthodine se vosk v ramku zacal bortit. Pak se mi slunce schovalo.
Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych se seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech potrebnych k vytaveni starych sousi.

Diky
Pavel

Dobrý den přátelé.

Chtěl bych Vás všechny požádat o maličkost a to, abyste pokud možno
nezasílali v rámci svých příspěvků do konference i požadavek na zaslání
potvrzení o přijetí zprávy.

Děkuji

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm

Oprava :

Vstky beriem od toho isteho chovatela.

Pista

> Po vymene sa vcelstvo uplne zmenilo a pritom bola od jedneho
certifikovaneho
> chovatela.
>

Zdravim

Literatura odporuca kazde 3 roky. Podla mna treba menit ked prestava
klast (medzery v plode atd.alebo ked nevyhovuje kvalita vcelstva), ja som
menil jednu preto lebo kladla vela pekne vsetko v poriadku ale medu nikde.
Po vymene sa vcelstvo uplne zmenilo a pritom bola od jedneho certifikovaneho
chovatela.


Pista

vím jestli matky vymněnit. Ostatně po jak dlouhé
> době je dobré vymněnit matku?
> Lojza

> ... po jak dlouhé době je dobré vymněnit matku?

Obecne, kdyz nemas se vcelstvem takove vysledky, jake bys potreboval. Jinak se doporučuje kvuli vykonnosti do tri let.
Pavel

Přátelé, všem vám děkuji za zajímavé postřehy. Podle mých velmi malých
zkušeností si myslím, že půjde o genetickou záležitost, jak se někteří
zmiňujete, protože jsem dříve chodil do včel v době květu řepky či máku,
před bouřkou či za vedra ovšem s něčím podobným jsem se nesetkal. Od loňska
mám nové matky a pouze sednout si metr od úlu a pozorovat je teď jisté, že
dostanu žihladlo. Tak nevím jestli matky vymněnit. Ostatně po jak dlouhé
době je dobré vymněnit matku?
Lojza

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Někdy se dá odstranit bodavost včel tím, že když chceš pracovat ve druhých a
aby necítili ty předchozí, což je stresuje, tak si opláchnout ruce ve
zředěném octu :-)))

Havel Mirek
Českomoravská vysočina
0602 237468

Přátelé.
Včera při prohlídce plodiště jsem viděl loňskou matku /označenou/
Loni kladla, ale letos jsem tam nenašel dělničí plod, vypadá to, jako když
klade samou trubčinu - co to muže být a co s tím ??
Dal jsem stavební rámek a dvě volné souše.
Díky
Havel Mirek
Českomoravská vysočina
0602 237468

Včelstvo bodavé - včelstvo dcery mírné... Pravděpodobně se to stalo takhle:
Matka se spáří s asi 10 trubci. Stačí aby jediný z těch 10 nesl geny pro
bodavost a celé včelstvo se bude chovat bodavě. Potom desetina včel má geny
"bodavosti" a z nich stačí jen část aby byly při práci ve včelstvu
nazlobené - bodavé. Kdyby taková byla každá desátá, bylo by to hotové peklo!
A teď proč včelstvo s matkou-dcerou může mít mírné včely - stačilo, že matka
v něm má naštěstí za otce jednoho z 9 trubců s geny pro nebodavost, a
spářila se jen s trubci s dobrými geny (pro nebodavost).
Samozřejmě je to zjednodušení - mezi mírnými a zcela bodavými (útočnými)
jsou mezistupně - přechody. To se týká i genů ovlivňujících tuto vlastnost,
je jich více, nejen jeden nebo několik málo.

K. Čermák


> Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
> A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
> Pepan

Třeba se jedná o výskyt patogenního záření,poruchu
geomagnetického pole?

V Globusu maji cukr za 18.20 Kc/kg a moucku za 8,90/0.5kg

Ahoj,
máme jeden zajímavý úkaz s odkazem na předchozí příspěvek.
Ve včelnici máme místo na které když dáme jakoukoli matku, tak včely se
změní v nervózní a bodavé, rozbíhavé ale přitom velmi pracovité (mají vždy
hodně medu a dobře staví).
Pokud máme od této matky další oddělek či matky na jiném místě jsou mírné a
klidné.
Tento poznatek jsme už konzultovali s dalším včelařem a také zná tento úkaz.
A co vy?

Pavel

----- Original Message -----
From: "Josef Menšík" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 10:07 PM
Subject: Re: útočné včely


Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
Převěšování musím dělat metodou pokusů a omylů. Ale co ty donesou. A světe
div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
Pepan
----- Original Message -----
From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 7:58 AM
Subject: Re: útočné včely


Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002




---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Vcelia medzera je v poriadku. Mednik bol plny "starych" ramikov. Upravilo
sa to ked sme dali do mednika vybiehajuci plod az potom sa nastahovali do
mednika.


> Nemohla by to mít na svědomí včelí mezera?Není trochu
> zvětšená?
>

Nemohla by to mít na svědomí včelí mezera?Není trochu
zvětšená?

Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
Převěšování musím dělat metodou pokusů a omylů. Ale co ty donesou. A světe
div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
Pepan
----- Original Message -----
From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 7:58 AM
Subject: Re: útočné včely


Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Jak jsem již avizoval, pořádá Základní organizace Dvůr Králové nad Labem při příležitosti výročí 110 let organizovaného včelařství ve Dvoře Králové a okolí nekomerční včelařskou výstavu (od 17.5 do 16.6)v Městském muzeu ve Dvoře Králové, jejíž součástí jsou dvě zajímavé přednášky v sobotu dne 18.5. Od 10.00 "Praktické včelaření v nástavkových úlech Langstroth"-přednáší přítel Miroslav Zelený (jeden ze tří komentátorů Kalendária ve Včelašřství)a od 13.00 "Včelí produkty v humání medicíně"-přednáší MUDr Jana Hajdůšková.
Není to dobrý námět na sobotní výlet?
Srdečně zveme včelaře i pouhé příznivce včelařství.

EV> OTAZKA:
EV> Prosim vas v jakych koncentracich byly ty testovaci roztoky soli,
chininu,
EV> kyseliny, cukru ...?
EV> Abych mel nejake srovnani. Take to zajima nektere ucastniky konference.

Vážený příteli,
koncentrace testovacích roztoků z kurzu dne 13.4.2002 byly
následující:
sladká chuť - 3,5g sacharózy/l vody
slaná chuť - 1,5 g chloridu sodného/l vody
kyselá chuť - 0,4 g kyseliny vinné/l vody
hořká chuť - 3mg chininu/l vody



S pozdravem
RNDr. Jiřina Piškulová
VU
piskulova/=/beedol.cz

:>Nemas tam repku? Pri znaske z repky su vcely agresivne ,
:>dovod nepoznam.
:>Pozdravuje Suja Miroslav.
Taky jsem to pozoroval. Pry se stavaji agresivni při vyšších teplotách, kdy
řepka neuvolňuje nektar a včely se vrací s prázdnou. Asi si chtějí vybít
vztek :-).
Eman

Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz

Zdravicko priatelia

Mam takuto otazku. Kamarat kupil na jar 2 rodiny dobre zazimovane. Kedze
som ho na vcelarenie nahovoril tak mu trochu pomaham v zaciatkoch. Ale:
Jeden mednik mu nasadzoval druhy kamar vcelar a druhy ja. Pri dalsej
kontrole som zistil ze mednik ktory som nasadzoval ja bol uplne prazdny a
liahla sa nova matka pricom som vcsetky matecniky aj cvicne vyrezal a
plodisko bolo plne vciel a zasob a mednik cisty a bez vciel. Druhy mednik
normalny stav vsetko v poriadku. U mna doma podobne sa sprava jedna rodina
pritom plodisko takmer plne. Zda sa mi to trochu cudne. Neviete mi to
prosim Vas niekto objasni t?

Dakujem

Pista

Praci cest

Na Slovensku podla potravinoveho kodexu sa hlinikove kandle nemaju pouzivat
uz dva roky. Povoleny je nerez,
keramika , sklo. Pise sa tam len o dlhodobom skladovani medu. Kodex sa
nachadza tu http://www.sppi.sk/sk/zakony/kodex/kodex22.htm .

Pozdravuje Suja Miroslav.



Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem
četl ve Včelárovi.


> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
> medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
> Jinak se nic nedene.
>
> Lnenicka
> >
> > Rád bych se dozvěděl,
> > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
>
>

Příteli, jsem úplný začátečník - včelař v Bohušově (mimochodem velice krásná
obec a s ní celý Osoblažský region). Mohu tě odkázat na předsedu naší ZO
přítele Jana Petrika, který sice není na netu. Je ale velice vstřícný, jako
ostatně
většina včelařů. (Slezské Rudoltice 68, tel : 756 177)
Po ekonomické stránce by mohl velmi posloužit místní "velkostatkář" Ing
Josef Vendolský. Ten hospodařil před dvěma lety v katastru prakticky bez
včel. Pak se přistěhoval jeden člen jeho rodiny ze sousední vesnice se 70 -
ti včelstvy a po dalším roce přivezl asi 50 včelstev po svém otci. Jejich
přínos se ale projeví až letos. Každopádně přínos prvních 70-ti včelstev by
měl být měřitelný a výsledky určitě zajímavé. To že v naší vesnici nebyly
včely mohu potvrdit, protože z tohoto důvodu jsem se jako novopečený
důchodce dal na včelaření. Krajina beze včel byla smutná. Ted´ už to u nás
neplatí.
Ing Vendolský je zapálený zemědělec, který po rodíčích z Volyně má
zemědělství v krvi, takže věřím, že potřebné informace poskytne. Kontakt -
AGRO-ZOO Bohušov PSČ 793 99, tel.:0652/742 131, nebo 742 128.
Hodně zdaru přeje Ing. Milan Řehůřek, Bohušov 131,PSČ 793 99, Tel 0652/
742 114, nebo 0737 761 750.