78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



--- 16. 5. 2002
Re: Mezistěny


Proti poklesu medzisteny pouzivam vlnkovac drotiku. Medzi dvomi ozubenymi
kolieskami sa drotik zvlni a na takomto
drotiku sa medzistienka nikdy nepoklesne . Medistienku prirazam k spodnej
latke. Dielo je rovne a postavene na celej ploche.

Pozdravuje suja Miroslav.



Take jsem to tak delal a u spodni loucky se vzdy mezistena zvlnila (teplem
a tihou trochu
poklesla, oprela se o spodni loucku a ...) Letos mi to konecne doslo, kde
je problem,
dorazil jsem mezisteny k horni loucce a jsou perfektne vystavene. Chce to
mezisteny
narezane na spravnou delku, pak se tam trubcina nevejde.
S pozdravem
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 16. 5. 2002
Re: Mezistěny (1040) (1042)

Medzistenky si davam rezat u vyrobcu na mieru presne. Takze ziadne medzery,
ale vlnili sa pokial boli zatavovane studene. Odkedy ich predhrievam v
starej teplovzdusnej rure na pecenie tak sa nevlni ani jedna. Na trubcinu
davam stavebny ramik, ktary pravidelne vyrezavam a trubcinu stavaju po buku
plastu tak ci tak. Hoci ovela menej. Ked chcu tak si trubcinu postavia kde
im to vyhovuje.


Pista


> Take jsem to tak delal a u spodni loucky se vzdy mezistena zvlnila (teplem
a tihou trochu
> poklesla, oprela se o spodni loucku a ...)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 16. 5. 2002
Rozdíl mezi Léky na fumigaci

Nevíte někdo jaký je rozdíl mezi Varidol FUM a MP-10 FUM ?
Cenový je 10 Kč (25 a 35). Mám dilema, který objednat.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Hromádko --- 15. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025) (1033) (1034)

Zpěvavý roj je roj ktery ztratil matku a vcely pak vydavaji takovy zvlastni
zvuk ( bzucei ) , jakoby zpev .
Zdravi Martin Hromadko
----- Original Message -----
From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 6:40 PM
Subject: Re: Rojení


> Co je to zpěvavý roj?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 15. 5. 2002
Re: Mezistěny (1040) (1042)

>Doporučuji nechat mezeru u horní loučky. U spodní tam velmice rádi
>postaví trubčinu, u horní méně často.

Take jsem to tak delal a u spodni loucky se vzdy mezistena zvlnila (teplem a tihou trochu
poklesla, oprela se o spodni loucku a ...) Letos mi to konecne doslo, kde je problem,
dorazil jsem mezisteny k horni loucce a jsou perfektne vystavene. Chce to mezisteny
narezane na spravnou delku, pak se tam trubcina nevejde.
S pozdravem
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 15. 5. 2002
Re: Kontakty,kritika-představa (1037)

Zdravím,

jestli tomu správně rozumím, řeč jde o webovém přehledu konference.
To, oč se zde jedná, tedy není vlastní obsah konference, ale vlastně
redakční zpracování obsahu konference - setřídit příspěvky podle
témat, některé vypustit, jiné upravit či zkrátit (vynechat zbytečné
citace apod.)...

To je neustálá redakční práce, která není zas tak úplně časově
nenáročná... Já sám jsem si sám pro sebe něco podobného kdysi udělal s
obsahem včelařské konference od jejího začátku až někam k roku 2001.
Takže vím, co takové třídění a přebírání příspěvků obnáší... (Výsledek
je však hodnotný a zajímavý - až to stihnu dát do nějaké přijatelné
technické podoby, dám to včelařům přes web k dispozici).

Pokud kdokoliv máte na třídění a redakční úpravu příspěvků do
konference čas, rád umístím výsledky Vaší práce na web.


> Předem mého dopisu misím předeslat že internetu moc nerozumím.
> spatně se orijentiji při vyhledávání příspěků, které chci vyhledat.

Obsah konference v "surovém stavu" (tj. je tam vše, co tam kdo pošle a
jak to tam pošle) není nikdy tak přehledný jako redakčně zpracovaný
text...

-----------------------

Technická informace

Dalším problémem je fungování automatického třídění příspěvků podle
témat (předmětu), které je k dispozici na webovém rozhraní konference.

Tato automatická funkce konferenčního robota bohužel nebude asi nikdy
fungovat na 100 procent. Jedním z důvodů je několik chyb, které
účastníci občas činí. Jednou z chyb je to to, že přispěvatelé
nedodržují přesně technické pokyny k vytváření svých opovědí na
předchozí příspěvek. Na webovém rozhraní se to musí důsledně činit
funkcí "odpovědět na příspěvek č. ...", která je k dispozici vždy
vpravo vedle textu příspěvku; při odpovídání na příspěvek mailem, je
potřebně činit tak vždy funkcí maileru "reply" čili "odpovědět". Další
chybou je, že mnozí e-mailoví účastníci vytvářejí nový příspěvek na
nové téma prostě tím, že mailerem vytvoří odpověď na nějaký starší
příspěvek, v odpovědi vymažou původní text starého příspěvku a
přepíšou "předmět"; tím sice vznikne příspěvek, který se tváří jako
úplně nový, ale ve skutečnosti je robotem konference považován stále
za odpověď na onen starší příspěvek; správné podání nového příspěvku
musí být učiněno tak, že vytvoříme úplně nový mail, vyplníme
"předmět", napíšeme text a odešleme na adresu konference.

Podstata problému je v tom, že každý nový příspěvek na nové téma
dostane své skryté identifikační číslo, které se při vypracování
odpovědi zachovává a podle něho konferenční robot pozná, že se jedná o
odpověď na nějaké téma, pod které pak tento příspěvek zařadí.

Bohužel ani v případě, že se všichni účastníci vyvarují výše uvedených
chyb, nebude funkce robota konference "zobraz všechny příspěvky na
toto téma" pracovat na 100 procent. Příčina je v e-mailové části
konference - některé mailery, které účastníci používají, nepracují
správně a nevykonávají vše, co by měl korektní mailer dělat (tj. např.
nezachovají toto identifikační číslo, které je součástí hlavičky
mailu).

Opakuji: pro přiřazení reakce na nějaký příspěvek do patřičného tématu
je pro robota konference důležité nikoliv to, co je napsáno v předmětu
mailu, ale vnitřní identifikační číslo příspěvku, které je v mailu
skryto v jeho hlavičce. Pokud ve svém mailu pošlete jiné číslo, nebo
Váš mailer tato čísla neposílá (i když je to běžná povinnost každého
slušného maileru), tak není možné správně zařazení Vašeho příspěvku
pod dané téma a Váš příspěvek se bude zobrazovat jako samostatné téma.

-----------------------

> Stále se opakující příspěvky/nezkrácené/musím číst povrchně a přehlédnu
> novou část s informací.

Těžiště konference se (oproti původním záměrům :-) přesunulo z
webového rozhraní do mailové konfereční podoby (většina příspěvků je
do konference podávána zasláním e-mailu). S tím je spojen problém
ocitování původního textu, na který se odpovídá. Někdy nechávají
účastníci ocitovaný celý původní příspěvek a někdy se takto
mnohonásobně cituje dokonce několik "generací" - takže v jednom
příspěvku je zahrnut celý vývoj diskuse na toto téma... Na webovém
přehledu konference je to pak sice méně přehledné, ale asi tento jev
nelze eliminovat a tak to berme s humorem...

Citace jsou však na začátku řádku většinou označeny nějakou značkou
(např. špičatá závorka - viz citace v tomto příspěvku výše), a tak se
tyto citace dají i na webu snadno prostě přeskočit očima a věnovat
pozornost jen tomu, co není citací, ale je novým textem.

> Jsou tam příspěvky kde je jen otázka,které se tam dostaly omylem,dobou a
> odpovědí pozbyly pro archívování aktuálnost.

Technický archiv konference je automaticky kompletní. Vyřazování toho,
o čem redaktor usoudí, že si to nezaslouží archivaci, je věcí dalšího
lidského zpracovávání obsahu konference (o tom viz výše).


> Mám představu-iluzi,že by věci vyhledávání a přehledu prospělo,po určitých
> intervalech zásah redaktora,ktrý z příspěvků stejného tématu složil
> jednotlivou skupinu.

Ano, to by bylo pěkné... Jenže - problematika toho - viz výše.

> Vše v dobrém franta

Jakákoliv redakční práce (či spolupráce) je vítána a - pokud si to
redaktor bude přát -, rádi dáme výsledek jeho snažení na včelařský
web.

Zdravím všechny


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 15. 5. 2002
RE: Mezistěny (1040)

> prosím o doporučení, zdali při zatavování mezistěn do rámků
> ponechávat mezeru mezi rámkem a mezistěnou u horní nebo u
> spodní loučky.
Doporučuji nechat mezeru u horní loučky. U spodní tam velmice rádi
postaví trubčinu, u horní méně často.

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 15. 5. 2002
Re: Mezistěny (1040)

Docital som sa v knihach aj mne radili davat k dolnej latke, lebo hore
dostavaju a ak chcu tak si dole medzeru spravia sami. Ked medzeru
nepotrebuju tak je ramik pekne vystavany od kraja po kraj. Zatial to tak
funguje.


Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubomir Mazanek --- 15. 5. 2002
Mezistěny

Vážení,
prosím o doporučení, zdali při zatavování mezistěn do rámků ponechávat mezeru mezi rámkem a mezistěnou u horní nebo u spodní loučky. Mám 2 nástavkové úly 39x30 cm se dvěma oddělky od loňskéko srpna, přezimovaly na 1 nástavku, začátkem května jsem provedl první rozšíření (jen mezistěnami, souše nemám), včelky staví a budu muset přidat ještě jeden nástavek...
Děkuji
Lubomír Mazánek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 5. 2002
RE: Styl konference, smetenec

Proč náročná údržba ?
Dejte mi prostor na webu, jméno, heslo pro FTP přístup pro aktualizace,
případně možnost přístupu přes FrontPage Extension server pro on-line správu
webu, posílejte mi příspěvky a není co řešit. Pokud se stránky vytvoří, je
jejich údržba jednoduchá.
Mimochodem pokud by byl zájem, mám známého, u kterého by mohly stránky být,
má možnost i hostování domény a její správu, podporu pro web (statistiky
přístupů, ankety apod.) a další věci. Pro orientaci cena za pronájem
webového prostoru měsíčně cca 300,- Kč.

Stačí pouze zájem ČSV a všechno jde ...


Zdeněk Čejka


>Pokud mohu srovnávat doporucil bych nahlédnout na strukturu stránek MRK
>: http://www.mrk.cz struktura www sttránek je dle mého názoru idealní i
>pro včelaře. Vytvoření a udržba takto vedených stránek je však tak náročná,
>že není zřejmě v silách nikoho z nás něco podobného spravovat. Co by však
>možná mělo smysl, je obrátit se na správce MRK (studenty MU - Brno)zda a
>za jakých podmínek by byli ochotni vést paralelní včelařské stránky.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 5. 2002
RE: Styl konference, smetenec (1037)


>-- Původní zpráva --
>Mám představu-iluzi,že by věci vyhledávání a přehledu prospělo,po určitých
>intervalech zásah redaktora,ktrý z příspěvků stejného tématu složil
>jednotlivou skupinu.
>
>Vše v dobrém franta

Pokud mohu srovnávat doporucil bych nahlédnout na strukturu stránek MRK
: http://www.mrk.cz struktura www sttránek je dle mého názoru idealní i
pro včelaře. Vytvoření a udržba takto vedených stránek je však tak náročná,
že není zřejmě v silách nikoho z nás něco podobného spravovat. Co by však
možná mělo smysl, je obrátit se na správce MRK (studenty MU - Brno)zda a
za jakých podmínek by byli ochotni vést paralelní včelařské stránky.

Ještě bych si dovolil jeden včelařský dotaz, neboť se zdá že je "přerojeno".
Chtěl bych do tohoto pátku (17.5.2002)obsadit dva prázdné úly u Brna. Byl
by někdo ochoten prodat jeden či dva smetence s oplodněnou matkou ze zdravého
a kvalitního chovu? Tel.: 05-41129315

Vše dobre J. S.




_______________________________________________________
VELKÁ LETNÍ SOUTĚŽ na http://leto.tiscali.cz.
Vyhrajte letecký zájezd do Bulharska!



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 15. 5. 2002
Kontakty,kritika-představa

Předem mého dopisu misím předeslat že internetu moc nerozumím.
spatně se orijentiji při vyhledávání příspěků, které chci vyhledat.
Stále se opakující příspěvky/nezkrácené/musím číst povrchně a přehlédnu novou část s informací.
Jsou tam příspěvky kde je jen otázka,které se tam dostaly omylem,dobou a odpovědí pozbyly pro archívování aktuálnost.
Mám představu-iluzi,že by věci vyhledávání a přehledu prospělo,po určitých intervalech zásah redaktora,ktrý z příspěvků stejného tématu složil jednotlivou skupinu.

Vše v dobrém franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 15. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025)

Ak by som mal z kazdej rodiny ktora zacne stavat matecniky robit zmetence
neviem ako by to dopadlo , lebo by som nemal asi ani med len same zmetence a
oslabene rodiny. Minuly rok tie co sa vyrojili stavali aj po tom ak som z
nich spravil zmetenec ked sa vratili a stavali aj tie z ktorych som
zmetenec urobil skor nez usli. Mozno preto ze bola v tom roku velmi silna
znaska oproti inym rokom. Moze to byt dôvod ?

Pista



> Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
> uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
> rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
> rojové náladě dává menší užitek...
> Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
> oddělek se starou matkou.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc --- 14. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025) (1033) (1034)

Roj s mladou, neoplozenou matkou. Ztráta staré matky už nedokáže zastavit
"rozjetou" rojovou náladu. Rozvoj takového roje je pochopitelně proti jiným
opožděn o dobu nutnou pro oplození a rozkladení se mladé matky. Posílení
takového usazeného roje plodovým plástem jiného včelstva je proto vhodné.
(Roj může mít i více matek, okamžité přidání ušlechtilé matky proto může být
dost riskantní, protože ani oddělování matek mateří mřížkou při usazování
roje není spolehlivé - neoplozená matička se někdy dokáže "protáhnout").
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Havlík Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 6:40 PM
Subject: Re: Rojení


> Co je to zpěvavý roj?
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 14. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025) (1033)

Co je to zpěvavý roj?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc --- 14. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025)

Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
rojové náladě dává menší užitek...
Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
oddělek se starou matkou.
A poznámka k návratu rojících se včel zpět do úlu. Pokud došlo ke ztrátě
matky (a nebyla nalezena a vrácena), dá se po vylíhnutí matky z matečníku
právě teď zavíčkovaného očekávat "zpěvavý roj".
S pozdravem
Petr Lokvenc
lokvenc.petr/=/volny.cz

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 10:42 AM
Subject: Re: Rojení


... Chvala bohu vzdy stihnem vyrezat a rozsirit vcas aby sa nerojili.
> Kôli tomu robim prehliadku plodiska kazdy tyzden.
> Takze si mozno prehliadol nejaky zakladeny matecnik .(moj nazor)
>
>
> Pista
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 14. 5. 2002
Poptávka medu

Dobrý den.

Přeposílám Vám poptávku po medu od firmy Perníkář Pardubice a.s. Firma
Perníkář a.s. je seznámena i s možností dohody na dodávkách medu od ZO či OV
ČSV.
Pokud budete mít zájem, zasílejte nabídky přímo na provozní oddělení
firmy Perníkář. Pokud budete mít možnost a chuť, předejte prosím tuto
informaci i dalším subjektům dle vašeho uvážení.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm
www:        http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy


-----Original Message-----
From: mnukova [mailto:mnukova/=/pernikar.cz]
Sent: Tuesday, May 14, 2002 11:11 AM
To: miroslav.jakus/=/atlas.cz
Subject: Poptávka medu

***************************************
Provozní Oddělení
Perníkář Pardubice, a.s.
Češkova 22
530 02 Pardubice
Tel : +420 40 6301271
Fax : +420 40 6303465
Web : www.pernikar.cz
E-mail: mailto:mnukova/=/pernikar.cz
********************************************

Vážený pane Jakuši,
na základě našeho telefonického rozhovoru Vám zasílám poptávku medu.

Naše požadavky:
- odběr 50-80 tun ročně
- garance ceny po celý rok
- dodávky v obalech konev nebo plech
- splatnost 75 dnů
- v době naší sezony možnost vyšších dodávek
- zpracovaný med
- možnost 1 max. 2 dodavatelů

Při zasílání nabídek prosím o uvedení ceny i v sezoně 2002/2003.

Děkuji. S pozdravem
Ivana Černíková
Provozní oddělení, Perníkář Pce a.s.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 14. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025)

Toto iste sa mi stalo minuly rok. Matku som nasiel pred letacom na
zemi(neodleti dalej ako 0,5-1 m od letaca). Vratil som ju do ula a vcely sa
vratili tiez. Na druhy den som spravil zmetenec a pridal novu matku od
chovatela. Opät znacenu a pristrihnutu (Vigor). Zo zmetenca je pekna rodina
a nosia a nosia a nosia a ... .
Ale tie prehliadky si nedpustim. Neprezeram sice vzdy aj medniky ale
plodisko ano.

Pista

> Vcera jsem zazil krasny zazitek behem provadeni experimentu. Vcelstvo se
> vyrojilo a vcely se vratily, protoze matka ma zastrizene kridlo.
Samozrejme,
> ze ve vcelstvu jsem ji pak pri prohlidce nenalezl. Teprve behem prace u
> dalsich vcelstev jsem ji najednou objevil na zemi (matky mam cislovane).
> Vratil jsem ji cesnem zpet do ulu a jsem zvedav, co se bude dit dal.
>
> Zdravi, Antonin Pridal
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 14. 5. 2002
Re: RE: Rojení (1028)

Matecniky rozhodne nejsou videt ve vsech nasavkovych ulech pri pouhem
nadzvednuti nastavku, specialne pri sirce spodnich loucek ramku 25 mm
nachazim matecniky spise po stranach plastu a nebo nad spodni
louckou. Taky nemam dlouhe zkusenosti, ale pripada mi, ze je slusna
snuska vsude a tedy vcely maji chut se rojit.
Nastavkovy ul neni zarukou nerojeni, zvlaste, kdyz je sestaven ze 2-3
nastavku a je plny medu!
Mam vcelnici i v 500m n.m. a i tam jsem u vybornych vcelstev v sobotu
nasel plne nastavky medu a matecniky.
Takze hura do vcel a tvorit oddelky!
Radek

Dne 14. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> No to mě teda podržte! Tak to mohu čekat rojeníčko. Já jsem byl ve včelách
> letos všehovšudy dvakrát, v některých jen jednou. Z toho, co tady čtu, mám
> pocit, že bych měl odpoledne nakouknout do všech úlů a podívat se po
> matečnících. U nástavků ale prý stačí nadzvednout a mrknout na spodní
> loučky, jestli tam něco je. Ale jak to nadzvednout, když je nad plodiskem
> nástavek(ky) se sladinou a tím pádem velká zátěž ?
>
> Zdeněk Čejka
>
>
> Kôli tomu robim prehliadku plodiska kazdy tyzden.
>
> Pista
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
WWW stranky zdarma na http://www.sweb.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 14. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025)

Minuly tyden jsem tu psal ohledne sklonum k rojeni. To take plati i nadale.
Pouize u vcelstev s genetickym sklonem k rojeni pozoruji snahy vyrojit se.
Proto usazene 4 roje jsou duvodem tohoto rojeni!!! pokud nebyly vymeneny
matky za matky proverovanych rodicu. Vcelstva, ktera se nyni hodlaji
vyrojit, staveji velka mnozstvi misek a nektere z nich zakladou. Cca ve 20%
se vyskytuje ustoupeni od vyrojeni (vcelstvo matecniky zrusi samo). Vcelstva
snazici se vyrojit se nyni roji, i kdyz nezaplnuji cely prostor ulu -
zejmena v ulech s pretlakem sladiny!

Vcera jsem zazil krasny zazitek behem provadeni experimentu. Vcelstvo se
vyrojilo a vcely se vratily, protoze matka ma zastrizene kridlo. Samozrejme,
ze ve vcelstvu jsem ji pak pri prohlidce nenalezl. Teprve behem prace u
dalsich vcelstev jsem ji najednou objevil na zemi (matky mam cislovane).
Vratil jsem ji cesnem zpet do ulu a jsem zvedav, co se bude dit dal.

Zdravi, Antonin Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 14. 5. 2002
RE: Rojení

No to mě teda podržte! Tak to mohu čekat rojeníčko. Já jsem byl ve včelách
letos všehovšudy dvakrát, v některých jen jednou. Z toho, co tady čtu, mám
pocit, že bych měl odpoledne nakouknout do všech úlů a podívat se po
matečnících. U nástavků ale prý stačí nadzvednout a mrknout na spodní
loučky, jestli tam něco je. Ale jak to nadzvednout, když je nad plodiskem
nástavek(ky) se sladinou a tím pádem velká zátěž ?

Zdeněk Čejka


Kôli tomu robim prehliadku plodiska kazdy tyzden.

Pista


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 14. 5. 2002
Re: Rojení (960) (1025)

Ja som bol vcera u kamarata vo vcelach, ktoreho zaucam do tajov vcelarenia a
to bola uz tretia prehliadka za sebou pocas ktorej, som vyrezal z kazdej
rodiny min.4 zakladene a 10 nezakladenych materskych buniek. Ak by som
nejaku prehliadol tiez by mu uz roj vyletel. Pritom mali dost volneho
priestoru aj stavebny ramik. Podobne ale v mensom mnozstve som to mal aj v
mojich. Chvala bohu vzdy stihnem vyrezat a rozsirit vcas aby sa nerojili.
Kôli tomu robim prehliadku plodiska kazdy tyzden.
Takze si mozno prehliadol nejaky zakladeny matecnik .(moj nazor)


Pista




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 14. 5. 2002
RE: Rojení

> ... kdyz mi behem minulych dvou dnu vyletli dva roje ... Ted je u nas uz druhy tyden kvete repka.
> Ludvik

Ahoj,
je snuska a 14 dni je dlouha doba.
Mel jsi v ulech dost mista pro ukladani a pro kladeni?
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludvik Kochanicek --- 14. 5. 2002
Rojení (960)

Vcelarim teprve 2. rokem a zatim porad sbiram informace a zkusenosti.
Co si mam myslet, kdyz mi behem minulych dvou dnu vyletli dva roje.
Byly dost slabe - typuji asi kolem 0,5-1kg. Celkem mam 5 vcelstev a
to v prostornych nastavcich. Muze byt pricinou treba i to, ze jsem
loni rozsiril pocet vcelstev usazenim 4 roju ? Ted je u nas uz druhy
tydek kvete repka.
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 13. 5. 2002
RE: plásty

Pred nejakym tydnem tu byl napad s propojenim nastavku hadici od vysavace. Ale mezitim jsem tu zpravu smazal.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 13. 5. 2002
RE: plásty (1019)

Pokud je moznost, jak je ulozit bez pristupu vcel a v suchu tak je to
zbytecna prace. Naopak ted na jare je to pro vcely idealni podnet, proc
by meli jit do medniku.

S pozdravem

Lnenicka


> Jak co nejlépe plásty nechat včelami vyčistit po vytočení
> medu?Loni mi totiž včely ještě plásty ani pořádně
> nevypucovali a začali je dost vykusovat,během 2 dnů některé
> plásty vypadaly,jako by to místy byla jen mezistěna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kvetoslav Cermák --- 13. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957) (990) (1011)

Není to nejjednodussí, ale proveditelné takto:
Nekolik takových obtezujících vcel sítkou na hmyz chytit, potom je posypat
hlakou moukou, vypustit a pozorovat, do kterého úlu se vrátí. Nestací 1-2
vcely, protoze mohou být zalétlé do jiného úlu, nez ze kterého pocházejí. A
my potrebujeme najít její matku!
Tato metoda funguje na urcení roje - ze kterého vcelstva vylétl, pokud jsme
pri tom nebyli - vyzkousel jsem.

Kvetoslav Cermák


> Podobny problem:
>
> Letos mam zrejme jedny vcely vyrazne utocnejsi. Pravidelne jedna az dve
> vcely zautoci na pesince uz asi 10 m od vcelina, coz v predchozich letech
> nikdy nedelaly. Jak ale zjistit, ktere to jsou ? Ve vceline mam pet
> vcelstev, chovani na cesne je obdobne u vsech. Pri jarni prohlidce ani pri
> rozsirovani se mi zadne nezdaly vyrazne utocnejsi.
>
> Neznate nekdo nejaky jednoduchy test utocnosti ?
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KC --- 13. 5. 2002
Re: Odběr medu z nízkých nástavků. (1012)

S výkluzy mám trochu zkušeností. Voni jsme na pracovištích VÚVč testovali
výkluzy, které vyrábí Stanislav Dlouhý, Borek 68, 277 14 Dřísy, tel.
0202/811847; předpokládám, že jsou k dostání ve včelařských prodejnách.
Myslím, že o nich nedávno byl ve včelařství nějaký článek. Jsou to velké
výkluzy průměr 28 cm, tedy pro včelstvo stačí jeden. (Známé jsou i menší
výkluzy o průměru asi 10 cm, těch je třeba použít 2-4).
S účinností moc spokojený nejsem, posuďte:
U 4 včelstev v úlech syst. Dadant (1 vysoký a 2 nízké nástavky) ve 2. pol.
července byly tyto výkluzy vloženy pod horní nízký nástavek s medem a bez
plodu na asi 24 hodin. Ve 2 včelstvech poté bylo asi po 200 včelách, což by
snad ještě byla akceptovatelná účinnost, ale ve 2 dalších včelstvech bylo po
500-800 včelách, což je příliš. Podobný výsledek dosáhl i kolega Dr. Kašpar
v Pekařově, spokojenější s výkluzy byl ing. Janoušek na Kývalce. Letos
výkluzy budu znovu zkoušet. Termín jejich použití jsem uvedl záměrně,
protože jsem dříve slyšel mj. zkušenost, že účinnost výkluzů není stejná po
celé léto.

Poznámka k tomu, co uvádí Dr. Ptáček:
Na PV Zubří nemáme radiální medomet, je však opravdu na 12 nízkých rámků
42x17 nebo na 6 vysokých 42x36 cm, ovšem tangenciálně. Doma mám zvratný
medomet na 10 rámků 42x17. Zmíněný radiální jsem bohužel neměl nikdy možnost
prakticky ověřit, ačkoliv jsme ho kdysi v Brně spolu vymysleli...

Květoslav Čermák


----- Original Message -----
From: "Vladimír Ptáček" <ptacek/=/sci.muni.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 13, 2002 8:19 AM
Subject: Odběr medu z nízkých nástavků.


> Přátelé,
> posílám dotaz, který mi došel i odpověď, protože by to mohlo zajímat i
více
> lidí naší zájmové skupiny.
> (Přátelům na Slovensku gratuluji za to rojení na ledě, moc jsem jim to
přál.)
> Vladimír Ptáček


> DOTAZ:
> From: Šulcovi
> To: ptacek/=/sci.muni.cz
> Sent: Tuesday, May 07, 2002 7:59 PM
> Subject: vytáčení medu
>
> Dobrý den pane Ptáčku,
> prosím Vás o radu s vytáčením medu z úlů Optimal, které jsem si udělal dle
> Vaší dokumentace.S vytáčením medu z nástavkových úlů nemám žádnou
> zkušenost. Přečetl jsem si že používáte repelenty-benzaldehyd na vypuzení
> včel z nástavku. Je tato látka zdravotně nezávadná jak pro včely, tak i
pro
> lidi? Je to přeci jen chemická látka. Tento způsob by mi z hlediska
> rychlosti ale vyhovoval.Jinak jsem si přečetl, že lze používat i výkluzy.
> Jak by měl být výkluz veliký a dostanu z nástavku všechny včely?
>
> ODPOVĚĎ:
> Vážený příteli,
> Repelenty se již delší dobu nepoužívají z hygienických důvodů. Výkluzy lze
> použít, ale nástavek se tím pádem musí brát dvakrát do ruky. Nesmí v něm
> být plod, ten včely neopustí. Dá se postupovat i tak, že nástavky s medem
> odstavíte včelotěsně na rezervní víko, pokud má stejný půdorys jako
> nástavek, nebo na jiný vhodný podstavec a přikryjete vlhkou plachetkou,
> opět včelotěsně (teď ta včelotěsnost není tak nutná, ale v podletí, při
> slídění, ano). Jdete k dalšímu úlu a když jste o třetího, jsou včely
> prvního nasáté a rozlézají se v pocitu osiřelosti. Ty pak snadno otřepete
> do rojáku přes smyk. Do úlu usadíte zpět náběhem přes česno. Pokud byste
se
> chtěl více dovědět o výkluzech,m snad Vám poradí Dr. Čermák
> beestn.zubri/=/quick.cz. Ten má pravděpodobně též radiální medomet na 12
> nízkých rámků, který jsme před časem dali dohromady. Jinak by se daly
> vytáček po 6 ks v koši na tři rámky 42x36, které se ještě mezi včelaři
> pohybují.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Sopoušek --- 13. 5. 2002
subscribe vcelari

subscribe vcelari <sopousek/=/chemi.muni.cz>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 13. 5. 2002
plásty

Jak co nejlépe plásty nechat včelami vyčistit po vytočení medu?Loni mi totiž včely ještě plásty ani pořádně nevypucovali a začali je dost vykusovat,během 2 dnů některé
plásty vypadaly,jako by to místy byla jen mezistěna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 5. 2002
RE: Chovatele maticek (1013) (1015)

Dekuji, bohuzel mi nechodi casopis. Nedalo by se to nejak nascanovat prosim?

Dekuji mnohokrate


> -----Original Message-----
> From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> Sent: Monday, May 13, 2002 10:24 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: Chovatele maticek
>
>
> > Vazeni pratele, neni nekde adresar chovatelu matek? Rad bych
> > nejake dobre koupil a nevim na koho se obratit. Dekuji vsem.
> Vyšel ve Včelařství 5/2002.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič --- 13. 5. 2002

subscribe vcelari mailto:samojlovic/=/quick.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 13. 5. 2002
Re: genetika - bodavost x cistici pud (219) (946) (957) (967) (977) (994) (1001)

Rád to vysvětlím. Ano vím, že moje včely nejsou úplně mírné na 1, spíš v
průměru mezi 1 a 2. Vysvětlím, proč to tak je. Nejdříve ale chci ujistit, že
to nesouvisí s dobrým čistícím pudem, není mezi oběma vlastnostmi genetická
korelace, aspoň tak se mi to jeví. To je tedy dobrá zpráva.
Základ Vigor tvoří Vučko (nyní asi okolo 50 %). Když jsem s tímto materiálem
začal před lety pracovat, byla mnohá včelstva bodavější na 2-3 (4 stupňová
stupnice). Ale pro jeho některé dobré vlastnosti, které jsem u rakouských
kmenů nepozoroval, jsem Vučko začal více chovat a selektovat. Ovšem nebyl to
kmen příliš ustálený ani v jiných vlastnostech, takže to chvíli trvalo, než
se mi podařilo jeho vlastnosti vylepšit a zmenšit proměnlivost. Mohu říci,
že u některých vlastností (zvl. mírnost, síla včelstva, medná užitkovost) je
to velmi obtížné. Když vyberete dobrou matku a odchováte potomstvo, tak se i
u dcer vyskytuje dost nepříznivých jedinců (tzv. mínusvariant) daleko od
průměru (vysoká variabilita), kteří se dále nedají použít na plemenitbu.
Takže jen velmi zvolna se mi daří mírnost zlepšovat. Vloni a letos se mi
jeví, že se viditelně zlepšila. Šlechtění nějakého materiálu (kmene) je
složité mj. v tom, že pokud bych odchoval matky třeba jen od 1 až 2
nejmírnějších plemenných matek, jistě by se mírnost zlepšila rychleji, ale
za pár let bych celý kmen nemohl udržovat čistý kvůli rychlému nárůstu
příbuzenské plemenitby (jako je to nyní u Vučka, musím kombinovat s jiným
materiálem = Lesana). Tím chci říci, že někdy se musí použít k chovu i matka
s hodnocením mírnosti 1-2.
Kdo chce super mírné včely třeba kvůli sousedům, doporučuji matky Sklenar.
Před pár lety jsem je také měl. Dobře se rozvíjejí, tvoří silná včelstva a
jsou opravdu velmi mírné, pokud se pochopitelně spáří s vhodnými trubci.
Nebyl jsem ale u Sklenarek spokojen s čistícím pudem a výnosy medu (jen
průměrné).

Ještě se ptáte na rozdíl v bodavosti mezi inseminovanou matkou a dcerami. V
zásadě rozdíl není, alespoň ne jako nějaký důsledek způsobu osemenění.
Jedině tak, že se dcery spáří se špatnými trubci, mohou potom být bodavější.

Květoslav Čermák



<Chtel bych se zeptat jeste na jednu vec pana Cermaka verejne.
<Sam jsem Vase matky jeste nemel, reference mam pouze od predsedy
<spolku z Holic a ze skoly v Nasavrkach, kde maji Vase inseminovane
<matky. Vsichni se shoduji na vynikajicim cisticim pudu, ale udajne
<jsou vcelstva ponekud ostrejsi. Tim mysli, ze se to da akceptovat,
<ale neda se to srovnat, treba prave s temi Hradecankami.
<Mam si to vysvetlit jistou genetickou souvislosti bodavosti a
<hygienickeho chovani, nebo maji referujici zrovna smulu a matky
<trochu ostrejsi. Mnoho chovatelu u nas, kteri maji Hradecanky maji v
<poslednich letech trochu problemy se zvapenatenim (spise z jara a
<pouze u vcelstev, ktere neobsedaji plne 2 nastavky a to je u vice nez
<50% Hradecanek na jare),jsou vsak zvykli na praci bez kukly a
<rukavic.
<Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi
<dcerami?
<Dekuji MUDr.Radek Hubac


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 13. 5. 2002
RE: Chovatele maticek (1013)

> Vazeni pratele, neni nekde adresar chovatelu matek? Rad bych
> nejake dobre koupil a nevim na koho se obratit. Dekuji vsem.
Vyšel ve Včelařství 5/2002.

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek --- 13. 5. 2002
RE: Chovatele maticek (1013)

Chovatele matek jsou pravidelne kazdy rok uverejnovany v cesopise Vcelarstvi. Prohlidni si par cisel nazpet a urcite najdes co hledas.
Hezky den

František Rousek
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz



Vazeni pratele, neni nekde adresar chovatelu matek? Rad bych nejake dobre
koupil a nevim na koho se obratit.
Dekuji vsem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jast@atlas.cz --- 13. 5. 2002
Chovatele maticek

Vazeni pratele, neni nekde adresar chovatelu matek? Rad bych nejake dobre koupil a nevim na koho se obratit.
Dekuji vsem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček --- 13. 5. 2002
Odběr medu z nízkých nástavků.

Přátelé,
posílám dotaz, který mi došel i odpověď, protože by to mohlo zajímat i více lidí naší zájmové skupiny.
(Přátelům na Slovensku gratuluji za to rojení na ledě, moc jsem jim to přál.)
Vladimír Ptáček


DOTAZ:
From: Šulcovi
To: ptacek/=/sci.muni.cz
Sent: Tuesday, May 07, 2002 7:59 PM
Subject: vytáčení medu

Dobrý den pane Ptáčku,
prosím Vás o radu s vytáčením medu z úlů Optimal, které jsem si udělal dle Vaší dokumentace.S vytáčením medu z nástavkových úlů nemám žádnou zkušenost.Přečetl jsem si že používáte repelenty-benzaldehyd na vypuzení včel z nástavku. Je tato látka zdravotně nezávadná jak pro včely, tak i pro lidi? Je to přeci jen chemická látka. Tento způsob by mi z hlediska rychlosti ale vyhovoval.Jinak jsem si přečetl, že lze používat i výkluzy. Jak by měl být výkluz veliký a dostanu z nástavku všechny včely?

ODPOVĚĎ:
Vážený příteli,
Repelenty se již delší dobu nepoužívají z hygienických důvodů. Výkluzy lze použít, ale nástavek se tím pádem musí brát dvakrát do ruky. Nesmí v něm být plod, ten včely neopustí. Dá se postupovat i tak, že nástavky s medem odstavíte včelotěsně na rezervní víko, pokud má stejný půdorys jako nástavek, nebo na jiný vhodný podstavec a přikryjete vlhkou plachetkou, opět včelotěsně (teď ta včelotěsnost není tak nutná, ale v podletí, při slídění, ano). Jdete k dalšímu úlu a když jste o třetího, jsou včely prvního nasáté a rozlézají se v pocitu osiřelosti. Ty pak snadno otřepete do rojáku přes smyk. Do úlu usadíte zpět náběhem přes česno. Pokud byste se chtěl více dovědět o výkluzech,m snad Vám poradí Dr. Čermák beestn.zubri/=/quick.cz. Ten má pravděpodobně též radiální medomet na 12 nízkých rámků, který jsme před časem dali dohromady. Jinak by se daly vytáček po 6 ks v koši na tři rámky 42x36, které se ještě mezi včelaři pohybují.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 12. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957) (990)

Podobny problem:

Letos mam zrejme jedny vcely vyrazne utocnejsi. Pravidelne jedna az dve
vcely zautoci na pesince uz asi 10 m od vcelina, coz v predchozich letech
nikdy nedelaly. Jak ale zjistit, ktere to jsou ? Ve vceline mam pet
vcelstev, chovani na cesne je obdobne u vsech. Pri jarni prohlidce ani pri
rozsirovani se mi zadne nezdaly vyrazne utocnejsi.

Neznate nekdo nejaky jednoduchy test utocnosti ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 12. 5. 2002
Hydromechanicka vaha (975) (996)

Pratele,

nasla by se u nekoho z vas stara hydro vaha? Koupil bych jich nekolik,
treba nefunkcni, bez drevene desky nebo i bez "pytliku". Napiste mi prosim
na michal.pol/=/centrum.cz.


Michal Pol

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 10. 5. 2002
Re: genetika - bodavost x cistici pud (219) (946) (957) (967) (977) (994) (1001)

?? Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi dcerami?

Ono to s temi matkami neni vubec jednoduche. U nas byla ins. matka - vcelstvo pekne ostre, ale vcelstva s dcerou uplni beranci. Naopak v lonskem roce jsem mel vybornou matku, myslel jsem si ze ji letos rozchovam. Na podzim udelali tichou vymenu. Vysledek je docela spatny (dle meho nazoru, jsem zvykli na praci bez rukavic, zavoje a v tricku) , staci nechtene necim malo klepnout a hned se nastvou (slusne receno). Ostatni vcelstva jsou v pohode a to jsem loni vymenil 90% matek (rozchov na stanovisti), ale jen jedna potvora. Po repce ma slibenou vymenu :-) . Asi mam smulu, proste se sparila s nejakym hajzlikem.
Ve stredu jsem dostal od pritele (70 vcelstev) z organizace dobrou referenci na matky od p. Vydry z Brna. Je to pry silne (tj. nyni 3 nastavky r.m. 39x27,5), dobre sedici a klidne vcelstvo. Na druhou stranu mam i dobre reference na matky od p. Cermaka.
Pro jistotu uvedu oblast kde vcelarim, je to Ceskomor. vrchovina a jsme asi 630 m.n.m.

Zdravi Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor --- 10. 5. 2002
Re: Fw: vcela samotářka (1004) (1007)

Škoda, že jsem to nevěděl včera. Přidával jsem nástavky a na jednom úlu mezi
střechou a strůpkem v novinách pod uteplivkami bylo vybudováno z hlíny něco
podobného. :-((

Libor Jarolím
Ostrava - Stará Bělá


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 10. 5. 2002
Re: Fw: vcela samotářka (1004)


> Pěkný mail mi poslala studentka naší fakulty, klikněte si na ten odkaz, ten obrázek stojí
> zato!
> Vita Vydra

Je to krasa, ta vcela se chova naprosto stylove, neb stavi pouze na
skriptech Fakulty stavebni ! :-))

PP.


*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 10. 5. 2002
Re: vcela samotářka (1004)

Jde o hnizdo nektere ze zednic Osmia spp. sensu stricto. Nejspis jde o Osmia
rufa, ale mohla by to byt i vzacnejsi Osmia cornuta. Je to bezne, tyto vcely
vletuji do bytu a behem nekolika dni si vybuduji hnizdo kdekoliv - ve
skrini, ale i v sesite, jak je videt na obrazku. Fotky jsou velmi zdarile!
Pane Vydro, myslite, ze bych je mohl pouzit do skript, ktere pripravuji?

Dekuji! Zdravi,

Antonin PRIDAL

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 10. 5. 2002
Re: Tavidlo (997) (998)

>Pravda, ale vadi mi to vybirani medu, prece jen si to nejak tezko
>predstavuju bez medometu

Pokud ve VÚVč doporučují tak jako tak cedit med přes uhelon při 50 C (viz Pavlovu
reportáž. z 26.4)., pak nevidím problém. Při 50 stupních se med z panenského voští
vylisuje velmi snadno.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 10, 2002 8:55 AM
Subject: RE: Tavidlo



> Stojí za to se podívat na celé včelaření v "Top bar hive" (úl s horním
> prknem) (medomet, chov matek, ...). Za minimum peněz, jen tak pro radost -
> (a taky to jde).
> http://www.gsu.edu/~biojdsx/main.htm
> Eman
.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 10. 5. 2002
Fw: vcela samotářka

Pěkný mail mi poslala studentka naší fakulty, klikněte si na ten odkaz, ten obrázek stojí
zato!
Vita Vydra

Dobry den pane Vydro :) ,
posilam Vam jednu kuriozitku o jedne vcelce, jelikoz vim, ze jste vcelar. Od vcera mi na
pokoj neustale litala vcela a zalezala do desek. Dneska si privstala a priletla uz okolo
6.00 a litala tu cely den. Tak mi to nedalo a podivala jsem se, co tu "hleda". Muj objev
naleznete na : http://veverka.sh.cvut.cz/~lenmor/all.html .
Pekny den preje Lenka Moravcova

----- Original Message -----
From: Lenka Moravcová <l.moravcova/=/sh.cvut.cz>
To: <vydra/=/fsv.cvut.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 3:39 PM
Subject: vcela




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 10. 5. 2002
Lisování medu z plástů

Prý není lisování medu povoleno "veterinou".
Nevíte někdo o tom něco bližšího a také proč?
Díky Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 10. 5. 2002
Re[2]: kraňky (818) (993)



> Údajně jakýsi velkovčelař ( někde na západ od Šumavy ), kterému
> uhynula přes zimu včelstva si počet včelstev doplnil levným nákupem
> vlašek. Nemyslím, že by čistotu naší kraňské linie ohrozil nějaký
> jednotlivec amatér ( teď to myslím opravdu v tom hanlivém ) dovozem
> "zázračné" matky ze sicílie.

> Měl bych šanci se nějak bránit? Je nějak prokazatelné a vymahatelné
> porušení uzákoněného chovu kraňské včely? Asi bych se ocitl v
> důkazní nouzi.

Když dáte dohromady několik svědků, kteří budou svědčit, že ten člověk
nelegálně přivezl vlašky (aby to nebyla pouhá fáma "jedna paní
povídala"), tak můžete podat žalobu a důkaz provést svědectvím.
Důkazní břemeno (že žádné vlašky nedovezl) se pak přesune na toho
velkovčelaře. K tomu by si soud asi vyžádal znalecký posudek, co jsou
jeho včely zač (genetický rozbor, morfologie atd.).

Kdyby znalecký posudek prokázal, že včely jsou vlašky a že v okolí se
takové včely nevyskytují, tak by to spolu se svědectvími okolních
včelařů asi způsobilo, že by to pro velkovčelaře nevypadalo příliš
růžově.

A nejde tady jen o porušení zákona o ochraně kraňky, nýbrž patrně i o
překročení všech možných veterinárních předpisů a nejspíš celních.

Možná by stačilo trestní oznámení, aby se toho ujal státní zástupce.

Jsou-li tedy svědkové, tak bych se obrátil na právničku ČSV o radu na
další postup.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 10. 5. 2002
genetika - bodavost x cistici pud (219) (946) (957) (967) (977) (994)

Chtel bych se zeptat jeste na jednu vec pana Cermaka verejne.
Sam jsem Vase matky jeste nemel, reference mam pouze od predsedy
spolku z Holic a ze skoly v Nasavrkach, kde maji Vase inseminovane
matky. Vsichni se shoduji na vynikajicim cisticim pudu, ale udajne
jsou vcelstva ponekud ostrejsi. Tim mysli, ze se to da akceptovat,
ale neda se to srovnat, treba prave s temi Hradecankami.
Mam si to vysvetlit jistou genetickou souvislosti bodavosti a
hygienickeho chovani, nebo maji referujici zrovna smulu a matky
trochu ostrejsi. Mnoho chovatelu u nas, kteri maji Hradecanky maji v
poslednich letech trochu problemy se zvapenatenim (spise z jara a
pouze u vcelstev, ktere neobsedaji plne 2 nastavky a to je u vice nez
50% Hradecanek na jare),jsou vsak zvykli na praci bez kukly a
rukavic.
Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi
dcerami?
Dekuji MUDr.Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 10. 5. 2002
Re: prosba (219) (946) (957) (967) (977) (994) (999)

Ano, hltanove zlyzy jsem uz letos zkoumal. Je zajimave, ze ackoliv cca pred
14-ti dny byl sklon k rojeni velky (sirsi okoli Brna), tento tyden tendence
k rojeni ustaly. Ustaly pouze v ulech, kde bylo rozsireno vcas. V tech
rozsirenych opozdene teprve v techto dnech rojova nalada ustava. Tedy na
zaklade biologicko-fyziologickeho pozorovani si troufam predpovedet, ze
zvyseny vyskyto rojove nalady nehrozi. Plati to vsak pouze pro sirsi okoli
Brna (cca 50 km) a pro vcelstva, ktere nejsou vylozenymi plodarkami ci se
sklonem k rojeni.

Pokud jde o pripad Radka Hubace; byly ty misky jen zakladene vajicky a nebo
tam uz byly i larvicky? A jak stare. pokud je to do 48h stari larvicek,
nemusi jit jeste o jednoznacne tendence k vyrojeni. Uz jsem letos mel take
nekolik pripadu, kdy byly zalozene matecniky s larvickami a nakonec je
vcelstvo (bez jakehokoli zasahu) zrusilo.

Potvrzuji prinos medu - rovnez se mi nastavky tezko zvedaji. Dokonce ve
vyuce musim pomahat skupinam, kde jsou jen same posluchacky. Ty by nastavek
neuzvedly.

Zdravi,

Antonin Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 10. 5. 2002
prosba (219) (946) (957) (967) (977) (994)

Chtel bych se optat, zda opet letos nekdo s laboratornim zazemim
zkoumal hltanove zlazy. Jak vypada letosni predpoved na rojeni?
Vcera jsem nalarvil serii a larvicky jsem chtel ze sveho nejlepsiho
vcelstva, ktere jiz plne obseda 4 nastavky. K memu temer zdeseni byli
horni 3 nastavky k neuneseni, plne sladiny a medu, plod byl pouze v
nejspodnejsim nastavku (pritom stredne silne vcelstvo, ktere mam na
vaze ukazalo prirustek od zacatku sezony lehce pres 10kg). Nejvetsim
prekvapenim byly ovsem ve spodnim nastavku zakladene matecniky.
Udelal jsem tedy preletak, ale loni jsem delal oddelky koncem kvetna
behem vytaceni repky a letos bych to koncem kvetna mel uz vyrojene.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
WWW stranky zdarma na http://www.sweb.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 10. 5. 2002
RE: Tavidlo (997)


> Stojí za to se podívat na celé včelaření v "Top bar hive" (úl s horním
> prknem) (medomet, chov matek, ...). Za minimum peněz, jen tak pro radost -
> (a taky to jde).
> http://www.gsu.edu/~biojdsx/main.htm
> Eman
Pravda, ale vadi mi to vybirani medu, prece jen si to nejak tezko
predstavuju bez medometu.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 10. 5. 2002
RE: Tavidlo

Stojí za to se podívat na celé včelaření v "Top bar hive" (úl s horním
prknem) (medomet, chov matek, ...). Za minimum peněz, jen tak pro radost -
(a taky to jde).
http://www.gsu.edu/~biojdsx/main.htm
Eman

:>-----Original Message-----
:>From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
:>Sent: Friday, May 10, 2002 7:35 AM
:>To: Vcelarska konference
:>Subject: Re: Tavidlo
:>
:>
:>> Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto
:>skla, rad bych se seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne
:>informacemi o casech potrebnych k vytaveni starych sousi.
:>
:>Mrkni treba na http://www.gsu.edu/~biojdsx/solmltr.htm,
:>
:>Je to docela legracni, chci to letos zkusit.
:>
:>Zdravi PP.
:>
:>*-----------------------------------------*
:>Pavel Prchal
:>DUP - druzstvo Pelhrimov
:>Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
:>Tlf. 0366/353127 (353111)
:>http://www.dup.cz
:>email: prchal/=/dup.cz
:>*-----------------------------------------*
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 10. 5. 2002
Re: Tavidlo (975)

> Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych se seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech potrebnych k vytaveni starych sousi.

Mrkni treba na http://www.gsu.edu/~biojdsx/solmltr.htm,

Je to docela legracni, chci to letos zkusit.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 10. 5. 2002
RE: Tavidlo


Já jsem vloni, po zkouškách s ostatními materiály, přešel raděj na kvalitu -
do víka dřevěné krabice jsem si nechal zabudovat vakuované sklo s ochranou
proti dešti, do krabice vnitřek s vaničkou s nerez plechu - takže než jdu do
práce tavidlo se třemi až čtyřmi soušemi ven - odpoledne přijdu domu a je to
vytavené - krásný čisty žluťoučký vosk :-)))
cena za zhotovení cirka asi na 1400.-

havel mirek
českomoravská vysočina
0602 237468



> Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych se
seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech potrebnych k
vytaveni starych sousi.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 10. 5. 2002
Re: genetika je krasna (219) (946) (957) (967) (977)

Ano, genetika je zajímavá. A složitá. Když to vezmeme zcela pakticky, tak je
normální očekávat, že dcery odchované od dobré matky budou také dobré,
nejlíp všechny. Ale víme, že tomu tak není. Část z nich je dobrá, část ne,
někdy jsou všechny horší než máma. Ale asi by nás to tak nebavilo, kdybychom
věděli, že dcery budou přesně takové, jak očekáváme. Tak jako se na každý
včelařský rok těšíme, jakýpak asi bude. A dobře že to nevíme předem...
Souhlasím, že včelaři od inseminované matky očekávají příliš. Ne každá se
podaří. Je ale větší pravděpodobnost, že její dcery budou lepší než kdyby se
spářila volně s nevhodnými trubci. A zároveň za předpokladu, že bylo vybráno
geneticky kvalitní trubčí včelstvo - v takovém případě tvrdím, že lze využít
k rozchovu více než 1 z 10 ins. matek. Samozřejmě, že to záleží také na
nárocích chovatele a na kvalitě včelstev, s nimiž inseminovanou matku a její
dcery porovnává. A také na podmínkách, v nichž včelstva chová (teplé/chladné
jaro, raná/letní snůška, dostatek/nedostatek pylu atd.) --> a už se nám
problematika větví, bylo by to na dlouhé psaní či povídání...
Totéž, co píšete o Hradečance, platí o zakarpatské včele Vučko, jsou takové
typy včel. Ten kdo využívá hlavně řepku, s ní nebude spokojen. Hodí se spíše
do hornatého prostředí s hlavní snůškou nejdříve v červnu. Mám ale
zkušenosti, že takové typy včel se výtečně hodí ke kombinování s jinými
kmeny plodnějšími, rychlejšími. V potomstvu se pak dají vybrat výtečná
včelstva - středně plodná a hodně medonosná. Ovšem musí se vybírat z většího
počtu. A nejde o heterozi, tyto schopnosti se dají udržet v dalších
generacích. A to sotva jde bez inseminace při tak hustém zavčelení naší
země.

Květoslav Čermák


----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 07, 2002 9:26 AM
Subject: genetika je krasna


<Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky
<precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna.
<nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z
<jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr.
<crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z
<10 inseminovanych matek.
<jake jsou nase moznosti?
<Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc
<bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani.
<Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje
<oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale
<dokola.
<Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval
<tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se,
<neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel mav
<pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade
<matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou
<je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky.
<Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne
<mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene
<prvniho a vice druheho.
<Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na
<genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim.
<At se nam plni medniky!
<Radek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 9. 5. 2002
Re: kraňky (818)

> Vita Vydra, ma vlastne pravdu. Sice neslo o utajovani, ale tady to proste
> nikdo nemohl vedet. V podstate se tu provedlo po valce behem nekolika
> desetileti prevodne krizeni na kranku a od te doby to take pokracovalo.

Ano. Když jsem začínal včelařit, většina včelstev se chovala nevyzpytatelně,
rozhodně mi v nástavkových úlech " nešly " tak, jak bylo popisováno. Včely
měly víc žlutých článků zadečku, než měly mít kraňky. Až několikaletý
důsledný rozchov od matek př. Sedláčka z Příchovic mi umožnil má včelstva
výkonově vyrovnat na všech ( tehdejších ) čtyřech stanovištích a poznat
výhodu nástavků. Poznat to, že ve včelstvech se dá po většinu roku pracovat
bez kukly a rukavic, s minimem kouře, bez rozmačkaných včel na dosedacích
plochách nástavků, bez zvápenatění, s minimem rojů, s několikanásobným
výnosem medu. Jestliže však kdosi do blízkosti doletu mých říjných matek
doveze např. vlašky zničí mnohaleté úsilí nejen mé, ale všech okolních
včelařů.
Údajně jakýsi velkovčelař ( někde na západ od Šumavy ), kterému uhynula přes
zimu včelstva si počet včelstev doplnil levným nákupem vlašek. Nemyslím, že
by čistotu naší kraňské linie ohrozil nějaký jednotlivec amatér ( teď to
myslím opravdu v tom hanlivém ) dovozem "zázračné" matky ze sicílie.

Měl bych šanci se nějak bránit? Je nějak prokazatelné a vymahatelné porušení
uzákoněného chovu kraňské včely?
Asi bych se ocitl v důkazní nouzi.

Sám jsem si objednal ze Zubří dvě matky, od nichž možná budu dále odvozovat
svůj chov ( pokud se u mne osvědčí). Má úvaha byla: jsou to výběrové kraňky
se zaručeným hygienickým chováním. Sám ( pod vlivem přečteného ) zatím
věřím, že budou lepší - a pokud ano, nepochybuji o tom, že je budou
rozchovávat i další chovatelé, nebo nás ( své zákazníky ) budou muset
přesvědčit, že ta jejich linie má zase jiné přednosti. Do té doby však nedám
na matky z Příchovic dopustit. Objektivní informace však opravdu chybí -
něco jako test spotřebitele.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html






---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 9. 5. 2002
Re: kraňky (818)

Vita Vydra, ma vlastne pravdu. Sice neslo o utajovani, ale tady to proste
nikdo nemohl vedet. V podstate se tu provedlo po valce behem nekolika
desetileti prevodne krizeni na kranku a od te doby to take pokracovalo.
Vozilo se z Rakouska a pelo se, jake jsou to uzasne vcely. Pouhe
rozmnozovani hotoveho. Prave zminovany chov v Zubri je vysledkem plemenitby
liniove a pomerne prisne. Puvod teto kranky je karpatsky a nikoliv alpsky, a
proto lze u tohotoodlišného ekotypu ocekavat jine vlastnosti. Take kmeny
chovane v Zubri maji uvedene presne charakteristiky, protoze je chova jejich
tvurce a nikoliv pouhy - rozmnozovatel ...

Zdravi, Antonin Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 9. 5. 2002
Re: kraňky (818)

>Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
>kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
>praštit.

Nejlepší prevencí je možná propagace kraňky. Poděkování a absolutorium za zkutečný průlom
v této oblasti zaslouží ing. Květoslav Čermák, hlavně díky němuž mám pocit, že se konečně
začíná v chovu kraňky u nás něco dít. Výsledky šlechtitelské činnosti byly u nás dlouhá
léta z nepochopitelných důvodů velmi pečlivě "tajeny" před širší včelařskou veřejností.
Vůbec se nelze divit včelařům, kteří se pak raději poohlédli jinde, třeba u chovatelů
Buckfastek, kteří své matky dovedou jinak vynachválit. Proč by si měl včelař kupovat matku
od chovatele, který inzeruje "vynikající matky kmene XY", ale který není schopen, nebo
ochoten (ani na vyžádání!!) vlastnosti tohoto kmene nějak blíže charakterizovat? Jak si
měl vybrat včelař, který měl nějaké speciální požadavky?
Výzva pro odborné oddělení: nebylo by možné v příloze Včelařství publikovat více o
výsledcích šlechtitelské činnosti v ČR (třeba zprávu prezentovanou na Aktivu vedoucích
šlechtitelských chovů)? Podle nového chovatelského řádu má ÚV ČSV provádět srovnávací
zkoušky uznaných chovů, nebylo by možné výsledky publikovat? VÚVč vede databázi
obsahující hodnocení matek od různých chovatelů, není možné publikovat něco z ní? Mají
dobré výsledky i jiné chovy nebo jen Zubří? A v čem jsou jejich matky vynikají?
Ing. Titěra si v posledním čísle Včelařství vtipně postěžoval, že se nikdo neshání po
vynikající linii CT Lunz 730390, protože si jméno linie nikdo nepamatuje - ale upřímně:
kdo z vás o ní vůbec kdy slyšel, kdo z vás ví jaké má vlastnosti?

Mějte se prima a chovatelé ozvěte se!
Nebo jsou vážně Buckfastky lepší? Jeden velkovčelař (!) je v Mirkově diskusní emailové
skupině před pár lety velmi vychvaloval: prý přezimují v mnohem větší síle než kraňky.
Nikdo z chovatelů kraněk na to pokud vím nereagoval, že by neměli e-mail?
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: jkala <pepa.kala/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 10:39 PM
Subject: kraňky


Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
ne).
Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám optimálně
vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
praštit.
Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z kavkazu,
či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec tu
může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.

Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a zabíjet
ty zbastarděné?
Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
rvát do včel beznadějně antibiotika?
Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí mnohem
intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené stěny
úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě úl,
nebo rámková míra druhořadá.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 9. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957)

<Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Jasne. Moje stupnice: 1-2 zihadla/rok - super
3-4 z/rok - uz se mracim
5 a vice - jsou to s.... :-), vymena matky

Kazdy rok se jedny ukazou jako utocnejsi, ale treba to budou hlidacky pred zlodeji. O tomto se presvedcil pred nekolika roky kamarad, nic mu neukradli a jeste toho cloveka poznal :-).

Petr


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 9. 5. 2002
RE: Leľan (968) (983) (984) (985) (987)



-----Původní zpráva-----
Od: Luděk ZITA [mailto:ludek/=/sales.cz]
Odesláno: 8. května 2002 23:56
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Ležan


Zdravím ve spolek.
Za odvoz daruji celkem zachovalý ležan.
Rámková míra 39x24

Ludek


---
Doufám, že odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.342 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002


---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 9. 5. 2002
RE: Medomet - potravinářské barvy

:>Chtěl bych znovu otevřít téma opravy zkorodovaných medometů.
:>Nemá někdo kontrétní zkušenosti s natírání epoxidovou barvou?
:>Dá se to natřít přímo na očistěný medome, nebo musí přijít
:>podkladová barva.
:>Pokud ano, tak jaká.

Já jsem medomet natřel Eprosinem E20, bílým pro potravinářské účely.
Je to jak porcelán.
Jsem spokojen. Nesmí se to ničím ředit! (ani zahřívat)
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 988 do č. 1048)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu