Včelařská konference

> Proč, v Americe se prý jedná o bvěžnou záležistot. Před časem se tím u nás
> zabýval doc.Ptáček, zkušenosti publikoval ve Včelařství v 1996, používal
> celé nástavky květového medu a tam při jisté pečlivosti nemusí být problém
> si označit který je ze kterého včelstva. Technologie vytočit a pak krmit je
> o ničem=práce =náklady. Takže je to možné řešení. Znamená to ovšem navíc
> rámky i nástavky.

No právě. Když med vytočíš , uděláš směs ze všech včelstev. Tím je dáno riziko rozšíření nákazy z jednoho včelstva na celý chov.(Jak u lidí v kolektivu a s jedním bacilonosičem) Jestli si ovšem označíš nástavek tak tomu riziku přirozeně předcházíš.

Ameriku bych do toho moc netahal, protože je trochu jinak ve včelařství zaměřena. Tam je také mor, a jestli nějakej farmář toto provádí, tak jedině s jejich antibiotiky. To je docela možné, že to tam provádí. Já , ve spojitosti s nimi, četl o kukuřičných roztocích. K tomu bych se uchýlil spíše. Nebo u nás k invertu, který ovšem (kvůli času v podletí)nahrazuji částečným (nemám mřížku) ponecháním medu včelstvu a dokrmení roztokem.(Řepky je škoda, je o ní zájem.)

Technologie vytočit a pak krmit je u neprodaného medu u mě nepochopitelná, protože jestli tedy med neprodám, tak ho skladuji. (jak ta včela :-)) A jakmile si zapraskám veškerý dostupný prostor, tak zřejmě budu uvažovat snížit stav chovaných včelstev.A tím pádem budu mít víc času a se sníží cena medu v mém okolí přibližně na 40,-(dnešní situace) korun, protože ho tak začnu prodávat "ze dvora".
...

Pro Emana:

Důvod a paralelně s touto otázkou je i opylení.
A votom to je. Opylení se dá také dovést. Formou čmeláků. Už jsem nato také (v loni) narazil při domluvě (a ne malého sadu). Ale v jedné z největších sadařských firem u nás. Tak co, půjdeš do Bruselu se mnou?(asi těžko)



____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB