78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Josef Prepechal --- 27. 5. 2002
Včely pro Pentagon

Přeji lepší počasí. Dnes v Mladé frontě vyšel článeček o včelách -
pyrotechnicích. Kdo nečetl, tady je:

Pentagon povolává do zbraně i včely

Vědci z americké agentury Projekty pokročilého výzkumu pro obranu, kterou přímo
platí Pentagon, dokázali vycvičit běžný druh včel, aby svou udivující čichovou
schopnost věnovaly hledání bomb, min a dalších skrytých výbušnin. Podle
španělského deníku El País byly pokusy zahájeny již před třemi lety, avšak
teprve v poslední době výzkumná laboratoř vzdušných sil (USA) na základně v
texaském Brooksu podrobila cvičené včely řadě zkoušek. Ty potvrdily, že včely
dokážou lokalizovat malé množství ukryté chemické výbušniny v 99 procentech
případů. Když jedna včela objeví podezřelou substanci, není zapotřebí žádná
technologie, aby na místo přivedla pyrotechnika. Včela totiž předá zprávu o
nálezu všem ostatním včelám z úlu a všechny se vrhnou do skrýše s výbušninou.
Pak stačí jen sledovat shluk včel Včel existuje přes 20 000 druhů. Některé
sbírají pyl pouze z jedné jediné květiny, jiné navštěvují kterýkoliv květ jedné
rodiny a další si s druhem naprosto nelámou hlavu, jestliže slibuje pyl.
Entomologové vědí už dlouhou dobu, že tato velká rozmanitost není jen otázkou
pomalého evolučního odlišování, nýbrž ji umožňuje také velmi rychlé a pružné
učení. Zdá se, že včely jsou schopné přizpůsobit se květinám, které jim
nabízejí lepší výživovou odměnu. A právě tuto pružnost nyní využil Pentagon.
Když jedna včela narazí na pach výbušniny, vědci ji odmění kapkou cukru. A
hmyzu stačí jen několik málo hodin, aby informaci o nálezu dostal celý úl.


PS: Kdoví, jestli by nebylo lepší chovat včely pro Pentagon než pro med ... :-))

Zdraví Pepa Přepechal


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Janura Stefan --- 27. 5. 2002
panenske plasty

Priatelia, mam otazku.


Vcera som robil prehliadku a v jednej rodine uz treti krat za sebou
vystavali medzistienky ale matka ich nezakladla , namesto toho ich zaniesli
medom. Vlozene boli : jedna v strede plodoveho telesa a druha za posledny
plodovy ramik. V inych vcelstvach sa to nedeje. Medzisteny su z jednej kopy
, takze voskom by to byt nemalo.
Namiesto krasnych zaplodovanych panenskych plastov mam panenske plasty s
medom. Keby sa aspon v medomete nelamali.
Nemate niekto podobnu skusenost ?


Pista


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
jan jindra --- 28. 5. 2002
Re: panenske plasty

Musim říci, že mam nejradeji med z panenských souší.
Proto starší souše na podzim likviduji a nechávám
jen svetlé. Matka do nich nerada klade a tak je používám
místo mřížky. Je pravda, že je s nimi horší práce, ale
věřím tomu, že med vytočený z tmavých souší musí v sobě
obsahovat rezidua vyluhovaných exkrementů larev
(i kdyř se vykálí jen jednou) a jiné látky nastřádané
v plástech pod košilkami.
Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Marek Čížek --- 13. 6. 2002
Re: panenske plasty


> Musim říci, že mam nejradeji med z panenských souší.
> Proto starší souše na podzim likviduji a nechávám
> jen svetlé. Matka do nich nerada klade a tak je používám
> místo mřížky.

Moje matky zase nerady kladou do panenskych a od srpna
do nich uz nekladou vubec :)

> Je pravda, že je s nimi horší práce, ale
> věřím tomu, že med vytočený z tmavých souší musí v sobě
> obsahovat rezidua vyluhovaných exkrementů larev
> (i kdyř se vykálí jen jednou) a jiné látky nastřádané
> v plástech pod košilkami.

Ale co kdyz je to prave to, co dela ze zahusteneho roztoku
glukozy vceli med ? ;-)

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jan Jindra --- 13. 6. 2002
Re: panenske plasty

Opakuji, že do panenských souší matky nerady kladou
a už vůbec ne do čerstvě vytočených!

Tento týden vytáčím akát. Pouze z panenských souší!
A máte ho vidět jak je čirý a téměř bezbarvý (jen
lehký nazelenalý nádech). Jeho hustotu jsem ještě
neměřil.
Jindra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Marek Čížek --- 14. 6. 2002
Re: panenske plasty



> Opakuji, že do panenských souší matky nerady kladou
> a už vůbec ne do čerstvě vytočených!

pardon... moc rychle ctu...

> Tento týden vytáčím akát. Pouze z panenských souší!
> A máte ho vidět jak je čirý a téměř bezbarvý (jen
> lehký nazelenalý nádech). Jeho hustotu jsem ještě
> neměřil.
> Jindra

Taky budu o vikendu tocit akaty, nebo co to je.
Akaty letos sice pekne kvetly, ale vubec nevonely,
prislo mi to, ze nemeduji. Presto vcely litaly jak
o zivot, ale polovina se vracela se svetle zlutym
pylem (nebyl tak oranzovy, jak z repky). Med je
velmi svetly, ale ne do zelinkava, jako akat
a nekrystalizuje. Docela by me zajimalo, co to
vlastne nanosily :)

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vita Vydra --- 19. 6. 2002
Re: panenske plasty

>Musim říci, že mam nejradeji med z panenských souší.

Nejsem si jist, jestli zaplodovaný plást opravdu má vliv na kvalitu medu, nicméně
souhlasím, že není žádný důvod používat v medníku staré plásty z plodiště.
Naopak, používat zvláštní panenské plásty určené jen pro medník má řadu nepopiratelných
výhod:
menší riziko přenášení nemocí plodu z úlu do úlu, méně zbytků cukru v medu, větší
trvanlivost plástů (motýlice je nenapadá). Žádná rezidua léčiv.
Používají-li se v medníku jiné plásty než v plodišti, můžou být tlustší než 25 mm, což je
další výhoda.
V česku je zvykem převěšovat do medníku plásty z plodiště. Podle mne to je to spíše
zlozvyk, nikdy jsem to nepochopil...
Ještě poznámka: do starých plástů včely ukládají med o trochu raději než do nových. Ale
pozor, týká se to i starých panenských plástů!!
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: jan jindra <jan.jindra/=/centrum.cz>




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
jkala --- 27. 5. 2002
Re: panenske plasty

I já se těšil, jak pod mřížku vložím čerstvě zakladené mezistěny a ty starší
souše půjdou z medometu do tavidla. Asi je to velkým přílivem nektaru, nebo
tím, že matka dává přednost starším souším. Příčinu bych laicky řečeno viděl
v tom, že i do nedostavěné buňky včely dají nektar, ale matka tam vajíčko
nepoloží. U většiny mých včelstev je většina mezistěn bud zanesená medem,
nebo netknuta stavbou.


Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> vystavali medzistienky ale matka ich nezakladla , namesto toho ich
zaniesli
> medom. Vlozene boli : jedna v strede plodoveho telesa a druha za posledny
> plodovy ramik. V inych vcelstvach sa to nedeje. Medzisteny su z jednej
kopy
> , takze voskom by to byt nemalo.
> Namiesto krasnych zaplodovanych panenskych plastov mam panenske plasty s
> medom. Keby sa aspon v medomete nelamali.
> Nemate niekto podobnu skusenost ?
>
>
> Pista
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr Novak --- 28. 5. 2002
Re: panenske plasty

Ja bych si nedělal žádné starosti s medem v mezistěnách. Při vytáčení si dám větší pozor, abych si je nerozlámal. Dávám mezistěny včelám tam kde mají místo a tak vždy 50 - 80 mezistěn vytačím s řepkovým medem, možná 2 - 3 se podaří poškodit. Po vytočení je dám ihned do plodiště a za pár dnů jsou pěkně vyspravené a zakladené.
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu