78210

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Gustav Novotný (e-mailem) --- 15. 7. 2005
výroba úlů svépomoí


----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých 76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on. Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9) Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm, dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut. Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu, ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla, není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto, aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku, tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob, který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol, balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře. Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč. Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Vencl (e-mailem) --- 15. 7. 2005
Re: výroba úlů svépomoí

moc děkuju všem

honza
----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 7. 2005
Re: výroba úlů svépomoí

Zdravím,
to je dost podrobný návod a hodně z toho je podobné tomu, jak to dělám já.
Horní a dolní rámek já stloukám hřebíky, používám délku o cca 1-2 mm kratší,
než mají být, potom rám změřím, laťky od sebe na pár mm odťuknu a do
vzniklé mezery dostanu epoxidovou pryskyřici. Potom rámek položím na nějakou
rovnou podložku na igelit, pod igelitem je papír, kde je narýsovaný přesně
pravoúhlý rozměr rámu, rámek upravím podle papíru, zatížím a epoxid nechám
ztuhnout. Tím získám přesně pravoúhlý horní a dolní rámek nastavku přesně
potřebných rozměrů. Tímto způsobem, za cenu až dvoudenního tvrdnutí epoxidu,
používám běžný, ne rychletvrdnoucí, eliminuji potřebu přesných řezů-
profesionálního nářadí a zkušeností, které je jinak pro výrobu těchto dílů
nastavků potřebné.
Jinak tyto nastavky jsem začal dělat podle stavebnice hobrového úlu z OPS
Náchod, prodávaly se v druhé polovině 80 let. Dodnes ty nastavky používám.
Už tehdy byly články, které popisovaly úspěšný chov včel v celodřevěných
nastavcích o stěnách síly 2 cm stejně jako články popisující úspěšný chov
včel v extrémně uteplených úlech z polystyrenu o síle několik centimetrů.
Jako rozumný kompromis jsem tedy tehdy začal považovat úly s izolační
schopností odpovídající dřevěnému nastavku o síle 3 - 5 cm, což by mělo s
rezervou odpovídat izolovanému úlu s tloušťkou izolace 1,5 cm (polystyrenu,
slámy nebo mačkaného papíru, je to vcelku jedno) plus tloušťka vnitřní a
vnější stěny. Potom pro rámky 39 x 24 vycházejí tyto rozměry. Délka rámku 39
+ dvě včelí mezery 7-8 mm je 40,5 cm. Odsazení 1 cm na každou stranu pro
zavěšení rámků (délka horních louček rámků je 42 +0,2 - 0,1 cm) je 42, 5 cm.
Tolik (42 +- 0,2 cm ) musí být vnitřní rozměr hlavně horního rámku. Má li
rámek tloušťku 1,5 cm, potom vychází vnější rozměr rámku 45 cm, přesně
45 -až 0,3 cm. Rozměr nesmí být větší než 45 cm, aby falcy nastavků
zapadaly do sebe. Přesah stěn nastavků je jeden cm. Spodní rámek potom má
vnitřní rozměr 42 +- 0,2 cm a vnější rozměr 45 +0,2 maximálně v praxi 0,3
cm, zase aby nastavky zapadaly do sebe.
V té souvislosti nerozumím jedné věci, proč jsou nastavky pro rámky 39x24
většinou pro 9 nebo 10 rámků, když pro tento rámek vychází logicky čtvercový
nastavek na 11 rámků.
Vyzkoušel jsem několik způsobů, jak u těchto nadstavků zařídit, aby zapadaly
do sebe. Používal jsem na spodní i horní rámek loučky shodné tloušťky 1,5 cm
a spodní rámek jsem o ty dva, tři milimetry při lepení roztáhl víc. Nebo
jsem používal na horní rámek tl 1,5 cm a na spodní rámek 1,6-1,7 cm a lepil
jsem oba rámky na vnitřní rozměr. V poslední době používám na oba rámky
tloušťku 1,6 - 1,7 cm, ale pro horní rám vyberu loučky bez suků a před
stloukáních na nich hoblíkem na rohové drážky stáhnu tloušťku ve výšce 1 cm
na potřebných 1,5 cm. (a na hotovém nastavku dodělám rohy pilníkem) V
současnosti tedy používám na horní i dolní rámek nastavku loučky tl 2,1 -3,5
cm (nejčastěji řezané z běžné coulové desky, určuje výšku rámků) x 1,6 - 1,7
cm a délce 41,9 - až 0,3 cm po čtyřech na každý rámek.
Mimochodem, zjistil jsem, že rámky není moc vhodné dělat do zásoby. Hlavně
pokud se použije nekvalitní dřevo s nerovnoběžnými léty a suky, i vysušené
dřevo v nich pracuje a za pár měsíců se původně rovně lepené rámky začínají
někdy kroutit. Nakonec někdy nezbude nic jiného, než rámky roztrhnout,
epoxid vybrat a znovu slepit.
Tolik ve stručnosti popis výroby nejdúležitější části dvouplášťových
nastavků. jak je dělám já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Olda Vancata (e-mailem) --- 15. 7. 2005
Antesovy zavesy

Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
(takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 15. 7. 2005
Re:Antesovy zavesy

Olda Vancata:
> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
.........

Zkus zavolat do Brna na Koliště k p. Burianovi. WWW:

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Tam jsem je viděl, ale je to nějaká doba.

Ať se daří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustav Novotný (e-mailem) --- 17. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy


Antesovy závěsy jsou velmi praktické panty, kterými se složí rámek běžné
míry-na dvě poloviny, čímž vynikne i meziplástová ulička. Pro chov matek
velmi účelné zařízení. Závěsy vymyslel liberecký včelař panAntes a vyráběl
je včelařský výrobní podnik Ještěd. Dle informace je raznice ztracena a
závěsy se již dlouho nevyrábí. Sám jsem předloni koupil poslední zbytek v
lbc včel. prodejně. Pokud někdo o ně stojí, nezbude než nůžky a pilník
NG---- Original
Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 15, 2005 10:15 PM
Subject: Antesovy zavesy


> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
>
> \vov
>
>
>
>
>
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
B.Pravda (82.99.163.144) --- 19. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Zdravím,
Nepoužívám je, ale kdysi jsem je viděl a připadá mi, že to jsou tři kousky
plechu spojené dvěma panty, třeba obyčejnými sedlářskými nýtky. Na co tolik
rozruchu kvůli něčemu, co se dá vyrobit nůžkama na plech, vrtačkou a
kladívkem za pár minut?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 10:23 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět
> výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
B.Pravda (82.99.163.144) --- 19. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Viděl jsem je u profesionálního včelaře z 0,8 pozinkovaného plechu. A ten
nejde ustřihnout nůžkami?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
> originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
> nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
> neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je vyrobit. V
reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky pozinku tady mám
a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník nejsem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
> originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
> nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
> neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Olda Vancata (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

> Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je
> vyrobit. V reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky
> pozinku tady mám a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník
> nejsem.

Ja "miluju" lidi ktery man "votekly supergo".

Odbornici (zamecnici) tvrdej ze se to na koleni neda delat. A
najednou prijde nekdo kdo ani nechape, ze strojova vyroba ma dalsi
vyhody - objem a cenu - a tvrdi opak. Jak verohodny je to tvrzeni a
clovek za nim?

V Brnensky prodejne meli vloni posledni krabicku s 50 kusy a byla
rozebrana. Paklize v zemich ceskejch a slovenskej je takovejch
prodejen 10, tak nasobeno 50 kusy je to 500 kusu rocne. Svedsti
vcelari kteri byli na zajezdu v madarsku to videli tam. A byli tim
nadseni. Cili existuje mezinarodni trh pro par tisic rocne.

Kdo dokaze (i kdyby to slo) delat pilnikem a nuzkama par tisic kusu
rocne? A je ochoten to vyrabet za halirovou vyrobni cenu a prodejni
par korun? S toleranci kterou strojova metoda zarucuje?

Tezko nekdo.

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Tomáš (213.155.227.34) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

To Olda:

Jsou dvě možnosti výroby:

1. výroba raznicí, výrobit raznicí je dneska docela drahá záležitost a ani potom by ty "tisícové" série nebyly halířovou položkou..
2. zámečnická výroba tj. bez raznice...kdyby to vyráběl profi zámečník na koleně tak to nezaplatíš...
No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to pak bude vypadat..:-)
A teď mě napadá další možnost, jít s tím na tržnici, ukázat to tam těm pordejcům co prodavají " značkové zboží " říct, že je o to velký zájem a třeba do měsíce tím zaplaví všechny tržnice v republice.
Měj se,
Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Zdravím,
pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 8:42 AM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> To Olda:
>
> Jsou dvě možnosti výroby:
>
> 1. výroba raznicí, výrobit raznicí je dneska docela drahá záležitost a ani
> potom by ty "tisícové" série nebyly halířovou položkou..
> 2. zámečnická výroba tj. bez raznice...kdyby to vyráběl profi zámečník na
> koleně tak to nezaplatíš...
> No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to pak
> bude vypadat..:-)
> A teď mě napadá další možnost, jít s tím na tržnici, ukázat to tam těm
> pordejcům co prodavají " značkové zboží " říct, že je o to velký zájem a
> třeba do měsíce tím zaplaví všechny tržnice v republice.
> Měj se,
> Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Pavel Prchal (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Zdravim,

hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc

Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
udelat jednim zdvihem.

Zdravi PP.


Radim Polášek napsal(a):
> Zdravím,
> pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?
>
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Olda Vancata (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

> No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to
> pak bude vypadat..:-) A teď mě napadá další možnost, jít s tím na
> tržnici, ukázat to tam těm pordejcům co prodavají " značkové zboží "
> říct, že je o to velký zájem a třeba do měsíce tím zaplaví všechny
> tržnice v republice.

A pak existuje este jedna verze (ze do ty vody skocil a pak se
rozmocil)...

Nastrihat par desitek, upnout napakovany vedle sebe a vsechny
najednou stranu po strane vodfrezovat.

\vov



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Tomáš (213.155.227.34) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Olda Vancata (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

> A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?

Ze se da udelat oplodnacek pomoci jednoho a nebo dvo sklopenejch
ramecku a kdyz se matka rozklade tak se da odelat chovnej ul nebo
oddelek aniz by prislo nazmar to co nakladla.

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Pavel Prchal napsal:
> hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc
>
> Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
> tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
> udelat jednim zdvihem.

Olda Vancata napsal:
V Brnensky prodejne meli vloni posledni krabicku s 50 kusy a byla
rozebrana. Paklize v zemich ceskejch a slovenskej je takovejch
prodejen 10, tak nasobeno 50 kusy je to 500 kusu rocne. Svedsti
vcelari kteri byli na zajezdu v madarsku to videli tam. A byli tim
nadseni. Cili existuje mezinarodni trh pro par tisic rocne.

Zkuste tyto věci dát do souvislosti. Nepíšete o součástce do auta nebo něčem
takovém, kterou od vás koupí fabrika za tisícovku, ale o pár ohnutých
kouscích plechu, které kupuje soukromý včelař a víc než pár korun za ně
nedá. Pokud prodáte maximálně pár tisíc takových kousků, nemůžete je vyrábět
nástrojem za stovky tisíc. Technicky to je nejspíš správně, ale jinak je to
ekonomický nesmysl. Nedivím se, že se ta původní raznice ztratila a že to ti
zámečníci nechtěli dělat.

Dále Olda Vancata napsal:
Kdo dokaze (i kdyby to slo) delat pilnikem a nuzkama par tisic kusu
rocne? A je ochoten to vyrabet za halirovou vyrobni cenu a prodejni
par korun? S toleranci kterou strojova metoda zarucuje?

Já jsem psal o výrobě o výrobě maximálně pár desítek kusů pro sebe nebo pro
známé. Co vlastně ta raznice dělá? Za prvé - vystříhne potřebný tvar plechu.
To, co udělá raznice jedním stiskem, udělám já nůžkami řekněme za 10 minut
Za druhé - udělá 1 ohyb plechu o cca 30 st tam a o cca 1,5 milimetru plechu
dál zpět. To udělám ve svěráku napoprvé za pár minut, poněkolikáté za
minutu. Za třetí - prorazí tři díry, jednu pro čep, dvě pro hřebíky. Pro
hřebíky vyvrtám dvojkou vrtákem nebo menším, pokud na to mám vrtačku, pro
čep trojkou. Zapomněl jsem na něco?
No a pak zbývá vzít nýt, napadá mně trhací hliníkový nýt nebo sedlářský z
ocelového poniklovaného plechu (mosazný je možná už málo pevný) a kleštěmi
v případě trhacího a kladívkem v případě sedlářského to dám dohromady.
Takže celý komplet - 4 plíšky spojené dvěma nýty mně bude trvat napoprvé tak
hodinu a půl odhaduji, po zaběhnutí snad půl hodiny? Pokud potřebuji 10 - 20
kusů pro svoji potřebu, je to nějaká nepřekonatelná překážka věnovat tomu
ten čas?

Co se týká výroby na prodej, aby to šlo, musí se jednoznačně vedle nákladu
na materiál ostatní náklady srazit na pár korun. To je snad pozůstatek ještě
z dřívějška - vyrobit co nejdokonalejší a nejkvalitnější nástroj, ono to na
výstavách to vypadá pěkně, a když se najednou ukáže, že to takhle nejde
dělat, protože by si ten nástroj na sebe dnes nevydělal, tak nehledat jiné
technologie a jen naříkat, že to nejde dělat.

Pro výrobu na prodej - nejsložitější a nejdelší při ruční výrobě je
vystříhávání potřebného tvaru. To už se dávno nedělá jen matricí na lisu,
ale spousta dalšími způsoby. Třeba by šlo v případě nutnosti i ten tvar
mírně zjednodušit. Pokud půjde z jedné tabule plechu získat jeden plíšek za
řekněme 2-3 koruny, myslím si, že by bylo by možné dodělat zbytek ručně za
rozumnou prodejní cenu. Pokud se to zadá do nějaké "garážové"dílny a ne
třeba do Škodovky Plzeň, kde na to hodí 1500 % režie.

R. Polášek




----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 11:14 AM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Zdravim,
>
> hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc
>
> Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
> tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
> udelat jednim zdvihem.
>
> Zdravi PP.
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
> > Zdravím,
> > pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?
> >
> > R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Radim Polášek:
> Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je vyrobit. V
> reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky pozinku tady mám
> a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník nejsem.
...

Na

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=23#23

jsem dal jakýsi okótovaný nákresy. (jsou to větší soubory v jpg formátu)

Tak ať se daří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Olda Vancata (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

> Na
>
> http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=23#23
>
> jsem dal jak si ok˘tovan n kresy. (jsou to v t ˇ soubory v jpg
> form tu)

Este jedna malickost chybi do uplny dokonalosti. 3 fotky.
1. fotka samotnejch zavesu
2. fotka slozenyho ramecku
3. fotka rozlozenyho ramecku

dik predem

\vov



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Olda Vancata :
> Este jedna malickost chybi do uplny dokonalosti. 3 fotky.
> 1. fotka samotnejch zavesu
> 2. fotka slozenyho ramecku
> 3. fotka rozlozenyho ramecku
>
> dik predem
..................

Jojo už to tam je. Už jsem to upravil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Zkuste pana Sapáka z Brna.
Ten se věnuje výrobě všeho, co je pro včelaře z kovu.
Vyrábí skvělé vidličky, kované rozpěráky, vložky do česna proti rejskům na
zimu.
Třeba by se do těch závěsů pustil též.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Prchal (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

Zdravim,
firma, ve ktere pracuji se zabyva i kovovyrobou vcetne lisovani a
galvanickeho pokovovani. Pokud by ta raznice byla dostupna, NEZAVAZNE by
bylo mozne se pokusit o vyrobu. Nejsou jasne dalsi veci, typ lisu,
pracnost dokoncovacich a montaznich operaci a podobne. Pokud jde o tak
male mnozstvi, urcite mebude realne vyrabet novou raznici, i kdyz mame
nastrojarnu. Taky nevim, jaka by byla kalkulace, v mnozstvich podle
Oldy, coz povazuju za realne , to asi nebude nijak levne.

Zdravi PP.




B.Pravda napsal(a):
> Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět
> výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.
>


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Olda Vancata (e-mailem) --- 20. 7. 2005
Re: Antesovy zavesy

> Pokud jde o tak male mnozstvi, urcite mebude realne vyrabet novou
> raznici, i kdyz mame nastrojarnu. Taky nevim, jaka by byla kalkulace, v
> mnozstvich podle Oldy, coz povazuju za realne , to asi nebude nijak
> levne.

Jisteze cim vetsi vyrobni serie, tim nizsi cena. Jak vidno tak to
vsechno visi na marketingu (jako vsechno a vzdycky). Paklize by se to
dostalo na uroven prodeje skrzeva firmy Thorne, Swienty atd tak by se
zrejme jednalo o uplne jiny objemy.

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
vhájek (83.208.142.234) --- 16. 7. 2005
Re: výroba úlů svépomoí

Mne zaujala panelová konstrukce úlu od př. TURČANYHO se Slovenska (Závadka) Neco málo se o tom dá vyčít ve včelařských novinách v diskusi k čálku o průběhu letošní zimy. Já jsem o něho získal popis konstrukce, ale nevím zda by souhlasil se zveřejněním v tomto fóru. Výroba se o zde uvedenýchj postupů liší v tom, že e vyrob z hranolků 3x2 cm všechny čtyři stěny a ty se pak sešroubují dohormady. Vnitřní i vnější stěna je sololit a je možné provést uteplení vložením 2cm polystyrenu. Pro zajištění přesnosti používá montážní formu.

Přes zimu to chci odzkoušet.

S pozdravem V.Hájek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Havlík (195.146.122.170) --- 18. 7. 2005
Re: výroba úlů svépomoí

Tímto způsobem jsem také chtěl nástavky vyrábět.Bohužel to je ještě náročnější na přesnost-slícování, na úhly, a nakonec to ani nemělo tu pevnost - oproti dvěma rámům , mezi polystyren, uvnitř laťky a vně palubky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vhájek (81.19.46.66) --- 19. 7. 2005
Re: výroba úlů svépomoí

př. Havlík Při výrobě stěn úlů v přípravku lze dosáhnou poměrně velké přesnosti. Sestavení nástavku je pak stejné jako u klasických drěvěných nástavků se spojením natupo. Mě se jeví technologie jednodušší než výroba rámů, ale je to věc názoru a zvládnutí technologie.
V zásadě nejjednodušší je vároba nízkých nástavků z prken se spojením natupo, k tomu opravdu stačí minimální vybavení:
1. cirkulárka s pravítkem a možností nastavení hloubky řezu
2.el. hoblík nebo koupit již hoblované desky, ale asi to není úplně nezbytné, stačí přesmirkovat kotoučem upnutým do vrtačky.
3.aku šroubovák (vrtačka)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 11435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu