Včelařská konference

Kto má skúsenosti s domácou výrobou fumigačných papierikov? Aká chemická látka sa musí použiť aby dobre tleli? Ďakujem

Cena ošetření fumigací na 1 včelstvo je pod 2Kč. Nevím proč by stálo za to hledat levnější variantu ošetření?!?!?!?!

Je to nějaké oxidační činidlo, nejlépe asi dusičnan draselný KNO3. Papír by
se mohl použít obyčejný tvrdý výkres s hmotností okolo 200 gramů podle
vzoru, originálního pásku nebo podobný .
Na papíru nesmí být velké krystaly nebo místa hodně napuštěná dusičnanem -
pásek potom vzplane!
Odhaduji, že postup by mohl být takový:
Udělá se koncentrovaný roztok v nadbytku dusičnanu. Roztok se z pevného
dusičnanu slije a rozředí cca 2 - 4 díly vody. Knoty se nechají v roztoku
nasáknout několik minut, pak se vytáhnou, přebytek roztoku odsaje suchým
hadrem, knoty nesmí být mokré, jen vlhké a rychle usuší při teplotě do 50 -
60 st C, výše raději ne.
Rozředění vodou se nadstaví tak, aby knoty hořely zhruba stejně jako
originál, v zádném případě nesmí prskat nebo dokonce při hoření tvořit
kuličky roztaveného dusičnanu. Zhruba asi takhle jsem to dělal před asi 15
lety místo rozstříhávání originálů, když byl jednu dobu nedostatek knotů.

Bezpečnostní opatření - je to oxidovadlo smíchané s hořlavinou, takže při
zapálení intenzívně hoří a může se i samovznítit. Při vznícení většího
množství uzavřeného třeba v plechovce vybuchuje. Takže nedělat do zásoby
kilo na několik roků, a zbytky po výrobě zlikvidovat.

Otázka je, jak by to dopadlo s pojištěním, kdyby třeba při použití knotů
vlastní výroby shořely úly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Anton Turčáni" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 22, 2005 6:38 AM
Subject: Výroba fumigačných páikov


> Kto má skúsenosti s domácou výrobou fumigačných papierikov? Aká chemická
> látka sa musí použiť aby dobre tleli? Ďakujem

Přátelé jestli je na tom naše a Slovenské včelařství tak,že nám stojí zato dělat si takhle pásky,to snad bude lepší nechat včelaření a dát se na chytání motýlů.

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdiť, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpiť 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnosť.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učiteľ včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veriť, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem povedať, že s veľmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! mať včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

Od: Anton Turcani :
> to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpiť 100 ml za 106,-Sk a to bez
> obmedzenia, využívam túto možnosť....
....

Tak to je ficak. 100 ml za 1O6 Sk nebo 5 ml za 28,- Kc. :-))

_gp_

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdiť, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpiť 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnosť.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učiteľ včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veriť, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem povedať, že s veľmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! mať včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

P.Polášek ďakujem za pohotovú odpoveď a názvu chemikálii (KNO3). Ja som si to potreboval len potvrdiť, či mám pravdu. Keďže Varidol=Avartin a spolu sa to rovná TAKTIC a keďže Taktik sa dá kúpiť 100 ml za 106,-Sk a to bez obmedzenia, využívam túto možnosť.
Po tradičnom boji s V.D. (Gabon PA 92 a následne po uzavretí všetkých matiek vo všetkých včelstvách (75 až 100 vč) do jednoduchého izolátora 14x35x8O mm (prístup včiel k matke z boku) 15-20.IX na 21 dní fumigoval som 15.X a s dobrými výsledkami.
Ako odborný učiteľ včelárstva som sa stretol s včelármi, ktorý tvrdili, že oni ešte od počiatočnej doby Gabonov liečili včely len fumigantom Avartin. Aby som tomu mohol veriť, prešiel som v r.2002 na tento spôsob a môžem povedať, že s veľmi dobrými výsledkami a to je pre mňa rozhodujúce. V tomto roku keď bolo dlhé leto a matky plodovali až do konca októbra, bol u mňa priemerný odpad 235 ks V.D. Pri tomto spôsobe je dôležité (čo každý vie), aby posledná fumogácia bola bez zaviečkovaného plodu a to docielime len jednoduchými izolátormi, do ktorých musia! mať včely ku matke prístup. VAT 1 (máme v organizácii) som ešte nepoužil.

Fumigace bez plodu (zavíčkovaného) - izolace matky

Běžně léčím říjen, listopad a Vánoce (mezi svátky přichází obleva i sem do podkrkonoší.
Letos v říjnu jsem po 1. fumigaci našel vyhozený plod, a vzhledem k průběhu počasí nebyl div že plodovaly.
Vzhledem k tomu, že jsem si z pastvy přitáhl velké množství roztočů, půjčuji si letos kompresor a vyvíječ, abych měl jistotu, že to bude fungovat. Hlásí i minus deset, a to se včely asi dost zahustí.
ALe minulé roky jsem vystačil s knotem. Účinost léčiva na knotu je zřejmě vysoká, letos, když jsem to počítal do Dolu, tak jsme se opět divil, že po týdení opakované fumigaci padalo tak okolo desetiny až setiny z původního spadu. To znamená, že se dá předpokládat, že léčivo likviduje přes devadesát procent roztočů, při jednom nasazení.

Takže tady je otázka, nebylo by jednoduší než matky izolovat, léčit až skutečně v zimě? Případně použít místo knotů el. kompresor (pokud je el.rozvod). Když by se chytla teplota okolo 10st, ušetří se i za aceton a je to nejlevnější, zvláště pokud je 100ml za 100Sk, ale i českých 5ml za 30Kč není tak hrozně moc.

Ten hlavní problém, při kterém by se asi hodně ušetřilo je řádné přeléčení všech včelstev v okolí.
My jsme tady měli vloni v okolí konstelaci, kdy jsme nenacházeli roztoče ani po prvním léčení knotem.
Někdo si to vysvětloval tím, že se loni léčilo plošně Gabonem, já si myslím, na základě analýzy dat, že to není jen jedna příčina, protože podstatné zlepšení nastalo jen tady v okolí a ne na území celé ZO. Spíš si myslím, že to byla kombinace následujících faktorů:
- léčení Gabonem přišlo náhle, takže různí vynálezci nestihli rozšířit různá vylepšení jako například : pásek na kolíčky do česna a včely si to roznesou dál, na to už byli letos připravení, atd - takže bylo poměrně dobře provedeno, na rozdíl od fumigace, kde sortiment zlepšováků je značný
- po melicitóze zmizelo zřejmě mnoho divokých včelstev
- po melicitóze uhynuly včely hlavně lajdáků
- a již o 2 roky předtím zmizelo jedno stanoviště, to usuzuji z toho, že rok po té již bylo vidět určité zlepšení, ale je to jen hypotéza.

Letos je to podle zpráv z okolí již se spadem horší, ale
- stavy včelstev byly dorovnány, a tak opět včelaří každý
- rojů je zas plný les
a tak zde již máme zřejmě ohniska, která nás vydatně zásobují.

A tak můžu tvrdit, že nejmíň nákladné léčení je, když je málo roztočů. Ale to je o solidaritě,zodpovědnosti a včelařské gramotnosti.

Karel

ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel

Pepan

V bývalom Sov.zväzu výskumníci robili pokusy koľko dní môže byť V.D.bez svojho hostiteľa. Bola tam uvedené viac hodnôt za rôznych podmienok. Zisťovali hlavne, či môže V.D. žiť určitú dobu na kvete a mohol sa presunúť na inej včele do iného (stáva sa to vtedy keď na kvete sa stretnú dve včely a na jednej je samička V.D.)včelsta. Výskumy to potvrdili, že možné to je,lebo V.D. žil na kvete až 48 hodín.
Ja mám overené, že V.D. sa môže presunúť i na obyčajnej Ose (Vespa)zemnej a nemeckej, ktoré včase totálneho rozpadu včelieho spoločenstva je pod tlakom V.D. Zaznamenal som dva osobné prípady. Jeden prípad z Nemecka pozorovaný včelárom bol uvedený aj v OVP.

Uvádí se, že 30 dní max., v nevyhovujícím prostředí méně. Píše se roztoči.

----- Original Message -----
From: "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 7:19 AM
Subject: Re: přežívání rostočů


> ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel
>
> Pepan
>
>

Těch 30 dnů myslím platí, pokud jsou na plodu. Pokud jsou mimo bez potravy.
tak o hodně méně. Pokud jsou ztuhlí chladem, asi vydrží déle a pokud se v
zimě oteplí a zimní chumáč se rozvolní až k nim a ohřejí se, nejspíš mohou
znova na včelu vylézt. Minusové teploty je asi zabíjí, viz doporučené
zmrazování trubčího plodu v mrazničče v létě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "josef sroll" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 24, 2005 11:12 AM
Subject: Re: přežívání rostočů


> Uvádí se, že 30 dní max., v nevyhovujícím prostředí méně. Píše se roztoči.
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Jiří Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 24, 2005 7:19 AM
> Subject: Re: přežívání rostočů
>
>
> > ví někdo jak dlouho přežívají rostoči bez živých včel
> >
> > Pepan
> >
> >
>
>

Na plástech v nichž je plod přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní, na uhynulých včelách 16 dní a mimo včelu žije roztoč v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dní. Každá samička se může nechat zavíčkovat v plodu až 7x. Bylo tjištěno, že na jednu vyzimovanou samičku je možno počítat více nežli 100 jedinců v podletí.- Šikovný brouček.

Zdravím
Jar. Bureš

> přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní

Odkud to všechno víš? Já mám informace, že samičky mohou během léta žít 2-3 měsíce a během zimy mnohem déle, pokud mají možnost parazitovat na včele. Bez včel a plodu přežijí na plástu (úlu) několik dní. To jsou trochu jiné informace.
(Managing Varroa, MAFF 1996)

))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))Na plástech v nichž je plod přežívají samičky roztoče Varroa destructor až 40 dní, na uhynulých včelách 16 dní a mimo včelu žije roztoč v závislosti na vnějších podmínkách 6-7 dní))))))))))))))))))))))))))))))))

Aby nedošlo k omylu - uvedené životnosti platí pro plásty a úly bez živých včel.(I zavíčkované plásty vyndané mimo včelstvo).
Zdroj : Časopis včelařství č.5/99 st.108,6/99 st.132,7/99 st.156. - "Minimum znalostí pro začátečníky " - autor ing. Řeháček

Zdravím
Bureš Jar.