78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Anton Turčáni (213.81.173.9) --- 6. 2. 2006
Re: Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

j.Baudiš: "v uteplenom úli sa včelí chumáč nachádza v priestore s vyššou teplotou, ako v neuteplenom úli".
Prečo by to tak malo byť? Zimujúci chumač úľový priestor do strán navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí, včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po +8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.

Pri hodnotení uteplených a tenkostenných úľov autori často zabúdajú na fakt, že úľ oproti npr. domu, sú po celý rok otvorené letáčom a teraz často aj zasieťovaným dnom, taký teplý či studený vzduch, aký je v tom čase v otvorenom priestore. Potom je úplne jedno či je úľ uteplený alebo má jednoduché steny. Do každého prúdi rovnako studený alebo teplý vzduch.
Jednu zimu som robil merania v obidvoch typoch úľov na studenú stavbu na dne úľa, tesne pod zimujúcim chumáčom. Včelstvá nezúžené, zimujúce na 10 plástoch.
Uteplený úľ mal steny i pevné dno, lambda stien a dna 65cm ekvivalentu tehlového múra z plnej pálenej tehly-cihly. Meranie bolo za tých istých teplotných podmienok.
Teplota nočná: -13°C, vonkajšia teplota v čase merania bola o11,00 hod. -1,5°C, teplota v uteplenom úli -4,5°C
-1,5°C, -"- v tenkostennom úli -1,0°C
Vidíte ten paradox, teplota vuteplenom úli o -3,5°C nižšia, ako v tom zatracovanom tenkostennom úli (dno 3mm sololit. Vysvetlenie je jednoduché, nočná teplota vkĺzaním ponad dno do úľa ochladila uteplené dno hlboko pod nulou, uteplené dno naakumolovalo nočný chlad a cez deň keď už teplota sa zdvihla, z dna v uteplenom úli ovplyvňovala negatívne úľové prostredie.

Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod hornou latkou smerom k prednej stene úľa. Teplomer je položený v uličke v strede zim. včelstva guľôčkou smerom dolu a prikrytý tromi kovralovými koberčekmi. Uteplenie je priedušné, vlhký vzduch odchádza voľne do priestoru, prostredie je suché. Druhé meranie robím v takom istom úli, len teplomer je v tesnom spojení so zimujúcim chumáčom, čiže včely teplomer priamo kontaktujú.
Prvý úľ: vonkajšie teploty sú v priemere v čase merania vonku od -1°C po -9°°C, priemer -4,5°C, vnútorné teploty sú v priemere +5°C, teplotný rozdiel +9,5°C
Druhý úľ: tie isté časové údaje, vnútorné teploty sú v tomto úli vyššie +8,0°C (vplyv priameho kontaktu s chumáčom), teplotný rozdiel oproti prvému úľu v priemre je 12,5°C.
Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli. Podľa váženia včelstva (každé 2 dni), spotreba pri priemernej teploty do -3,5°C je nízka od 1,3 do 2,5dag zásob, pri teplotách od -5°C a vyšie spotreba narastá až do 6,5dag .
Celková spotreba normálneho včelstva od 1.11 do 5.2.06 je 1,45kg. Už druhý rok robím pokusy so súženým letáčom na 1,5 až 2,5cm, teda úplne opačne ako som to robil doteraz. To minimum vzduchu stačí včelstvu na pokojné zimovanie a podľa váhových pomeroch sporí aj zásoby. Týmto zúžením letáča úplne ignorujem doporučenia odborníkov na veľkosť letáčov, ktoré by mali mať plochu 10cm2
3.2 pri dennej teplote -3°C- svietilo slnko ,som robil kontrolu uloženia zimujúceho včelstva v úli PUT-B1O, priestorove a výškove. Všetky ponechané plásty sú naplnené 1,5kg zásob, takže im nehrozí, aby si včely vybrali miesto na zimovanie bez zásob.
Som presvedčený, že včelstvo v zime potrebuje prijímať neustále materskú látku a z týchto dôvodov musí zimný chumáč zaujať výhodnú polohu, aby uličky s včelami boli prepojené vpredu, vzadu a často pod plástanmi. Aby som im umožnil komunikáciu v strede úľovej plochy a mohli medzi sebou jednoducho komunikovať, urobil som nožom v strede plástu pod hornou latkou otvor 10x100mm. Ako včely zimujú som zistil priamo zmienenou kontrolou.Upravené 51 včelstiev.
Zimný chumáč: hore, stred úľa, na prielezoch 27 včelstiev
dole, stred úľa, vpredu 5 -"-
hore, -"- -"- 11 -"-
horem,vľavo , vzadu 6 -"-
Aj tu včely robia v rozpore s tým čo pociťuje človek, ktroý im chce naordinovať to "najlešie", len včelár zabúda, že včely sa neriadia ľudským rozumom, ale pudmi, ktoré získali v časoch evolúcii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 6. 2. 2006
Re: Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

Anton Tur??ni :
...
> Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v
> jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod
> hornou latkou smerom k prednej stene úľa.
....

ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp. v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!". Je to na odkazu(pdf soubor) : http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách 13 - 14.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Baudis Jan (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re[4]: Mrazy a tenkostenne uly

> ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp.
> v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!".
> Je to na odkazu(pdf soubor) :
> http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách
> 13 - 14.

Díval jsem se tam a je to opravdu velice zajímavé! Myslím, že je to
nejlepší svědectví o tom, že i zimující včelí chomáč vyzařuje teplo
(tepelné záření), které ohřívá stěny.

Také jsou tyto snímky dokladem toho, jak toto teplo uniká tenkými
stěnami z úlu pryč. Kdyby se termokamerou snímal dobře uteplený úl,
pak by na jeho stěnách nemělo být vidět o zimujícím včelstvu nic.

Jestliže včelí chumáč vyzařuje tolik tepla, jak ukazuje termokamera, a
mají-li stěny úlu dobrou izolaci, aby toto teplo nenechaly uniknout
ven, pak je zřejmé, že jeho významná část zůstává v úlu, což bych
hodnotil positivně.

---------------------

Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
uchopení nástavku. Ten zřetelný rozdíl mezi tím, jak svítí stěna
nástavku tam, kde je v plné tloušťce, a o kolik více svítí stěna tam,
kde je ztenčena vyfrézováním prohlubně, o něčem vypovídá. Veliký
rozdíl mezi tepelnou propustností plné síly stěny a ztenčenou sílou
svědčí, jak mnoho tepla uniká a jak kritická je síla stěny: 2 cm
dřeva, když její byť i malé ztenčení, vyvolá takový rozdíl v tepelné
propustnosti.

Pozoruhodné jsou snímky úlu, ve kterém se již ploduje a včely zde již
vyhřívají větší úlový prostor. Jak mnoho tepla začíná unikat skrze
stěny v této fázi předjarního a časně jarního rozvoje včelstva!

---------------------

Připomenu i to, co výslovně uvádějí autoři tohoto pozoruhodného článku
v Moderním včelaři. Samotné prohřátí tenké stěny sluncem ještě nestačí
k vyvolání proletu.

Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re:Re[4]: Mrazy a tenkostenne uly

Baudis Jan:


> Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
> nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
> uchopení nástavku.
....

Jen na doplnění.
Ten polovodič, který je použit v termokamerách má své specifika při použití. Nelze například termokamerou snímat nevýznamné rozdíly teplot. Tz. že ji lze využít nejlépe k záznamu malého chladu ve velkém teple, nebo malého tepla ve velké zimě.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Havlík (195.146.122.170) --- 7. 2. 2006
Re: Re[4]: Mrazy a tenkostenne uly

Ta stránka se mi načte jen jako bílá plocha a na stránkách n-včelařů to nemohu najít. :-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Ivan Cerny (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

BJ> Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
BJ> článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.
A taky Včelařským novinám, které to též publikovaly i s několika
fotkami, které se na papír už nevešly:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013101
Tam je vidět, že na Budečáku opravdu nic moc vidět není. Mimochodem,
ta kamera má rozlišitelnost kolem 0,007 stupně, takže chytne i rozdíly
pro tyto přehledové fotky nepodstatné. Vyfotil jsem ještě několik typů
úlů - neizolované, různé klasické, polystyrénové, s Alu fólií. Je to
stále stejné: neizolované září, izolované taky, ale míň (koho by to
napadlo :-) Moje nástavky září vic než stejné se slabším včelstvem,
protože jsou dost nadupané včelami - připojil jsem k mateřskému
včelstvu dvounástavkový oddělek. Zajímavé je, že na klasických
palubkových úlech září ze všeho nejvíc hřebíky, které tvoří tepelné
mosty. U polystyrénové izolace je zas pěkně vidět, kde bydlí mravenci
nebo kudy se prokousávala motýlice.

O fotkách jsem diskutoval s mnoha včelaři. Jak zastánci izolovaného,
tak i neizolovaného tábora je považují za potvrzení své teorie (a to
celosvětově). Já se přikláním k pěknému rozboru Radima Poláška, že
záleží hlavně na průběhu počasí a místních podmínkách. Jednou vyjde
líp izolace, podruhé drsný odchov. Možná by stálo za to brát v úvahu i
víc faktorů než jen protopený cukr - "otužilá" včelstva by např.
(spekuluji) mohla být odolnější proti různým neřádstvům a kdoví, co
ještě může hrát pro život včelstva kladnu i zápornou roli.

Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek HUBAČ (e-mailem) --- 7. 2. 2006
RE: praktický příklad

Praktický příklad toho, že ne vždy silná včelstva dají víc.
Je to již mnoho let, co se odehrála událost, kterou mně popisoval 80-ti
letý včelař z mého kraje. Zemědělec ošetřoval řepku ( Pak se přiznal, že
příliš nedodržoval dávkování.) Včelstva v doletu se téměř přes noc stala
žebráky. Pak přišlo období snad měsíc trvající zimy, celý květen stál za
houby. Po oteplení se všechna včelstva nezasažená otravou okamžitě
vyrojila. Ta jeho oslabená otravou dala 40kg, protože se toho roku ani
nechtěla       rojit a využila 2 snůšky jdoucí za sebou.
Měli bychom se z toho poučit a podle vývoje počasí dělat oddělky časně,
nebo později.
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Ivan Cerny [mailto:i_c/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, February 07, 2006 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly

BJ> Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
BJ> článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.
A taky Včelařským novinám, které to též publikovaly i s několika
fotkami, které se na papír už nevešly:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013101
Tam je vidět, že na Budečáku opravdu nic moc vidět není. Mimochodem,
ta kamera má rozlišitelnost kolem 0,007 stupně, takže chytne i rozdíly
pro tyto přehledové fotky nepodstatné. Vyfotil jsem ještě několik typů
úlů - neizolované, různé klasické, polystyrénové, s Alu fólií. Je to
stále stejné: neizolované září, izolované taky, ale míň (koho by to
napadlo :-) Moje nástavky září vic než stejné se slabším včelstvem,
protože jsou dost nadupané včelami - připojil jsem k mateřskému
včelstvu dvounástavkový oddělek. Zajímavé je, že na klasických
palubkových úlech září ze všeho nejvíc hřebíky, které tvoří tepelné
mosty. U polystyrénové izolace je zas pěkně vidět, kde bydlí mravenci
nebo kudy se prokousávala motýlice.

O fotkách jsem diskutoval s mnoha včelaři. Jak zastánci izolovaného,
tak i neizolovaného tábora je považují za potvrzení své teorie (a to
celosvětově). Já se přikláním k pěknému rozboru Radima Poláška, že
záleží hlavně na průběhu počasí a místních podmínkách. Jednou vyjde
líp izolace, podruhé drsný odchov. Možná by stálo za to brát v úvahu i
víc faktorů než jen protopený cukr - "otužilá" včelstva by např.
(spekuluji) mohla být odolnější proti různým neřádstvům a kdoví, co
ještě může hrát pro život včelstva kladnu i zápornou roli.

Ivan


__________ Informace od NOD32 1.1397 (20060207) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Karel (213.235.142.182) --- 7. 2. 2006
Re: praktický příklad - otrava -slaboši

Ano, já jsme prodělal takovéto protirojové opatření letos.
Poměrně účinné :-) a drastické.
Ale mám dojem, že se tak děje častěji, než včelaři tuší.
Tento postřik likvidoval jen létavky, které s ním přišli přímo do styku.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Eman (84.244.109.96) --- 7. 2. 2006
Re: praktický příklad

Neměň téma konference. je v tom potom zmatek...

To co popisuješ, to je možné, ale nevím co tím chceš dokazovat a jak to souvisí s předchozími příspěvky. Vyrojená včelstva jsou většinou ztráta výnosu medu i u silných včelstev. To není žádný objev. Ta přiotrávená včelstva přišla jen o létavky, které by asi byly tu dobu stejně na odpis. Tato včelstva musela mít zásoby. Vylíhl se jim potom zdravý plod a ten zajistil tu dobrou následující snůšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Havlík (195.146.122.170) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

Co je to pod úly za svítící čáru pod úly? To vypadá jako noha stojanu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Ivan Cerny (e-mailem) --- 8. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly

H> Co je to pod úly za svítící čáru pod úly? To vypadá jako noha stojanu?
Přesně tak. Rám svařený z lešenářských trubek, 4 nohy v rozích. To
světlé vzadu je potom betonová podezdívka sousedovo plotu.
I.Č.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
164410 (193.165.77.29) --- 7. 2. 2006
Re: Re[2]: Mrazy a tenkostenne uly

>Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli.

Ale má vliv na spotřebu energie, která je k jejímu dosažení potřebná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Milan Čáp (e-mailem) --- 7. 2. 2006
Re: Mrazy a tenkostenne uly



Anton Turčáni napsal(a):

>Zimujúci chumač úľový priestor do strán
>navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva
>odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto
>potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam
>kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a
>vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí,
>včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych
>okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po
>+8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po
>spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu
>chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto
>okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.
>
Zajímalo by mne v této souvislosti, proč je v neuteplených úlech
několikanásobně vyšší spad mrtvolek oproti utepleným?
Včelaříme s bratrem na stejném stanovišti, on má optimaly a palubkové
úly s menší délkou rámku (oboje uteplené cca 2 cm umělého rouna), já mám
tenkostěnné optimaly.
Všechna včelstva mají otevřené pouze česno, pokud mají očka, jsou zavřená.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu