Včelařská konference

Emane, krásně to píšeš. Přikláním se k tvému názoru. Máme sice spoustu
tenkostěnných úlů, ale nahou naší je je umístit do zateplených maringotek,
včelínů, včelníků (JEN 100 je jich venku). Vidím jasně rozdíl v jarním
rozvoji, kde včelstva ve vozech, včelínech byť v nezateplených úlech jsou o
7 až 10 rychlejší. Ve voze je o cca 5 až mnohdy 15 C více než venku a o
větru nemluvě....
Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
Rozdíly jsou jasné a přece jen těch včelstev venku je dost, i když věřím, že
v brně uvidíte naši další rekonstruovanou maringotku, jež je super i pro
neuteplné úly (ekonomika je pak neúprosná neboť tam prostě dáte o 2 až 4
včelstva více!!!)

Během zimování ten rozdíl je zanedbatelný protože zase platí, že včely v úle
netopí, ale jakmile se přibližují stěně, stropu .. rozhoduje uteplení.

Ze zazimovávání gigantů¨v tenkých stěnách, aby eliminovaly to neuteplení
jsem vyrostl a raději zazimuji 2 normální včelstva.

Nakonec připomínám, že to NENÍ O medném výnosu - o tom rozhoduje více
příroda, typ snůšky, zda dříve ssilná včelstva a dřívější snůška nebo naopak
atd...

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 8:29 AM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly


> >Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně
> izolovanou stěnou více a naopak
> ------------
>
> Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále
> lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa
> na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je
> lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na
> strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji
> uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom
> výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se
> včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může
> dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je
> špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a
> kdoví na čem.
>

>Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.

Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty) protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu takové problémy nebyly.
Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde postarali o větrání.

ano - to je problém. Ty tvrzené - lisované profesionálně jsou více odolné,
ale mne např. žluna zničila cca 100 dřevěných nástvků jako malinu. Ta
ochrana v těchto zimách je dobrá a nenákladná (síť). My budeme úly umisťovat
dál do maringotek, ale s těmi si už nebudeme tak hrát. Mohou pak být "jen "
včelotěsné, i když práce v zateplených "při slunci" je také lepší. Rozvoj
je raketový a nastupuje potřeba dodávání VODY (viz. př. Volejník, my již 2
léta....)


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 12:02 PM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAE ZKUENOSTI


> >Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
>
> Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně
> potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty)
> protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí
> se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu
> takové problémy nebyly.
> Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde
> postarali o větrání.
>

Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených úlů
pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
rozdělil na cca 3 období.
První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel přežít
a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy se
ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve včelstvu
byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším zvýšení
začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
spotřebovává zásob.
Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.

Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C, je
v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech se
prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.

A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu nebo
jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba ještě
14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.

R. Polášek

Nestačím se divit, jaký vliv má pošasí na množství příspěvků do konference.
Nestačím je mazat.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 1:43 PM
Subject: Zimování včel


> Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených
> úlů
> pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
> rozdělil na cca 3 období.
> První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel
> přežít
> a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy
> se
> ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
> nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
> včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
> Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve
> včelstvu
> byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším
> zvýšení
> začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
> spotřebovává zásob.
> Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
> uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.
>
> Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
> spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
> teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
> malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
> včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
> úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C,
> je
> v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
> neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
> delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
> bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech
> se
> prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
> neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
> uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
> teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.
>
> A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu
> nebo
> jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
> března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba
> ještě
> 14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.
>
> R. Polášek
>

A s těmi ptákmi je to složitější. Jako ovocinár jsem v minulosti celou zimu krmil sýkorky a jinou havěť, stálo to fúru peněz (až 2 pytle slunečnice, lůj), a když přišlo jaro a ptáci měli sbírat housenky a jiné škúdce, tak tam nebyla ani jedna. Jakmile začalo ovoce dozrávat, už tam byly zas a spůsobily nemalé škody. Již 3 roky nic nekrmím, ptačí budky jsem zlikvidoval(až na jednu). Tam se loni usadili sršni. I tu jsem na podzim spálil.Škody na ovoci byly nesrovnatelne menší. Nekrmte sýkorky, nebudou se tam slétat z velkého okolí, nebudou škody na včelách.