Včelařská konference

Při třídění souší jsem zjistil, že mám poměrně velké množství rámků s tzv.panenským dílem.Z části jsou to mezistěny zcela nebo je částečně vystavěny a nezakladeny, z části jsou to souše které byly ihned po vystavění zaneseny medem. Je vhodné takové souše použít při rozšiřování včelstev ? Pro vkládání do medníku se mě zdají příliš křehké při vytáčení medu
Jaké jsou Vaše zkušenosti ?
Zdravím. Jaromír Sobotka

Bez problémů je přidávám do plodiště v období, kdy je možné již přidávat mezistěny.

Protože rozšiřuji, jsem nucen vytáčet i z panenských souší. Mám obyč. starý 12V pohon a daří se mi květové medy vytáčet i bez většího poškození. Když se takto vytočený plást přidá do plodiště, včely jej hned berou do péče a matka při vhodném umístění i zaklade.

Někdo doporučuje nedostavěné plásty nechat změknout na sluníčku, ale já jsem nutnost tohoto kroku nezjistil. V plodišti je větší teplo.
Karel

Mluvíš slutečně o panenských souších a nikoli o dosud nezakladených
vystavěných mezistěnách? To je trošku rozdíl. Obzvlášť pri vytáčení.
Skutečně vytáčíš "panenské dílo" !?
To by mě technoligicky zajímalo, když to není ani nadrátkované.... u nízkých
rámků bych tomu věřil, ale u výšek rámku 24cm apod ???
Navíc panenské dílo je povětšinou trubčina a včely do něj zanášejí med jen
když je nával snůšky a málokdy tam mám zavíčkovaný med.

Nemícháme tu hrušky s jablky?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>


Bez problémů je přidávám do plodiště v období, kdy je možné již přidávat
mezistěny.

Protože rozšiřuji, jsem nucen vytáčet i z panenských souší. Mám obyč. starý
12V pohon a daří se mi květové medy vytáčet i bez většího poškození. Když
se takto vytočený plást přidá do plodiště, včely jej hned berou do péče a
matka při vhodném umístění i zaklade.

Někdo doporučuje nedostavěné plásty nechat změknout na sluníčku, ale já
jsem nutnost tohoto kroku nezjistil. V plodišti je větší teplo.
Karel

je otázkou jak rozumíme výrazu panenské dílo za panenské dílo se označuje veškeré dílo které ještš nevylo zanseno plodem dílo které vblovystavěno bez mezistěny je dílo divoké a vložímeli rámky již nadrátkované do roje tak nám i bez mezistěny podtaví jen dělničí plásty

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> Předmět: Re: panenské soue
> Datum: 15.2.2006 13:05:05
> ----------------------------------------
> Mluvíš slutečně o panenských souších a nikoli o dosud nezakladených
> vystavěných mezistěnách? To je trošku rozdíl. Obzvlášť pri vytáčení.
> Skutečně vytáčíš "panenské dílo" !?
> To by mě technoligicky zajímalo, když to není ani nadrátkované.... u nízkých
> rámků bych tomu věřil, ale u výšek rámku 24cm apod ???
> Navíc panenské dílo je povětšinou trubčina a včely do něj zanášejí med jen
> když je nával snůšky a málokdy tam mám zavíčkovaný med.
>
> Nemícháme tu hrušky s jablky?
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>
>
> Bez problémů je přidávám do plodiště v období, kdy je možné již přidávat
> mezistěny.
>
> Protože rozšiřuji, jsem nucen vytáčet i z panenských souší. Mám obyč. starý
> 12V pohon a daří se mi květové medy vytáčet i bez většího poškození. Když
> se takto vytočený plást přidá do plodiště, včely jej hned berou do péče a
> matka při vhodném umístění i zaklade.
>
> Někdo doporučuje nedostavěné plásty nechat změknout na sluníčku, ale já
> jsem nutnost tohoto kroku nezjistil. V plodišti je větší teplo.
> Karel
>
>
>
>

Pro Arnošta Hrdinu:
je otázkou jak rozumíme výrazu panenské dílo za panenské dílo se označuje veškeré dílo které ještš nevylo zanseno plodem dílo které vblovystavěno bez mezistěny je dílo divoké a vložímeli rámky již nadrátkované do roje tak nám i bez mezistěny podtaví jen dělničí plásty

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
Takto to chápu i já a tak jsem to myslel a napsal.
Tamto by byla panenská divočina.
....
Jinak k diskuzi o chuti z plástů, ať si to každý vyzkouší, sežvýká kus plástu světlého až tmavého. S medem a bez medu, a uvidí.
Ty chutě se předávají i částečně do medu. Na tom se snad shodneme, že med přejímá pachy a chutě z gum víček a sklenic atd..

Já dokážu při vytáčení přežvýkat snad kilo medu a vosku.
Mé názory nikomu nevnucucji, každý má jiné senzorické buňky a jiný med. Od té doby, co mám el. pohon a není pro mně problém vytáčet světlé dílo, budu i nadále po stabilizování stavu včelstev intenzívně obmněňovat dílo.
Já v tom cítím velký rozdíl¨. Ať jej způsobuje cokoli. Med má chutnat, předevšim včelařovi. Zákazníci si svůj med najdou a vyberou. Ti co si vybírají jen podle barvy, tak dobře jim tak. Já mám radši poučeného zákazníka, a ten který se dá poučit, je můj člověk. A ten co ne, ten někde jinde nakupuje tamvý tekutý a je šťasten. Ať je.

Karel

Karel napsal:

>Jinak k diskuzi o chuti z plástů, ať si to každý vyzkouší, sežvýká kus plástu světlého až tmavého.
>S medem a bez medu, a uvidí.
>Ty chutě se předávají i částečně do medu.
>Na tom se snad shodneme, že med přejímá pachy a chutě z gum víček a sklenic atd..

Žvýkání plástu myslím bude něco jiného než vytočení medu odstředěním z buněk. Pokud tam něco přejde, bude toho podle mě míň.
Určitě se na to letos při vytáčení zaměřím.
Ale je to nepřirozené, pokud ze zakladeného plástu něco přejde do medu?
Nebo až škodlivé?
Vždyť při zahušťování je nektar řidší a zřejmě bude ochotný přijímat toho z plástu víc. A myslím, že včely med při zahušťování přemisťují a dávají ho tam, kde je zrovna místo.

Radek Krušina

Radek Krušina:
A) Ale je to nepřirozené, pokud ze zakladeného plástu něco přejde do medu?
B) Nebo až škodlivé?
.......
A) vzhledem k valstnostem medu přijímat pachy, chutě atd. je to přirozené
B) Pokud to nejsou zdraví škodlivé látky (a to asi většinou ne), tak to není škodlivé.

Já jsem jen napsal, že mým chuťovým buňkám to nechutná, a proto to nedělám.
A to o tom žvýkání souší, to byl pokus, o jaké chutě se může jednat.
Tak jako z některých spec. sudů nepřejdou do vína všechny "chutě", tak do medu jistě nepřijdou všechny chutě z minisoudečků = buněk plástu.
A je na osobním vkusu každého, o které chutě stojí a nestojí.
.........
Mám tady dvě skleničky koupené v obchodní síti. Jedna je tou "tmavou" chutí přímo nasáklá. Když dávám lidem vybrat dle chuti (a ne barvy) většinou se při ochutnání ušklíbne.
Toho /zneu/žívám a říkám:"Tak kdyby Vám tohle chutnalo, tak nemůžu sloužit, to musíte jít koupit do superobchodu XYZ". (A pak taky ukazuji barvu skleničky, a dodávám:"Ale tmavý je pěkně, tak jestli Vám jde spíš o barvu než o chuť je to ta správná volba.) Z toho usuzuji, že tato /pa/chuť nechutná větší skupině lidí.

... a pokud nemají jinou možnost, tak i na mezistěně postaví trubčí buňky
bez ohledu na mezistěnu. Včela není malý spratek, kterého lze přemluvit
řemenem.
V knížkách lze najít údaje o tom, kolik medu a pylu se spotřebuje na tvorbu
1kg vosku. Nicméně "včelstvo, které nestaví v květu ovocných stromů, nedá v
tom roce užitek". Skutečně, i silné zdravé včelstvo, pokud mu bráníme ve
stavbě, dá výrazně podprůměrný výnos i v případě, když mu potlačíme rojovou
náladu. Vypadá to, že pokud včela neprojde fází stavitelky, není ani dobrá
létavka - sběratelka. Teoretická úspora medu, která by se spotřebovala při
stavbě, se tak jaksi vymstí. Včely pro plod i zásoby upřednostňují dílo, ve
kterém se již plodovalo. To je častá příčina neúspěchu při produkci
plástečkového medu, u kterého přítomnost byť jediné košilky výrazně snižuje
kvalitu výsledného produktu. Samozřejmě, jako dítko školou povinné jsem
první plástečky vyrobil rozřezáním staré souše a jejich nacpáním do
obdélníkových rámečků sbitých z louček z vyřazených úlových rámků. Celkem
spolehlivá metoda. Vosk s košilkami jsme pak ve škole plivali okolo sebe,
fuj.
Pepa