78284

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Karel (194.228.139.252) --- 21. 2. 2006
Re: Zimov?n?

No, kdybych před krmením umístil plodiště do nějakého spodního nastavku a ne
do nejhořejšího, asi bych pak v zimě strávil nějaké bezesné noci přemítáním
, které včelky asi zrovna hynou hlady odtržené od medných zásob.

R. Polášek
...........
To je asi otázka především výšky rámků a technologie.
U nízkých se to snad dělá běžně. Já jsem začinal hned s nízkými a byl jsem kdekým varován. Tak jsem vyráběl rámky se suprúzkými spodmími loučkami, jen 4mm mezi rámky atd, dokud jsem neviděl klasické úly a jejich 3-5cm mezeru mezi plodištěm a medníkem. To jsem pochopil jejich argumentaci, ale že je to i o voze a koze.
Když mě nebavilo tlouct "milion" maalých rámků, vybral jsem si dle tabulek Langstroth - měl nejdelší loučku a výška byla ta nejlepší :-) Adamcova. Dnes k té nejlepší výšce dodávám NEJLEPŠÍ :-(( .
Ale rozhodl jsem se, tak jsem to zkoušel. I s těmi silnými loučkami a silným včelstvem není problém, když je chomáč dole, jde přes loučky nahoru. Problémem je spíše slabé včelstvo, a tady nepomůžou ani slabé loučky. To má za mrazu problém se "překulit" přes dřevo.

Problém plodu v horním nástavku je problém nedostatečné výšky rámku (23/24cm) pro plod i zásoby.
Bohužel, především slabší včelstav preferují plodování do plochy - po celé ploše plástu. A to je pak v zimě konec.
Jak se mi stalo letos, i přes to že jsem je dal dolů.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 2. 2006
Re: Zimov?n?

Já zatím používám na zimování rámky 39 x 24. Na nízkých jsem to ještě
nezkoušel, možná vyzkouším letos. Na rámcích 39 x 24 to vypadá takhle, že
plodové hnízdo umístím nahoru a potom krmím tak 3 - 5 týdnů. Za tuto dobu
včely ustoupí s plodem do spodní poloviny rámků, horní polovinu až čtvrtinu
zaberou zásoby. Mluvím o konci srpna, září až říjnu. Na začátku krmení je
plodové hnízdo z cca 4 - 8 plástů plodu, v každém je několik dm2, na konci
krmení je plod v 1 - 3 plástech po 1 - 1,5 dm plodu. Plánuji alternativu pro
pozdní výběr medu, kdy budu vybírat v druhé polovině září, zakrmovat do cca
5 kg na včelstvo a zbytek zásob dodávat v polorámcích zpracovaných během
léta.
Kdybych je umístil dole, tak možná by si dokázaly nad sebou uložit nějaké
pravidelné pole zásob, možná ne. Ve velkých mrazech stačí pás prázdných
buněk o šířce pár centimetrů, včely se přes něho nedostanou a pokud během
cca 3 týdnů nenastane oteplení, které by včelám přechod přes prázdné buňky
umožnilo, včely spotřebují obsah medných váčků a je to.

Jinak co se týká velikosti plodového tělesa na jednotlivých plástech, mohou
být mezi včelstvy dost velké rozdíly dané genetikou. Kdysi, když jsem měl
osazený kočovný včelín 20 včelstvy, se mi po cca 3 - 4 generace matek
objevovaly dva výrazně odlišné včelí rody. Jeden se na jaře rozvíjel tak,
že matka zásadně zaplodovala prakticky celý rámek a teprve potom přecházela
na další. Druhý o pár úlů dál naopak, na jaře bylo z 12 - 14 rámků v
plodišti zaplodován každý, snad i krycí plásty z vnitřní strany, ale na
každém rámku bylo tak 1- 1,5 dm plodu, více ne. Přitom součet plochy plodu u
obou dvou včelstev byl vždy zhruba stejný. Když bylo jaro teplé,
prosperovalo více druhé včelstvo, když studené, tak první, evidentně bylo
snadnější uhlídat teplo na 4 rámcích plných plodu než na plodu roztahaném
na 12 rámků. Zajímavé je, že na podzim při krmení už rozdíly nebyly, aspoň
si na ně nepamatuji.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 10:46 AM
Subject: Re: Zimov?n?


> No, kdybych před krmením umístil plodiště do nějakého spodního nastavku a
> ne
> do nejhořejšího, asi bych pak v zimě strávil nějaké bezesné noci
přemítáním
> , které včelky asi zrovna hynou hlady odtržené od medných zásob.
>
> R. Polášek
> ..........
> To je asi otázka především výšky rámků a technologie.
> U nízkých se to snad dělá běžně. Já jsem začinal hned s nízkými a byl jsem
> kdekým varován. Tak jsem vyráběl rámky se suprúzkými spodmími loučkami,
jen
> 4mm mezi rámky atd, dokud jsem neviděl klasické úly a jejich 3-5cm mezeru
> mezi plodištěm a medníkem. To jsem pochopil jejich argumentaci, ale že je
> to i o voze a koze.
> Když mě nebavilo tlouct "milion" maalých rámků, vybral jsem si dle tabulek
> Langstroth - měl nejdelší loučku a výška byla ta nejlepší :-) Adamcova.
> Dnes k té nejlepší výšce dodávám NEJLEPŠÍ :-(( .
> Ale rozhodl jsem se, tak jsem to zkoušel. I s těmi silnými loučkami a
> silným včelstvem není problém, když je chomáč dole, jde přes loučky
nahoru.
> Problémem je spíše slabé včelstvo, a tady nepomůžou ani slabé loučky. To

> za mrazu problém se "překulit" přes dřevo.
>
> Problém plodu v horním nástavku je problém nedostatečné výšky rámku
> (23/24cm) pro plod i zásoby.
> Bohužel, především slabší včelstav preferují plodování do plochy - po celé
> ploše plástu. A to je pak v zimě konec.
> Jak se mi stalo letos, i přes to že jsem je dal dolů.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Karel (194.228.139.252) --- 21. 2. 2006
Re: Zimov?n?

Dík za pěkný příspěvek, Já si to dovolím okomentovat.
...
R.Polášek:
Na rámcích 39 x 24 to vypadá takhle, že
plodové hnízdo umístím nahoru a potom krmím tak 3 - 5 týdnů. Za tuto dobu
včely ustoupí s plodem do spodní poloviny rámků, horní polovinu až čtvrtinu
zaberou zásoby. Mluvím o konci srpna, září až říjnu. Na začátku krmení je
plodové hnízdo z cca 4 - 8 plástů plodu, v každém je několik dm2, na konci
krmení je plod v 1 - 3 plástech po 1 - 1,5 dm plodu.
.......K.J.:
To je rozdíl. Já za normálního průběhu počasí vytočím a na konci srpna do včel jednorázově naperu 2/3 zásob. Asi 10kg.
Zpracujou to letní včely, a za normální situace potlačí plodování. Zpočátku jsem se při prohlídce 8/9 až děsil, že jsou některé bezmatečné, protože tam nebyl žádný plod. Ale včely byly v klidu. Používám to, protože jsem měl pocit že lépe zimují a lépe se rozvíjejí (nejsou upracované), jednak i Varoa a omezení plodování působí proti.
......

Plánuji alternativu pro
pozdní výběr medu, kdy budu vybírat v druhé polovině září, zakrmovat do cca
5 kg na včelstvo a zbytek zásob dodávat v polorámcích zpracovaných během
léta.
Kdybych je umístil dole, tak možná by si dokázaly nad sebou uložit nějaké
pravidelné pole zásob, možná ne. Ve velkých mrazech stačí pás prázdných
buněk o šířce pár centimetrů, včely se přes něho nedostanou a pokud během
cca 3 týdnů nenastane oteplení, které by včelám přechod přes prázdné buňky
umožnilo, včely spotřebují obsah medných váčků a je to.
....KJ:
Ano. Nad určitou výšku rámků už včely nechtějí ukládat zásoby do spodní části rámku, i když je dobře vystvěný až dolů. Prostě to berou jako dvě prostory. A je to napínavé, protže ani jedna situace není bezpečná, pokud se nedoplňují zásoby až do pozdního podzimu, kdy končí s plodováním.
......
Jinak co se týká velikosti plodového tělesa na jednotlivých plástech, mohou
být mezi včelstvy dost velké rozdíly dané genetikou. Kdysi, když jsem měl
osazený kočovný včelín 20 včelstvy, se mi po cca 3 - 4 generace matek
objevovaly dva výrazně odlišné včelí rody. Jeden se na jaře rozvíjel tak,
že matka zásadně zaplodovala prakticky celý rámek a teprve potom přecházela
na další. Druhý o pár úlů dál naopak, na jaře bylo z 12 - 14 rámků v
plodišti zaplodován každý, snad i krycí plásty z vnitřní strany, ale na
každém rámku bylo tak 1- 1,5 dm plodu, více ne. Přitom součet plochy plodu u
obou dvou včelstev byl vždy zhruba stejný. Když bylo jaro teplé,
prosperovalo více druhé včelstvo, když studené, tak první, evidentně bylo
snadnější uhlídat teplo na 4 rámcích plných plodu než na plodu roztahaném
na 12 rámků. Zajímavé je, že na podzim při krmení už rozdíly nebyly, aspoň
si na ně nepamatuji.
........
To koresponduje s mými pozorováními.
Plást je výborný izolant, ale přece jen je tam ta ulička, kudy to utíká, a tak je dobré to teplo využít a tu plochu zaklást.
Já jsem své včely na Brennerech /32*30,32*15/ litovával, že musí plodovat až k loučce a dostávají se tak ke kontaktu se studenou stěnou.
Zvlášte, když se začaly objevovat v článcích př.Boháče informace o izolačních schopnostech plástu a zdůvodnění délky 45cm. (mimo jiné jsem proto dělal pokus s těmi 9cm polystyrénu). A tak jsem byl v šoku,když oddělky na nových dlouhých Langstrothech opět plodovaly až ke dřevu.
To se chystám více pozorovat, a případně napsat někdy článek pro př.Boháče. Doufám že ve včelařském nebi nadále sleduje literaturu:-). Napsal totiž článek Moje největší chyba = 39cm, či tak nějak, kde se dovolával izolační schopnosti plástu napříč.
Myslím,že z tohoto hlediska to včely jako chybu nevidí. něco jiného je množství zásob v uličce, a to už má snad význam.
Mimo jiné, když jsem po melicitóze pospojoval přeživší slabá včelstva, a dal jim do péče všechny nástavky, tak jsem měl několik divů.
1. Jedno včelstvo zůstalo dole a nešlo na horu za teplem, jako většina.
2. Asi dvě se rozvinula jen v jedné polovině úlu od shora dolů a plodovala asi jen na třech rámcích v každém nástavku. Plodové těleso bylo kolem metru vysoké. Z hlediska tepelné bilance to bylo to nejlepší, co mohli udělat.
....Karel jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (194.228.139.252) --- 21. 2. 2006
Re: Zimov?n?

Teď to čtu, a je tam faktická chyba. ty zásoby tam naperu na přelomu červenec/srpen.Má tam být napsáno "a na konci ČERVENCE do včel jednorázově naperu 2/3 zásob"

omlouvám se.
KJ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 2. 2006
Re: Zimov?n?

Kdy do včel dávat zimní cukrové zásoby, to je o možnostech snůšky v podletí
a rozhodnutí včelaře. V kvalitní dostatečně členité krajině kvete leccos
ještě na konci srpna, v září potom ještě kvetou "cizinci", celík zlatobýl,
křídlatka a taky ještě trochu netýkavka žláznatá. Když se kdysi kočovalo na
červený jetel, tak jsme točili naposledy v druhé polovině srpna. Ale už je
to riziko, když nevyjde počasí, tak se stejně musí pokrmovat. Co se týká
opotřebování zimních včel, jeví se mně to tak, že po zpracování zásob
zimnímu včelami určitě měřeno přísně vědeckými metodami budou tyto zimní
včely určitě v horším stavu. Jenže si myslím, že podobně jako třeba
uteplování úlů několika cm polystyrenu se i v tomto případě v případě
potřeby objevují další regulační mechanismy, takže i když budou takové zimní
včely třeba ve znatelně horším stavu, včelstvo s těmito včelami na jaře bude
jen o málo horší než včelstvo, kde byly zásoby zpracovány letními včelami.
Podle mých zkušeností potřebují zimní včely po zpracování zásob minimálně
tak 14 dní teplého počasí v říjnu nebo v listopadu, sem tam s nějakou
květinkou, kde ještě můžou nabrat pyl a do určité míry se zregenerují.

39 x 24 ještě není tak vysoký rámek. V případě dostatečného přínosu mně ho
zavíčkují odzhora až dolů. Jedná se spíše o dlouhodobost než nárazový
přínos, v případě nárazového přínosu sice ze začátku nejspíš umístí sladinu
do všech buněk, ale jak ji koncentrují, objem se zmenšuje, až nakonec ji
umístí jen do horní části rámku.

Někdo má třeba 6 včelstev a všechna se chovají stejně. Druhý má tak 6 a ty
se taky chovají stejně. třetí jich má třeba 12 a z toho se 10 chová stejně a
jedno, dvě se občas zachová jinak. Je to asi určitý obranný mechanismus pro
přežití včelstev v přírodě, kdy za normálního stavu ty včelstva, co se
chovala jinak, dostávala zabrat a případně nepřežila, jenomže jednou za čas
třeba příroda, počasí, požár, umístění včelstva v atypické dutině atd se
zachovala nestandartně a potom ty včelstva, co se chovala většinově, třeba
uhynula a přežily jen ty menšinové. Konkrétně u těch mnou popsaných dvou
rodů byly včelí matky u toho včelstva, co přednostně zaplodovávalo celé
rámky, větší, mohutnější a pomalejší a šedší. U toho druhého zas naopak byly
matky menší, štíhlejší, pohyblivější a se žlutým barevným nádechem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 12:18 PM
Subject: Re: Zimov?n?


> Dík za pěkný příspěvek, Já si to dovolím okomentovat.
> ..
> R.Polášek:
> Na rámcích 39 x 24 to vypadá takhle, že
> plodové hnízdo umístím nahoru a potom krmím tak 3 - 5 týdnů. Za tuto dobu
> včely ustoupí s plodem do spodní poloviny rámků, horní polovinu až
čtvrtinu
> zaberou zásoby. Mluvím o konci srpna, září až říjnu. Na začátku krmení je
> plodové hnízdo z cca 4 - 8 plástů plodu, v každém je několik dm2, na konci
> krmení je plod v 1 - 3 plástech po 1 - 1,5 dm plodu.
> ......K.J.:
> To je rozdíl. Já za normálního průběhu počasí vytočím a na konci srpna do
> včel jednorázově naperu 2/3 zásob. Asi 10kg.
> Zpracujou to letní včely, a za normální situace potlačí plodování.
Zpočátku
> jsem se při prohlídce 8/9 až děsil, že jsou některé bezmatečné, protože
tam
> nebyl žádný plod. Ale včely byly v klidu. Používám to, protože jsem měl
> pocit že lépe zimují a lépe se rozvíjejí (nejsou upracované), jednak i
> Varoa a omezení plodování působí proti.
> .....
>
> Plánuji alternativu pro
> pozdní výběr medu, kdy budu vybírat v druhé polovině září, zakrmovat do
cca
> 5 kg na včelstvo a zbytek zásob dodávat v polorámcích zpracovaných během
> léta.
> Kdybych je umístil dole, tak možná by si dokázaly nad sebou uložit nějaké
> pravidelné pole zásob, možná ne. Ve velkých mrazech stačí pás prázdných
> buněk o šířce pár centimetrů, včely se přes něho nedostanou a pokud během
> cca 3 týdnů nenastane oteplení, které by včelám přechod přes prázdné buňky
> umožnilo, včely spotřebují obsah medných váčků a je to.
> ...KJ:
> Ano. Nad určitou výšku rámků už včely nechtějí ukládat zásoby do spodní
> části rámku, i když je dobře vystvěný až dolů. Prostě to berou jako dvě
> prostory. A je to napínavé, protže ani jedna situace není bezpečná, pokud
> se nedoplňují zásoby až do pozdního podzimu, kdy končí s plodováním.
> .....
> Jinak co se týká velikosti plodového tělesa na jednotlivých plástech,
mohou
> být mezi včelstvy dost velké rozdíly dané genetikou. Kdysi, když jsem měl
> osazený kočovný včelín 20 včelstvy, se mi po cca 3 - 4 generace matek
> objevovaly dva výrazně odlišné včelí rody. Jeden se na jaře rozvíjel tak,
> že matka zásadně zaplodovala prakticky celý rámek a teprve potom
přecházela
> na další. Druhý o pár úlů dál naopak, na jaře bylo z 12 - 14 rámků v
> plodišti zaplodován každý, snad i krycí plásty z vnitřní strany, ale na
> každém rámku bylo tak 1- 1,5 dm plodu, více ne. Přitom součet plochy plodu
> u
> obou dvou včelstev byl vždy zhruba stejný. Když bylo jaro teplé,
> prosperovalo více druhé včelstvo, když studené, tak první, evidentně bylo
> snadnější uhlídat teplo na 4 rámcích plných plodu než na plodu roztahaném
> na 12 rámků. Zajímavé je, že na podzim při krmení už rozdíly nebyly, aspoň
> si na ně nepamatuji.
> .......
> To koresponduje s mými pozorováními.
> Plást je výborný izolant, ale přece jen je tam ta ulička, kudy to utíká, a
> tak je dobré to teplo využít a tu plochu zaklást.
> Já jsem své včely na Brennerech /32*30,32*15/ litovával, že musí plodovat
> až k loučce a dostávají se tak ke kontaktu se studenou stěnou.
> Zvlášte, když se začaly objevovat v článcích př.Boháče informace o
> izolačních schopnostech plástu a zdůvodnění délky 45cm. (mimo jiné jsem
> proto dělal pokus s těmi 9cm polystyrénu). A tak jsem byl v šoku,když
> oddělky na nových dlouhých Langstrothech opět plodovaly až ke dřevu.
> To se chystám více pozorovat, a případně napsat někdy článek pro
př.Boháče.
> Doufám že ve včelařském nebi nadále sleduje literaturu:-). Napsal totiž
> článek Moje největší chyba = 39cm, či tak nějak, kde se dovolával izolační
> schopnosti plástu napříč.
> Myslím,že z tohoto hlediska to včely jako chybu nevidí. něco jiného je
> množství zásob v uličce, a to už má snad význam.
> Mimo jiné, když jsem po melicitóze pospojoval přeživší slabá včelstva, a
> dal jim do péče všechny nástavky, tak jsem měl několik divů.
> 1. Jedno včelstvo zůstalo dole a nešlo na horu za teplem, jako většina.
> 2. Asi dvě se rozvinula jen v jedné polovině úlu od shora dolů a plodovala
> asi jen na třech rámcích v každém nástavku. Plodové těleso bylo kolem
metru
> vysoké. Z hlediska tepelné bilance to bylo to nejlepší, co mohli udělat.
> ...Karel jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Karel (194.228.139.252) --- 21. 2. 2006
Re: Zimov?n?

R. Polášek
Opět si dovolím diskutovat vsuvkami, ale celkově asi nesjme ve sporu

Kdy do včel dávat zimní cukrové zásoby, to je o možnostech snůšky v podletí
a rozhodnutí včelaře. V kvalitní dostatečně členité krajině kvete leccos
ještě na konci srpna, v září potom ještě kvetou "cizinci", celík zlatobýl,
křídlatka a taky ještě trochu netýkavka žláznatá. Když se kdysi kočovalo na
červený jetel, tak jsme točili naposledy v druhé polovině srpna. Ale už je
to riziko, když nevyjde počasí, tak se stejně musí pokrmovat.
.........KJ:
To jsou i moje argumenty. O případný med ze srpnové snůšky už nestojím.
Zakrmením na přelomu 7/8 získám kromě toho co jsem uvedl:
-zvýšený přínos pylu. Dle mně včely při dostatku zásob preferují (tedy včely se specializují) na sběr pylu.
- včely při "plném úlu" již nejsou takl letově aktivní a nesbírají sladinu a spíše se "secvičují" na zimu
- eliminuji riziko hladovění, dokrmování atd.
- cukerné - z hlediska nestravitelných látek optimální - zásoby se dostávají tam, kde je pravděpodobně budou včely v zimě konzumovat. Ale říkám pravděpodobně.
Vše v souhlasu s vašimi argumenty.
........
Co se týká
opotřebování zimních včel, jeví se mně to tak, že po zpracování zásob
zimnímu včelami určitě měřeno přísně vědeckými metodami budou tyto zimní
včely určitě v horším stavu. Jenže si myslím, že podobně jako třeba
uteplování úlů několika cm polystyrenu se i v tomto případě v případě
potřeby objevují další regulační mechanismy, takže i když budou takové zimní
včely třeba ve znatelně horším stavu, včelstvo s těmito včelami na jaře bude
jen o málo horší než včelstvo, kde byly zásoby zpracovány letními včelami.
Podle mých zkušeností potřebují zimní včely po zpracování zásob minimálně
tak 14 dní teplého počasí v říjnu nebo v listopadu, sem tam s nějakou
květinkou, kde ještě můžou nabrat pyl a do určité míry se zregenerují.
........K.J.:
Většinový souhlas. Jen jestli je lepší se nehuntovat a pak se nepotřebovat regenerovat.
Tady v Podkkronoší se ale spoléhat na příznivé podzimní počasí je poněkud riskantní.
......
39 x 24 ještě není tak vysoký rámek. V případě dostatečného přínosu mně ho
zavíčkují odzhora až dolů. Jedná se spíše o dlouhodobost než nárazový
přínos, v případě nárazového přínosu sice ze začátku nejspíš umístí sladinu
do všech buněk, ale jak ji koncentrují, objem se zmenšuje, až nakonec ji
umístí jen do horní části rámku.
............
Ano. Většinou. Ovšem, čím nižšší rámek, tím větší pravděpodobnost zanesení (i zavíčkování) od shora dolů. A tím větší klid (včelařův) v zimě.
.......
Někdo má třeba 6 včelstev a všechna se chovají stejně. Druhý má tak 6 a ty
se taky chovají stejně. třetí jich má třeba 12 a z toho se 10 chová stejně a
jedno, dvě se občas zachová jinak. Je to asi určitý obranný mechanismus pro
přežití včelstev v přírodě, kdy za normálního stavu ty včelstva, co se
chovala jinak, dostávala zabrat a případně nepřežila, jenomže jednou za čas
třeba příroda, počasí, požár, umístění včelstva v atypické dutině atd se
zachovala nestandartně a potom ty včelstva, co se chovala většinově, třeba
uhynula a přežily jen ty menšinové. Konkrétně u těch mnou popsaných dvou
rodů byly včelí matky u toho včelstva, co přednostně zaplodovávalo celé
rámky, větší, mohutnější a pomalejší a šedší. U toho druhého zas naopak byly
matky menší, štíhlejší, pohyblivější a se žlutým barevným nádechem.
........KJ:
O evoluci jsem si "pěkně" zadiskutovali nedávno na optimálské konferenci na pandoře.
Proto jsem skeptický k radám expertů, kteří mají jednoznačné názory. Gausova křivka atd. platí i ve včelách.
....
K těm dvěma typům. to mně přivádí k dotazu.
(Asi to možná nahodím jako zvláštní téma.)
Poslední roky se tady objevují "bílé" včely. Mají husté chloupky na hrudi. Běžná mladuška má světlé spíše na boku, tyto mají úplně bílou "vlnu" nahoře. Když jsem prvně viděl orientující se mladušky, měl jsem dojem, že se mi vyrojily a někdo je chytil a poprášil moukou.
Teď už mám zprávy i od dalších včelařů, že se jim na včelnici objevují.
Neví někdo, jestli to je exteriérový znak nějaké rozchovávané linie?
Dík za informaci Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 2. 2006
Re: Zimov?n?

No nevím. Můj systém ošetřování včelstev ještě zdaleka není definitivní,
takže nevylučuji, že nakonec taky skončím s zimním krmením někdy na začátku
srpna. Ale třeba loni se nějak rozmohlo na polích zelené hnojení hořčicí.
Když zemědělci na konci července sklidí obilí a hned zasejí na zelené
hnojení hořčici, která je hned nějakým deštíkem zavlažena, hořčice začne
kvést za měsíc na začátku září. Takže je zde určitý prostor pro další
snůšku. Nebo kdyby se křídlatka překlasifikovala z cizí rostliny na
energetickou rostlinu, podle dřívějších údajů má nešlechtěná křídlatka ještě
o něco větší výnos hmoty z hektaru než jiné vyšlechtěné energetické rostliny
a potom by mohly existovat lány křídlatky, ta kvete u nás v polovině září.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 2:57 PM
Subject: Re: Zimov?n?


> R. Polášek
> Opět si dovolím diskutovat vsuvkami, ale celkově asi nesjme ve sporu
>
> Kdy do včel dávat zimní cukrové zásoby, to je o možnostech snůšky v
podletí
> a rozhodnutí včelaře. V kvalitní dostatečně členité krajině kvete leccos
> ještě na konci srpna, v září potom ještě kvetou "cizinci", celík zlatobýl,
> křídlatka a taky ještě trochu netýkavka žláznatá. Když se kdysi kočovalo
na
> červený jetel, tak jsme točili naposledy v druhé polovině srpna. Ale už je
> to riziko, když nevyjde počasí, tak se stejně musí pokrmovat.
> ........KJ:
> To jsou i moje argumenty. O případný med ze srpnové snůšky už nestojím.
> Zakrmením na přelomu 7/8 získám kromě toho co jsem uvedl:
> -zvýšený přínos pylu. Dle mně včely při dostatku zásob preferují (tedy
> včely se specializují) na sběr pylu.
> - včely při "plném úlu" již nejsou takl letově aktivní a nesbírají sladinu
> a spíše se "secvičují" na zimu
> - eliminuji riziko hladovění, dokrmování atd.
> - cukerné - z hlediska nestravitelných látek optimální - zásoby se
> dostávají tam, kde je pravděpodobně budou včely v zimě konzumovat. Ale
> říkám pravděpodobně.
> Vše v souhlasu s vašimi argumenty.
> .......
> Co se týká
> opotřebování zimních včel, jeví se mně to tak, že po zpracování zásob
> zimnímu včelami určitě měřeno přísně vědeckými metodami budou tyto zimní
> včely určitě v horším stavu. Jenže si myslím, že podobně jako třeba
> uteplování úlů několika cm polystyrenu se i v tomto případě v případě
> potřeby objevují další regulační mechanismy, takže i když budou takové
> zimní
> včely třeba ve znatelně horším stavu, včelstvo s těmito včelami na jaře
> bude
> jen o málo horší než včelstvo, kde byly zásoby zpracovány letními včelami.
> Podle mých zkušeností potřebují zimní včely po zpracování zásob minimálně
> tak 14 dní teplého počasí v říjnu nebo v listopadu, sem tam s nějakou
> květinkou, kde ještě můžou nabrat pyl a do určité míry se zregenerují.
> .......K.J.:
> Většinový souhlas. Jen jestli je lepší se nehuntovat a pak se nepotřebovat
> regenerovat.
> Tady v Podkkronoší se ale spoléhat na příznivé podzimní počasí je poněkud
> riskantní.
> .....
> 39 x 24 ještě není tak vysoký rámek. V případě dostatečného přínosu mně ho
> zavíčkují odzhora až dolů. Jedná se spíše o dlouhodobost než nárazový
> přínos, v případě nárazového přínosu sice ze začátku nejspíš umístí
sladinu
> do všech buněk, ale jak ji koncentrují, objem se zmenšuje, až nakonec ji
> umístí jen do horní části rámku.
> ...........
> Ano. Většinou. Ovšem, čím nižšší rámek, tím větší pravděpodobnost zanesení
> (i zavíčkování) od shora dolů. A tím větší klid (včelařův) v zimě.
> ......
> Někdo má třeba 6 včelstev a všechna se chovají stejně. Druhý má tak 6 a ty
> se taky chovají stejně. třetí jich má třeba 12 a z toho se 10 chová stejně
> a
> jedno, dvě se občas zachová jinak. Je to asi určitý obranný mechanismus
pro
> přežití včelstev v přírodě, kdy za normálního stavu ty včelstva, co se
> chovala jinak, dostávala zabrat a případně nepřežila, jenomže jednou za
čas
> třeba příroda, počasí, požár, umístění včelstva v atypické dutině atd se
> zachovala nestandartně a potom ty včelstva, co se chovala většinově, třeba
> uhynula a přežily jen ty menšinové. Konkrétně u těch mnou popsaných dvou
> rodů byly včelí matky u toho včelstva, co přednostně zaplodovávalo celé
> rámky, větší, mohutnější a pomalejší a šedší. U toho druhého zas naopak
> byly
> matky menší, štíhlejší, pohyblivější a se žlutým barevným nádechem.
> .......KJ:
> O evoluci jsem si "pěkně" zadiskutovali nedávno na optimálské konferenci
na
> pandoře.
> Proto jsem skeptický k radám expertů, kteří mají jednoznačné názory.
> Gausova křivka atd. platí i ve včelách.
> ...
> K těm dvěma typům. to mně přivádí k dotazu.
> (Asi to možná nahodím jako zvláštní téma.)
> Poslední roky se tady objevují "bílé" včely. Mají husté chloupky na hrudi.
> Běžná mladuška má světlé spíše na boku, tyto mají úplně bílou "vlnu"
> nahoře. Když jsem prvně viděl orientující se mladušky, měl jsem dojem, že
> se mi vyrojily a někdo je chytil a poprášil moukou.
> Teď už mám zprávy i od dalších včelařů, že se jim na včelnici objevují.
> Neví někdo, jestli to je exteriérový znak nějaké rozchovávané linie?
> Dík za informaci Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Karel (194.228.138.145) --- 22. 2. 2006
Re: Zimov?n?-Pozdni snuska

Radim Olášek:
Nebo kdyby se křídlatka překlasifikovala z cizí rostliny na
energetickou rostlinu, podle dřívějších údajů má nešlechtěná křídlatka ještě
o něco větší výnos hmoty z hektaru než jiné vyšlechtěné energetické rostliny
a potom by mohly existovat lány křídlatky, ta kvete u nás v polovině září.
............................
Pozdní snůška v září. To neznám. (S vyjímkou melicitozy:-(( )
Jaké máte kdo zkušenosti s pozdní snůškou - září.
Jak se to kde projevuje na kondici a stavu včelstev. Neupracují se?
Děkuji
Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
P.K. (195.39.10.34) --- 22. 2. 2006
Pozdni snuska

Pozdní snůška v září. To neznám. (S vyjímkou melicitozy:-(( )
Jaké máte kdo zkušenosti s pozdní snůškou - září.
Jak se to kde projevuje na kondici a stavu včelstev. Neupracují se?
Děkuji
Karel Jiruš

.............................

zrovna letos, když v září začala kvést hořčice,dolet tak 500m a kvetla až do 9 . listopadu kdy zmrzla. Zlatobýl, který mám kolem stanoviště,který kvetl dlouho ale včely si ho ze začátku nevšímaly,začaly s pylem a to dost opatrně pak se skoro na týden do něj zbláznily a nosily i nektar,dokvítal ještě tak 10 dní a to už se včely vrátily na hořčici ,s které před zlatobýlem sbíraly i nektar, po zlatobílu tak 2/3 pylu a 1/3 sladiny až do toho 11.9 kdy zmrzla,když jim to dovolila denní teplota. v září dost kvetla hluchavka a včely ji navštěvovali.koncem října přestala plodovat 1.(poslední vajíčko) a poslední tak před vánocema....co to udělalo se zimníma zásobama nevím ,to uvidím na jaře,ale při kontrole mi připadlo,že těch pár slušných (0,5 až 1kg denně)podzimních snůškových dnů nahradilo to co proplodovaly.V 1. půlce října sem viděl trubce! Co potom varoa,ostatní léčení za přítomnosti plodu je neefektivní a tak sem ho drtil kyselinou dokud bylo nad 10 C...a to bylo až do listopadu,někde vzácně rozkvetly podruhé i některé ovocné stromy!

jinak můžu potvrdit, že včely se po dobré snůšce sladiny specializují na pyl a naopak. atak to mu bylo, sladina hořčice,pyl zlatobýl,sladina zlatobýl,pyl hořčice...mráz

pokud bych si dal tu práci(byl ten blázen do každé kapky medu) tak s toho zlatobýlu by ještě něco bylo

neupracují se, protože stále plodí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu