78285

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


DPH (84.47.20.214) --- 22. 2. 2006
Nový zákon o DPH

(Podrobnější rozbor jeho vlivů na místní rozpočty)
Datum: 9. 8. 2004, zdroj: OF 3/2004, rubrika: Ekonomika
Po dlouhém a složitém projednávání přehlasovala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR veto prezidenta republiky a dne 24. dubna potřebnou většinou 101 hlasů schválila nový zákon o dani z přidané hodnoty, který nabyl účinnosti 1. května 2004.

Ke dni vstupu do Evropské unie tak Česká republika uvedla do souladu svůj právní řád s komunitárním právem. Cílem tohoto článku je nastínit hlavní dopady, které může mít přijetí nového zákona o dani z přidané hodnoty na místní rozpočty, tj. na rozpočty obcí a krajů.

Příjmová stránka místních rozpočtů
Daň z přidané hodnoty (DPH) patří mezi tzv. sdílené daně, neboť její výnos podle zákona o rozpočtovém určení daní je rozdělen mezi rozpočet státní a rozpočty místní. Obcím náleží podle zákona o rozpočtovém určení daní podíl na celostátním výnosu ve výši 20,59 % a krajům patří podíl ve výši 3,1 %.

Poměr v jakém se jednotlivé obce podílejí na uvedeném výnosu je stanoven vyhláškou ministerstva financí, a to na základě počtu obyvatel jednotlivé obce. Naproti tomu poměr, v jakém se podílejí na výnosu sdílených daní jednotlivé kraje, je stanoven přímo zákonem.

Na konkrétní místní rozpočet (tj. rozpočet obce či kraje) může mít z hlediska daně z přidané hodnoty vliv buď změna pravidel pro sdílení DPH zákonem o rozpočtovém určení daní nebo změna výše celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Ke změně pravidel pro sdílení daně z přidané hodnoty nedochází a procentní podíl obcí na celostátním výnosu zůstane i po vstupu České republiky do Evropské unie stejný. Co se však s výše zmíněným novým zákonem o dani z přidané hodnoty změní, je výše celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, a tím fakticky dojde i ke změně výše objemu peněžních prostředků, které z výnosu daně z přidané hodnoty plynou do jednotlivých místních rozpočtů.

Výši výnosu každé daně, tedy i daně z přidané hodnoty, lze ovlivňovat zejména prostřednictvím změny sazby daně, ovšem i cestou změny ostatních prvků daňověprávního vztahu, tj. předmětu daně, subjektů daně, příp. osvobození od daně apod.

Výše výnosu
Vzhledem ke schválenému textu nového zákona lze předpokládat, že na výši výnosu DPH budou mít vliv zejména tyto skutečnosti:

přesun některých druhů zboží a služeb ze snížené do základní sazby,
snížení základní sazby z 22 % na 19 % a
snížení limitu pro povinnou registraci osob povinných k dani jako plátců daně z přidané hodnoty.
Daň z přidané hodnoty tvoří jeden ze stěžejních daňových příjmů veřejných rozpočtů (na příjmech státního rozpočtu se podílí cca 34 %). Rozdělení tohoto výnosu mezi jednotlivé veřejné rozpočty je patrné z uvedené tabulky.

Tabulka: Rozdělení výnosů DPH (mld. Kč)
Rok Výnos celkem Státní rozpočet Krajské rozpočty Obecní rozpočty
2002 155 118 5 32
2003 164 125 5 34
2004 174,5 133 5,5 36

Podle zprávy ministerstva financí se dopad daně z přidané hodnoty na příjmovou stránku státního rozpočtu odhaduje ve výši 8--9 mld. Kč od května do konce roku 2004. To by znamenalo dodatečné příjmy pro krajské rozpočty ve výši cca 320--370 mil. Kč a pro obecní rozpočty ve výši cca 2,2--2,4 mld. Kč. Celkové příjmy krajských rozpočtů z DPH v roce 2004 by tak mohly činit cca 6 až 6,1 mld. Kč a celkové příjmy obecních rozpočtů cca 39,5 až 40 mld. Kč. Je ovšem nutné podotknout, že se jedná pouze o predikci.

Výdajová stránka místních rozpočtů
Nový zákon o dani z přidané hodnoty přinese i změnu výdajové stránky místních rozpočtů, neboť zejména změny sazby DPH, které se promítnou do ceny určitých druhů zboží a služeb, se promítnou do obecního či krajského rozpočtu. Nejvíce se to projeví v oblasti investic, kde dochází k zvýšení sazby stavebních prací, s výjimkou bytových staveb.

Oproti příjmům místních rozpočtů však nelze předem stanovit celkovou výši zvýšených výdajů obcí a krajů, neboť tato výše závisí na mnoha faktorech, zejména na objemu nakoupeného zboží, míry využívání služeb a objemu investiční výstavby jednotlivých obcí či krajů.

Obec a kraj jako plátce DPH
Aby se určitá osoba stala plátcem daně z přidané hodnoty, musí být především tzv. osobou povinnou k dani. Okruh osob povinných k dani je však širší než okruh plátců DPH, neboť plátci se stanou pouze ty povinné osoby, které budou registrovány. Povinnost registrace má osoba povinná k dani v případě, že její obrat překročil částku 1 000 000 Kč za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Dobrovolně se osoba povinná k dani může stát plátcem, i když její obrat nepřekročí zmíněnou částku.

Obce i kraje jsou novým zákonem o dani z přidané hodnoty výslovně prohlášeny za tzv. veřejnoprávní subjekty, které se při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za to přijímají úhradu. Zákon však pojem "výkon působnosti v oblasti veřejné správy" blíže nevymezuje

a tak určení, která činnost je výkonem působnosti v oblasti veřejné správy, a která nikoliv, se jeví jako problematické a nesnadné.

Z tohoto základního pravidla však podle nového zákona o dani z přidané hodnoty budou existovat tři výjimky. Veřejnoprávní subjekty podle těchto výjimek budou osobami povinnými k dani v případě, když:

dojde podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže,
subjekt vykonává rovněž ekonomickou činnost
subjekt vykonává některou z činností uvedených v příloze č. 3 k novému zákonu o DPH.
Narušení hospodářské soutěže
Co se rozumí výrazným narušením hospodářské soutěže, nový zákon o dani z přidané hodnoty neupravuje. Úpravu hospodářské soutěže obsahuje zákon o ochraně hospodářské soutěže, který vymezuje, co je narušením hospodářské soutěže. Rozhodnutím příslušného orgánu je tedy nutné rozumět zejména rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ovšem vzhledem k dikci nového zákona o DPH, nestačí jakékoliv narušení hospodářské soutěže, nýbrž je nutné, aby toto narušení bylo "výrazné".

Vzhledem k tomu, že nový zákon o DPH nestanoví bližší podmínky pro určení, kdy se jedná o "výrazné" narušení hospodářské soutěže, a kdy nikoliv, lze toto ustanovení označit za velmi nejasné a neurčité. Určení "závažnosti" narušení hospodářské soutěže bude záležet na správním uvážení finančních orgánů, přičemž žádný zákon jasně nestanoví mantinely, ve kterých se správní uvážení finančních orgánů může pohybovat.

Důležitá je ovšem skutečnost, že veřejnoprávní subjekt, který výrazně narušil hospodářskou soutěž, se bude považovat za osobu povinnou k dani pouze ohledně činnosti, při jejímž výkonu k výraznému narušení hospodářské soutěže došlo.

Nový zákon o DPH však neřeší otázky registrace veřejnoprávního subjektu, který výrazným způsobem narušil hospodářskou soutěž, jako plátce daně z přidané hodnoty, zejména otázku, kdy se musí registrovat, jak dlouho musí být registrován apod. Jedná se o zcela zásadní otázky, které nejsou novým zákonem o dani z přidané hodnoty řešeny, a jejichž řešení v praxi může být bez zákonné úpravy obtížné, ne-li nemožné.

Vykonávání ekonomických činností
Na rozdíl od pojmu výrazné narušení hospodářské soutěže, je legální definice pojmu ekonomická činnost obsažena v ustanovení § 5 odst. 2 nového zákona o dani z přidané hodnoty. V tomto ustanovení se výslovně stanoví, že ekonomickou činností je činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců.

Za ekonomickou činnost je dále označeno využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů za podmínky, že tento majetek je využíván soustavně. Ekonomickou činností tudíž není jednorázové využití hmotného či nehmotného majetku. Naopak u některých činností nový zákon o dani z přidané hodnoty výslovně uvádí, že nejsou ekonomickou činností. Jedná se např. o činnost zaměstnanců, kteří mají uzavřenou smlouvu, na základě níž vznikne pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů.

Rovněž v případě vykonávání ekonomické činnosti se veřejnoprávní subjekt bude považovat za osobu povinnou k dani pouze pokud jde o výkon této ekonomické činnosti.

Činností uvedené v příloze zákona
Pokud veřejnoprávní subjekt bude vykonávat některou z činností uvedených v příloze č. 3 k novému zákonu o dani z přidané hodnoty, poté se stává osobou povinnou k dani vždy.

Seznam plnění, při jejichž uskutečňování se veřejnoprávní subjekt považuje vždy za osobu povinnou k dani obsahuje seznam těchto činností:

Dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektrické energie.
Dodání nového zboží vyrobeného nebo nakoupeného za účelem dodání v nezměněném stavu.
Služby telekomunikační uvedené v kódu SKP 64.
Doprava pozemní a potrubní nákladní, doprava pozemní osobní uvedená v kódu SKP 60.
Doprava vodní osobní a nákladní uvedená v kódu SKP 61.
Doprava letecká pravidelná a nepravidelná osobní a nákladní doprava uvedená v kódu SKP 62.
Skladování, přístavní a letištní služby v kódu SKP 63.
Služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby uvedené v kódu SKP 63.
Reklamní služby uvedené v kódu SKP 74.
Služby pořádání výstav, veletrhů a kongresů, uvedené v kódu SKP 74.
Služby prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen uvedené v kódu SKP 55.
Služby provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání ze zákona jiné než osvobozené od daně podle § 53 zákona.
Plnění uskutečněná Státním zemědělským intervenčním fondem týkající se dodání zemědělských a potravinářských výrobků podle předpisů platných pro činnost tohoto fondu.
Pozn. SKP = Standardní klasifikace produkce platná k 1. 1. 2003.

Podstatný rozdíl oproti výjimkám (porušení hospodářské soutěže a ek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu