Včelařská konference

Podívej se na letošní kalendář ČSV, nebo na nově vydanou knížku "KOMERČNÍ VČELAŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE". Mám tam 50 včelstev ve třech řadách, vzdálených od sebe do 4 metrů, česna zhruba k jihu. Nemám vůbec problém s nějakým obtěžováním včelami. Do té vzdálenosti jsou už nahoře. Mohly být i blíž, ale nechal jsem si tam místo pro vjezd VARI, kdybych krmil pumpou ze sudů. Měl jsem strach pouze ze slídivosti při posledním vytáčení a přípravě na zimu, ale ani tam není po několik let problém. Udělám několik včelstev v jedné řadě a přejdu zase do jiné řady. Mám ale pouze mírné včely. Rozchovávám si sám matky od inseminovaných, nebo kupuju pouze F1 a mám nástavkové úly, takže práce je v nich rychlá.
Možná některé včely zalétnou jinam, ale létají zase do mých :-). Rozhodně to ale není znát na včelstvech. Nevidím vůbec rozdíl v síle včelstev a medných výnosech podle řad, ani v krajních úlech. Např. v krajním úlu byly z celé řady nejslabší. Není vůbec pravidlem, kde jsou silná, slabší, nebo i slabá včelstva .
Problém mám trochu se ztrácením matek při snubním letu. Mám všechny úly natřeny stejnou barvou. U starých úlů jsem měl česna rozlišené barevně a neměl jsem problém. U nových jsem uvěřil, že je to zbytečné, ale není. Když dám na úly oddělky s barevným letáčkem, tak se matky vrátí. Na jaře chci česna barevně rozlišit. Dobré je asi taky přibližně každých pět úlů nějak orientačně oddělit. Vysadím tam asi keříky.
Tonda.


>Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady umístit. Za případné rady děkuji.

Pre Tondu odpovedá Anton

Zalietavanie včiel do krajných, prípadne do iných včelstiev a preto sú silnejšie! Naozaj? Podľa mňa nič také neexistuje, je to len fáma pretrvávajúca od nepamäti a udržiavaná včelármi, aby ospravedlnili svoje nedostatky v chove včiel. Ani moderná doba s modernými poznatkami nedokáže vykoreniť rozprávky starých včelárov. Ako kolorit je to vhodná téma pri poháriku s dobrým vínkom, ale moja prax je iná.

Farebné označenie úľov a strácanie sa matiek pri oplodňovacom lete. Znovu máme tému na diskusiu. Je pravda, že matka sa nevráti do úľa, oplodniačika, materinca a iných pomôcok na chov matiek, len preto, že nie je farebne označený?. Včele a matke je jedno do akého obydlia sa vracia, lebo ona sa tam vždy dokáže vrátiť (pravda ak na ceste domov nezahynie). Ak sa nevráti, je v tom celkom iná príčina ako poskribovavá príčina- farebne neodlíšený úľ, oplodniačik, aj to len v tom prípade, že matka na oplodňovací let skutočne vyletela. Chovateľ to nedokáže jednoducho identifikovať, môže len konštatovať, že matka nie je v úliku a sa stratila. Za roky chovu matiek, môžem napísať, že stratené matky sa nestratili pri výlete, ale v čase po osadení do oplodniačika, prípadne v čase čakania na oplodnenie,choroba, zabitie včelami a pod. Prečo sa tak stáva by bola potrebná hlbšia anylýza a to v Konferencii nie je taký priestor.Z praxe o strate matiek sa prezentuje len jeden názor, že najväčšou príčinou straty matiek (mimo iných príčin), sú len jednofarebe označené oplod.jednotky, čo znemožňuje dobrú orientáciu matiek alebo samotných včiel. Že to tak nemusí byť, uvediem nasledujúci príklad.
Pomôžem si príkladom ako je to v prírode. Chovateľ včiel po celé stáročia pri domnelom domestikavní včiel do blízkosti svojich obydlí, vždy si bral príklad z prírody. Poznala snáď príroda farebne označené svoje príbytky v dutinách stromov či skalných trhlín a previsov? Rozhodne nie! A predsa včela ako taká nikdy v prírode nezanikla. Preto sa naučila vnímať len jednu farbu a tou bol vo všetkých prípadoch tmavá a šedá, teda nevýrazná. Môžete oponovať, že príroda pozná rastlinnú ríšu a tá má farieb neúrekom. Ale aký to má súvis s farbou prírodných príbytkov? Farebnosť v prírode je krátkodobá a stále sa mení. V tomto prípade je farba pre včely dôležitá, včela sa ľahšie orientuje a farebný porast rýchlejšie a ľahšie nájde.
Nie som taký krátkozraký, aby som nevidel prínos pekne nafarbeného úľa (ľudia majú radi pestrofarebné domčeky s bzučiacimi včelami), ale ich život nezávisí len od toho či je úľ nafarbený alebo nie. V zahraničí to už dávno pochopili a tisícky úľov na včelích farmách majú jednotný náter a nič sa nedeje, včely veselo lietajú aj do týchto jednofarebných úľov. Môj vstup nepovažujte, že odrazu máte svoje úle prestať ošetrovať. To vžiadnom prípade nie, len chcem poukázať na fakt, včela, trúd a matka svoje obydlie nájde aj bez toho, aby boli pestro pomaľované.

To, že to ide aj bez farebného rozlíšenia, svedčia kladne moje dlhoročné skúsenosti v chove včiel a v chove matiek.
Moje úle sú od roku 1980 natierané len jednou farbou- trávovo zelenou s menšími odtieňmi. A práve týchto posledných 25 rokov môjho včelárenia bolo mimomriadne úspešné, nielen vo výnosoch medu, ale i zberu peľu a hlavne v chove matiek. Dovtedy som úle poctivo natieral a farebne rozlišoval.

Ešte príklad z tejto etapy chovu matiek.
Pred 15 rokmi som si vyhotovil netypickú pomôcku (na základe predchádzajúcich skúseností) oplodňovaciu jednotku s komôrkami na dva rámiky 420x275mm (používanie na chov matiek rámikov používaných vo svojom chove má nespornú výhodu), v ktorej 14 komôrok s vyberateľnými priehradkami - prepážkami (slolit), so 7-mi komôrkami s letáčmi na jednej strane a tak isto na druhej strane, V jednom rade sú položené tri takéto jednotky spolu 42 komôrok. Letáčiky sú od seba vzdialené 18 cm (čertovsky blízko). Oplodňvacie jednotky sú vyhotovené zo stien typického kúpeľného jadra (známe králikárny), 2cm hrubé a farby mramorovo šedej. Bez akejkoľvek farebnej značky a priehradky medzi nimi, možno by bola potrebná lebo po odobratí oplod.M, osirotené včely neraz využili možnosť odoberania mater. látky vo vedľajšom letáči a v prípade pridania novej matky túto odstránia.
Úspešnosť oplodňovania je 60-70%, niekedy až 90%, teda možno aj lepšie ako na renomovaných oplodňovacích staniciach s farebnými oplodniačikmi, vzdialené od seba minim. 1m. Mám dlhoročné skúsenosti keď matka (mladá ale i oplodnená) náhodne vyletela z úľa či oplod.jednotky, prípadne z ruky pri značení, vždy sa dokázala vrátiť na miesto odkiaľ vyletela. A my chceme sami seba presvedčiť, ža matka sa stratí len preto, že nemá farebne označený oplodniačik lebo jej orientácia na okolie zlé. Naopak, matka má úžasné oči pre okamžitú orientáciu pri aj náhodnom odlete do priestoru. Ak by som opísal (aj s pokecom ako to prebehlo) svoje skúsenosti s odletenými a vrátenými sa matkami, bolo by to na niekoľko strán. Sú to krásne pocity, keď vám matka odletí a vy po "zúfalstve" ju získate pod svoju kontrolu. Anton

Otázka: strácajú matky len preto, že chovatelia nedodržujú rady odborníkov, umiestňujte farebne odlíšiteľné oplodňovacie jednotky vo značnej vzdielenosti do seba.

>Pre Tondu odpovedá Anton
Zalietavanie včiel do krajných, prípadne do iných včelstiev a preto sú silnejšie! Naozaj? Podľa mňa nič také neexistuje, je to len fáma pretrvávajúca od nepamäti a udržiavaná včelármi, aby ospravedlnili svoje nedostatky v chove včiel.

Tady se jedná asi o omyl. Já jsem právě psal, že nepozoruju žádné zalétávání včel jak podle řad, tak od krajů. Naopak jsem uváděl příklad, že jsem měl krajní včelstva třeba nelslabší. Jsou střídavě slabší a silná podle toho jak se mi povedou. Ani ten vítr to neovlivní. Mám otevřenou západní stranu. Je to vidět i na fotkách podle různého počtu nástavků, že jsou včelstva střídavě silná. Psal jsem naopak, že jsou včely zalétané přesně na místo a stačí o málo posunout úl a česno hledají i kdyby bylo barevné. Proto jsem česna barevně nerozlišil.
S matkama ale trochu problém mám. Chovám je v celých nástavkách 3/4 langstroth. Dělám další (čtvrtou) řadu, spodky mám barevně rozlišené a matky se mi dobře vrací.
V řadových úlech se mi ale stává, že v podletí nějaké matky chybí. Myslím, že po vyrojení se poslední matka nevrátí. V loňském roce mi asi v šesti úlech z padesáti matka chyběla, ale včely byly ještě silné. Nevyrojily se úplně. Dva až tři roje jsem zaznamenal a ostatní jsem vidět nemusel.
Když jsem dal ale na úl oddělky s barevným spodkem, tak se všechny matky vrátily. Pak jsem je spojil s původním včelstvem.
Když jsem měl staré úly, různě natočené a barevně rozlišené tak se mi to nestávalo. Vyrojené včely měly většinou matku novou.
Proto jsem si myslel, že barevným rozlišením a jinými orientačními body (např. keříky) matkám pomůžu. Vím, že u včel to není potřeba.
Tonda.