- Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 4. 2006
Re: krmen?
Já taky doporučuji začátečníkům včasné krmení v srpnu. Protože v té době je mnohem více teplo, včelstva jsou silnější a zásoby skutečně zpracovávají ještě letní včely, je snadnější nakrmit - je tepleji, může se použít bez problémů krmítko typu nádoba v nastavku nebo nárazové krmítko třeba o objemu 15 litrů, nemusí se po snůšce hlídat včely v srpnu a září,aby měly dostatek zásob, aspoň těch 5 kilo a hlavně pro případnou nápravu je čas až do toho září a října a někdy i později.
Pozdní krmení je mnohem náročnější, musí se splnit poměrně dost podmínek, pracuje se s mnohem cennějšími zimními včelami, jejichž úbytek nebo nezregenerované opotřebení by mohlo znamenat v zimě výrazné oslabení nebo úhyn včelstev, protože včely už v žádném případě nedostanou čas si nějaké nové zimní včely vychovat. Zkrátka stačí nesplnit jednu z více podmínek a včely jdou do zimy bez zásob nebo se zásobami ale se silně opotřebenými včelami. A to se už napravit nijak nedá, snad jako vyslovené nouzovky v prvním případě v prosinci třeba i za mrazu přidávat rámky s zpracovanými zásobami ( jenže kde je sehnat, snad jedině od kolegů včelařů, kteří nakrmili v srpnu, ale kde by je i oni sehnali v prosinci? Ze včelstev je tahat nejspíš nebudou) nebo v druhém případě masívní spojování a doufat, že se dvou až tří včelstev vznikne jedno s dostatečným počtem dlouhověkých zimních včel pro jarní rozvoj.
Jinak já jsem měl kdysi zažité poslední vytáčení někdy v polovině srpna - kočovali jsme tehdy k jeteli a potom krmit do poloviny září. To bylo krmení v zadováku flaškami 0,75 litrů a korýtkovým krmítkem. Aspoň já jsem to tak nazval, nevím jak jinak se to krmítko jmenuje. Pak jsem si na zadováky přizpůsobil prosakovací krmítka z flašek od okurek, vycházel jsem z plechovkových krmítek podobného objemu a principu, které kdysi zkoušel otec a zjistil jsem, že z oněch včelaři tehdy strašně vychvalovaných prosakovacích krmítek je už v září krmit problém, včely přestávají brát, zatímco z korýtkových krmítek lze za určitých podmínek krmit i v polovině října i později Začal jsem nad tím uvažovat a uvědomil jsem si, že je to tehdy, když tím korýtkem doteče ten cukerný roztok v podstatě až k poslednímu plodu do oblasti začínajícího zimního chumáče. No a po nějakých dalších 15 letech různých oklik v krmení se z tohoto poznatku vyloupla moje konstrukce krmítka pro pozdní krmení pro nastavky. Původně jsem si taky myslel, že krmení někdy v říjnu a později znamená automaticky výrobu jarních slabochů. Potom, když jsem začal ty krmítka využívat, zjistil jsem, že tomu tak prostě není. Ale je třeba dodržet podmínky. Třeba když do včelstev nacpu plné zásoby 10 - 15 kilo cukru během teplého týdne v září, to je v září proveditelné, kdybych krmil tak dvakrát denně, tak bezpochyby slabocha vyrobím. To je i případ té nárazové pozdní snůšky. Když ty zásoby rozložím na aspoň tři týdny v říjnu i později, není problém.
Podle mně je problém v přejímání, papouškování a částečné deformaci pravdivých poznatků. Tak to, že se včely zpracováváním zásob opotřebovávají, to je jednoznačně pravda a jednoznačně je to prokazatelné. To, že je snaha krmit brzo, aby zásoby zpracovávaly ještě letní včely, je logické a taky je to vlastně správné. To, že většina velkoobjemových krmítek pro nastavky je už v září nepoužitelná, je taky pravda a je to i logické. Ovšem to, co z toho některým včelařům vychází jako závěr a co se neustále papouškuje pořád dokola, sice to, že krmením v září a později se automaticky vyrábějí slaboši, je nesmysl. Ano, mohou se vyrobit slaboši, ale když se dodrží určité zásady, tak slaboši nevzniknou. Já z toho mám takový pocit, že tady tím opakováním tohoto tvrzení se tito včelaři hlavně sami sebe utvrzují v tom, že oni to dělají správně. Ve skutečnosti je správné obojí, jenže někdy a někde to, někdy a někde ono.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, April 15, 2006 10:39 PM Subject: Re: krmen?
> Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před > pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento > nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru měli > málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL. > fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky > zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli > jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí, > tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny září > téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až > při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna > matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří > tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s > nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to > bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný > rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu > a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní > snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém > případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r. > 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří > krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající > včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat. > Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 15973
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |